7 C 342/2019-308

Rubrum

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalovaným: 1. [ulice] [právnická osoba], a.s., [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [celé jméno žalovaného], [IČO] sídlem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako vedlejší účastnice na straně 1. žalované, o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Druhý žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit žalobkyni částku 284 862,25 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od 13.8.2019 do zaplacení, to vše do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba vůči prvé žalované o zaplacení částky 1 139 449 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od 13.8.2019 do zaplacení se zamítá.

III. Žaloba vůči druhému žalovanému o zaplacení částky 854 586,75 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od 13.8.2019 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit prvé žalované náklady řízení v celém rozsahu v částce 112 788 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

V. Žalobkyně je povinna nahradit vedlejší účastnici na straně prvé žalované náklady řízení v celém rozsahu v částce 1 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna nahradit druhému žalovanému náklady řízení v rozsahu jedné poloviny v částce 33 502 Kč do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3.10. 2019 domáhala po obou žalovaných zaplacení částky 1 139 449 Kč spolu s úrokem z prodlení od 13.8. 2019 do zaplacení rukou společnou a nerozdílnou. Uvedla, že dne 30.10. 2017 došlo k úrazu jejího pojištěnce [jméno] [příjmení] v areálu 1. žalované v důsledku pádu ze střechy [anonymizováno] stáje [anonymizována dvě slova] [číslo] kde pracoval jako smluvní zhotovitel při rekonstrukci střešní krytiny. Zraněný byl letecky transportován do Fakultní nemocnice v [obec], kde mu byla diagnostikována zlomenina lebky s poraněním mozku a nitrolebním krvácením, zlomenina dolní čelisti, oboustranný pneumotorax, zlomeniny žeber vpravo, zlomenina pánve a laterace jater a sleziny. Následně byl přeložen k dalšímu léčení do [anonymizováno] nemocnice v [obec]. Uvedla, že nehodu šetřila policie, žalobkyně se jako poškozená připojila v trestním řízení s nárokem na náhradu škody, tehdy známými náklady za zdravotní služby. Následně bylo šetření ve věci podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 trestního zákoníku odloženo, neboť nejde o podezření ze spáchání přečinu. V rámci tohoto šetření byl vypracován znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení] [číslo] [rok], který konstatoval, že došlo k porušení bezpečnostních předpisů, jak ze strany postiženého [jméno] [příjmení], tak obou žalovaných, ve vztahu objednatele a zhotovitele. Oba dle žalobkyně porušili ustanovení § 2 odst. 2 písm.b) a § 160 z.č. 183/2006 Sb. stavebního zákona, neboť druhý žalovaný není ve smyslu těchto předpisů stavebním podnikatelem, který by mohl být smluvním zhotovitelem stavby a řádně zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění. Dále byl porušen § 153 a násl. tohoto zákona, neboť pro realizaci stavby nebyl ustanoven kvalifikovaný stavbyvedoucí, který by zabezpečil odborné vedení stavby, v jeho rámci zajistil dodržování povinností vyplývajících ze zvláštních předpisů a působil k odstranění závad, zjištěných při provádění stavby. Dále dle § 157 tohoto zákona nebyl veden stavební deník a byl porušen § 3 odst. 1 z. č. 309/2006 o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, neboť zúčastnění žalovaní jako zaměstnavatelé, resp. osoby považované dle § 12 a 13 tohoto zákona nezajistili na pracovišti zadavatele vybavení pro bezpečný a zdraví neohrožující výkon práce pro všechny zúčastněné zhotovitele. Dále tím, že 2. žalovaný převzal od 1. žalovaného staveniště, dostal se do pozice vedoucího pracovníka a měl zajistit bezpečnost práce dle příslušných ustanovení §§101,102 z.č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen ZP) a nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, konkrétně § 3. Podle zjištění znalce nebyl instalován nebo určen ze strany 2. žalovaného žádný kotvící bod pro osobní jištění, ale ani žádné kolektivní jištění. Nadto z výpovědi osob zúčastněných při úrazu v tento den nárazově foukalo a bylo deštivo. Příčinou úrazu [jméno] [příjmení] bylo uklouznutí na kovovém povrchu panelů, a to proto, že jejich povrch byl v té době mokrý a kluzký. Žalobkyně v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví uhradila náklady [jméno] [příjmení] jako účastníka zdravotního pojištění ve výši 1 139 449 Kč a podle § 55 z.č. 48/1997 Sb. má právo na jejich náhradu v požadované výši vůči žalovaným v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči tomuto pojištěnci. K tomuto plnění byli oba marně vyzváni dopisem z 7.12.2018.

2. Žaloba byla doručena oběma žalovaným spolu s platebním rozkazem vydaným soudem dne 31.10. 2019 č.j. 7 C 342/2019-74, a to prvé žalovaná dne 6.11. 2019 a 2. žalovanému dne 11.11. 2019. Oba žalovaní reagovali včas podaným odporem proti tomuto platebnímu rozkazu, 1. žalovaná dne 19.11. 2019 a 2. žalovaný dne 26.11. 2019 (předaným k doručení již 25.11. 2019). Oba se žalobou ani zčásti nesouhlasili.

3. Prvá žalovaná se domnívala, že nejsou dány předpoklady její odpovědnosti za náklady vynaložené žalobkyní, neboť se nedopustila žádného ze žalobkyní tvrzeného protiprávního jednání, neexistuje ani příčinný vztah mezi tímto jednáním a náklady, neboť [jméno] [příjmení] si úraz způsobil sám bez přičinění třetí osoby. Současně namítala, že žalobkyně ani nedoložila úhradu vynaložených nákladů. Uvedla, že stavbu neprováděla svépomocí, nýbrž prostřednictvím zhotovitele dle uzavřené smlouvy, druhého žalovaného, který byl schopen jednat v souvislosti s přípravou a realizací stavby se znalostí a pečlivostí, takto i zajišťoval v minulosti jiné stavení práce. Mezi ní a [jméno] [příjmení] nebyl žádný smluvní vztah, ten se na stavbě podílel na základě smluvního vztahu s 2. žalovaným. Domnívala se, že z žádného tvrzeného ustanovení nevyplývá, že by nemohla smlouvu uzavřít právě s druhým žalovaným, stejně jako důvod zajištění stavbyvedoucího. Rozhodně nelze 1. žalovanou stavět do role zaměstnavatele.

4. Druhý žalovaný odkazoval plně na závěry Policie ČR, ze kterých jednoznačně vyplývá, že k úrazu [jméno] [příjmení] došlo bez zavinění třetí osoby, proto nárok žalobkyně na náhradu nákladů hrazených služeb vůči pojištěnci není dán. Posléze doplnil, že on a [jméno] [příjmení] pracovali na zakázce společně jako dva samostatní podnikatelé, oba se na zakázku jeli společně podívat, i když smlouvu s prvou žalovanou uzavřel jen on, dělili se i o zisk.

