7 C 58/2021-124

Rubrum

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Fricem ve věci žalobců: ; a) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] ; b) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] ; c) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce, žalobkyně, žalobkyně a žalobce] ; d) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] ; e) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobce, žalobkyně, žalobkyně a žalobce] ; f) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce, žalobkyně, žalobkyně a žalobce] ; g) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobce, žalobkyně, žalobkyně a žalobce] ; h) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa], [obec] všichni zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ; [název žalované], [IČO] sídlem [adresa žalované a původní účastnice] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zřízení nezbytné cesty takto:

Výrok

I. Ve prospěch pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] to vše v obci a [katastrální uzemí], se zřizuje nezbytná cesta spočívající ve služebnosti stezky přes pozemek p. [číslo] v obci a [katastrální uzemí], a to v rozsahu stanoveném v geometrickém plánu [číslo] vyhotoveným geodetickou kanceláří [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], ověřeným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 1. 11. 2021 a 8. 11. 2021. Shora uvedený geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žalobci nejsou povinni zaplatit žalované žádnou úplatu za povolení práva nezbytné cesty spočívající ve služebnosti stezky specifikované ve výroku I. rozsudku a nejsou povinni zaplatit žalované ani žádnou jistotu.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali proti žalované zřízení nezbytné cesty spočívající ve služebnosti stezky a cesty přes pozemek p. [číslo] v obci a k. ú. [obec] ve prospěch pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] to vše v obci a k. ú. [obec] a to v rozsahu stanoveném v geometrickém plánu vypracovaném v průběhu soudního řízení. Žalobu odůvodnili tím, že jsou fyzickými osobami, vlastníky pozemků, které funkčně souvisí s bytovými jednotkami vymezenými v budově [adresa], která je součástí pozemku p. č. st. [číslo] v katastrálním území a obci [obec]. Žalovaná je právnickou osobou podnikající mimo jiné ve výstavbě bytových domů a následném prodeji bytových jednotek a v rámci svého podnikatelského záměru plánuje vybudovat na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v obci a k. ú. [obec] stavbu označenou„ Bytový dům [ulice] II.“. [stát. instituce], odbor výstavby vydal 20. 4. 2020 veřejnou vyhlášku, kterou bylo oznámeno zahájení společného územního a stavebního řízení. Žalobci společně s dalšími vlastníky bytových jednotek vymezených v domě [adresa] podali dne 23. 5. 2020 k tomuto společnému řízení námitky („ námitky I.“). Následně dne 2. 12. 2020 vydal [stát. instituce], odbor výstavby další veřejnou vyhlášku, kterou bylo oznámeno pokračování společného územního a stavebního řízení. Žalobci společně s dalšími vlastníky bytových jednotek vymezených v domě [adresa] podali dne 15. 1. 2021 k tomuto řízení další námitky („ námitky II“.). Žalobci v rámci námitek I. a II. namítali mimo jiné to, že v důsledku navrhované výstavby bytového domu [ulice] II. nebude zajištěn náležitý přístup k zahrádkám, který je dosud dlouhodobě možný a žalobci využívaný přes pozemek p. [číslo]. Na základě podaných námitek II. vyzval [stát. instituce], odbor výstavby usnesením ze dne 8. 2. 2021 č. j. 10587-21/OV-hal/846-2020 účastníky řízení, aby u příslušného orgánu veřejné moci podali návrh na zahájení řízení ve věci zřízení soukromého přístupu na pozemky mimo jiné přes pozemek [číslo]. Proto žalobci jako vlastníci zahrádek, které nejsou spojeny s veřejnou cestou, podali žalobu na zřízení nezbytné cesty. Dle žalobců nelze na jejich zahrádkách bez přístupu z pozemku p. [číslo] řádně hospodařit ani je řádně užívat s tím, že péče o zahrádky zahrnuje celou řadu prací, z nichž k některým je nepochybně nutné mít na zahrádku přístup i z jiné strany než přes bytové jednotky. Dle žalobců je pro ně nezbytné, aby bylo možné k zahrádkám přijet alespoň osobním automobilem obvyklé velikosti či menší zahradní technikou a to zejména při dovozu či odvozu zeminy či jiných pracích. Dle žalobců z projektové dokumentace stavby bytového domu [ulice] II. plyne, že bude zajištěn pouze minimální odstup neumožňující vjezd žádným vozidlem a bude z této strany zcela zamezen přístup do jednotlivých zahrádek, tedy že umístění stavby bytového domu [ulice] II., tak jak je naplánován, způsobí značný zásah do výkonu vlastnických práv žalobců k jejich zahrádkám. Dle žalobců je nutné zajistit neomezený přístup k jejich zahrádkám i„ z druhé strany“, tedy pouze nikoli ze strany od bytového domu, tedy tak že na zahrádky bude bezprostředně navazovat nezastavěný pruh (cesta) o minimální šířce 3 m, který bude ve srovnatelné výšce jako zahrádky. Dle žalobců nebude žalovaná takovýmto zřízením nezbytné cesty zásadně zasažena. Žalobci upozornili, že zahrádky byly žalobcům prodány současně s brankami sloužícími ke vstupu na tyto zahrádky z pozemku p. [číslo] k účelu obslužnosti těchto ploch. Namítali, že investor navrhované stavby hodlá žalobcům ponechat pouze pruh o šířce 68 cm vymezený živým plotem a není jisté, zda a jak bude žalovaná živý plot udržovat a v případě jeho neudržování se zmíněných 68 cm ještě nezmenší. Žalobci uvedli, že jsou připraveni za zřízení nezbytné cesty zaplatit náležitou úplatu. Žalobci zdůrazňovali, že předmětné zahrádky prodala žalobcům žalovaná, a že by bylo nespravedlivé nezohlednit tuto skutečnost v případné ceně za zřízení služebnosti.

