7 C 394/2023 - 126

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudcem v právní věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], nar. [Datum narození žalobce A], bytem [Adresa žalobce A], b) [Jméno žalobce B], nar. [Datum narození žalobce B], bytem [Adresa žalobce A], zastoupených: [Jméno žalobce C], se sídlem [Adresa žalobce C] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], zastoupenému: [Jméno žalovaného], se sídlem [Adresa žalovaného] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], náhrady škody ve výši 500 000 Kč, takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobcům částku [částka] společně s náhradou nákladů řízení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali po žalovaném zaplacení částky [částka] s tím, že jsou vlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. Rymaně. Tento pozemek dle předchozího územního plánu města [adresa] náležel do plochy označené 120a, přičemž pozemky spadající do této plochy byly určeny pro zástavbu trvalého bydlení typu rodinné bydlení (rodinná zástavba). V novém územním plánu města [adresa], v územním plánu v současné době platném, který byl schválen na zasedání zastupitelstva města [adresa] dne [datum], byl pozemek žalobců zařazen do územní rezervy. Žalobci v té části územního plánu, která se týkala pozemku v jejich vlastnictví, podali žalobu ke Krajskému soudu v Praze a územní plán byl v tomto rozsahu rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka] zrušen. Žalovaný podal proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze kasační stížnost, která byla zamítnuta usnesením ze dne [datum]. Vzniklo tak „bílé místo“, které je pořizovatel územního plánu, tedy žalovaný, povinen odpravit. K nápravě popsaného stavu, tedy „odpravení“ bílého místa, přistoupil žalovaný v relativně rozumné době, a to v červenci roku 2022. V návrhu změny územního plánu je pozemek ve vlastnictví žalobců parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. Rymaně zařazen do plochy Z122, kdy v této ploše je vymezován i prostor veřejného prostranství. Proti tomuto postupu podali žalobci námitky. Proti „novému“ funkčnímu využití pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] pak byly údajně podány námitky ze strany [jméno FO], vlastníka pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. Rymaně. Na zastupitelstva města [adresa] konaném dne [datum] bylo projednáno jakési formální rozdělení změny č. [hodnota] územního plánu na tři podkategorie, přičemž tento návrh nebyl zastupitelstvem schválen. Na zastupitelstvu konaném dne [datum] bylo schváleno doplnění změny č. [hodnota] územního plánu, přičemž ze zápisu ze zastupitelstva města vyplývá, že bude nařízeno opakované projednání změny územního plánu. Na zastupitelstvu konaném dne [datum] byla plocha Z122 zařazena do části 1B, určené k opakovanému veřejnému projednání. Pro vyplnění „bílého místa“ v územním plánu platí z hlediska lhůty pravidla vyjádřená v ust. § 55 odst. 3 stavebního zákona. Změna č. [hodnota] územního plánu byla pořízena v červenci 2022, přičemž z hlediska procedurální stránky věci se však od té doby prakticky nic podstatného nestalo. Procedurálním postupem žalovaného při vyplnění „bílého místa“ územního plánu je porušována povinnost vymezená v ust. § 55 odst. 3 stavebního zákona, která není smysluplně naplněna jen tím, že je bezodkladně rozhodnuto o změně územního plánu, ale je smysluplně naplněna teprve tím, že i postup projednání a schválení změny musí být ze strany pořizovatele územního plánu prost různých procesních obstrukcí, které nemají oporu v zákoně. Činnost žalovaného ve vztahu k naplnění podstaty rozsudku Krajského soudu v Praze ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] je provázena nečinností a nárok žalobců je nutné posoudit dle zákona č. 82/1998 Sb. Žalobci sice vlastní pozemek „formálně“ určený k zastavění, avšak „oficiálně“ klasifikovaný jako tzv. bílé místo, tedy žalobci nemohou s pozemkem plnohodnotně disponovat, tj. buď požádat o vydání územního rozhodnutí na výstavbu rodinných domů na jejich pozemku, nebo pozemek jako stavební prodat. Odpovědnost žalovaného se bude řídit ustanoveními § 19 až 25 zákona č. 82/1998 Sb., přičemž jde o nesprávný úřední postup v intencích § 22 tohoto zákona. Žalobci vyzvali žalovaného k uspokojení uplatněného nároku přípisem ze dne [datum], na který se jim nedostalo do podání žaloby odpovědi. Výši náhrady stanovili žalobci na částku [částka], kdy vycházeli z toho, že cena stavebního pozemku se v dané lokalitě pohybuje v rozmezí [částka] až [částka] za 1 m2, tedy žalobci by za uvedený pozemek mohli utržit minimálně [částka], a při současných úrokových mírách spořicího či vkladového účtu v sazbě 5 % ročně by při uložení částky získané z prodeje pozemku měli během roku jen na úrocích utrženo [částka]. V podání ze dne [datum] žalobci poukázali na to, že dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] je nesprávným úředním postupem i porušení zásady rychlosti soudního řízení, u kterého není lhůta pro rozhodnutí stanovena. Připustil, že závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] lze vyložit dvojím způsobem. Buďto z nich vyplývá, že „bílé místo“ vzniklé v důsledku zrušení části územního plánu je automaticky vyplněno verzí obsaženou v původním územním plánu, v takovém případě je tato žaloba obsolentní. Nebo ze závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že „bílé místo“ vzniklé v důsledku zrušení části územního plánu je pořizovatel povinen automaticky vyplnit verzí obsaženou v původním územním plánu. Musí tak učinit bez zbytečného odkladu. Pokládá otázku, zda lze postup žalovaného v dané věci charakterizovat jako bezodkladné konání, když dává ve svých vyjádřeních najevo, že se ani nehodlá vrátit k původnímu funkčnímu využití pozemku, nemluvě o tom, že svou povinnost konat bezodkladně nechává zcela rozpliznout, tedy nenaplňuje své povinnosti ani po stránce věcné, ani po stránce časové.

2. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta s tím, že předmětný pozemek byl dle tehdy platného územního plánu pozemkem stavebním až do [datum], kdy byl opatřením obecné povahy č. 12B/8/2019 usnesením zastupitelstva žalovaného města přijat nový územní plán, podle kterého byl pozemek žalobců zařazen do územní rezervy. Žalobci v té části územního plánu, která se týkala předmětného pozemku, podali návrh na zrušení ke Krajskému soudu v Praze, územní plán byl následně v tomto rozsahu rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka] zrušen. Žalované město podalo proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze kasační stížnost, která byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum]. Dne [datum], tj. necelých 19 dnů po vydání rozsudku Nejvyššího správního soudu, rozhodlo zastupitelstvo žalovaného města na svém zasedání o pořízení změny č. [hodnota] územního plánu zkráceným postupem a o jejím obsahu usnesením č. 20/18/2022. Žalovaný poukázal na to, že výzva k úhradě částky [částka] nebyla vůbec adresována žalovanému městu. Civilní soud, který rozhoduje o náhradě škody, nemá a nemůže mít odpovídající pravomoc posoudit, zda v rámci pořizování změny územního plánu dochází k nesprávnému úřednímu postupu. V řízení o náhradě škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem, se posuzuje pouze vznik a obsah nároku na náhradu škody potom, co nesprávný úřední postup byl přiznán. Žalovaný není ve věci pasivně legitimován, neboť škoda podle textu žaloby má být způsobena tím, že dochází k obstrukcím ze strany pořizovatele změny územního plánu. Pořizovatelem územního plánu nicméně není město, ale je jím [právnická osoba] [adresa]. Požadavek ust. § 55 odst. 3 stavebního zákona na bezodkladné rozhodnutí zastupitelstva o pořízení změny územního plánu byl naplněn usnesením zastupitelstva o pořízení změny č. [hodnota] územního plánu ze dne [datum], necelých 19 dnů po přijetí rozsudku Nejvyššího správního soudu, kterým bylo schváleno pořízení změny územního plánu zkráceným postupem. V žádném případě tak nelze říci, že by docházela v této věci k jakýmkoliv průtahům. Dovozují-li žalobci, že v jejich případě platí předchozí územní plán města, logicky nelze dovodit nic jiného, že žalobcům nyní již nic nebrání buď realizovat stavební záměr rodinného bydlení, nebo pozemek jako stavební prodat. Podle logiky této argumentace tak k žádné škodě či újmě žalobců docházet nemůže bez ohledu na postup města či kohokoliv jiného. Co se týče délky pořizování změny územního plánu, tento proces se řídi § 44 a následujícímu stavebního zákona. Vzhledem k tomu, že jsou průběžně činěny veškeré kroky k přijetí změny územního plánu, nedochází k žádným neodůvodněným prodlevám. Cílem územního plánování je především vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Ani při pořizování územního plánu na návrh nelze žádnému navrhovali předem zaručit, že jeho návrh bude zastupitelstvem schválen, resp. že bude schválen ve stejné podobě, jak jej navrhl. Do procesu pořizování územního plánu totiž vstupuje mnoho dalších aktérů – kromě dotčených vlastníků se k návrhu územního plánu vyjadřují i příslušné dotčené orgány, a především výsledný návrh musí následně projít procesem schvalování zastupitelstvem. Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu platí, že vlastník pozemku nemá individuální subjektivní právo na schválení konkrétní podoby územního plánu podle jeho požadavku, tj. aby územní plán umožňoval realizaci předem definovaného (stavebního) záměru vlastníka. I kdyby byl nesprávný úřední postup žalovaného města následně jakkoliv doložen, žaloba nijak nedokládá příčinnou souvislosti mezi postupem města a náhradou, kterou žalobci po městu požadují.

3. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka] soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo dnem právní moci rozsudku zrušeno v rozsahu grafické a textové části vymezující plochu územní rezervy R2 a zemědělskou plochu (NZ) na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. Rymaně opatření obecné povahy – územní plán Mníšku pod Brdy vydaný usnesením zastupitelstva města [adresa]/8/2019 ze dne [datum] s tím, že soud shledal vymezení plochy zemědělské plochy a plochy územní rezervy R2 nepřiměřeným, neboť není opřeno o pádné relevantní důvody, které by nebyly zpochybněny obsahem územního plánu. Soud však nečinil závěr o tom, že takové vymezení není možné za žádných okolností, ale toliko závěr o tom, že tak, jak je odpůrce odůvodnil, nemůže v dané situaci obstát. Soud zdůraznil, že veřejné subjektivní právo umístit stavbu do území zakládá až územní rozhodnutí, nikoli samotný územní plán. Vlastník pozemku nemá individuální subjektivní právo na schválení konkrétní podoby územního plánu podle svého požadavku ani na zachování obsahu územního plánu. Jakkoliv je proces územního plánování postaven na principu kontinuity, uplatňuje se současně protichůdný princip dynamiky územního plánování, jenž umožňuje, resp. požaduje, reagovat na aktuální podněty a potřeby. Vlastník pozemku si musí být vědom, že podmínky v území se mění a s tím může doznat změn i územně plánovací dokumentace. Vymezení zastavitelné plochy tedy do budoucna nevylučuje možnost změny funkčního využití.

4. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum] soud zjistil, že byla zamítnuta kasační stížnost města [adresa] proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka] se závěrem, že se Nejvyšší správní soud ztotožnil se závěry Krajského soudu, že bylo namístě územní plán v napadené části zrušit s tím, že Nejvyšší správní soud ani Krajský soud nepředjímají výsledné řešení sporné situace, pouze brání ústavně zaručené vlastnické právo stěžovatelů proti zjevně nepřiměřenému zásahu.

5. Ze změny č. [hodnota] územního plánu [adresa] textové části návrhu pro veřejné projednání z července 2022 soud zjistil, že v zóně Z122 – nové RD veřejná zeleň – je vymezeno veřejné prostranství o velikosti 1 000 m2. Zastupitelstvo města [adresa] na svém zasedání dne [datum] rozhodlo o pořízení změny č. [hodnota] územního plánu [adresa] zkráceným postupem a o jejím obsahu. Pořizovatelem změny č. [hodnota] územního plánu je [právnická osoba] [adresa].