5. Na základě podání doručeného soudu dne 16.10. 2020 vstoupila do řízení na stranu 1. žalované vedlejší účastnice [název vedlejší účastnice] [IČO] na základě sjednaného pojistného vztahu o pojištění odpovědnosti za škodu v souladu s ust. § 93 o.s.ř.

6. Mezi účastníky nebyly sporné tyto skutečnosti, které vzal soud dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. za svá a nevedl k nim dokazování. Účastníci nijak nerozporovali, že dne [datum] [jméno] [příjmení] utrpěl zranění tvrzená žalobkyní pádem ze střechy, kde v té době prováděl druhý žalovaný na základě dohody s prvým žalovaným její rekonstrukci. Dále nebylo zpochybňováno, že [jméno] [příjmení] byl pojištěncem žalobkyně ze zdravotního pojištění.

7. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

8. Z obsahu připojeného spisu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, územní odbor [obec], oddělení obecné kriminality [obec], [číslo jednací] bylo zjištěno, že tímto orgánem byly dne 30.10. 2017 zahájeny úkony trestního řízení ve věci ublížení na zdraví z nedbalosti spáchaného v obci [obec], [ulice a číslo] neznámým pachatelem, kdy v době 9.25 9.30 hod. téhož dne byly nezjištěným způsobem způsobeny blíže nezjištěná zranění [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z protokolu o ohledání místa činu na č.l. 3 a 4 tohoto spisu vyplývá, že při příjezdu k venkovnímu zastřešenému stání [anonymizována dvě slova] v tomto objektu se nalézal na příjezdové cestě zaparkovaný stroj [anonymizováno] červené značky [registrační značka] s [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Rameno stroje bylo v úhlu 45 stupňů a jeho zakončení ve výšce 420 cm. Pod tímto se ve vzdálenosti 230 cm nachází na cestě klec na přepravu osob červené barvy o rozměrech 146x204x120 bez podlahy s utrženými dvířky z pantu. Na střeše budovy byl současně ohledán zmáčknutý profil plechové střechy, s deformací u jedné trapézy cca 3cm. Na tomto se nacházela červená barva. K tomuto byla pořízena fotodokumentace.

9. Součástí tohoto spisu byl dále znalecký posudek vypracovaný dne 22.12. 2017 [jméno] [příjmení], znalcem z oboru bezpečnost práce, specializace stavebnictví pod č. zn. deníku 005/ 2017 s vědomím následků vědomě nepravdivého posudku. Znalec dospěl k závěru, že ze strany objednatele [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] byly porušeny předpisy týkající se bezpečnosti práce, neboť druhý žalovaný byl na základě ústní dohody jmenován zhotovitelem, ač nenaplnil požadavky na kvalifikaci stavebního podnikatele. Přesto byl postaven do smluvní pozice vedoucího pracovníka. Jelikož neprováděla opravu střešního pláště prostřednictvím stavebního podnikatele ani vlastními silami, měla se bezpečností a ochranou zdraví při práci (dále jen BOZP) věnovat sama a jmenovat vedoucího pracovníka, který by ji v této oblasti zastupoval. Vedoucí pracovník pak nestanovil bezpečný odstup pro provádění činnosti při opravě střešního pláště dle § 11 ZP, konkrétně dle § 101 odst. 1,2,5 a § 102 odst. 2,4 ZP. Dále vedoucí pracovník nevyžadoval plnění požadavků bezpečnosti práce pro činnosti ve výšce dle nařízení vlády č. 362/2005 Sb., § 3 a dále nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, konkrétně § 4. Dle znalce dále sám poškozený [jméno] [příjmení], který byl objednán na opravu střešního pláště [celé jméno žalovaného], ač ten nebyl stavebním podnikatelem a nemohl přijímat další subdodavatele. [jméno] [příjmení] byl proškolen firmou [právnická osoba] k technickým podmínkám a způsobu montáže jako pracovník firmy [celé jméno žalovaného], ač tak nemohl být. [příjmení] [jméno] [příjmení] porušil ustanovení § 106 ZP, zejména byl oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě jiných osob a používat osobní ochranné prostředky. Dále znalec popisoval správný postup při provádění prací na střeše rozestavěného objektu, jednak přijetím technických a organizačních opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky, propadnutí nebo sklouznutí, jejich bezpečnému zachycení vedoucím pracovníkem technickou konstrukcí, tak zajištění osobních pracovních ochranných.prostředků. Podle znalce příčinou pádu [jméno] [příjmení] z hlediska porušení předpisů BOZP bylo, že nebyl vybaven osobními ochrannými pomůckami ani pracovní obuví, to zda k tomu mohl přispět úlek z nárazu manipulátoru na uložené panely či jen kluzký povrch panelů není až tak důležité. Rozhodujícím bylo neproškolení postiženého na úseku BOZP, nepoužívání ochranných pomůcek, nedoložení pracovního postupu při kladení panelů a nevyžadování těchto povinností od vedoucího pracovníka. Sám poškozený pracovník si měl před započetím práce zkontrolovat pracoviště, zda je tak vybaveno a pokud ne, výkon takové práce odmítnout. Sám nedbal o svou bezpečnost, nebyl však ani prokazatelně seznámen s právními a ostatními předpisy BOZP, nebyl vedoucím pracovníkem upozorněn na nepoužívání ochranných pomůcek. Tyto na místě ani dle fotografií z místa úrazu zajištěny nebyly, nebyly ani na těle a nohou poškozeného pracovníka, zjevně nebyl instalován žádný kotvící bod pro osobní zajištění. Dále podle znalce školení a informování o rizicích prováděné činnosti bylo předáno [anonymizováno] [obec] jen druhému žalovanému, doklad o seznámení poškozeného pracovníka ani dalších osob není doložen, shodně chybí prezenční list o účasti na školení o technických podmínkách a způsobu montáže. [celé jméno žalovaného] bylo umožněno manipulovat se sendvičovými panely teleskopickým transportérem [anonymizováno], ale není dokladována jeho odborná způsobilost uvedený stroj obsluhovat a manipulovat, nebyl zpracován pracovní postup pro manipulaci s panely.

10. V rámci šetření polici byl proveden i úkon podání vysvětlení se druhým žalovaným dne 31.10. 2017. Dle úředního záznamu o podaném vysvětlení uvedl, že se s [anonymizováno] [obec] dohodl na provedení této zakázky, dohodli se na použití jejich stroje [anonymizováno]. Bylo mu jasné, že zakázku nemůže sám zvládnout. Jelikož dříve spolupracoval s [jméno] [příjmení], kdy spolu pracovali 5 let, byl s ním spokojen, oslovil ho, zda by mu mohl pomoci. Uvedl, že [příjmení] byl OSVČ jako on, shodný obor jako on. Jako OSVČ si odpovídá za bezpečnost každý sám. Z [anonymizováno] znal i [jméno] [příjmení], kterého také oslovil. Vypomáhal jim i pan [příjmení], neví, zda byli OSVČ, ale všechny včetně [příjmení] školil ústně z bezpečnosti práce. [příjmení] sám práci všech koordinoval na místě. Dohodli se, že on bude jezdit pracovním strojem [anonymizováno], pomocí klece bude vyzvedávat plechové díly do výše, kde si je budou přebírat [příjmení] a [příjmení]. Pracovníci se na střeše přichytávali pouze hromosvodného vedení, střecha však žádný sklon neměla. Žádná lana k jištění neměli. Předmětný den trochu nárazově foukalo a bylo deštivo. Příčinou pádu [jméno] [příjmení] nemohl být náraz klece pracovního stroje či vidlice, s tímto pomalu vycouvával a viděl jeho pád asi dva metry od místa, kde předtím sundávali krytinu. [příjmení] se nemohl ani zachytit té klece, neboť byl již se strojem daleko.