2. Žalobci podali žalobu u Okresního soudu ve Svitavách dne 24. 4. 2021 proti subjektu označenému [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa žalované a původní účastnice] 12. 7. 2021 bylo k žalobě podáno vyjádření, toto vyjádření podala [anonymizována dvě slova] s [anonymizována dvě slova]., se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], která informovala soud, že ke dni 30. 6. 2021 byla v obchodním rejstříku zapsána fúze sloučením společností [právnická osoba], IČO [číslo] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]., IČO [číslo], na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. přešlo jmění zaniklé společnosti [právnická osoba] a tato společnost byla vymazána z obchodního rejstříku. Tuto skutečnost soud ověřil výpisy z obchodního rejstříku obou uvedených společností, z nichž vyplývá, že společnost [právnická osoba] zanikla v důsledku fúze sloučením se [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. V důsledku této fúze sloučením přešlo jmění zanikající společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova].

3. Usnesením Okresního soudu ve Svitavách ze dne 20. 7. 2021 č. j. 7 C 58/2021-79 bylo rozhodnuto o tom, že v řízení vedeném u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 7 C 58/2021 o zřízení nezbytné cesty bude na straně žalované nadále pokračováno se [právnická osoba], [anonymizována čtyři slova]., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a to s ohledem na zánik společnosti [právnická osoba] v důsledku fúze sloučením se [právnická osoba], [anonymizována čtyři slova].

