7 C 62/2020 - 1344

Rubrum

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Krčálovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované:[název] [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] [adresa] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona číslo 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“):

1. Žalovaná [název] – [Jméno žalované], IČ [IČO žalované], se sídlem [adresa] (dále jen „[Jméno žalované]“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu, a to: pozemky parcela číslo [hodnota], parcela číslo [hodnota], parcela číslo [hodnota], parcela číslo [hodnota], parcela číslo [hodnota], parcela číslo [hodnota] a parcela číslo [hodnota] vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa].

2. Žalobkyně [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] § 4 odstavce 2, písmena c) zákona o půdě.

3. Žalobkyně má na základě pravomocných rozhodnutí: 1. [název] [adresa], číslo jednací [hodnota], k. ú. [adresa] ze dne [datum], potvrzené rozsudkem [právnická osoba] číslo jednací [spisová značka] ze dne [datum], 2. [název] [adresa], číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 3. [název] [adresa], číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 4. [název] [název], číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 5. [název], číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 6. [název], číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 7. [název], číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 8. [název], číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 9. [název], číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 10. [název] [adresa] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 11. [název] [adresa] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 12. [název] [adresa] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 13. [název] [adresa] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 14. [název] [adresa] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 15. [název] [adresa] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 16. [název], pozemkového úřadu [adresa] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 17. [název] [adresa] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 18. [název] [adresa] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 19. [právnická osoba] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 20. [název] [adresa] číslo jednací [spisová značka]3, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 21. [právnická osoba], [název] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 22. [právnická osoba] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 23. [právnická osoba] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 24. [právnická osoba] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 25. [právnická osoba] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 26. [právnická osoba] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 27. [právnická osoba] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 28. [právnická osoba], [název] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 29. [právnická osoba] [adresa] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 30. [právnická osoba], [právnická osoba] [adresa] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 31. [právnická osoba] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 32. [právnická osoba] [adresa] číslo jednací [spisová značka], k. ú. [adresa] ze dne [datum] a žalobkyně i na základě Usnesení Obvodního soudu pro [adresa], číslo jednací [spisová značka] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum] a Potvrzení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], číslo jednací [spisová značka], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobkyni v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odstavec 1 zákona o půdě, nevydané.

4. Žalovaná k uspokojení nároku žalobkyně na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou převádí žalobkyni pozemky do jejího vlastnictví: pozemky parcela číslo [hodnota], parcela číslo [hodnota], parcela číslo [hodnota], parcela číslo [hodnota], parcela číslo [hodnota], parcela číslo [hodnota] a parcela číslo [hodnota] vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa], jako náhradu za část restitučního nároku žalobkyně a žalobkyně tyto pozemky do svého vlastnictví přijímá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 272.153,90 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 10. 3. 2020 se žalobkyně domáhala, aby soud svým rozhodnutím nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu, konkrétně parcely číslo [hodnota] vše v k. ú. [adresa], obec [adresa], pozemky parcely [hodnota] vše v k. ú. [adresa], obec [adresa]. K odůvodnění uvedla, že je ve smyslu § 4 zákona číslo 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“) právním nástupcem původních oprávněných osob [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO]. Právní předchůdci žalobkyně uplatnili restituční nároky na navrácení nemovitého majetku u žalované-[právnická osoba], ze kterého přešel výkon práv a povinností na žalovanou. Postupně bylo vydáno 32 rozhodnutí vedených ve výroku I bod 3 tohoto rozsudku, kterými bylo rozhodnuto, že žalobkyně a její právní předchůdci nejsou spoluvlastníky v rozhodnutích specifikovaných spoluvlastnických podílů na pozemcích v rozhodnutí uvedených, neboť jejich vydání brání v zákoně výslovně uvedená překážka. Žalobkyně se nemůže domoci svého práva na vydání náhradních pozemků, neboť žalovaný nesprávně eviduje jejich hodnotu. Dle žalované činí restituční nárok žalobkyně 251.187,86 Kč, prozatím byla žalobkyni vyplacena pouze částka 13.436,72 Kč, tak že zůstatek neuspokojeného nároku 237.751,14 Kč nárok žalobkyně byl nesprávně a vadně oceněn, části nevydaných pozemků měly v době jejich přechodu na stát charakter stavebních pozemků, žalovaná nepřistoupila na přecenění pozemků ani po doložení znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] dle níž hodnota restitučního nároku žalobkyně činí 5.161.164 Kč, aktuálně neuspokojenou 5.147.727 Kč. Žalovaná odmítá zaevidovat skutečný nárok žalobkyně a jeho uspokojení regulérním způsobem ve veřejných nabídkách není možné, proto žalobkyně podává předmětnou žalobu. Žalovaná od roku 2008 ví o existenci dobové územní plánovací dokumentace, svým jednáním nadále prohloubila a stále prohlubuje křivdy způsobené žalobkyni a jejím právním předchůdcům za minulého režimu. Žalobkyně si vybrala náhradní pozemky na uspokojení, navržené pozemky v k. ú. [adresa] jsou ve vlastnictví státu a správě žalované, žalovaná na předžalobní výzvu reagovala zamítavě s tím, že návrhy přehledného regulačního plánu pro část území [adresa] z roku 1933 a návrh přehledného regulačního plánu pro část území [adresa] z roku 1939 nebyly v době přechodu nevydaných pozemků v územně plánovací dokumentaci. Zpracovaným znaleckým posudkem byla jednoznačně prokázána povaha všech předmětných pozemků oprávněné osoby, ke dni jejich přechodu na stát prokazují jejich povahu stavebních pozemků v období 1961-62 za účelem jejich budoucí zástavy. Svévoli a liknavost žalobkyně spatřuje v odmítaném postoji žalované ke správnému ocenění pozemku, ani téměř po třiceti letech od přijetí zákona o půdě nebyl její restituční nárok zcela vypořádán, celá řada rozhodnutí o nevydání pozemků byla vydána až v období 2015 - 2019, tedy více než 25 let od účinnosti zákona o půdě a uplatnění práva na vydání předmětných pozemků s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu a nálezy Ústavního soudu byla žaloba podána jako jediný prostředek proti libovůli žalované. Žalobkyně má na základě pravomocných rozhodnutí: [rozhodnutí], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobkyni v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a žádala její zamítnutí. Podle jejího názoru je otázka posouzení charakteru pozemků otázkou právní, o které v konečném důsledku může rozhodnout pouze soud. Soudnímu znalci nepřísluší rozhodovat o charakteru pozemku pro účely restituční náhrady v zákoně o půdě. Pro právní posouzení je klíčové to, že spoluvlastnické právo předmětným nevydaným pozemkům v k. ú. [adresa] přešlo na stát ke dni 31. 10. 1960, 21. 12. 1961 a 5. 1. 1962, charakter nevydaných pozemků je třeba posuzovat k těmto datům. Regulační plány Státní regulační komise mohly být platnou územně plánovací dokumentací jen do 1. 1. 1959, než nabyl účinnosti zákon o územním plánování a výstavbě obcí číslo 84/1958 Sb., který v § 17 odstavec 1 zrušil mimo jiné i ustanovení § 19 zákona číslo 280/1949 Sb., které upravovalo platnost Ministerstva veřejných prací potvrzených regulačních a zastavovacích plánů z dřívější doby, prováděcí vyhláškou číslo 144/1959 Ú. l. bylo stanoveno, že od 1. 8. 1959 nebylo možné postupovat podle prováděcích předpisů zákonu číslo 280/1949 Sb. Od 1. 6. 1950 se předpokládal vznik nové závazné a platné územně plánovací dokumentace, zákonodárce tuto situaci předvídal již v zákoně číslo 280/1949 Sb. Podle znaleckého posudku zpracovaného na objednávku žalobkyně nebyla v předmětných k. ú. [adresa] do roku 1963 zjištěna jiná územně plánovací dokumentace, proto znalkyně posuzovala stav pozemků v roce 1960-1962 podle uvedených regulačních plánů, které v té době pozbyly platnosti a účinnosti. Žalobkyně a znalkyně vycházely z toho, že se Institutu pro plánování a rozvoj hl. m. Prahy nepodařilo dohledat žádnou jinou územní dokumentaci, to však neznamená, že nevydané pozemky musely být i dle těchto plánů skutečně zastaveny. Podle žalované by bylo na místě se zabývat i tím, kdy a na základě jaké územně plánovací dokumentace výstavba na předmětných nevydaných pozemcích fakticky proběhla, když v některých případech se dle regulačních plánů plánovala výstavba rodinných domů, a nakonec zde byly postaveny např. sportoviště či bytové domy. Dle § 2 vyhlášky číslo 144/1959 Ú. l. se stavebním pozemkem rozumělo místo vymezené územním rozhodnutím k zastavění, v rozhodné době změna v charakteru pozemků, tak mohla nastat pouze na základě vydání územního rozhodnutí, jejichž vydání před přechodem nevydaných pozemků na stát žalobkyně ani netvrdí. Závěry žalobkyně a znalkyně o platnosti předmětných plánů Státní regulační komise a jejich faktické použití v letech 1960-62 jsou v rozporu s tehdy platnou právní úpravou, přičemž není vyloučeno, že se při následném skutečném zastavění nevydaných pozemků právně i fakticky postupovalo dle jiné územně plánovací dokumentace. Judikatura dovodila, že cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán, ve prospěch oprávněné osoby nelze počítat s navýšením ceny pozemků, k němuž došlo po změně jeho charakteru po přechodu na stát nebo právnickou osobu bez přičinění původního vlastníka, tedy má být zachována identita v charakteru pozemku tak, že rozhodný je její charakter i hodnota ke dni odnětí státem. Žalobkyně neprokazuje a netvrdí, že by jednotlivá územní rozhodnutí umožňující zastavění nevydaných pozemků byla vydána ještě před jejich přechodem na stát, přičemž se o vydání těchto územních rozhodnutí právní předchůdci žalobkyně nijak nezapříčinili. Žalobkyně netvrdí a neprokazuje, že by se zástavba v dané lokalitě měla ke dni přechodu předmětných nevydaných pozemků na stát řídit předmětnými regulačními plány Státní regulační komise, případně, že by i v době přechodu ve vztahu k jednotlivým konkrétním nevydaným pozemkům dobové orgány státní správy ještě tyto plány považovaly za závazné a platné, případně, že dle nich při svém rozhodování o využití území postupovaly. Pouhé omezení pozemků k zastavění podle již zrušených a neplatných plánů nelze považovat za dostatečný podklad pro provedení přecenění, které by způsobilo povinnost žalované vydat žalobkyni náhradní pozemky, které by výměnou násobně převyšovaly výměru nevydaných pozemků. Značná část původně odňatých pozemků byla žalobkyni vrácena v naturální podobě, z nevydaného zbytku nevydaných pozemků se žalobkyně snaží vytvořit neekvivalentní restituční nárok. Nevydané pozemky přešly na stát jednak na základě darovacího prohlášení a dále jako odúmrť, nevyplývá, že by nevydané pozemky měly být v době jejich přechodu na stát odebrány za účelem výstavby. Nevydané pozemky nelze považovat za stavební podle předmětných regulačních plánů, v době jejich přechodu na stát fakticky představovaly rozsáhlé zemědělské pozemky, u kterých lze spíše předpokládat, že nebyly napojeny na veřejný vodovod či kanalizaci. Znalecké ocenění objednané žalobkyní je nesprávné, znalkyně vycházela pouze z podkladů od žalobkyně jako objednavatelky, aniž by sama prováděla jakákoliv další a bližší odborná šetření. Žalovaná odmítla tvrzení liknavý a svévolný přístup k žalobkyni, restituční nároky řádně uspokojovala, od roku 2012 se žalobkyně neucházela o žádné náhradní pozemky nabízené ve veřejných nabídkách, nečinnost žalobkyně trvající 6 let nelze hodnotit jako aktivní přičinění, nýbrž jako nezájem oprávněné osoby. K navržení pozemků uvedla, že v případě pozemků v k. ú. [adresa] sice převodu nebrání žádná zákonná překážka, nicméně jsou k převodu nevhodné, když se jedná o zahrádkovou osadu, která je rozparcelována na řadu malých samostatně přístupných pozemků, které jsou samostatně a jednotlivě oploceny, jsou zbudovány přístupové branky, pozemky jsou řadou třetích osob využívány k pěstování ovocných stromů a dalších zemědělských plodin, zahrádková osada navazuje na hustou zástavbu rodinných domů bez zahrad, zdejší obyvatelé nemají jinou možnost zahrady než využití části pozemku v předmětné zahrádkové kolonii. Pozemky parcela číslo [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v k. ú. [adresa] jsou z převodu na žalobkyni vyloučeny, pozemek parcela číslo [hodnota] tvoří funkční celek se sousedním pozemkem parcela číslo [hodnota] ve vlastnictví [jméno FO], pozemek je pod oplocením s přilehlou stavbou dalšího rodinného domu pana [jméno FO], se kterým je uzavřena pachtovní smlouva, pozemek je určen k zastavění stavbami pro bydlení, pozemek parcela číslo [hodnota] je částečně vyloučen neboť se jedná o příjezdovou dopravní komunikaci v zastavitelném území obce a je určen k zastavění stavbou pro bydlení, pozemek parcela číslo [hodnota] je rovněž částečně vyloučen, jedná se o část příjezdové dopravní komunikace v zastavitelném území obce a je určen k zastavění stavbou určeno pro bydlení. Převodu pozemků parcela číslo [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v k. ú. [adresa] nebrání žádná zákonná překážka.