11. Vysvětlení podal také [jméno] [příjmení] téhož dne. Ten uvedl, že požádal druhého žalovaného o příležitostnou brigádu, které v té době byly jeho jedinou obživou. Ten mu sdělil, že by ho potřeboval na zakázce [anonymizováno] [obec] při výměně střešní krytiny. Věděl, že on tam pracoval již dříve při sundávání staré střechy, [příjmení] nastoupil až k montáži nové. Při příjezdu byli ústně poučení [celé jméno žalovaného] o bezpečnosti práce. Pracovali bez jištění, přidržovali se pouze rukou za hromosvod. Nahoře byl jen on a [příjmení], vždy čekali na dodávku panelů, ty vozil strojem druhý žalovaný, komunikoval s ním [jméno] [příjmení] z okraje střechy, jak má popojet, o kolik zvednout či jak směrovat plech. [příjmení] sám šrouboval chybějící šrouby a urovnával plechy. [příjmení] na [jméno] [příjmení] ze své pracovní pozice neviděl, pamatoval se, že asi po třetí desce toho dne se to stalo, začalo silně foukat a pršet, šel dolů a všiml si, že stroj již nejede a [příjmení] leží na zemi v bezvědomí. Zaznamenal, že [celé jméno žalovaného] předtím říkal, že se zvedá vítr a pro další plech už nepojede. V rámci podaného vysvětlení vypovídal i [jméno] [příjmení], který byl zaměstnancem prvé žalované a byl o nehodě vyrozuměn. Podle něj přispělo k pádu počasí, neboť mrholilo a nárazově foukalo. Dle jeho názoru pan [celé jméno žalovaného] narazil plošinou o střechu, [příjmení] se lekl a spadl. Další spolupracující [příjmení] [příjmení] v úředním záznamu o podaném vysvětlení z 6.12. 2017 uvedl, že ho druhý žalovaný oslovil, zda by mu nevypomohl při rekonstrukci střechy ve [anonymizováno] pracovní dohodu, neboť si mohl vydělat jen 4 ti. Kč, nevěděl zda ročně či měsíčně. Dostal zaplaceno od hodiny, dokonce dostal již zaplaceno. Před nehodou tam pracoval asi dva dny, neboť strhával folii z panelů a o práci na střeše se nezajímal.

12. Součástí spisu byl i předávací protokol o předání a převzetí staveniště mezi prvým žalovaným zastoupeným jednatelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a druhým žalovaným. Stavba byla popsána jako rekonstrukce střešní krytiny, pokládka střešních panelů v areálu [anonymizováno] [obec], [anonymizována tři slova] [číslo]. Předpokládaná doba prováděných prací 29.9 30.11. 2017. Protokol byl podepsán 29.9. 2017 v 7:00 hod. V podmínkách objednatele bylo mimo jiné uvedeno, že dodavatel je povinen seznámit své zaměstnance a dodavatele s podmínkami vymezujícími jeho činnost dle tohoto protokolu, riziky staveniště/pracoviště a přijatými opatřeními k jejich potlačení/odstranění před zahájením prací. V celém prostoru staveniště jsou zaměstnanci dodavatele povinni nosit ochranné přilby. Dodavatel je povinen dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

13. Z protokolu o proškolení pracovníků, návštěv, kontrol a osob zdržujících se s vědomím [právnická osoba] [obec] v prostorách, areálech a pracovištích společnosti ze dne 29.9. 2017 podepsaném druhým žalovaným a školitelem [jméno] [příjmení] vyplývá, že poučená osoba, tedy druhý žalovaný byl seznámen s riziky vyplývajícími z provozu stavby označené„ [anonymizována čtyři slova] [číslo] [obec], rekonstrukce střešní krytiny. Tyto se týkaly mimo jiné manipulace se stroji a technickým zařízením, základních požadavků BOZP pro příslušná pracoviště z hlediska používání ochranných pracovních prostředků (ochranné přilby, výstražné vesty, pracovní obuv apod..), práce ve výškách (používat zachycovací postroje, bezpečnostní lana, lávky).

14. Druhý žalovaný dále potvrdil seznámení se s informacemi o rizicích a přijatých opatřeních dle § 101 a § 102 z.č. 262/2006 Sb. a z.č. 309/2006 Sb. dne 29.9. 2017 týkajících se této stavby, kde mezi riziky byla uvedena i práce ve výškách, konkrétně pád pracovníka z výšky. Přijatá opatření byla vymezena jako vybavení pracoviště zařízením pro práci ve výškách (lešení, žebříky) a používání prostředků osobního/kolektivního jištění (postroj). 15. [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], [IČO] bylo druhému žalovanému jako [právnická osoba] [celé jméno žalovaného], [ulice a číslo], [obec], [IČO] potvrzeno absolvování odborného základního školení k přípravě a realizaci opláštění staveb za využití sendvičových panelů, konstrukčních trapézů a okapového systému. Pracovníci školené firmy měli být mimo jiné seznámeni s technickými podmínkami a způsobem montáže, mimo jiné i se zásadami bezpečnosti práce při manipulaci s materiály během montáže. Školení bylo konáno 8.9.2017 a proškoleni měli být mimo [celé jméno žalovaného] dále [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno].

16. Z údajů z veřejné části živnostenského rejstříku bylo dále zjištěno, že [jméno] [příjmení], identifikační číslo osoby [číslo] disponuje od 7.7. 1997 živnostenským oprávněním s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obor činnosti ruční zemní práce na dobu neurčitou. Druhý žalovaný [celé jméno žalovaného], identifikační číslo osoby [číslo] má od 1.6. 2002 oprávnění k podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obor činnosti poskytování služeb pro zemědělství, rybnikářství, lesnictví a myslivost, přípravné a dokončovací stavební práce, poradenská a konzultační činnost a dále zednictví od 27.4. 2016, zde s odpovědným zástupcem [jméno] [jméno]. 17. [příjmení] [jméno] [příjmení] v trestním řízení nebyl proveden, neboť nebyl pro nepříznivý zdravotní stav schopen výpovědi.

18. Policie usnesením ze dne 9.1. 2018 [číslo jednací] odložila trestní věc podezření ze spáchání tohoto přečinu, neboť nejde o podezření z přečinu a není namístě věc vyřídit jinak.

