7 C 506/2022 - 177

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Veroniky Hlinkové a přísedících Martiny Markové a Martiny Vondráčkové ve věci žalobkyně: Ph.D., [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0], 1200 Vídeň, [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí takto:

Výrok

I. Soud určuje, že výpověď z pracovního poměru ze dne 23. 9. 2022, daná žalobkyni žalovanou z pracovního poměru založeného pracovní smlouvou ze dne 1. 8. 2014, je neplatná.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 48 044 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k zdejšímu soudu dne 19. 12. 2022 domáhala určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí. Tvrdila, že mezi ní jako zaměstnankyní a žalovanou jako zaměstnavatelem byla dne 1. 8. 2014 uzavřena pracovní smlouva na dobu neurčitou. Po několika změnách výše úvazku se počínaje 31. 8. 2021 pracovní úvazek žalobkyně ustálil na jedné polovině. Dne 9. 3. 2022 byl publikován rozhovor novinářky [jméno FO] s ředitelem žalovaného, v němž měl ředitel naznačit, že pro rozdílné postoje žalobkyně tuto na Ústavu pro studium totalitních režimů (dále jen „Ústavu“) zaměstnávat nechce. V létě 2022 žalobkyně začala vyjednávat snížení úvazku na výši 1/8. Důvodem jeho snížení mělo bylo angažmá u jiného zaměstnavatele. Dne 10. 10. 2022 obdržela žalobkyně výpověď z důvodu organizačních změn, o kterých měla být informována e-mailem ředitele žalované ze dne 30. 8. 2022. Dne 27. 10. 2022 zaslala žalobkyně žalované sdělení, že na zaměstnávání trvá a výpověď považuje za neplatnou a nezákonnou. Žalobkyně má za to, že motivem výpovědi byla dlouhodobá názorová neshoda s vedením, přičemž reorganizace ústavu je pouze záminkou. Dále uvedla, poté, co se její výpověď stala známou ve veřejném prostoru reagovalo vedení změnou důvodu výpovědi, když uvedlo, že žalobkyně málo publikovala. Tyto důvody k výpovědi jsou pak důvody zcela novými a svědčí o tom, že uvedený výpovědní důvod byl zástupný. Z tohoto důvodu má žalobkyně za to, že byla diskriminována na základě svého vědeckého a světového názoru, proto se touto žalobou domáhá určení, že výpověď z pracovního poměru ze dne 23. 9. 2022 je neplatná.

2. Žalobkyně v podání ze dne 8. 7. 2023 uvedla, že diskriminační důvod, pro který žalobkyně dostala výpověď, spočívá v tom, že je zastánkyní určité vědecké metody založené na kritické analýze dat a sociologické analýze dějinných jevů, aniž by předem předjímala empirické nebo hodnotové názory. K popisu historických dat používá sociologické metody a vyhýbá se předběžným hodnotovým soudům. Žalovaná prosazuje metodu předem daného výsledku. Žalobkyně je tak označována jako revizionistka a žalovaný ji dává do souvislosti s nedemokratickými a autoritářskými postoji. Žalovaná tvrdí, že žalobkyně popírá existenci a význam represe v Československu a znehodnocuje význam předlistopadového disentu. Jako nesprávné považuje žalobkyně tvrzení žalované, že snížením úvazku neměla žalobkyně o práci zájem. Naopak žalobkyně poté, co získala grant jinde, chtěla žalované snížením úvazku ušetřit. Další důvod nezákonnosti pak žalobkyně spatřuje v tom, že žalovaná nesplnila projednání výpovědi předem s odborovou organizací dle ustanovení § 61 odst. 1 zákoníku práce. Dne 22. 9. 2022 sice oslovil všechny tři odborové organizace působící u žalovaného, výpověď však byla datována následujícím dnem. Ač nesplnění této podmínky nezpůsobuje neplatnost výpovědi, jednalo se o zcela formalistický přístup žalovaného, kdy nestál o výměnu argumentů mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem.

3. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 14. 2. 2023 uvedla, že postupovala v souladu s předpisy. O organizační změně byli zaměstnanci informováni. Jak uvedla žalobkyně, tato byla u žalovaného zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 8. 2014 jako výzkumná pracovnice, od 1. 9. 2021 byl její úvazek ve výši 1/2, k snížení úvazku na 1/8 nedošlo. Na základě vyhodnocení činnosti zaměstnanců a s ohledem na zaměření úkolů a činností ústavu bylo místo žalobkyně zrušeno, práce žalobkyně nebyla nadále pro zaměstnavatele potřebná. Pracovní poměr skončil k 31. 12. 2022. Žalobkyni byla vyplacena náhrada platu spolu s odstupným. S tvrzením žalobkyně, že by důvodem její výpovědi byl její názor se žalovaná neztotožňuje. K tvrzení žalobkyně ohledně nedostatečné publikační činnosti uvedla, že tisková zpráva reaguje na předchozí tvrzení žalobkyně ohledně údajné nedostatečné publikační činnosti jiných zaměstnanců, přičemž tuto reakci nelze označit za změnu výpovědního důvodu. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

4. Žalovaná v podání ze dne 7. 7. 2023 uvedla, že v rámci dlouhodobě plánované organizační změny žalovaného přijaté statutárním orgánem žalované s účinností od 1. 10. 2022, došlo i k přijetí nového organizačního řádu. V tomto předpisu je popsána i konkrétní náplň činnosti jednotlivých organizačních útvarů. Cílem bylo zajištění vyšší efektivnosti instituce. Bylo potřeba posílit činnosti, které byly dlouhodobě poddimenzovány a došlo k celkové změně koncepce uspořádání výzkumných oddělení a jejich zacílení tak, že nově bylo uspořádání žalované nikoli podle aktérů, ale podle časových období, neboť v úseku od 1938–1989 se nachází společensky zcela rozdílné etapy. Změna měla lépe reflektovat úkoly žalované definované zákonem č. 181/2007 Sb. o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů (dále také jen jako „zákon“), tedy zkoumání doby nesvobody a období komunistické totalitní moci se zaměřením na činnosti bezpečnostních složek a Komunistické strany Československa. Takto vznikla tři oddělení a bylo nutné stávající zaměstnance do nich zařadit dle jejich zaměření. Pohovor s žalobkyní proběhl dne 25. 8. 2022 a z něho vyplynulo, že žalobkyně měla v daném roce evidován jeden projekt pod názvem České vyrovnávání se s komunistickou minulostí: dějiny, paměť a historická metodologie s předpokládanou dobou realizace 2020–2023. Žádný další projekt žalobkyně v roce 2022 nerealizovala a nerealizovala ani žádné další činnosti s uvedeným projektem. Žalobkyně dále na schůzce uvedla, že přijala v zahraničí práci na plný úvazek na projektu Reckoning with distatorship: the Czech Republic after 1989, a že s ohledem na práci na tomto projektu nebude schopna pro žalovaného pracovat více než 5 hodin měsíčně. Dále navrhla, že v rámci žalovaného by vedla výzkum týkající se porodů za totality. Tento projekt s ohledem na úkoly uložené v § 4 zákona č. 181/2007 Sb., nepovažoval žalovaný za potřebný a ani jeden z projektů žalovaný nezařadil do své zákonné činnosti ani na delší období. Žalovaná rozhodla o zrušení interního projektu České vyrovnávání se s komunistickou minulostí: dějiny, paměť a historická metodologie, který nebyl shledán jako potřebný. Pokud žalovaná uvedla, že činnost, kterou žalobkyně vykonávala, zajistí jinými prostředky, bylo myšleno, že výzkumnou činnost zajistí prostřednictvím jiných zaměstnanců a jejich projektů. Žádný ze zaměstnanců nyní nepracuje na projektu shodného tematického zaměření. Problematika vyrovnání se národa s vlastní historií nepatří do činností žalovaného. Nově vzniklá oddělení mají za úkol zkoumat historické etapy, nikoli současnost. Pro zkoumání historických etap žalovaný nově stanovil 35 míst, v oddělení výzkumu období nesvobody 1938-1945 je stanoveno 11 systemizovaných míst, pro oddělní výzkumu 1945–1968 je 13 systemizovaných míst a pro období od 1969 – 1989 je stanovení 11 systematizovaných míst. Oddělení žalobkyně pod názvem oddělení výzkumu politického a společenského vývoje 1938 – 1989, zkoumalo proměny politického vývoje a nejrůznějších sociálních skupin v období nacistické okupace a komunistické diktatury, nástup diktatury Komunistické strany Československa se všemi souvisejícími ději, zkoumalo antidemokratickou a svobodu omezující činnost orgánů státu po únoru 1948 do roku 1989, zkoumalo činnost bezpečnostních složek a organizací založených na komunistické ideologii, zabezpečovalo dokumentaci zločinů nacistické okupace na území Českých zemí i diktatury Komunistické strany Československa, připravovalo a realizovalo audiovizuální záznamy svědectví pamětníků a vytvářelo databáze informací pro další odbornou i popularizační činnost. K projevu ředitele [tituly před jménem] [jméno FO] v pořadu [právnická osoba] [jméno FO] žalovaná uvedla, že [tituly před jménem] [jméno FO] neuvedl, že žalobkyně podporuje [jméno FO], dále sdělil, že všichni historici žalovaného musí procházet recenzním řízením a je nutné dodržovat svobodu projevu. Pokud žalobkyně uvádí, že i dalším osobám byly dány výpovědi pro názorové neshody se současným vedením, žalovaný uvedl, že pracovním poměr s [jméno FO] byl ukončen dohodou a pan [jméno FO] ukončil pracovní poměr výpovědí ze dne 28. 4. 2023. Žalovaný dále uvedl, že ve výpovědi dostatečně určitě označil organizační změnu, o které byla žalobkyně informována dne 30. 8. 2022. Ani tisková zpráva žalované z listopadu 2022 neměla spojitost s výpovědními důvody, žalovaný pouze uváděl na pravou míru veřejně publikované hodnotící soudy žalobkyně. O organizační změně byla žalobkyně informována jednak ve výpovědi, jednak v e-mailu personalistky [jméno FO] ze dne 27. 9. 2022. Rovněž není podstatné, že žalobkyně chtěla nadále pracovat pouze na 0,125 úvazku, pokud se zaměstnavatel rozhodl zrušit její místo.