3. S ohledem na skutečnost, že ohledně převoditelnosti pozemků v k. ú. [adresa] bylo třeba provádět další dokazování, byly tyto pozemky vyloučeny k samostatnému projednání a rozhodnutí usnesením soudu ze dne [datum] číslo jednací [spisová značka], řízení je vedeno pod spisovou značkou [spisová značka] a prozatím nebylo pravomocně skončeno.

4. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobkyně je oprávněnou osobou podle zákona o půdě, žalobkyni svědčí restituční nárok, který je odvozen od právních předchůdců žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], právním důvodem přechodu na stát byly u právních předchůdců prohlášení o převodu nemovitostí na stát, přijaté rozhodnutím finančního odboru ONV [adresa], čj. [spisová značka] ze dne 21. 12. 1961, rozhodnutí finančního odboru ONV [adresa], čj. [spisová značka] ze dne [datum] a odúmrť [spisová značka] po zemřelém [jméno FO], ke dni 5. 1. 1962. Nesporné mezi účastníky bylo řádné uplatnění nároků žalobkyně na vydání tzv. náhradních pozemků, účastníci potvrdili, že žalobkyně uplatnila své nároky soudní cestou, mezi účastníky řízení byla nesporná výše ceny náhradních pozemků v k. ú. [adresa] podle zpracovaného znaleckého posudku ve výši 513.138 Kč, ke dni rozhodnutí soudu nebyl uplatněný nárok žalobkyně v plné výši pravomocnými rozhodnutími vypořádán.

5. Mezi účastníky byla zásadně sporná výše uplatňovaného restitučního práva žalobkyně, charakter pozemků, jejich ocenění a částečná nepřevoditelnost pozemků parcely číslo [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v k. ú. [adresa], žalovaná vznesla námitku promlčení uplatněného návrhu žalobkyně.

6. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

7. Dle § 4 odstavec 1 zákona o půdě oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odstavec 1 zákona.

8. Dle § 4 odstavec 4 zákona o půdě v případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice.

9. Dle § 11a odstavec 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

10. Dle § 11a odstavec 2 zákona o půdě pozemkový úřad nezahrne do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu.

11. Dle § 11a odstave 14 zákona o půdě cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky číslo 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.

12. Dle § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

13. K námitce promlčení soud uvádí, že byla vznesena nedůvodně, požadavek na určení výše restitučního nároku způsobem odpovídajícím příslušným právním předpisům nepředstavuje samostatné majetkové právo, které by podléhalo promlčení, pokud žalovaná argumentovala odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu spisová značka 28 Cdo 4806/2007 je tento argument nedůvodný, citované rozhodnutí řešilo právo domnělé osoby nikoliv osoby oprávněné.

14. Smyslem a účelem restitučních zákonů je snaha alespoň částečně zmírnit následky minulých majetkových a jiných křivd, ke splnění účelu a cíle restitucí je zejména nutné, aby obecné soudy interpretovaly restituční zákony ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji. Cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán, i když se cena vypočítává podle cenového předpisu platného ke dni účinnosti zákona o půdě, přičemž ve prospěch oprávněné osoby nelze počítat s navýšením ceny pozemku, k němuž došlo po změně jeho charakteru v důsledku jeho zastavení po přechodu na stát nebo právnickou osobu bez přičinění původního vlastníka (nález Ústavního soudu spisová značka IV ÚS 1088/12).

15. Skutečnost, že žalobkyně a její právní předchůdci se aktivně účastnili veřejných nabídek (celkem v 6 případech) k uspokojení svého restitučního nároku za pozemky v restituci nevydané, má soud za zjištěnou dalšími ve věci předloženými listinnými důkazy, konkrétně těmito listinami: žádostí oprávněných osob ([jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]) oú platný převod zemědělského pozemku do spoluvlastnictví z 16. 11. 2006, listem vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] se srovnávacím sestavením parcel, listem vlastnictví číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa] včetně přílohy pozemků, žádostí oprávněných osob o úplatný převod zemědělského pozemku do spoluvlastnictví z [datum], listem vlastnictví číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa] se srovnávacím sestavením parcel včetně přílohy pozemků, žádostí oprávněných osob o úplatný převod zemědělského pozemku do spoluvlastnictví ze [datum], listem vlastnictví číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa] se srovnávacím sestavením parcel, listem vlastnictví číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa] včetně přílohy pozemků, žádostí oprávněných osob o úplatný převod zemědělského pozemku do spoluvlastnictví z [datum] včetně přílohy pozemků, žádostí oprávněných osob o úplatný převod zemědělského pozemku do spoluvlastnictví z [datum], listem vlastnictví číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa], listem vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], žádostí oprávněných osob o úplatný převod zemědělského pozemku do spoluvlastnictví z prosince 2012, listy vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa], číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa], číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa], číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa].