19. Soudem bylo dokazování doplněno o výslech svědka [jméno] [příjmení], který si ze samotné nehody nic nepamatoval, průběh znal z vyprávění. Pokud byl tázán, pro koho na střeše pracoval, bylo to pro [anonymizováno] [právnická osoba], nebyl jejich zaměstnanec, pracoval jako OSVČ. Byl tam s panem [celé jméno žalovaného], se kterým jsou kamarádi. Dohoda probíhala tak, že [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] mu řekl„ pojď, budeme pracovat na té střeše [anonymizována dvě slova]“ Nevěděl, kdo mu za tu práci zaplatil. Předtím na střechách pracoval, nikdy nepoužíval nějaký postroj či jinou pomůcku, na nohou měl tenisky, a to i ten den. Pokud byl tázán, zda ho o používání pomůcek pro práci ve výškách někdo poučil, sdělil, je možné, že ano, ale nepamatuje si. Poté tuto odpověď doplnil, že prací pro společnost prvé žalované mínil, že v její prospěch na té střeše [anonymizováno], nepamatoval si, že by se s někým z této společnosti o svém působení tam dohodoval, důvod proč tam byl, bylo to, že spolupracoval s druhým žalovaným.

20. Dále doplnil dokazování o výslech znalce [jméno] [příjmení], který podal v trestním řízení znalecký posudek s náležitostmi dle § 127a o.s.ř., v mezidobí byl již v době výslechu vyškrtnut ze seznamu znalců, jelikož se však jeho výpověď týkala posudku z doby, kdy působil jako znalec ve smyslu tehdejšího z.č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících, byla jeho výpověď provedena dle ust. § 127 o.s.ř. Při jednání konaném dne 15.1.2021 uvedl, že praxe při této konkrétní stavbě byla naprosto běžnou, pro dodržování předpisů BOZP jde však o negativní jev tzv. řetízkování činností a subdodávek. Podle podkladů policie považoval [jméno] [příjmení] za osobu samostatně výdělečně činnou. Pokud jde o práci ve výškách, předpisy vycházejí z konkrétní výšky do 1,49m a nad tuto výšku musí být buď pro práci zajištěno kolektivní či osobní zajištění. Výška střechy v tomto případě byla 3 metry. Kolektivním jištěním se rozumí např. zábradlí, ochranná síť na okrajích, které zabraňují pádu, a jde o jištění, které není závislé na osobě toho konkrétního pracovníka, ale měl by ho zajistit právě ten, kdo koordinuje a zadává stavbu. Druhou možností je osobní ochrana, kterou si zajistí ta konkrétní osoba, nebo je mu zajištěna. Pokud v daném případě bylo zmiňováno, že se osoby přidržovaly hromosvodného vedení, to samozřejmě dostatečné není. Osobní jištění je pak vše, co by ta konkrétní osoba měla mít na sobě od hlavy po paty dle činnosti, kterou vykonává. Tyto prostředky pokud je OSVČ zajistí sám, nebo mu jsou vydány. Pro tuto práci na střeše to tedy měly být zásadně boty, které by neuklouzly a postroj. Dříve mohl být jenom opasek, ale dle předpisů i v době nehody to byl postroj, doplněný ještě kotvícím bodem, který už je prostředkem kolektivní ochrany, a který by měl právě určit ten, kdo to kontroluje a mohl by to být případně i hromosvod, ale u toho je otázkou, zda by byl k tomuto kotvení způsobilý, ale pokud ho tato osoba určí, je kotvícím bodem. V předmětném případě byl navíc problém s nepříznivým počasím, kdy povrch střechy byl kluzký. Dále vycházel z toho, že oba žalovaní byli někým, kdo tam někoho vede a měli nějaké povinnosti zejména dle zákoníku práce. Pokud měl druhý žalovaný živnostenské oprávnění jen na zednickou činnost, z tohoto by rozhodně nevyvozoval, že družstvo provádělo stavbu svépomocí. Pan [celé jméno žalovaného] nebyl stavebním podnikatelem a neměl tedy přijímat další zaměstnance. Pokud mu byl předestřen z přílohy policejního spisu dokument na č.l. 32-33 o předání staveniště, tak považoval za dostatečný, je zde většina rozhodujících náležitostí splněna, co je však užitečné, ale není nikdo zakotveno, je případné grafické znázornění, co se předává, jakým způsobem vedou třeba přístupové cesty, ale je to jen účelné, nikoliv povinné. Pokud byly práce prováděny prostřednictvím stroje - zdvihače, uvedl, že není technolog ani expert na montáž a nemůže se k způsobu dopravy vyjádřit, v každém případě měl být však technologický postup pro tyto práce určen a někdo ho měl kontrolovat. Pro předmětnou pokládku panelů měla být samozřejmě použita nějaká technika, je otázkou zda šikmý pás či tento stroj, použitá klec asi moc bezpečná nebyla. Pokud sám poškozený neměl také dostatečné živnostenské oprávnění pro tuto montáž, měl si on zajistit prostředky osobní ochrany.případně požádat koordinátora stavby nebo vedoucího pracovníka, co a jak má dělat, a tyto vyžádat. Stejně jako technologický postup pokládky. Z listin předložených policií vyplývá, že pan [celé jméno žalovaného] měl jednotlivé pracovníky o předpisech školit, avšak z hlediska bezpečnosti práce je důležité, aby toto proškolení bylo vůbec prokazatelné. [příjmení] poškozený neměl bez ochranných prostředků práci vůbec započít a na střechu lézt.

21. Současně bylo doplněno dokazování o výslech svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří působili na stavbě spolu s druhým žalovaným a [jméno] [příjmení]. Prvně jmenovaný uvedl, že při rekonstrukci střechy prvého žalovaného vypomáhal panu [celé jméno žalovaného], byl tam sám za sebe. Platil ho pan [celé jméno žalovaného], dohodli se na [částka] na hodinu. [příjmení] si jinak platil pojištění, ale tento příjem nepřiznával, jednalo se tedy o neoficiální příjem. Na střeše byl po celou dobu rekonstrukce od počátku. Pokyny, co mají dělat, jim vydával pan [celé jméno žalovaného] O tom, co děl pan [příjmení] nevěděl, on pracoval na druhé straně střechy a ani ho neviděl, on si tam sám koordinoval vykládku těch panelů ze stroje [anonymizováno]. Sám měl speciální boty s kovovou špičkou a pracovní oděv, tedy pracovní montérky a blůzu ještě z předchozího zaměstnání. Pokud jde o školení, uvedl, že pan [celé jméno žalovaného] jim říkal, jak se mají na střeše chovat a co by měli mít. [příjmení] vždy nosil svou domácí obuv a věci na běžné nošení, žádné jiné oblečení nemíval. Nikdy nebyl přítomen tomu, že by mu toto někdo vytýkal. Na střeše byly hromosvody, kterých se mohl přidržovat, ale nebylo to nikdy zapotřebí. K dotazu na konkrétní pokyny ze strany pana [celé jméno žalovaného] k bezpečnosti práce uvedl, že to bylo např. možnost vzít si bezpečnostní lano, které měl v autě, ale které nikdo nevyužíval. O výplatě ostatních neměl ponětí. Nedokázal říci, co konkrétně pan [celé jméno žalovaného] panu [příjmení] o bezpečnosti říkal. Nikdy nebyl písemně o bezpečnosti práce poučen, ani v žádném záznamu, to samé se týká práce ve výškách, nedostal ani žádné poučení o používání bezpečnostních ochranných pomůcek. Ochranné osobní pomůcky jako sedák či lano, mu osobně nikdo nevydal. K dotazu, zda by pana [celé jméno žalovaného] označil za vedoucího pracovníka, řekl, že ho vyplácel, tak ho poslouchal. Ze strany [anonymizována dvě slova] mu nikdy nikdo pokyny k práci nedával, tyto mu dával pouze pan [celé jméno žalovaného], lidi ze [anonymizována dvě slova] ani neznal. Nástroje, které používali, byly pana [celé jméno žalovaného]. Podle svědka pan [příjmení] ve vztahu k panu [celé jméno žalovaného] fungoval jako on. Sám však neslyšel ani žádné pokyny, které by druhý žalovaný panu [příjmení] uděloval.

