7 C 330/2019-233

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Malým ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] za účasti vedlejší účastnice [pojišťovna], [IČO] se sídlem [adresa], [číslo] [obec a číslo] o náhradu majetkové a nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nemajetkové újmy na zdraví sestávající z náhrady bolestného ve výši 40 000 Kč a náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 160 000 Kč a dále náhradu majetkové újmy v podobě ztráty na výdělku po úrazu ve výši 240 592 NIS za dobu od 22. 11. 2016 do dne podání žaloby, to vše spolu se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek od 25. 10. 2019 do zaplacení, dále ve výši odpovídající násobku měsíční ztráty na výdělku ve výši 7 733,67 NIS a počtu měsíců ode dne podání žaloby do dne vydání rozsudku a dále, že žalovaná je povinna platit žalobkyni měsíční peněžitý důchod ve výši 7 733,67 NIS, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 4 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit českému státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 na nákladech řízení částku 32 683 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne 20. 11. 2019 ve znění doplnění ze dne 15. 7. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 40 000 Kč jako náhrady za vytrpěné bolesti, částky 1 160 000 Kč jako náhrady za ztížení společenského uplatnění a částky 240 592 NIS (poznámka soudu: nový izraelský šekel, kód ILS podle mezinárodní technické normy ISO 4217) jako náhrady za ztrátu na výdělku po úrazu za dobu od 22. 11. 2016 do dne podání žaloby, to vše spolu se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek od 25. 10. 2019 do zaplacení, dále částky ve výši součinu částky 7 733,67 NIS jako měsíční ztráty na výdělku a počtu měsíců ode dne podání žaloby do dne vydání rozsudku a konečně peněžitého důchodu ve výši 7 733,67 NIS měsíčně od prvního měsíce po vydání rozsudku se splatností vždy k 15. dni každého měsíce.

2. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tvrzením, že jako návštěvnice Prahy jela dne 21. 11. 2016 na pohyblivých schodech č. [číslo] [anonymizováno], jejichž provozovatelem byla žalovaná, ve stanici metra [název] ve směru zdola nahoru spolu s manželem a dalšími 2 návštěvníky Prahy, kdy žalobkyně stála v řadě poslední a držela se pohyblivého madla. Náhle cítila, že se pohyblivé madlo pohyblivých schodů neočekávaně prudce zastavilo, popřípadě proklouzlo, a silně s ní trhlo, přičemž se nepohybovalo synchronizovaně s pohybujícími se stupni, na kterých stála. V důsledku uvedeného žalobkyně ztratila rovnováhu a spadla po schodech dolů. Při pádu se přibližně devětkrát přetočila, přepadla i přes hlavu a její pád se zastavil až poté, co někdo pohyblivé schody zastavil. Po pádu zůstala nehybně ležet na zemi, měla obrovské bolesti, byla v šoku a nemohla se hýbat. Zdravotnickou záchrannou službou hlavního města Prahy byla převezena do [název nemocnice] [anonymizována tři slova] [obec]. Pádem utrpěla na levém rameni vklíněnou zlomeninu anatomického krčku humeru, se zkrácením humeru, dislokací glenohumerálního skloubení a angulací mezi humorální kloubní plochou a osou humeru. Rovněž utrpěla zhmožděniny dolních končetin. Následně se u ní rozvinula úzkostná porucha a posttraumatická stresová porucha a není schopna si sama učesat vlasy, umýt si je, obléknout se, dosáhnout na věci na vyšších policích nebo vzít do náruče vnoučata. Žalobkyně vlastní kadeřnický salón, do práce se po úrazu vrátila v dubnu 2017, není však již schopna barvit nebo narovnávat vlasy ani provádět svatební účesy pro nevěsty nebo jiné účesy pro speciální příležitosti a její jediný příjem z kadeřnického salónu byl za roky 2017 a 2018 a za období od ledna do října 2019 nižší než odpovídající příjem za rok 2016. Znalec [titul] [jméno] [příjmení] na základě vyšetření žalobkyně dne 4. 10. 2019 a analýzy její zdravotní dokumentace předběžně vyčíslil náhradu za vytrpěné bolesti na částku 31 727 Kč a náhradu za ztížení společenského uplatnění na částku 1 046 783 Kč. Náhradu za ztrátu na výdělku a peněžitý důchod žalobkyně požadovala jako příslušný násobek svého průměrného měsíčního výdělku za část roku 2016 do dne úrazu. Dopisem ze dne 6. 11. 2017 uplatnila u žalované náhradu újmy. Žalovaná jí dne 16. 11. 2017 odpověděla, že spis předmětné události byl předán vedlejší účastnici. Dopisem ze dne 24. 11. 2017 vedlejší účastnice potvrdila žalobkyni, že škodní událost byla zaregistrována pod [číslo]. Dalším dopisem ze dne 18. 1. 2018 oznámila vedlejší účastnice žalobkyni, že nemůže předmětnou událost považovat za škodní událost a přistoupit k její likvidaci. Žalobkyně zaslala dne 25. 10. 2019 žalované i vedlejší účastnici předžalobní upomínku.

3. Žalovaná ve svém vyjádření shodně s žalobkyní tvrdila, že dne 21. 11. 2016 žalobkyně utrpěla úraz v důsledku pádu na pohyblivých schodech, jejichž provozovatelem byla žalovaná, a to ve stanici metra A [název] kolem 12. hodiny v poledne. Předmětnými pohyblivými schody byly pohyblivé schody [značka] [číslo] jež byly uvedeny do zkušebního provozu dne 23. 3. 2007, přičemž dne 21. 3. 2007 byl drážním úřadem vydán průkaz způsobilosti k jejich provozu, a dne 27. 6. 2007 bylo pro pohyblivé schody odborem dopravy hlavního města Prahy vydáno kolaudační rozhodnutí. Kompletní revizní zkoušky pohyblivých schodů byly provedeny dne 5. 8. 2016, dne 3. 11. 2016 a dne 8. 4. 2017, aniž byly zjištěny jakékoliv závady. Dále byly prováděny denní kontroly pohyblivých schodů včetně madel, ani při nich však nebyly zjištěny závady, které by odpovídaly průběhu události podle popisu žalobkyně. Dne 21. 11. 2016 byly provedeny kontroly pohyblivých schodů mezi 7. a 8. hodinou ranní, dále bezprostředně po pádu žalobkyně v době od 12.45 hodin do 14.25 hodin, kdy byly pohyblivé schody po pádu žalobkyně znovu uvedeny do provozu, a konečně mezi 21. a 22. hodinou, přičemž ani při jedné z uvedených kontrol nebyly zjištěny žádné závady, jak vyplývá z oznámení o nehodě sepsaného dozorčím metra [jméno] [příjmení]. Žalobkyně upadla asi po 5 sekundách od nástupu na pohyblivé schody, během pádu se třikrát přetočila a pohyblivé schody byly zastaveny příchozím cestujícím asi po 7 sekundách od pádu. Madlo se nezastavilo, po celou dobu jízdy žalobkyně a jejích spolucestujících bylo v pohybu ve směru jízdy a cestující žena, která chtěla nastoupit za žalobkyní, musela vinou jejího pádu couvat dolů a přitom přehmatávat po madle. Žalovaná je pojištěna pro odpovědnost za škodu u vedlejší účastnice na základě pojistné smlouvy [číslo,] v případě neúspěchu žalované ve věci by proto požadovanou újmu žalobkyni nahrazovala právě vedlejší účastnice.

