7 C 59/2024 - 622
Citované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 6 § 15b odst. 2 § 30 odst. 1 § 138 § 142 odst. 2 § 148 odst. 1 § 149 odst. 1 § 160 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 6 odst. 1 § 7 § 13 odst. 4
- soudní řád správní, 150/2002 Sb. — § 60 § 64
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 251 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 619
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] pro zaplacení částky 308 037 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 286 637 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení dalších 21 400 Kč se zákonným úrokem z této částky od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 148 015, 50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobce.
IV. Žalobce je povinen zaplatit státu České republice na náhradě nákladů řízení částku 755 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 6.
V. Žalovaný je povinen zaplatit státu České republice na náhradě nákladů řízení částku 10 112 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 6.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tak, že žalovaný je advokátem, který zastupoval své klienty v soudních řízeních správních, v nichž byla jeho klientům přisouzena náhrada nákladů řízení, popř. rozhodnuto o vrácení soudního poplatku. Náhradu nákladů řízení a vrácené soudní poplatky žalovaný inkasoval, klientům je nevyplatil, čímž mu vzniklo bezdůvodné obohacení. Jednotlivé pohledávky z titulu náhrady nákladů řízení, popř. vrácení soudního poplatku, přisouzené v jednotlivých řízeních pak byly postoupeny na žalobce smlouvami o postoupení pohledávek, takto došlo k postoupení následujících pohledávek na žalobce: a. pohledávky ve výši 21 228 Kč z titulu náhrady nákladů řízení přiznané klientu žalovaného [jméno FO], nar. [datum], trvale bytem [adresa], rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 33 A 8/2020-38; rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 31 A 78/2019-38 a usnesením Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 115/2019-44, b. pohledávky ve výši 20 600 Kč z titulu náhrady nákladů řízení přiznané klientce žalovaného [jméno FO], IČO: [IČO], sídlem [adresa], rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. 45 A 155/2017-37 a usnesením Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 193/2018-22, c. pohledávky ve výši 13 628 Kč z titulu náhrady nákladů řízení přiznané klientu žalovaného [jméno FO], nar. [datum], trvale bytem [adresa], rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 10 A 111/2019-36 a rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 139/2020-33, d. pohledávky ve výši 53 828 Kč z titulu náhrady nákladů řízení přiznané klientu žalovaného [jméno FO], nar. [datum], trvale bytem [adresa], rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 50 A 35/2019-22, a rozsudky Krajského soudu v Brně č. j. 30 A 45/2020-39, č. j. 41 A 48/2020-35, č. j. 41 A 48/2019-24, č. j. 41 A 16/2021-54 a usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 51 A 4/2019-49, e. pohledávky ve výši 21 028 Kč z titulu náhrady nákladů řízení přiznané klientu žalovaného [jméno FO], nar. [datum], trvale bytem [adresa], rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 16 A 1/2019-52 a č. j. 16 A 55/2019-43, f. pohledávky ve výši 34 400 Kč z titulu náhrady nákladů řízení přiznané klientu žalovaného [jméno FO], IČO [IČO], trvale bytem [adresa], rozsudky Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č. j. 59 A 80/2017-43 a č. j. 58 A 5/2019-42 a rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 406/2018-34, g. pohledávky ve výši 20 000 Kč z titulu náhrady nákladů řízení přiznané klientce žalovaného [jméno FO], nar. [datum], trvale bytem [adresa], rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, č. j. 72 A 77/2017-37 a rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 190/2019-20, h. pohledávky ve výši 19 600 Kč z titulu náhrady nákladů řízení přiznané klientu žalovaného [jméno FO], nar. [datum], trvale bytem [adresa], rozsudky Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 42 A 20/2018-33 a č. j. 42 A 28/2018-27, i. pohledávky ve výši 15 342 Kč z titulu náhrady nákladů řízení přiznané klientu žalovaného [jméno FO], nar. [datum], trvale bytem [adresa], rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, č. j. 73 A 11/2022-28 a usnesením nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 22/2023-23, j. pohledávky ve výši 13 228 Kč z titulu náhrady nákladů řízení přiznané klientu žalovaného [adresa], nar. [datum], trvale bytem [adresa], rozsudky Krajského soudu v Brně č. j. 31 A 137/20018-38 a č. j. 32 A 6/2020-39, k. pohledávky ve výši 21 028 Kč z titulu náhrady nákladů řízení přiznané klientu žalovaného [jméno FO], nar. [datum], trvale bytem [adresa], rozsudky Městského soudu v Praze č. j. 13 A 53/2018-38 a č. j. 2 A 109/2018-66, l. pohledávky ve výši 29 099 Kč z titulu náhrady nákladů řízení přiznané klientu žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO], IČO: [IČO], sídlem [adresa], rozsudky Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci č. j. 72 A 58/2017-37 a č. j. 72 A 31/2018, m. pohledávky ve výši 5 000 Kč z titulu náhrady nákladů řízení přiznané klientu žalovaného [jméno FO], nar. [datum], trvale bytem [adresa], usnesením Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 330/2021-30, n. pohledávky ve výši 20 028 Kč z titulu náhrady nákladů řízení přiznané klientu žalovaného [jméno FO], nar. [datum], trvale bytem [adresa], rozsudky Krajského soudu v Brně č. j. 29 A 110/2020-55 a č. j. 22 A 15/2021-45.
2. Všechny uvedené pohledávky shora jmenovaných klientů žalovaného byly zaplaceny na účet žalovaného jako právního zástupce, ten si však finanční prostředky z vyplacené náhrady nákladů řízení a vrácených soudních poplatků ponechal bez právního důvodu, čímž mu vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Vzhledem k tomu, že uvedené pohledávky byly postoupeny na žalobce, je žalovaný povinen je zaplatit žalobci. Žalobce žalovaného vyzval k vydání bezdůvodného obohacení písemnou výzvou, ten však žalobci ničeho neuhradil.
3. K podané žalobě se vyjádřil žalovaný tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Z hlediska procesní obrany žalovaného lze shrnout následující právně významné námitky. Žalovaný tvrdil, že klienti, které ve shora odkazovaných soudních řízeních správních zastupoval, mu nezaplatili odměnu za jeho právní služby, jejíž výše měla být stanovena podle advokátního tarifu. Namítal, že se svými klienty, které zastupoval v odkazovaných řízeních, měl dohodu, že si přiznanou náhradu nákladů řízení ponechá oproti tomu, že tito mu za takových okolností nemusí vyplatit odměnu za jeho právní služby. Tvrdil, že tato dohoda s klienty pokrývala i vrácené soudní poplatky. Následně pak, vzdor svým předchozím tvrzením začal namítat, a tuto obranu několikrát ve svých podáních zdůraznil, že částky z titulu náhrady nákladů řízení mu vůbec k jeho rukám vyplaceny nebyly a zdůraznil, že v tomto směru důkazní břemeno tíží žalobce. Současně namítal, že soudní poplatky nebyly hrazeny jeho klienty, a proto jim nesvědčilo právo na jejich vrácení a nemohli takovou pohledávku z titulu vrácení soudního poplatku postoupit na žalobkyni. Dále na svou obranu, že smlouvy o postoupení pohledávek byly podepsány za žalobce [jméno FO], který se podílel na nelegální činnosti [právnická osoba], za níž byl jmenovaný spolu s družstvem odsouzen rozsudkem Městského soudu v Praze za trestný čin neoprávněného podnikání. Žalobu proto označil za pokus podvodu mající za cíl legalizaci prostředků z kriminální činnosti. Dále v rámci procesní obrany popřel pravost podpisů na smlouvách o postoupení pohledávek a namítal, že jednotliví postupitelé pohledávek nerozuměli složitému a krkolomnému textu postupní smlouvy, jehož obsah popřel, uvedl, že při uzavírání smlouvy byli nezkušení, lehkomyslní a žehral nad tím, že s ním klienti situaci nekonzultovali. Dále namítal, že vymáhání pohledávek není předmětem činnosti žalobce dle stanov založených ve spolkovém rejstříku a taková činnost žalobce je v rozporu s dobrými mravy. Tvrdil, že postoupením pohledávek z titulu náhrady nákladů řízení došlo ke zhoršení jeho postavení coby dlužníka, neboť po postoupení pohledávek již nemůže proti přiznaným nákladům řízení započíst své pohledávky z titulu mimosmluvní odměny za právní služby, z uvedeného důvodu tak postoupení odporovalo zákonu. S odkazem na shora uvedené namítal, že smlouva o postoupení pohledávek je neplatná. Dále namítal, že rozsudky, na jejichž základě byla přiznána náhrada nákladů řízení vůbec nenabyly právní moci. V obecné rovině pak namítl promlčení jednotlivých pohledávek s dovětkem, že ohledně „nepromlčení“ pohledávky tíží procesní břemena žalobce, když současně trval na tom, že částky odpovídající požadované náhradě nákladů řízení nebyly na jeho účet vůbec zaplaceny. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.