22. Další svědek [příjmení] [příjmení] uváděl, že o pomoc při rekonstrukci střechy byl požádán jak druhým žalovaným, tak [jméno] [příjmení] společně. Domníval se, že byli společníci, spolu jezdili pracovat i v jednom automobilu. Jeho činnost při rekonstrukci té střechy byla jen bezplatnou výpomocí, oni mu pak zase pomohli něco jiného. Pokud mu byla předestřena výpověď při podaném vysvětlení z policejního spisu na č.l. 60, uvedl, že policie toto asi špatně protokolovala a na [příjmení] se neptala. Pokyny k práci mu udělovali také oba.

23. Svědek [jméno] [příjmení], který je technik rostlinné výroby prvé žalované uváděl, že při sjednání dohody mezi žalovanými o rekonstrukci nebyl, tuto sjednával jeho otec, zároveň předseda představenstva prvé žalované. Jeho samotného výměna krytiny zajímala z důvodu pracovního zaměření, neboť šlo o speciální panely a tyto měly být prospěšnější stavu [anonymizováno]. Vylučoval, že by tato dohoda směřovala i vůči panu [příjmení], neboť do té doby tam i obdobné práce vykonával pan [celé jméno žalovaného] byl i jejich předchozí zaměstnanec. Společně vymýšleli jak panely dopravit, čímž mínil, že byl k dispozici stroj [anonymizováno], bavili se proto s druhým žalovaným, jak nejlépe ten proces vymyslet, odkud kam se budou panely a jakým způsobem vozit. Zároveň mu nebylo známo, zda tak potom bylo i postupováno. Sám viděl, že při práci s ním tam byli další dva až tři lidé, ale nedokázal říci, ani neposlouchal, jakým způsobem tu práci řešili, kdo vydával pokyny apod.

24. Z odpovědi Státního úřadu Inspekce práce, Oblastního inspektorátu pro [územní celek] adresované žalobkyni dne 2.5. 2018 vyplývá, že z důvodu nepříznivého zdravotního stavu poškozeného bylo rozhodnuto kontrolu příčin a okolností jeho úrazu nezahajovat. Dle zjištěné prováděl jako podnikající fyzická osoba s další fyzickou osobou [celé jméno žalovaného] práce na rekonstrukci střechy v areálu prvé žalované. Dle sdělení [celé jméno žalovaného] nebyl postižený jakkoliv jištěn proti pádu z výšky. Práci prováděli každý samostatně jako osoby samostatně výdělečně činné čistě na svoji odpovědnost. [příjmení] pád proběhl beze svědků.

25. Žalobkyně doložila listiny k vyúčtované zdravotní péči pojištěnce [jméno] [příjmení] jako náhradu [číslo] pod pořadovými čísly 1 až 3 za blíže specifikované výkony, vyšetření, ošetřovací dny a medikace jednak Fakultní nemocnici [obec], [anonymizováno] nemocnici [obec], [anonymizováno] záchranné službě, dalším lékárnickým a laboratorním subjektům včetně jednotlivých lékařů zpracované dne 30.10. 2017 revizním lékařem v částce postupně v částce 5 525,81 Kč, dále 1 111 256,16 Kč a 22 667,02 Kč, celkem 1 139 448,99 Kč. Výpisy z účtu č. [bankovní účet] z 8.12. 2017 až 31.5. 2018 doložila žalobkyně úhrady těmto subjektům zahrnující i další platby.

26. Oba žalovaní byli vyzváni k úhradě částky 1 139 449 Kč výzvou z 7.12. 2018 do 15 dnů od jejího doručení, tato byla doručena druhému žalovanému dne 11.12. 2018 a dále předžalobní výzvou z 19.7. 2019, doručenou [celé jméno žalovaného] 22.7. 2019, jak soud zjistil z uvedených písemností a obou doručenek.

27. Druhý žalovaný doložil soudu přílohu daňového přiznání své osoby za roky 2010 2017, v nichž neuplatňoval žádné mzdové výdaje, dále potvrzení [jméno] [příjmení] z 12.10. 2020, která mu zpracovává účetnictví o tom, že po celou dobu podnikání neměl v evidenci účetnictví vedeného ani přihlášeného zaměstnance. Dále matka [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 11.10. 2020 potvrdila, že druhý žalovaný jejímu synovi za pokládku panelů v [anonymizováno] [obec] nic nedluží. Podle potvrzení Finančního úřadu pro [územní celek], územní pracoviště [obec] je druhý žalovaný registrován k dani z příjmů FO od 14.10. 2020 a silniční od 1.1. 2003.

28. Dále doložil potvrzení [územní celek] z 6.4. 2021 podepsané starostou [jméno] [příjmení] o tom, že druhý žalovaný a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], [datum narození] v minulosti prováděli stavební práce na zakázkách malého rozsahu jako osoby samostatně výdělečně činné na základě živnostenského oprávnění.Shodné bylo potvrzeno i firmou [právnická osoba] dne 9.4. 2021 s tím, že se jednalo především o zakázku [anonymizováno] domu [obec] a haly ve [obec]. Jednotlivými osobami byly vystaveny faktury dle skutečně odvedené práce. K této skutečnosti byly zástupci posledně obou uvedených subjektů vyslechnuti, konkrétně starosta [obec] [jméno] [příjmení] a jednatel firmy [právnická osoba] [jméno] [příjmení], jako svědci, druhým z nich byly doloženy i faktury [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] vůči [právnická osoba], kdy [jméno] [příjmení] za provedené práce na spolkovém domě [obec] účtoval částku 66 750 Kč dokladem [číslo] druhý žalovaný dokladem [číslo] za stavební a sádrokart. práce částku 39 940 Kč. Oba svědci uvedli, že o bližších vztazích spolupráce druhého žalovaného a [jméno] [příjmení] jim není nic známo, na zakázkách plnili příkazy jejich jako zadavatele.