5. V doplnění ze dne 18. 9. 2023 žalovaná uvedla, že nepřikazuje jednotlivá témata pracovníkům autoritativně, neboť by tímto postupem nedosáhla žádoucího výsledku. Taktéž však nelze zpracovávat témata libovolně, je nutno se řídit zákonným vymezením ústavu. Téma žalobkyně nebylo zařazeno z důvodu odlišného tematického a koncepčního zaměření do Plánu činnosti na rok 2023, protože téma nespadalo do rámce vymezeného zákonem. Po reorganizaci se tématem nikdo nenabývá a takováto výzkumná činnost není plánována. Požadavek na vydání písemného rozhodnutí o ukončení projektu není u žalované upraven. Rozhodnutí o nepokračovaní v projektu je v pravomoci vedení žalované, který v případě rozhodnutí o ukončení projektu tento nezařadí do další činnosti žalované a formálně se vyjádří v každoročním dokumentu nazvaným Plán činnosti. V Plánu činnosti na rok 2023 pak bylo uvedeno, že projekt žalobkyně byl ukončen z důvodu odchodu garanta z ústavu.

6. V podání ze dne 19. 2. 2024 po zrušení rozsudku odvolacím soudem uvedla, že před organizační změnou ze dne 1. 10. 2022 u žalované pracovalo 9 výzkumných a vývojových pracovníků (ředitel žalované, jeho náměstek, ředitel odboru výzkumu a vzdělávání, vedoucí oddělení výzkumu represe 1938–1989, vedoucí oddělení výzkumu odboje a odporu 1938 – 1989, vedoucí oddělení výzkumu politického a společenského vývoje 1938 - 1989, výzkumný a vývojový pracovník oddělení výzkumu polit. a spol. vývoje 1938 – 1989 (to bylo místo žalobkyně), vedoucí oddělení vzdělávání a zástupce vedoucího oddělení vzdělávání. Po organizační změně účinné od 1. 10. 2022 bylo výzkumných a vývojových pracovníků pouze 8. Od 1. 10. 2022 do 1. 10. 2023 nebylo vytvořeno žádné nové místo výzkumného a vývojového pracovníka, činnost žalobkyně na pozici výzkumného a vývojového pracovníka není pro žalovanou nadále potřebná.

7. V podání ze dne 2. 4. 2024 dále uvedla, že nové místo v rámci žalované lze zřídit pouze zrušením jiného místa ze 120 systemizovaných míst. Rozdělení míst výzkumný a vývojový pracovník, redaktor a referent spol. st. správy a samosprávy je nastaveno od počátku fungování žalované a odpovídá nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Výzkumné oddělení vede výzkumný a vývojový pracovník. Před organizační změnou od 1. 10. 2022 bylo v odboru výzkumu a vzdělávání 7 míst výzkumných a vývojových pracovníků, 39 redaktorů a 6 referentů spol. st. správy a samosprávy, po 1. 10. 2022 k 1. 3. 2023 bylo navýšeno o 0 míst výzkumných a vývojových pracovníků, 3 redaktory a 0 referentů spol. st. správy a samosprávy, dále od 1. 9. 2023 došlo k uvolnění míst v oddělení vzdělávání z 11 na 6 a celkem 5 uvolněných systematizovaných tabulek bylo dále využito, z toho 1 místo redaktora v oddělení výzkumu období 1938 – 1945, 1 referent spol. st. správy a samosprávy v oddělení výzkumu období 1945 – 1968 a 1 referent spol. st. správy a samosprávy v oddělení agendy zákona o třetím odboji. Všechna místa nově vytvořená od 1. 10. 2022 byla jiného kvalifikačního zaměření, než měla žalobkyně, finanční prostředky na plat žalobkyně byly využity pro pokrytí místa v IT oddělení.

8. V podání ze dne 2. 5. 2024 dále uvedla, že u dvou nově vytvořených míst redaktorů v oddělení výzkumu období nesvobody 1938–1945 se jednalo o stávající zaměstnance [jméno FO] a [jméno FO], s ohledem na nutné navýšení jejich pracovních úvazků po návratu z externě financovaných projektů. Jejich specializace byl výzkum osudů Čechů v gulazích. Na jedno nově vytvořené místo v oddělení výzkumu období 1938–1945 byla přijata nově [jméno FO]. Její místo bylo vytvořeno z místa uvolněného [jméno FO] přesunutím z oddělení výzkumu 1969–1989. V daném oddělení totiž absentoval expert na problematiku odboje mládeže a žen v Protektorátu. Nově obsazené místo bylo systemizováno jako řadové a nemohlo být obsazeno zaměstnancem s jiným sjednaným druhem práce vědecký a vývojový pracovník. Žalovaná neměla důvod vytvářet ve své struktuře řadové místo výzkumného a vývojového pracovníka, neboť taková místa jsou zastávána vedoucími zaměstnanci. Popis pracovní činnosti žalobkyně ze dne 4. 1. 2016 není obsažen v jejím personálním spisu a neobsahuje údaje o předání žalobkyni, nejedná se o popis pracovní činnosti řadové zaměstnankyně, ale o poradce ředitele. Dlouhodobá specializace žalobkyně leží mimo období druhé světové války s ohledem na témata projektů, kterými se zabývala.

9. Na jednání u soudu ne 2. 5. 2024 žalovaná dále uvedla, že zaměstnancům vracejícím se z externího projektu, umožnila vytvořit nový projekt a totéž nebylo žalobkyni umožněno v říjnu roku 2022, byť její práce také spočívala v práci na projektu.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a má za prokázaný následující skutkový stav.

11. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 8. 2014 bylo zjištěno, že tato byla uzavřená mezi žalobkyní jako zaměstnankyní a žalovaným jako zaměstnavatelem. Jako den nástupu do práce byl sjednán den 1. 8. 2014, druh pracovní činnosti výzkumný a vývojový pracovník, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, pracovní úvazek činil 40 hodin týdně.

12. Z dohod o změně sjednaných podmínek ze dne 31. 8. 2018, 25. 6. 2019, 31. 8. 2021 a 8. 9. 2022 bylo zjištěno, že se úvazek žalobkyně s účinností od 1. 9. 2018 snížil na 20 hodin týdně (0,5), s účinností od 1. 7. 2019 se opět zvýšil na původní výši (1), s účinností od 1. 9. 2021 s opět snížil na 20 hodin týdně (0,5) a s účinností od 1. 10. 2022 se měl pracovní úvazek snížit na 5 hodin týdně (0,125). Účastníci shodně uvedli, že poslední dohoda ze dne 8. 9. 2022 upravující právě snížení úvazku na 5 hodin týdně již podepsána nebyla.

13. Z listiny nazvané Složení oddělení OVV a KŘ s platností od 1. 1. 2021 v souladu s novým organizačním řádem bylo zjištěno, že složení oddělení bylo sestaveno z Oddělení výzkumu represe 1938-1989, Oddělení výzkumu odboje a odporu 1938-1989, Oddělení výzkumu politického a společenského vývoje 1938-1989, kam byla zařazena žalobkyně, Oddělení vzdělávání a Oddělení agendy zákona o třetím odboji.

14. Z e-mailu [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne 30. 8. 2022 včetně znázornění nové organizační struktury ÚSTR a její barevné kopie bylo zjištěno, že pan [jméno FO] informoval zaměstnance, že Rada ÚSTR projednávala návrh nové organizační struktury a vyjádřila s ním souhlas. Organizační strukturu bude mít Ústav ode dne 1. 10. 2022. Oddělení výzkumu a vzdělávání bylo nově rozděleno na Oddělení výzkumu doby nesvobody 1938-1945, Oddělení výzkumu období 1945-1968, Oddělení výzkumu období 1968-1989, Oddělení vzdělávání a Oddělení agendy zákona o třetím odboji.

15. Z výpovědi z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu nadbytečnosti bylo zjištěno, že tato je datována ze dne 23. 9. 2022 a je podepsána panem [jméno FO]. Podpis žalobkyně chybí, ta převzetí výpovědi nesporuje. Výpověď byla odůvodněna organizační změnou, ke které má dojít k 1. 10. 2022, o níž byla žalobkyně informována dne 30. 8. 2022, z důvodu zvýšení efektivnosti práce. Činnost, kterou žalobkyně vykonávala, zajistí zaměstnavatel jinými prostředky, proto se pracovní pozice žalobkyně k 30. 9. 2022 jako nadbytečná ruší.

16. Ze sdělení zástupce žalobkyně ze dne 27. 10. 2022 adresované žalovanému soud zjistil, že žalobkyně dne 10. 10. 2022 výpověď obdržela. Dále uvedla, že výpověď považuje za nezákonnou a neplatnou a na dalším zaměstnávání trvá.