6. Z podání žalobců ze dne [datum] adresovanému [právnická osoba] [adresa] soud zjistil, že žalobci podali námitky proti návrhu změny č. [hodnota] územního plánu města [adresa] s tím, že v návrhu změny územního plánu je pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. Rymaně zařazen do plochy, v níž je vymezován prostor veřejného prostranství, kdy takový postup je v příkrém rozporu s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu sp. zn. [spisová značka]. Nově vymezená plocha Z122 nedosahuje potřebné výměry 2 hektary a nelze ji pro účely § 7 odst. 2 vyhl. č. 501/2006 Sb. sčítat s jinou plochou bydlení Z120, která má výměru 0,098 hektaru.

7. Ze zápisu z ustavujícího zasedání zastupitelstva města [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že nebylo přijato usnesení, kterým by zastupitelstvo města [adresa] souhlasilo s tím, aby v rámci pořizování změny č. [hodnota] územního plánu [adresa] byl postup zpracování a projednávání rozdělen podle dílčích změn do třech skupin – 1A, 1B a 1C – které budou pořizovány souběžně, ale podle potřeby s možným časovým posunem, vyplývajícím z různé potřeby uplatnění postupných fází úprav dokumentace a projednání těchto úprav dle příslušných ustanovení stavebního zákona.

8. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva města [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že bylo schváleno usnesení, kterým zastupitelstvo města [adresa] s přihlédnutím ke stanovisku Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne [datum] a k doporučení pořizovatele dle § 55 a) odst. 4 stavebního zákona rozhodlo o rozšíření obsahu změny č. [hodnota] územního plánu [adresa] podle návrhu pořizovatele, konzultace s projektantem a na základě doporučení komise pro územní plán. Současně vzalo na vědomí, že pro úpravy dokumentace změny územního plánu v opakovaném veřejném projednání včetně rozšíření obsahu v souvisejících lokalitách krajský úřad nevyžaduje doplnění dokumentace vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

9. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva města [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že zastupitelstvo města [adresa] souhlasilo s tím, aby v rámci pořizování změny č. 1územního plánu [adresa] byl postup zpracování a projednávání rozdělen podle jednotlivých dílčích lokalit do dvou skupin, tj. změn územního plánu s označením 1A a 1B. Rozdělené změny 1A a 1B budou v následné fázi pořizovány souběžně, ale různou rychlostí a pravděpodobně s různým termínem dokončení a vydání.

10. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že byl žalobci adresován [právnická osoba] [adresa] s tím, že není důvod, aby území, v němž se nachází pozemek ve vlastnictví žalobců, bylo zařazeno do jakýchsi „problémových“ lokalit, kde bude teprve hledáno řešení. Pokud bude zastupitelstvo města [adresa] pokračovat v nastoleném trendu a nebude smysluplně naplňovat termín „bezodkladně“ v intencích § 55 odst. 3 stavebního zákona, bude podána žaloba na náhradu škody způsobené průtahy při doplnění územního plánu, jehož část byla zrušena soudním rozhodnutím.

11. Z přípisu ze dne [datum] adresovaného starostou Mníšku pod Brdy právnímu zástupci žalobců soud zjistil, že se jedná o reakci na dopis ze dne [datum]. Konstatuje se zde, že rozhodnutí zastupitelstva města ze dne [datum] o rozdělení změny č. [hodnota] do „rychlejší“ změny 1A a „pomalejší“ změny 1B (přičemž i proces změny 1B se nezastavil, ale probíhá souběžně se změnou 1A, pouze s vyššími věcnými a časovými nároky na prověření a odůvodnění navrhovaných řešení) je rozhodnutím v rámci pravomoci samosprávy, netýká se obsahu navrhovaného opatření obecné povahy a nelze vůči němu uplatňovat námitku. Důvody rozdělení byly dostatečně popsány v důvodové zprávě k předmětnému usnesení zastupitelstva města, konkrétní rozdělení bylo podpořeno doporučením komise pro územní plán, pořizovatele a zpracovatele změny. I pro změnu 1A je nutné opakované veřejné projednání úprav, které byly vytvořeny na základě výsledků prvního veřejného projednání z roku 2022. Neexistuje žádný soubor lokalit, pro který by byl stanoven postup bez opakovaného veřejného projednání; pouze některé lokality, u kterých není nutná úprava, nebudou předmětem tohoto projednání. Řešení navržené pro plochu Z122 v rámci prvního veřejného projednání nemusí být řešením výsledným. O námitkách, které k němu byly uplatněny, musí být samozřejmě rozhodnuto včetně jasného odůvodnění tohoto rozhodnutí. Není ale ještě jisté, zda s ním vysloví souhlas nadřízený orgán územního plánování, zejména s ohledem na ust. § 55 odst. 4 stavebního zákona.