29. Soud provedl dále účastnický výslech druhého žalovaného k jeho návrhu a s jeho souhlasem. Ten k věci vypověděl, že předmětná zakázka byla sjednána tak, že nejprve si spolu s panem [příjmení] prošli, zda na tuto zakázku mají, zvládnou ji i vzhledem k jiným zakázkám a pak se řešili postup při pokládce a fixování panelů. S panem [příjmení] spolupracovali a podnikali společně. Tato spolupráce probíhala nejprve tak, že [příjmení] podnikal od 18 let se svým bráchou a po zdravotních problémech bratra nastoupil druhý žalovaný. Oba sjednávali práci a vypláceli se hodinově. Při této konkrétní zakázce to probíhalo tak, že [anonymizována dvě slova] bylo fakturováno také hodinově 5 pracovníků, poté on vyplácel sobě a [příjmení] [částka] za hodinu, [příjmení] [částka] za hodinu a [příjmení] jim v té době dlužil, tomu nic. Takto to činil i [příjmení] ve vztahu k němu. Z toho, co zbylo, zakoupili nové nářadí třeba řezačku na obkladačky, a považoval to za společnou koupi. [příjmení] si vedl své účastnictví a příjem myslí si přiznával. Společné podnikání oficiálně neuváděli, nevidí na tom žádný důvod. Takto to dělají všichni. Při jednání se [právnická osoba] byl [příjmení] při 70% těchto jednání, z dokumentů určitě podepisoval postup při pokládce panelů. [příjmení] sám zajišťoval nakládku panelů a [příjmení] měl na starosti jejich pokládku na střeše. V autě u druhého žalovaného byly k dispozici dvě lana, mohl si je vzít kdokoliv, myslí, že si je měl vzít [příjmení] a [příjmení], ale nestaral se o to, zda si je vzali. Jiné zajištění jako postroje či zábradlí neřešili. [anonymizováno] odění a obutí nebylo asi dostatečné, mohl mu to říci, ale neřekl mu nic. Měl větší zkušenosti než on. Počasí v den nehody bylo takové, jak popisoval svědek [příjmení], bylo listopadové, ale mokro nebylo. Práce se z důvodu povětrnostních podmínek nepřerušovala, žádné takový pokyn nevydával, zbývaly už jen dva panely.

30. Na základě výše uvedených zjištění soud učinil následující závěr skutkového stavu. Na základě dohody mezi prvou a druhým žalovaným probíhala rekonstrukce střešní krytiny produkční stáje [anonymizováno] prvé žalované, kterou prováděl druhý žalovaný a za tímto účelem převzal staveniště, byl poučen o rizicích stavby a dodržování předpisů bezpečnosti práce a dalších, s tím, že je povinen proškolit další osoby. Současně byl proškolen o způsobu montáže pokládané krytiny jejím dodavatelem. Dne 30.10. 2017 při této pokládce uklouzl ze střechy [jméno] [příjmení], pojištěnec žalobkyně, jako příjemkyně veřejného zdravotního pojištění. Utrpěl vážná zranění, za jejichž léčbu žalobkyně vynaložila částku 1 139 449 Kč jednotlivým poskytovatelům zdravotní péče. Současně bylo zjištěno, že sám [jméno] [příjmení] pro práci na střeše ve výšce 3 metry neměl odpovídající pracovní oděv a obuv, navíc v době pádu foukalo a mrholilo. Na střeše nebyly zajištěny žádné prostředky ochrany proti pádu, ať již jištění kolektivní či osobní a tuto záležitost nikdo ani nevyžadoval a neřešil. Jiná příčina než uklouznutí ze střechy [jméno] [příjmení], například náraz stroje do její konstrukce zjištěna nebyla.

31. Při tomto hodnocení soud vycházel zejména z obsahu vyšetřovacího spisu policie a tam doložených listin, doplněných o další výpovědi a listiny v tomto řízení. Při hodnocení spolupráce druhého žalovaného a [jméno] [příjmení] neměl prokázáno, že poškozený [jméno] [příjmení] vystupoval při těchto pracích jako nezávislý dodavatel na druhém žalovaném, který by nebyl podřízen jeho pokynům a snad i vystupoval při samotném sjednání této zakázky. Ačkoliv se tuto verzi snažil druhý žalovaný navodit jednak svojí účastnickou výpovědí, tak řadou listin, z nichž vyplývá jen, že i [jméno] [příjmení] měl sám živnostenské oprávnění, takto i některé práce na dalších zakázkách účtoval. Verzi o spolupodnikání obou soudu ve své výpovědi uváděl i svědek [příjmení], který byl však zároveň ostatně jako další spolupracující v přátelském vztahu s druhým žalovaným. Jeho výpověď zásadně odporovala obsahu podaného vysvětlení v trestním řízení, kde uváděl, že jeho spolupráci dojednal jen druhý žalovaný a i ho za ni vyplatil. V řízení před soudem již uváděl, že to byl i [jméno] [příjmení] společně s druhým žalovaným a zaplaceno nedostal. Vysvětlení o špatné protokolaci policie a nedostatečných otázkách považuje soud za velmi chabé, i s ohledem na jeho vztahy k druhému žalovanému, této následné verzi ani uvěřit nemohl. Obsahu protokolu o podaném vysvětlení ostatně odporovala i sama účastnická výpověď druhého žalovaného, který před policií neprodleně po samotné nehodě uvedl, že zakázku sjednal sám a [jméno] [příjmení] byl OSVČ. Před soudem již tvrdil, že zakázku dojednávali oba. Tomuto samozřejmě odporují i listiny doložené v trestním spise, ať již o předání stavby či školení, kde vystupuje jen„ [právnická osoba] [celé jméno žalovaného]“ V kontextu všech těchto důkazů, podpořených i výpovědí svědka [příjmení], který i přes vazby k druhému žalovanému vypovídal shodně jako před orgány činnými v trestním řízení, nelze než nad rámec výše uvedeného učinil závěr, že tyto tzv. brigádní práce a výplaty odměn byly„ načerno,“ tedy bez odvodu daně a pojistného ze strany příjemců, a byly koordinovány druhým žalovaným.

32. Jako nadbytečné pak byly zamítnuty důkazní návrhy druhého žalovaného dotazem na VZP k identifikaci plátců zdravotního pojištění [příjmení] [příjmení], zda tímto byl i druhý žalovaný, prvého žalovaného na místní šetření soudu a žalobkyně o vyúčtování pojistného [jméno] [příjmení] na veřejném zdravotním pojištění od [datum] [datum]. Pokud druhý žalovaný dále předložil fakturaci zednických prací na bytovém domě [územní celek], byla doložena po lhůtě mu poskytnuté soudem za tím účelem při jednání dne [datum].

33. Při právním hodnocení vycházel soud z níže citovaných právních předpisů.

34. Podle ust. § 55 odst. 1 z.č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

35. Podle § 12 písm. b) a d) z. č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), dále jen„ BOZP,“ na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu, fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí, se vztahuje § 101 odst. 1, 2 a 5 § 102, 104 a 105 zákoníku práce a § 2 až 11 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu.