16. Územním rozhodnutím z 24. 8. 1959 číslo jednací [spisová značka] Odboru výstavby města a vodního hospodářství rady [název] a zápisem z jednání 20. 9. 1950 ohledně statku [adresa], přehledem dosud schválených územních plánů [název], leteckým srovnávacím snímkem z let 1966 a 1989 pro k. ú. [adresa], výňatkem z územního plánu z let 1964 a 1971 pro k. ú. [adresa], sdělením komise ONV pro [adresa] pro výstavbu z 18. 9. 1967, rozhodnutím odboru výstavby ONV pro [adresa] o povolení užívání ze 17. 10. 1973 včetně zápisu z místního šetření z 9. 9. 1982, leteckým srovnávacím snímkem z let 1966 až 1975 pro k. ú. [adresa], vyjádřením Úřadu městské části [adresa] – odboru výstavby z 28. 1. 2003, částí projektové dokumentace z roku 1976, leteckým srovnávacím snímkem z let 1975 a 1988/89 pro k. ú. [adresa] č. l. 735, výňatky z územního plánu z let 1964 a 1976, leteckým srovnávacím snímkem z let 1975 a 1988/89 pro k. ú. [adresa], územním rozhodnutím ONV [adresa] o umístění stavby tenisového areálu z 23. 6. 1980, kolaudačním rozhodnutím k tenisovému areálu z 5. 7. 1989 včetně projektové dokumentace, leteckým srovnávacím snímkem z let 1975 a 1988/89 pro k. ú. [adresa], výňatkem z územního plánu hl. m. Prahy z let 1964 a 1971, rozhodnutím [Anonymizováno] z r. 1989 o přidělení čísla popisného [číslo] v k. ú. [adresa], leteckým srovnávacím snímkem z let 1975 a 1988/89 pro k. ú. [adresa] č. l. 749, rozhodnutím [Anonymizováno] z 8. 2. 1994 o přidělení čísla popisného [číslo] a stavebním povolením ze [datum] pro k. ú. [adresa], leteckým srovnávacím snímkem z let 1966,1975 a 1988/89 pro k. ú. [adresa], rozhodnutím [Anonymizováno] z roku 1985 o přidělení čísla popisného [číslo] a [číslo] pro k. ú. [adresa] včetně kolaudačního rozhodnutí z 19. 8. 1984, rozhodnutím [Anonymizováno] z 10. 11. 1987 o přidělení čísla popisného [číslo], [číslo] pro k. ú. [adresa], stavebním povolením OÚ městské části [adresa] z [datum] k bytovému domu č. p. [číslo] na pozemcích parcela č. [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v k. ú. [adresa], kolaudačním rozhodnutím OÚ městské části [adresa] k domu č. p. [číslo] z 25. 10. 1994, leteckým srovnávacím snímkem z let 1966 a 2019 pro k. ú. [adresa], výňatkem z územního plánu roku 1964 a platného plánu hl. m. Prahy, stanoviskem k výstavbě plánovacího odboru ONV 5 z 9. 10. 1967, legendou územních plánů – platného plánu a plánů z let 1976, 1971, 1964, výňatkem z publikace (topografie krajina a parky), tabulkou Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy – časovou osou jednotlivých územních plánů, znaleckými posudky [tituly před jménem] [adresa] a číslo [hodnota] oceňujícími pozemky v k. ú. [adresa] při využití týchž územně plánovacích podkladů jako v projednávané věci, návrhem směrného plánu hl. m. Prahy z roku 1948, výměrem ÚNV hlavního města Prahy z roku 1951 včetně důvodové zprávy i návrhem Rady ÚNV hl. m. Prahy z roku 1958 na schválení programu výstavby pro podrobný územní plán má soud za prokázané, že pozemky odňaté právním předchůdcům žalobkyně byly v době jejich převodu na stát určeny k budoucí zástavbě za použití dobové územně plánovací dokumentace. Výstavba byla postupem let realizována. Skutečnost, že žalobkyně se v průběhu restitučního řízení bezúspěšně domáhala na žalované přecenění pozemků, resp. před zahájením tohoto soudního řízení vyzývala žalovanou k řádnému vyřízení restitučního nároku, ověřil soud jak samotnou žádostí o vyjádření k charakteru pozemků z [datum] adresovanou Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy včetně dokladu o doručení ve spojení s přehledem nároků a plnění nároků oprávněné osoby z [datum] ([jméno FO]) a z [datum] ([Jméno žalobkyně]), tak odpovědí [právnická osoba] zn. [spisová značka] k žádosti žalobkyně z [datum] o řádné ocenění restitučního nároku včetně dokladu o doručení a včetně řádného ocenění restitučního nároku oprávněné osoby (žalobkyně) z [datum] značka [spisová značka] s doručenkou, jako i předžalobní výzvou žalobkyně z [datum] spolu s dokladem o doručení.

17. V daném případě účastníci předložili pro účely řízení jimi zadané a zpracované znalecké posudky, které soud prováděl a hodnotil dle § 127a o. s. ř. Cenu pozemků v restitučním řízení žalobkyni nevydaných zjišťoval soud znaleckým posudkem číslo [číslo] ze dne [datum] vypracovaným [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalkyní z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí a z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, který v řízení předložila žalobkyně. Žalovaná cenu pozemků dle znaleckého posudku rozporovala s odvoláním se na stavební charakter pozemků, z něhož znalkyně při stanovení ceny vycházela, a neaplikování srážek z ceny pozemků. Posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] byla vyčíslena administrativní cena nemovitostí podle platného cenového předpisu ke zpětnému datu 24. 6. 1991(§ 28a zákona číslo 229/1991 Sb.) dle vyhláška číslo 182/1988 Sb., ve znění vyhláška číslo 316/1990 Sb., a to dle skutečného stavu oceňovaných pozemků ke dni přechodu na stát, nevydané stavební pozemky ocenila částkou 250 Kč za m a ostatní pozemky, které si zachovaly charakter zemědělský, byly oceněny podle bonity. Cena odňatých pozemků, resp. spoluvlastnických podílů žalobkyně činí v součtu 5.161 164 Kč. Závěry znaleckého posudku stvrdila znalkyně svou výpovědí v řízení vedeném u Okresního soudu v [adresa] pod spisovou značkou [spisová značka], který byl ve věci proveden sdělením obsahu protokolu.