4. Žalovaná [příjmení], [anonymizována tři slova] se k podané žalobě o zřízení práva nezbytné cesty vyjádřila tak, že s podanou žalobou nesouhlasí a navrhla její zamítnutí. Namítala, že požadavek žalobců na povolení nezbytné cesty ve formě služebnosti stezky a cesty o šíři 3 m přes pozemek [číslo] v k. ú. [obec] je zcela nedůvodný. V případě žalobce h), který je vlastníkem pozemku p. [číslo] je třeba žalobu zamítnou bez dalšího, protože tato parcela je přímo propojena s veřejnou cestou a to konkrétně s pozemkem [číslo] ve vlastnictví [územní celek] (v žalobě zmiňovaná branka ústí právě do tohoto veřejného prostoru). Žalovaná namítala, že žádný z žalobců nikdy neužíval a neužívá pozemek žalované k pravidelnému přístupu, příjezdu k zahrádkám uvedeným v žalobě. Tyto zahrádky slouží k rekreaci jejich uživatelů nikoli k intenzivní zemědělské výrobě a jsou všemi žalobci obhospodařovány přímo z bytových jednotek, navíc že tento způsob užívání zahrádek je zcela obvyklý v daném místě. Pokud žalovaná umožňovala přístup žalobcům k jejich zahrádkám přes pozemek p. [číslo] bylo to v rámci realizace těchto zahrádek, dnes tento přístup potřebný není. Namítala, že pokud by v budoucnu vznikla některému z žalobců potřeba využití pozemku [číslo], tak lze uvažovat pouze o jednorázovém využití, které lze podařit pod § 1021 občanského zákoníku s tím, že žalovaná pro takové ad hoc využití pozemku [číslo] počítá ve svém projektu, kde vyčlenila podél zahrádek pruh o šíři 1 m. Dále namítala, že v žalobě je žádáno povolení nezbytné cesty v rozsahu, který nebyl žádným z žalobců pravidelně realizován, což je v rozporu s podmínkami pro povolení nezbytné cesty, tak jak je stanoví § 1029 o. z. Navíc dle žalované jsou splněny negativní podmínky stanovené v § 1032 o. z., pro které soud nezbytnou cestu nemůže povolit, jednak že škoda na straně žalované převýší výhodu nezbytné cesty, neboť žalobou navrhovaný rozsah nezbytné cesty vyžaduje zásadní změnu v projektu a využití území s dalšími náklady v řádech desítek tisíc korun a jednak, že se žádá nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení s veřejnou komunikací, když dosažení pohodlnějšího spojení není důvodem pro zřízení nezbytné cesty. Namítala, že pokud žalobci chtějí stávající způsob užívání svých pozemků učinit pohodlnějším, nechť si zřídí přístupovou komunikaci po svých pozemcích, nemohou však omezovat za účelem svého pohodlí vlastníka sousedního pozemku, což podanou žalobou činí.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] a z informací o pozemcích soud zjistil, že žalobci jsou vlastníky níže uvedených bytových jednotek vymezených v budově [adresa], která je součástí pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. a obci [obec] a dále níže uvedených pozemkových parcel: žalobci a, b) v SJM bytové jednotky [číslo] a pozemku p. [číslo] žalobce c) bytové jednotky [číslo] a pozemku p. [číslo] žalobce d) bytové jednotky [číslo] a pozemku p. [číslo] žalobci e, f) v SJM bytové jednotky [číslo] a pozemku p. [číslo] žalobkyně g) bytové jednotky [číslo] a pozemku p. [číslo] žalobce h) bytové jednotky [číslo] a pozemku p. [číslo]. Žalovaná je pak vlastníkem mimo jiné parcely [číslo] o výměře 4 890 m2 v obci a k. ú. [obec] Tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné.

6. Z veřejné vyhlášky [stát. instituce], odboru výstavby ze dne 20.4.2020 č. j. 21753/20/OV-hal/846-2020 soud zjistil, že bylo oznámeno zahájení společného územního a stavebního řízení bytového domu [ulice] II. zahrnující novostavbu bytového domu včetně přípojek, inženýrských sítí, příjezdové komunikace, parkovacích ploch a venkovního osvětlení a to na parcelách [číslo] v k. ú. [obec].

7. Z podání ze dne 23. 5. 2020 sp. zn. 1775 soud zjistil, že žalobci ale i další osoby prostřednictvím advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] podali k výše uvedenému řízení námitky („ námitky I.“).

8. Z veřejné vyhlášky [stát. instituce], odboru výstavby ze dne 2. 12. 2020 č. j. 93323-20/OV-hal/846-2020 soud zjistil, že bylo oznámeno pokračování společného územního a stavebního řízení týkajícího se bytového domu [ulice] II., (jak bylo specifikováno výše).

9. Z podání ze dne 15. 1. 2021 sp. zn. [číslo] soud zjistil, že žalobci ale i další osoby prostřednictvím advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] podali k výše uvedenému řízení námitky („ námitky II.“).

10. Z výzvy a usnesení [stát. instituce], odboru výstavby ze dne 8. 2. 2021 č. j. 10587-21/OV-hal/846-2020 soud zjistil, že městský úřad vyzval účastníky společného územního a stavebního řízení shora uvedeného, aby podali u příslušného orgánu veřejné moci návrh na zahájení řízení ve věci zřízení soukromého přístupu na pozemky p. [číslo] v k. ú. [obec] přes pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] včetně stanovení parametrů toho přístupu nebo podali u příslušného správního orgánu návrh na vydání deklaratorního rozhodnutí o existenci veřejně přístupné pozemní komunikace na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] včetně stanovení parametrů této veřejně přístupné pozemní komunikace. Zároveň byli vyzváni, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení předložili stavebnímu úřadu doklad o tom, že u příslušného orgánu veřejné moci nebo u příslušného správního orgánu podali návrh ve smyslu citované výzvy.