36. Podle § 13 tohoto zákona tam, kde se v zákoníku práce nebo v části první uvádí zaměstnavatel nebo zaměstnanec, rozumí se tím osoba uvedená v § 12.

37. Podle § 101 odst. 1 a 2 z.č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika"). Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odstavce 1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.

38. Podle odst. 5 tohoto ustanovení povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

39. Další povinnosti zaměstnavatele upravuje § 102 odst. 1 až 7 zákoníku práce. Podle odst. 1 tohoto ustanovení zaměstnavatel je podle povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

40. Podle § 104 odst. 1 zákoníku práce není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie. Podle odst. 2 tohoto ustanovení v prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.

41. Podle ust. § 2918 o.z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

42. Dlužník, který svůj dluh dle § 1968 o.z. řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

43. Na základě výše uvedených zjištění a jejich posouzení dle shora citovaných právních předpisů, soud posoudil žalobu jako důvodnou toliko v části a jen vůči druhému žalovanému. V daném případě uplatnila žalobkyně nárok plynoucí z výše citovaného ustanovení § 55 odst. 1 z.č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění jako speciální regresní nárok, resp. právo postižního charakteru požadovat náhradu škody od třetích osob za náklady na péči hrazenou zdravotním pojištění, vznikly-li v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěncům zdravotní pojišťovny. Nejedná se tedy o nárok plynoucí přímo z úpravy o náhradě škody či újmy dle občanského zákoníku, jako zvláštní postižní právo se řídí tímto ustanovením, jde však o úpravu dílčí a obecné podmínky, které jí nejsou výslovně pokryty, se řídí podpůrně ustanoveními občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. (dále jen oz.), shodně jako určení odpovědního subjektu. Povinnost zdravotní pojišťovny zaplatit svým smluvním partnerům jako poskytovatelům zdravotní péče je plnění její zákonné povinnosti, která existuje bez ohledu na to, z jakého důvodu byla pojištěnci poskytnuta. Shodně ostatně vyplývá i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu a rozhodnutí vydaná dne 31.5. 2016 pod sp.zn. 25 Cdo 4330/2014, dne 21.11.2016 sp.zn. 21 Cdo 4323/2015 či 31.10.2018 sp.zn. 32 Cdo 5480/2016. Třetí osoba na základě těchto závěrů odpovídá pojišťovně pouze v rozsahu, v jakém její zaviněné protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s vynaloženými léčebnými náklady pojištěnce. Naopak v rozsahu, v němž se na vzniku těchto nákladů podílely jiné okolnosti nebo v jakém byly způsobeny spoluzaviněním pojištěnce, třetí osoba pojišťovně neodpovídá. Znamená to, že třetí osoba odpovídá pojišťovně pouze v tom rozsahu, v jakém její zaviněné protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce, jakožto následků jeho jednání. O vztah příčinné souvislosti, tzv. kauzální nexus se jedná tehdy, vznikla-li tato škoda následkem tohoto protiprávního jednání, tj. bez tohoto protiprávního jednání by škoda nevznikla tak, jak vznikla. Protiprávní jednání třetí osoby nemusí být jedinou příčinou vzniku škody, postačí, jde-li o jednu z nich, avšak příčinu důležitou, podstatnou a značnou. Postup při zjišťování této příčinné souvislosti spočívá ve vyjmutí škody z její všeobecné souvislosti, jejím izolovaném zkoumání pouze z hlediska příčin, neboť právě příčinná souvislost je zákonitostí přírodní a společenskou. Vztah příčinné souvislosti mezi vznikem škody a zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby je pak vyloučen, jestliže škoda, spočívající ve vynaložených nákladech na léčení pojištěnce, byla způsobena výlučně zaviněním samotného pojištěnce (viz výše zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.11.2016 sp.zn. 21 Cdo 4323/2015).

44. V projednávané věci žalobkyně prokázala výši a výplatu léčebných nákladů jejich poskytovatelům za svého pojištěnce [jméno] [příjmení], které vynaložila v souvislosti s jeho úrazem pádem ze střechy při rekonstrukci střechy v areálu prvé žalované dne 30.10. 2017. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že příčinou tohoto pádu bylo jeho uklouznutí a nebylo zjištěno, že by tomuto předcházel jiný děj, například náraz jiným předmětem či strojem. Současně vyplynulo, že v tuto dobu panovalo počasí s přeháňkami a začínal foukat nárazový vítr, tudíž lze uzavřít, že střecha byla mokrá. Žalobkyně považovala za odpovědné subjekty tohoto děje oba žalované, kteří dle jejích tvrzení měli společně porušit řadu předpisů a způsobit řadu protiprávních jednání, které měly vést k vzniku této škody. Jednalo se jak o porušení stavebních předpisů, živnostenských, pracovněprávních, tak bezpečnosti práce v jejich souhrnu. Soud názor žalobkyně nesdílí a při posouzení jednotlivé odpovědnosti žalovaných vychází z hlediska výše uvedené příčinné souvislosti mezi jednotlivým porušením těchto předpisů a vznikem škody. Předně z provedeného dokazování vyplývá, že vztah mezi oběma žalovanými byl vztahem ze smlouvy o dílo dle ust. § 2586 a násl. o.z., kdy druhý žalovaný vystupoval jako zhotovitel díla spočívajícího ve výměně (tj, demontáži a montáži) střešních panelů a z doložených listin v trestním spise (protokol o předání staveniště a proškolení druhého žalovaného) vyplývá, že druhý žalovaný dílo prováděl na vlastní nebezpečí a náklady. Pokud bylo vytýkáno, že druhý žalovaný jako zhotovitel neměl odpovídající živnostenské oprávnění pro stavby, tedy nebyl stavebním podnikatelem (dle § 2 odst. 2 písm. b) stavebního zákona z.č. 183/2006 Sb. osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních předpisů) a dále ve spojení s §§ 23 a 24 živnostenského zákona z.č. 455/1991 Sb. a jeho přílohy [číslo] kde je vymezena vázaná živnost provádění staveb a jejich změn, nemohl tuto činnost ani provádět, domnívá se soud, že žalobkyně jednak přeceňuje tuto činnost spočívající v pouhé výměně střešních panelů a živnostenské oprávnění druhého žalovaného pro„ přípravné a dokončovací práce, specializované stavební činnosti,“ by se mohlo jevit i dostačujícím. Nadto se však soud nedomnívá, že tato vytýkaná skutečnost by mohla vést ke vzniku škody a uklouznutí [jméno] [příjmení], shodně jako absence stavbyvedoucího či nevedení stavebního deníku. Za tuto rozhodnou okolnost považuje soud porušení předpisů bezpečnosti práce, v daném případě práce ve výšce nad 3 m, kdy žádným způsobem nebyla zajištěna ochrana zúčastněných osob proti pádu, ať již prostředky kolektivního zabezpečení či ochrana osobní. Tuto činnost měl dle názoru soudu koordinovat, zajistit a dohlížet na její splnění právě druhý žalovaný. Pomine-li soud, že sám v tomto směru byl i proškolen ze strany objednatele stavby, nijak nebylo prokázáno, že by obdobné proškolení podal osobám, které na tuto činnost přizval a které byly na jeho pokynech závislé, když jak bylo uvedeno výše, nezávislé a samostatné postavení [jméno] [příjmení], ani jiných pracovníků, soud prokázané neměl. Pro tuto činnost i dle znalce z příslušného oboru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bylo zapotřebí mimo ochrany kolektivní, tedy zábradlí, kotvící bod, také ochrany osobní mimo vhodného oděvu a obuvi také postroj, výslovně nestačil opasek, to vše ve shodě s nařízením vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Vedle naprostého ležérního přístupu samotného [jméno] [příjmení] v podobě zcela nevhodného pracovního oděvu a obuvi, považuje soud tuto okolnost nezajištění bezpečnosti zdraví a ochrany zdraví při této práci ze strany druhého žalovaného, za jednu z příčin podílejících se právě na vzniku škody a pádu [jméno] [příjmení], bez které by k tomuto nedošlo. Je pravdou, že [jméno] [příjmení], neměl v tomto ustrojení, zejména na mokré střeše, jak hodnotil i znalec, co dělat, pokud by však existovala zábrana, záchytný bod, či pokyn druhého žalovaného jako dodavatele stavby a náležitý dohled nad spolupracujícími osobami, k tomuto nemuselo dojít. Zajištěním ochranného prostředku pak není lano v kufru auta či přidržování se hromosvodu bez kotvícího bodu a postroje. Což jsou však jen výseky z této povinnosti, které samy o sobě nemohou plnit svůj účel vůbec bez určení způsobu tohoto zabezpečení, náležitého poučení o něm a kontroly jeho dodržování. Na dané hodnocení nemá vliv, že druhý žalovaný nevystupoval jako zaměstnavatel v pracovněprávním vztahu dle zákoníku práce, tato povinnost ho právě dle citovaného ustanovení § 12 a §13 BOZP stíhá i v případě tohoto zjištěného kvazizaměstnání, tedy práce načerno či pouhé subdodávky. Oproti tomu nelze shledat zavinění prvé žalované ani ve vztahu k této otázce, tím, že předala objekt díla druhému žalovanému, kterého náležitě nadto poučila o rizicích činnosti včetně práce ve výškách, svoji odpovědnost přenesla na druhého žalovaného a nelze tuto na její straně dovodit. Na tuto skutečnost nemá vliv ani způsob nakládky a vykládky panelů, na kterém se podílela při hledání tohoto řešení a také v podobě přenechání stroje pro tuto činnost (stroj [anonymizováno]), neboť tyto okolnosti neměly na vzniku škody vliv. Z tohoto důvodu soud prvou žalovanou nepovažuje za osobu pasivně legitimovanou v tomto sporu z odpovědnosti z tohoto regresního nároku a žalobu vůči ní zamítl v celém rozsahu.