4. Vedlejší účastnice uvedla, že oznámení předmětné události jako škodné události z pojištění žalované za škodu obdržela dne 15. 11. 2017. Na základě její výzvy k vyjádření žalovaná dopisem ze dne 1. 12. 2017 odmítla svou odpovědnost, neboť ke škodní události nedošlo tak, jak ji popsala žalobkyně, a příčinou pádu nebyl technický stav pohyblivých schodů. Pohyblivé schody byly bez závad a schopny provozu s cestujícími. Dále se vedlejší účastnice zcela ztotožnila s obsahem vyjádření žalované.

5. Soud věc projednal a provedl dokazování při jednání dne 16. 6. 2020, dne 15. 6. 2021, dne 23. 11. 2021, dne 15. 2. 2022, dne 11. 10. 2022 a dne 22. 11. 2022.

6. Z oznámení o nehodě cestujícího ze dne 21. 11. 2016 sepsaného zaměstnancem žalované panem [jméno] [příjmení] s osobním [číslo] soud zjistil, že dne 21. 11. 2016 ve 12.11 hodin ve stranici metra [název] A v Praze došlo ke ztrátě rovnováhy a pádu žalobkyně dolů po pohyblivých schodech č. [číslo] [anonymizováno] asi z jejich poloviny (přibližně 3,5 metru) s následnou bolestí v levém rameni a celkově v levé ruce, přičemž ke krvácivému zranění nedošlo. Žalobkyně uvedla, že se držela madla. V den události byla provedena kontrola úklidu s výsledkem bez závad. Zaměstnancem žalované panem [příjmení] s osobním [číslo] byla provedena kontrola předmětných pohyblivých schodů, u nichž bylo vše v normě a byly schopny provozu s cestujícími. Žalobkyně byla převezena zdravotnickou záchrannou službou, policie nebyla přivolána. Oznámení bylo sepsáno neprodleně, žalobkyně jej odmítla podepsat, jelikož nerozuměla textu v češtině.

7. Z faktury Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy [číslo] ze dne 21. 11. 2016 soud zjistil, že žalobkyně byla dne 21. 11. 2016 převezena posádkou rychlé zdravotnické pomoci Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy z ulice [ulice] v Praze 1, za což na místě zaplatila částku 205 $.

8. Dále soud z čestného prohlášení [celé jméno svědkyně 1] [příjmení] ze dne 15. 11. 2016 včetně ověřeného překladu z angličtiny a z čestného prohlášení [celé jméno svědka 2] [příjmení] ze dne 15. 11. 2016 včetně ověřeného překladu z angličtiny zjistil, že oba dva jako manželé byli spolu s žalobkyní a [jméno] (manželem žalobkyně) na dovolené v Praze a dne 21. 11. 2016 vstoupili do stanice metra, protože jim vlastník kiosku v dané oblasti poradil, že si tam mohou koupit jízdenky na autobus. Prodejní místo však dole nenašli, proto se vydali zpět nahoru po pohyblivých schodech. Jako první jel pan [celé jméno svědka 2] [příjmení] následovaný společně paní [celé jméno svědkyně 1] [příjmení] a [jméno manžela žalobkyně] a žalobkyně jela poslední. Žádní jiní lidé na pohyblivých schodech nebyli. Žalobkyně se skutálela dolů ze schodů. V tom okamžiku se náhle objevil nějaký muž a stiskl tlačítko, kterým pohyblivé schody zastavil. Pan [celé jméno svědka 2] [příjmení] byl již nahoře, když došlo k pádu žalobkyně. Žalobkyně ležela a naříkala bolestí. Pan [celé jméno svědka 2] [příjmení] a [jméno manžela žalobkyně] jí běželi na pomoc, paní [celé jméno svědkyně 1] [příjmení] běžela do kabinky správce sehnat sanitku. Na místo dorazila přivolaná sanitka a správce sepsal o události zprávu, měli však problém se domluvit, neboť ostatní přítomní dostatečně neovládali angličtinu. O několik hodin později jim z nemocnice volal [jméno manžela žalobkyně] a požádal je, aby mu paní [celé jméno svědkyně 1] [příjmení] a pan [celé jméno svědka 2] [příjmení] přinesli zprávu o události z kanceláře metra, což učinili.

9. Z lékařského nálezu ze [název nemocnice] [anonymizována tři slova] [obec] ze dne 21. 11. 2016 soud zjistil, že chirurgem Traumatologické ambulance [název kliniky]. [anonymizována dvě slova] [název nemocnice] [anonymizována tři slova] [obec] [titul] [jméno] [příjmení] byla dne 21. 11. 2016 vyšetřena žalobkyně s bolestí hlavy a levého ramene poté, co upadla na schodech a udeřila se do hlavy, přičemž nebyla v bezvědomí a na celou událost si pamatovala. Pomocí rentgenového vyšetření levého ramene byla odhalena příčná fraktura humeru v oblasti chirurgického krčku. Rentgenové vyšetření lebky, C páteře a obou kolen neodhalilo žádné čerstvé traumatické změny. Na pravém i levém koleni bylo pozorováno zhmoždění kožního krytu.

10. Z lékařských zpráv žalobkyně z Izraele včetně překladu z hebrejštiny nebo angličtiny soud zjistil, že žalobkyně se dne 22. 11. 2016 dostavila na lékařskou konzultaci, při níž byl konstatován obsah rentgenových snímků se zlomeninou krčku humeru a zdůrazněno, že i před poraněním byla pohyblivost ramene omezená. CT vyšetřením levého ramene dne 30. 11. 2016 byla upřesněna diagnóza zlomeniny krčku humeru. Ke dni 11. 12. 2017 bylo žalobkyni potvrzeno 43 absolvovaných návštěv fyzioterapeuta a návrat do práce přes omezení v rozsahu pravého ramene 110, levého 80. Ke dni 3. 9. 2019 po konzervativní léčbě přetrvávala u žalobkyně bolest při pohybu levého ramene a omezení pohyblivosti kloubu – abdukce do 70, těžké omezení v rotaci. Ke dni 16. 9. 2019 se žalobkyně v důsledku předmětného zranění nemohla učesat, umýt si vlasy, zvednout ruku, nést v ruce váhu větší než 3 kg, zvednout z podlahy vnoučata ve věku do 2 let ani je držet v rukou. Ke dni 20. 9. 2019 byla žalobkyni diagnostikována úzkostná porucha a posttraumatická stresová porucha způsobená pádem z pohyblivých schodů.