4. Žalobce následně doplnila svá tvrzení tak, že za zastupování klientů v odkazovaných správních řízeních žalovaný nárok na žádnou odměnu neměl, neboť uvedené klienty zastupoval jako právník [právnická osoba], jehož byli klienti členem a za jejich zastupování byl žalovaný placen tímto družstvem. Takto jej také jednotliví klienti zmocňovali, a to na základě pokynu družstva. Vůlí postupitelů při postoupení pohledávky bylo postoupit pohledávku z titulu náhrady nákladů řízení na žalobce, tuto vůli pak jednotliví postupitele stvrdili podpisem prohlášení k postoupení pohledávek. Dále žalobce k námitkám žalovaného odkázala na platné stanovy, dle nichž je předmětem spolku i zajišťování finančních prostředků pro svou činnost, potud je vymáhání pohledávek v souladu se stanovami žalobce.
5. Soud věc projednal, a na základě provedeného dokazování, kdy provedené důkazy hodnotil podle § 132 zák. č. 99/1963 sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci.
6. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 33 A 8/2020-38 soud zjistil, že v tomto řízení žalovaný jako advokát zastupoval [jméno FO], přičemž výrokem II. tohoto rozsudku byla [jméno FO] na náhradě nákladů řízení přiznána částka 11 228 Kč k rukám jeho právního zástupce, kterým byl žalovaný. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 8. 2021, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 9. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 13. 9. 2021.
7. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 A 78/2019-38 soud zjistil, že v tomto řízení byla [jméno FO] na náhradě nákladů řízení přiznána částka 2 000 Kč k rukám jeho právního zástupce, kterým byl žalovaný. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 2. 2019, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu MÚ [adresa] ze dne 17. 3. 2025 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 8. 7. 2019.
8. Z usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 115/2019-44 soud zjistil, že výrokem I tohoto usnesení byla F. [jméno FO] přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 8 000 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobkce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 8. 2019, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 25. 6. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 20. 9. 2019.
9. Z rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 45 A 155/2017-37 soud zjistil, že tímto rozsudkem byla [jméno FO], přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 15 600 Kč k rukám jejího právního zástupce, kterým byl žalovaný. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 6. 2018, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu MÚ [adresa] ze dne 2. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 22. 6. 2018.
10. Z usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 193/2018-22 soud zjistil, že výrokem III bylo rozhodnuto, že [jméno FO] se vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč k rukám jejího právního zástupce, kterým byl žalovaný. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] Teforvou ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 31. 8. 2018, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 3. 2025 a záznamu o vydání soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 18. 9. 2018.
11. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 10 A 111/2019-36 soud zjistil, že výrokem [jméno FO] soud rozhodl o přiznání náhradě nákladů [jméno FO] ve výši 10 228 Kč žalobci k rukám jeho právního zástupce, [tituly před jménem] [jméno FO] a současně bylo rozhodnuto o vrácení části soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla co do částky 10 228 Kč postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. 4. 2020, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 3. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 11. 5. 2020. Z přípisu Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2025 a záznamu o vydání ze dne 29. 6. 2020 soud zjistil, že soudní poplatek byl vrácen na účet žalovaného dne 26. 6. 2020.
12. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 139/2020-33, soud zjistil, že jím byl ve výroku [jméno FO] přiznán nárok na náhradu nákladů ve výši 3 400 Kč k rukám jeho právního zástupce, [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. 7. 2020, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 15. 8. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů z citovaného rozhodnutí nebyla žalovanému vyplacena, a to z důvodu, že žalovaný coby právní zástupce nesdělil číslo bankovního účtu, na který má být plnění z výše uvedeného rozhodnutí zasláno.
13. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 50 A 35/2019-22 soud zjistil, že jím byla [jméno FO] přiznána náhradu nákladů ve výši 8 800 Kč k rukám jeho právního zástupce, kterým je žalovaný. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na ce Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 6. 2019, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu MÚ [adresa] ze dne 8. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 24. 6. 2019.
14. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 A 45/2020-39 soud zjistil, že jím byla [jméno FO] přiznána náhrad nákladů řízení ve výši 2 000 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 11. 2020, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu Magistrátu města [adresa] ze dne 3. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 21. 10. 2020.
15. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 41 A 48/2020-35, soud zjistil, že jím byla [jméno FO] přiznána náhrad nákladů řízení ve výši 9 800 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 2. 2021, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z KÚ Jihomoravského kraje ze dne 11. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 10. 3. 2021.
16. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 41 A 48/2019-24 soud zjistil, že jím byla [jméno FO] přiznána náhrada nákladů ve výši 9 800 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 2. 2021, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu KÚ Jihomoravského kraje ze dne 22. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 10. 3. 2021.
17. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 41 A 16/2021-54 soud zjistil, že jím byla [jméno FO] přiznána náhrada nákladů ve výši 11 228 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 30. 5. 2022, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu KÚ Jihomoravského kraje ze dne 5. 8. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 20. 6. 2022.
18. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 51 A 4/2019-49 soud zjistil, že jím byla ve výroku [jméno FO] přiznána náhrada nákladů ve výši 10 200 Kč [jméno FO] k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO] a zároveň ve výroku III bylo rozhodnuto, že se [jméno FO] vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 1. 2020, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu KÚ kraje Vysočina ze dne 8. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 31. 1. 2020. Z přípisu Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 2. 2025 soud zjistil, že soudní poplatek byl vrácen na účet žalovaného dne 4. 2. 2020.
19. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 16 A 1/2019-52 soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o nároku [jméno FO] na náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum], tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu Ministerstva dopravy ze dne 4. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne [datum].
20. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. č. j. 16 A 55/2019-43 soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o nároku [jméno FO] na náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 1. 2022, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu Ministerstva dopravy ze dne [datum] soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne [datum].
21. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č. j. 59 A 80/2017-43 soud zjistil, že jím byl [jméno FO] přiznán nárok na náhradu nákladů ve výši 9 800 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. 10. 2018, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu KÚ Libereckého kraje ze dne 1. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 15. 11. 2018.
22. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č. j. č. j. 58 A 5/2019-42 soud zjistil, že jím byl [jméno FO] přiznán nárok na náhradu nákladů ve výši 9 800 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 4. 2020, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu KÚ Libereckého kraje ze dne 15. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 25. 5. 2020.
23. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 406/2018-34, soud zjistil, že jím byl [jméno FO] přiznán nárok na náhradu nákladů ve výši 14 800 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 5. 2019, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu KÚ Libereckého kraje ze dne 11. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 3. 6. 2019.
24. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci, č. j. 72 A 77/2017-37 soud zjistil, že jím byl [jméno FO] přiznán nárok na náhradu nákladu řízení ve výši 16 600 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že na listině, kterou měly být postoupena pohledávka [jméno FO] na žalobce, se nachází podpis „[jméno FO]“. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum], tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu KÚ Olomouckého kraje ze dne 2. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 20. 6. 2019.
25. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 190/2019-20 soud zjistil, že jím byl [jméno FO] přiznán nárok na náhradu nákladu řízení ve výši 3 400 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že na listině, kterou měly být postoupena pohledávka [jméno FO] na žalobce, se nachází podpis „[jméno FO]“. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 6. 2019, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu KÚ Olomouckého kraje ze dne 2. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 20. 6. 2019.
26. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 42 A 20/2018-33 soud zjistil, že v tomto řízení žalovaný jako advokát zastupoval [jméno FO], přičemž výrokem [jméno FO]. tohoto rozsudku byla [jméno FO] na náhradě nákladů řízení přiznána částka 9 800 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. 4. 2021, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu KÚ Ústeckého kraje ze dne 2. 8. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 10. 5. 2021.
27. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 42 A 28/2018-27 soud zjistil, že v tomto řízení žalovaný jako advokát zastupoval [jméno FO], přičemž výrokem [jméno FO]. tohoto rozsudku byla [jméno FO] na náhradě nákladů řízení přiznána částka 9 800 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. 4. 2021, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu KÚ Ústeckého kraje ze dne 2. 8. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 10. 5. 2021.
28. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, č. j. 73 [právnická osoba]/2022-28 soud zjistil, že jím byl přiznán [jméno FO] nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] dne 2. 7. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. 1. 2023, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu KÚ Ústeckého kraje ze dne 25. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 16. 2. 2023.
29. Usnesením Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 22/2023-23 soud zjistil, že jím byl přiznán [jméno FO] nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 4 114 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] dne 2. 7. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. 6. 2023, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu KÚ Ústeckého kraje ze dne 25. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 12. 7. 2023.
30. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 A 137/20018-38 soud zjistil, že jím byl [adresa] přiznán nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [adresa] dne 9. 5. 2023 soud zjistil, že pohledávka [adresa] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 2. 2019, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu MÚ [adresa] ze dne 22. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 8. 7. 2019.
31. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 32 A 6/2020-39 soud zjistil, že jím byl [adresa] přiznán nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [adresa] dne 9. 5. 2023 soud zjistil, že pohledávka [adresa] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. 8. 2021, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu KÚ Jihomoravského kraje ze dne 13. 8. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 13. 9. 2021.
32. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 13 A 53/2018-38 soud zjistil, že jím byl [jméno FO] přiznán nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] dne 21. 7. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. 4. 2021, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu Ministerstva dopravy ze dne 17. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 7. 5. 2021.
33. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 2 A 109/2018-66, soud zjistil, že jím byl [jméno FO] přiznán nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] dne 21. 7. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. 4. 2021, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu Ministerstva dopravy ze dne 31. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 12. 5. 2021.
34. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci č. j. 72 A 58/2017-37 soud zjistil, že jím byl [tituly před jménem] [jméno FO] přiznán nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 17 899 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka [tituly před jménem] [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. 2. 2019, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu KÚ Olomouckého kraje ze dne 11. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 7. 3. 2019.
35. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci č. j. 72 A 31/2018 soud zjistil, že jím byl [tituly před jménem] [jméno FO] přiznán nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 11 200 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO] a současně bylo rozhodnuto o vrácení části soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 12. 4. 2023 soud zjistil, že pohledávka [tituly před jménem] [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 9. 2018, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu KÚ Olomouckého kraje ze dne 16. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 20. 9. 2018.
36. Z usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 330/2021-30 soud zjistil, že jím byl přiznán [jméno FO] vrácen soudní poplatek ve výši[Anonymizováno]5 000 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 13. 4. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 30. 11. 2021, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu Nejvyššího správního soud ze dne 26. 2. 2025 soud zjistil, že soudní poplatek ve výši 5 000 Kč byl vrácen na účet žalovaného.
37. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 A 110/2020-55 soud zjistil, že jím byl [jméno FO] přiznán nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 8 800 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 19. 6. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 11. 2020, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu Magistrátu města Zlín ze dne 16. 7. 2024 soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 17. 12. 2020.
38. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 22 A 15/2021-45 soud zjistil, že jím byl [jméno FO] přiznán nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč k rukám jeho právního zástupce – [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] ze dne 19. 6. 2023 soud zjistil, že pohledávka [jméno FO] z citovaného rozhodnutí byla postoupena na žalobce. Z Detailu dokumentu pořízeného z vyhledávače Nejvyššího správního soudu ke shora uvedenému rozhodnutí soud zjistil, že citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 6. 2022, tuto skutečnost pak soud současně ověřil nahlédnutím do vyhledávače Nejvyššího správního soudu tzv. online. Z přípisu KÚ Jihomoravského kraje ze dne [datum] soud zjistil, že náhrada nákladů řízení dle citovaného rozhodnutí byla vyplacena na účet žalovaného dne 20. 6. 2022.
39. Z jednotlivých prohlášení k postoupení pohledávky podepsaných klienty žalovaného, jak jsou jmenováni shora a jak je žalovaný zastupoval ve shora odkazovaných soudních řízení správních, pak soud zjistil, že shora jmenovaní klienti žalovaného v rámci postoupení jejich pohledávek z titulu přiznané náhrady nákladů řízení (event. vrácení soudního poplatku) písemně prohlásili, že spolupráce s žalovaným proběhla tak, že pověřili [právnická osoba] (dále jen [právnická osoba]), k tomu, aby za ně řešila přestupky, což se stalo tou formou, že [právnická osoba] zajistila jejich právní zastoupení ve shora odkazovaných soudních řízeních správních, za tímto účelem pak na pokyn [právnická osoba] podepsali žalovanému plnou moc, na základě které je následně zastupoval. Veškerá komunikace byla vedena zprostředkovaně prostřednictvím [právnická osoba], s žalovaným do styku vůbec nepřišli. Dohoda byla taková, že odměnu za zastupování klientů žalovaným hradí [právnická osoba]. Žalovaný po nich nikdy odměnu za právní služby nepožadoval, nikdy svou odměnu proti přiznané náhradě nákladů řízení nezapočetl, ani s klienty nikdy o zastoupení nekomunikoval, nedoručoval jim žádné písemnosti z předmětných řízení, ani konečná rozhodnutí ve věci. Závěrem klienti žalovaného v prohlášení uvedli, že jej činí v návaznosti na uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávky.
40. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2023 ve věci sp. zn. č.j. 5 To 251/2023 na č.l. 125 soud zjistil, že [jméno FO][Anonymizováno]a [právnická osoba] byli odsouzeni za přečin neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (t.z.), a to tak, že [jméno FO] sám, popř. prostřednictvím [právnická osoba], ve větším rozsahu neoprávněně podnikal tak, že zastupoval jednotlivé osoby ve správních řízeních, za což inkasoval odměnu. Zastupování se však netýkalo zastupování v soudním řízení správním, jako tomu bylo v právě projednávané věci, tedy dle skutku vymezeného v rozsudku se věc týkala zcela jiných případů.
41. Z přípisu žalobce ze dne 27. 8. 2023 a podacího lístku soud zjistil, že tímto přípisem byl žalovaný informován o postoupení pohledávek jeho klientů na náhradu nákladů řízení, případně vrácení soudního poplatku, kdy součástí tohoto přípisu bylo současně 14 smluv o postoupení pohledávek. Žalovaný byl vyzván, aby pohledávky uhradil ve lhůtě 7 dnů od doručení přípisu. Z podacího lístku se pak podává, že dne 27. 8. 2023 byl přípis zaslán žalovanému. Z výpisu ze sledování zásilek ze dne 28. 8. 2023 soud zjistil, že zásilka byla dne 28. 8. 2023 dodána do domovní schránky.
42. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 11. 2023 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván právní zástupkyní žalobce ještě před podáním žaloby. Z podacího lístku se pak podává, že dne 16. 11. 2023 byla výzva zaslána žalovanému.
43. S ohledem na to, že žalovaný, mimo jiné, zpochybňoval i podpisy na smlouvách o postoupení pohledávek a prohlášeních k postoupení pohledávek a namítal, že postupitele pohledávek podepisovaným dokumentům nerozuměli, soud v rámci dokazování k návrhům žalovaného vyslechl v procesním postavení svědků všechny bývalé klienty žalovaného, jak jsou uvedení shora.
44. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že využíval služeb Motopojišťovny, která za něj řešila dopravní přestupky, za což platil pár tisíc ročně, přičemž původní smlouvu však uzavřel se subjektem „Jak na pokuty“. Podpis na předestřené smlouvě o postoupení pohledávky vypadá jako jeho podpis, ale nepamatuje si, že by ji podepisoval. Smlouva mu patrně přišla emailem, vytiskl ji a podepsal, aniž by si její obsah důkladně přečetl. Subjekt, kterému pohledávku postupoval nezná. Nezná ani žalovaného a není si vědom, že by vůči němu měl nějaké pohledávky. Uvedl, že za službu platil několik tisíc korun ročně a vnímal ji jako pojištění. Od podpisu smlouvy o postoupení pohledávky očekával, že tím věc skončí. Tehdy význam smlouvy nepochopil a chápe jej až nyní (po soudním jednání).
45. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že účastníky řízení nezná a nepamatuje si, že by byla kdy ve smluvním vztahu ohledně vyřizování přestupků, žalovaného nezná. Nepamatuje si, zda někdy platila za služby spojené s vyřizováním pokut a Motoristickou vzájemnou pojišťovnu nezná. Podpis na předložené smlouvě o postoupení pohledávky je jejím, avšak obsah smlouvy si nepamatuje a nevzpomíná si, jak se k ní dostala; smlouvu sama nepsala a neví, kdo ji vyhotovil. Rozumí však, co znamená postoupit pohledávku. Uvedla, že nevěděla, zda žalovanému něco dlužila či zda jí poskytoval nějaké služby, a že nikdy žalovaného poškodit nechtěla. K předestřenému rozsudku Krajského soudu v Praze uvedla, že je uvedena jako žalobkyně, na podrobnosti si však nepamatuje, ale předpokládá, že je to pravda. Svědkyně dále uvedla, že v době postoupení pohledávky v roce 2023 již nebyla podnikající fyzickou osobou a neví, proč je ve smlouvě o postoupení pohledávky vymezena identifikačním číslem.
46. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že účastníky řízení nezná a neví, čeho se věc týká. Byl klientem [právnická osoba], která za něj řešila přestupky a v těchto řízeních jej zastupoval žalovaný, jemuž podepsal plnou moc. Žádnou odměnu za zastupování neplatil, žádné požadavky na úhradu nákladů řízení neobdržel a soudní poplatky nikdy nehradil. Podpis na smlouvě o postoupení pohledávky je jeho, smlouva mu byla zaslána e-mailem od [právnická osoba], které důvěřoval, a podepsal ji, protože mu byla pojišťovnou zaslána k vyrovnání vztahů mezi ní a žalovaným. Žádná dohoda o vypořádání nákladů řízení nebyla uzavřena ani s pojišťovnou, ani se žalovaným, kterého osobně nikdy neviděl. Podpisem smlouvy nesledoval žádný konkrétní cíl, právním věcem nerozumí, dokumenty podepsal v důvěře k pojišťovně a necítí se být jejich podpisem jakkoli zneužit.
47. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že účastníky řízení nezná a neví, co je jeho předmětem. Žalovanému podepisoval plnou moc k zastupování v řízeních o přestupcích, a to prostřednictvím [právnická osoba]. Se žalovaným se osobně nikdy nesetkal, plnou moc podepsal distančně a nepamatuje si, že by s ním podepisoval jakékoliv dokumenty týkající se vypořádání nákladů řízení. Podpis na smlouvě o postoupení pohledávky vypadá jako jeho, nicméně si není vědom, že by ji podepsal. Ani prohlášení k postoupení pohledávky si nevybavuje, podpis na něm však může být jeho, přesně si to nepamatuje. Dokumenty mohl podepsat. Odměna za zastupování nebyla sjednána se žalovaným, vše platil pouze [právnická osoba]. Žalovaný mu nikdy nic nedlužil, ani po něm nic nepožadoval. Veškeré záležitosti ohledně zastupování řešil výlučně s [právnická osoba] prostřednictvím datové schránky, jméno žalobce mu nic neříká. Vše, co [právnická osoba] požadovala podepsat, podepsal, zaplatil sjednané částky a čekal na výsledek řízení. Neví, kolik přesně [právnická osoba] zaplatil, ani jak dlouho je jejím klientem, o částce 24 000 Kč nic neví. Svědek následně přípisem ze dne 25. 3. 2025 doplnil informaci o tom, že se mu podařilo dohledat příslušné dokumenty a sděluje soudu, že jak smlouvu o postoupení pohledávky, tak prohlášení k postoupení pohledávky skutečně podepsal.
48. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že účastníky řízení osobně nezná. Spolupracoval s [právnická osoba], které zasílal přestupky k vyřízení, přičemž pojišťovna zajišťovala právní zastoupení. Na některých plných mocích bylo uvedeno jméno žalovaného. Smlouvu o postoupení pohledávky i prohlášení k postoupení podepsal, ačkoli si již nepamatuje, kdy a proč tak učinil; podpisy jsou jeho. Uvedl, že smlouvu podepsal proto, aby náklady řízení, které mu byly přiznány, připadly [právnická osoba], neboť ta nesla náklady celého řízení. S žalovaným nikdy neuzavíral žádný smluvní vztah a považoval jej za advokáta spolupracujícího s pojišťovnou. Pojišťovna nabízela právní pomoc bez dalších poplatků, a proto považoval postoupení pohledávky za logické a legitimní. Náklady právního zastoupení podle něj hradila [právnická osoba], která nesla veškeré výdaje související s přestupkovými řízeními. Žádnou dohodu o nákladech či odměně se žalovaným neuzavíral a žádné finanční nároky vůči žalovanému, jakož i žalovaný vůči němu, nemají.
49. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že účastníky řízení osobně nezná, pouze ví, že žalovaný jej v minulosti zastupoval v řízení před soudem na základě plné moci, kterou mu zaslala Motoristická vzájemná pojišťovna (též jen jako „[právnická osoba]“). Uvedl, že [právnická osoba] za něj řešila přestupky a že za služby platil pojistné jednou ročně, jehož výše se měnila podle počtu vyřizovaných věcí. Odměna za zastupování tedy měla náležet [právnická osoba], s níž měl smluvní vztah. Smlouvu o postoupení pohledávky i prohlášení k postoupení, které mu přišly e-mailem, podepsal, ačkoli si již nepamatuje okolnosti podpisu. Podpisy jsou však určitě jeho. Se žalovaným nikdy osobně ani telefonicky nekomunikoval a žádnou dohodu o nákladech řízení s ním neuzavíral. Domnívá se, že soudní poplatky hradila [právnická osoba] a že náklady řízení měly patřit jí. Žalovanému nikdy nic neplatil, stejně jako on po něm nic nepožadoval, a nevnímá mezi nimi žádné vzájemné závazky. K podpisu smlouvy jej nikdo neurgoval, s nikým o věci před jednáním nemluvil a postoupení pohledávky považoval za běžný postup, protože partnerem pro něj byla výhradně [právnická osoba]. Neví, jestli žalovanému byla za právní služby hrazena odměna, popřípadě jakou formou.
50. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že je s předmětem řízení obeznámena, neboť svědkem předvolaným v obdobném řízení je i její bývalý manžel [jméno FO]. Žalovaný jí volal před jednáním a chtěl, aby se k němu dostavila. Předmět řízení spolu neřešili. [právnická osoba] zná, její bývalý manžel s nimi uzavřel smlouvu, protože provozoval taxislužbu, ona nejspíše také, protože jí tam manžel zahrnul do její smlouvy, což sama podepsala. Smlouvu o postoupení pohledávky však ona nepodepsala, nikdy ji neviděla, podpis na smlouvě není její. Smlouvu za ní musel podepsat její bývalý manžel. Stejně tak nepodepsala ani prohlášení k postoupení pohledávky, text prohlášení jí není znám, nikdy s takovým textem nepřišla do styku, nikdo jí ho ani neposílal k podpisu. Podpis na plné moci pro [tituly před jménem] [jméno FO] sice její je, ale neví o tom, že jí [tituly před jménem] [jméno FO] zastupoval v nějakých řízeních a nepamatuje si ani, zda měli uzavřenou nějakou smlouvu ohledně nákladů řízení. Nikdy mu žádné peníze neplatila a on žádné peníze nechtěl.
51. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že po obdržení předvolání telefonicky kontaktoval žalovaného, jehož číslo si dohledal na internetu. Žalovaný mu vysvětlil, že řízení se týká dokumentů ohledně vypořádání nákladů řízení, které podepsal a měl si je důkladně přečíst. Žalovaného si pamatuje, neboť jím byl zastupován v rámci svého členství u [právnická osoba], která mu žalovaného přidělila; sám jej nevyhledával a v době zastupování s ním nebyl v kontaktu. [právnická osoba] jej později oslovila kvůli vypořádání nákladů řízení ve dvou případech. Dokumenty si přečetl jen zběžně, nerozuměl jim, obával se, že by mohl být povinen něco hradit, a proto je podepsal. Uvedl, že je běžně opatrný při podepisování listin, ale v tomto případě se spolehl na vysvětlení, že podpis je nutný. Smlouvu o postoupení pohledávky i prohlášení k postoupení pohledávky skutečně podepsal, návrh mu přišel z e-mailu klientského centra [právnická osoba]. Žádné finanční plnění za postoupení neobdržel, žalovaný mu nikdy nic nedlužil ani po něm nic nepožadoval. Veškeré platby hradil pouze [právnická osoba] formou ročního předplatného, soudní poplatky neplatil a neví, kdo je hradil. Před podpisem dokumentů žalovaného nekontaktoval, neboť měl za to, že vše vyřídí [právnická osoba]. Nyní považuje podpis listin za chybu, neboť nerozuměl vztahům mezi žalovaným a [právnická osoba]. Soud převzal od svědka svazek listin souvisejících se smlouvou o postoupení pohledávky a prohlášením k postoupení pohledávky, které byly založeny do spisu.
52. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že účastníky řízení nezná, obsah řízení pochopil pouze z e-mailové komunikace, jméno žalovaného mu je známé, neboť mu na základě e-mailového požadavku od [právnická osoba] podepsal plnou moc k zastupování. Poté, co obdržel předvolání k výslechu, hovořil s žalovaným asi pět minut o předmětu sporu. S žalovaným se nikdy předtím nesetkal ani s ním nemluvil. Řízení, ve kterém byl žalovaným zastupován, dopadlo dobře. Smlouvu o postoupení pohledávky a prohlášení k postoupení pohledávek podepsal, protože přiznaná odměna mu nenáležela a vše vyřizovala pojišťovna, s žalovaným se v souvislosti s tím nikdy nesetkal, s ním žádnou dohodu o úhradě nákladů řízení neměl a nikdy po něm nepožadoval vyúčtování právních služeb, žalovaný mu nic nedluží. Dokumenty mu byly zaslány e-mailem [právnická osoba], podpisem se jeho majetková situace nezměnila a věděl, co podepisuje; dále svědek uvedl, že všechny náklady řízení a vyrovnání s žalovaným řešila pojišťovna, on do toho nic neinvestoval a od nikoho nic nepožadoval.
53. Z výslechu svědka [adresa] soud zjistil, že nezná účastníky řízení ani jeho předmět, [právnická osoba] nezná a nikdy s ní osobně nespolupracoval. V rámci podnikání s ní však mohli být v kontaktu jeho kolegové. Žalovaného nezná, nevzpomíná si, že by ho někdy zastupoval v řízení o přestupcích, a nikdy nebyl v žádném řízení o pokutách zastupován. Podpisy na listinách Smlouvy o postoupení pohledávky a Prohlášení k postoupení pohledávky jsou jeho, nevzpomíná si však, kdy a v jaké souvislosti je podepsal, zřejmě v souvislosti se zastupováním při přestupcích. Nevzpomíná si, že by byla před Krajským soudem v Brně vedena řízení pod sp. zn. 32 A 6/2020–30 a 31 A 137/2018–38, kterých by byl účasten jakožto žalobce. Podpis na plné moci je jeho, plnou moc podepsal elektronicky po výzvě zaslané e-mailem, aniž by věděl, od koho výzva pocházela. Uzavíral smlouvy na vyřizování přestupků a v této souvislosti platil odměnu, spolupracoval v jednotlivých letech s různými společnostmi, avšak neví, zda i se žalovaným, a soudní poplatky nikdy neplatil. Je mu znám projekt Nechcipokutuznat.cz, se kterým spolupracoval, e-mail [e-mail] však nemá. Žalovaný po něm nikdy nepožadoval odměnu, stejně jako svědek po žalovaném nic nevymáhal. Listiny k postoupení pohledávek obdržel e-mailem, podepsal je a odeslal, jinou formou nekomunikoval. Nepamatuje si detaily uzavření smluv, neví, zda byl členem [právnická osoba], za postoupení pohledávek nic neobdržel, žalovaný mu žádné prostředky nezadržuje, nikdy nežádal o vyúčtování a nesouhlasil s tím, aby [právnická osoba] převzala povinnost k hrazení služeb za právní služby v souvislosti se zastoupením žalovaným.
54. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že účastníky řízení zná pouze podle jména a nikdy je neviděl, před jednáním nebyl kontaktován a přesný obsah záležitosti mu nebyl znám; veškerou komunikaci vedl s [právnická osoba] a se žalovaným osobně nejednal, žádné dohody ohledně odměny za zastupování neměl, nevěděl, kdo odměnu žalovanému hradil, a žádnou korespondenci se žalovaným nenašel. Ohledně přestupků pojišťovna zasílala podklady a plné moci, které svědek podepisoval, za což platil cca 3 000 Kč ročně, a v roce 2023 řešil s pojišťovnou náklady řízení a postoupení pohledávky, které podepsal a zaslal Motoristické vzájemné pojišťovně. Podpisy na smlouvě o postoupení pohledávek a prohlášení k postoupení jsou jeho, vždy postupoval podle pokynů pojišťovny, neviděl důvod jim něco nepodepsat, nikdy nebyl s nikým ohledně odměn v kontaktu a nehradil soudní poplatky; e-maily od pojišťovny považoval za standardní záležitosti, ověřil si jejich správnost a dokumenty podepsal, aniž by věděl, zda komunikace proběhla e-mailem nebo telefonicky. Všechny požadované platby hradil pojišťovně, s žalovaným nebyl v kontaktu, soudní náklady předpokládal, že náležely pojišťovně, a nevěděl o žádných dohodách mezi žalovaným a pojišťovnou. Odměnu by žalovanému uhradil jen v případě, že by zastupování nebylo prostřednictvím pojišťovny; pokud podepsal prohlášení o postoupení pohledávky, vycházel ze své zkušenosti s přestupky a spoluprací žalovaného s pojišťovnou, aniž by zjišťoval detaily vztahu mezi žalovaným a pojišťovnou.
55. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že žalobce nezná, s panem žalovaným hovořil telefonicky jen krátce před jednáním, aby zjistil, kdo si jej vyžádal jako svědka. Žalovaný jej zastupoval v kauze, kterou vyřizovala [právnická osoba]; žalovaného najala [právnická osoba] a podepsal mu proto plnou moc. Veškerou komunikaci včetně té o výsledcích jednotlivých řízení vedl výhradně s [právnická osoba]. S žalovaným nikdy předtím ohledně řízení osobně nejednal. Pochopil, že náklady řízení, byly určeny pojišťovně, nikoli jemu, jakou domluvu mezi sebou měli [právnická osoba] a žalovaný, to neví. Nikdy po žalovaném nepožadoval vyúčtování právních služeb a žalovaný od něj nevyžadoval žádné platby. Podpis na smlouvě o postoupení pohledávky, jakož i podpis na prohlášení o postoupení pohledávky, které mu byly zaslány e-mailem od pojišťovny, jsou jeho podpisy. Žádnou dohodou o náhradě nákladů řízení s žalovaným neuzavřel, a podpisem dokumentů v majetkové rovině nezaznamenal žádnou změnu; jako klient pojišťovny platil každý rok příspěvky na zastupování v přestupkových řízeních, přičemž odměnu advokáta logicky hradí ten, kdo služby objedná, a náhrady nákladů řízení, které obdržel žalovaný k rukám žalobce, měl proto postoupit pojišťovně. Listiny k postoupení pohledávek by podepsal i dnes, neověřoval statutární orgán pojišťovny. Svou výpověď nevnímá omezenou tím, že je stále klientem pojišťovny.
56. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že účastníky řízení neznal; pouze jméno žalovaného si pamatuje z e-mailové komunikace. Žalovaný ho nejspíše zastupoval v rámci správního jednání spojeného se spoluprací s [právnická osoba], která po něm vyžádala podepsání přípisu panu žalovanému, který svědek podepsal a zaslal zpět; se žalovaným však nikdy v souvislosti s jeho zastupováním nejednal a neví, co se dále ohledně zastoupení dělo. Nepamatuje si, zda mu byla přiznána náhrada nákladů řízení, a není si jist, kdy ukončil spolupráci s [právnická osoba] (pravděpodobně mezi lety 2017–2019). Smlouva a prohlášení o postoupení pohledávky mu [právnická osoba] zaslala emailem, obojí podepsal a zaslal zpět, nevzpomíná si, zda je četl, ani za jakým účelem byly podepsány; v souvislosti s tímto podepsal asi jeden či dva další dokumenty. Smlouvu si pročetl, ale s odstupem času si již nepamatuje obsah. Nedokázal právně posoudit věci, které se po něm chtěly. Praxe byla taková, že žalobci vždy dokumenty podepisoval a zasílal zpět, vše probíhalo bez problémů. Není si jist, zda platil soudní poplatek, má za to, že něco takového proběhlo. Mezi ním a žalovaným nebyla žádná dohoda o odměně za zastoupení. Po žalovaném nepožadoval vyúčtování ani peníze, žalovaný po něm nechtěl nic a nic mu nedluží; pojistné, jeho výše se v čase měnila, hradil za poskytnutou službu. Smlouvu o postoupení pohledávky by podepsal i dnes, pokud by mu dávala smysl, jak tomu bylo v době podpisu.
57. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že žalovaného osobně nezná, předpokládá však, že se jedná o [tituly před jménem] [jméno FO], který jej zastupoval ve věci odebrání řidičského průkazu. Když o řidičský průkaz přišel, obrátil se na Motoristickou vzájemnou pojišťovnu (dále jen „[právnická osoba]“), s níž se dohodl, že ho bude zastupovat za úplatu 15 000 Kč. Komunikace s [právnická osoba] probíhala e-mailem, obdržel plnou moc a věc byla pojišťovnou dále řešena. Po skončení řízení mu byly přiznány náklady, které považoval za určené pro [právnická osoba], a proto podepsal smlouvu o postoupení pohledávky a související prohlášení. Uvedl, že dokumenty obdržel e-mailem, měl možnost je prostudovat, ale smlouvu ani prohlášení před podpisem nečetl. Nepovažoval za podstatné, že smlouvu podepisuje s jiným subjektem než [právnická osoba], vnímal to jako formální krok k vypořádání nákladů řízení. Považoval to za běžný postup. Žalovanému žádné peníze neplatil, předpokládal, že je součástí [právnická osoba] a ta jej také platí. Před výslechem nebyl nikým kontaktován. Uvedl, že nebyl členem žádného družstva, neplatil členský vklad, a zpětně má pocit, že byl uveden v omyl, když postoupil pohledávky subjektu, který je podle něj neměl obdržet.
58. Výslechy všech svědků soud hodnotí jako zásadně věrohodné, když všichni svědci souladně vylíčili „modus operandi“, v jehož rámci docházelo k převzetí jejich zastoupení žalovaným, které zprostředkovávala [právnická osoba], potvrdili, že se v rámci zastoupení s žalovaným nikdy nesetkali, že s ním ohledně zastupování neměli žádné dohody, a že všechno v souvislosti se zastoupením jejich osoby vyřizovala [právnická osoba], s níž komunikovali, a která měla i odměnu žalovaného hradit. Z uvedeného důvodu jim proto přišlo logické a správné, že částky přisouzené na náhradě nákladů řízení budou vypořádány v rámci dokumentace zaslané ze strany [právnická osoba]. Současně všichni slyšení svědci potvrdili, že s žalovaným se v rámci jejich zastoupení nikdy nesetkali a nikdy s ním v rámci jejich zastoupení ani nekomunikovali, žalovaného neznají, a pokud již, tak jen jméno z plné moci, která jim byla zasílána k podpisu za účelem jejich zastoupení před soudy na úseku správního soudnictví.
59. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné pro věc právně významné skutečnosti, a proto je ani dále nehodnotil. Současně soud neprováděl další dokazování, když dospěl k závěru, že skutkový stav je zjištěn v rozsahu potřebném pro právní posouzení a rozhodnutí věci.
60. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.