17. Z výpisu z registru ekonomických subjektů pro Ústav pro studium totalitních režimů byly zjištěny údaje žalované.

18. Z audio-videozáznamu přiloženém na CD nosiči, zaznamenávajícím rozhovor [tituly před jménem] [jméno FO] s moderátorkou bylo zjištěno, že okolo desáté minuty záznamu se hovoří o myšlenkovém směru revizionismu a jeho spojitost s [jméno FO]. Moderátorka se dotazuje, zda je to v našich podmínkách žalobkyně, [tituly před jménem] [jméno FO] přitakává a uvádí, že se jedná o ty notoricky známé výroky ohledně společenské smlouvy, bezvýznamnosti disentu, lidé nechtěli cestovat. Revizionismus pak [tituly před jménem] [jméno FO] označuje jako součást hybridní války. Okolo patnácté minuty se moderátorka ptá znovu na žalobkyni, kdy zmiňuje výroky žalobkyně, že zde za komunismu nešlo o násilí, ale že vše bylo součástí široké dohody obyvatelstva s vedeném státu. Ptá se, zda je dále spolupracovnicí žalovaného. [jméno FO] potvrzuje, že je stále zaměstnankyní. Moderátorka se ptá, jak si s tím [tituly před jménem] [jméno FO] poradí. Ten se usmívá a pokládá se řečnickou otázku: „jak si s tím poradím.“ Dále uvádí, že žalovaná je bezpochyby vzdělaná žena a rozumí svému řemeslu. [adresa] na minulost [tituly před jménem] [jméno FO] a žalobkyně je však naprosto rozdílný. Dále uvádí, že nechce, aby na půdě ústavu zaznívaly výroky, které znevažují jeho poslání. Dále uvádí, že se s každým zaměstnancem se sejde a budě chtít znát, kam výzkum každého ze zaměstnanců směřuje. Na dotaz moderátorky, jak nakládat s badateli, kteří mají názor v rozporu s historickými fakty. [jméno FO]. [jméno FO] uvádí, že pokud kolegyně nebo jiní si to vypráví mimo ústav, ale pokud pracují na tématu na ústavu, tam musí práce projít recenzním řízením. Pokud recenze budou odmítavé, nemůžou taková díla na půdě žalovaného vycházet. Dále [tituly před jménem] [jméno FO] uvádí, že je nutné oddělovat výzkumnou stránku věci a co říkají zaměstnanci žalovaného ve volném čase. Dále se moderátorka opakovaně dotazuje, zda může [tituly před jménem] [jméno FO] říct, že pokud někdo hodnotí historii v rozporu s fakty, že může říct, že toho v rámci žalovaného nechce. [jméno FO]. [jméno FO] uvádí, že si v tom s moderátorkou rozumí. Dále uvádí, že existuje roztříštěnost žalovaného a potřeba nastavit klíčové projekty a novou strukturu vycházející ze zákonných úkolů žalovaného. Žalovaný dle [tituly před jménem] [jméno FO] dosud neplnil úkoly tak, jak je plnit měl. Moderátorka říká, že špatně se zkoumá represe, když někteří tvrdí, že represe nebyla. [jméno FO]. [jméno FO] dále uvádí, že pokud tvrdíme, že nemůžeme něco označovat jako totalitní, že k tomu musíme dojít výzkumem, je nutné provádět kritiku pramene – i archivů STB.

19. Z účastnického výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že tento se dostal do vedení žalovaného v květnu 2022, když jeho úkolem bylo zjistit personální a finanční stav žalovaného. Probíhalo hodnocení pracovníků, kontrola projektů v souladu se zákonem a jejich rozpracovanost. K organizační změně účinné ke dni 1. 10. 2022 uvedl, že této předcházely schůzky s jednotlivými pracovníky, žalobkyně se v květnu schůzek neúčastnila, její hodnocení proběhlo až v srpnu. K organizaci práce uvedl, že se pracuje na interních projektech a pravidelně se ověřuje, jak který projekt pokročil. Zaměstnanci mohou pracovat i na externích projektech, ale ty interní jsou jádrem činnosti. Na základě vyhodnocení s žalobkyní dospěl žalovaný k závěru, že její projekt neodpovídá režimu zákona, proto byl její projekt zrušen, nadále na něm nikdo nepracuje. [jméno FO] odmítl že by bylo s žalobkyní zacházeno jinak, snažili se jí vyjít vstříc přesunutím schůzky, její projekt však vyhodnotili jako nadbytečný. Žalobkyně oznámila svůj záměr o snížení úvazku na 0,125, s tím vedení nesouhlasilo, když i u jiných zaměstnanců požadovali navýšit úvazek, či ukončit poměr. K dotazu na pana [jméno FO] uvedl, že tento dostal nabídku od jiného zaměstnavatele, navrhl zkrácený úvazek a prodloužení projektu, s tím však žalovaný nesouhlasil, proto rozvázali pracovní poměr. [jméno FO] dal výpověď sám. [jméno FO] dále uvedl, že hodnocení probíhalo u všech zaměstnanců stejně, některé projekty, které byly již ve větší fázi rozpracovanosti, nechali doběhnout. To nebyl případ žalobkyně, nicméně dnes jsou již všechny projekty v souladu se zákonem. K dotazu na omezení počtu zaměstnanců, ke kterému dle organizační změny neměl dojít uvedl, že bylo posíleno např. IT a právní oddělení, ale počet systematizovaných míst se nezměnil. K projektu žalobkyně uvedl, že ten se zaobíral vývojem po roce 1989, je obvyklé, že projekt může přesáhnout až do současnosti, nesmí být však výlučně po roce 1989. K dotazu na přidělení jiné agendy žalobkyni uvedl, že v rámci žalovaného je problematické, aby zadávali pracovníkům projekty, se kterými nejsou vnitřně ztotožněni, respektují zaměření pracovníka. Žalobkyně navrhla téma porodů za socialismu, už v minulosti se jej snažila získat jako externí, schválen však nebyl, nepovažovali ho za vhodný. Dále pan [jméno FO] uvedl, že pro nadbytečnost bylo propuštěno celkem [hodnota] lidí. K dotazu, zda projekt žalobkyně prošel recenzí uvádí, že neví, ale každé vedení má právo rozhodnout o tom, zda se v dané činnosti bude pokračovat. Projekt žalobkyně mířil na vyrovnávání některých institucí s komunistickou minulostí, přičemž on má za to, že toto nespadá do zákonného vymezení. K dotazu na spolupráci žalobkyně s režisérkou Ruth Zylbermanovou k dokumentu o Slánském procesu uvedl, že pokud by takový projekt předložila, byl by zvážen, nicméně tento projekt je už Ústavem široce zmapován, proto by zařazení projektu museli zvážit, nicméně má za to, že by spadal do zákonného rámce.

20. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že u žalovaného pracoval od roku 2016 a v letech 2018-2020 byl vedoucím oddělení žalobkyně. Uvedl, že každý pracovník pracoval na projektu, jehož schválení prochází vědeckou radu. Každého čtvrt roku se výzkumné projekty projednávaly a zjišťovalo se, jak pracovníci pokročili, co vykonali a kam s projektem směřovat. Svědek svůj pracovní poměr u žalovaného ukončil výpovědí bez uvedení důvodu v červnu 2023. Dle svědka byla žalobkyně zkušená pracovnice, rovněž se pohybovala i na poli mezinárodním, vedla kolegy k účasti na konferenci v USA. V rámci jejich oddělení probíhaly pravidelné semináře, kde se pracovníci vzájemně podporovali. Na jakém projektu žalobkyně v roce 2022 pracovala neví, do pole její působnosti spadá zkoumání diktatury komunistické strany, např. zkoumala život v jedné pohraniční obci a věnovala se i tzv. politice paměti. Důvod ukončení pracovního poměru mu není znám, byl z jejího odchodu překvapen, neboť na setkání nového vedení s výzkumnými pracovníky zaznělo, že historici propuštěni nebudou. K dotazu na neshody vedení výzkumu žalobkyně uvedl, že již nebyl součástí vedení, žádnou polemiku s historiky nezaznamenal. Nicméně ví, že je žalobkyně známá publikováním článků, ve kterých určitým způsobem prezentuje minulost a některé lidi to provokuje. K otázce, zda by bylo možné i z jiných, než veřejných projevů současného vedení seznat rozdílné zacházení s žalobkyní uvedl, že je to pouze v rovině jeho dojmů. Byla určitá skupina zaměstnanců, která měla již za minulého vedení kritické výhrady a ta se stala součástí současného vedení, historici nikdy v nějakém polemickém textu s žalobkyní přímo nepolemizovali tzv. obrazně to přenechali novinářům. V Ústavu existovalo určité napětí z důvodů názorového nesouhlasu mezi dvěma názorovými tábory, on sám byl kritický k tomu, aby se současný ředitel stal ředitelem žalovaného. K dotazu na názorový spor žalobkyně a současného vedení uvedl, že žalobkyně zkoumá dějiny z širší mezinárodní evropské perspektivy, tyto závěry prezentuje v tomto prostředí. Touto optikou se zdají být některé věci méně či více důležité, proto se může z českého pohledu zdát, že něco bagatelizuje. K dotazu, zda názorové neshody mohly vést k výpovědi žalobkyni uvádí, že by to byla dojmologie, má za to, že žalobkyně byla cennou pracovnicí, rozhodně nebyla nadbytečnou, je možné že témata, kterými se zabývá, mohou připadat současnému vedení zbytečná. Poslední projekt svědka byla jugoslávská komunita v Československu, týkal se zahraničních dělníků v 60. a 80. letech. K pracovním projektům dále uvedl, že si je vědom zákonného poslání ústavu, ale některé projekty popisovaly represi v širším kontextu, např. projekt hospodářská kriminalita v Československu, díky čemuž se ústavu podařilo prolomit izolaci ve veřejné sféře.

21. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], bylo zjištěno, že pracoval u žalovaného jako řadový zaměstnanec od srpna 2015 do ledna 2023 s tím, že od září 2020 do března 2022 byl vedoucím jednoho z výzkumných oddělení a od května 2022 do prosince 2022 byl předsedou jedné z odborových organizací působící v rámci žalovaného. U jednání, která vedla k výpovědi nebyl, informace se lišily podle toho, která strana je zprostředkovávala. V rámci odborů byli ujišťováni, že odborní pracovníci propouštěni nebudou. Žalovaný informaci podal tak, že žalobkyně z důvodu zahraničního grantu zažádala o snížení úvazku z 0,5 na 0,1, vedení mělo za to, že tak malý úvazek brání smysluplnému výkonu práce pro žalovaného. Žalobkyně však tvrdila, že je schopna dobu práce na jiném grantu řešit jinak. V rámci evaluace žalobkyně však pouze zaznělo, že žalobkyně žádá o snížení úvazku. Svědek měl z evaluací dojem, že cesty žalobkyně a žalovaného se brzy rozejdou s tím, že ona půjde zahraničním směrem. K dotazu na projekt žalobkyně uvedl, že zřejmě pokračovala na projektu, ve kterém působila, když byl jejím nadřízeným, a to vypořádání s komunistickou minulostí Československa. Neví, zda byl projekt zrušen, zda by se projektu nyní někdo věnoval. Tento projekt byl v době, kdy byl vedoucím prodloužen, protože si žalobkyně upravila úvazek na 0,5. K dotazu na práci v Ústavu uvedl, že sám zaměstnanec přišel s tím, čemu se hodlá věnovat, projekt prošel anonymizovaným recenzním řízením, poté byl schválen a následně vedoucí zaměstnanci kontrolovali dodržování termínů. Dále uvedl, že není tajemstvím, že žalobkyně patřila do skupiny historiků, které současné vedení, tedy současný ředitel žalovaného označuje za revizionisty. Ti jsou v médiích označováni za osoby popírající represivní charakter předlistopadového režimu. O tom, že by byl názorový spor současného vedení a žalobkyně důvodem pro výpověď neslyšel. K mediálním vystoupení současného vedení odkázal na vystoupení [tituly před jménem] [jméno FO] v Českém rozhlase, kde se ztotožňoval s kritickým hodnocením moderátorky, která ho implicitně vyzývala k tomu, aby se s žalobkyní rozešel. [jméno FO] publikoval některé texty, ve kterých se vymezoval vůči revizionistům. Neví, zda zde zaznívalo jméno žalobkyně, ale bylo zřejmé, koho tím myslí. Projekt, který zpracovával svědek v rámci žalovaného byl biografie [jméno FO]. Svědek dále uvedl, že získal nabídku u Akademie věd ČR, nebyl schopen zastávat oba úvazky, proto očekával diskuzi k dokončení projektu, nakonec se dohodl s novým vedením na ukončení pracovního poměru. K tomu, zda se žalobkyně dotkla změna nového vedení uvádí, že informace nemá, již nebyl jejím nadřízeným.

22. Z organizačního řádu Ústavu [Anonymizováno] ze dne 19. 11. 2020 účinného od 1. 1. 2021 na dobu neurčitou bylo zjištěno rozdělení odboru výzkumu a vzdělávání, zejména rozdělení na Oddělení výzkumu represe 1938-1989, Oddělení výzkumu odboje a odporu 1938-1989, Oddělení výzkumu politického a společenského vývoje 1938-1989, Oddělení vzdělávání a Oddělení agendy zákona o třetím odboji.

23. Z organizačního řádu Ústavu [Anonymizováno] č. j. ÚSTR 271-1/2022 vydaného dne 1. 10. 2022, s účinností od 1. 10. 2022 na dobu určitou, bylo zjištěno, že odbor výzkumu a vzdělávání byl rozdělen na Oddělení výzkumu doby nesvobody 1938-1945, Oddělení výzkumu období 1945-1968, Oddělení výzkumu období 1968-1989, Oddělení vzdělávání a Oddělení agendy zákona o třetím odboji. Dle čl. 20 odbor výzkumu a vzdělávání naplňuje zákonné povinnosti ústavu, zabezpečuje zkoumání a nestranné hodnocení období českých dějin 1938-1989, …, analyzuje dopady obou totalitních režimů na společnost, včetně způsobu jejich zdánlivé legitimizace ve společnosti. Dle čl. 23 písm. c) oddělení výzkumu období 1969-1989 řeší rovněž kontinuální vývoj jednotlivých oblastí, které jsou předmětem zkoumání, a to včetně přesahů do doby časově předcházející či následující.

24. Z plánu činnosti na rok 2021 Ústavu [Anonymizováno] schválený Radou ÚSTR dne 17. 12. 2020, č. j. ÚSTR 801-1/20, bylo zjištěno, že v části 7. pod bodem 3 na straně 19 je uvedený projekt žalobkyně nazvaný České vyrovnávání se komunistickou minulostí. Dějiny, paměť a historická metodologie s datem realizace 2020-2023. Projekt ne blíže popsán na str. 25 s tím, že cílem projektu je sepsání studie o paměťové politice v ČR. Projekt kombinuje historický a epistemologický přístup k tématu a reflektuje, jakým způsobem se v české veřejné diskuzi pracuje či nepracuje s rozdíly mezi pamětí, komemorací, výzkumem, aktivismem, historií a politikou.

25. Z plánu činnosti na rok 2022 Ústavu [Anonymizováno] schválený Radou ÚSTR dne 17. 12. 2021, č. j. ÚSTR 354/1/2021 bylo zjištěno, že pod bodem 3 na straně 20 a 31 je uvedený projekt žalobkyně s totožným popisem jako v předcházejícím plánu činnosti. Bylo zjištěno, že jako nový byl na str. 19 zařazen projekt nazvaný Ukrajinský hlavolam. [adresa]. století: milníky, paralely, kontroverze, který měl dle popisu na str. 29 pokrývat období let 1900–2022, projekt Dějepis v 21. století: Centrum podpory učitelů a na str. 20 projekt Dokumentace politických represí v Sovětském stavu.

26. Z plánu činnosti pro rok 2023 Ústavu [Anonymizováno] schválený Radou ÚSTR dne 15. února 2023 č. j. ÚSTR 74-1/2023 bylo zjištěno, že projekt Dějepis v 21. století: Centrum podpory učitelů je na str. 10 zařazen v tabulce vzdělávací materiály. [adresa]. století: milníky, paralely, kontroverze a Dokumentace politických represí v Sovětském stavu byl zařazeny do tabulky projektů pokračujících z minulých let.

27. Ze změny organizační struktury – textová část sp. zn. 28/2022 ze dne 30. 8. 2022 na str. 11 bylo zjištěno, že pracovní místo žalobkyně bylo zrušeno s odstupným.

28. Z dokumentu nazvaného Koncepce rozvoje a dalšího směřování Ústavu pro studium totalitních režimů, [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] v Praze dne 27. 1. 2022 bylo zjištěno, že dle teoretického ukotvení ústavu je jeho smyslem, aby nestranně zkoumal období totalitních režimů v Československu. Je společenskou odpovědností, aby na půdě ústavu nedocházelo k bagatelizaci normalizačního období. Revizionistický pohled na komunistickou minulost, který ve svém důsledku – na prvním místě proto, že zpochybňuje samotný pojem totalitarismus – může otevřít otázku dodržování zákona č. 181/2007 Sb., zřizující ústav a vést ke zpochybnění samotné jeho existence. V části nazvané [právnická osoba] je uvedeno, že při řízení ústavu, odborů a oddělení budou uplatňována pravidla supervize a projektového řízení. Detailní struktura/obsazení jednotlivých oddělení bude upřesněna na základě výsledku analýzy dosavadního uspořádání s předpokladem platnosti nového organizačního schématu od ledna 2023. Vše bude plánováno na půdorysu stávajícího personálu, bez omezení jejich počtu. V části nazv. Vědecko-výzkumná činnost, popularizační, vzdělávací a ediční činnost je uvedeno, že badatelská oddělení musí mít logickou strukturu a s tím související náplň práce. Současné organizační schéma představuje nelogický a nefunkční slepenec. Je nutné obnovit oddělení války (jak požaduje i zákon č. 181/2007 Sb.), stejně jako vytvořit oddělení, která se budou systematicky zabývat represí a odporem vůči komunistické diktatuře v letech 1848-1989. Není únosné ani možné, aby se pracovníci oddělení za celý rok ani jednou nesešli a nevěděli nic o tom, kam by jejich oddělení mělo směřovat, nemluvě o tom, že od vedení postrádají elementární informace ohledně fungování/směřování instituce jako celku: výroční zprávy nemohou nahradit elementární diskuze. Dále bylo uvedeno, že by bylo kontraproduktivní, aby naráz skončily všechny stávající projekty, když mnohé mohou nadále fungovat. Nad každým z nich je nutné se sejít a zhodnotit, zda naplňují hlediska citovaného zákona, to i s ohledem na stav projektu. Projekty před finalizací musí být řádně dokončeny.

29. Z barevných tisků organigramů před a po organizační změně bylo zjištěno složení a změna odboru výzkumu a vzdělávání.

30. Z článku, jehož autorkou je žalobkyně, pod názvem „Propustili mě z ústavu pro studium totalitních režimů, zajímalo by mě proč“ z 10. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně publikovala článek, jehož předmětem je výpověď, která jí byla dána žalovaným. Žalobkyně v článku zmiňuje, že byla jedinou zaměstnankyní z výzkumného oddělení, která výpověď dostala. Součástí článku byla její výpověď s uvedením důvodu zvýšení efektivnosti práce ústavu, přičemž žalobkyně se cítila býti produktivní, když odkázala na získaný grant. V rámci článku žalobkyně porovnávala své akademické a mezinárodní publikace a rozebírala možné důvody jejího skončení pracovního poměru. Závěrem nastínila otázku, zda nebyla propuštěna z politických důvodů.