11. Dále soud z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 6. 11. 2017 zjistil, že uvedeným dopisem zástupce žalobkyně požádal žalovanou o náhradu újmy, která vznikla žalobkyni v důsledku předmětného pádu z pohyblivých schodů.

12. Z dopisu žalované ze dne 16. 11. 2017 soud zjistil, že uvedeným dopisem žalovaná sdělila zástupci žalobkyně, že spis ohledně předmětného úrazu žalobkyně byl předán vedlejší účastnici, u níž je žalovaná pojištěna z titulu obecné odpovědnosti a jež vede událost pod [číslo].

13. Z dopisu vedlejší účastnice ze dne 18. 1. 2018 soud zjistil, že uvedeným dopisem vedlejší účastnice sdělila zástupci žalobkyně, že vzniklou škodu nepovažovala za pojistnou událost, proto nemohla přistoupit k její likvidaci.

14. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 25. 10. 2019 soud zjistil, že uvedeným dopisem zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k plnění.

15. Dále soud z dopisu vedlejší účastnice ze dne 25. 10. 2019 zjistil, že uvedeným dopisem vedlejší účastnice vyrozuměla zástupce žalobkyně o tom, že přistoupila k přešetření závěru likvidace předmětné události.

16. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 8. 11. 2019 soud zjistil, že uvedeným dopisem sdělil zástupce žalobkyně vedlejší účastnici kontaktní údaje paní [celé jméno svědkyně 1] [příjmení] a pana [celé jméno svědka 2] [příjmení].

17. Z dopisu vedlejší účastnice ze dne 11. 11. 2019 soud zjistil, že uvedeným dopisem vedlejší účastnice mimo jiné informovala zástupce žalobkyně, že svědecké výpovědi k příčině pádu žalobkyně očekává v českém jazyce.

18. Dále soud z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 18. 11. 2019 zjistil, že spolu s uvedeným dopisem zaslal vedlejší účastnici čestné prohlášení paní [celé jméno svědkyně 1] [příjmení] a pana [celé jméno svědka 2] [příjmení].

19. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], soudního znalce v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemajetkové újmy na zdraví a odvětví ortopedie se specializací na traumatologii pohybového ústrojí, ze dne 25. 11. 2019 zapsaného pod pořadovým číslem [číslo] znaleckého deníku soud zjistil, že žalobkyně při úrazu dne 21. 11. 2016 utrpěla zlomeninu chirurgického krčku levé pažní kosti bez dislokace, naražení hlavy a zhmoždění levého stehna, levé ruky a obou kolen, bolestné znalec vyčíslil na 34 407 Kč a náhradu za ztížení společenského uplatnění na částku 1 131 260 Kč.

20. Z oznámení škodné události z pojištění odpovědnosti za škodu u vedlejší účastnice soud zjistil, že dne 15. 12. 2017 žalovaná oznámila vedlejší účastnici k pojistné smlouvě [číslo] údaje o škodě vzniklé žalobkyni dne 21. 11. 2016 pádem na pohyblivých chodech [číslo] po ztrátě rovnováhy s poraněním ramene a kotníku a bolestí hlavy.

21. Z oznámení o zahájení řízení o povolení k prozatímnímu užívání stavby ke zkušebnímu provozu ze dne 7. 3. 2007 soud zjistil, že na den 23. 3. 2007 bylo nařízeno ústní jednání spojené s místním šetřením v řízení o povolení k prozatímnímu užívání ucelené části stavby dráhy ke zkušebnímu provozu, a to pohyblivých schodů ve stanici metra [název] A ev. [číslo] – výstup do ulice [ulice].

22. Dále soud z kolaudačního rozhodnutí ze dne 27. 6. 2007 zjistil, že uvedené rozhodnutí bylo vydáno Magistrátem hlavního města Prahy, odborem dopravy jako speciálním stavebním úřadem mimo jiné pro provozně ucelenou část stavby dráhy, a to pohyblivých schodů ve stanici metra [název] A ev. [číslo] vedoucích z podchodu stanice [název] na trati A pražského metra v [poloha] části [veřejné prostranství] [anonymizováno] do ulice [ulice] (dům [číslo popisné] na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] v Praze 1), neboť podmínky rozhodnutí o prozatímním užívání provozně ucelené části stavby ze dne 29. 3. 2007, [číslo jednací] [číslo] [spisová značka], byly splněny, podle zprávy vyhodnocující zkušební provoz se na provozně ucelené části stavby nevyskytly žádné závažné nedostatky, stavba byla provedena podle projektové dokumentace stavebního povolení ze dne 14. 11. 2006, [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] a k dokončené stavbě se kladně vyjádřily i dotčené orgány státní správy.

23. Z revizní knihy pohyblivých schodů soud zjistil, že dne 5. 8. 2016, dne 3. 11. 2016, dne 3. 2. 2017 a dne 28. 4. 2017 byla revizním technikem provedena provozní revize pohyblivých schodů výrobce [název], typu [číslo] [číslo], výrobní [číslo] evid. čís. [číslo]. Ve všech případech kontrole vyhovovaly elektromotor, hlavní funkční brzda, hnací řetěz, tažný řetěz, napínací vozík, spoje drah, hřebenové přechody, seřízení schodového pásma, mazací agregáty, řetěz pohyblivých madel, olejová náplň převodovky, hlavní vypínač pohyblivých schodů, rozváděč, ovl. kontakty, stop tlačítka, signalizace směrová, signalizace poruch, tabulky a nápisy i osvětlení nástupů. Provedeny byly vždy zkoušky koncových vypínačů, ovládačů a ovládačů STOP. Pohyblivé schody byly vždy shledány provozuschopnými.

24. Z odevzdání a převzetí služby ze dne 21. 11. 2016 soud zjistil, že k převzetí služby dalším zaměstnancem došlo dne 21. 11. 2016 v 18.10 hodin.