18. V průběhu řízení žalovaná soudu předložila vypracovaný znalecký posudek soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] číslo [číslo] jehož objednatelem byl zástupce žalované, účelem znaleckého posudku bylo zjištění administrativní ceny pro účely restitučního řízení, znalec určoval cenu nevydaných pozemků podle vyhlášky číslo 182/1988 Sb. v pozdějším znění podle stavu pozemků ke dni jejich přechodu na stát včetně součástí a příslušenství, znalec měl pro účely znaleckého zkoumání k dispozici podklady uvedené v části A znaleckého posudku, včetně znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Ze znaleckého posudku bylo prokázáno, že znalec provedl ocenění pozemků k přechodu na stát, přičemž zohlednil nevydanou část pozemků v částečném charakteru stavebním, cena stanovená znalcem byla stanovena částkou 6.061.230,23 Kčs a podíl žalované byl oceněn částkou 497.131 Kčs. Znalec ve znaleckém posudku uvedl na rozdíl od znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], že jsou důvody pro aplikaci srážek dle přílohy číslo 7 předmětné oceňovací vyhlášky, při ocenění zvažoval položky číslo 1 stavební sroslost s obcí, číslo 2 přístup po nezpevněné komunikaci, číslo 3 až 5 absence možnosti napojení na veřejný vodovod, veřejnou kanalizaci a rozvod elektřiny, číslo 2.6 a 6.3 absence v místě národního výboru a základní školy číslo 8 svažitý pozemek orientovaný na severovýchod, sever a severozápad a číslo 9 svažitost pozemku. Oba soudní znalci předmětné pozemky oceňovali dle vyhlášky číslo 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky číslo 316/1990 Sb., o cenách pozemků a úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání, dle § 1 této vyhlášky se vztahovala na zjišťování a sjednávání cen staveb, pozemků a trvalých porostů při jejich převodech a přechodech podle občanského zákoníku (část první), hospodářského zákoníku (část druhá) a při jejich převodech a přechodech na československý subjekt se zahraniční účastí nebo jiný než československý subjekt. Ceny pozemků se oceňovaly dle § 14 odstavec 1 a 2 citované vyhlášky s tím, že cena se upravovala podle přílohy číslo 7, která obsahovala tabulky s položkami, důvody snížení ceny pozemků a srážkami v procentech. Znalkyně se přiléhavě vyjádřila k charakteru nevydaných pozemků a způsobu jejich ocenění, pro aplikaci srážek ve smyslu přílohy číslo 7 oceňovací vyhlášky neshledala důvody a podmínky, veškeré oceňované pozemky v k. ú. [adresa] byly součástí katastrálních území začleněných do hlavního města, znalkyně vycházela z administrativního začlenění pozemků, pro účely znaleckého posudku vycházela z veřejně dostupných snímků o zastavitelnosti [město] k roku 1953 a 1975, veškeré pozemky byly určeny k zastavění rodinnými domy v zahradách, muselo být plánováno, že domy budou napojeny na vodovod, kanalizaci a rozvod elektřiny, srážka pro nepříznivou docházkovou vzdálenost nebyla použita, protože v místě fungovala městská doprava a pro tento případ příloha výslovně stanovovala nepoužití srážky, z mapových podkladů nebyly shledány důvody pro srážku za svažitý pozemek, v době zpracování znaleckého posudku nebyl k dispozici žádný doklad, který by prokazoval faktický stav pozemků v roce 1960 a 1962. Soud zvážil přesvědčivost, úroveň a validitu závěrů znalců, v rámci hodnocení důkazů soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů. Soudní znalkyně své závěry řádně odůvodnila, oceňovací vyhláška a její příloha číslo 7 neobsahovaly žádná kritéria nebo návod k aplikaci srážek, znalkyně v daném případě správně srážky neoceňovala, z provedeného dokazování je nepochybné, že státem byly odňaty velké pozemkové celky určené k rozvoji hlavního města, územně plánovací dokumentace určovala výstavbu objektů pro bydlení a s tím související občanskou vybavenost, komunikace a dopravní obslužnost. Soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve znaleckém posudku číslo [číslo] aplikoval srážky z ceny oceňovaných pozemků, přičemž při aplikaci vyhodnotil část pozemků jako nestavebních, nepříznivá docházková vzdálenost od pozemků jako důvod snížení jejich ceny nepřicházela v úvahu, neboť v místě byla městská doprava (výslovně položka číslo 6 přílohy číslo 7). V daném případě byla část oceňovaných pozemků jednoznačně územně plánovací dokumentací určena k zastavění, to je určujícím parametrem pro označení stavebního pozemku.

19. Z předloženého vyjádření soudní znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo prokázáno, že znalkyně se vyjádřila k určení charakteru odňatých pozemků a k aplikaci srážek podle přílohy číslo 7 vyhlášky číslo 182/1988 Sb., zdůraznila, že pro posouzení charakteru odňatých a nevydaných pozemků je dostačující územně plánovací dokumentace, pro konkrétní případ žalobkyně územně plánovací dokumentací byly regulační a zastavovací plány [adresa], Směrný územní plán z roku 1948, k pozemku PK [číslo] znalkyně uvedla, že výstavba trafostanice byla povolena územním rozhodnutím ze dne [datum] číslo jednací [číslo], trafostanice na pozemku stojí dodnes, u pozemku PK [číslo] z podkladů je zřejmé, že hřiště se na daném pozemku nacházelo již v roce 1953, již v roce 1959 byl u tohoto pozemku vydán souhlas s terénními úpravami pro realizaci hřišť, v archivu příslušného stavebního úřadu se nachází nejstarší situace hřiště z roku 1960 schválená dne [datum] pod číslem jednacím [číslo], s pozemkem se jako stavebním počítalo již od roku 1959, u pozemku PK [číslo] bylo dohledáno oznámení o výkonu rozhodnutí ze dne [datum] vydaného podnikem [právnická osoba] ve kterém se uvádí, že rozhodnutím bývalého odboru pro výstavbu Obvodního národního výboru v [adresa] ze dne [datum] číslo jednací [číslo] byla povolena [název] stavba provizorního kancelářského pavilonu nejdéle do doby než bude dokončena hlavní budova [název], z dohledaných dokladů jednoznačně vyplývá, že na předmětném pozemku byla realizována již před odnětím stavba tohoto pavilonu. Znalkyně se vyjádřila k aplikaci srážek podle přílohy číslo 7 vyhlášky, ve kterém zdůvodnila uplatňování jednotlivých srážek podle této přílohy s tím, že znalec srážky uplatňoval bez řádného zdůvodnění.

20. Z dodatku číslo 1 ke znaleckému posudku číslo [číslo] ze dne [datum] znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo prokázáno, že znalkyně opravila na základě rozhodnutí soudu o změně rozhodnutí [právnická osoba] vyčíslení podílu žalobkyně tak, že její podíl činí 5.158.942 Kč.

21. Z dodatku číslo 4 ke znaleckému posudku číslo [číslo] ze dne [datum], který znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] vypracovala dne [datum] pro účely soudního řízení Obvodního soudu pro [adresa] spisová značka [spisová značka], bylo prokázáno, že znalkyně posuzovala povahu nemovitostí pro restituční účely dle zákona o půdě, ve kterém doplnila, že v případě srážky stavební srostlosti srážku neaplikovala, vycházela z opatření Útvaru hlavního architekta hl. m. Prahy k aplikaci ustanovení § 14 odstavec 1 vyhlášky číslo 182/1988 Sb. na území hl. m. Prahy, kterým je stanoven výčet samostatných sídel nebo částí, které nejsou se souvisle zastavěným území hl. m. Prahy stavebně srostlé, části [adresa] ve výčtu nesrostlých částí chybí. Srážka za přístup po nezpevněné komunikaci znalkyní rovněž uplatněna a aplikována nebyla, znalkyně vycházela z ortofoto map předmětných pozemků, ze kterých jednoznačně vyplývá, že jednotlivé pozemky byly již v roce 1953 přístupné po zpevněné komunikaci. Srážka nemožnosti připojení na vodovod a kanalizaci znalkyně neaplikovala, přes provedená šetření znalkyně neexistuje žádný podklad, který by s určitostí vylučoval existenci předmětných sítí v místě odňatých pozemků. Srážka za nemožnost napojení na rozvod elektřiny nebyla znalkyní aplikována z důvodu neexistence reálného podkladu, který by vylučoval existenci předmětných sítí v místě odňatých pozemků, předmětné městské části byly bezpochyby v době odnětí elektrifikovány. Srážka za nepříznivou docházkovou vzdálenost nebyla znalkyní aplikována, podle vyhlášky se aplikovala v případě, kdy docházková vzdálenost k národnímu výboru, ke škole nebo k obchodu od pozemku náležejícího k rodinnému domu nebo určeného k výstavbě rodinného domu byla větší než 1,5 km, srážka se neužila v případě, kdy v místě byla městská doprava, srážka se využívala podle formulace u pozemku náležejícího rodinného domu nebo určeného k jeho výstavbě, většina odňatých a nevydaných pozemků byla určena k výstavbě komunikací, průmyslové výrobě nebo sportovních ploch, proto o této srážce nelze vůbec uvažovat, znalkyně dohledala, že autobusová linka „[název]“, později číslo [hodnota] jezdila z [název] až do [název], již od 31. 3. 1933, touto linkou byly obsluhovány pozemky v k. ú. [adresa], tramvaj v [adresa] byla v provozu již od roku 1908 a obsluhovala celou oblast v k. ú. [adresa], tato srážka rovněž nebyla aplikována. Znalkyně dále neaplikovala srážky za negativní účinky okolí, svažitost pozemků orientovaných na SV, S, SZ, ztížené základové podmínky, neboť žádné z negativních vlivů a skutečností, pro které by byly srážky aplikovány z dostupných dokladů zjištěny nebyly. Znalkyní nebyla aplikována ani srážka za omezení užívání pozemku, neboť se žádné omezení podle bodu 9 přílohy číslo 7 nedohledalo.

22. Z rozhodnutí [právnická osoba] Sekce majetku státu, Oddělení restitucí se dne [datum] číslo jednací [spisová značka] bylo prokázáno, že správní úřad opravil výrokovou část II rozhodnutí pozemkového úřadu [název] ze dne [datum] číslo jednací [spisová značka] tak, že oprávněné osoby, pod číslem 8 žalobkyně, nejsou vlastníky zbytku parcely číslo [hodnota] o výměře 203 m2, v ostatních částech zůstalo rozhodnutí beze změny.