31. Z tiskové zprávy žalovaného ze dne 7. 11. 2022 nazvané K reorganizaci ústavu pro studium totalitních režimů, bylo zjištěno, že tento se vyjadřoval k přijetí nové organizační struktury, v jejíž rámci proběhla reorganizace. Dále se ústav vyjadřoval k publikační činnosti zaměstnanců. K osobě žalobkyně uvedl, že tato v rámci svého zaměstnávání v letech 2014-2022 publikovala jednu kolektivní monografii jako editorka, publikovala 6 bodovaných výsledků a v ústavních periodicích nepublikovala žádnou studii. Grant získaný v rámci žalovaného se musel do GA ČR vrátit.

32. Z interního sdělení žalovaného ze dne 26. 4. 2023 bylo zjištěno, že s účinností od 1. 10. 2022 bylo s ohledem na změnu organizační struktury pracovní místo platové třídy 14 v oddělení OVV zrušeno a změněno na platovou třídu 12. Finanční prostředky na platy byly převedeny do odboru ekonomiky a provozu, kde bylo vytvořeno pracovní místo vedoucí oddělení IT.

33. Z e-mailu žalobkyně adresovaného [jméno FO] ze dne 5. 10. 2022 a e-mailu předcházejícího od paní [jméno FO] žalobkyni ze dne 27. 9. 2022, bylo zjištěno, že paní [jméno FO] informovala žalobkyni o zaslání výpovědi, vycházející z organizačních změn k 1. 10. 2022, o kterých byla žalobkyně informována dne 30. 8. 2022 s tím, že místo žalobkyně bude ke dni 30. 9. 2022 zrušeno a bude vytvořeno jiné místo dle nezbytných potřeb ústavu.

34. Z dopisu ředitele žalovaného ze dne 22. 9. 2022 bylo zjištěno, že tento adresoval třem odborovým organizacím žalovaného [Anonymizováno] k projednání výpověď žalobkyně z důvodu schválené organizační změny vedené cílem zefektivnění práce a požádal o sdělení, kdy byla výpověď projednána v odborové organizaci.

35. Mezi stranami nebylo sporu, že by mezi žalobkyní a [jméno FO] probíhala dne 4. 5. 2022 a 17. 5. 2022 e-mailová komunikace, jejímž prostřednictvím se strany domlouvaly na schůzce s vedením. Strany dále učinily nesporným, že žalobkyně má na univerzitě ve Štýrském Hradci schválený projekt nazv. Reckoning with distatorship: the Czech Republic after 1989. Mezi stranami nebylo sporu ani o tom, že pan [jméno FO] skončil svůj pracovní poměr u žalovaného dohodou.

36. Na základě takto zjištěného skutkového stavu bylo ve věci rozhodnuto rozsudkem ze dne 12. 10. 2023, č. j. 7 C 506/2022-97, tak, že žaloba byla zamítnuta. Rozsudek soudu prvního stupně byl k odvolání žalobkyně usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2024 č. j. 62 Co 353/2023-116 zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud potvrdil, že pokud byla výpověď z pracovního poměru žalobkyni doručena až dne 10. 10. 2022, tedy v době, když již byl organizační řád přijat a pracovní poměr měl na jejím základě skončit až dne 31. 12. 2022 a organizační změna byla účinná od 1. 10. 2022 není výpověď z pracovního poměru neplatná. Dále potvrdil, že nebylo prokázáno nerovné zacházení s žalobkyní. Odvolací soud nesouhlasil se soudem I. stupně ohledně právního posouzení nadbytečnosti žalobkyně. Soud I. stupně se měl zabývat tím, zda se stala žalobkyně skutečně nadbytečnou vzhledem k organizační změně, která byla u žalované přijata, tedy zda odpadl sjednaný druh práce žalobkyně, a nikoliv pouze projekt, kterým se zabývala. Závěr o nadbytečnosti zaměstnance musí vycházet z druhu práce, který má zaměstnanec vykonávat pro zaměstnavatele podle pracovní smlouvy a z posouzení, zda přijata organizační změna činí výkon této práce zcela, nebo dosavadním rozsahu pro zaměstnavatele nepotřebným. V případě, že rozhodnutím zaměstnavatele (příslušného orgánu), popřípadě jeho realizací u zaměstnavatele, byly od počátku sledovány jiné než uvedené cíle, a že tedy zaměstnavatel (příslušný orgán) ve skutečnosti jen předstíral přijetí organizačního opatření (změnu svých úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu) se záměrem zastřít své skutečné záměry, je třeba dovodit, že rozhodnutí o organizační změně významné z hlediska ustanovení § 52 písm. c) zák. práce nebylo přijato; při zkoumání toho, co zaměstnavatel opravdu sledoval svým opatřením. Dále soudu uložil zkoumat, zda bylo organizační změnou zrušeno právě místo výzkumného a vývojového pracovníka a zda tato činnost již nebyla pro žalované potřebná. Žalovaná jako zaměstnavatelka mohla přidělit či žalobkyni schválit jiný projekt či ji přidělit jinou práci odpovídající druhu práce výzkumný a vývojový pracovník. Odvolací soud zdůraznil, že žalovaná snížení počtu výzkumných a vývojových pracovníků tvrdila, nicméně soud I. stupně se tím nezabýval. Soud I. stupně měl doplnit dokazování zejména organizační strukturou žalované před organizační změnou a po organizační změně a posoudit, zda bylo v rámci organizační změny zrušeno místo žalobkyně, tedy zda odpadla potřeba zaměstnávat výzkumného a vývojového pracovníka.

37. Soud tedy doplnil dokazování v tomto rozsahu:

38. Ze systematizace a tarifikace [Anonymizováno] k 1. 5. 2022 bylo zjištěno, že u žalované bylo zaměstnáno v odboru výzkumu a vzdělávání ve vedení 1 výzkumný a vývojový pracovník, v oddělení výzkumu a represe 1938–1989 byl zaměstnán 1 výzkumný a vývojový pracovník, 11 redaktorů a 1 referent spol. st. spr. a samosprávy, v oddělení výzkumu odboje a odporu 1938–1989 byl zaměstnán 1 výzkumný a vývojový pracovník, 9 redaktorů a 1 referent spol. st. spr. a samosprávy, v oddělení výzkumu politického a společenského vývoje 1938–1989 byli zaměstnáni 2 výzkumní a vývojoví pracovníci, 12 redaktorů a 1 referent spol. st. spr. a samosprávy, v oddělení vzdělávání byli zaměstnáni 2 výzkumní a vývojoví pracovníci, 7 redaktorů a 1 grafik, v oddělení agendy zákona o třetím odboji byli zaměstnání 4 referenti spol. st. spr. a samosprávy.

39. Ze systematizace a tarifikace [Anonymizováno] k 1. 10. 2022 bylo zjištěno, že u žalované bylo zaměstnáno v odboru výzkumu a vzdělávání ve vedení 1 výzkumný a vývojový pracovník a 1 asistent, v oddělení výzkumu doby nesvobody 1938–1945 byl zaměstnán 1 výzkumný a vývojový pracovník a 10 redaktorů, v oddělení výzkumu období od 1945 - 1968 byl zaměstnán 1 výzkumný a vývojový pracovník, 10 redaktorů a 2 referenti spol. st. spr. a samosprávy, v oddělení výzkumu období 1969–1989 byl zaměstnán 1 výzkumný a vývojový pracovník a 10 redaktorů, v oddělení vzdělávání byli zaměstnáni 2 výzkumní a vývojoví pracovníci, 8 redaktorů a 1 grafik, v oddělení agendy zákona o třetím odboji byli zaměstnáni 1 výzkumný a vývojový pracovník a 3 referenti spol. st. spr. a samosprávy, v oddělení vědy a realizace projektů 1 referent spol. st. spr. a samosprávy a 3 koor. progr. a projekt. pracovníci a v oddělení právním byli zaměstnání 3 referenti spol. st. spr. a samosprávy a 1 finanční referent, dále 1 koordinátor mezinárodní spolupráce.

40. Ze systematizace a tarifikace [Anonymizováno] k 1. 3. 2023 bylo zjištěno, že u žalované bylo zaměstnáno v odboru výzkumu a vzdělávání ve vedení 1 výzkumný a vývojový pracovník a 1 asistent, v oddělení výzkumu doby nesvobody 1938–1945 byl zaměstnán 1 výzkumný a vývojový pracovník a 13 redaktorů, v oddělení výzkumu období od 1945 - 1968 byl zaměstnán 1 výzkumný a vývojový pracovník, 10 redaktorů a 2 referenti spol. st. spr. a samosprávy, v oddělení výzkumu období 1969–1989 byl zaměstnán 1 výzkumný a vývojový pracovník a 9 redaktorů, v oddělení vzdělávání byli zaměstnáni 2 výzkumní a vývojoví pracovníci, 8 redaktorů a 1 grafik, v oddělení agendy zákona o třetím odboji byli zaměstnáni 1 výzkumný a vývojový pracovník a 3 referenti spol. st. spr. a samosprávy, v oddělení vědy a realizace projektů 1 referent spol. st. spr. a samosprávy a 3 koor. progr. a projekt pracovníci a v oddělení právním byli zaměstnání 3 referenti spol. st. spr. a samosprávy a 1 finanční referent.