61. Žalovaný, jako advokát, zastupoval shora uvedené osoby (klienty) ve shora odkazovaných soudních řízeních správních, kdy uvedení klienti žalovaného v tomto řízení vypovídali v procesním postavení svědků. K převzetí zastoupení klientů docházelo tak, že tito oslovili [právnická osoba], že je s nimi vedeno přestupkové řízení, přičemž vypořádání tohoto přestupkového řízení následně zajišťovala [právnická osoba] tak, že zprostředkovala zastoupení klientů žalovaným. K tomu pak docházelo tak, že [právnická osoba] zasílala jednotlivým klientům k podpisu plné moci k zastupování žalovaným coby advokátem, který následně uvedené osoby zastupoval v odkazovaných soudních řízeních správních, což nutně implikuje skutkový závěr, že podepsané plné moci k zastupování v odkazovaných řízeních musel předložit příslušným orgánům veřejné moci, tedy že zastoupení klientů převzal. K převzetí zastoupení docházelo zásadně tak, že žalovaný se s osobami, jejichž zastoupení přebíral, vůbec neviděl, nikdy se s nimi nesetkal a nikdy s nimi o věcech, v nichž je zastupoval, ani nekomunikoval, to potvrdili všichni slyšení svědci. S ohledem na to pak svědci zřejmě oprávněně žalovaného vnímali jako právníka [právnická osoba], jakkoliv z pohledu předpisů procesního práva tomu tak nebylo, protože jejich zástupcem byl právě žalovaný na základě udělené plné moci. Dále soud ve skutkové rovině uzavřel, že náhrada nákladů řízení, jak byla žalobcem tvrzená v žalobě, byla přiznána jednotlivým zastupovaným klientům ve výši uvedené v žalobě, když tato koresponduje s částkami přiznanými na náhradě nákladů řízení, popřípadě z titulu vrácení soudního poplatku. Současně má soud za prokázáno, že všechny částky přiznané klientům zastupovaným žalovaným na náhradě nákladů řízení, popřípadě z titulu vrácení soudního poplatku, byly vyplaceny na bankovní účet žalovaného coby advokáta, vyjma jediného případu, a to náhrady nákladů ve výši [částka], k jejíž úhradě byl dle výroku [jméno FO] rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 10 As 139/2020-28 zavázán Magistrát hl. M. Prahy, a to vůči žalobci [jméno FO] k rukám jeho zástupce [tituly před jménem] [jméno FO]. Náhrada nákladů však v tomto případě Magistrátem hl. m. Prahy nebyla [tituly před jménem] [jméno FO] zaslána, neboť ten nesdělil existující bankovní účet, na který by bylo možné částku zaslat. Současně soud z provedeného dokazování, zejm. výslechů svědků, uzavřel, že žalovaný, coby advokát, nikdy své klienty neinformoval o vyřizování jejich věci, neposkytoval jim včas vysvětlení a podklady potřebné pro uvážení dalšího postupu, tedy tito neměli povědomí o tom, zda, popřípadě v jaké výši, jim v předmětných řízeních byla přiznána náhrada nákladů řízení, popřípadě rozhodnuto o vrácení soudního poplatku, a tedy logicky nemohli mít povědomí ani o tom, že přiznané částky ze shora uvedených titulů byly vyplaceny, popřípadě kdy byly vyplaceny, a že byly vyplaceny právě na bankovní účet žalovaného, jak vyplynulo z provedeného dokazování, když všichni slyšení svědci měli za to, že žalovaný je právníkem [právnická osoba]. V tomto směru ostatně žalovaný v řízení ani netvrdil opak, tedy že by své klienty o vyřízení jejich věci, ale zejm. o tom, že náklady řízení byly uhrazeny k jeho rukám, informoval, popř. kdy, když ještě v řízení v rámci projednání věci namítal, že náklady k jeho rukám uhrazeny nebyly. Shora odkazované pohledávky z titulu náhrady nákladů řízení, popřípadě z titulu vrácení soudního poplatku, pak byly smlouvami o postoupení pohledávky, jak jsou odkazovány shora, postoupeny jednotlivými klienty na žalobce, což potvrdili jednotliví postupitele pohledávek, kteří byli slyšení jako svědci v tomto řízení. Jedinou výjimku v tomto ohledu představuje pohledávka [jméno FO], kdy z provedeného dokazování vyplynulo, že smlouvu o postoupení její pohledávky nepodepsala ona sama, nýbrž bez jejího vědomí jí podepsal její bývalý manžel, což zakládá závěr o absenci projevu vůle [jméno FO] pohledávky z titu náhrady nákladů řízení v jejích věcech postoupit. V důsledku toho nelze tento úkon považovat za platné postoupení pohledávky, a k převodu pohledávky ve prospěch žalobce v tomto případě tedy nemohlo dojít.
62. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
63. Podle § 60 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s.ř.s.) platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Měl-li úspěch jen částečný, přizná mu soud právo na náhradu poměrné části nákladů.
64. Podle § 64 s.ř.s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu.
65. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. platí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.
66. Podle čl. 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
67. Podle čl. 9 odst. 1 usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 (dále jen „etický kodex“) platí, že advokát je povinen klienta řádně informovat, jak vyřizování jeho věci postupuje, a poskytovat mu včas vysvětlení a podklady potřebné pro uvážení dalších příkazů.
68. Podle § 619 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.
69. Podle § 621 o.z. platí, že okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.
70. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 638 o.z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.
71. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
72. Podle § 1881 o.z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje a nelze postoupit pohledávku, která zaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil.
73. Podle § 30 odst. 1 o.s.ř. platí, že účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o.s.ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
74. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 12. 10. 2022 ve věci sp.zn. 20 Cdo 484/2022 uzavřel, že otázku, zda pohledávka byla skutečně postoupena a zda postoupení bylo platné, lze řešit jen ve sporu mezi postupitelem a postupníkem…… Námitka neplatnosti postupní smlouvy tak s výjimkou případů, ve kterých by dlužník prokázal, že postoupení pohledávky mělo za následek změnu (zhoršení) jeho právního postavení, dlužníkovi vůči postupníku nepřísluší (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. května 2003, sp. zn. 32 Odo 293/2002, uveřejněný pod číslem 16/2004 Sb. rozh. obč., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný pod číslem 61/2010 Sb. rozh. obč., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2016, sp. zn. 23 Cdo 5458/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2019, sp. zn. 23 Cdo 1439/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2019, sp. zn. 32 Cdo 1897/2019, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 2021, sp. zn. 20 Cdo 1271/2020).
75. V usnesení ze dne 14. 7. 2022 ve věci sp.zn. 28 Cdo 1812/2022 Nejvyšší soud uzavřel, že z konstantní judikatury dovolacího soudu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2016, sp. zn. 28 Cdo 1509/2015, a na něj navazující usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2020, sp. zn. 20 Cdo 686/2020, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2020, sp. zn. 20 Cdo 3966/2019) vyplývá, že ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. nezakládá právo advokáta na náhradu nákladů řízení; advokát je zde pouze tzv. platebním místem a je povinen náhradu nákladů řízení, jež mu byla vyplacena, vyúčtovat jím zastoupenému účastníku (k tomu také viz nález Ústavního soudu ze dne 31. 1. 2011, sp. zn. I. ÚS 3314/09). To, že zákon stanoví oprávnění advokáta přijmout jménem účastníka náhradu nákladů řízení, neznamená, že si tuto náhradu advokát může ponechat (viz např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 7. 1998, sp. zn. 10 Cmo 336/98). Výrok rozhodnutí soudu o tom, že náhrada nákladů řízení má být zaplacena advokátu (k jeho rukám), pak představuje určení platebního místa; nic se tím nemění na tom, že advokát není věcně legitimován k náhradě nákladů řízení a že nositelem přisouzeného práva, je vždy jím zastupovaný účastník řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2005 sp. zn. 21 Cdo 1645/2004, či stanovisko Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 1998, zn. Cpjn 19/98, publikováno pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, bod XV.).
76. Na základě shora uvedených ustanovení právních předpisů a závěrů plynoucích z judikatury vyšších soudů pak soud dospěl k dále uvedeným právním závěrům.
77. V odkazovaných soudních řízeních správních žalovaný, jako advokát, zastupoval své klienty (jednotlivé postupitele pohledávek), kterým byla přisouzena náhrada nákladů řízení, a to podle § 60 s.ř.s. Podle § 64 s.ř.s. ve spojení s ust. § 149 odst. 1 o.sř. bylo citovanými rozhodnutími správních soudů rozhodnuto, že náhrada nákladů řízení má být uhrazena k rukám právního zástupce, tedy žalovaného. To však s odkazem na shora citovanou judikaturu vyšších soudu v žádném případě neznamená, že by tato skutečnost zakládala bez dalšího právo žalovaného si uhrazené náklady řízení, popř. vrácené soudní poplatky, ponechat, když i z výroků odkazovaných rozhodnutí vyplývá, že náhrada nákladů se platí účastníku k rukám právního zástupce, nikoliv právnímu zástupci. Žalovaný tedy byl toliko platebním místem na základě shora odkazovaných zákonných ustanovení, věřitelem pohledávek z titulu náhrady nákladů řízení, popř. vrácení soudního poplatku, však byli výlučně jeho klienti (účastníci řízení).
78. Z provedeného dokazování přitom vyplynulo, že žalovaný v rámci zastoupení svých klientů nedostál svým základním povinnostem advokáta, jak je vymezuje čl. 9 odst. 1 etického kodexu, kdy své klienty (postupitele pohledávek) neinformoval o vyřizování jejich věci, o vydaných rozhodnutích, že jim byla přiznána náhrada nákladů řízení, a především, že tato byla uhrazena k jeho rukám a bez dalšího si částky zaplacené na náhradě nákladů řízení, popř. vrácení soudního poplatku, ponechal, aniž by k tomu měl jakýkoliv právní důvod. Žalovaný sice nejprve tvrdil, že si uhrazené prostředky ponechal na základě dohody se zastupovanými klienty (posléze úhradu k jeho rukám dokonce popřel), toto tvrzení však bylo výpověďmi slyšených svědků bez nejmenších pochybností vyvráceno, kdy tito nejen že popřeli, popř. neuvedli, že by taková dohoda existovala, ale dokonce uvedli, že v rámci zastoupení s nimi žalovaný vůbec nekomunikoval. Žalovaný, jako právní profesionál, přitom musel vědět, přinejmenším to vědět měl, že náklady řízení uhrazené k jeho rukám nejsou a nemohou být jeho a tím spíše s přihlédnutím k tomu, že své klienty zastupoval, aniž by je kdy viděl nebo s nimi jakkoliv komunikoval, měl trvat na vypořádání uhrazených nákladů řízení k jeho rukám, chtěl-li si je ponechat, a to bezprostředně po jejich úhradě povinnými subjekty k jeho rukám. Na to však žalovaný zcela rezignoval a zaplacené částky si bez dalšího ponechal. Z uvedeného lze pak uzavřít, že jednotliví postupitelé se od žalovaného vůbec nedozvěděli, že jim byla přisouzena náhrada nákladů řízení, popř. bylo rozhodnuto o vrácení soudního poplatku, natož pak to, že přiznaná náhrada nákladů řízení a soudní poplatky, byly zaplaceny na účet žalovaného a v jaké výši. Postupitelé se tak v důsledku toho, že žalovaný zcela rezignoval na svou povinnost dle čl. 9 odst. 1 etického kodexu, nedozvěděli, ani dozvědět nemohli, o tom, že se žalovaný na jejich úkor bezdůvodně obohacuje, když jim nebyly zcela zřejmé vztahy mezi žalovaným a [právnická osoba]. O tom se prokazatelně mohli dozvědět teprve tehdy, když jim byla za účelem vypořádání přiznaných nákladů řízení a vrácených soudních poplatků předložena k podpisu smlouva o postoupení pohledávek z titulu přiznaných nákladů řízení, z níž ve smyslu ust. § 621 o.z. vyplývalo, že je to právě žalovaný, kdo se na jejich úkor bez právního důvodu obohacuje na náhradě nákladů řízení, popř. vrácených soudních poplatcích, přiznaných v konkrétní výši, jež je žalovaným neoprávněně zadržována. Všechny smlouvy o postoupení pohledávek pak byly podepsány v roce 2023 a teprve okamžikem podpisu jednotlivých smluv o postoupení pohledávky lze pro případ hovořit o počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty 3 let k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení, neboť tohoto dne se postupitelé pohledávek prokazatelně dozvěděli okolnosti uvedené v ust. § 619 a § 621 o.z., které jsou významné pro počátek běhu promlčecí lhůty. Že by se klienti o tom, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalovanou došlo, dozvěděli dříve, žalovaný ničeho netvrdil. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne 19. 12. 2023, nemůže být nárok promlčen, jak namítal žalovaný, neboť ke dni podání žaloby neuplynula subjektivní promlčecí lhůta dle ust. § 621 o.z., ale ani objektivní promlčecí lhůta 15 let dle § 638 odst. 2 o.z., kdy soud má za to, že přiznanou náhradu nákladů řízení a vrácené soudní poplatky žalovaný zadržoval úmyslně, neboť jako advokát musel vědět, že právo na tyto prostředky mu bez dalšího nesvědčí a měl povinnost je vypořádat. Z uvedeného důvodu soud námitku promlčení vznesenou žalovaným jako vyvrácenou odmítl, když žalovaný současně žádné jiné významné okolnosti ke své námitce promlčení neuvedl.
79. Soud odmítl i námitku žalovaného směřující k neplatnosti smluv o postoupení pohledávek z důvodu, že postupitelé smlouvy nepodepsali, a pokud ano, nerozuměli smlouvám o postoupení pohledávek. Toto tvrzení žalovaného bylo provedeným dokazováním vyvráceno, kdy slyšení svědci (s výjimkou [jméno FO]) uvedli, že smlouvy podepsali, že je četli a souhlasili s nimi. Nadto by nebylo právně významné, kdyby podepsaným smlouvám nerozuměli, za takových okolnosti by totiž smlouvy podepisovat neměli. To však slyšení svědci vyvrátili, kdy současně z jejich vypovědí vyplynulo i to, proč smlouvy o postoupení pohledávek podepsali, z čehož pak nepochybně vyplývalo, že do okamžiku, kdy jim byly smlouvy o postoupení pohledávek předloženy k podpisu vůbec netušili, že se žalovaný na jejich úkor obohacuje. Smlouvu pak vnímali jako určitý způsob vypořádání vzájemných práv a povinnosti v souvislosti s jejich zastoupením žalovaným, aby nedocházelo k bezdůvodném obohacení, neboť měli za to, že žalovaný je právníkem [právnická osoba] a je ze strany [právnická osoba] placen. I kdyby tomu tak nebylo, v právě vedené věci nelze s ohledem na shora odkazovanou judikaturu vyšších soudů řešit platnost smluv o postoupení pohledávek, tu lze pro případ řešit pouze ve sporu mezi postupitelem a postupníkem, takový spor však v tomto případě projednáván není, a nadto, jak vyplynulo z výpovědí svědků, důvody neplatnosti postupních smluv namítané žalovaným dány nejsou, neboť byly vyvráceny.
80. Je nutno odmítnout i námitku žalovaného, že postoupením pohledávek došlo ke zhoršení jeho postavení ve smyslu ust. § 1881 o.z., neboť po postoupení pohledávek nemůže již započítat svůj nárok na odměnu za právní zastoupení postupitelů oproti přiznané a vyplacené náhradě nákladů řízení. K tomu je potřeba zdůraznit, že žalovaný odmítl provést zápočet jeho tvrzeného nároku na odměnu za zastoupení klientů proti pohledávce z titulu přiznané náhrady nákladů řízení. Je skutečností, že zákon v ust. § 1881 o.z. zapovídá postoupení pohledávky, jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil. V daném případě však soud po právní stránce neuzavřel, že by se postoupením pohledávky na žalobce změnil obsah pohledávky k tíži věřitele, podmínky ustanovení § 1881 o.z. tak nejsou naplněny. Obsah pohledávky z titulu přiznané náhrady nákladů řízení zůstal i po změně věřitele (po postoupení pohledávek) nezměněn a žalovaným namítaná nemožnost započtení po postoupení pohledávek tak podle názoru soudu není namítána důvodně. Je tomu tak proto, že obsah pohledávek postoupených na žalobce (které jsou mimochodem definičně vymezeny výčtem úkonů v předložených rozhodnutích, které má žalobce k dispozici a předložila je v tomto řízení k důkazu), se zcela kryje s obsahem tvrzené pohledávky žalovaného na zaplacení mimosmluvní odměny za právní zastoupení jeho klientů v odkazovaných soudních řízeních správních, tedy pohledávky zůstaly i po postoupení stejné, neboť se kryjí jak co do své výše, tak co do právního důvodu (na obou stranách jde o pohledávky z titulu mimosmluvní odměny za provedené a přiznané úkony právní služby) a jejich vzájemné započtení je tak zásadně možné.
81. Nemůže obstát ani námitka žalovaného, že jeho klienti neplatili soudní poplatky, a nemohli tak právo na jejich vrácení postoupit na žalobce. Je tomu tak opět proto, že i právo na vrácení soudního poplatku bylo shora odkazovanými rozhodnutími správních soudů (jejich výroky) přiznáno opět klientům žalovaného jako účastníkům řízení. To bez dalšího postačí pro odmítnutí uvedené námitky, neboť není rozhodné, zda eventuálně poplatek za klienty žalovaného hradil někdo jiný. I kdyby poplatek klienti žalovaného neplatili, zakládalo by to pro případ toliko vztah z bezdůvodného obohacení mezi nimi, jako osobami povinnými k úhradě soudního poplatku a tím, kdo soudní poplatek za ně skutečně platil. To je však zcela mimo rámec vztahu advokát (žalovaný) x klienti (svědci), který je předmětem projednávané věci.