11. Z rozhodnutí [stát. instituce], odboru místního a silničního hospodářství ze dne 28. 7. 2020 [číslo jednací] [obec a číslo], které nabylo právní moci 28. 8. 2021, soud zjistil, že na pozemku p. [číslo] v obci a k. ú. [obec] se v současnosti nachází veřejně přístupná účelová komunikace – pěší cesta a to v trase vyznačené v přiložené situaci jedna, která dále pokračuje z pozemku [číslo] přes pozemek [číslo] v obci a k. ú. [obec], šířka veřejně přístupné účelové komunikace v jejím průběhu kolísá mezi cca 70 – 140 cm, tak jak je uvedeno v přiložené situaci dvě. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí pak plyne, že vlastník pozemku [číslo] v obci a k. ú. [obec] minimálně konkludentně souhlasil s užíváním části tohoto pozemku jako přístupové cesty. Musel předpokládat užívání pěšiny podél zahrádek, když on sám v oplocení zahrádek vstupní branky na předmětný pozemek vytvořil. Tato část pozemku žalované byla využívána nejen vlastníky zahrádek ale také blíže nespecifikovanou širší veřejností. Silniční správní úřad uvedl, že nespatřuje v daném případě nutnou komunikační potřebu žadatelů k pěšině podél zahrádek, neboť tyto mají přístup na zahrádky mimo branky v oplocení na hranici s pozemkem [číslo] zajištěn i průchodem z veřejné komunikace přes společné prostory bytového domu a dále každý přes svoji vlastní bytovou jednotku. Dle silničního správního úřadu, pokud vzal v úvahu šířku branek v oplocení zahrádek, dospěl k závěru, že menší zahradní technika, která může být na zahrádky přemístěna, může tam být dopravena i přes bytové jednotky, což je zcela běžnou praxí např. u řadových domů v husté zástavbě, kde na zahrádky není jiná přístupová cesta než přes bytovou jednotku, i takto nebrání vlastníkům své zahrádky běžně užívat. V závěru svého rozhodnutí silniční správní úřad uvedl, že ač mohl být pro žadatele dosavadní způsob přístupu na zahrádky výhodnější, nejsou v tomto případě splněny podmínky nutné proto, aby byl vynutitelný formou deklaratorního rozhodnutí o existenci veřejně přístupné účelové komunikace na soukromém pozemku jiného vlastníka. Uvedl, že mu nepřísluší posuzovat, zda žadatelé byli při koupi zahrádek uvedeni v omyl nebo zda mohli oprávněně očekávat trvalé zajištění přístupu na zahrádky z pozemku [číslo]. Proto se správní úřad omezil na faktické posouzení znaků veřejně přístupné účelové komunikace dle aktuálního stavu. Pro veřejně přístupnou účelovou komunikaci v celém jejím rozsahu platí, že splňuje všechny čtyři požadované znaky, zatímco pěšina splňuje pouze tři znaky, kdy nutná komunikační potřeba v jejím případě byla zcela vyloučena.

12. Při ohledání na místě samém dne 9. 9. 2021 se soud seznámil s daným prostorem a pořídil bohatou fotodokumentaci.

13. Podáním ze dne 22. 11. 2021 žalobci v návaznosti na jednání soudu dne 21. 10. 2021, předběžný právní názor soudu sdělený u tohoto jednání a současně po poučení dle § 118b o. s. ř. a stanovení 30 denní lhůty doplnili svá tvrzení a důkazy tak, že navrhli účastnický výslech žalobkyně g), předložili vyjádření žalobce a) a žalobce c). Sdělili, že poptali u geodeta zpracování geometrického plánu a to ve dvou variantách a to služebnost o šířce 1,5 m a o šířce 2 m s tím, že vzali v potaz názor soudu, že 3 m jsou příliš mnoho, byť s tímto názorem soudu nesouhlasili. Dále předložili informace k drobné zahradní technice, z nichž dovozovali, že např. zahradní kolečko ani sekačka na trávu o běžných rozměrech by nebylo schopné se vytočit ze zahrádek na nezbytnou cestu o šíři 100 cm.