25. Z podrobného popisu pracovních činností při údržbě a opravě soud zjistil, že ve dnech 18. 11. 2016 až 25. 11. 2016 byla prováděna denní kontrola nejméně dvakrát denně. Dne 21. 11. 2016 byla provedena denní kontrola mezi 7. a 8. hodinou ráno, dále v době od 12.45 hodin do 14.25 hodin po pádu na pohyblivých schodech, přičemž pohyblivé schody byly v pořádku, a konečně mezi 21. a 22. hodinou. První dvě kontroly uvedeného dne provedl zaměstnanec žalované pan [příjmení] s osobním [číslo] poslední kontrolu provedl zaměstnanec žalované pan [příjmení] s osobním [číslo] jenž převzal službu ohledně údržby a oprav v 18.00 hodin.

26. Dále soud z prozatímního technologického postupu [číslo] k údržbě pohyblivých schodů [název] [číslo] [anonymizováno], [číslo], [číslo] ze dne 2. 8. 2010 zjistil, že uvedeným předpisem žalovaná stanovila obsah denní, týdenní, čtrnáctidenní a měsíční kontroly pohyblivých schodů a obsah jejich tříměsíční, roční a tříleté údržby. Součástí denní kontroly byla kontrola madel zahrnující vizuální kontrolu stavu oběžných madel a kontrolu, zda madla běží synchronně s pásmem bez prokluzů. Součástí týdenní kontroly byla kontrola automatického mazání řetězů spočívající v kontrole mazacích štětečků včetně řetězu pohonu madla a jejich případném seřízení tak, aby se dotýkaly řetězu, jakož i seřízení intenzity a četnosti mazání řetězu a dále též kontrola mazacího zásobníku oleje v centrálním mazání a případné doplnění oleje. Součástí měsíční kontroly byla kontrola napínacího zařízení madel zahrnující kontrolu stavu (poškození) napínacího řemenu včetně kontroly stavu kladek pohonu přítlačného řemenu, kontroly stlačení napínací pružiny na 131 mm u pohyblivých schodů s přepravní výškou do 6 m a na 137 mm u pohyblivých schodů s přepravní výškou do 15 m, kontroly obložení madlového kola, kontroly síly obložení a poškození povrchu a dále zahrnující kontrolu průvěsu madla spočívající v měření mezery mezi podpěrnou kladkou a držákem dráhy„ X“ a mezery mezi madlem a držákem dráhy mezi podpěrnými kladkami„ Y“, přičemž rozdíl mezi naměřenými hodnotami měl činit 25 až 45 mm a korigoval se posunem baterií kladek v horním a dolním oblouku, a kontrolu řetězu pohonu madel spočívající v měření průhybu nezatíženého řetězu, jež měl činit 10 až 20 mm, a jeho případném napnutí nejvýše o 40 mm nebo výměně.

27. Z průkazu způsobilosti vydaného Drážním úřadem pod evidenčním číslem PZ [číslo] soud zjistil, že dne 21. 3. 2007 vydal Drážní úřad uvedený průkaz pro dopravní zařízení jako určené technické zařízení, a to pohyblivé schody typu [číslo] [anonymizována tři slova], evidenční [číslo] výrobce [název společnosti] [anonymizována dvě slova], [město], [stát] [anonymizováno] [země], výrobní [číslo] o šířce 1 000 mm a dopravní výšce 5 800 mm a s rychlostí schodového pásma 0,65 m·s-1 provozované žalovanou a umístěné se stanici metra [název], trasa A, výstup ul. [ulice]. Průkaz byl vydán na základě ES prohlášení o shodě [číslo] [název] ze dne 19. 3. 2007.

28. Z výňatku české technické normy ČSN EN 115 (27 4802) – Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků z dubna 1996 soud zjistil, že podle bodu 7.1 na straně 13 bylo uvedenou technickou normou stanoveno, že každá balustráda musí být na své horní ploše opatřena madlem, které se pohybuje ve stejném směru jako stupně, palety nebo pásy, s tolerancí 0 až 2 % jejich rychlosti.

29. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] z oboru strojírenství, odvětví strojírenství těžké se specializací na výtahy, pohyblivé schody a pohyblivé chodníky při jednání dne 15. 6. 2021 a dne 15. 2. 2022 soud zjistil, že k pádu žalobkyně došlo na dráze pohyblivých schodů asi v jedné třetině délky dráhy pohyblivých schodů, přičemž takové místo se nacházelo mimo záběr kamery umístěné před nástupem na pohyblivé schody a na záběru z kamery umístěné nad výstupem z pohyblivých schodů by na místo pádu nebylo vidět přes osoby stojící na pohyblivých schodech před žalobkyní. Pohyblivé schody byly dodány v provedení podle technické normy ČSN EN 115: 1996. Směr a rychlost pohybu madel byla vždy přímo závislá na směru a rychlosti pohybu stupňů pohyblivých schodů. U pohyblivých schodů s delším zdvihem mohou obě madla záměrně kontinuálně předbíhat stupně až o 2 % vyšší rychlostí, avšak předmětné pohyblivé schody takto konstruovány nebyly. Pokud by však na nich byla taková konstrukce použita, pak při předmětné jízdě žalobkyně o délce přibližně 5 sekund a ujeté vzdálenosti stupňů o délce 3,25 m při rychlosti pohyblivých schodů 0,65 m·s-1 by madla předběhla stupně jen o 6,5 cm. Rychlost pohyblivých schodů byla určena již výrobcem. Z kamerového záznamu bylo patrné, že žalobkyně uchopila madlo, krátce před pádem změnila na stupni polohu, natočila se a zvedla levou nohu. V dalších záběrech poté padala právě přes levou nohu. Samotný okamžik pádu nebyl na kamerovém záznamu zachycen. Stupně pohyblivých schodů se pohybovaly zcela plynule až do zastavení tlačítkem, jež stiskl náhodný cestující. Žádný prokluz madel nebyl z kamerového záznamu patrný. Žádný spínač instalovaný na pohyblivých schodech kvůli bezpečnosti pohybu madla nesignalizoval, že by bylo něco v nepořádku. Žalovaná nemohla učinit žádná jiná opatření, aby pádu zabránila, vyjma osobního doprovodu žalobkyně a jejího držení za ruku.

30. Dále soud z kamerového záznamu z dolní kamery zachycujícího pád nebo následky pádu žalobkyně (č. l. 35 soudního spisu) zjistil, že na pohyblivé schody nastoupili za sebou žena ([celé jméno svědkyně 1] [anonymizováno]), muž (manžel žalobkyně) a žalobkyně v uvedeném pořadí. Žalobkyně byla oděna v černý kabát a bílé kalhoty, na vlasech měla černý šátek a byla obuta v uzavřenou černou vysokou obuv bez podpatku. Nenesla žádné zavazadlo a neměla rukavice. Na pohyblivé schody vstoupila s odstupem jednoho prázdného stupně za mužem. Na pohyblivé schody nastoupila čelem ve směru jízdy a oběma chodidly se postavila na týž stupeň v jeho pravé části se špičkami ve směru jízdy. Pravou ruku měla od nástupu na pohyblivé schody až do chvíle, kdy se ruka ocitla mimo záběr kamery, položenou na pravém pohyblivém madlu pohyblivých schodů. Po celou dobu, kdy byla pravá ruka v záběru kamery, se ruka pohybovala s madlem konstantní rychlostí vpřed a synchronizovaně s celým tělem žalobkyně stojícím na jednom stupni pohyblivých schodů, přičemž nedošlo k žádnému zpomalení ruky vůči tělu nebo k posunu ruky vzad. Levou paži měla žalobkyně volně spuštěnou podél těla. Poté, co se horní část trupu a ruce žalobkyně ocitly mimo záběr kamery, byl patrný prudký pohyb kabátu na těle žalobkyně na levou stranu se současným částečným odhalením levé bílé nohavice a následně došlo k pádu žalobkyně vzad přes levou nohu. Od okamžiku, kdy se pravá ruka žalobkyně ocitla mimo záběr kamery, do okamžiku jejího pádu projely pod nástupní hřebenovou hranou pohyblivých schodů nejvýše 4 stupně. Jejich pohyb byl zcela plynulý neměnnou rychlostí a pravé pohyblivé madlo se pohybovalo zcela synchronizovaně se stupni (jednoznačně patrné při použití pomůcky znalce na č. l. 95a podle pokynů na ní uvedených a při nastavení velikosti okna přehrávače kamerového záznamu na odpovídající velikost). Žalobkyně se na stále jedoucích pohyblivých schodech po pádu opakovaně přetočila, pohyblivé schody byly zastaveny pomocí tlačítka příchozím mužem s kufrem a batohem. Za žalobkyní chtěla na jedoucí pohyblivé schody nastoupit další žena, která se však těsně na nástupní hřebenové hraně pohyblivých schodů rozhodla na ně nevstoupit, a musela proto přehmatávat po levém pohyblivém madle, na něž předtím položila ruku. Po pádu žalobkyně zůstala při vědomí ležet nebo sedět pod pohyblivými schody a po pohyblivých schodech k ní sestoupili postupně muž (její manžel), žena ([celé jméno svědkyně 1] [anonymizováno]) a další muž ([celé jméno svědka 2] [anonymizováno]). Žena později z místa odešla dále do stanice metra a po chvíli se vrátila, v mezidobí místo navštívil zaměstnanec žalované, ten se později dostavil znovu a sepsal o události záznam. Pohyblivé schody byly v nástupním prostoru opatřeny piktogramy ohledně způsobu jízdy na nich.

31. Konečně z prohlášení žalobkyně ze dne 5. 10. 2022 včetně překladu z angličtiny zjistil, že vlastní kadeřnictví, má 5 dětí a 17 vnoučat a její manžel [jméno] již zemřel.

32. Soud neprováděl dokazování účastnickým výslechem žalobkyně a výslechy svědků [celé jméno svědkyně 1] [příjmení] a [celé jméno svědka 2] [příjmení], neboť z již provedených důkazů zjistil bez důvodných pochybností skutkový stav v dostatečném rozsahu, aby mohl rozhodnout ve věci samé. Žalobkyně uvedené důkazy označila k prokázání svého tvrzení, že její pád byl způsoben zastavením pohyblivého madla pohyblivých schodů, popřípadě takovým pohybem madla, který nebyl synchronizovaný s pohybem stupňů pohyblivých schodů. Prostřednictvím kamerového záznamu však bylo prokázáno, že pravá ruka žalobkyně položená na pohyblivém madle pohyblivých schodů po dobu, kdy byla ruka zachycena na kamerovém záznamu, nezpomalila ani se neposunula vzad. Poté, co se ruka žalobkyně ocitla mimo záznam kamery, projely pod nástupní hřebenovou hranou pohyblivých schodů nejvýše 4 stupně, jejichž pohyb vpřed byl zcela konstantní a synchronizovaný s pohybem madla. Z povahy pohyblivých schodů tvořených nekonečným pásem stupňů a nekonečným pásem dvou madel je bez nejmenších pochybností zřejmé, že nemůže dojít k zastavení nebo jakkoliv odchylnému pohybu jen v části takového pásu. Jinými slovy jestliže se v předmětném případě pohybovaly 4 stupně a pravé madlo pohyblivých schodů v místě jejich nástupní hřebenové hrany zcela plynule a vzájemně synchronizovaně, pak tomu nemohlo být jinak ani v jiné části týchž pohyblivých schodů mimo záběr kamery, kde se v době pádu nacházela žalobkyně. Důkaz kamerovým záznamem umožňuje soudu na rozdíl od výslechu pozorovat předmětný děj bez subjektivního zkreslení vyslýchanou osobou, která takový děj vnímala svými smysly a soudu jej s odstupem času reprodukuje. Soud proto v předmětném případě hodnotil důkaz kamerovým záznamem za spolehlivější prostředek ke zjištění skutkového stavu, a to rovněž s přihlédnutím k době, která od události uplynula a k pochopitelnému zvláštnímu duševnímu rozpoložení jejích přímých účastníků, pro něž se jednalo o situaci velmi stresující a v případě žalobkyně nepochybně i značně bolestivou. Jelikož příslušný úsek kamerového záznamu umožnil soudu spolehlivé skutkové zjištění, nemohlo být toto vyvráceno ani navrhovanými výslechy. Navrhovaná svědkyně [celé jméno svědkyně 1] [příjmení] ve svém čestném prohlášení tvrdila, že se zábradlí (madlo) pohyblivých schodů zastavilo a něco ji táhlo dolů. Takové prohlášení soud shledal nepravdivým, neboť podle kamerového záznamu k žádnému zastavení madla v předmětný okamžik nedošlo, natož aby takové zastavení trvalo tak dlouho, aby z něj navrhovaná svědkyně nabyla pocit, že ji něco táhne dolů. Bez povšimnutí nelze ponechat ani její tvrzení, že na pohyblivé schody nastoupila až za [jméno] (manželem žalobkyně), přestože podle kamerového záznamu bylo jejich vzájemné pořadí jednoznačně opačné. Je tedy zřejmé, že navrhovaná svědkyně nebyla schopna ani po podstatně kratší době po události popsat celou situaci bezchybně, natož aby toho byla schopna ještě později v rámci svého případného výslechu před soudem. Ani její tvrzení, že aby po údajném zastavení madla nespadla, uchopila [jméno manžela žalobkyně] za ruku, tak vzhledem k odlišnému postavení na stupních nebylo pravdivé. Navrhovaný svědek [celé jméno svědka 2] [příjmení] předmětný okamžik na pohyblivých schodech svými smysly nevnímal, neboť vyjel po pohyblivých schodech dříve, než došlo k pádu žalobkyně, a jeho čestné prohlášení se opíralo jen o to, co mu řekli přímí účastníci jízdy.

