10 C 91/2022 - 548

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vlachem, Ph.D. ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: Česká republika - [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu podle z.č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě): Česká republika – [Jméno žalované], IČO [IČO žalované], sídlem [adresa], a [Jméno žalobce], [Datum narození žalobce] tvale bytem [adresa] uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemků podle z. č. 229/1991 Sb. (zákon o půdě): Česká republika – [Jméno žalované] spravuje pozemky ve vlastnictví státu, zapsané v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota], a to v k.ú. [adresa] p. č. [Anonymizováno] o výměře 808 m2, p.č. [Anonymizováno] o výměře 42 m2, [Anonymizováno] o výměře 693 m2 a p.č. [Anonymizováno] o výměře 1357 m2 (vše dle geometrického plánu č. [hodnota]-69/2024), v k. ú. [adresa] p.č. [Anonymizováno] o výměře 3778 m2 (dle geometrického plánu č. [hodnota]-229/2023) a v k.ú. [adresa] p.č. [hodnota] o výměře 9780 m2. Geometrické plány jsou nedílnou součástí této smlouvy. [Jméno žalobce], [Datum narození žalobce]. [Jméno žalobce] má na základě pravomocných rozhodnutí 1. Magistrátu města Prahy, pozemkového úřadu č.j. PU [Anonymizováno]/97, k.ú. [adresa] ze dne 1.8.1997 2. Magistrátu města Prahy, pozemkového úřadu č.j. PU [Anonymizováno]/97, k.ú. [adresa] ze dne 9.9.1997 3. Magistrátu města Prahy, pozemkového úřadu č.j. PU [Anonymizováno]/99, k.ú. [adresa] ze dne 16.4.1999 4. Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu č.j. PU [Anonymizováno]/01, k.ú. [adresa] ze dne 27.2.2001 5. Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu č.j. PU [Anonymizováno]/01, k.ú. [adresa] ze dne 28.2.2001 6. Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu č.j. PU [Anonymizováno]/01, k.ú. [adresa] ze dne 28.2.2001 7. Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu č.j. PU [Anonymizováno]/01, k.ú. [adresa] ze dne 29.10 2001 8. Magistrátu města Prahy, pozemkového úřadu č.j. PU [Anonymizováno]/01, k.ú. [adresa] ze dne 23.11.2001 9. Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu č.j. PU [Anonymizováno], k.ú. [adresa] ze dne 7.3.2002 10. Ministerstvo zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č.j. PU [Anonymizováno]/3 k.ú. [adresa] ze dne 29.4.2003 11. Ministerstvo zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č.j. PU [Anonymizováno]/03 k.ú. [adresa] ze dne 20.5.2003 12. Ministerstvo zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č.j. PU [Anonymizováno]/04 k.ú. [adresa] ze dne 30.3.2004 13. Ministerstvo zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č.j. PU [Anonymizováno]/04 k.ú. [adresa] ze dne 30.11.2004 14. Ministerstvo zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č.j. PU [Anonymizováno]/05 k.ú. [adresa] ze dne 12.5.2005 15. Ministerstvo zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č.j. PU [Anonymizováno]/05 k.ú. [adresa] ze dne 26.10.2005 16. Ministerstvo zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č.j. PU [Anonymizováno]/05 k.ú. [adresa] ze dne 16.11.2005 17. Ministerstvo zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č.j. PU [Anonymizováno]/06 k.ú. [adresa] ze dne 20.3.2006 18. Ministerstvo zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č.j. PU [Anonymizováno]/06 k.ú. [adresa] ze dne 31.5.2006 19. Ministerstvo zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č.j. PU [Anonymizováno]/07 k.ú. [adresa] ze dne 18.10.2020 20. Ministerstvo zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č.j. PU [Anonymizováno]/92/3 k.ú. [adresa] ze dne 9.12.2009 21. Ministerstvo zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č.j. PU [Anonymizováno]/06 k.ú. [adresa] ze dne 31.5.2006 nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobci nevydané v restituci z důvodu existence překážek uvedených v §11 odst. 1 zákona o půdě. Česká republika – [Jméno žalované] k uspokojení nároku žalobce na náhradu za pozemky v restituci nevydané převádí [Jméno žalobce] bezúplatně touto smlouvou pozemky citované v článku 1 této smlouvy včetně všech jejich součástí a příslušenství a [Jméno žalobce] jako oprávněná osoba tyto pozemky do svého vlastnictví přijímá. Hodnoty převáděných pozemků jsou stanoveny dle ustanovení §11a zákona o půdě v cenové úrovni podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. v platném znění na základě znaleckých posudků ve výši 195 600 Kč za pozemek p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], ve výši 16 196,20 Kč za pozemek p.č. [Anonymizováno]/1 v k.ú. [adresa], ve výši 13 860 Kč za pozemek p.č. [Anonymizováno]/1 v k.ú. [adresa], ve výši 27 140 Kč za pozemek p.č. [Anonymizováno]/1, ve výši 16 160 Kč za pozemek p.č. [Anonymizováno]/2 v k.ú. [adresa] a ve výši 840 Kč za pozemek p.č. [Anonymizováno]/4 v k.ú. [adresa].

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 270.329 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [Jméno advokáta A].

Odůvodnění

1 Žalobce spolu s žalobkyní [jméno FO] podali žalobu na nahrazení projevu vůle k převodu pozemků p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], p.č. [Anonymizováno] p.č. [Anonymizováno], p.č. [hodnota], p.č. [Anonymizováno], p.č. [Anonymizováno], p.č. [Anonymizováno], p.č. [hodnota], vše v k.ú. [adresa], p.č. [Anonymizováno], p.č. [Anonymizováno], p.č. v k.ú. [adresa] a obce [adresa], p.č. [hodnota], p.č. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno] vk.ú. [adresa], obec [adresa], pozemek p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a obec [adresa] a p.č. [Anonymizováno], v k.ú. a obec [adresa]. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zpět pokud jde o řadu pozemků a soud svými usneseními ze dne 23.1.2024, č.j. 10 C 91/2022-355, ze dne 17.7.2024, č.j. 10 C 91/2022-501 řízení částečně zastavil a následně usnesením ze dne 6.8.2024, č.j. 10 C 91/2022-530 připustil částečné rozšíření žaloby, přičemž došlo i k vyhotovení geometrických plánů, které některé z pozemků rozdělily tak, aby byly odlišeny pozemky, které nelze dle názoru účastníků vydat. Následně předmětem vydání zbyly pozemky uvedené ve výroku rozsudku, tedy pozemky ve vlastnictví státu, zapsané v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota], a to p. č. [Anonymizováno] o výměře 808 m2, p.č. [Anonymizováno] o výměře 42 m2, [Anonymizováno] o výměře 693 m2 a p.č. [Anonymizováno] o výměře 1357 m2 (vše dle geometrického plánu č. [hodnota]-69/2024), v k. ú. [adresa] p.č. [Anonymizováno] o výměře 3778 m2 (dle geometrického plánu č. [hodnota]-229/2023) a v k.ú. [adresa] p.č. [hodnota] o výměře 9780 m2. Po smrti žalobkyně a proběhlém dědickém řízení se právním nástupcem žalované stal žalobce, přičemž soud usnesením ze dne 6.2.2023 č.j. 91/2022-103 dle § 107 o. s. ř. rozhodl o nástupnictví [Jméno žalobce] a [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž usnesením ze dne 1.11.2023 připustil vystoupení [tituly před jménem] [jméno FO] z řízení. [Jméno žalobce] je oprávněnou osobou podle § 4 odst. 2 písm c) zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen ZoP) s nárokem na převod náhradních pozemků z vlastnictví státu za pozemky v k. ú. [adresa] a v k. ú. [adresa] na základě rozhodnutích vydaných žalovanou a to za právní předchůdce [jméno FO] v podílu id. 1/36 a [právnická osoba] v podílu id. 1/36 ( § 4 ZoP, § 11 ZoP ve spojení s § 14 odst. 1 větou druhou a § 17 odst. 3 písm. b) ZoP) za pozemky nevydané v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 ZoP, což je mezi účastníky nesporné. 