14. Žalobkyně g) ve své výpovědi uvedla, že pokud jde o dopravu materiálu na její zahrádku, tak upozornila, že má 70. let, má zdravotní problémy a nemůže využít normální kolečko, chtěla by využívat moto kolečko, to si již vyzkoušela, má rozměry 60 cm na šířku a 170 cm na délku. Má-li zatočit na zahrádku a ze zahrádky v pravém úhlu tak při šířce služebnosti 1 m není schopná toto protočit, pokud ano tak se jí část materiálu vysype. Uvedla, že šířka branky je cca 85 cm. Uvedla, že je pravdou, že nyní zahrádka byla využívána spíše k rekreačním účelům. Dříve pěstovala zeleninu a to má v úmyslu i nyní. U syna má objednány dva vyvýšené záhony, opět by chtěla pěstovat zeleninu, jahody s tím pak je spojený dovoz a odvoz materiálu. Navíc přes pozemky pod zahrádkami vedou inženýrské sítě. U ní se pak každý rok zemina propadá, proto musí každý rok dovést 3 x 75 litrů zeminy, aby pokles vyrovnala. Dále uvedla, že pokud hodlá využívat takovouto zahradní techniku, tak se dohodla se synem, že jí na zahrádce postaví zahradní domek na nářadí. Bude potřeba ho vybetonovat, dovést trámy, cement a podobně a nedovede si představit, jak při šíři 1 m služebnosti by to bylo možné. Dále uvedla, že když předmětný byt kupovala, očekávala, tak jak to bylo inzerováno, že za domem bude park, lavičky, stromy a nikoli nějaká další výstavba. Počítala s tím, že zahrádka bude přístupná zezadu a to příjezdem auta. Podle jejího názoru by šířka cesty měla být minimálně 2,5 m, aby tam mohlo projet auto.

15. Žalobce a) ve svém vyjádření ze dne 20. 11. 2021 uvedl, že zásadně nesouhlasí s tím, aby přístupová cesta k zahrádce měla šířku méně jak 3 m. Uvedl, že si neumí představit, jak by na cestě široké 1 m, se otočil s drobnou zahradní technikou, jako je zahradní kolečko, jehož běžná délka je 150 cm, nebo zahradní traktor, jehož délka bez koše je u malého modelu 160 cm. Dále uvedl, že na zahrádce má vysázen živý plot, který musí stříhat a není myslitelné, aby odpad nosil přes obytné místnosti ke kontejnerům nebo přistavenému přívěsu u auta. Potvrdil, že zahrádka je z větší části využívána k rekreačním účelům, ale to jen protože byt obývá jeho matka, která není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pěstovat na zahrádce žádné produkty. Do budoucna s tím však on počítá. Dále uvedl, že byt se zahrádkou pořídil pro svoji matku a následně pro sebe především kvůli kousku zeleně před bytem. Investoval do zahrádky nemalé finanční prostředky a představa, že zahrádka bude odříznutá cestou širokou 1 m, je děsí. Je nezbytné, aby ven ze zahrady byl umožněn dostatečný a bezpečný výstup na cestu.

16. Žalobce c) ve svém vyjádření uvedl, že navrhovaná cestička 1 m je málo, pokud se tam vysadí živý plot z tújí, tyto se rozrostou a z metrové cestičky tak zůstane maximálně 50 cm a to je opravdu málo. Přijde mu nesmyslné, aby přístupová cesta byla ve finále užší než samotné branky do zahrádek. Užitná šířka vstupu do zahrádky je 82 cm. Uvedl, že každý rok používá vertikutátor na provzdušnění trávníku, jehož pracovní šířka je 40 cm, celková šířka je 60 cm, do navrhované uličky by se již nedostal. Používání kolečka na dovezení potřebného materiálu na zahrádky mu nepřijde vhodné, rád by věděl, kde toto kolečko má mít uskladněné? V obývacím pokoji? To snad ne? Uvedl, že každý rok doplňuje mulčovací dřevitou drť na záhony k okrasným dřevinám, zeminu a tak dále. Během sezóny odváží posečenou trávu, ostříhané větve ze živého plotu. V současné době má zahrádka rekreační charakter, ale stávající podobu bude třeba změnit, doplnit, má v plánu si postavit na zahrádce pergolu, vyměnit některé dřeviny nebo předělat třeba na užitkovou zahrádku. Výhledově chce pěstovat rajčata a papriky, to znamená, že bude potřebovat zahradnický substrát, který by nerad nosil přes byt. Na advent dává na terasu osvětlený stromeček, musí jej dovést a také velký květináč s pískem, do kterého jej instaluje a neumí si představit, že by toto vše nosil přes byt. Dotázal se, jak bude řešena situace, když povaze na kolečku zeminu a proti němu pojede maminka s kočárkem, příp. s dítětem na odrážedle? Budeme řešit situaci dopravními značkami?