41. Ze systematizace a tarifikace [Anonymizováno] k 1. 9. 2023 bylo zjištěno, že u žalované bylo zaměstnáno v odboru výzkumu a vzdělávání ve vedení 1 výzkumný a vývojový pracovník a 1 asistent, v oddělení výzkumu doby nesvobody 1938–1945 byl zaměstnán 1 výzkumný a vývojový pracovník a 14 redaktorů, v oddělení výzkumu období od 1945 - 1968 byl zaměstnán 1 výzkumný a vývojový pracovník, 11 redaktorů a 2 referenti spol. st. spr. a samosprávy, v oddělení výzkumu období 1969–1989 byl zaměstnán 1 výzkumný a vývojový pracovník a 9 redaktorů, v oddělení vzdělávání byli zaměstnáni 1 výzkumný a vývojový pracovník, 4 redaktoři a 1 grafik, v oddělení agendy zákona o třetím odboji byli zaměstnáni 5 referentů spol. st. spr. a samosprávy, v oddělení vědy a realizace projektů 1 referent spol. st. spr. a samosprávy a 3 koor. progr. a projekt pracovníci a v oddělení právním byli zaměstnání 3 referenti spol. st. spr. a samosprávy a 1 finanční referent. Oproti systematizaci ze dne 1. 10. 2022 bylo o jedno místo méně v oddělení konferencí o referenta spol. st. spr. a samosprávy a oddělení informatiky a digitalizace systémový inženýr.

42. Z popisu pracovní činnosti [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], jehož pozice byla Výzkumný a vývojový pracovník/ředitel odboru ze dne 16. 1. 2023 bylo zjištěno, že má v popisu práce řídící a manažerské úkony v rámci odboru, formuje obsah činnosti odboru, organizačně zajišťuje jeho chod, podílí se na interním hodnocení pracovníků, plní roli příkazce a správce rozpočtu odboru, udržuje si přehled o plnění grantových projektů v odboru, spolupracuje s ostatními vedoucími, plní další úkoly zadané vedoucím pracovníkem.

43. Z popisu pracovní činnosti [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], jehož pozice byla Výzkumný a vývojový pracovník/vedoucí oddělení, v oddělení výzkumu represe 1938 – 1989, bylo zjištěno, že pracuje na dlouhodobých projektech oddělení výzkumu a represe 1938 – 1989, shromažďuje a zpracovává materiál k projektu, zpracovává popularizační texty, podílí se na přednáškové a konzultační činnosti, organizačně zajišťuje chod oddělení, podílí se na interním hodnocení pracovníků, udržuje si přehled o plnění grantových projektů v odboru, spolupracuje s ostatními vedoucími, plní další úkoly zadané vedoucím pracovníkem.

44. Z popisu pracovní činnosti [tituly před jménem] [jméno FO], oddělení dokumentace, referentky státní správy a samosprávy, nedatované, bylo zjištěno, že zpracovává a shromažďuje materiál k projektu, dokumentuje činnost státněbezpečnostních složek, shromažďuje a zpracovává dokumentaci usmrcených osob ve vězeňských zařízeních, analyzuje činnosti státních a politických orgánů v době komunismu, zpracovává popularizační texty a historické fondy, vede výsledky svého studia formou spisové dokumentace.

45. Z popisu pracovní činnosti [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], oddělení výzkumu 1945–1989 odboru výzkumu a vzdělávání, redaktorky, nedatované, podepsané [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], bylo zjištěno, že v popisu práce má shromažďování, analyzování a vyhodnocování činnosti státních nebo politických organizací v době od 5. 5. 1945 do 29. 12. 1989. Dále má zpracovávat aktuální badatelský projekt schválený vedením [Anonymizováno], v rámci práce na projektu zpracovává historické fondy, ze zjištěných informací zpracovává odborné a popularizační texty, spolupracuje s ostatním fyzickými a právnickými osobami, plní další úkoly zadané nadřízeným pracovníkem.

46. Z popisu pracovní činnosti [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], z oddělení výzkumu represe 1938–1989, redaktor, ze dne 16. 2. 2009, bylo zjištěno, že pracuje na dlouhodobých projektech oddělení, zpracovává a shromažďuje materiál ke schválenému projektu, zabývá se československými dějinami v období 1938–1989, na základě výzkumu zpracovává popularizační texty, podílí se na přednáškové a konzultační činnosti, popularizuje historický výzkum na veřejnosti a plní úkoly zadané nadřízeným pracovníkem.

47. Z popisu pracovní činnosti [tituly před jménem] [jméno FO], oddělení výzkumu 1945–1989 odboru výzkumu a vzdělávání, redaktora, ze dne 1. 2. 2020, bylo zjištěno, že v popisu práce má shromažďování a zpracovávání audiovizuálních materiálů, natáčí filmové materiály, zpracovává odborné a popularizační texty, koordinuje výzkum v zahraničních archivech k rématu politických represí na území bývalého Sovětského svazu vůči československým občanům, spolupracuje s ostatním fyzickými a právnickými osobami, plní další úkoly zadané nadřízeným pracovníkem, pracuje na orálně historickém projektu, zpracovává statisticky, historické fondy, pracuje na projektech Národního fondu obětem holokaustu.

48. Z popisu pracovní činnosti [tituly před jménem] [jméno FO], oddělení výzkumu 1945–1989 odboru výzkumu a vzdělávání, redaktora, ze dne 1. 7. 2020, bylo zjištěno, že v popisu práce má shromažďování a zpracovávání audiovizuálních materiálů, natáčí filmové materiály, zpracovává odborné a popularizační texty, koordinuje výzkum v zahraničních archivech k rématu politických represí na území bývalého Sovětského svazu vůči československým občanům, spolupracuje s ostatním fyzickými a právnickými osobami, plní další úkoly zadané nadřízeným pracovníkem, pracuje na orálně historickém projektu, zpracovává statisticky, historické fondy, pracuje na projektech Národního fondu obětem holokaustu.

49. Z popisu pracovní činnosti [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], oddělení výzkumu odboje a odporu 1938–1989, ze dne 3. 4. 2023, redaktorky, bylo zjištěno, že pracuje na dlouhodobých projektech oddělení výzkumu 1938–1945, shromažďuje a zpracovává materiál ke schválenému projektu, zabývá se československými dějinami v letech 1938-1945, zpracovává odborné a popularizační texty, podílí se na přednáškové a konzultační činnosti a plní další úkoly zadané nadřízeným pracovníkem.

50. Dále soud zopakoval podstatná obsah důkazu Organizační řád účinný od 1. 1. 2021 a 1. 10. 2022 a Změna organizační struktury – textová část, sp. tn. 28/2022 ze dne 30. 8. 2022, kdy z druhého jmenovaného důkazu bylo zjištěno, že u míst v oddělení informatiky a digitalizace není uvedeno, že by byly vytvořeny z tabulky žalobkyně, jak to například u [jméno FO] – vytvořeno ze zrušené pozice vedoucí oddělení digitalizace nebo u pozice vedoucí PT 13, personalistka – vytvořeno ze zrušené tabulky. Dále bylo zjištěno, že v oddělení výzkumu doby nesvobody 1938–1945 je evidováno celkem [hodnota] redaktorů, s různě velkými úvazky, mezi nimi [tituly před jménem] [jméno FO] s 60 % úvazkem, [tituly před jménem] [jméno FO] s 50 % úvazkem. [jméno FO] je evidovaný v oddělení výzkumu období od 1969–1989 na plný úvazek.

51. Strany na jednání u soudu učinily nesporným, že v popisu pracovní činnosti v roce 2022 měla žalobkyně práci na dlouhodobých výzkumných projektech ÚSTR, shromažďování a zpracovávání materiálu k řešeným projektům, problematika českých a československých dějin do období komunistické diktatury a jejich souvislostmi, zpracovávání odborné i popularizační texty pro tištěné i elektronické výstupy připravované ÚSTR, má se podílet na přednáškové a popularizační činnost ÚSTR a provádí další historický výzkum a plnit další úkoly zadané nadřízeným pracovníkem. Soud neprovedl k důkazu listinu na č.l. 157, popis pracovní činnosti žalobkyně, neboť žalovaná pravost této listiny sporovala.

52. Soud měl za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně jako zaměstnanec a žalovaná jako zaměstnavatel uzavřely dne 1. 8. 2014 pracovní smlouvu na druh pracovní činnosti výzkumný a vývojový pracovník. Úvazek žalobkyně byl s účinností od 1. 9. 2021 snížený na 20 hodin týdně. Od 1. 10. 2022 platila u žalované nová organizační struktura, kdy rozdělil badatelské pracovníky do oddělení výzkumu doby nesvobody 1938-1945, oddělení výzkumu období 1945-1968, oddělení výzkumu období 1968-1989, oddělení vzdělávání a oddělení agendy zákona o třetím odboji. Žalobkyni byla dána výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu nadbytečnosti, s datem dne 23. 9. 2022, žalobkyni byla doručena dne 10. 10. 2023. Organizační změnou účinnou ke dni 1. 5. 2022 bylo v odboru výzkumu a vzdělávání zaměstnáno 9 výzkumných a vývojových pracovníků, 39 redaktorů, 6 referentů spol. st. spr. a samosprávy a 1 grafik, změnou, k 1. 10. 2022 bylo v odboru výzkumu a vzdělávání zaměstnáno 6 výzkumných a vývojových pracovníků, 38 redaktorů, 10 referentů spol. st. spr. a samosprávy, 1 grafik, 1 finanční referent, 3 dále 1 koordinátor mezinárodní spolupráce, k 1. 3. 2023 bylo v odboru výzkumu a vzdělávání zaměstnáno 6 výzkumných a vývojových pracovníků, 40 redaktorů, 10 referentů spol. st. spr. a samosprávy, 3 koor. progr. a projekt. pracovníci, 1 grafik, 1 finanční referent, dále 1 koordinátor mezinárodní spolupráce, k 1. 9. 2023 bylo v odboru výzkumu a vzdělávání zaměstnáno 5 výzkumných a vývojových pracovníků, 40 redaktorů, 10 referentů spol. st. spr. a samosprávy, 3 koor. progr. a projekt. pracovníci, 1 grafik, 1 finanční referent, dále 1 koordinátor mezinárodní spolupráce.

53. Po právní stránce soud postupoval podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění účinném do 30. 11. 2022 (dále jen “zákoník práce“), neboť ukončení pracovního poměru bylo dáno v září 2022.

54. Podle ustanovení § 133a odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace v oblasti pracovní nebo jiné závislé činnosti včetně přístupu k nim, povolání, podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti včetně přístupu k nim, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství a činnosti v profesních komorách, je žalovaný povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení.

55. Podle ustanovení § 16 odst. 2 zákoníku práce, je v pracovněprávních vztazích zakázána jakákoliv diskriminace, zejména diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a vztahu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství, otcovství nebo pohlavní identifikace se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví.

56. Podle ustanovení § 19 odst. 2 zákoníku práce, požaduje-li zákon, aby právní jednání bylo s příslušným orgánem pouze projednáno, není možné právní jednání prohlásit za neplatné jen z toho důvodu, že k tomuto projednání nedošlo.

57. Podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: tane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

58. Podle ustanovení § 61 odst. 1 zákoníku práce, je výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací.

59. Podle ustanovení § 69 odst. 1 zákoníku práce, dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

60. Podle ustanovení § 2 zákona č. 181/2007 Sb. o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, pro účely tohoto zákona se rozumí a) dobou nesvobody období od 30. září 1938 do 4. května 1945, b) obdobím komunistické totalitní moci úsek československých dějin od 25. února 1948 do 29. prosince 1989 a dále doba tomuto časovému úseku předcházející, v níž probíhaly děje týkající se příprav k totalitnímu uchopení moci Komunistickou stranou Československa, c) bezpečnostní složkou Federální ministerstvo vnitra, Ministerstvo vnitra České socialistické republiky s výjimkou útvarů vykonávajících výhradně civilně-správní činnost, Sbor národní bezpečnosti s výjimkou útvarů vykonávajících funkce státních archivů, Sbor nápravné výchovy, Pohraniční stráž, vojska Ministerstva vnitra, zpravodajská správa Generálního štábu Československé lidové armády, odbor vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy Ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky a jejich předchůdci v období komunistické totalitní moci.

61. Podle § 4 zákona č. 181/2007 Sb. o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, Ústav a) zkoumá a nestranně hodnotí dobu nesvobody a období komunistické totalitní moci, zkoumá antidemokratickou a zločinnou činnost orgánů státu, zejména jeho bezpečnostních složek, a zločinnou činnost Komunistické strany Československa, jakož i dalších organizací založených na její ideologii, b) analyzuje příčiny a způsob likvidace demokratického režimu v období komunistické totalitní moci, dokumentuje účast domácích a zahraničních osob na podpoře komunistického režimu a odporu proti němu, c) získává a zpřístupňuje veřejnosti dokumenty vypovídající o době nesvobody a období komunistické totalitní moci, zejména o činnosti bezpečnostních složek a formách pronásledování i odporu, d) převede bez zbytečného odkladu převzaté dokumenty do elektronické podoby, e) dokumentuje nacistické a komunistické zločiny, f) poskytuje veřejnosti výsledky své činnosti, zejména zveřejňuje informace o době nesvobody, o období komunistické totalitní moci, o činech a osudech jednotlivců, vydává a šíří publikace, pořádá výstavy, semináře, odborné konference a diskuse, g) spolupracuje s vědeckými, kulturními, vzdělávacími a dalšími institucemi za účelem výměny informací a zkušeností v odborných otázkách, spolupracuje se zahraničními institucemi nebo osobami, které mají obdobné zaměření.

62. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a po právním posouzení věci soud došel k závěru, vázán právním názorem vysloveným odvolacím soudem, že žaloba je důvodná.

63. Žalobkyně poukazovala na rozpor podání výpovědi, když tato byla datována 23. 9. 2022, ovšem organizační řád, na základě kterého bylo pracovní místo žalobkyně zrušeno, byl přijat až 1. 10. 2022. Výpověď byla žalované doručena dne 10. 10. 2022, tedy až v době, kdy byl organizační řád přijat. K tomuto soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1797/97 podle kterého by „byla výpověď neplatná, jestliže na jejím základě by měl pracovní poměr účastníků skončit dříve než v pracovním dni předcházejícím dni, v němž nastává účinnost organizací (zaměstnavatelem) nebo příslušným orgánem rozhodnutých organizačních změn“. V daném případě však pracovní poměr měl skonči dne 31. 12. 2022 a změna byla účinná od 1. 10. 2022. Ohledně převzetí výpovědi žalobkyní dne 10. 10. 2022 nebylo mezi stranami sporu.

64. Soud se dále zabýval námitkou žalobkyně, že skutečným motivem pro přijetí organizační změny bylo ukončit pracovní poměr žalobkyně pro její odlišný názor na minulost, než mělo nové vedení žalované. Soud se s tímto tvrzením žalobkyně neztotožnil.

65. Podle ustálené rozhodovací praxe „musí zaměstnanec v soudním řízení nejen tvrdit, ale i prokázat, že s ním skutečně bylo zacházeno závadným způsobem; neprokáže-li toto tvrzení, nemůže v řízení uspět. Usnadnění důkazní situace ve prospěch zaměstnance se v ustanovení § 133a písm. a) o. s. ř. projevuje pouze v tom, že stačí, aby zaměstnanec tvrdil, že toto závadné jednání (bude-li z jeho strany prokázáno) bylo motivováno některým ze zákonem stanovených diskriminačních důvodů, aniž by byl dále povinen tuto motivaci prokázat, neboť ta se předpokládá, ovšem je vyvratitelná, prokáže-li se v řízení opak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2022, sp. zn. 21 Cdo 2622/2022).

66. V rozhovoru s moderátorkou [jméno FO] ředitel žalované [tituly před jménem] [jméno FO] nijak nevyvracel sdělení moderátorky, že dle něj žalobkyně patří k revizionistickému proudu, nijak se netajil, že jeho názory a názory žalobkyně jsou odlišné. Uvedl však, že pokud má být něco publikováno pod hlavičkou žalované, musí taková publikace či výstup projít řádným recenzním řízením. Soud neshledal, že by z rozhovoru vyplynulo, že dle ředitele žalované, žalobkyně podporuje [jméno FO].

67. Diskriminační motiv výpovědi soud neshledal ani v uvádění odlišných důvodů pro danou výpověď. Ve výpovědi z pracovního poměru bylo uvedeno, že zaměstnavatel zajistí práci jinými prostředky, kdy zase v tiskové zprávě z dne 7. 11. 2022 bylo poukazováno na nedostatečnou publikační činnost žalobkyně a ve vyjádření žalované v plánu činnosti na rok 2023 bylo uvedeno, že projekt byl ukončen z důvodu odchodu garanta z ústavu. Pro to, co je uvedeno ve výpovědi, žalovaná vysvětlila, že danou větou měla na mysli, že badatelskou činnost žalované zajistí jinými prostředky. Tisková zpráva je reakcí na článek žalobkyně ze dne 10. 10. 2022. A ani nesrovnalost v plánu činnosti 2023 nesvědčí o diskriminačním motivu.

68. Co se týká motivu pro výpověď, žalovaná vyvrátila tvrzení žalobkyně tím, že prokázala, že motivem reorganizace účinné od 1. 10. 2022 bylo přeskupení činností dle rozdělení podle let a nikoliv aktérů v rámci žalované, což prokázala přeskupením činností v rámci žalované uvedené v organizačním řádu účinném od 1. 10. 2022 a výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO].

69. Ze svědeckých výpovědí svědků pana [jméno FO] a pana [jméno FO] nebylo shledáno, že by důvodem výpovědi dané žalobkyni byly názorové neshody a žalobkynin světový názor. Oba svědci shodně uvedli, že žalobkyni se s názory nového vedení rozcházely. To potvrdil i [tituly před jménem] [jméno FO] v rozhovoru s [jméno FO]. Svědci dále uvedli, že prezentace minulosti žalobkyně může některé lidi provokovat, pokud by však tvrdili, že s žalobkyní mohlo z tohoto důvodu být zacházeno rozdílně, byla by to pouze domněnka. Co se týče jejich ukončení pracovního poměru, oba ukončili pracovní poměr u žalované na základě dohody, resp. výpovědi bez udání důvodu, nebylo tedy prokázáno tvrzení žalobkyně, že by pro názorové neshody byla dána výpověď i jiným osobám.

70. Soud tak má za to, že diskriminační motiv, který se dle § 133a o.s.ř. presumuje byl dostatečně vyvrácen a žalovaná prokázala, že motivem bylo přeorganizování ústavu a soustředění se na badatelskou činnost v režimu zákona č. 181/2007 Sb. o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek jak z hlediska časového, tak tematického.

71. Neplatnost výpovědi nezpůsobil ani způsob projednání výpovědí s odbory předem dle ustanovení § 61 odst. zákoníku práce. Je pravdou, že těžko žalovaná mohla předpokládat, že pokud dne 22. 9. 2022 zašle přípis, že do dne výpovědi 24. 9. 2022 dostane oficiální stanovisko. Takové jednání však nezpůsobuje neplatnost, souhlas odborů v pozici žalobkyně nutný nebyl.

72. Přeskupení či jiné organizační uspořádání však nemůže být důvodem ke skončení pracovního poměru z organizačních důvodů (NS 21 Cdo 2457/2015 nebo 21 Cdo 4568/2017), u žalované působila částečně jako dílčí motiv organizační změny.