33. Na základě shora popsaných skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů a na základě shodných tvrzení účastnic soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně dne 21. 11. 2016 ve 12.11 hodin jela na pohyblivých schodech provozovaných žalovanou a během jízdy upadla a skutálela se z jedoucích schodů. Od nástupu žalobkyně na pohyblivé schody do jejího pádu byl pohyb stupňů pohyblivých schodů vpřed zcela plynulý s konstantní rychlostí a zcela synchronizovaný s pohybem pravého madla pohyblivých schodů ve stejném směru a se stejnou rychlostí. Provedení pohyblivých schodů odpovídalo technické normě ČSN EN 115: 1996, pohyblivé schody byly v nástupním prostoru opatřeny piktogramy ohledně způsoby jízdy a žalovaná provedla denní kontrolu pohyblivých schodů dne 21. 11. 2016 ráno, dále po pádu žalobkyně a večer, aniž by odhalila závadu bránící jejich provozu. Žalovaná rovněž prováděla pravidelnou revizi pohyblivých schodů vždy po 3 měsících se stejným výsledkem jako u denní kontroly. K pohyblivým schodům byl vydán průkaz způsobilosti určeného technického zařízení.

34. Podle § 2904 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“)„ (ú) jmu způsobenou náhodou nahradí ten, kdo dal ze své viny k náhodě podnět, zejména tím, že poruší příkaz nebo poškodí zařízení, které má nahodilé újmě zabránit.“ 35. Podle § 2918 věty první o. z.,„ (v ) znikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží.“ 36. Podle § 2927 odst. 1 věty první o. z.,„ (k ) do provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.“ 37. Podle § 2927 odst. 2 o. z.„ (p) ovinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.“ 38. Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění účinném do 31. 12. 2017, (dále jen„ zákon o dráhách“)„ (d) ráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy.“ 39. Podle § 47 odst. 1 zákona o dráhách„ (t) echnická zařízení tlaková, plynová, elektrická, zdvihací, dopravní, pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny a pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů, která slouží k zabezpečení provozování dráhy nebo drážní dopravy nebo lyžařských vleků, jsou určenými technickými zařízeními, která podléhají dozoru podle tohoto zákona.“ 40. Podle § 47 odst. 2 zákona o dráhách„ (p) odmínky pro konstrukci, výrobu a provoz určených technických zařízení a jejich konkretizaci stanoví prováděcí předpis.“ 41. Podle § 47 odst. 3 zákona o dráhách„ (p) řed uvedením určeného technického zařízení do provozu musí být schválena jeho způsobilost k provozu. Způsobilost určeného technického zařízení k provozu schvaluje drážní správní úřad vydáním průkazu způsobilosti.“ 42. Podle § 47 odst. 5 zákona o dráhách„ (p) ři provozování dráhy a při provozování drážní dopravy mohou být provozována jen určená technická zařízení s platným průkazem způsobilosti.“ 43. Podle § 48 odst. 1 vět první a druhé zákona o dráhách„ (u) rčená technická zařízení v provozu podléhají pravidelným revizím, prohlídkám a zkouškám, kterými se ověřuje jejich technický stav a provozní způsobilost. Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu mohou provádět jen fyzické osoby, které mají platné osvědčení o odborné způsobilosti.“ 44. Podle § 1 odst. 6 písm. b) vyhlášky č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ Řád určených technických zařízení“)„ (určená technická z) ařízení dopravní jsou (…) pohyblivé schody a pohyblivé chodníky“.

45. Podle § 2 Řádu určených technických zařízení„ (p) ři provozování dráhy, drážní dopravy a lyžařských a vodních vleků lze používat jen zařízení, které má platný průkaz způsobilosti vydaný drážním správním úřadem, a jsou-li splněny tyto podmínky provozní způsobilosti: (…) provádění pravidelných revizí, prohlídek a zkoušek, (…) zajištění řádné a bezpečné funkce zařízení obsluhou, (…) trvalé dodržování provozně technických parametrů podle technické dokumentace.“ 46. Podle § 5 odst. 1 Řádu určených technických zařízení„ (r) evize jednotlivých zařízení se provádí v časových intervalech uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2, které jsou součástí této vyhlášky.“ 47. Podle § 5 odst. 2 písm. d) Řádu určených technických zařízení„ (p) ři revizích podle odstavce 1 se zjišťuje dodržení podmínek stanovených v § 3 u zdvihacích a dopravních zařízení (…) vizuální kontrolou stavu zařízení a kontrolou funkce zařízení bez zatížení (provozní revize), (…) kontrolou v rozsahu provozní revize doplněnou o funkční zkoušku s provozním zatížením (revize).

48. Podle § 5 odst. 3 Řádu určených technických zařízení„ (z) práva o revizi vyhotovená oprávněnou odborně způsobilou osobou obsahuje vždy přesné označení zařízení, zaměření revize, obchodní jméno provozovatele zařízení, umístění zařízení, zjištěný stav zařízení, vyjádření o provozní způsobilosti zařízení, jméno, příjmení a podpis oprávněné odborně způsobilé osoby, číslo jeho osvědčení a datum, kdy byla revize provedena.“ 49. Podle § 6 odst. 1 Řádu určených technických zařízení„ (p) rohlídky a zkoušky zařízení v provozu se provádějí v časových intervalech stanovených v příloze č. 3“ 50. Podle § 6 odst. 2 písm. e) Řádu určených technických zařízení„ (p) ři prohlídce a zkoušce podle odstavce 1 se kontrolují doklady, shoda zařízení s technickou dokumentací a dále se provádí (…) u dopravních zařízení kontrola stavu zařízení a vybavení, kontrola provozních parametrů měřením, funkční zkouška bez zatížení a funkční zkouška s maximálním provozním zatížením (prohlídka a zkouška). Funkční zkouška s maximálním provozním zatížením se neprovádí u pohyblivých schodů, pohyblivých chodníků, lanových drah a lyžařských a vodních vleků.“ 51. Podle § 6 odst. 3 Řádu určených technických zařízení„ (p) rotokol o provedené prohlídce a zkoušce zařízení v provozu, vyhotovený oprávněnou odborně způsobilou osobou, obsahuje vždy přesné označení zařízení, název jeho provozovatele, umístění, popis provedené prohlídky a zkoušky, zjištěný stav, hodnocení rizik, vyjádření o provozní způsobilosti a stanovení její doby, jméno, příjmení a podpis oprávněné odborně způsobilé osoby, číslo jejího osvědčení a datum, kdy byly prohlídka a zkouška provedeny.“ 52. Podle § 7 odst. 1 Řádu určených technických zařízení„ (r) evize, prohlídky a zkoušky se provádějí nejpozději v časových intervalech stanovených v přílohách [číslo]“ 53. Podle § 9 odst. 3 Řádu určených technických zařízení„ (p) odmínky pro konstrukci a výrobu uvedené v § 3 se nepoužijí na výrobky, které jsou stanovenými výrobky podle zvláštního právního předpisu.“ 54. Podle položky 2 tabulky dopravních zařízení v příloze č. 1 k Řádu určených technických zařízení byl časový interval pro provozní revizi pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků stanoven na 3 měsíce.