23. Podle výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že restituční nárok žalobkyně byl řádně uplatněn u žalované v roce 1992 jejími právními předchůdci, doposud bylo žalobkyni poskytnuto pouze částečné plnění, o existenci a výši nároku žalobkyně bylo řádně rozhodnuto příslušnými správními orgány. Postup žalované vůči žalobkyni byl liknavý a svévolný, žaloba na převod konkrétních náhradních pozemků do vlastnictví žalobkyně bez předchozího jejího zahrnutí do veřejné nabídky může být v takovém případě prostředkem proti zjištěné libovůli žalované (např. rozhodnutí Ústavního soudu spisová značka III ÚS 495/02). Právní předchůdci žalobkyně řádně uplatňovali své restituční nároky v roce 1992, výše restitučního nároku za pozemky žalobkyně, které přešly na stát v rozhodném období, byly žalovanou určeny cenou zemědělské půdy v celkové výši 251.187,86 Kč, takový postup je v rozporu s konstantní judikaturou nejvyššího soudu, dle níž se pozemky vedené v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda, avšak k datu převodu na stát se k zástavě oceňují jako pozemky určené pro stavbu podle § 14 odstavec 1 oceňovací vyhlášky, v průběhu řízení pak žalovaná předložila znalecký posudek, který nechala pro účely řízení a v němž byl podíl žalobkyně oceněn částkou 497.131 Kč, tedy ve výši téměř dvojnásobku, který stanovila sama žalovaná, i z tohoto postupu lze dovozovat svévolnost postupu žalované. Soud při svém rozhodování vycházel ze závěrů znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ve znaleckém posudku ze dne [datum] a jeho dodatků číslo 1 a 4, znalkyně vycházela z územně plánovací dokumentace 30. let 20. století konkrétně regulačních a zastavovacích plánů, listinami předloženými a použitými při znaleckém ocenění jakož i listinami, které byly soudem provedeny v průběhu řízení je prokázáno, že k datu převodu pozemků na stát byly pozemky v k. ú. [adresa] určené k zástavbě. Soud přihlédl ke společenským poměrům rozhodného období, zákon o územním plánování a výstavbě obcí číslo 84/1958 Sb. zrušil mimo jiné i § 19 zákona číslo 280/1949 Sb., kterým bylo upraveno, že zastavovací plány a náčrty, které byly potvrzeny podle ustanovení dosavadních předpisů, jakož i úpravy podle předpisů o stavební obnově zůstávají v platnosti s dosavadními právními účinky, dokud nebudou změněny nebo nahrazeny novými územními plány a dokud krajský národní výbor je nezruší jako nevyhovující. Směrný územní plán [název] byl vydán dne 22. 4. 1964 a v 70. letech 20. století byly pozemky odňaté právním předchůdcům žalobkyně fakticky zastavěné, k datu přechodu na stát se jednalo o pozemky stavební, tuto skutečnost předpokládaly i regulační a zastavovací plány z 30. let, které byly i fakticky realizovány. Při rozhodování je nutné vycházet z faktického stavu, v období 1959-1964 pro území Hlavního města Prahy absentovala plánovací dokumentace, stavební záměry byly realizovány s odkazem na rozhodnutí příslušných správních orgánů a vycházejících z posledně platné dobové dokumentace. Nevydané pozemky žalobkyně byly ke dni přechodu na stát pozemky stavebními a zemědělskými, cena náhradních pozemků má být ekvivalentní k ceně odebraných pozemků. V situaci, v níž pozemky byly v době přechodu na stát vedeny jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě, je třeba ocenit jako pozemky stavební ve smyslu § 14 odstavec 1 vyhlášky číslo 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky číslo 316/1990 Sb. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2018 spisová značka 28 Cdo 427/2018).

24. Rozsudkem podepsaného soudu ze dne [datum] číslo jednací [spisová značka] bylo žalobě vyhověno. Rozsudek byl napaden včasným odvoláním žalované, usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum] číslo jednací [spisová značka] byl rozsudek soudu prvého stupně zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení, odvolací soud vytkl soudu prvého stupně nesprávný postup stran odstranění rozporu v předložených znaleckých posudcích znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], vytkl, že soud znalce nevyslechl a řádně neodůvodnil své závěry o přesvědčivosti, úrovni a validitě závěrů znalkyně [jméno FO] [jméno FO], nevypořádal se s jednotlivými rozpory ve znaleckých posudcích a řádně nezkoumal převoditelnost náhradních pozemků, které byly předmětem řízení. Odvolací soud uložil soudu prvého stupně výslech obou soudních znalců s případnou konfrontací a uložil zkoumání převoditelnosti tří sporných pozemků v k. ú. [adresa] s provedením navržených důkazů.

25. Žalobkyně k doplnění skutkových tvrzení uvedla, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] při znaleckém zkoumání použil dvojí metodologii při stanovení charakteru nevydaných pozemků, považoval za nestavební ty odňaté pozemky, u kterých se nepodařilo dohledat dokumenty o jejich zástavbě až po jejich odnětí, u kterých tato následná zástavba neodpovídá charakteru dle návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] ([adresa]) [hodnota] (dále jen „[název]“), návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa]) [hodnota] (dále jen „[název]“) a zároveň v rámci návrhu nikdy nepřijatého a neplatného Směrného územního plánu [název] z roku 1948 (dále jen „[název] 1948“) byly tyto pozemky zařazeny v jiných plochách než v rámci [název], tuto metodologii znalec nesprávně podporuje několika málo rozhodnutími Nejvyššího soudu, judikaturu však nesprávně vykládá a pomíjí desítky rozhodnutí Nejvyššího soudu a soudů nižších stupňů, které tyto plány považují za dostatečné pro určení stavebního charakteru nevydaných pozemků. Současně však znalec uznal, že u pozemků, u kterých se mu nepodařilo dohledat důkazy o následné zástavbě se musí řídit závěry dle [název] a použít tuto územně plánovací dokumentaci dokonce i na pozemky odňaté až po 1. 1. 1959, postup znalce je v rozporu s § 14 odstavec 1 vyhlášky ve spojení s § 6 vyhlášky číslo 85/1976 Sb. Žalobkyně odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu, který v desítkách rozhodnutí potvrdil použitelnost územně plánovací dokumentace z třicátých let pro ocenění odňatých a nevydaných pozemků a nevyžaduje k takovému ocenění splnění dalšího kritéria. Žalobkyně předložila dva platné plány z 30. let, které byly jednoznačně platné bez dalšího, jelikož byly potvrzeny tehdejším Ministerstvem veřejných věcí, existence těchto plánů postačuje ke splnění podmínek podle zákonné úpravy a judikatury. Závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO] jsou zcela překonané judikaturou. [název] nebyl nikdy přijat, nikdy se podle něj nepostupovalo a nepředstavoval platnou územně plánovací dokumentaci, dokonce i žalovaná odmítla použitelnost tohoto plánu, který představuje maximálně historický dokument. Žalobkyně doplnila, že v případě pozemku PK [číslo] v k. ú. [adresa] jí svědčí nárok ve výši 712.020 Kč, u pozemku PK [číslo] k. ú. [adresa] nárok činí 437.333,32 Kč, u pozemku PK [číslo] v k. ú. [adresa] je stavební charakter nesporný a žalobkyni svědčí nárok ve výši 1.820.536,83 Kč, na základě předložených územních rozhodnutí žalobkyně disponuje nárokem ve výši 2.969.890,15 Kč.

26. Žalovaná k náhradním pozemkům doplnila, že pozemek parcela číslo [hodnota] v k. ú. [adresa] je z převodu částečně vyloučen, neboť se jedná o pozemek, jehož okrajová část tvoří příjezdovou dopraví komunikaci a představuje funkční celek s navazujícími sousedními pozemky parcela číslo [číslo], [číslo] (vlastnictví [jméno FO]), [číslo] a [číslo] (vlastnictví [jméno FO]), které se nacházejí ve vlastnictví třetích osob, předmětný pozemek se nachází v zastavitelném území obce a je určen k zastavění stavbou určenou pro bydlení. Na části pozemku je vybudován přístřešek pro parkování automobilů a skleník, je zde uskladněn stavební materiál, umístěny nádrže na vodu a dřevo, část pozemku slouží k pěstitelským a rekreačním účelům, s ohledem na malou výměru pozemků [jméno FO] a [jméno FO] jim vznikla potřeba užívat i část tohoto konkrétního pozemku, převážná část pozemku je propachtována nájemní smlouvou společnosti [právnická osoba]. za účelem zemědělské výroby. Pozemek parcela číslo [hodnota] k. ú. [adresa] je z převodu částečně vyloučen, neboť se jedná o pozemek, jehož část tvoří příjezdovou komunikaci, která rovněž tvoří funkční celek s pozemky [jméno FO] a [jméno FO] a pozemky ve vlastnictví [jméno FO] (parcela číslo [číslo], [číslo] a [číslo]), na části pozemku se nachází stavební materiál, zemědělská technika a přístřešky, převážná část tohoto pozemku je užívána k zemědělským účelům a je pronajata společnosti [právnická osoba]. za účelem zemědělské výroby. Na pozemku parcela číslo [číslo] v k. ú. [adresa] se nachází vodoměrná šachta, pravděpodobně vodovodní přípojka k domu č. p. [číslo]. Pozemek parcela číslo [číslo] k. ú. [adresa] je z převodu vyloučen, tvoří funkční celek se sousedním pozemkem [číslo] ve vlastnictví třetí osoby, je pod jednotným oplocením s přilehlou stavbou rodinného domu č. p. [číslo] [jméno FO], na pozemku se nachází zaparkované osobní automobily, na pozemek je uzavřena na dobu neurčitou pachtovní smlouva s [jméno FO] za účelem užívání pozemku jako zahrady a drobné zemědělské činnosti, pozemek je určen k zastavění stavbami pro bydlení.