73. Co se týká nadbytečnosti, soud, vázán názorem odvolacího soudu, zkoumal nadbytečnost z hlediska sjednaného druhu práce. Organizační změnou ze dne 1. 10. 2022 byl snížen počet výzkumných a vývojových pracovníků o jednoho, právě o místo žalobkyně. Další změna nastala ke dni 1. 9. 2023, kdy došlo k dalšímu snížení počtu pracovníků se stejným druhem práce jako u žalobkyně.

74. Odvolací soud zdůraznil, že soud se má zabývat i tím, zda organizační změnou nejsou sledovány jiné než zákonné cíle a ve skutečnosti zaměstnavatel pouze předstírá organizační opatření. Organizační změnou od 1. 3. 2023, tedy následující po napadané změně, byl navýšen počet redaktorů v oddělení výzkumu doby nesvobody 1938–1945 o tři a jeden redaktor ubyl v oddělení výzkumu období 1969–1989. Soud proto zkoumal, zda materiálně pozice druhu práce redaktora neobsahuje i práci žalobkyně, kdy stejnému druhu práce žalovaná dala pouze jiné označení.

75. Soud si je vědom, že se dle závazného názoru odvolacího soudu má držet pojmu „druh práce“, nicméně by se jednalo o formalistický postup soudu, kdyby pouze spočítal počet výzkumných a vývojových pracovníků před a po změně a pokud by žádný zaměstnanec s označením výzkumný a vývojový pracovník nepřibyl, popř. by ubyl, jednalo by se o řádnou organizační změnu.

76. Z popisu práce redaktorky [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], oddělení výzkumu 1945–1989 odboru výzkumu a vzdělávání, který pochází z doby po nástupu do funkce [tituly před jménem] [jméno FO] a staršího popisu práce ze dne 16. 2. 2009 redaktora [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] bylo zjištěno, že i redaktoři pracují na dlouhodobých projektech jako žalobkyně. Totéž pak bylo zjištěno i z popisu práce [tituly před jménem] [jméno FO], referentky státní správy a samosprávy. Výzkumní a vývojoví pracovníci [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] měli v popisu práce vedle práce na projektech i „manažerské činnosti“. Účastníci na jednání u soudu učinili nesporným, že žalobkyně měla v popisu práce účast na dlouhodobých výzkumných projektech žalované, shromažďování a zpracovávání materiálu k řešeným projektům, problematiku českých a československých dějin do období komunistické diktatury a jejich souvislosti, zpracovávání odborných i popularizačních textů pro tištěné i elektronické výstupy připravované žalovanou, měla se podílet na přednáškové a popularizační činnost žalované a provádět další historický výzkum a plnit další úkoly zadané nadřízeným pracovníkem. Stejně tak z popisu práce [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], obou redaktorů, bylo zjištěno, že i u nich je práce na projektu se zaměřením na politické represe na území bývalého Sovětského svazu vůči československým občanům. Popisy práce redaktora, referenta i výzkumného a vývojového pracovníka mají styčný bod, kterým je práce na projektu.

77. Co se týká tří nově zřízených míst redaktorů v oddělení výzkumu nesvobody v letech 1938–1945, u zaměstnankyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] došlo pouze k převodu v rámci tří výzkumných oddělení, jednalo se i o reakci na odchod jednoho se zaměstnanců, který pracovní poměr ukončil po 1. 10. 2022.

78. Pokud však jde o [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], u nich žalovaná tvrdila, že se čekalo na jejich návrat z externího projektu, neboť byli zaměstnáni, jak vyplynulo z textové části organizační struktury, na 60 %, resp. 50 % úvazcích. Žalovaná uvedla, že jmenovaní jsou specialisté na projekty Čechoslováci v gulagu a žalovaná nevěděla, kdy se z externího projektu vrátí. Po skončení externího projektu se úvazek u žalované vrací do původní výše. Kvůli návratu obou jmenovaných žalovaný škrtla neobsazené tabulky referenta spol. st. spr. a samosprávy v oddělení konferencí, výstav a stálé expozice a místo systémový inženýr v oddělení informatiky a digitalizace, jak byly uvedeny podle systematizace k 1. 10. 2022. Dále jim oběma umožnila vytvořit do části úvazku nový projekt, neboť jejich specializace byla pro žalovanou shledána potřebnou.

79. Při zjišťování obsahu popisu práce žalobkyně žalovaná sporovala popis práce předložený žalobkyní jako pravý. Následně strany učinily obsah popis práce žalobkyně nesporným. Žalobkyně přitom neměla v popisu práce uvedený konkrétní projekt, obě strany učinily nesporným, že konkrétní projekt se v průběhu zaměstnání schvaloval. Pokud byla žalovaná schopna zřizovat a rušit tabulky podle neočekávaného návratu zaměstnanců z externího projektu a umožnit jim práci na novém projektu a nový projekt jim schválit, neshledává soud žádný důvod, proč by tak nemohla učinit i u žalobkyně. Není rozhodné, zda specializace žalobkyně byla mimo období roku 1938–1945. Žalovaná měla žalobkyni práci nabídnout, protože ta v popisu práce neměla konkrétní projekt a nebylo vyloučeno, že by nemohla zpracovávat projet zaměřený na Čechoslováky v gulagu. Práce žalobkyně se nemohla pro žalovanou stát nadbytečnou, pokud půl roku po propuštění žalobkyně mohla jiným zaměstnancům umožnit vytvoření nového projektu.

80. Žalovaná dále argumentovala, že pozice žalobkyně měla jinou platovou třídu a dle popisu práce měla zastávat funkci poradce ředitele odboru (pravost tohoto popisu práce přitom sama žalovaná sporovala), a že její tabulka byla pro vedoucí pracovníky. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2021, sp. zn. 21 Cdo 456/2020, rozhodující je smysl a účel provedené organizační změny, nikoliv její formální označení. V Nejvyšším soudem projednávaném případě měla žalobkyně vykonávat druh práce ředitel pobočky, což vykonávala na úrovni „L2“, po zrušení úrovně „L2“, a přeměně pobočky „L2“ na „L1“, zřídila žalovaná pracovní místo ředitele pobočky „L1“, žalobkyně byla propuštěna a na místo ředitele pobočky „L1“ byl přijat nový zaměstnanec. Nejvyšší soud uvedl, že i na úvazku ředitelky pobočky „L1“ by byla žalobkyně vytížena, a nestala se pro žalovanou nadbytečnou. Pro poměry projednávané věci, i kdyby žalobkyně měla vykonávat činnosti pouze práce na projektu a popularizační činnosti, byla by prací u žalované vytížena, když ta mohla během několika měsíců po organizační změně zřídit nové projekty a rozšířit úvazky dvou částečně externě pracujících zaměstnanců o 40 %, resp. 50 %. Jak sama žalovaná uvádí, z hlediska teoretického a filozofického a zákonného poslání žalované má neomezeně práce. Pokud si po 1. 10. 2022 držela dvě neobsazené tabulky referenta spol. st. spr. a samosprávy v udělení konferencí, výstav a stálé expozice a místo systémový inženýr v oddělení informatiky a digitalizace, které po půl roce přesunula do výzkumných oddělení a zřídila nové projekty, nemohla být žalobkyně k datu organizační změny 1. 10. 2022 nadbytečnou. Soud má oproti žalobkyni za to, že rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 456/2020, je na věc aplikovatelné, přestože se jednalo o vztahy v rámci podnikatelského sektoru a nikoliv ve veřejné správě. Princip je však stejný, pokud žalobkyně mohla být plně zaměstnána činností na projektu, a ubyla by jí část „manažerské práce“ poradce ředitele odboru, nebyl to důvod pro výpověď pro nadbytečnost.

81. Co se týká námitek žalobkyně ke měněným důvodům výpovědi, je pravdou, že pokud v textu napadené výpovědi žalovaná uvádí, že činnost, kterou žalobkyně dosud vykonávala, zajistí jinými prostředky, vylučuje nadbytečnost žalobkyně v činnostech pro žalovanou. Soud se v tomto ohledu spokojil s vysvětlením žalované, že měla na mysli obecně badatelskou činnost v rámci zákonných poslání žalované, a že se spíše jedná o neobratné vyjádření. Soud pak ani neshledal rozporné tvrzení žalované, že činnosti oddělení, ve kterém byla žalobkyně před organizační změnou zařazena, byly bez náhrady zrušeny a projekt s tematikou, který žalobkyně zpracovávala, byl bez náhrady zrušen. Žalovaná vnímá svoji činnost z hlediska obsahového zaměření projektů, nikoliv z hlediska druhu práce, které je důležité pro právní posouzení výpovědi dle § 52c zákoníku práce. Rozporné však je tvrzení žalované, že projekt žalobkyně byl ukončen, protože ukončila zaměstnání u žalované. V tomto ohledu soud souhlasí, že příčinou zrušení projektu bylo rozhodnutí žalované a následné ukončení pracovního poměru žalobkyně u žalované.

82. Soud tak shledal výpověď datovanou dne 23. 9. 2022 jako nedůvodnou a rozhodl o její neplatnosti.

83. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 48 044 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč (za žalobu a odvolání) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z třinácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ((příprava a převzetí zastoupení, žaloba, účast na jednání u soudu dne 8. 6. 2023, vyjádření ze dne 8. 7. 2023, účast na jednání u soudu dne 4. 9. 2023 v rozsahu dvou úkonů právní služby, účast na jednání u soudu dne 12. 10. 2023 v rozsahu dvou úkonů právní služby, odvolání ze dne 16. 11. 2023, účast na jednání odvolacího soudu dne 17. 1. 2024, účast na jednání u soudu dne 7. 3. 2024, účast na jednání u soudu dne 11. 4. 2024, účast na jednání u soudu dne 23. 5. 2024) včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 36 400 Kč ve výši 7 644 Kč. Soud nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne 11. 2. 2024, které obsahovalo dva řádky a byl jím upřesněn název žalované.

Poučení