2 Výše neuspokojeného restitučního nároku, kterou žalobce požaduje dle posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a dodatku č. [hodnota] ze dne 31. 10. 2023 je v celkové výši 1.357.608 Kč. Před podáním žaloby žalobce a jeho právní předchůdkyně [jméno FO] bezvýsledně jednali s žalovanou o správné výši restitučního nároku Žalovaná stále, přes velké množství úspěšných žalob jiných oprávněných osob ze stejných správních rozhodnutí, setrvává na tom, že odňaté pozemky k r. 1961 nemají být oceňovány dle Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území Prahy - XVI ([adresa] – XVII ([adresa]) a Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území Prahy XVII ([adresa]) a následně k roku 1964 a 1965 dle Směrného územního plánu hl. m. Prahy platného v roce 1964. Žalobce, resp. jeho právní předchůdci, byli dostatečně aktivní při uplatňování restitučního nároku. V období let 2006 až 2012 se účastnili veřejných nabídek náhradních pozemků vyhlašovaných žalovanou celkem šestkrát a dále jednou před podáním žaloby. Účast jim byla znemožněna z důvodu nesprávného ocenění jejich nároků. Námitka promlčení vznesená žalovanou je nedůvodná s ohledem na její negativní přístup k přecenění nároku neumožňující účast žalobce (právních předchůdců) ve veřejných nabídkách. 3 Před soudem a v dalších podáních žalobce (právní zástupkyně) dále uvedl, že v rámci restituce pozemků, které přešly na stát v KÚ [adresa] je více oprávněných osob, měly různé podíly, které na ně přešly po jejich předcích a je tudíž vedeno více soudních sporů u různých soudů, avšak jedná se o stejnou podstatu. Jedná se např. o oprávněné osoby paní [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], tyto zastupuje ona, pak jsou další oprávněné osoby, které zastupuje jiný právní zástupce. Některá rozhodnutí prošla Nejvyšším soudem a bylo tak určeno, že metodika použitá znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] je správná a její znalecký posudek je v pořádku. Byla tak i prokázána liknavost na straně žalované s uspokojováním restitučních nároků, bylo řečeno, že nároky oprávněných osob nejsou promlčené. U OS v Českém Krumlově probíhá paralelně spor stejného oprávněného [tituly před jménem] T. [jméno FO] proti žalované, bylo nařízeno jednání, kde měli být vyslechnuti oba znalci, toto bylo odročeno na 10.1.2024, navrhuje soudu, aby buď nařídil též souběžný výslech obou znalců nebo aby si vyžádal protokol z jejich výslechů u OS Český Krumlov. Řadou posudků chce prokázat, že žalovaná stále zpochybňuje metodiku [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO], která však používá svůj postup konzistentně, kdežto žalovaná předkládá různé posudky, přičemž se znalci neshodnou na výši nároku, i když v některých případech používají u některých pozemků shodnou metodiku. Zástupkyně žalobce uvádí, že není třeba číst protokoly o jednání před soudy prvních stupňů, tyto jsou již zastaralé, má novější, které soudu předkládá. Obsahují konfrontace znalců, jde o protokol před OS Plzeň sever z 1.6.2023 v řízení [jméno FO], [jméno FO] proti ČR – SPÚ. Ve znaleckém posudku jsou uvedena rozhodnutí pozemkového úřadu, která se týkají pozemků, které chce přecenit, a které jsou oceněny v posudku a nebyly vydány žalobci či jeho právním předchůdcům. Podstatné je to, z čeho znalec vychází, má se vycházet z územně plánovací dokumentace, tedy nebylo až tak rozhodující, co na pozemku stálo, ale k čemu byl pozemek určen v době jeho přechodu na stát. U několika pozemků vzali žalobu částečně zpět, pokud jde o pozemek na p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], tak dnes jí byl předložen rozsudek zdejšího soudu č.j. 9 C 45/2021-530, kterým byl nepravomocně vydán jiné oprávněné osobě. Není zmocněna k tomu, aby žalobu v tomto rozsahu vzala zpět, když nebylo pravomocně rozhodnuto, poradí se s klientem. Dále bere žalobu částečně zpět do výše restitučního nároku, kdy tento bere zpět o 80.000 Kč v souvislosti s tím, že znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO] přecenila pozemek PK 5 v k.ú. [adresa]. U soudu [adresa] byli oba znalci vyslechnuti, nemá však k dispozici protokol z jednání, očekává však, že jí bude v dohledné době soudem zaslán. Uváděla, že nechá vypracovat geometrické plány na případné oddělení částí parcel, pokud by tyto parcely nebylo možno vydat celé v důsledku jejich zastavění či funkčních souvislostí. Při místním šetření mimo jiné byla ohledána parcela p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Na pozemku byl dřevěný přístřešek s uskladněným dřevem. Žalovaná namítala, že tato část pozemku tvoří funkční část s domem a tuto část pozemku nelze vydat. Nechala tedy vypracovat geometrický plán, kde byla odměřena část parcely o výměře 42 m2 a bylo jí přiděleno nové parcelní číslo [Anonymizováno]. Ve svém vyjádření při dnešním jednání však žalovaná uvedla, že již nemá námitky, neboť se jedná pouze o drobné stavby. Ustoupila od své námitky nepřevoditelnosti, ovšem nadále trvá na tom, že pozemek je nevhodný k převodu na žalobce. Z tohoto důvodu trvám na původním návrhu, tedy chce vydat celou parcelu [Anonymizováno] o rozloze neponížené o 42 m2, takže jde o parcelu o výměře 850 m2. Opakovaně již bylo Nejvyšším soudem posuzováno ocenění pozemků v k.ú. [adresa] a k.ú. [adresa] včetně námitek za neprovedené srážky. Poslední rozhodnutí je z 6.5.2024 pod zn. 28 Cdo 914/2024. Zde byla vyřešena i námitka týkající se na nepřipojení na vodovod a kanalizaci a docházkovou vzdálenost. U OS Český Krumlov ve věci stejných účastníků bylo rozhodnuto o vydání náhradních pozemků v celkové hodnotě 557.551,21 Kč (rozhodnutí není pravomocné), i při součtu těchto obou částek stále ještě není pokryt restituční nárok, který činí 1.272.139,46 Kč. Cena celého pozemku 1292/2 o výměře 850 metrů je 17.000 Kč. Žalobce je přesvědčen, že žaloba byla podána po právu, že v řízení prokázal doloženými důkazy svá tvrzení a navrhuje, aby soud rozhodl tak, jak je uvedeno v petitu jeho žaloby a v podrobnostech odkazuje na písemné vyhotovení závěrečného návrhu a požaduje náhradu nákladů řízení. Kopii písemného vyhotovení závěrečného návrhu zašle i žalované. 4 Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalobcem předložený znalecký posudek na nevydané odňaté pozemky k roku 1961 není správný, protože je oceňuje jako částečně stavební na základě územně plánovací dokumentace vypracované Státní regulační komisí, konkrétně návrhů regulačních a zastavovacích plánů pro část území Prahy – XVI. ([adresa]) a pro část území Prahy – XVII. [adresa]) a pozemky odňaté k roku 1965 jako pozemky částečně stavební na základě Směrného územního plánu hl. města Prahy z roku 1964. Při absenci jiné územně plánovací dokumentace posuzuje účel pozemků, tedy zda se jednalo o zastavitelný či nezastavitelný pozemek, podle výše uvedených návrhů regulačních a zastavovacích plánů a směrného územního plánu. Je to závěr právní, který znalkyni nepřísluší. Žalovaná tento závěr navíc považuje za nesprávný a rozporný, také nesouhlasila s neaplikací srážek, kterou znalkyně neprovedla v rozporu s judikaturou. Neprováděla jakákoli další a bližší odborná šetření v uvedeném směru. Spoluvlastnické právo k předmětným nevydaným pozemkům v k. ú. [adresa] přešlo na stát ke dni 21. 12. 1961 a k 1. 12. 