17. Z informací o běžných parametrech prodávaných modelů zahradní techniky (předloženými žalobci) soud zjistil, že zahradní sekačka (dle žalobců nejprodávanější benzínová sekačka u [anonymizováno] MTF SP 46 má rozměry délka 165 cm, šířka 56 cm, výška 107 cm. Sekačka Honda HRG 416 SK délku 144 cm, šířku 45,3 cm a výšku 98 cm. Zahradní kolečko šířku 61 cm, délku 80 cm + délka madel, což je okolo 140-150 cm.

18. Dále byly soudu předloženy tyto geometrické plány: 1) geometrický plán [číslo] vyhotovený geodetickou kanceláří [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], ověřený [jméno] [příjmení] ze dne 1. 11. 2021 a 8. 11. 2021 (geometrický plán předložený žalovaným o šířce stezky 1 m), 2) geometrický plán [číslo] [číslo] vyhotovený geodetickou kanceláří [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], ověřený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 3. 12. 2021 a 13.12.2021 (geometrický plán předložený žalobci o šířce stezky 1,5 m). 3) geometrický plán [číslo] [číslo] vyhotovený geodetickou kanceláří [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], ověřený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 3. 12. 2021 a 13. 12. 2021 (geometrický plán předložený žalobci o šířce stezky 2 m).

19. Úprava institutu nezbytné cesty je upravena v § 1029 a následujících nového občanského zákoníku, to je zákona č. 89/2012 Sb. ve znění novel. Dle § 1029 občanského zákoníku vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat, protože není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci, řádně ji užívat s náklady co nejmenšími a to jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl se zřízením a užívám nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek, co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. Z citovaného ustanovení vyplývá, že soud může rozhodnout o povolení nezbytné cesty jen tehdy, jestliže vlastník nemůže nemovitou věc řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou. Soud si nemůže rozhodovat jen tak o služebnostech, tam kde to zákon nestanoví. Velmi důležitým aspektem nezbytné cesty je pak její rozsah, určení nezbytného rozsahu je přitom na úvaze soudu a lze jej zřídit jen v rozsahu nezbytném k řádnému užívání nemovitosti. Soud na základě vlastní úvahy musí stanovit rozsah služebnosti, který by zatěžoval vlastníka přilehlého pozemku co nejméně a zároveň zajišťoval vlastníku stavby přístup ke stavbě v nezbytném rozsahu. Má-li vlastník stavby možnost zřídit přístup ke stavbě jinak bez omezení vlastníka přilehlého pozemku, nelze právo věcného břemene cesty zřídit. Zřízení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku, a proto je třeba vždy poměřovat výhodu, kterou cesta poskytuje s újmou, která by vznikla zřízením cesty pro vlastníka zatížené nemovitosti. Soud může zřídit cestu jen v rozsahu zajišťujícím objektivně řádné užívání, byť i nepůjde o užívání komfortní. § 1032 občanského zákoníku stanoví případy, kdy soud nezbytnou cestu nepovolí. Soud jí nepovolí tehdy, převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, nebo způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, anebo žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení, tedy pro pouhé zajištění lepšího či pohodlnějšího přístupu na pozemek nelze nezbytnou cestu zřídit. Pokud je stávající spojení sice nepohodlné, avšak pro potřeby dané nemovitosti objektivně dostačující, není možné se zřízení nezbytné cesty podle občanského zákoníku domáhat. Za zřízení nezbytné cesty náleží vlastníkovi pozemku, přes který byla nezbytná cesta zřízena v souladu s ust. § 1030 občanského zákoníku úplata, o její výši rozhoduje soud a to i bez návrhu. Východiskem pro stanovení výše úplaty za zřízení nezbytné cesty by měla být obvyklá cena, za kterou se v obdobných oblastech sjednává cena za smluvně zřizované a srovnatelné právo cesty.