45. Při stanovení míry zavinění samotného [jméno] [příjmení] a podílu druhého žalovaného na jeho pádu vzal soud v úvahu výše zmíněné okolnosti a dle § 2918 o.z. se zabýval otázkou míry jeho podílu na tomto následku. Vyšel z určení, že zásadním a převažujícím hlediskem by mělo být, že pojištěnec žalobkyně uklouzl z větší míry vlastní vinou z důvodu minimálně naprosto nevhodné obuvi, která při práci na mokré střeše mohla zapříčinit jeho pád, avšak i vlivem naprosté rezignace na zachování základní bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany druhého žalovaného jako dodavatele tohoto díla, když z jeho strany nebyla tato otázka ani řešena, vhodný způsob ochrany navržen, dodržován a vyžadován. Podíl druhého žalovaného proto s ohledem na převažující odpovědnost samotného [jméno] [příjmení] stanovil jako 25% Tomu odpovídá jeho podíl na vynaložených nákladech žalobkyně v částce 284 862,25 Kč. Součástí tohoto plnění je i úrok z prodlení dle § 1970 o.z. v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 13.8. 2019, když k tomuto datu byl druhý žalovaný dle výzvy k plnění z 7.12. 2018 prokazatelně v prodlení. Ve zbytku byla žaloba i vůči němu zamítnuta (výrok III.).

46. O nákladech řízení bylo rozhodováno mezi prvou žalovanou a vedlejším účastníkem na její straně dle principu plného úspěchu prvé žalované dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Tyto sestávají z nákladů právního zastoupení - odměny advokáta stanovené dle § 9 odst. 1) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen AT) ve výši 12 860 Kč za 1 úkon právní služby. Zástupce žalované v řízení dle obsahu spisu učinil tyto úkony: převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a odůvodnění odporu, další vyjádření ve věci z 19.10. 2020, a účast na jednáních soudu vždy přesahujících 2 hodiny, dne 18.9. 2020 15.1. 2021 a 30.3. 2021 a 11.5. 2021 (nepřesahující 2 hodiny), celkem 10 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT, účtoval toliko 7, které mu byly přiznány včetně 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, dále jízdné ze [obec] do Nymburka a zpět v částce 1 323 Kč, to vše zvýšené o DPH v částce 19 345 Kč, celkem 112 788 Kč.

47. Vedlejšímu účastníku na jeho straně byly přiznány náklady nezastoupeného účastníka dle § 137 odst. 2 o.s.ř. podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhl.č. 254/2015 Sb. po 300 Kč za 1 úkon, a to účtované 4 úkony v podobě 1 vyjádření ve věci a účastni na 3 jednáních, celkem 1 200 Kč.

48. Ve vztahu mezi žalobkyní a druhým žalovaným bylo rozhodováno o nákladech řízení dle principu poměrného úspěchu ve věci dle § 142 odst.2 o.s.ř., přičemž soud vyšel z výsledku řízení, kdy žalobkyni bylo přiznáno jen 25% plnění a úspěch žalovaného byl tak co do poloviny (75% 25%). Jeho náklady spočívají také v nákladech právního zastoupení - převzetí zastoupení, vyjádření vyjádření ve věci, a účast na jednání dne 30.3. 2021 (přesahující 2 hodiny) a 11.5. 2021 celkem 5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, dále jízdné ke 2 jednáním soudu z [obec] do Nymburka a zpět ve vzdálenosti celkem 100 km os. vozidlem tov. zn. Opel, spotřebě 5,83 litrů benzínu 95 okt na 100 km dle vyhl.č. 589/2020 Sb. v částce 1 204,20 Kč za obě jízdy, celkem 67 004 Kč, když jiné náklady účtovány nebyly. Polovina z této částky stanovená k náhradě činí 33 502 Kč.

49. Lhůtu k plnění soud pokud jde o vztah mezi prvou žalovanou, vedlejším účastníkem a žalobkyní stanovil zákonnou třídenní, pro plnění mezi ní a druhým žalovaným vzhledem k jeho výši stanovil lhůtu delší 3 měsíců k obstarání této částky a shodnou lhůtu určil pro vzájemné plnění dle nákladového výroku i žalobkyni.