55. Podle položky 2 tabulky dopravních zařízení v příloze č. 3 k Řádu určených technických zařízení byl časový interval pro prohlídku a zkoušku pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků stanoven na 4 roky.

56. Podle § 4a odst. 3 věty první zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ zákon o technických požadavcích na výrobky“)„ (s ) plnění harmonizované české technické normy, určené normy nebo splnění zahraniční technické normy přejímající v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu, nebo splnění jejich částí se považuje v rozsahu a za podmínek stanovených v technickém předpisu za splnění těch požadavků stanovených technickými předpisy, k nimž se tyto normy nebo jejich části vztahují.“ 57. Pohyblivé schody sloužící k zabezpečování provozování dráhy podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o dráhách a drážní dopravy, například i dráhy metra, jsou určeným technickým zařízením dopravním podle § 47 odst. 1 zákona o dráhách a § 1 odst. 6 písm. b) Řádu určených technických zařízení, nejsou však vozidlem. Z jejich užití nevzniká bez dalšího smlouva o přepravě osob, jejich provozovatel je však povinen nahradit škodu způsobenou zvláštní povahou jejich provozu podle § 2927 odst. 1 věty první o. z. (shodně viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 5. 1997, sp. zn. 20 Co 31/77, uveřejněné pod č. 46/1979 Sb. rozh. obč.).

58. Výše uvedený skutkový stav soud proto posoudil po právní stránce tak, že žalobkyně se přepravovala na určeném technickém zařízení dopravním provozovaném žalovanou a při přepravě jí vznikla újma v podobě pádu z pohyblivých schodů a z něj vzniklého zranění.

59. Soud se dále zabýval otázkou, zda byla újma žalobkyně způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu předmětných pohyblivých schodů, a dospěl k závěru, že nikoliv. Za okolnosti mající původ v provozu dopravy zakládající povinnost provozovatele takové dopravy k náhradě škody lze považovat například selhání nebo nedostatek činnosti řidiče, nedostatky či vady materiálu nebo technický stav dopravního prostředku (shodně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2011, sp. zn. 25 Cdo 948/2010). Uvedené příklady lze shrnout jako nikoliv řádný a očekávaný provoz dopravy, i pokud byl takový provoz jinak plně v souladu s právními předpisy. Za okolnost zakládající povinnost provozovatele k náhradě škody však nelze považovat samotnou funkci dopravy, tedy samotný fyzikální pohyb. V předmětném případě vznikla žalobkyni újma na pohyblivých schodech, jejichž zřejmou funkcí je přemístění člověka z jednoho místa na jiné místo s překonáním výškového rozdílu, aniž by člověk sám musel ke svému přemístění vyvinout sílu (vyjít po běžných schodech) a zároveň aby takové přemístění člověka mohlo proběhnout bezobslužně, okamžitě, plynule a s dostatečnou kapacitou (na rozdíl od výtahu, lanovky, pohyblivé plošiny apod.). Samozřejmým předpokladem a očekávaným projevem při naplnění takového účelu pohyblivých schodů je soustavný pohyb jejich stupňů a pohyblivých madel jedním směrem. Dokazováním bylo zjištěno, že pohyblivé schody se od nástupu žalobkyně do jejího pádu pohybovaly neměnnou rychlostí jedním směrem, a to zároveň stupně i pravé pohyblivé madlo, jehož se žalobkyně přidržovala. Pohyblivé schody se tedy pohybovaly přesně tak, jak měly, není proto naplněn předpoklad pro přísnou objektivní odpovědnost žalované bez možnosti se liberovat podle § 2927 odst. 2 věty první o. z., podobně jako by nebyl naplněn například při pádu člověka v tramvaji, která se rozjížděla očekávanou rychlostí (srov. rozsudek zdejšího soudu ze dne 18. 2. 2022, č. j. 14 C 99/2021-87, jenž byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2022, č. j. 36 Co 153/2022-113.

60. Soud se rovněž zabýval otázkou, zda žalovaná podle § 2927 odst. 2 věty poslední o. z. prokázala, že újmě žalobkyně nemohla zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Žalovaná takto tvrdila a prokázala, že provozovala předmětné pohyblivé schody, jejichž způsobilost k provozu byla schválena drážním úřadem vydáním platného průkazu způsobilosti podle § 47 odst. 3 a 5 zákona o dráhách a § 2 Řádu určených technických zařízení ve spojení s § 47 odst. 2 zákona o dráhách, a prostřednictvím osoby s platným osvědčením o odborné způsobilosti prováděla jejich pravidelné revize, kontroly a prohlídky, kterými ověřovala jejich technický stav a provozní způsobilost, v souladu s § 48 odst. 1 větami první a druhou zákona o dráhách a § 5 odst. 2 písm. d) a odstavce 3 a § 6 odst. 2 písm. e) a odstavce 3 Řádu určených technických zařízení, a to dokonce častěji, než bylo vyžadováno podle § 5 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 odst. 1 Řádu určených technických zařízení, položky 2 tabulky dopravních zařízení v příloze č. 1 k Řádu určených technických zařízení a položky 2 tabulky dopravních zařízení v příloze č. 3 k Řádu určených technických zařízení. Pohyblivé schody odpovídaly technické normě podle § 4a odst. 3 věty první zákona o technických požadavcích na výrobky ve spojení § 9 odst. 3 Řádu určených technických zařízení a byly označeny příslušnými piktogramy ohledně jízdy na nich. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaná prokázala, že újmě žalobkyně nemohla zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Znalec jako jediné možné další opaření uvedl, že žalovaná mohla žalobkyni na pohyblivých schodech zajistit osobní doprovod s vedením za ruku. Takové opatření však po žalované nepochybně požadovat nelze, a to i vhledem k obecně známé skutečnosti značného počtu pohyblivých schodů provozovaných žalovanou v pražském metru a obrovského počtu cestujících, kteří je i několikrát denně používají. Klást na žalovanou požadavek, aby zajistila přítomnost asistenta u každých pohyblivých schodů, které provozuje, případně i desítek a stovek takových asistentů u každých schodů vzhledem k počtu cestujících na nich, a aby takový asistent poskytl osobní doprovod každému cestující i bez jakéhokoliv zdravotního postižení, neboť ani žalobkyně v době pádu nebyla přinejmenším viditelně zdravotně postižená, by vedl k absurdním závěrům a praktické nemožnosti pohyblivé schody a metro jako takové žalovanou vůbec provozovat. Nutno podoktnout, že ani z kamerového záznamu nebylo patrné, že by žalobkyně měla jakýkoliv problém pohyblivé schody sama použít nebo že by s jejich funkcí nebyla v obvyklém rozsahu obeznámena. Totéž platí i o všech 3 spolucestujících žalobkyně, kteří se navíc o ni jako o poslední z nich nezajímali žádným zvláštním způsobem, z něhož by bylo možné dovodit, že by věděli o jakýchkoliv potížích žalobkyně s používáním pohyblivých schodů. Sama žalobkyně pak v řízení vyjma prostého opakování návrhu znalce žádné jiné opatření, které by mohla žalovaná učinit, ani nenavrhla.