20. Soud se v prvé řadě musel vypořádat s tím, zda existuje spojení, sice nepohodlné ale objektivně dostatečné potřebám daného pozemku. Soud nepřehlédl, že [stát. instituce], odbor místního a silničního hospodářství ve svém rozhodnutí ze dne 28. 7. 2021 shora citovaným dospěl k závěru, že nespatřuje v daném případě nutnou komunikační potřebu žadatelů k pěšině podél zahrádek, neboť tito mají přístup na zahrádky mimo branky v oplocení zajištěn i průchodem z veřejné komunikace přes společné prostory bytového domu a dále každý přes svoji vlastní bytovou jednotku. Silniční správní úřad přitom vycházel z toho, že menší zahradní technika může být na zahrádky přemístěna – dopravena i přes bytové jednotky, že je to zcela běžnou praxí např. u řadových domů v husté zástavbě, kde na zahrádky není jiná přístupová cesta než přes bytovou jednotku, to nebrání vlastníkům své zahrádky běžně užívat. Soud posuzoval tuto otázku v širších souvislostech, které vysvětluje níže. Soud při hodnocení otázky, zda vůbec lze uvažovat o povolení nezbytné cesty přihlédl k tomu, že žalobci předmětné byty zakoupily od původního žalobce a to společně s přilehlými zahrádkami, které byly oploceny a opatřeny i brankami směřujícími na pozemek žalobce [číslo] tedy nejednalo se o situaci, kdyby žalobci dodatečně zakoupili pozemky, tyto si oplotili, osadili brankami, aniž by si ponechali přístup k těmto zahrádkám. Tedy předchůdce žalované, pokud takto prodal žalobcům byty se zahrádkami a brankami směrem do parcel [číslo] musel počítat s tím, že žalobci budou důvodně očekávat přístup ke svým zahrádkám i z této parcely [číslo]. Striktní závěr, že nejsou splněny podmínky pro zřízení nezbytné cesty pro možnost přístupu přes bytové jednotky (tak jak dovozoval silniční správní úřad), by byl možný, ale jeví se soudu za nepřiměřeně přísný a v rozporu s očekáváním žalobců při uzavírání kupních smluv. Soud tedy uzavírá, že jsou dány důvody pro zřízení nezbytné cesty, a to v rozsahu níže uvedeném.

21. Z ohledání na místě samém a vyplývá to i z pořízené fotodokumentace zahrádky žalobců jsou užívány především k rekreačním účelům, jejich výměry se pohybují u většiny do 100 m2, u některých z nich do 50 m2, pouze u žalobce h) je to 149 m2 a to proto, že jeho zahrada je nikoli jen za bytovou jednotkou ale i částečně vedle ní. Soud může zřídit nezbytnou cestu jen v rozsahu zajišťujícím objektivně řádné užívání, byť nepůjde o užívání komfortní. Při posuzování tohoto nezbytného rozsahu vzal soud v úvahu velikost zahrádek, rozsah jejich užívání, a to z objektivního pohledu. Na straně druhé pak právo žalované nakládat se svým majetkem a na předmětném pozemku realizovat výstavbu v rozsahu projednávaném před správním orgánem. Neobstojí tvrzení žalobců o tom, že někteří z nich do budoucna hodlají tyto zahrádky přeměnit na užitkové zahrádky a i pokud by to bylo pravdou při velikosti zahrádek, je třeba užívat zahradní techniku přiměřenou velikosti zahrádky, to znamená zpravidla elektrickou nikoli motorovou techniku. Tomuto nezbytnému rozsahu užívání neodpovídá požadavek žalobců na zřízení nezbytné cesty spočívající ve služebnosti cesty, tím je myšleno možnosti přijet k zahrádkám vozidly a to po cestě o šířce alespoň 3 m. Takový rozsah služebnosti by představoval vážný zásah do práva vlastníka pozemku (žalované). Je pravdou, že na zahrádky žalobců je třeba čas od času dovést či odvést nějaký materiál a podobně. K tomuto účelu musí být dostatečným zřízení služebnosti stezky a to v šíři jednoho metru. Pokud žalobci argumentovali tím, že např. běžným zahradním kolečkem se nejsou schopni vytočit do branky na své zahrádce, tak v takovém případě jim nic nebrání v tom, aby si branku rozšířili a prostor pro vjezd i výjezd ze zahrádky si zvětšili. Je zcela neadekvátní, aby při této argumentaci žalobců se rozšiřovala nezbytná cesta a tím zasahovalo ve větším než nezbytném rozsahu do vlastnického práva žalované. Soud zde znovu připomíná, že v úvahu přicházel i striktní výklad o nenaplnění podmínek pro zřízení nezbytné cesty a to pro možnost přístupu na zahrádky přes bytovou jednotku. Z rozhodnutí [stát. instituce], odboru místního a silničního hospodářství ze dne 28. 7. 2020 [číslo jednací] [obec a číslo], vyplývá, že šířka veřejně přístupné účelové komunikace v jejím průběhu kolísá mezi cca 70 – 140 cm. Stejné soud zjistil i ohledáním na místě samém. Je možné, že některý ze žalobců ojediněle využil pozemek žalované i tak, že ke svému pozemku přijel po pozemku žalované autem. Jak již soud vysvětlil výše, rozsah nezbytné cesty může stanovit jen v nezbytném rozsahu (a to i nepohodlném) a to v objektivně dostačujícím. Proto soud pokud jde o rozsah nezbytné cesty stanovil v souladu s geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným geodetickou kanceláří [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], ověřeným [jméno] [příjmení] ze dne 1. 11. 2021 a 8. 11. 2021 (geometrický plán předložený žalovaným o šířce stezky 1 m). Tento geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