12. Z přípisu ze dne [datum] adresovaného zástupcem žalobců [právnická osoba] [adresa] soud zjistil, že s ohledem na skutečnost, že město [adresa] svým postupem nenaplňuje smysluplně význam rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne [datum], přičemž z poslední korespondence jakož i jednání zastupitelstva je patrné, že otázka pozemku ve vlastnictví manželů Koutných byla odsunuta tzv. ad akta, zasílají připravenou žalobu na náhradu škody za nečinnost, která má být považována za předžalobní výzvu. Pokud nebude částka [částka] uhrazena do sedmi dnů od doručení výzvy, bude ve věci podána bez dalšího žaloba.

13. Z přípisu ze dne [datum] adresovaného právním zástupcem žalovaného právnímu zástupci žalobců soud zjistil, že se jedná o odpověď na předžalobní výzvu ze dne [datum]. Konstatuje, že město splnilo svoji povinnost vyplývající z ust. § 55 odst. 3 stavebního zákona. Město v rámci procesu změny územního plánu jedná v souladu s platnými právními předpisy. K zaplnění „bílého místa“ vzniklého rozhodnutím soudu je třeba řádně pořídit změnu územního plánu ve smyslu ust. § 55 odst. 3 stavebního zákona včetně zvážení všech možných řešení s ohledem na aktuální podmínky v území i aktuální stav legislativy, tento návrh řádně projednat (včetně projednání s dotčenými orgány) a vydat.

14. Soud rozhodl, že neprovede dokazování výslechem svědka architekta Kindla pro nadbytečnost. Skutkový stav věci byl zjištěn v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by bylo v rozporu s principem rychlosti a ekonomie řízení.

15. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech, přičemž přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. Rymaně ve vlastnictví žalobců byl až do 16. 12. 2019dle platného územního plánu pozemkem stavebním. Opatřením obecné povahy č. 12B/8/2019 - usnesením zastupitelstva žalovaného města byl přijat nový územní plán, podle kterého byl pozemek žalobců zařazen do územní rezervy. Žalobci v té části územního plánu, která se týkala předmětného pozemku, podali návrh na zrušení ke Krajskému soudu v Praze, územní plán byl následně v tomto rozsahu rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka] zrušen. Žalovaný podal proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze kasační stížnost, která byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum]. Dne 26. 1. 2022rozhodlo zastupitelstvo žalovaného města na svém zasedání o pořízení změny č. [hodnota] územního plánu zkráceným postupem a o jejím obsahu usnesením č. 20/18/2022.V návrhu změny č. [hodnota] územního plánu [adresa] z července 2022 je v zóně Z122 – nové RD veřejná zeleň –vymezeno veřejné prostranství o velikosti 1 000 m2.Žalobci podali námitky proti návrhu změny č. [hodnota] územního plánu. Na zastupitelstvu města [adresa] ze dne 1. 3. 2023bylo schváleno usnesení, kterým zastupitelstvo města [adresa] rozhodlo o rozšíření obsahu změny č. [hodnota] územního plánu [adresa] podle návrhu pořizovatele, konzultace s projektantem a na základě doporučení komise pro územní plán. Dne 15. 5. 2023zastupitelstvo města [adresa] souhlasilo s tím, aby v rámci pořizování změny č. 1územního plánu [adresa] byl postup zpracování a projednávání rozdělen podle jednotlivých dílčích lokalit do dvou skupin, tj. změn územního plánu s označením 1A a 1B. Rozdělené změny 1A a 1B budou v následné fázi pořizovány souběžně, ale různou rychlosti a pravděpodobně s různým termínem dokončení a vydání. Přípisem ze dne [datum] žalobci vyzvali [právnická osoba] [adresa] k úhradě náhrady škody [částka] do sedmi dnů od doručení výzvy.