61. Tvrdila-li žalobkyně, že k jejímu pádu vedla nepřiměřená rychlost pohyblivých schodů, je takový argument v rozporu se zjištěným skutkovým stavem, kdy rychlost pohyblivých schodů byla stanovena již výrobcem, nebylo možné ji měnit a pohyblivé schody odpovídaly příslušné technické normě a na takovém základě byly též schváleny jako způsobilé k provozu.

62. Ze všech shora uvedených důvodů soud uzavřel, že žalované nevznikla povinnost nahradit žalobkyni újmu z žádného právního důvodu, neboť vzniklá újma je přičitatelná pouze žalobkyni podle § 2918 věty první o. z., respektive nešťastné náhodě podle § 2904 o. z. Soud proto žalobu výrokem I. v celém rozsahu zamítl.

63. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) tak, že přiznal žalované a vedlejší účastnici na straně žalované, jež byly v řízení zcela úspěšné, neboť žaloba byla zcela zamítnuta, právo na plnou náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Výši těchto nákladů soud určil podle § 153 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, (dále jen „vyhláška č. 254/2015 Sb.“), jelikož žalovaná ani vedlejší účastnice na straně žalované nebyly v řízení zastoupeny zástupcem podle § 137 odst. 2 a nedoložily výši svých hotových výdajů.

64. Náklady žalované podle výroku II. ve výši 4 800 Kč sestávají z paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za těchto 16 úkonů podle § 1 odst. 3 písm. a) až c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.: vyjádření žalované k žalobě na výzvu soudu datované 28. 1. 2020 došlé soudu dne 31. 1. 2020 (č. l. 27), příprava účasti na jednání dne 16. 6. 2020, účast na jednání před soudem dne 16. 6. 2020 (č. l. 51), vyjádření žalované k podání žalobkyně na výzvu soudu datované 22. 9. 2020 došlé soudu dne 23. 9. 2020 (č. l. 59), vyjádření žalované ke znaleckému posudku na výzvu soudu ze dne 18. 3. 2021 (č. l. 119 –120), příprava účasti na jednání dne 15. 6. 2021, účast na jednání před soudem dne 15. 6. 2021 (č. l. 143 –147), příprava účasti na jednání dne 23. 11. 2021, účast na jednání před soudem dne 23. 11. 2021 (č. l. 167), příprava účasti na jednání dne 15. 2. 2022, účast na jednání před soudem dne 15. 2. 2022 (č. l. 181 –188), příprava účasti na jednání dne 11. 10. 2022, účast na jednání před soudem dne 11. 10. 2022 (č. l. 212 –213), závěrečný návrh žalované na výzvu soudu datovaný 1. 11. 2022 došlý soudu dne 2. 11. 2022 (č. l. 215 –217), příprava účasti na jednání dne 22. 11. 2022 a účast na jednání před soudem dne 22. 11. 2022 (č. l. 225).

65. Náklady vedlejší účastnice na straně žalované podle výroku III. ve výši 3 000 Kč sestávají z paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za těchto 10 úkonů podle § 1 odst. 3 písm. a) až c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.: vyjádření vedlejší účastnice na straně žalované k žalobě na výzvu soudu ze dne 17. 4. 2020 (č. l. 39), vyjádření vedlejší účastnice na straně žalované k podání žalobkyně na výzvu soudu ze dne 5. 10. 2020 (č. l. 62), vyjádření vedlejší účastnice na straně žalované ke znaleckému posudku na výzvu soudu ze dne 8. 4. 2021 (č. l. 124), příprava účasti na jednání dne 23. 11. 2021, účast na jednání před soudem dne 23. 11. 2021 (č. l. 167), příprava účasti na jednání dne 15. 2. 2022, účast na jednání před soudem dne 15. 2. 2022 (č. l. 181 –188), závěrečný návrh vedlejší účastnice na straně žalované na výzvu soudu ze dne 15. 11. 2022 (č. l. 222), příprava účasti na jednání dne 22. 11. 2022 a účast na jednání před soudem dne 22. 11. 2022 (č. l. 225).

66. O povinnosti k náhradě nákladů řízení, které platil stát, soud rozhodl výrokem IV. podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalobkyni, jež nebyla v řízení úspěšná ani zčásti. Tyto náklady v jsou tvořeny znalečným, které soud vyplatil znalci [celé jméno znalce] podle usnesení ze dne 5. 3. 2021, č. j. 7 C 330/2019-117, jež nabylo právní moci dne 2. 4. 2021, podle usnesení ze dne 20. 8. 2021, č. j. 7 C 330/2019-154, jež nabylo právní moci dne 11. 9. 2021, a podle usnesení ze dne 18. 3. 2022, č. j. 7 C 330/2019-191, jež nabylo právní moci dne 20. 4. 2022 a bylo opraveno v části odůvodnění usnesením ze dne 20. 4. 2022, č. j. 7 C 330/2019-198, jež nabylo právní moci dne 21. 5. 2022, přičemž v řízení nevyšlo najevo, že by na straně žalobkyně byly předpoklady pro její osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 věty první o. s. ř. Není přitom podstatné, že žalobkyně je osvobozena od soudního poplatku ze zákona podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

67. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

Poučení