22. Žalovaná při jednání dne 21. 10. 2021 uvedla, že v projektu počítá s jedním metrem cesty podél zahrádek žalobců, s ohledem na předběžný právní názor soudu je ochotna zřídit ve prospěch žalobců služebnost stezky v tomto rozsahu, dále, že po dokončení stavby tuto stezku předá do vlastnictví městu [obec] a bude ji možné využívat širokou veřejností. S přihlédnutím k těmto tvrzením soud nezamítal žalobu žalobce h), který má přístup na svoji zahrádku zajištěn z pozemku [číslo]. Bylo by to rozhodnutí spíše formální, nic neřešící. Na rozhodnutí soudu nemohla mít vliv ani zdravotní situace, případně věk žalobkyně g). Soud musí u všech žadatelů o zřízení nezbytné cesty posuzovat objektivní možnost užívání pozemků, nepřichází v úvahu, aby některý z žadatelů, případně všichni žadatelé s odkazem na situaci jednoho či více z nich, se dožadovali širšího rozsahu užívání pozemku třetí osoby, než odpovídá objektivní možnosti užívání. Pro žalobce soudem stanovený rozsah nezbytné cesty sice nemusí být zcela pohodlný, ale je objektivně možný. Žalobci tedy mohou v rozsahu stanovené nezbytné cesty své pozemky řádně užívat, mohou si učinit opatření na svém majetku, který jim užívání zjednoduší (např. rozšíření branek, volbou přiměřeného nářadí apod.). V případě, že nebudou schopni v závislosti na svých možnostech a schopnostech zvládnout některé činnosti, nezbyde jim než si na takovou činnost někoho zjednat. Je třeba mít na paměti, že spousta lidí v řadové zástavbě nemá přístup na své zahrádky za domem jinak, než přes svůj dům, či bytovou jednotku a takový přístup je, respektive musí být, pro ně dostatečným.

23. Neobstojí ani argumentace žalobců, že nezbytná cesta ve formě stezky o šíři jednoho metru nebude ze strany žalované dodržována proto, že živé ploty, které mají v daném místě tvořit hranici, nebudou udržovány. Pokud by taková situace nastala, mají žalobci možnost se proti tomu bránit (ale to až za situace, pokud by vůbec nastala).

24. S ohledem na skutečnost, že žalovaná se pro případ, že bude zřízena služebnost stezky ve prospěch žalobců v rozsahu šíře 1 m, vzdala práva žádat finanční náhradu za zřízení služebnosti, rozhodl soud výrokem II. rozsudku, že žalobci nejsou povinni zaplatit žalované žádnou úplatu za povolení práva nezbytné cesty spočívající ve služebnosti stezky specifikované ve výroku I. rozsudku a nejsou povinni zaplatit žalované ani žádnou jistotu.

25. Pokud jde o náklady řízení, tak v daném případě byl spor o to, zda vůbec jsou dány důvody pro zřízení nezbytné cesty, a pokud ano o její rozsah. Žalobci požadovali zřízení nezbytné cesty spočívající ve služebnosti stezky a cesty přes předmětný pozemek. Stanovisko žalované bylo takové, že nejsou podmínky pro zřízení nezbytné cesty a pokud ano, tak pouze ve formě stezky o šíří 1 m. Jelikož řízení skončilo tím, že soud nezbytnou cestu zřídil, nikoli však ve formě cesty ale stezky o šíři 1 m, má zato, že úspěch i neúspěch obou stran v řízení byl částečný a to zhruba poloviční. Podle soudu je tedy namístě, aby s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. nebylo přiznáno žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů tohoto řízení. S ohledem na okolnosti případu (shora popsané) má soud navíc zato (pokud by některá ze stran dovozovala, že byla více úspěšná), že jsou dány důvody aplikovat ustanovení § 150 o. s. ř. a náklady řízení nikomu nepřiznat.