27. Žalobkyně s argumenty žalované ohledně nepřevoditelnosti náhradních pozemků nesouhlasila, na pozemku parcela číslo [hodnota] se nenachází dopravní komunikace, odmítla, že předmětné pozemky funkčně souvisí se sousedícími pozemky, a že jsou určeny k zastavění stavbami určenými pro bydlení, uzavřené nájemní a pachtovní smlouvy nebrání převodu na žalobkyni, v nájemních smlouvách, které žalovaná uzavírá s třetími osobami, zpravidla bývá ustanovení, které předpokládá převod pozemků na další subjekty.

28. Žalobkyně v průběhu řízení doplnila, že ohledně pozemku PK [číslo] v k. ú. [adresa] bylo vydáno Státním pozemkovým úřadem [adresa] rozhodnutí číslo jednací [spisová značka] ze dne [datum], ve kterém opravila své tzv. formální pochybení, které se týká nyní tvrzeného nesprávného rozhodnutí ohledně výměry tohoto pozemku, proti rozhodnutí žalobkyně s ostatními oprávněnými osobami podali odvolání, které bylo zamítnuto, žalobkyně proti rozhodnutí žalované podala žalobu k [soud], bylo vyhověno návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti.

29. S ohledem na závěry znaleckých posudků soud provedl u jednání dne 2. 12. 2022 výslech znalců k vypracovaným znaleckým posudkům, jejich závěrům a provedl konfrontaci znalců. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] v plném rozsahu odkázala na závěry svého znaleckého posudku včetně zpracovaných dodatků. Setrvala na svém stanovisku ohledně jednotlivých srážek, doplnila, že pracovala pouze s územně plánovacími podklady, o kterých [právnická osoba] (dále jen „[název]“) informoval, že byly platné, což byly regulační plány z 30. let a následně prvním platným poválečným směrným plánem z roku 1964. Při posuzování charakteru jednotlivých pozemků postupovala v souladu s oceňovacím předpisem, konkrétně § 14 odstavec 1, který hovoří o tom, že stavební pozemek je pozemek určený pro výstavbu, tedy jak je nebo k čemu je určen v územně plánovací dokumentaci, u některých pozemků znalkyně dohledala i územní rozhodnutí, což rovněž bylo důvodem pro ocenění pozemku jako stavebního. Při zpracování vycházela z dokumentů, které poskytl [název], tedy regulačních plánů z 30. let a [název] z roku 1964, správnost postupu dokládají i ortofoto mapy, které jsou dostupné na webu [název] a přílohy znaleckého posudku, ze kterých je zřejmé, že se z regulačních plánů vycházelo ve výstavbě. Znalkyně uvedla, že je nepředstavitelné, aby se mezi lety 1958-1964 při povolování staveb nepostupovalo podle žádného územně plánovacího podkladu, v obdobných kauzách na území [adresa] vycházela ze stanoviska [název] k zastavitelnosti jednotlivých pozemků a [název] také vycházel z regulačních plánů, takže neměla žádné pochybnosti o tom, že byly aplikovány v rozhodném období. Znalkyně potvrdila, že obdobně se postupovalo i v jiných pražských lokalitách. Znalkyně pro účely řízení aplikovala plány Státní regulační komise z období 1933 a 1939, [název] nemá na svém webu ani v jiných podkladech žádné jiné územní plány, než [název] z roku 1964, IPR dal jednoznačné stanovisko, že první platný poválečný územní plán je směrný plán z roku 1964.

30. K otázce faktické zástavby na nevydaných pozemcích v období 1959–1964 znalkyně uvedla, že se zabývala i faktickou realizací některých staveb, dohledávala podklady, které jsou předmětem dodatků, byly dohledány rozhodnutí o umístění staveb trafostanice, budovy pavilonu geotechniky, případně hřiště, ale následnou výstavbou se nezabývala. Z hlediska aplikace srážek znalkyně vycházela z určení pozemku k zástavbě podle územního plánu, faktickou zástavbu na konkrétním pozemku v průběhu budoucích let neřešila. K otázce využití pozemků podle plánu Státní regulační komise z 30. let a [název] z roku 1964 znalkyně doplnila, že v případě území [adresa] se zastavitelnost shodovala zhruba asi v 96,6 %, znalkyně potvrdila, že mezi plány určité rozdíly byly, odkázala na přílohu znaleckého posudku, konkrétně číslo [hodnota] a [hodnota]. K podkladům pro vyhodnocování otázky aplikace srážek znalkyně doplnila, že se primárně snaží pracovat s veřejně přístupnými podklady, pracovala s tím, co se dalo dohledat na webech, měla informaci, že [adresa] skartovala archiv vedení inženýrských sítí elektro do roku 1970, při povodni v roce 2002 zanikl archiv vodovodů a kanalizací, takže tyto podklady hodnotila jako nedohledatelné, u městské dopravy vycházela z webu Muzea městské hromadné dopravy a webu MHD, nepříznivé vlivy okolí byly historicky nedohledatelné, při srovnání se současnou situací, žádná zmínka dohledána nebyla. Znalkyně pracovala s ortofoto snímky, které byly zveřejněny na webu [název], zdůraznila, že při zpracování původního znaleckého posudku nebyly na webu zveřejněny ortofoto snímky z roku 1966, které byly doplněny až následně, s nimi mohla znalkyně pracovat až při vypracování stanovisek k oponentnímu posudku nebo k vyjádření žalované. Znalkyně popsala postup při zpracování mapových podkladů, uvedla, že byly použity plány [název], které jsou v podkladech barevné, následně byla zobrazena katastrální mapa, která zobrazovala umístění PK parcel a následně byla promítnuta tenkými modrými čarami mapa současného katastru, pro použití podkladů znalkyně odkázala na zpracovaný znalecký posudek a jeho přílohy. Ke stavební srostlosti znalkyně doplnila, že posuzovala jednotlivé pozemky podle vyhlášky tak, zda se jednalo o samostatné sídlo nebo část obce podle začlenění k hlavnímu městu. Srážka za přístup po nezpevněné komunikaci byla řešena k datu odnětí pozemku, podpůrně byla využita ortofoto mapa z roku 1953 a 1966, kde je komunikace evidentní, pozemek PK [číslo] znalkyně ocenila jako nestavební, je to veřejný sad, pozemek PK [číslo] je stavební pouze část, která se týká komunikace, která tam byla plánována, komunikace u pozemku je evidentní, další komunikace vedla pozemkem PK [číslo] a [číslo] tak, že byly napojitelné k zamýšlené komunikace k roku 1953, znalkyně odkázala na skutečnost, že pozemky byly původním majitelům odebírány jako celky, takže nebylo nutné, aby každý z pozemků měl samostatný přístup, protože v době odnětí tvořili jednotný funkční celek, při posuzování zpevněného a nezpevněného povrchu se vycházelo z ortofoto map, ve všech případech se nemuselo jednat o zcela přesné určení a to podle zřetelnosti jednotlivých map, pokud pozemek byl podle SRK plánu určen pro komunikaci, tak logicky primárně srážku nepoužívala. K srážce nemožnost napojení na veřejný vodovod znalkyně uvedla, že zásadní pro posouzení je konkrétní lokalita, do které pozemek patří a posuzovala, zda by bylo možné napojení postavit a přípojkou danou konkrétní nemovitost napojit, oceňovací předpis neřešil dostatečnost kapacity veřejného vodovodu a veřejné kanalizace. 31. [tituly před jménem] [jméno FO] k doplnění znaleckého posudku uvedl, že při oceňování postupoval tak, že primárně se díval, kdy pozemky přešly na stát, v daném konkrétním případě 1960-1962, bylo to po platnosti zákona z roku 1958, který rušil přímo SRK plány, podle znalce nastalo v období 1959-1964 určité vakuum, znalec si je vědom, že SÚP 1948 nebyl přijat, znalec při zkoumání sledoval nějakou kontinuitu toho prostředí z období 1948-1964, další změna těchto pozemků byla konkretizována až v územních plánech z roku 1971 a 1976, znalec dále sledoval, jestli v době odnětí byla plánována nějaká výstavba, v odnímacích dokumentech nebylo napsáno, že by se počítalo s nějakou konkrétní výstavbou a dalším bodem bylo, zda na pozemcích bylo něco postaveno, což se týkalo zejména komunikací, sledoval, s jakým odstupem byly stavby na pozemcích prováděny, v 60. letech se na [adresa] nic nestavělo s výjimkou s transformovny na pozemku PK [číslo], což bylo zohledněno v dodatku číslo 1, konkrétně se jednalo o územní rozhodnutí číslo 2 odboru výstavby, pokud by se mělo pokračovat v určité výstavbě po roce 1958, bylo potřeba, aby nějaký odbor územního rozhodování rozhodl, že se podle těch plánů bude pokračovat, konkrétně [adresa] měl v SRK plán z roku 1933, v tomto konkrétním případě se jednalo o jediné územní rozhodnutí, které měnilo charakter pozemku. V případě pozemku PK [číslo], což je hřiště, tak to znalec nepovažuje za stavební pozemek, podle něj se jednalo pouze o provedení terénní úpravy pro bývalou Hvězdu, skutečné stavby, konkrétně pevné kabiny a sprchy byly až v 70. letech, tyto terénní úpravy podle názoru znalce charakter pozemku neměnily. Pozemek PK [číslo] byl zastavěn stavbou provizorní budovy geofyzikálního ústavu, jednalo se o dočasnou stavbu, která podle jeho názoru charakter pozemku nezměnila a byla až v 70. letech odstraněna, žádná další výstavba se na pozemku neprováděla. K uplatnění srážek znalec doplnil, že kmenová obec je spojena s termínem srostlosti a jednotlivým stavebním intravilánem, srostlou stavební zástavbou podle znalce je bytová výstavba, výstavba nějakých továren nebo ostatních staveb, které jsou propojeny nějakými komunikacemi, vodovodními a elektrickými řady, obec je pak ohraničena konkrétními plochami, většinou zemědělskými plochami. V případě Prahy centrum města vznikalo srůstem královských měst, podle názoru znalce zastavěnost pozemku pro srostlost nehraje roli. V roce 1921 došlo k administrativnímu připojení 60 obcí, které nemívaly vodní kanalizaci, nebývala tam doprava, možná byly nějaké silnice, určitě nebylo autobusové spojení, v roce [adresa] povýšen na předměstí, začaly tam vznikat továrny, [adresa] se pomalu prorůstal, znalec odmítl, že by uváděl koeficient, který by naváděl na nesrostlost, veškeré pozemky v posudku jsou označeny jako srostlé. Podle názoru znalce pozemky v malé obci nejsou natolik kvalitní jako pozemky v kmenové obci, okrajová místa, která nemají kanalizaci a vodu, tak musí mít nižší cenu. Podle znalce výklad samostatného sídla souvisí s jeho funkční souvislosti k centru celé Prahy. Přístupové komunikace znalec hodnotil podle dostupných ortofoto snímků, v případě pochybností srážku ve znaleckém posudku neuplatňoval. Podle názoru znalce u vodovodů a kanalizací správně vycházel ze zákresu Pražských vodovodů a kanalizací od roku 1928, podle jeho názoru je kontinuita, stoprocentní jistotu nemůže mít nikdo. K využití zastavovacích a regulačních plánů znalec uvedl, že postupoval podle získaných podkladů, vycházel ze zastavěnosti pozemku, to bylo důvodem použití SRK plánů, v některých případech byly komunikace jiného tvaru než v SRK plánech, v takových případech pak pozemky hodnotil jako stavební, stejně postupoval i v případě trafostanice. Znalec znalecký úkol obdržel od právního zástupce žalované, měl k dispozici znalecký posudek profesorky [jméno FO] [jméno FO], ale jeho úkolem nebylo provést jeho revizi, v některých případech z něj čerpal jako z podkladů, zákresy ploch nerozporoval, udělal si kontrolní vzorek, přeměřil některé pozemky, vyšly mu stejně a měl za to, že zákresy jsou provedeny správně, konkrétně provedl zákresy výměr jednotlivých pozemků do katastrální mapy v měřítku 1:5.000, 1:1.