16. Podle §19 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy) nezákonným rozhodnutím, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 22 zákona č. 82/1998 Sb. územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 22 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

17. Podle § 55 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), dojde-li ke zrušení části územního plánu nebo nelze-li podle něj rozhodovat na základě § 54 odst. 4 až 6, zastupitelstvo obce bezodkladně rozhodne o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu. Zpráva o uplatňování územního plánu ani zadání změny územního plánu se v tomto případě nezpracovávají. Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na udržitelný rozvoj území se při uvedení územního plánu do souladu s územně plánovací dokumentací kraje nebo s územním rozvojovým plánem nezpracovává, v ostatních případech si pořizovatel k návrhu obsahu změny vyžádá stanoviska podle § 55a odst. 2 písm. d) a e); bez zohlednění těchto stanovisek nelze o pořízení změny územního plánu rozhodnout. V rozsahu této změny se dále postupuje obdobně podle § 43 až 45, § 50 odst. 2 až 8 a § 51 až 54; to neplatí při pořizování změny nevyžadující zpracování variant řešení, při které se postupuje obdobně podle § 55a odst. 5 a § 55b. Dojde-li ke zrušení územního plánu nebo jeho změny, při pořizování se naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením zpochybněn. Podle § 55 odst. 4 stavebního zákona další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.

18. Žalobci požadovali náhradu škody ve výši [částka] s poukazem na nesprávný úřední postup žalovaného s tím, že je procedurálním postupem žalovaného při vyplnění „bílého místa“ územního plánu porušována povinnost vymezená v ust. § 55 odst. 3 stavebního zákona. § 55 odst. 3 stavebního zákona stanoví, že dojde-li ke zrušení části územního plánu nebo nelze-li podle něj rozhodovat na základě § 54 odst. 4 až 6, zastupitelstvo obce bezodkladně rozhodne o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu.

19. Pozemek p.č. 274/17 v k. ú. Rymaně ve vlastnictví žalobců byl až do [datum] dle platného územního plánu pozemkem stavebním. Opatřením obecné povahy č. 12B/8/2019 - usnesením zastupitelstva žalovaného města byl přijat nový územní plán, podle kterého byl pozemek žalobců zařazen do územní rezervy. Žalobci v té části územního plánu, která se týkala předmětného pozemku, podali návrh na zrušení ke Krajskému soudu v Praze, územní plán byl následně v tomto rozsahu rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka] zrušen. Žalovaný podal proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze kasační stížnost, která byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum]. Již dne [datum] rozhodlo zastupitelstvo žalovaného města na svém zasedání o pořízení změny č. [hodnota] územního plánu zkráceným postupem a o jejím obsahu usnesením č. 20/18/2022. Sami žalobci neshledávají a asi soud neshledal, že by se zastupitelstvo dopustilo průtahů ve vztahu k požadavku rozhodnout bezodkladně o pořízení změny územního plánu. Podle § 6 stavebního zákona rozhoduje zastupitelstvo v samostatné působnosti mj. o pořízení územního plánu, schvaluje zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu územního plánu a vydává územní plán, nicméně tím, kdo pořizuje územní plán obce, je obecní úřad s rozšířenou působností jako orgán územního plánování v přenesené působnosti. Žalovaný jako územně samosprávný celek odpovídá za podmínek stanovených zákonem č. 82/1998 Sb. pouze za škodu způsobenou při výkonu veřejní moci svěřené mu zákonem v rámci samostatné působnosti. Jestliže žalovaný splnil svoji povinnost rozhodnout bezodkladně o pořízení změny územního plánu a není v prodlení s jeho vydáním (po předložení návrhu s odůvodněním ze strany pořizovatele územního plánu ve smyslu § 54 stavebního zákona), potom u něj nelze shledat nesprávný úřední postup (průtahy). V tom, že dne 15. 5. 2023zastupitelstvo žalovaného souhlasilo s tím, aby byly rámci pořizování změny č. 1územního plánu postup zpracování a projednávání rozdělen podle jednotlivých dílčích lokalit do dvou skupin - změn územního plánu s označením 1A a 1B, soud neshledává žádné obstrukční jednání, neboť obě změny mají být v následné fázi pořizovány souběžně, byť různou rychlostí v závislosti na potřebě úprav dokumentace a jejich projednání. Pokud žalobci shledávají nesprávný úřední postup při pořizování změny územního plánu, za které odpovídá pořizovatel – obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti, potom není ve věci pasivně legitimován žalovaný jakožto územně samosprávný celek.