82. Nemůže obstát ani námitka žalovaného, že činnost žalobce spočívající v nabývání pohledávek je mimo rámec předmětů činnosti žalobce. Jak vyplývá z veřejně dostupných stanov žalobce založených ve spolkovém rejstříku, předmětem činnosti žalobce je (logicky) i zajišťování materiálních a jiných podmínek pro plnění svých cílů, neboť žalobce (logicky) musí plnění svých cílů (podstatu své existence) z něčeho financovat, ostatně jako jakákoliv jiný právnická osoba. Bez ohledu na to, tato námitka žalovaného, i kdyby důvodná byla, není způsobilá ospravedlnit (legitimizovat) bezdůvodné obohacení, které na straně žalovaného prokazatelně vzniklo, stejně tak ani námitka žalovaného, že žalobou se žalobce podvodně domáhá výnosů z kriminální činnosti, když i tuto námitku soud shledává zcela lichou, neboť předmět odkazovaných soudních řízení správních se zcela míjí se skutkem vymezeným ve shora odkazovaném trestním rozsudku Městského soudu v Praze. Soud nadto tuto procesní obranu žalovaného shledává poněkud nešťastnou v kontextu toho, že si, jako advokát, finanční prostředky, které označuje za výnos z kriminální činnosti, bez dalšího ponechává a odmítá jí vypořádat.
83. Nemůže dále obstát ani námitka žalovaného, že shora citovaná rozhodnutí správních soudů nenabyla právní moci. Toto bylo jednak provedeným dokazováním vyvráceno, jednak by taková námitka nebyla způsobilou procesní obranou žalovaného za situace, kdy bylo prokázáno, že náhrada nákladů řízení a vrácené soudní poplatky byly dle citovaných rozhodnutí správních soudů uhrazeny na účet žalovaného, když tento moment soud shledává rozhodným pro závěr o vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.
84. Ze shora rozvedených důvodů soud všechny námitky žalovaného odmítl. Žalovaný zásadně pomíjí v jádru jednoduchou právní povahu projednávané věci spočívající v tom, že v posuzované věci jde čistě o právní otázky vztahu mezi advokátem a klientem, kterému byla k rukám advokáta přiznána náhrada nákladů řízení, která musí být vypořádána popř. klientu vyplacena, a o postoupení pohledávek z titulu přiznané náhrady nákladů řízení na žalobce, kdy přiznanou náhradu nákladů řízení a vrácené soudní poplatky si žalovaný bez dalšího (tedy bez právního důvodu) ponechat nemůže, neboť by se tím bezdůvodně obohacoval.
85. Žalobce žalovaného přípisem ze dne 27. 8. 2023, odeslaným téhož dne, vyrozuměla, že došlo k postoupení pohledávek a vyzvala jej, aby pohledávky uhradil ve lhůtě 7 dnů od doručení přípisu, což žalovaný neučinil. Z uvedeného důvodu má proto žalobce nárok na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky od 7. 9. 2023, a to podle § 1968 a § 1970 o.z.
86. Ze všech shora rozvedených důvodu shledal soud žalobu důvodnou, vyjma částky 21 400 Kč, která představuje: - část náhrady nákladů řízení ve výši 1 400 Kč, uvažovaných z částky 3 400 Kč, která prokazatelně nebyla na účet žalovaného zaslána (viz bod 12 odůvodnění tohoto rozsudku), přitom soud zohlednil, že za [jméno FO] bylo žalobou požadováno pouze 13 628 Kč (tj. 12 228 Kč prokazatelně žalovanému poukázaných k jeho rukám + 1 400 Kč prokazatelně neuhrazených, v této části byla proto žaloba zamítnuta), - pohledávku ve výši 20 000 Kč, která nebyla žalobci platně postoupena (viz bod 50 a 61 odůvodnění tohoto rozsudku). Soud proto žalobě co do částky 286 637 Kč s přísl. vyhověl, a co do částky 21 400 Kč s přísl. žalobu zamítl.
87. Pro úplnost soud uvádí, že nevyhověl žádosti žalovaného o odročení jednání nařízeného 13. 10. 2025, neboť žalovaný podle názoru soudu zjevně jednal obstrukčně ve snaze zabránit rozhodnutí ve věci samé. Tomu předcházel sled následujících událostí. Žalovaný nejprve dne 7. 7. 2025 zaslal soudu obsáhlé podání namítající podjatost soudce, kdy k této námitce již soud nepřihlížel z důvodů, které úředním záznamem zanesl do spisu, neboť žalovaný tuto námitku uplatnil před jednáním, na kterém mělo dojít k rozhodnutí věci (srov. § 15b odst. 2 o.s.ř.), o námitce podjatosti bylo navíc odvolacím soudem rozhodováno v řízení opakovaně, přičemž žalovaný systémově namítá podjatost i všech ostatních soudců zdejšího soudu projednávajících jeho věci (bez výjimky), a proto soud další námitky žalovaného v tomto směru vyhodnotil jako zjevně zneužití procesních práv žalovaného, které podle § 6 o.s.ř. nepožívá právní ochrany, mající za cíl toliko oddálení rozhodnutí ve věci samé. Následně žalovaný požádal o odročení jednání nařízeného na 16. 7. 2025 s tím, že je od 3. 7. 2025 v pracovní neschopnosti (námitka podjatosti byla zaslána dne 7. 7. 2025). Pracovní neschopnost mu byla vystavena ošetřující lékařkou v Olomouci, za kterou opakovaně cestoval na kontroly zdravotního stavu (viz podání lékařky ze dne 21. 7. 2025). Přestože byl žalovaný ve stavu, kdy byl schopen absolvovat několikahodinové cesty za lékařkou do Olomouce, soud z procesní opatrnosti jednání nařízené na 16. 7. 2025 ještě odročil, aby žalovanému umožnil plné uplatnění jeho procesních práv. Po skončení pracovní neschopnosti žalovaný opětovně vznesl námitku podjatosti soudce (ke které opětovně nebylo přihlédnuto ze shodných důvodů) a podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu (předložení námitky podjatosti odvolacímu soudu), který byl Městským soudem v Praze pro nedůvodnost zamítnut. Následně požádal o další odročení jednání nařízeného na 18. 8. 2025 s odůvodněním, že je opět v pracovní neschopnosti od 14. 8. 2025 (což je mimo jiné den, kdy soudu podal návrh na určení lhůty), přičemž potvrzení mu vystavil již jiný lékař. Soud jednání opět odročil. Žalovaný poté znovu požádal o odročení jednání nařízeného na 13. 10. 2025 s tvrzením, že mu byla vystavena nová pracovní neschopnost. K žádosti však doložil pouze neúplný PDF dokument rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, z něhož nebylo patrné, kdo dokument vystavil, zda byl podepsán odpovědnou osobou (lékařem), ani kdy byl vystaven. K dokumentu byly přiloženy screenshoty SMS zpráv s číselnými kódy, které taktéž neumožňovaly ověřit, resp. prokázat, že žalovaný není schopen se jednání účastnit. Soud s přihlédnutím k dosavadnímu obstrukčnímu počínání žalovaného v řízení ve vztahu k plynulému postupu soudu v řízení (viz. shora), ale zejm. k tomu, že ze strany žalovaného nebyly doloženy důležité důvody, pro něž by mělo být řízení opakovaně odročeno, uzavřel, že žalovaný je schopen se jednání účastnit, neboť jím předloženými listinami nebyl prokázán opak.
88. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy přiznal žalobci, který měl ve věci poměrně větší úspěch, právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Žalobce byl úspěšný co do 93 %, co do 7 % byl neúspěšný. Žalobce má proto právo na 86 % plné náhrady nákladů řízení.
89. Plná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 322 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 308 037 Kč sestávající z částky 9 540 Kč za každý ze 14 úkonů dle § 11 a.t., a to za: - Převzetí přípravy a zastoupení, - Sepis předžalobní výzvy, - Sepis žaloby, - Vyjádření ve věci 5. 3. 2024, - Účast na jednání soudu 1. 7. 2024, - Vyjádření ve věci 31. 7. 2024, - Účast na jednání soudu 30. 9. 2024, - Účast na jednání soudu 20. 1. 2025 přesahující dvě hodiny (dva úkony), - Účast na jednání soudu 24. 3. 2025 přesahující dvě hodiny (dva úkony), - Účast na jednání soudu 26. 5. 2025 přesahující dvě hodiny (dva úkony), - Účast na jednání soudu 13. 10. 2025, včetně 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (úkony do 31. 12. 2024) a 7 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč (úkony po 1. 1. 2025), tj. celkem 138 810 Kč a dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 99 900 Kč (advokát je plátcem DPH pro úkony od 6. 4. 2024) ve výši 20 979 Kč. Celkem tak plná náhrada nákladů činí částku 172 111 Kč, žalobce má nárok na 86 % této částky, tj. na částku 148 015, 50 Kč. Oproti vyúčtování žalobce soud neshledal účelným vyjádření ze dne 28. 6. 2024, neboť se jedná o vyjádření k podání žalovaného, jež bylo žalobci zasláno pouze na vědomí, a toto vyjádření nepřineslo v zásadě nic nového nebo podstatného, co nebylo řečeno dříve 90. Konečně pak soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. rozhodl o náhradě nákladů, které v řízení platil stát, a tyto uložil uhradit účastníkům podle výsledku řízení. Soud v řízení platil svědečně přiznané a vyplacené svědku [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka] a svědku [jméno FO] ve výši 1 850 Kč, tj celkem 10 867 Kč. Z této částky proto soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil k úhradě žalobci částku 755 Kč a žalovanému 10 112 Kč.
91. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř., místo plnění náhrady nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (10)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.