0. Pro vodovody a kanalizace si vyžádal podklady od Pražských vodovodů a kanalizací, dále si vyžádal podklady a výstupy ze stavebního úřadu, z jeho archivu, část podkladů získal od zadavatele, ke konkrétnímu použití podkladů odkázal na text znaleckého posudku. Podle názoru znalce měl SÚP z roku 1948 ambici nahradit zastavovací a regulační plány z 30. let, nebyl přijat, nepokračovalo se v něm a podle názoru znalce nový územní plán byl přijat až v roce 1964. Znalec setrval na znaleckých závěrech, u svažitosti terénu doplnil, že vycházel z map z 40. let, podle něj nelze říct, že došlo ke srovnání terénu tak, aby se nedaly použít, podle něj jeho posudek hraničí téměř s 100 %, vysoká míra pravděpodobnosti se vztahuje i k vodovodům a kanalizacím a přístupovým cestám. Při konfrontaci znalců bylo zjištěno, že hlavní rozdíl v jejich postupu spočívá ve výkladu a použití přílohy číslo 7 předmětné vyhlášky u srážek možnosti napojená na vodovod, kanalizaci a oceňování nestavebních pozemků, znalec [tituly před jménem] [jméno FO] používá bonitně půdní ekonomické jednotky, které jsou v jednotlivých rozhodnutích pozemkového úřadů, znalkyně naproti tomu pozemky oceňuje cenou 3 Kč za m2.

32. Mezi účastníky nadále zůstávala zásadně sporná otázka výše uplatňovaného restitučního nároku žalobkyně, charakteru odňatých a nevydaných pozemků a jejich ocenění. Z provedených důkazů je nepochybně prokázáno, že povaha odňatých a nevydaných pozemků byla prokázána vydanými rozhodnutími správních orgánů a podkladů, které při znaleckém zkoumání použila znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která přesvědčivým a logicky odůvodněným způsobem při zpracování znaleckého posudku, jeho dodatků a svém výslechu u soudu, své odborné závěry odůvodnila a argumentačně podložila. Soud proto při posuzování sporných skutečností vycházel ze závěru soudní znalkyně. Znalecký posudek pracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] soud nepoužil, znalec nepracoval se všemi zjištěnými okolnostmi o stavu oceňovaných pozemků, nevycházel z územně plánovací dokumentace a zejména své závěry o použití srážek podle přílohy 7 vyhlášky číslo 182/1988 Sb. nedokázal vysvětlit a obhájit, soudní znalec vycházel z nesprávného závěru, že některé pozemky nebyly stavebního charakteru. Posouzení, zda pozemky přešly na stát se záměrem stavebním, je svou povahou skutkovým závěrem (rozhodnutí Nejvyššího soudu spisová značka [spisová značka]), který je třeba učinit na základě znaleckých posudků a provedeného dokazování, v dané konkrétní věci po posouzení všech významných skutečností soud dospěl k závěru, že pozemky byly určené k zastavění, když za rozhodné se považují regulační a zastavovací plány Státní regulační komise z 30. let 20. století, územně plánovací dokumentace z 30. let nebyla po účinnosti zákona číslo 84/1958 Sb. nahrazena jinou územně plánovací dokumentací, nová byla pro uvedená území schválena až v roce 1964, dřívější územně plánovací podklady mohly být využívány postupem podle § 12 zákona číslo 84/1958 Sb. a byly řádným podkladem pro závěry znaleckého posudku znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO]. Pozemky přešly na stát se stavebním záměrem a bylo na místě jejich ocenění jako pozemků stavebních dle § 14 odstavec 1 vyhlášky číslo 182/1988 Sb., účelem odnětí pozemků byla plánovaná výstavba v dotčených lokalitách podle regulačních a zastavovacích plánů. Soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] nesprávně vycházel z předpokladu, že stavební charakter dotčené pozemky neměly, pokud bral v úvahu směrný plán z roku 1948, postupoval nesprávně, neboť tento zůstal pouze ve fázi návrhu a nikdy nedošlo k jeho schválení. Hodnota restitučního nároku žalobkyně byla správně stanovena znaleckým posudkem znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO] při zohlednění jejího spoluvlastnického podílu ve výši 5.158.942 Kč.

33. Nejvyšší soud se otázkami významnými pro posouzení uspokojovaného restitučního nároku žalobkyně v závislosti na povaze pozbytých pozemků, plynoucího z rozhodnutí správních orgánů a s použitím znaleckého posudku zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] zabýval již dříve, i ve svém usnesení ze dne [datum], spisová značka [spisová značka], kterým aproboval závěry soudu nižších stupňů jako souladné s ustálenou rozhodovací praxí (kdy účastníci mohou legitimně očekávat, že daná opětovně nastolená předběžná otázka bude posouzena stejně k tomu srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu spisová značka 28 Cdo 3595/2018, nálezy Ústavního soudu spisová značka II. ÚS 2742/07, spisová značka I. ÚS 398/04).

34. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že ke dni rozhodnutí soudu byl nárok žalobkyně v soudních řízeních pravomocně uspokojen do výše 1.653.884,35 Kč, proto se v dalším řízení zabýval převoditelností náhradních pozemků.