20. Žalobci požadují náhradu škody ve výši [částka] s tím, že cena stavebního pozemku se v dané lokalitě pohybuje v rozmezí [částka] až [částka] za 1 m2, tedy žalobci by za uvedený pozemek mohli utržit minimálně [částka], a při současných úrokových mírách spořícího či vkladového účtu v sazbě 5 % ročně by při uložení částky získané z prodeje pozemku měli během roku jen na úrocích utrženo [částka]. Žalobci tedy vychází z toho, že pozemek ve vlastnictví žalobců je pozemkem stavebním, resp. že žalobci mají nárok na to, aby byl jejich pozemek pozemkem stavebním dle změny územního plánu. V současně době však pozemek žalobců není v rámci platného územního plánu upraven (jedná se o „bílé místo“), neboť předchozí územní plán byl zcela nahrazen aktuálním územním plánem a aktuální územní plán byl v části týkající se pozemku žalobců zrušen. Žalobci současně nemají právo na to, aby byl jejich pozemek v budoucí úpravě územního plánu pozemkem stavebním. Jak uvedl ve svém rozsudku ze dne [datum] č.j. [spisová značka] Krajský soud v Praze, vlastník pozemku nemá individuální subjektivní právo na schválení konkrétní podoby územního plánu podle svého požadavku ani na zachování obsahu územního plánu. Jakkoliv je proces územního plánování postaven na principu kontinuity, uplatňuje se současně protichůdný princip dynamiky územního plánování, jenž umožňuje, resp. požaduje, reagovat na aktuální podněty a potřeby. Vlastník pozemku si musí být vědom, že podmínky v území se mění a s tím může doznat změn i územně plánovací dokumentace. Vymezení zastavitelné plochy tedy do budoucna nevylučuje možnost změny funkčního využití. Rovněž Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne [datum] poznamenal, že Nejvyšší správní soud ani Krajský soud v Praze nepředjímají výsledné řešení sporné situace, pouze brání ústavně zaručené vlastnické právo stěžovatelů proti zjevně nepřiměřenému zásahu.

21. Z výše uvedeného je zřejmé, že i za předpokladu, že by se žalovaný dopustil nesprávného úředního postupu (průtahů), nemohla by být žaloba úspěšná. Jestliže v současné době není pozemek ve vlastnictví žalobců pozemkem stavebním a žalobce nemá právo, aby se pozemkem stavebním v rámci územního plánu stal, potom z povahy věci nemohla žalobcům vzniknout jimi tvrzená škoda spočívající v ušlých úrocích z prodejní ceny stavebního pozemku.

22. Z výše uvedených důvodů proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

23. Soud podle §151 odst. 1 o.s.ř. a §142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl tak, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit zcela úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalovaného (§149 odst. 1 o.s.ř.) Náklady řízení spočívají v odměně za právní zastoupení – odměna advokáta dle § 7, §8 a §11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne [datum]) po [částka], odměna advokáta dle § 7, §8 a §11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 1 úkon právní služby po [částka] (účast na vyhlášení rozsudku dne [datum]), režijní paušál dle §13 advokátního tarifu ve výši [částka] za každý z výše uvedených 4 úkonů právní služby a DPH v sazbě 21%, celkem [částka].

Poučení