1965. Charakter nevydaných pozemků je třeba posuzovat k těmto datům, čímž je tento případ odlišný i od řady jiných restitučních případů. Zároveň předmětné nevydané pozemky přešly na stát na základě darovacích prohlášení, přičemž z nich nevyplývá žádný závěr o tom, že by byly odňaty státem za účelem zástavby. Znalkyně přehlédla, že v té době pozemky určené k zastavění byly vymezeny ustanovením § 2 vyhl. č. 144/1959 Ú. l. Změna v charakteru pozemků tak mohla právně nastat pouze na základě vydání územního rozhodnutí. Stavebním pozemkem se rozumělo místo vymezené územním rozhodnutím k zastavění. V rozhodné době změna v charakteru pozemku tak mohla explicitně právně nastat pouze na základě vydání územního rozhodnutí, jejíž vydání před přechodem nevydaných pozemků na stát žalobce ani netvrdí. Uvedené regulační plány mohly být platnou územně plánovací dokumentací pouze jen do 1. 1. 1959, kdy nabyl účinnosti zákon o územním plánování a výstavbě obcí č. 84/1958 Sb. Prováděcí vyhláškou č. 144/1959 Ú. l. bylo stanoveno, že od 1.8.1959 nebylo možné postupovat dle prováděcích předpisů k zák. č. 280/1949, tj. i dle vyhl. č. 709/1950 Ú. l. V předmětných katastrálních území do roku 1961 nebyla zjištěna jiná územní plánovací dokumentace, proto byly posouzeny znalkyní v roce 1961 ještě podle uvedených regulačních plánů, přestože tyto pozbyly platnosti a účinnosti. Značná část nevydaných pozemků se fakticky zastavovala často zcela odlišným typem zástavby v 70. až 90. letech minulého století, tedy bylo postupováno dle územně plánovací dokumentace z let 1971, 1976 a pozdější. Je na místě se zabývat i tím, kdy a na základě jaké územně plánovací dokumentace výstavba na předmětných nevydaných pozemcích fakticky proběhla, protože v některých případech se dle regulačních plánů Státní regulační komise plánovala výstavba rodinných domů, nakonec zde byly postaveny sportoviště, trafostanice, hřiště či bytové domy atd. Pouhé vymezení pozemků k zastavění v době odnětí nevydaných pozemků dle již zrušených a neplatných plánů nelze považovat za dostatečný podklad pro přecenění. Značná část původně odňatých pozemků byla žalobcům vrácena v naturální podobě, tj. bylo rozhodnuto o jejich vydání. Z nevydaného zbytku odňatých pozemků, které představuje méně jak polovinu, se pak snaží žalobce vytvořit neekvivalentní restituční nárok. Rovněž žalovaná nesouhlasí s tvrzením, že by vůči žalobci a jeho právním předchůdcům postupovala liknavě, svévolně či dokonce diskriminačně. Nesouhlasí s tím, že ani po téměř třiceti letech není restituční nárok žalobců řádně oceněn a vypořádán. Vzhledem k výše uvedenému, nemůže být odmítnutí uznání oceněného nároku žalobce považováno za svévoli a liknavost. Žalovaná nezná důvod, proč byl žalobce (jeho předchůdci) nečinný, protože až v roce 2022, tedy po více než devíti letech nečinnosti, pasivity, jí vyzvali ke správnému ocenění restitučního nároku. Žalobci se až v roce 2022 přihlásili do veřejné nabídky, jejich žádost však musela být zamítnuta, neboť nesplňovala předepsané náležitosti a byla posouzena jako neplatná. K úplnému vypořádání restitučních nároků, které žalovaná evidovala u původní žalobkyně a [jméno FO], přitom došlo nejpozději již v roce 2012, proto nárok žalobcům musel být nejpozději ke dni 1.1.2016 promlčen. 5 K žalovaným pozemkům žalovaná uvedla (soud se nyní omezí jen na pozemky, ohledně nichž nebyla žaloba vzata zpět), že vydávat lze jen takové pozemky, které jsou zařaditelné do veřejné nabídky, je nutno hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky dle § 11 odst. 1 ZoP, či zda je pozemek zatížen právy třetích osob, zda není převod zapovězen z jiných důvodů zákonem, zda nevzniknou jiné problémy s takovým pozemkem, případně zda pozemek není zastavěný či zda netvoří součást areálu. Pozemek v k.ú. [adresa] p.č. [hodnota] o výměře 9780 m2 je v plánu obce zařazen do plochy smíšených aktivit, které jsou určené územním plánem pro výrobu, bydlení a občanské vybavení. Pozemek je v intravilánu obce a je tak zjevně určen pro zástavbu, nejde o pozemek vhodný k provozování zemědělské výroby. Pozemek též není přístupný z veřejné komunikace, ale pouze přes sousední pozemky. Ke kvalifikaci pozemku nestačí jeho pouhé označení kultury v katastru nemovitostí. Jeho ocenění ve výši 195.600 Kč činí nesporným. Pozemek v k. ú. [adresa] p.č. [Anonymizováno] o výměře 32.945 m2 (dle geometrického plánu č. [hodnota]-229/2023 byla část pozemku oddělena od této původní parcely č. 440/1, zachováno její číslo a nová výměra je 3.778 m2) je dle žalované částečně vyloučena z převodu, část pozemku tvoří funkční celek se stavbou č.p. [Anonymizováno] na pozemku p.č. [hodnota] a se stavbou nacházející se na pozemku p.č. [hodnota], pozemek tvoří částečně zahradu k rodinnému domku. Dále tvoří funkční celek se stavbou rodinného domku č.p. [Anonymizováno] na pozemku p.č. [hodnota], kteří část pozemku užívají na základě nájemní smlouvy č. 44N11/12 ze dne 1.8.2011 jako nezbytný příjezd k nemovitosti. Další část pozemku je užívána na základě pachtovní smlouvy č. 56N16/12 ze dne 24.10.2016. Na části pozemku se nachází údolní niva Novoveského potoka a je tam též několik staveb pro přilehlý skiareál včetně parkoviště. Pozemek je též předmětem paralelního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. 15 C 127/2019. Pozemek byl oceněn na 117.291,20 Kč. 6 K pozemkům v k.ú. [adresa] k p.č. [hodnota] o výměře 730 m2 (dle geometrického plánu č. [hodnota]-69/2024 byla část pozemku oddělena od této původní parcely a opatřena p.č. [Anonymizováno]/1 o výměře 693 m2 ) je dle žalované zčásti nepřevoditelný, neboť jeho část je součástí oplocené zahrady, která náleží k domu č.p. [Anonymizováno] na pozemku p.č. [hodnota], část pozemku užívají na základě pachtovní smlouvy č. 23N15/12 v rozsahu 497 m2, dále je pozemek v územním plánu obce určen jako pozemek vhodný k rodinnému bydlení, není tedy vhodný jako restituční náhrada. Není součástí zemědělského půdního fondu, není předmětem zákona o půdě. Pozemek je oceněn na 14.600 Kč, tuto cenu činí nespornou. Pozemek p.č. [Anonymizováno]/1 o výměře 1.425 m2 (dle geometrického plánu č. [hodnota]-69/2024 byla část pozemku oddělena od této původní parcely a opatřena p.č. [Anonymizováno]/1 o výměře 1.357 m2) je dle žalované zčásti nepřevoditelný, neboť jeho část tvoří místní účelovou komunikaci, pozemek je též užíván na základě nájemní smlouvy č. 22N11/12, dále je pozemek v územním plánu obce určen jako pozemek vhodný k rodinnému bydlení, není tedy vhodný jako restituční náhrada. Pozemek je oceněn na 28.500 Kč, tuto cenu činí nespornou. Pozemek p.č. [Anonymizováno]/2 o výměře 850 m2 (dle geometrického plánu č. [hodnota]-69/2024 byla část pozemku oddělena od této původní parcely a opatřena p.č. [Anonymizováno]/2 o výměře 808 m2 a parcela opatřena p.č. 1292/4 o výměře 42 m2) je dle žalované zčásti nepřevoditelný, na pozemku se nachází stavba jiného vlastníka, kterou zřejmě vybudovali nájemci [jméno FO] a [jméno FO], pozemek je užíván na základě nájemní smlouvy č. 22N11/12. Zastavěný pozemek není zemědělsky obhospodařovatelný a není součástí zemědělského půdního fondu. Je zde i funkční spojitost se stavbou. Dále je pozemek v územním plánu obce určen jako pozemek vhodný k rodinnému bydlení, není tedy vhodný jako restituční náhrada. 7 V dalších podáních soudu a před soudem žalovaná uvedla, že ve věci [tituly před jménem] [jméno FO] ještě nebylo rozhodnuto soudem, také jsou poprvé uplatňovány nároky, respektive náhrada za pozemky převedené na stát v roce 1961 a v roce 1965 souběžně v jedné žalobě. Je pravdou, že v Českém Krumlově probíhá stejný spor, oba znalci jsou asi hodně vytíženi, je otázkou, zda jednání 10.1.2024 proběhne. Navrhuji tedy, pokud bude jednání odročeno, nařídit výslech obou znalců i zde. Potvrzuje, že pozemky, které žádá žalobce přecenit a které jsou uvedené v posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO] a pozemky oceněné v posudku žalované jsou stejné. Zástupkyně žalované uvádí, že [tituly před jménem] [jméno FO] tentýž pozemek oceňuje jinak v roce 1961 a jinak v roce 1965 ačkoliv dle jejich znalce je doloženo, že k žádný změnám nedošlo, toto je dokládáno pomocí leteckého snímkování, ze kterého je jasné, že k žádné změně nedošlo, nebyla dohledána ani žádná rozhodnutí, dle kterých by k nějaké změně mohlo dojít. Pokud budou provedena místní šetření a shodnou se na tom, co činí funkční celek, je možné, že změní názor o nemožnosti vydání těchto celků, respektive pokud bude navrženo přijatelné rozdělení parcel. Myslí, že by se pak dohodli i na ceně části pozemku, pokud se jedná o stejné BPEJ. Pokud žalobce požadoval doložení výše uspokojeného restitučního nároku s tím, že dle jeho tvrzení uvádějí pokaždé jinou výši, tak vyžádala smlouvy ohledně pozemků, které byly vydány. 8 Při místním šetření konaném dne 12.3.2024 tak ohledně pozemků na [právnická osoba] bylo zjištěno, že v souvislosti s domem č.p. [Anonymizováno] a parcelním číslem 440/1 část pozemku je pronajata panu [jméno FO], který ji užívá pro parkování, garážování (plechová stavba bez pevných základů). Z pronajatého pozemku je přístup k vratům, která se nachází na hranici pozemku p. [jméno FO]. Zbývající část pozemku č. [Anonymizováno]/1 se jeví jako podmáčená. V souvislosti s domem č.p. [Anonymizováno] ke zjištěno, že další část pozemku [Anonymizováno]/1 je pronajatá paní [jméno FO]. Na této části jsou umístěny úly, slepice, ovce a dříví na topení a seník (lehká plechová stavba bez základů). Pokud jde o k.ú. [adresa] a pozemek [Anonymizováno], tak část pozemku [Anonymizováno] užívá pan [jméno FO], který vlastní pozemek č.p. [Anonymizováno], jedná se o malou část pozemku, na kterém je částečně zapuštěný bazén a část dřevěného altánu. Užívá část pozemku až po potok. Na úrovni potoka je pozemek ohraničen živým plotem ze smrků. Pokud jde o pozemek č.p. [Anonymizováno]/1, tak na pozemku č.p. [Anonymizováno]/1 se nachází malý dřevěný domek bez pevných základů, dále je zde skladováno palivové dříví. Přes část pozemku č. [Anonymizováno]/1 vede obecní účelová komunikace, která slouží jako příjezd k okolním ostatním domům. Pokud jde o pozemky v k.ú. [adresa], nebylo ohledně nich navrženo místní šetření, pokud jde o pozemky v k.ú. [adresa], byla ohledně nich vzata žaloba zpět. 9 Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobce je právním nástupcem restituentů podle ZoP tak, jak je uvedeno v žalobě. Rovněž jsou nesporná rozhodnutí žalované o nevydání odňatých pozemků uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku a cena pozemků, které jsou předmětem řízení (bod 2. odůvodnění, čl. 1321 spisu v případě posledního pozemku). Zástupci účastníků se též shodují v tom, že restituční nároky [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho bezprostředních předchůdců byly uspokojeny do výše 85.468,54 Kč. Netrvají na výslechu znalců a odkazují na protokol o jejich výslechu vyhotovený před Okresním soudem Český Krumlov. 10 Původní žalobkyně a [jméno FO] dne 19. 2. 2019 zaslali Státnímu pozemkovému úřadu žádost o zaslání soupisů všech nároků vzniklých a vypořádaných dle ZoP za nevydané pozemky oprávněným osobám. V případě první jmenované žalovaná uvedla, že eviduje u ní nárok 4.427,75 Kč, u druhého - 5,27 Kč. Zástupkyně dále požádala o vydání rozhodnutí o restitučním nároku vedeného pod čj. PÚ 1107/92 zemřelého [právnická osoba] a sdělení stavu celého restitučního řízení a dále dne 16.6.2021 v případě žalobce žalovaná uvedla, že řízení vedeném pod čj. PÚ 1107/92 bylo ukončeno dne 23.4.2021 a v případě dědiců po [jméno FO] [jméno FO] usnesením ze dne 5.11.2013. 11 Zástupkyně žalobců podala dne 22. 4. 2022 žádost o vysvětlení při vyřizování žádosti oprávněné osoby pro převod zemědělského pozemku. Datová zpráva byla odeslána 22. 4. 2022. Žalovaná zástupkyni žalobce přípisem ze dne 28. 4. 2022 sděluje, že její žádost ze dne 22. 4. 2022 nebyla doložena úředně ověřenou plnou mocí, proto žádosti o účast ve veřejné nabídce byly posouzeny jako neplatné. 12 Žalobce přípisem ze dne 11. 11. 2019 požádal Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy o vyjádření k charakteru odňatých a nevydaných pozemků, které tvoří jeho restituční nárok. Zásilka byla předána téhož dne k přepravě. 13 Žalovaná přípisem ze dne 13. 12. 2019 sděluje (ve věci jiných oprávněných osob z téhož nároku) sdělila, že odňaté a nevydané pozemky nepřecenění, mimo jiné i s odůvodněním, že ve znaleckém posudku znalkyně uvedené regulační plány nemohly v roce 1960 a v roce 1965 prokazovat, že pozemky byly určeny k zastavění, neboť se jednalo o již neplatnou územně plánovací dokumentaci. 14 Zástupkyně jiných oprávněných osob z téhož nároku dne 4. 2. 2020 opět podala žádost o přecenění s odůvodněním, že pozemky měly již v okamžiku odnětí povahu pozemků stavebních, příp. byly za naznačeným účelem vykupovány či odebírány. Je nutné za ně poskytnout náhradu jako za pozemky stavební, byť byly v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské. Tomu odpovídá i ocenění v posudku znalkyně. 15 Z územního rozhodnutí ze dne 14. 8. 1959, odboru výstavby města a vodního hospodářství rady ÚNV hl. města Prahy čj. Výst/[č. účtu] vyplývá, že bylo rozhodnuto o novostavbách na předmětných pozemcích s tím, že podkladem pro zastavovací plány je přehledný upravovací plán území z roku 1938. 16 Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy předložil přehled schválených územních plánů za období od aktuálního směrného územního plánu hl. města Prahy v roce 1964 až po Územní plán sídelního útvaru hl. města Prahy z roku 2009. 17 Z posudku znalkyně č. 568/25/2021 ze dne 15. 11. 2021 soud zjistil, že administrativní cena nemovitostí pro restituční účely podle ZoP, podle jejich stavu ke dni přechodu na stát dle vyhl. č. 316/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhl. č. 182/1988 Sb., které byly vyvlastněné a nevydané v pozemkových knihách k. ú. Smíchov a k. ú. Košíře, činily v případě žalobce 681 026 Kč. Pozemky přešly na stát k datu 21. 12. 1961 a k 1. 12. 1965. K prvnímu datu byl používán územně plánovací dokumentací návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území Praha – XVI. (Smíchov), návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území Prahy – XVI. (Smíchov) a Prahy – XVII. (Motol) a návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území Prahy – XVII. (Košíře) a k datu 1. 12. 1965 byl platnou územně plánovací dokumentací návrh směrného územního plánu hl. města Prahy 1964. Regulační plány Státní regulační komise byly vydávány ve 30. letech minulého století na základě zák. č. 88/1920 Sb. Tyto plány byly používány až do 60. let minulého století, kdy byly postupně nahrazovány územně plánovací dokumentací vydávanou na základě zák. č. 84/1958 Sb., o územním plánování. Do doby jejich nahrazení byly však tyto regulační plány plně využívány v územních řízeních i za účinnosti uvedeného zákona č. 84/1958 Sb. Skutečnost, že jiná územně plánovací dokumentace a směrný územní plán nebyla k příslušným datům 21. 12. 1961 a 1. 12. 1965 evidována byla ověřena i Institutem plánování a rozvoje hl. města Prahy. 18 Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne 29.3.2022 soud zjistil, že rozhodnutí čj. PÚ 608/01 ze dne 28.2.2021 bylo opraveno tak, že místo toho, že oprávněné osoby nejsou vlastníky zbytku parcely č. [hodnota] role o výměře 10.496 m2 a zbytku parcely č. [hodnota] role o výměře 14.842 m2, nejsou vlastníky zbytku parcely č. [hodnota] role o výměře 10.496 m2, zbytku parcely č. [hodnota] role o výměře 203 m2 v k. ú. [adresa]. 19 Z protokolů o jednání vedených u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 20 C 27/2020 a Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 18 C 13/2020 soud zjistil, že byla vyslechnuta znalkyně, která setrvala na svých závěrech ohledně charakteru odňatých a nevydaných pozemků ze shodného restitučního nároku jako v tomto řízení. K neaplikaci srážek uvedla, že v době přechodu pozemků na stát šlo o pozemky v hranicích hl. města Prahy. K napojení pozemků určených k zastavění na veřejný vodovod, veřejnou kanalizaci a rozvod elektřiny vyšla z toho, že všechny pozemky byly určeny k zastavění rodinnými domy v zahradách, tedy již v době, kdy byly určeny pro tento účel, muselo být plánováno, že domy budou napojeny na vodovod, kanalizaci a rozvod elektřiny a tyto sítě musely být v této souvislosti i budovány. Již ze samotného principu pozemku jako komunikace, nebylo potřeba napojení na vodovod či kanalizaci, a tedy samotná srážka by neměla význam. Obdobně to platí i ohledně napojení na elektřinu. K neaplikaci srážky pod bodem 6. (nepříznivá docházková vzdálenost) poukázala na to, že v závorce je uvedeno, že srážka se nepoužije, pokud je v místě městská doprava. Hromadná doprava k pozemkům v k. ú. Smíchov a Košíře již fungovala. V případě srážky za svažitost, či za orientaci vůči světovým stranám znalkyně poukázala na to, že k pozemkům existují mapové podklady z 30. let, tedy regulační zastavovací plány, které mají zaznamenány vrstevnice. Sledovala, zda některý pozemek není protnut více vrstevnicemi, které by naznačovaly prudší svah. Rovněž je nutno vzít v úvahu, že ve 30. letech, kdy vznikaly tyto mapové podklady a dobou jejich přechodu na stát, mohlo dojít i k některým pozemkovým úpravám, které však není možné zjistit, neboť další mapové podklady chybí až do doby přechodu pozemků na stát. U žádného pozemku neshledala natolik výrazný rys, který by pozemek znevýhodňoval s ohledem na jeho orientaci či svažitost. Označení pozemku jako stavební je určujícím parametrem, že je územně plánovací dokumentací určen k zastavění, nikoli, zda v budoucnu skutečně k jeho zastavění dojde. Touto územně plánovací dokumentací byly regulační plány z 30. let, které konkrétní pozemkové parcely určovaly k zastavění a určovaly typově stavby, které v té dané lokalitě mohly vzniknout. 20 Z nabídek pozemků pro oprávněné osoby podle ZoP ze dne 29. 5. 2020 (katastrální území Konice, Tovačov, Prostějov, Holín, Hrabatov, Brandýs nad Orlicí, Loukov u Bystřice pod Hostýnem a Jiříkov) soud zjistil, že žalovaná běžně nabízí do veřejných nabídek pozemky v zastavitelném území, určení pozemků k zastavění není výlukovým důvodem podle žádného ustanovení zákona, přestože jej tvrdí u posledně žalovaného pozemku. 21 Z dodatku č. 1 ke znaleckému posudku č. 568/25/2021 ze dne 15. 11. 2021 soud zjistil, že znalkyně uvedla, že jí byly předloženy nové podklady, ze kterých plyne změna výměry původního pozemku PK 5 v k. ú. Košíře, který nebyl vydán. Došlo ke změně výměry z původní nevydané 739 m2 na 419 m2. Původní i opravená výměra byla, resp. je zahrnuta do funkční plochy určené pro zástavbu. V návaznosti na změnu výměry se změnila i cena za tento pozemek z částky 184.750 Kč na 104.750 Kč (V důsledku tohoto dodatku vzal žalobce žalobu do částky 80.000 Kč částečně zpět.) 22 Z protokolu Okresního soudu ve Znojmě čj. 7 C 62/2020-1266 soud zjistil, že znalkyně setrvala na svých závěrech, včetně neaplikace srážek. 23 Posudkem společnosti Grant Thornthon International Ltd., vypracovaného na žádost žalované, byla stanovena hodnota nevydaných pozemků v k. ú. [adresa] ve výši 6.064.119,58 Kč. Na žalobce tak připadá hodnota podílu oprávněné osoby ve výši 336.895,54 Kč. Znalec aplikoval srážky, řadu pozemků ocenil jako zemědělskou půdu v rozporu s důvody odnětí (přechodu na stát) a regulačními plány uvedenými v posudku znalkyně. 24 Znalkyně při podání ústního posudku před Okresním soudem v Českém Krumlově) setrvala na závěrech písemného vyhotovení. Uvedla, že ocenila jako stavební pozemky takové, které jsou určeny k výstavbě územně plánovací dokumentací. Vzhledem k datu přechodu vlastnictví na stát, byly používanou územně plánovací dokumentací regulační plány z doby předválečné k pozemkům oceňovaných k roku 1961 a pak směrný plán z roku 1964 k pozemkům, které přešly na stát k 1. 12. 1965. Při oceňování nedospěla k závěru o možné aplikaci srážek dle přílohy č. 7. příslušné vyhlášky. Pozemky se nacházely v hl. městě Praha, nejednalo se o části, které by nebyly srostlé. Pokud jde o napojení sítě, jedná se o pozemky, které jsou v sousedství již existující zástavby, proto nepředpokládala, že by nebylo možné napojit pozemky na veřejný vodovod a kanalizaci. Rovněž nepřichází v úvahu srážka za nepříznivé docházkové vzdálenosti, protože v daném místě byla už městská hromadná doprava. Aplikace srážky 7. (negativní účinky okolí, exhalace, hluk, otřesy) by byla pouze spekulací, protože k tomuto datu nejsou žádné informace. Rovněž srážka 8. (svažitost pozemku orientovaného na severovýchod, sever, severozápad) není aplikovatelná, protože jsou vyvlastněné pozemky na jižní části Strahovského kopce. V případě srážky č. 9. (ztížené základové podmínky) byly definovány jako pozemky se ztíženými základovými podmínkami při jejich zastavění rodinným domem, přičemž svažitost v místě stavby je 25 % a více a případné převýšení původního terénu ve dvou protilehlých stranách domku je větší než 3 %. Žádný z oceňovaných pozemků nebyl zastavěn rodinným domem, rovněž si nelze představit, jak by došlo zpětně k posouzení svažitosti v protilehlých rozích. Následnou zástavbou se nezabývala, protože oceňuje pozemky k určitému datu, tedy datu přechodu vlastnictví na stát. Hodnotila tedy to, k čemu je pozemek určen podle územně plánovací dokumentace, a pak jestli k některým pozemkům byla dohledána i následná územní rozhodnutí. 25 Při jednání před Okresním soudem v Českém Krumlově byl rovněž vyslechnut pracovník znaleckého ústavu Grant Thornthon International Ltd., který uvedl, že v případě ocenění pozemků k roku 1961 přihlédli ke zrušení platnosti zákona č. 84/1958 o územním plánování, které stavební pozemky definovalo pouze na základě rozhodnutí orgánů územního plánování. V případě ocenění pozemků k roku 1965 používali přijatý směrný plán z roku 1964. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, ve kterém soud dospěl k závěru, že pro svou obecnost tento územní nebo směrný plán z roku 1964 není dostačující pro určení charakteru nevydaného pozemku. Ani tedy v tomto případě se při zatřízení na stavební či nestavební pozemek neřídili tímto směrným plánem. Jestliže se jim nepodařilo dohledat příslušné rozhodnutí územně plánovacího orgánu, nahlíželi na tyto pozemky jako na pozemky nestavební. Rovněž nesouhlasil s neaplikací srážek. 26 Po koncentraci řízení žalovaná předložila vyjádření Pražské vodohospodářské společnosti a. s. ze dne 6. 12. 2023, ve kterém je uvedeno, že v případě pozemků PK 4261, 4673, 4675, 4676, 4681 a 4690, PK 4732, 4733, 4734, 4741, 4742 a 4746, PK 4748, PK 4753, PK 4756 a PK 4761 nebyla možnost napojení na veřejný vodovod, popř. na veřejnou kanalizaci. K vyjádření byla předložena dokumentace dle skutečného provedení kanalizace 28 bytových jednotek SBD Konstruktivy. Dále předložila rozhodnutí z 19. 5. 2008 o nakládání s podzemními vodami v městské části [adresa] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/6 v k. ú. [adresa], rozhodnutí k povolení čtrnácti vrtů pro tepelné čerpadlo typu země voda pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1, technickou zprávu kanalizace ze dne 4.4.1964 s tím, že v nejbližším okolí nebyla dosud zřízena městská kanalizace s povinností svádět dočasně veškeré splašky do žumpy, pozemku Magistrátu hl. města Prahy ze dne 30. 10. 2000 o povolení dočasné kanalizační přípojky Praha – západ pro k. ú. Motol a k. ú. Smíchov, to vše s technickými zákresy a mapami. 27 Z přípisu Magistrátu hl. města Prahy pro znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který vypracoval znalecký posudek v jiných sporech z téhož nároku), vyplývají sídla národních výborů ONV Praha 4 a 16 v letech 1949-1960. Praha 4 byla složena mimo jiné z katastrálních území Košíře a Smíchov západně od Erbenovy. Praha 16 byla tvořena částí Smíchova východně od ulice Erbenova. Od roku 1960 bylo vše Praha 5 s Obvodním národním výborem Praha 5 na adrese Štefánikova 15 a od roku 1951 Pecháčkova 17 (náměstí 14. října – rohový dům), Praha 16. 28 Z výřezu hlavního výkresu územního plánu obce Černá v Pošumaví s legendou soud zjistil, že p. č. 1424/2 je částečně dotčena technickou infrastrukturou (plynovod Černá v Pošumaví – Horní Planá). 29 O nárocích restituentů ze shodných nároků za odňaté a nevydané pozemky již bylo vydáno značné množství rozhodnutí, přičemž v nich soudy všech stupňů dospívají k závěrům o důvodnosti žalob oprávněných osob (právních nástupců) ohledně liknavosti, konstatují správnost ocenění odňatých a nevydaných pozemků dle posudku znalkyně, přičemž liknavost a nesprávná výše ocenění spolu přímo souvisí s případnou nemožností žalobce (předchůdců) se účastnit veřejných nabídek. Jedná se např. o rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi čj. 20 C 99/2020-874, Okresního soudu v Berouně čj. 18 C 13/2020-476, rozsudky Krajského soudu v Praze čj. 27 Co 27/2021-1093, a čj. 19 Co 97/2021-376, usnesení Nejvyššího soudu ČR čj. 28 Cdo 2505/2021-801, které mimo jiné konstatuje, že na správnosti ocenění odňatých pozemků, jako pozemků stavebních pak nic nemohou změnit ani konkluze plynoucí z dovolatelkou odkazovaných rozhodnutí dovolacího soudu, z nichž se totiž podává stejný závěr, že na stavební charakter původních pozemků v době jejich odnětí lze usuzovat na základě různorodých kritérií (např. v době prodeje existuje územně plánovací dokumentace, vykoupení bylo za účelem výstavby, realizace výstavby existence územního rozhodnutí o umístění stavby). Dále se jedná o rozsudek Krajského soudu v Praze čj. 21 Co 39/2021-683, rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích čj. 20 C 72/2020-995, rozsudek Okresního soudu v Chrudimi čj. 8 C 46/2020-794, rozsudek Okresního soudu v Kolíně čj. 20 C 27/2020-317, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové čj. 25 Co 107/2021-962, usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. 28 Cdo 719/2022-991, rozsudek Okresního soudu v Blansku čj. 12 C 247/2019-898, rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech čj. 9 C 237/2020-684, rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích čj. 25 C 32/2020-614, rozsudek Okresního soudu v Táboře čj. 9 C 111/2019-550, rozsudek Okresního soudu ve Znojmě čj. 7 C 62/2020-635, rozsudek Okresního soudu v[Anonymizováno]Rychnově nad Kněžnou čj. 12 C 33/2018-628, rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře čj. 15 Co 339/2021-682, rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi čj. 16 C 186/2019-658, usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. 28 Cdo 3747/2021-1153, rozsudek Krajského soudu v Praze čj. 20 Co 4/2021-1096, rozsudek Okresního soudu v Olomouci čj. 24 C 46/2020-1164, rozsudek Okresního sodu Brno – venkov čj. 8 C 32/2020-1028, rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi čj. 20 C 99/2020-1653, rozsudek Krajského soudu v Praze čj. 27 Co 260/2022–1796, rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem čj. 84 Co 72/2022-1055, usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. 28 Cdo 2984/2022-1087, č.j. 28 Cdo 1494/2023-1838, čj. 28 Cdo 709/2023-1814, usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 280/23, rozsudek Krajského soudu v Plzni čj. 56 Co 88/2022-797, usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. 28 Cdo 729/2023-844 (mimo jiné žalovaná neúspěšně napadla ocenění odňatých pozemků a neaplikaci ustanovení o cenových srážkách dle přílohy č. 7. vyhl. č. 182/1988 Sb.), rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci čj. 69 Co 176/2022-1382, usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. 28 Cdo 454/2023-1431 (nedůvodný je mj. nesouhlas žalované s oceněním odňatých pozemků, jako pozemků stavebních s tím, že přehledné regulační a zastavovací územní plány z 30. let minulého století není možno považovat za relevantní), usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. 28 Cdo 729/2023-844, rozsudky Krajského soudu v Českých Budějovicích ve věcech sp. zn.. 8 Co 1439/2021 a 8 Co 1275/2021, usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. 28 Cdo 2524/2022-727, rozsudek Krajského soudu v Brně čj. 13 Co 125/2022-1104, usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. 28 Cdo 3854/2022-1167, rozsudek Krajského soudu v Praze čj. 21 Co 25/2023-1650, usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. 28 Cdo 2457/2023-1740, rozsudek Okresního soudu v Semilech čj. 6 C 27/2020-1395, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové čj. 28 Co 267/2022-1477, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové čj. 25 Co 267/2022-1505 a usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. 28 Cdo 2009/2023-1524 a rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově č.j. 7 C 134/2022-1512. 30 K neaplikaci srážek se soud plně ztotožňuje se závěry posudků znalkyně. V případě srážky za tzv. stavební nesrostlost lze uvést, že u pozemků PK 4748 a PK 4746, oba v k. ú. Smíchov, že je na místě aplikovat tuto srážku v případě jde-li o samostatné sídlo nebo část obce, které není s obcí stavebně srostlé. Předmětné pozemky se nacházely již v době svého odnětí na území části obce Smíchov. Je tedy nutné zkoumat, zda jsou tyto části obce stavebně srostlé s obcí hlavní, tedy s obcí hl. města Praha. Městská část Smíchov byla k datu odnětí pozemků jednoznačně stavebně srostlá s Prahou, Smíchov byl připojen k velké Praze již v roce 1922. Opatřením útvaru hlavního architekta hl. města Prahy, k aplikaci ustanovení § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb. na území hl. města Prahy, byl stanoven výčet samostatných sídel, nebo částí, které nejsou se souvisle zastavěným územím hl. města stavebně srostlé, ačkoli se nacházejí ve správním území. Oblast městské části Smíchov nebyla do uvedeného výčtu samostatných sídel nebo částí zahrnuta, což vede k závěru, že srážky za nesrostlost nejde aplikovat. V případě srážky za přístup po nezpevněné komunikaci lze uvést, že u pozemku PK 4675 a PK 4680 až PK 4690 v k. ú. Smíchov, se jedná o území, které bylo předmětem rozsáhlé výstavby a terénních úprav apod. Lze tedy důvodně předpokládat, že k datu odnětí byly tyto pozemky přístupné po zpevněné komunikaci, např. tvořené panely, nebo jinou formou zpevnění. Rozhodně nelze jednoznačně stanovit, že přístupné nebyly na základě ortofoto map, které jsou svým datem značně vzdáleny od data odnětí. U PK 4680 až PK 4690 v k. ú. Smíchov byly tyto pozemky v roce 1953 dostupné i po zpevněné komunikaci, konkrétně z hlavní silnice Pobělohorská, která se v dané lokalitě nachází ve stejné trase dodnes. Není na místě ani aplikace srážky za nemožnost napojení na veřejnou kanalizaci a vodovod. Obdobně, jako v případě srážky za tzv. stavební nesrostlost, není rozhodné, zda byly jednotlivé nevydané pozemky přímo napojitelné na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci, nýbrž to, zda byla tato možnost dána v kontextu místa. Roku 1961 se v oblastech městských částí Praha – Smíchov a Praha – Košíře, nacházela vodovodní síť, byla tak dána možnost napojení na veřejný vodovod. V zákresu je přímo citováno, že neobsahuje průběh všech vodovodních a kanalizačních přípojek, vnitřních vodovodů a kanalizací. Veškeré digitální originály stavební dokumentace, včetně kolaudací týkající se výstavby veřejné kanalizace a vodovodu na území hl. města Prahy z předmětného období, byly zničeny při povodni v roce 2002. Důkaz předložený žalovanou po koncentraci řízení (vyjádření Pražské vodohospodářské společnosti, a. s. ze dne 19. 2. 2024) nevyvrací závěr soudu, shodný se znalkyní, že napojitelnost byla dána v kontextu místa. Rovněž nelze aplikovat ani srážky za nepříznivou docházkovou vzdálenost, protože je v daném místě doprava. Tramvaje v ulici Plzeňská již jezdí od roku 1908, konkrétní pak zastávka Kavalírka je od území, kde se nacházela většina pozemků rodiny žalobce vzdálena přibližně 650 m. Nejvzdálenější je ve vzdálenosti necelých 1.000 m. Z výpovědi znalkyně vyplynulo, že srážka za svažitý pozemek a ztížené základové podmínky rovněž není dána. Lze je uplatnit jen v místě konkrétní stavby, nelze ji uplatňovat u všech pozemků, ale jen u těch, na kterých je již plánována konkrétní výstavba a svažitost se k tomu zkoumá jen v místě této stavby. Určení svažitosti s odstupem sedmdesáti let není dost dobře možné. U položky č. 9 je nutno tuto svažitost kvantifikovat v místě stavby, je zapotřebí rozlišovat mezi srážkou uvedenou pod položkou 8. a pod položkou 9. přílohy č. 7. vyhlášky. Zatímco srážka pod prvně citovanou položkou řeší primárně svažitost pozemku a jeho orientaci, tedy objektivní okolnost, druhá srážka řeší ztížené základové podmínky, tedy konkrétní okolnosti daného pozemku a především možnosti zcela konkrétní výstavby na daném pozemku. Ani jednu položku nelze k dnešnímu dni jednoznačně a beze vší pochybnosti aplikovat a již vůbec ne bez přesné kvantifikace svažitosti. 31 S ohledem na provedené dokazování, na nespornost některých tvrzení účastníků a na řadu rozhodnutí soudů ve věci uspokojování stejného restitučního nároku nebo dokonce i ve věci stejných účastníků, kde žalobce žádá vydání náhradních pozemků i u jiného soudů (OS Český Krumlov) má soud za to, že žalobce je oprávněnou osobou podle ZoP s nárokem na převod náhradních pozemků z vlastnictví státu za pozemky v k. ú. Smíchov a v k. ú. Košíře na základě rozhodnutí vydaných žalovanou a to za právní předchůdce žalobce [jméno FO] v podílu id. 1/36 a [jméno FO] v podílu id. 1/36 ( § 4 ZoP, § 11 ZoP ve spojení s § 14 odst. 1 větou druhou a § 17 odst. 3 písm. b) ZoP ) má žalobce nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům, a to právě náhradou za pozemky nevydané v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 ZoP. Tyto skutečnosti jsou nesporné. Spornou však je výše neuspokojeného restitučního nároku, kterou žalobce požaduje dle posudku a dodatku č. 1 ze dne 31. 10. 2023 znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], Ph.D v celkové výši 1.357.608 Kč. Žalovaná předložila posudek č. 039853/2023 ze dne 19.7. 2023 společnosti Grant Thornton, který má osvědčit, že nevydané pozemky přešly do vlastnictví státu jako zemědělské, nikoliv stavební. Dále zpochybňovala soudem shledanou liknavost a svévoli při vyřizování restitučního nároku vedeného pod č.j. PÚ 1107/92, že jednala v rozporu s dobrými mravy a diskriminační jednání při vyřizování restitučního nároku. Před podáním žaloby žalobce a jeho právní předchůdkyně ([jméno FO]) bezvýsledně jednal s žalovanou o správné výši restitučního nároku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.1.2018 sp.zn. 28 Cdo 5487/2017: „Hodnotící závěr odvolacího soudu, že postup dovolatelky lze označit za přinejmenším liknavý, ba až svévolný, přitom není nepřiměřený zjištěným skutkovým okolnostem věci. Jestliže totiž dovolatelka i přes aktivní přístup žalobkyň žádost žalobkyň o přecenění jejich restitučních nároků, jejich snaha o účast ve veřejné nabídce bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala jejich uspokojení zásadně předpokládaným postupem, tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků, nesprávným oceněním restitučních nároků cena odňatých pozemků dle závěrů soudů nižších stupňů mnohonásobně převyšuje ocenění provedené dovolatelkou, následkem čehož se ocitla v mnohaletém prodlení, odvolací soud zcela v souladu s citovanou judikaturou dovodil, že následkem liknavého, až svévolného či diskriminujícího postupu dovolatelky nebylo lze po žalobkyních spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách a bylo namístě vyhovět žalobě o vydání konkrétních vhodných pozemků.“). 32 Znalkyní použité regulační a zastavovací plány vydávané v 30. letech minulého století na základě zákona č. 88/1920 Sb., o zřízení státní regulační komise pro hlavní město Prahu s okolím platily až do 60. let minulého století, kdy byly postupně nahrazovány územně plánovací dokumentací vydávanou na základě zákona č. 84/1958 Sb., o územním plánování. Do doby jejich nahrazení však byly tyto regulační plány plně využívány v územních řízení i za účinnosti posledně cit. zákona. Znalkyně potvrdila, že v území Smíchov a Košíře nebyla pro rozhodné období přechodu vlastnického práva na stát (21. 12. 1961 a 1. 12. 1965). Ty byly nahrazeny až Směrným územním plánem hl.m. Prahy v r. 1964 což vyplynulo z vyjádření Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Znalkyně v posudku, v jeho jednotlivých přílohách, provedla zakreslení stavu nové výstavby mezi lety 1953 a 1975, která odpovídá regulaci uvedené v předmětné územně plánovací dokumentaci dané doby, ve které je tento stav zachycen a taktéž odpovídá i stavu uvedenému v ortofotografických leteckých snímcích Prahy daného území. Z tohoto důvodu je správně ocenila jako pozemky stavební (k datům 21. 12. 1961 a 1. 12. 1965), neboť jejich formální vedení v evidenci nemovitostí jako pozemků zemědělských, není pro určení jejich ceny podstatné (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2017 sp. zn. 28 Cdo 1964/2017: „Ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu – v situaci, kdy ze skutkových zjištění soudů obou stupňů jednoznačně vyplynulo, že část odňatých pozemků byla již v době přechodu na stát určena k zastavění dle stavebních plánů z třicátých let minulého století – koresponduje rozhodnutí odvolacího soudu i ve svých závěrech o výši uplatněných restitučních nároků, respektujících východisko, dle něhož pozemky, které byly v době přechodu na stát evidovány jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě … je třeba, bez ohledu na postup dovolatelky, jakožto příslušného správního orgánu, ocenit jako pozemky určené pro stavbu“, dále např. rozhodnutí čj. 28 Cdo 2505/2021-801 ve věcí stejného restitučního nároku, avšak jiné oprávněné osoby). Tvrzení žalované o nemožnosti použití dřívějších regulačních a zastavovacích plánů pro dané území a Směrného územního plánu hl.m.Prahy z r. 1964 v době převzetí spoluvlastnických podílů konkrétních pozemků v r. 1962 - 1965 je tedy nesprávné, neboť dobová územně plánovací dokumentace z 30. let. 20. století byla nahrazena územně plánovací dokumentací až Směrným územním plánem hlavního města Prahy ze dne 22.4.1964, co vyplývá z přehledu IPR Praha, ačkoliv zák. č. 84/1958 Sb., o územním plánování, předpokládal existenci ÚPD již od účinnosti tohoto zákona. Dále žalobce doložil územní rozhodnutí Odboru výstavby města a vodního hospodářství rady ÚNV hl. m. Prahy ze dne 24. 8. 1959, č.j. Výst/11-14734/1959 v jiné právní záležitosti, která však jednoznačně dokládá, že v dané době byly používány regulační plány z let 1938 jako platná územně plánovací dokumentace pro danou část Prahy. Při opačné argumentaci žalované by po dobu přibližně pěti let neexistovala žádná územně plánovací dokumentace, podle které by bylo možné při výstavbě postupovat. Pro aplikaci srážek nebyly dány podmínky (viz bod. 33. odůvodnění) tak, jak v posudcích uvedla znalkyně. Zejména nelze přehlédnout, že příloha vyhlášky neobsahuje žádný bližší návod, co se má rozumět pod pojmy, k nimž se srážky vážou, tedy jsou neurčitým právním pojmem a je výlučně na znalci, jak a v jakém rozsahu je bude aplikovat. Rovněž je třeba zdůraznit, že pokud jde o srážky za nepřipojitelnost pozemků k sítím, neexistující místní občanské vybavenosti, nedostupnosti veřejné dopravy apod., nelze se domáhat jejich aplikovatelnosti za situace, kdy byly státem odňaty velké půdní celky určené k rozvoji města Prahy, na nichž byla územně plánovací dokumentací určená výstavba jak objektů pro bydlení, ale i příslušné občanské vybavenosti, komunikací a sítí, přičemž s výstavbou nových částí Prahy a zahušťováním zástavby stávající se rozšiřovala i veřejná doprava (v dané lokalitě docházelo k prodlužování tramvajové trati a rozšíření stávající autobusové dopravy). Námitku promlčení vznesenou žalovanou soud neshledává důvodnou. Žalovanou předložený posudek (Grant Thornton) je chybný z důvodu nesprávného použití metodiky k ocenění odňatých pozemků. Místo stavebních byly oceněny jako zemědělské. Byla prokázána i dostatečná aktivita žalobce při uplatňování restitučního nároku, neboť jeho právní předchůdci se v období let 2006 až 2012 účastnili veřejných nabídek náhradních pozemků vyhlašovaných žalovanou celkem šestkrát a dále jednou před podáním žaloby. Další účast jim byla znemožněna z důvodu nesprávného ocenění jejich nároků. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalovaná nerespektuje ustálenou rozhodovací praxi ohledně oceňování nevydaných pozemků. V důsledku značného podhodnocení restitučního nároku znemožnila právním předchůdcům žalobce získat plnění, na které jim vznikl nárok, ve veřejných nabídkách a za takové situace není žádný důvod se odchýlit od ustálené judikatury, která považuje námitku promlčení v restitučních vztazích za výkon práva v rozporu s dobrými mravy. 33 Pokud jde o vydatelnost pozemků, tak pozemek v k.ú. Frýdštejn dle ortofotomapy je sice blízko středu obce Roudný, ale je nejméně ze dvou stran obklopen zemědělskými pozemky, je zemědělsky využitelný, je veden jako zemědělský, je na něj dobrý přístup a nachází se v blízkosti areálu s průmyslovými či zemědělskými stavbami a zpevněnou plochou. Pokud jde o pozemky v k.ú. Radčice, tak dle místního šetření a ortofotomapy se jedná o tři pozemky spolu bezprostředně sousedící, část pozemky, která tvoří účelovou komunikaci byla oddělena (p.č. [Anonymizováno]/3), jedná se o pozemky svažité, protéká jimi potůček, v jižní části navazují na další zemědělské pozemky. K výstavbě rodinných domů se jeví jako nevhodné, jsou vedeny jako zemědělský půdní fond a po oddělení částí pozemku p.č. [Anonymizováno]/2 a p.č. [Anonymizováno]/3 nic nebrání jejich vydání. Pozemek v k.ú. [adresa] p.č. [Anonymizováno]/1 o výměře 32.945 metrů je také veden jako zemědělský, příjezdová část pozemku byla oddělena p.č. [Anonymizováno]/13 a podmáčené louky a propachtovaná část byly odděleny p.č. [Anonymizováno]/12. Zbývající část pozemku p.č. [Anonymizováno]/1 o výměře 3.778 metrů je převoditelná, jde o trvalý travní porost, kde například sekání louky nebo pastva dobytka je zemědělským využitím pozemku. Soud tedy vydal i tuto část pozemku. Hodnota těchto pozemků je mezi účastníky nesporná a představuje cenu 269.796,20 Kč. Hodnota těchto pozemků spolu s hodnotou pozemků vydaných žalobci u Okresního soudu v České Krumlově ve výši 516.760,10 Kč nepřesahuje výši restitučního nároku žalobce. 34 S ohledem na výše uvedené skutkové závěry a právní hodnocení, jakož i s ohledem na řady rozhodnutí jiných soudů včetně soudu nejvyššího (§ 13 o.z.) bylo žalobě vyhověno. 35 O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Výše odměny je vypočítána z tarifní hodnoty 269.796,20 Kč, což je hodnota vydaných pozemků. Převzetí zastupování, předžalobní výzva, sepsání a podání žaloby a vyjádření k vyjádření žalované účtuje zástupkyně žalobce za zastupování dvou účastníků (paní [jméno FO] a [Jméno žalobce]), tedy 4x 15.008 Kč + 4x režijní paušál 300 Kč (61.232 Kč). Po úmrtí žalobkyně [jméno FO] byl na straně žalobce již jen [Jméno žalobce], Zde je jeden úkon právní pomoci počítán ve výši 9.380 Kč. Jde o vyjádření žalobce k odvolání žalované proti usnesení ze dne 6.2.20223, č.j. 10 C 91/2022-103, sdělení žalobce k překážkám v postupu řízení a návrh na změnu účastníků, dne 31.10.2023 jednání soudu, vyjádření žalobce ke znaleckému posudku č. 039853/2023 a částečné zpětvzetí žaloby, vyjádření žalobce k vyjádření žalované ze dne 15.1.2024 k převoditelnosti pozemků a částečné zpětvzetí žaloby, dne 23.1.2024 jednání soudu, dne 23.2.2024 vyjádření žalobce k neuspokojenému restitučnímu nároku, jednání dne 12.3.2024 (místní šetření přesahující dvě hodiny), dne 4.5.2024 předložení geometrických plánů a částečné zpětvzetí žaloby, dne 27.5.2024 vyjádření žalobce k vyjádření žalované ze dne 22.5.2024, dne 30.5.2024, jednání soudu trvalo od 13.00 do 15.00 hodin, nepřesáhlo tak dvě hodiny, dne 6.8.2024 závěrečný návrh a dne 6.8.2024 jednání soudu. Jde tedy o 14 úkonů po 9.380 Kč a 14 režijních paušálů po 300 Kč (135.520 Kč). 36 Dále jde o náhradu za jízdné v souvislosti s cestami k soudu a na místní šetření z Příbrami do Jablonce nad Nisou a zpět při vzdálenosti 368 km, průměrné spotřebě 11,6 litru nafty na 100 km v ceně 34,40 Kč v roce 2023 a amortizaci 5,20 Kč za kilometr (jízdné dne 31.10.2023 je 4.093,43 Kč) a v ceně nafty 38,70 Kč v roce 2024 a amortizaci 5,60 Kč za kilometr v roce 2024 (je jízdné k jednání dne 23.1.2024 4.492,73 Kč, jednání dne 30.5.2024 4.492,73 Kč a dne 6.8.2024 4.492,73 Kč). Při místním šetření dne 12.3.2024 účtuje žalobce jízdné při vzdálenosti 384 km, spotřeba nafty 11,6 litru nafty na 100 km v ceně 38,70 Kč a amortizaci 5,60 za km (jízdné 4.688,75 Kč). Celkem jízdné 22.260,37 Kč. Za cesty k soudu a zpět náleží náhrada zmeškaného času ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, celkem jde o 44 hodin, tedy 4.400 Kč. Celkem 61.232 + 135.520 + 22.260,37 + 4.400 = 223.412,37 Kč s DPH (46.916,60 Kč) 270.329 Kč.

Poučení