35. Žalobkyně se domáhala vydání náhradních pozemků parcela číslo [hodnota], parcela číslo [hodnota], parcela číslo [hodnota], parcela číslo [hodnota], parcela číslo [hodnota], parcela číslo [hodnota] a parcela číslo [hodnota] vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa]. Mezi účastníky řízení byla nesporná cena předmětných pozemků stanovená znaleckým posudkem číslo [hodnota] soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] částkou 513.138 Kč, žalovaná namítala částečnou nepřevoditelnost náhradních pozemků konkrétně parcely číslo [hodnota] z důvodů, že jeho část tvoří příjezdovou dopravní komunikaci, která představuje celek s navazujícími pozemky ve vlastnictví třetích osob, parcely číslo [hodnota] rovněž tvořící částečně stavbu dopravní infrastruktury a představuje funkční celek s dalšími pozemky ve vlastnictví třetích osob a parcely číslo [hodnota] která tvoří jeden funkční celek se sousedním pozemkem parcela číslo [hodnota] ve vlastnictví třetí osoby s tím, že pozemek je pod jednotným oplocením s přilehlou stavbou rodinného domu [jméno FO], který má uzavřenou pachtovní smlouvu číslo [spisová značka] na dobu neurčitou. Soud dospěl k závěru, že všechny uplatněné pozemky jsou převoditelné jako pozemky náhradní.

36. Pozemek parcela číslo [hodnota] orná půda byl oceněn částkou 100.355 Kč, parcela číslo [hodnota] orná půda byl oceněn částkou 18.900 Kč, parcela číslo [hodnota] orná půda byla oceněna částkou 77.440 Kč a pozemek parcela číslo [hodnota] orná půda byl oceněn částkou 88.000 Kč, u pozemků jejich převodu nebrání žádná ze zákonných překážek, jsou k převodu způsobilé, a proto ohledně jejich vydání nebyly vzneseny ze stran žalované žádné námitky.

37. S ohledem na vznesené námitky žalované soud provedl dne 6. 2. 2023 místní ohledání pozemků [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v k. ú. [adresa], na základě místního ohledání soud dospěl k závěru, že ani u těchto pozemků neexistuje překážka převoditelnosti. Místním ohledáním pozemku parcela číslo [hodnota] a [hodnota] bylo prokázáno, že přes část pozemku je vedena nezpevněná polní cesta, která vznikla tím, že po části orné půdy jezdila motorová vozidla, nejedná se o účelovou komunikaci, slouží pouze pro zlepšení přístupu k zadním částem nemovitostí vlastníků rodinných domů na parcelách číslo [hodnota], [hodnota] a [hodnota] nacházejících se na okraji obce těsně u hlavní silnice ze [adresa]. Na části pozemku parcela číslo [hodnota] a [hodnota], které bezprostředně navazují na rodinné domy, se nachází uskladněný stavební materiál, dřevo, netvoří funkční souvislost s přilehlými nemovitostmi ve vlastnictví třetích osob, na části pozemku parcela číslo [hodnota] jsou uskladněny nádrže na vodu, stavební materiál, dřevo na otop, při místním ohledání nebylo prokázáno, že by byl pozemek zemědělsky obděláván a užíván. Při místním ohledání se bez předvolání k úkonu dostavili vlastníci přilehlých rodinných domů [jméno FO] a [jméno FO], kteří soudu potvrdili, že při užívání pozemků vycházeli z dřívějšího užívání, části dotčených pozemků jim slouží pro technický přístup k jejich nemovitostem. Na pozemku parcela číslo [hodnota] bylo zjištěno, že se na jeho části nachází pozůstatek staršího drátěného oplocení, pozemek není řádně oplocen, v době úkonu soudu byla na pozemku odstavena motorová vozidla, [jméno FO] pozemek ve stávajícím stavu převzal a pokračoval v tomto způsobu užívání, část této parcely není pod jednotným oplocením s přilehlou stavbou rodinného domu [jméno FO]. Na části pozemku parcela číslo [hodnota] se u zdi rodinného domu nacházela uzavřená vodoměrná šachta bez dalšího označení a dále neoznačená stavba s telekomunikačními zařízeními. Z místního ohledání bylo jednoznačně prokázáno, že část pozemku parcela číslo [hodnota] a [hodnota] není stavbou dopravní infrastruktury, netvoří jedinou příjezdovou komunikaci a netvoří funkční celky s navazujícími nemovitostmi, místním šetřením bylo prokázáno, že části těchto parcel a parcely číslo [hodnota] jsou užívány v rozporu s jejich účelovým určením, kdy se jedná o ornou půdu a zahradu. K umístění vodoměrné šachty na pozemku parcela číslo [hodnota] nebyly předloženy žádné důkazy o povolení vybudování této šachty a jejího užívání. Převodu těchto dotčených pozemků nebrání žádná zákonná překážka, navíc pachtýř [jméno FO] je podle pachtovní smlouvy srozuměn s tím, že pozemek může být převeden na třetí osoby, pozemek parcela 5026/4 není oplocen.

38. Pozemek parcela číslo [hodnota] orná půda byl oceněn částkou 88.385 Kč, pozemek parcela číslo [hodnota] orná půda byl oceněn částkou 131.164 Kč, pozemek parcela číslo [hodnota] zahrada byl oceněn částkou 8.894 Kč.

39. S ohledem na uvedené skutečnosti bylo jednoznačně prokázáno, že restituční nárok žalobkyně ve výši 5.158.942 Kč, ke dni rozhodnutí soudu byl soudními rozhodnutími vypořádán pravomocně nárok žalobkyně ve výši 1.653.884,35 Kč, soud proto žalobě vyhověl a nahradil za žalovanou projev vůle s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu. Cena náhradních pozemků, kterých se tento rozsudek týká, byla stanovena znaleckým posudkem částkou 513.138 Kč.

40. S ohledem na probíhající soudní řízení, ve kterých žalobkyně uplatňuje své nároky a míru jejich dosavadního uspokojení, považuje soud námitku žalovaného ohledně výměry vypořádaných nemovitostí za nedůvodnou.

41. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 272.153,90 Kč, což je odměna a náhrada nákladů advokátky dle vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) a to odměna dle § 7 a § 11 odstavec 2 a. t. za 19 úkonů právní služby po 10.380 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, písemná vyjádření ze dne 20. 8. 2020, 22. 10. 2020, 27. 11. 2020, 16. 2. 2021, 19. 4. 2021, 2. 8. 2022, 12. 9. 2022, 3. 10. 2022, 18. 11. 2022, 28. 11. 2022, vyjádření k odvolání žalované, účast u jednání soudu dne 7. 12. 2020, 17. 2. 2021, 2. 12. 2022 a 6. 2. 2023, účast při místním ohledání dne 6. 2. 2023), náhrada hotových výdajů advokátky za 19 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odstavec 3 a. t., náhrada za ztrátu času stráveného advokátkou na cestě z [adresa] do [adresa] a zpět ke třem jednáním soudu 3 x 1.200 Kč (12 půlhodin po 100 Kč), náhrada za ztrátu času za cesty dne 6. 2. 2023 ve výši 1.300 Kč (13 půlhodin), náhrada cestovních výdajů za cesty z [adresa] do [adresa] a zpět osobním motorovým vozidlem tovární značky [název], registrační značka [SPZ] s průměrnou spotřebou 6 litrů motorové nafty na 100 kilometrů ve výši 3.041,80 Kč za jednu cestu v délce [hodnota] km dne 7. 12. 2020 (základní náhrada 2.091,60 Kč při sazbě 4,20 Kč za km a za spotřebované pohonné hmoty 950,20 Kč při vyhláškové ceně nafty 31,80 Kč), dne 17. 2. 2021 ve výši 3.003,90 Kč (základní náhrada 2.191,20 Kč při sazbě 4,40 Kč za km a za spotřebované pohonné hmoty 812,70 Kč při vyhláškové ceně nafty 27,20 Kč). Cestovní náhrady motorovým vozidlem tovární značky [název] registrační značka [SPZ] s doloženou spotřebou 11,60 litrů motorové nafty na 100 km za cestu z [adresa] do [adresa] a zpět v délce [hodnota] km dne 2. 12. 2022 ve výši 5.061,50 Kč (základní náhrada 2.340,60 Kč při sazbě 4,70 Kč a za spotřebované pohonné hmoty 2.740,90 Kč při vyhláškové ceně nafty 47,10 Kč), cestovné dne 6. 2. 2023 za cestu z [adresa] do [adresa] v délce 304 km v celkové výši 3.135,90 Kč (základní sazba 1.580,80 Kč při sazbě 5,20 Kč a za spotřebované pohonné hmoty 1.555,10 Kč při vyhláškové ceně nafty 44,10 Kč), za cestu z [adresa] v délce [hodnota] km ve výši 299,20 Kč (základní sazba 150,80 Kč a za spotřebované pohonné hmoty 148,40 Kč) a za cestu ze [adresa] do [adresa] v délce [hodnota] km ve výši 2.558,30 Kč (základní sazba 1.289,60 Kč a za spotřebované pohonné hmoty 1.268,70 Kč). Při stanovení výše odměny za jeden úkon právní služby vycházel soud z ceny náhradních pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, tedy částky 513.138 Kč. Zástupkyně žalobkyně doložila, že je registrovanou plátkyní daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21 % DPH ze základu 224.920,60 Kč částka 47.233,30 Kč. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení