7 C 443/2023 - 124

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] se sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] se sídlem [Adresa advokáta B] o vyklizení nemovitosti takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen vyklidit nemovitosti: pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a pozemek parc. č. [Anonymizováno] zahrada, zapsané v katastru nemovitostí vedeném u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit státu České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích státem zálohované náklady řízení ve výši [částka], a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se na žalovaném domáhal vyklizení pozemku p. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, a pozemku p. č. [Anonymizováno], zahrada, vše v obci [adresa], katastrální území [adresa], zapsané v katastru nemovitostí vedeném u [právnická osoba] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota] (dále jen „nemovitost“ či „dotčená nemovitost“). Žalobce uvedl, že je jediným vlastníkem citovaných nemovitostí, které nabyl na základě usnesení o vypořádání společného jmění manželů a o dědictví Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], po své matce [jméno FO], zemřelé dne [datum]. Žalovaný, který je otcem žalobce, užívá nemovitosti bez právního důvodu a proti vůli žalobce. I přes výzvu k vyklizení ze dne [datum] doručenou žalovanému dne [datum], žalovaný nemovitosti nevyklidil. Žalobce nabídl žalovanému smírné řešení situace s tím, že když se žalovaný z nemovitosti vyklidí, žalobce bude přispívat žalovanému 1/3 na náklady spojené s nájemním bydlením, jako je nájem, náklady na energie a podobně.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s tím, že výkon žalobcova práva na vyklizení je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný je v důsledku jednání žalobce ve velmi špatném zdravotním stavu, zejména po duševní stránce. Jednáním žalobce se žalovaný trápí a je jeho jednáním výslovně ohrožen na životě. Žalobce se zřejmě snaží těžit z možné podvodné trestné činnosti, která mu mohla přinést podstatný majetkový prospěch, když je možné, že podpis matky žalobce na závěti, na jejímž základě žalobce nemovitosti zdědil, nemusel být její vlastnoruční. Žalovaný je v důchodovém věku, ve špatném zdravotním stavu, nemá žádný majetek, nemá žádné vyšší finanční prostředky, nemůže si na své vlastní náklady zajistit jiné náhradní bydlení. Žalovaný s matkou žalobce nemovitosti po celý svůj život užíval a spravoval, přičemž o nemovitosti se žalovaný stará dodnes. Žalovaný uvedl, že v rámci dědického řízení žalobce přislíbil žalovanému, že jej nechá v dotčených nemovitostech dožít.

3. Ze spisu Okresního soudu v [Anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že v řízení o pozůstalosti po [jméno FO], narozené [datum], zemřelé dne [datum], byli účastníky tohoto řízení pozůstalý manžel – žalovaný, pozůstalý syn – žalobce, dále pozůstalá dcera [jméno FO], narozená [datum] a pozůstalá dcera [jméno FO], narozená [datum]. Ze zákona tak byli v první dědické třídě povoláni pozůstalý manžel – žalovaný, pozůstalý syn – žalobce i obě pozůstalé dcery, každá k jedné čtvrtině pozůstalosti. Zároveň zůstavitelka zanechala vlastnoručně sepsanou závěť datovanou [datum], ve které ustanovila jediným dědicem svého nemovitého majetku a movitých věcí pozůstalého syna – žalobce. O ostatním majetku závěť nepořídila. Žádný z dědiců dědictví neodmítl. Jak se podává z protokolu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou se sídlem v [Anonymizováno], byla uzavřena dohoda pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů byl sepsán seznam aktiv a pasiv pozůstalosti. Účastníci zároveň uzavřeli dohodu o rozdělení pozůstalosti, na základě které žalobce nabyl dotčené nemovitosti a jiné věci s tím, že vyplatí dědický podíl pozůstalé dcery [jméno FO] [částka] a na dědický podíl pozůstalé dcery [jméno FO] [částka], a to do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci usnesení, kterým bude dědická dohoda schválena. Z protokolu sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO] notářkou v [Anonymizováno] dne [datum] se podává, že účastníci pozůstalostního řízení byli vyzváni, aby se k závěti vyjádřili, pozůstalý manžel – žalovaný, též jako zmocněnec pozůstalé dcery [jméno FO] výslovně prohlásil, že uznává závěť zůstavitelky ze dne [datum] za pravou a platnou, nenamítl nezpůsobilost zůstavitelky k tomuto právnímu jednání, taktéž i pozůstalý syn [Jméno žalovaného] a pozůstalá dcera [jméno FO]. Usnesením Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], byla mimo jiné schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti, na základě které dotčené nemovitosti nabyl do svého výlučného vlastnictví žalobce (a jiné věci s tím, že vyplatí na dědický podíl pozůstalé dcery [jméno FO] [částka] a dědický podíl pozůstalé dcery [jméno FO] [částka] do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení).

4. Výzvou k vyklizení nemovitosti ze dne [datum] vyzýval žalobce žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k vyklizení dotčené nemovitosti ve lhůtě do [datum]. Z podacího lístku ze dne [datum] se podává, že tohoto dne byla právním zástupcem žalobce žalovanému zasílána zásilka.

5. Výpisem z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa] vedeného v katastru nemovitostí vedeném u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], bylo zjištěno, že jako vlastník dotčených nemovitostí je evidován žalobce, a to na základě usnesení soudu o vypořádání společného jmění manželů a o dědictví Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], právní účinky zápisu jsou k okamžiku [datum].

6. Z lékařské zprávy ambulantního psychiatra psychiatrii [adresa] spol. s. r. o. ze dne [datum] bylo zjištěno, že se u nich žalovaný léčí po léta od roku [Anonymizováno], vždy pro úzkostné, depresivní, úzkostně depresivní symptomatologii, pro anxiózně depresivní symptomatologii s náběhem k panickým atakám. První zpráva je z roku [Anonymizováno]. Diagnózy zněly buď na poruchu osobnosti nebo na depresivní či anxiózně depresivní poruchu. V současné době ho vlastně drží vzpomínky na manželku a společné soužití rodiny. Lékař si není jistý, co by způsobilo odtržení od těchto vzpomínek. Podle slov žalovaného už by neměl důvod dál žít. Vzhledem k jeho psychice a psychickému nátlaku mohou být suicidní myšlenky reálnou hrozbou.

7. Z emailové zprávy [jméno FO] se podává, že tato předpokládá výsledek zkoumání pravosti rukopisu zůstavitelky závěti, že se jedná o padělek s tím, že závěr by zněl, že zůstavitelka může jako pisatelka přicházet v úvahu.

8. Z přípisu [jméno FO] z [datum] se podává, že tato prohlašuje, že žalobce přislíbil u dědického řízení před notářkou v [Anonymizováno], že žalovaný může v dotčených nemovitostech dožít a na to si podali ruku.

9. Z usnesení [právnická osoba] KŘP [Anonymizováno] kraje, služby kriminální policie a vyšetřování, územní odbor [adresa], druhé oddělení OK ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že policejní orgán podle ustanovení § 159a odst. 1 trestního řádu odložil trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvod podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, kterého se měli dopustit žalobce a [jméno FO], narozená [datum] tím, že dne [datum] v rámci dědického řízení vedeném Okresním soudem v [Anonymizováno] pod č. j. [spisová značka] v úmyslu obohatit se vědomě předložili v kanceláři pověřené notářky [tituly před jménem] [jméno FO] na adrese [adresa], [adresa], závěť opatřenou nepravým podpisem [jméno FO], narozené [datum], kterou vydávali za platnou, čímž chtěli získat do vlastnictví žalobce nemovitosti, a to pozemek na p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno], č. LV [Anonymizováno], jehož součástí je stavba v části obce [adresa] se všemi součástmi a příslušenstvím v katastrálním území obce [adresa] v hodnotě [částka], pozemek p. č. [Anonymizováno], č. LV [Anonymizováno] v katastrálním území obce [adresa] v hodnotě [částka] a 1/2 pozemku p. č. [Anonymizováno] č. LV [Anonymizováno] v katastrálním území obce [adresa] v hodnotě [částka], na základě které tyto nemovitosti usnesením Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] připadly do vlastnictví žalobce ku škodě dalších oprávněných dědiců [jméno FO], narozené [datum] a žalovaného, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Ve věci byly mimo jiné opatřovány listinné materiály, jako jsou originály žádostí o zhotovení dokladů, originály bankovních písemností, dále listiny opatřené pravým podpisem zemřelé [jméno FO] z období před její smrtí v roce [Anonymizováno], zejména pak z [Anonymizováno] nemocnice a dále originály od rodiny psané její rukou v průběhu jejího života, byl též zajištěn originál předmětné závěti od Okresního soudu v [Anonymizováno]. Ve věci bylo vyžádáno odborné zkoumání z oboru kriminalistiky, odvětví zkoumání ručního písma, z jehož závěrů vyplývá, že předloženou písemnost (závěť datovanou dne [datum]), psala osoba [jméno FO], narozená [datum]. Podpis na předložené písemnosti je pravým podpisem [jméno FO] narozené [datum]. Odborné vyjádření zpracoval odbor kriminalistické techniky a expertýz krajského ředitelství policie [Anonymizováno] kraje jako znalecký ústav ve smyslu § 7 zákona č. 254/2019 Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech zapsaný v oboru kriminalistika podle § 48 zákona o znalcích.

10. Ze spisu [právnická osoba], KŘP [Anonymizováno] kraje, územní odbor [adresa], obvodní oddělení [adresa] sp. zn. [Anonymizováno], zejména úředních záznamů o podání vysvětlení, fotodokumentace, protokolu o ohledání místa činu, vyplynulo, že na základě šetření Policie ČESKÉ REPUBLIKY na základě oznámení žalobce z [datum], na základě provedeného šetření policie ČESKÉ REPUBLIKY usnesením ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], podle ustanovení § 159a odst. 5 trestního řádu trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, písm. a) trestního zákoníku a přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v době od [datum] od 20:00 hodin do [datum] do 18:00 hodin nezjištěným způsobem měl vstoupit do prostor dvora domu č. p. [Anonymizováno] v obci [adresa], který měl projít do zadní části pozemku do stodoly, ze které nezjištěným způsobem měl odcizit svazky měděných elektrických kabelů Ciky 1 5 x 10 35 metrů, Ciky 4 x 10 40 metrů, Ciky J 5 x 6 50 metrů, Ciky j 5 x 4 50 metrů, Ciky J 3 x 2,5 400 metrů, Ciky J 3 x 1,5 500 metrů, průmyslový vysavač značky Kärcher nezjištěného typu, malou dílenskou skříňku šedé barvy o rozměru 50 x 110 x 50 centimetrů, která byla plná různými spreji, jako jsou maziva, lubrikanty, silikony a podobně, čímž měl poškozenému žalobci způsobit celkovou škodu ve výši [částka], bylo odloženo, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. V řízení bylo provedeno šetření v okolí místa činu, byl proveden výslech osob žalovaného a [jméno FO], bylo provedeno šetření po odcizených věcech v bazarech a zastavárnách a to s negativním výsledkem. Podle provedeného šetření k výši škody. Žalobce v úředním záznamu o podání vysvětlení uvedl, že se od souseda dozvěděl, že dne [datum] do nemovitosti kolem 11-12 hodiny vjelo vozidlo vraty směrem ke stodole, a to světle zelené barvy, provedení Combi, které mělo zapřažený přívěsný vozík, dvounápravový se sajtnama, vrata nebyla nijak poškozená a vozidlu musel otevřít žalovaný, neboť od vrat má klíče a je celý den doma. Na základě sdělení souseda šel žalobce zkontrolovat své věci a zjistil odcizení věcí, které policii označil. Z úředního záznamu ze dne [datum] se podává, že byl na místě zastižen též otec žalobce, který hlídce uvedl, že o ničem neví a nechce se k tomu vyjadřovat, celou dobu se choval divně a nepříjemně, poté přiznal, že někdo k němu přijel, ale chtěl mu opravit práh na autě, ale on nechtěl. Uvedl hlídce, že se k věci nechce vyjadřovat a že půjde spát. Policii se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání proti konkrétní osobě dle ustanovení § 160 odst. 1 trestního řádu, a proto byla věc odložena.

11. Z potvrzení o platbě tabulky s označením materiálu, jeho množství a ceny, se podává, že v lednu a únoru [Anonymizováno] byl z účtu žalobce hrazen materiál (na opravu střechy), a to dne [datum] [hodnota] Kč, dne [datum] [hodnota] Kč.

12. Z útržek složenek SIPA znějících na jméno [Jméno žalovaného], [adresa], se podává, že mělo být uhrazeno za měsíc červenec [částka] na zálohách na elektřinu, [právnická osoba] poplatek, [Anonymizováno] poplatek, plyn a vodné, dále za měsíc květen [částka], za měsíc duben [částka] na vodném, za březen [částka], za únor [částka], za leden [částka], za prosinec [částka], za listopad [částka], za říjen [částka], za září [částka], za srpen [částka], za červenec [částka], za červen [částka].

13. Z dokladu o platbě daně z nemovitých věcí bylo zjištěno, že ohledně nemovitých věcí na rok [Anonymizováno] byla vyměřena daň celkem [částka], splatná do [datum].

14. Z přehledu pohybu na účtu se podává, že dne [datum] byla uhrazena částka [částka].

15. Z evidence práv pro osobu údajů z Katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný není v katastru nemovitostí evidován jako držitel vlastnických, ani jiných, věcných práv.

16. Z přípisu města [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], adresovaného paní [jméno FO], bylo zjištěno, že jí byla určena lhůta 30 dnů ode dne doručení k udělení souhlasu se zahájením řízení o přestupku, kdy měl dne [datum] v 17:00 hodin v obci [adresa] v domě č. p. [Anonymizováno] fyzicky napadnout žalobce [jméno FO], a to tak, že ji měl chytit za obě ruce, přitlačit je k žebrům a vytlačit ji z pokoje do kuchyně, kde měla spadnout na kuchyňskou linku.

17. Ze záznamu z kontroly využívání příspěvku na péči [právnická osoba], krajská pobočka v [adresa], kontaktní pracoviště [adresa] č. j. [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] bylo provedeno sociální šetření ve věci využívání příspěvku na péči ohledně oprávněné osoby [jméno FO], narozené [datum], se závěry, že péče je poskytována v rozsahu, která odpovídá třetímu stupni. Oprávněná osoba uváděla, že je s péčí spokojená. Ze záznamu z kontroly využívání příspěvku na péči č. j. [číslo] bylo zjištěno, že kontrolní sociální šetření bylo prováděno dne [datum] se závěry, že paní [jméno FO] pobírá starobní důchod a PNB třetího stupně, finance jsou jí zasílané na účet, hospodaří s nimi rodina, z příspěvku se hradí léky, doprava k lékaři, rekonstrukce bytu, kompenzační pomůcky, péče je poskytována v rozsahu, který odpovídá III. stupni závislosti. Ze záznamu z kontroly využívání příspěvku na péči č. j. [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] bylo provedeno kontrolní sociální šetření ve věci využívání příspěvku na péči ohledně [jméno FO]. Všechny tři záznamy z kontroly využívání příspěvku na péči byly se závěrem, že posouzení využívání příspěvku bylo shledáno bez závaz. Ze záznamu ze sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči [právnická osoba], krajské pobočky [adresa], kontaktní pracoviště [adresa] č. j. [číslo] bylo zjištěno, že jako poskytovatelé péče [jméno FO], narozené [datum], jsou žalobce, vnučka [jméno FO] a společnost [právnická osoba], IČO [IČO], pečovatelská služba s tím, že pracovnice pečovatelské služby dojíždí 2 x denně do domácnosti, pomáhají po ránu vstát z lůžka, hygiena, oblékání, přesun do křesla, podání snídaně, výměna hygienických pomůcek, v dopoledne pracovnice pečovatelské služby podá oběd. Zpráva byla se závěrem, že paní [jméno FO] potřebuje péči a pomoc po celý den. Ve všech hodnocených oblastech toto zajistí vnuk (žalobce, nadále vnučka, zeť a pracovnice pečovatelské služby. Rodina se dohodne, aby žadatelka byla sama jen krátké časové úseky, kontakt navázala, ale nevěděla, proč za ní pracovnice přišla. Při šetření se vycházelo z informací, které podala žadatelka, její vnuk a z vlastní činnosti, pozorování. Šetření bylo provedeno dne [datum].

18. Ze zprávy [právnická osoba], IČO [IČO], pečovatelské služby ze dne [datum] se podává, že paní [jméno FO] měla poskytovanou smluvní péči z jejich organizace od [datum] do [datum]. O klientku bylo postaráno ze strany vnuka - žalobce, a to nejen po psychické, ale i po fyzické, především hygienické stránce. Pomáhá s podáním a přípravou stravy a měl starost o její zdravotní stav, též zajistil paní [jméno FO] pečovatelskou službu, vozil ji na výlety, a to v době, kdy byla schopná. Snažil se klientku ochránit před hádkami, které v rodině panovaly. Klientku to vždy rozrušilo, tyto situace jí nedělaly dobře a bála se říct svůj názor. Nechtěla nikdy nikomu ublížit a jen říkala, že chce klid. Dohadování rodiny bylo o tom, kdo bude pobírat peníze klientky a starat se o ní.

19. Svědkyně [jméno FO], sestra žalobce a dcera žalovaného, vypověděla, že v dotčené nemovitosti žije žalobce po celý život, žalovaný s manželkou – matkou žalobce se tam přistěhovali z Horních Beřkovic. Soužití mezi účastníky nějakým způsobem dříve fungovalo. Svědkyně od roku [Anonymizováno] bydlí s manželem v [Anonymizováno], v posledních pěti letech do [Anonymizováno] pravidelně jezdila, pomáhala s péčí o maminku. Poslední rok se též starala o babičku, kdy tam byla přes týden a na víkendy jezdila do [Anonymizováno]. Veškeré náklady spojené s nemovitostí šly z babiččina důchodu. Babička zemřela [datum]. Financovala i opravu střechy v roce [Anonymizováno] či [Anonymizováno]. Žalobce ráno odjel z nemovitosti do práce, vrátil se odpoledne či večer a ostatní věci, které byly potřeba, jako například topení a podobně zajišťoval žalovaný. V rámci řízení o pozůstalosti po matce žalobce se notářka ptala, zda žalobce souhlasí, aby bylo ohledně otce zapsáno jeho věcné břemeno doživotního užívání v katastru nemovitostí, ale s tím žalobce nesouhlasil. Došlo však k ústní dohodě o tom a na to si účastníci podali ruku, že žalobce v nemovitosti nechá žalovaného dožít. Původně chtěla nemovitosti darovat zemřelá matka svědkyni, ale svědkyně toto odmítla. Uvedla, že žalobce zadržoval peníze, které pobírala babička, vyvíjel na ně, na všechny velký psychický tlak, o babičku pečovala svědkyně a žalobce v případě potřeby nebyl k sehnání, jel za přítelkyní do [Anonymizováno] a měl vypnutý telefon. Stávalo se, že se sebral a odjel, o babičku se nestaral. V domě jen bydlel, léta tam nic nedělal, do domu neinvestoval. Vztahy mezi účastníky se zhoršily proto, že žalovaný apeloval na žalobce, aby se řádně staral o babičku, aby neodjížděl pryč a žalobci to začalo vadit. Žalobce sice pobíral peníze, ale nedělal svědomitě péči o babičku. Na jaře roku [Anonymizováno] o babičku pečovala svědkyně. Svědkyně do nemovitosti přístup nemá. Nemovitosti nyní užívá žalobce a žalovaný.

20. Svědkyně [jméno FO], sestra žalobce a dcera žalovaného, vypověděla, že bydlela s rodinou na [Anonymizováno]. V březnu [Anonymizováno] se s rodinou vrátila do [Anonymizováno]. V dubnu [Anonymizováno] ji žalobce napadl, zmáčkl ji hrudník, trpěla šest týdnů bolestí, věc nahlásila na policii. Žalobce zavolal na žalovaného ozbrojenou policii a záchranku, aby otce dostal do psychiatrické léčebny. Žalobce byl agresivní, požádal o zrušení trvalého pobytu svědkyně, sbalil jim všechny věci, rozmontoval postele a vyměnil zámek a věci dal do stodoly. U dědického řízení svědkyně osobně nebyla. Žalovaný jí však říkal, že žalobce stiskl žalovanému ruku na stvrzení jeho dožití v domě. Co se týče investic do nemovitosti, tyto zařizovali žalovaný s manželkou, svědkyně, zaplatila to babička v hotovosti. Nyní do domu v [Anonymizováno] svědkyně přístup nemá. Vysvětlila, že k jejímu napadení ze strany žalobce došlo v dubnu [Anonymizováno], protože se chtěla starat o babičku a žalobce ji nechtěl dovolit se o babičku starat, vytkla též žalobci, že disponuje s jejími penězi a že je neinvestuje tak, jak by měl. Žalobce jí říkal, že tam nebude rozhodovat. Původně měla v domě nahoře k dispozici dvou pokojík v podkroví, po návratu z [Anonymizováno] je tam žalobce nechtěl, zažádal o zrušení trvalého pobytu svědkyně v domě, věci jí nacpal do tašek a hodil do stodoly v červnu [Anonymizováno]. Příčinou rodinného rozvratu bylo to, že žalobci vadilo, že přiletěla z [Anonymizováno] zpět a v domě mu rodina svědkyně vadila, chtěl mít vše pro sebe. Peníze byly příčinou toho, že s nimi nebylo dobře naloženo (peníze babičky). Sestra [jméno FO] pečovala o babičku 2–3 měsíce před její smrtí, v lednu, únoru, v březnu se pohádala s žalobcem kvůli penězům s tak už tam poté nebyla, předtím tam také nebyla, byla tam jen občas na nějaký ten týden, protože se s žalobcem stále hádali, tak tam dlouho nevydržela. Byla tam v létě v době, kdy neměla kde bydlet.

21. Svědkyně potvrdila, že došlo k incidentu, kdy žalobce zavolal na žalovaného ozbrojenou policii a zdravotníky. Žalovaný byl vyšetřován zdravotníky a byl shledán, že je v pořádku, že není hrozbou sám sobě ani ostatním a že není potřeba ho převést do psychiatrické léčebny.

22. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že původně žil s celou rodinou v [Anonymizováno], v roce [Anonymizováno] se odstěhoval do dotčené nemovitosti k babičce a dědovi. Již v té době byly nemovitosti ve výlučném vlastnictví jeho matky. Do nemovitosti se matka s otcem přistěhovali v roce [Anonymizováno]. Po smrti matky nemovitosti zdědil žalobce, užíval je společně s žalovaným. Společné soužití bylo bez problémů do doby, než se přistěhovala počátkem roku [Anonymizováno] sestra [jméno FO] s rodinou, která přijela z [Anonymizováno]. Ta nerespektovala, že majitelem nemovitosti je žalobce, docházelo ke konfliktům. V těchto konfliktech žalovaný žalobci několikrát vynadal, používal paralyzér, dřevěnou násadu. Žalobce se bál o svůj život až se obrátil na záchrannou službu o řešení situace. Nadále si žalobce nepřeje, aby žalovaný nemovitosti užíval. Největší částí se na chodu domácnosti a financování prací na nemovitosti podílela babička. Po smrti matky v rámci dědického řízení dědici uzavřeli dohodu, že žalobce vyplatí sestry a žalobce nechá otce bydlet v nemovitosti za podmínky, pokud jej žalovaný bude respektovat a bude se slušně chovat. Matka v závěti odkázala nemovitosti žalobci, neboť chtěla, aby nemovitost připadla pouze jednomu majiteli, nevyjadřovala se k tomu, jak to dále bude s žalovaným. Žalovaný v nemovitosti užívá v přízemí místnost, kde, která má zvláštní vchod a koupelnu, přes dvůr je přístavek, kde je kuchyň a místnost, kterou též žalovaný užívá. Stodolu užívají účastníci společně. Za bydlení žalovaný žalobci ničeho nepřispívá. Situace se vyhrotila příchodem sestry [jméno FO], kdy žalovaný prosazoval, aby tato převzala chod celé domácnosti a starala se o babičku. Žalobce uvedl, že hradí zálohy na elektřinu, vodu a podobně převodem ze svého účtu.

23. Žalovaný vypověděl, že původně s rodinou bydleli v [Anonymizováno], od roku [Anonymizováno] si připravovali nemovitosti v [Anonymizováno] k bydlení, kam se též nakonec odstěhovali. Žalobce se do nemovitosti odstěhoval již dříve, kde užíval v podkroví jednu místnost, posléze se asi v roce [Anonymizováno] do nemovitosti přistěhovali i žalovaný i s manželkou, neboť tam chtěli bydlet s rodiči manželky a chtěli mít své soukromí. Potvrdil, že se v rámci dědického řízení po matce žalobce domluvili na tom, že žalobce ponechá žalovaného nemovitosti užívat do konce života. Výslovným přáním matky žalobce bylo, aby si žalovaný užil chalupu. Situace mezi účastníky byla v pořádku i jejich soužití do doby, než se přistěhovala dcera žalovaného [adresa], kdy začalo docházet ke konfliktům. Žalovaný s dcerou [jméno FO] předpokládali, že tam dcera [adresa] s rodinou bude bydlet dlouhodobě, a protože neměla zaměstnání, předpokládal, že bude pečovat o babičku. Dcera [jméno FO] chtěla zařídit přechodný pobyt pro svého manžela, kterému hrozilo vyhoštění, ale žalobce toto nechtěl umožnit. Docházelo k incidentům, kdy žalobce hodil sestru [jméno FO] na kuchyňskou linku a žalovaný vzal do ruky násadu od motyky na vystrašení žalobce. Docházelo i k incidentu, kdy žalobce žalovanému nadával, žalovaný měl paralyzér v kapse, aby z něho měl žalobce respekt, neboť věděl, že se žalobce bojí elektřiny. Uvedl, že s manželkou do nemovitosti hodně investovali, manželka hodně vydělávala, žalovaný investoval zejména svou práci, organizaci. Uvedl, že žalobci na bydlení nic nepřispívá, hradil však inkaso, jako jsou zálohy na elektřinu, vodu a podobně, když například ve schránce byla složenka inkasa tak ji vzal a šel ji zaplatit na poštu. Žalovaný uvedl, že nemá žádné úspory, žije z důchodu, který pobírá ve výši asi [částka] měsíčně, z důchodu platí inkaso, není to však každý měsíc. Z důchodu přispívá částkou [částka] měsíčně na nájem dceři [jméno FO] od doby, kdy se od nemovitosti odstěhovala, tj. od dubna [Anonymizováno].

24. Podle § 1040 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo věc neprávem zadržuje může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

25. Podle § 1042 o. z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

26. Jde-li o žalobu na vyklizení bytu, byla soudní praxe usměrněna stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], uveřejněným pod č. 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle něhož skutečnost, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení bytu (nebo nemovitosti sloužící k bydlení) je uplatňován v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „obč. zák.“), se podle okolností daného případu projeví buď určením delší než zákonné lhůty k vyklizení (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), vázáním vyklizení na poskytnutí přístřeší či jiného druhu bytové náhrady, nebo i zamítnutím žaloby (pro tentokrát). Na tyto závěry navázal Nejvyšší soud i při řešení obdobných věcí (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] – ústavní stížnost podanou proti citovanému rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením ze dne [datum], sp. zn. I. [Anonymizováno] a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] – ústavní stížnost podanou proti citovanému rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]).

27. Podle ustálené soudní praxe rovněž není pochyb, že rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák., je nutno učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy jak důvody, pro něž se použití citovaného ustanovení dožaduje vyklizovaný, tak všechny rozhodné okolnosti na straně toho, kdo se vyklizení domáhá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

28. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Vlastníkem dotčených nemovitostí je žalobce, který se vlastníkem nemovitostí stal na základě dědění po své matce [jméno FO], narozené [datum], zemřelé dne [datum], kdy tato dotčené nemovitosti odkázala žalobci závětí, datovanou [datum]. V rámci řízení o pozůstalosti po [jméno FO] dědici uzavřeli dohodu o rozdělení pozůstalosti, na základě které žalobce dotčené nemovitosti nabyl. Usnesením Okresního soudu v [Anonymizováno] se dne [datum], č. j. [spisová značka], byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti, usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Na základě tohoto usnesení nabyl žalobce vlastnické právo k dotčeným nemovitostem (a jiné věci s tím, že vyplatí na dědický podíl pozůstalé [jméno FO] [částka] a dědický podíl pozůstalé [jméno FO] [částka] do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení). Je tedy nepochybné, že jediným vlastníkem nemovitostí je žalobce. Žalovaný dotčené nemovitosti užívá na základě odvozeného práva od žalobce jako otec žalobce. Má tak k nemovitostem tzv. právo na bydlení. V řízení nebylo prokázáno, že závěť sepsaná matkou žalobce je neplatná, naopak v trestním řízení vedeném u [právnická osoba], KŘP [Anonymizováno] kraje, služby kriminální policie a vyšetřování, územní odbor [adresa], byla prověřována otázka platnosti dotčené závěti, kdy policejní orgán trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 odst. 3 trestního zákoníku, kterého se měli dopustit žalobce a [jméno FO], narozená [datum], tím, že v rámci dědického řízení vedeném u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], vedeném o pozůstalosti po zemřelé matce žalobce, předložili závěť opatřenou nepravým podpisem matky žalobce, kterou měli vydávat za platnou. V rámci tohoto trestního řízení bylo prováděno dokazování a bylo též vyžádáno odborné zkoumání z oboru kriminalistiky, odvětví zkoumání ručního písma, z jehož závěrů vyplývá, že předloženou závěť, datovanou [datum], psala [jméno FO], narozená [datum], a podpis na listině je jejím pravým podpisem. Odborné vyjádření zpracoval odbor Kriminalistické techniky a expertiz Krajského ředitelství policie [Anonymizováno] kraje jako znalecký ústav ve smyslu § 7 zákona č. 254/2019 Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, zapsaný v oboru kriminalistika podle § 48 zákona o znalcích, soud tak ve věci považoval za nadbytečné provádět důkaz dalším znaleckým posudkem ohledně zkoumání pravosti podpisu matky žalobce na uvedené závěti a tuto závěť má soud za platnou. Navíc otázku, kdo je dědicem matky žalobce, je možné rozhodnout pouze v rámci řízení o pozůstalosti, když výroky usnesení soudu vydané v řízení o dědictví, které se týkají dědického práva (které stanoví kdo je zůstavitelovým dědicem), jsou závazné pro každého a posouzení, kdo je dědicem zůstavitele, nemůže být provedeno v jiném, než dědickém řízení, a to jako ani jako otázka předběžná (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Navíc v rámci dědického řízení žádný z dědiců nezpochybnil platnost této závěti. Usnesení o rozdělení pozůstalosti nabylo právní moci a žádný z dědiců nepodal proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek, tedy ve věci je pravomocně rozhodnuto o tom, kdo je dědicem po zemřelé matce žalobce a že tímto dědicem ohledně dotčených nemovitostí je žalobce, toto dědické řízení je pravomocně skončeno. Soud tak na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že vlastníkem dotčených nemovitostí je žalobce. Závěť sepsaná matkou žalobce je platná, a žalovaný užívá dotčené nemovitosti na základě odvozeného práva na bydlení jako otec žalobce.

29. Žalobce odvolal svůj souhlas s užíváním dotčených nemovitostí žalovaným. Žalovaný tak má zásadně povinnost dotčené nemovitosti ve smyslu ustanovení § 1060 občanského zákoníku vyklidit. Okolnost, že si žalovaný dosud nezajistil jiné bydlení, nelze klást k tíži žalobce (užíváním jeho nemovitosti bez právního důvodu). Soud by však žalobě na vyklizení nevyhověl v případě, kdyby žaloba byla šikanózní, či kdyby výkon práva žalobce byl v rozporu s dobrými mravy či veřejným pořádkem. Žalovaný tvrdil, že výkon práva žalobce na vyklizení nemovitosti žalovaným je v rozporu s dobrými mravy a veřejným pořádkem, právě s ohledem na průběh dědického řízení po zemřelé matce žalobce s tím, že závěť matky žalobce není platná, a že žalobce v rámci tohoto dědického řízení slíbil, že nechá v nemovitosti žalovaného dožít, a zároveň zdravotní stav žalovaného je takový, že by výkon práva žalobce byl v rozporu s dobrými mravy a zároveň žalovaný nemá dostatek finančních prostředků na to, aby si pořídil vlastní bydlení. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, a to i výslechu účastníků i svědkyň, sester žalobce [jméno FO] a [jméno FO], v rámci dědického řízení přislíbil žalobce žalovanému, že jej nechá v nemovitosti dožít. Žalovaný požadoval po žalobci zřízení věcného břemene doživotního užívání žalovaného, s čímž však žalobce nesouhlasil. Žalobce svůj slib plnil a soužití účastníků bylo v pořádku do doby, než se do nemovitosti přistěhovala sestra žalobce [jméno FO] s rodinou z [Anonymizováno]. Tímto okamžikem začaly konflikty mezi nimi, i mezi účastníky řízení. Žalovaný požadoval, aby sestra žalobce [jméno FO] nadále v nemovitosti se svou rodinou bydlela a pomáhala s péčí o babičku, žalobce s tím nesouhlasil s tím, že sestra žalobce [jméno FO] nerespektovala žalobce jako vlastníka nemovitosti. Docházelo k výrazným konfliktům mezi nimi, kdy žalovaný bránil sestru žalobce, a to i s násadou v ruce a s paralyzérem v kapse, aby žalobce postrašil, neboť věděl, že se bojí elektřiny. Soud tak považuje soužití účastníků v dotčené nemovitosti nadále za neudržitelné. Žalobce po vyhrocení vztahů mezi účastníky odvolal svůj souhlas s užíváním nemovitostí žalovaným a svůj slib ponechat žalovaného v nemovitosti dožít, a to v souvislosti se změnou situace s příchodem a zejména chováním sestry [jméno FO] a s tím souvisejícím chováním žalovaného. Odvolání svého slibu ponechat žalovaného v nemovitosti dožít je sice porušení mravních norem, zejména s ohledem na situaci, kdy se jedná o vztah otce a syna, avšak za situace popsané shora, kdy došlo k tak výraznému zhoršení vztahů mezi účastníky, že bylo nutno i přivolávat policii či záchranné složky, se situace stala natolik vyhrocenou, že již soužití mezi účastníky není možné, a byť odvolání slibu žalobce je v rozporu s mravními normami, za dané situace, která mezi účastníky nastala, soud toto nehodnotí jako takové intenzity, která by měla za následek, že by žaloba měla být zamítnuta. Soud toto následně hodnotil v rámci otázky náhrady nákladů řízení, nicméně nedospěl k závěru, že by nebylo spravedlivé a bylo zásahem do ústavních práv žalovaného, aby žalobě nemohlo být ze strany soudu vyhověno. Takovým porušením dobrých mravů či veřejného pořádku není ani zdravotní stav žalovaného, který, byť je závažný, pak není pouhým vyústěním konfliktů mezi účastníky, byť tyto konflikty k němu beze sporu přispěly, když psychické potíže žalovaného jsou dlouhodobého charakteru a soud nedospěl k závěru, že by zdravotní stav žalobce převážil misku vah ve směru k žalovanému tak, že by žalobě na vyklizení nemovitostí nemělo být vyhověno. I co se týče finanční situace žalovaného, tento je sice odkázán pouze na důchod, nicméně soud nedospěl k závěru, že by si z tohoto důchodu žalovaný nemohl zajistit jiné bydlení, když po odchodu dcery [jméno FO] z dotčené nemovitosti této zasílá měsíčně částku [částka] na nájemné. Navíc za bydlení v dotčené nemovitosti žalovaný žalobci ničeho neplatí. Je pravda, že přispívá určitou částkou tím, že platí doklady SIPA, jako jsou zálohy na vodu, elektřinu a podobně, za některé měsíce, ale za stejné období na toto hradil i žalobce, tedy zřejmě některé platby za některé měsíce byly učiněny dvakrát, a to jak ze strany žalobce, tak ze strany žalovaného, a je otázkou, jakým způsobem si účastníci mezi sebou tyto platby vypořádají.

30. Na základě všech shora uvedených skutečností proto soud dospěl k závěru, že je na místě, aby žalobě bylo vyhověno, když neshledal tak mimořádné okolnosti na straně žalovaného či v okolnostech případu, které by měly za následek to, že by soud žalobu měl zamítnout a odepřít ochranu vlastnického práva žalobci, a uložil žalovanému povinnost dotčené nemovitosti vyklidit (výrok I.).

31. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

32. Ve věci byly státem zálohované náklady řízení ve formě svědečného [jméno FO] ve výši [částka]. Soud proto podle výsledků řízení uložil neúspěšnému žalovanému, aby státu zaplatil na náhradě nákladů řízení [částka], neboť u něho neshledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (výrok II.).

33. Podle § 150 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne.li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

34. Protože měl žalobce ve věci plný úspěch, měl by dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, soud však v daném případě v okolnostech případu shledal důvody zvláštního zřetele hodné pro to, aby výjimečně právo na náhradu nákladů řízení žalobci dle § 150 o.s.ř. nepřiznal. Žalovaný je otcem žalobce, který nemovitosti dlouhodobě užíval a má k nim citovou vazbu, navíc v dědickém řízení žalobce žalovanému přislíbil, že jej v nemovitosti nechá dožít, a žalovaný je odkázán pouze na státem poskytovaný důchod (výrok III.)

35. Dle § 160 odst. 1 o.s.ř. uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení nemovitosti, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší.

36. Skutečnost, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení nemovité věci sloužící k bydlení je uplatňován v rozporu s dobrými mravy, se podle okolností případu může projevit určením delší než zákonné lhůty k vyklizení (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) nebo i zamítnutím žaloby. Zamítnutí žaloby však má být až poslední možností, jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona (srov. např. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 6/2009, rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 4168/19 a další).

37. Soud rozhodl o delší lhůtě k vyklizení, s ohledem na všechny skutečnosti shora, zejména s ohledem na to, že žalovaný je otcem žalobce, který nemovitosti dlouhodobě užíval a má k nim citovou vazbu a s ohledem na finanční situaci žalovaného, který je odkázán na poskytovaný důchod, tak, aby si žalovaný mohl sehnat jiné bydlení. Dle názoru soudu stanovení delší lhůty k plnění není nepřiměřeným zásahem do majetkových práv žalobce.

Poučení