7 C 134/2022 - 1512

Rubrum

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Levým ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: Česká republika - [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] žaloba o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Řízení ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno]/28, [Anonymizováno]/17, [Anonymizováno]/29, [Anonymizováno]/19, [Anonymizováno]/34, [Anonymizováno]/21, [Anonymizováno]/4, [Anonymizováno]/30, [Anonymizováno]/31, [Anonymizováno]/23, [Anonymizováno]/22, [Anonymizováno]/49, [Anonymizováno]/2, [Anonymizováno]/50, [Anonymizováno]/13, [Anonymizováno]/51, [Anonymizováno]/14, [Anonymizováno]/52 a [Anonymizováno]/15 všechny v katastrálním území a obci [adresa], se zastavuje.

II. Žaloba se ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno]/9 v obci [adresa], katastrální území [Anonymizováno] mění tak, že předmětem žaloby je pozemek parc. č. [Anonymizováno]/9 o výměře 2 167 m2 oddělený geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. plánu [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO].

III. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemku vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě).

1. Žalovaná Česká republika – [Jméno žalované], IČ [IČO žalované] se sídlem [adresa] a, [adresa] (dále jen pozemkový úřad), spravuje pozemky ve vlastnictví státu zapsané u [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota], a to pozemky parc. č. [Anonymizováno]/1, [Anonymizováno]/6, [Anonymizováno]/2 vše v k. ú. a obci [adresa] a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/9 v k. ú. [Anonymizováno], obec [adresa], oddělený geometrickým plánem č. [hodnota]-96/2023 ověřeným [tituly před jménem] [jméno FO], který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.

2. Žalobce [Jméno žalobce], narozen [Datum narození žalobce] o půdě.

3. Žalobce má na základě pravomocných rozhodnutí:

1. Magistrátu města [Anonymizováno], pozemkového úřadu čj. PÚ [Anonymizováno]/97, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 2. Magistrátu hl. města [Anonymizováno], pozemkového úřadu čj. PÚ [Anonymizováno]/97, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 3. Magistrátu hl. města [Anonymizováno], pozemkového úřadu čj. PÚ [Anonymizováno]/99, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 4. hl. města [Anonymizováno], Magistrátu hl. města [Anonymizováno], pozemkového úřadu čj. PÚ [Anonymizováno]/1, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 5. hl. města [Anonymizováno], Magistrátu hl. města [Anonymizováno], pozemkového úřadu čj. PÚ [Anonymizováno]/01, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 6. hl. města [Anonymizováno], Magistrátu hl. města [Anonymizováno], pozemkového úřadu čj. PÚ [Anonymizováno]/01, k. ú [adresa] ze dne [datum], 7. hl. města [Anonymizováno], Magistrátu hl. města [Anonymizováno], pozemkového úřadu čj. PÚ [Anonymizováno]/01, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 8. Magistrátu hl. města [Anonymizováno], pozemkového úřadu čj. PÚ [Anonymizováno]/01, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 9. hl. města [Anonymizováno], Magistrátu hl. města [Anonymizováno], pozemkového úřadu čj. PÚ [Anonymizováno]/02, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 10. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] čj. PÚ [Anonymizováno]/3, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 11. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] čj. PÚ [Anonymizováno]/03, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 12. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] čj. PÚ [Anonymizováno]/04, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 13. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] čj. PÚ [Anonymizováno]/04, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 14. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] čj. PÚ [Anonymizováno]/05, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 15. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] čj. PÚ [Anonymizováno]/05, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 16. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] čj. PÚ [Anonymizováno]/05, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 17. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] čj. PÚ [Anonymizováno]/06, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 18. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] čj. PÚ [Anonymizováno]/06, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 19. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] čj. PÚ [Anonymizováno]/07, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 20. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] čj. PÚ [Anonymizováno]/92/3, k. ú. [adresa] ze dne [datum], 21. a na základě usnesení Okresního soudu v Příbrami čj. [spisová značka] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne 27. 5. 2021, nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům, jsou pozemky žalobcům v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané.

IV. Žalovaná k uspokojení nároku žalobce na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou převádí pozemky parc. č. [Anonymizováno]/1, parc. č. [Anonymizováno]/6 a parc. č. [Anonymizováno]/2 vše v k. ú. [adresa], obec [adresa], pozemek parc. č. [Anonymizováno]/9 v k. ú. [Anonymizováno], obec [adresa], oddělený geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO], který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, všechny nemovitosti zapsané u [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota], jako náhradu za jeho restituční nárok.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně 225 329,78 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradu nákladů řízení státu 9 529,31 Kč na účet Okresního soudu v Českém Krumlově č. [č. účtu], v. s. [Anonymizováno], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce spolu s žalobkyní [jméno FO] podali žalobu na nahrazení projevu vůle k převodu pozemků uvedených ve výroku III. výroku. Po smrti žalobkyně a proběhlém dědickém řízení se právním nástupcem žalované stal žalobce (§ 107 o. s. ř.), který je oprávněnou osobou podle § 4 odst. 2 písm c) zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen ZoP) s nárokem na převod náhradních pozemků z vlastnictví státu za pozemky v k. ú. [adresa] a v k. ú. [adresa] na základě rozhodnutích vydaných žalovanou a to za právní předchůdce [jméno FO] v podílu id. 1/36 a [jméno FO] v podílu id. 1/36 ( § 4 ZoP, § 11 ZoP ve spojení s § 14 odst. 1 větou druhou a § 17 odst. 3 písm. b) ZoP) za pozemky nevydané v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 ZoP. Výše neuspokojeného restitučního nároku, kterou žalobce požaduje dle posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] (dále jen znalkyně) a dodatku č. [hodnota] ze dne 31. 10. 2023 v celkové výši 1 357 608 Kč. Před podáním žaloby žalobce a jeho právní předchůdkyně ([jméno FO]) bezvýsledně jednali s žalovanou o správné výši restitučního nároku Žalovaná stále, přes velké množství úspěšných žalob jiných oprávněných osob ze stejných správních rozhodnutí, setrvává na tom, že odňaté pozemky k r. 1961 nemají být oceňovány dle Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno] - XVI ([adresa] – XVII ([adresa]) a Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno] XVII ([adresa]) a následně k roku 1964 a 1965 dle Směrného územního plánu hl. m. [Anonymizováno] platného v roce 1964. Žalobce, resp. jeho právní předchůdci, byli dostatečně aktivní při uplatňování restitučního nároku. V období let 2006 až 2012 se účastnili veřejných nabídek náhradních pozemků vyhlašovaných žalovanou celkem šestkrát a dále jednou před podáním žaloby. Účast jim byla znemožněna z důvodu nesprávného ocenění jejich nároků. Námitka promlčení vznesená žalovanou je nedůvodná s ohledem na její negativní přístup k přecenění nároku neumožňující účast žalobce (právních předchůdců) ve veřejných nabídkách. V průběhu řízení bylo k návrhu žalobce rozhodnuto o částečném zastavení a změně žaloby tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. rozsudku 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalobcem předložený znalecký posudek na nevydané odňaté pozemky k roku 1961 není správný, protože je oceňuje jako částečně stavební na základě územně plánovací dokumentace vypracované Státní regulační komisí, konkrétně návrhů regulačních a zastavovacích plánů pro část území [Anonymizováno] – XVI. ([adresa]) a pro část území [Anonymizováno] – XVII. ([adresa]) a pozemky odňaté k roku 1965 jako pozemky částečně stavební na základě Směrného územního plánu hl. města [Anonymizováno] z roku 1964. Při absenci jiné územně plánovací dokumentace posuzuje účel pozemků, tedy zda se jednalo o zastavitelný či nezastavitelný pozemek, podle výše uvedených návrhů regulačních a zastavovacích plánů a směrného územního plánu. Je to závěr právní, který však znalkyni nepřísluší. Žalovaná tento závěr navíc považuje za nesprávný a rozporný. Rovněž nesouhlasila s neaplikací srážek, kterou znalkyně neprovedla v rozporu s judikaturou. Neprováděla jakákoli další a bližší odborná šetření v uvedeném směru. Spoluvlastnické právo k předmětným nevydaným pozemkům v k. ú. [adresa] přešlo na stát ke dni 21. 12. 1961 a k 1. 12. 1965. Charakter nevydaných pozemků je třeba posuzovat k těmto datům, čímž je tento případ odlišný i od řady jiných restitučních případů. Zároveň předmětné nevydané pozemky přešly na stát na základě darovacích prohlášení, přičemž z nich nevyplývá žádný závěr o tom, že by byly odňaty státem za účelem zástavby. Znalkyně přehlédla, že v té době pozemky určené k zastavění byly vymezeny ustanovením § 2 vyhl. č. 144/1959 Ú. l. Změna v charakteru pozemků tak mohla právně nastat pouze na základě vydání územního rozhodnutí. Stavebním pozemkem se rozumělo místo vymezené územním rozhodnutím k zastavění. V rozhodné době změna v charakteru pozemku tak mohla explicitně právně nastat pouze na základě vydání územního rozhodnutí, jejíž vydání před přechodem nevydaných pozemků na stát žalobce ani netvrdí. Uvedené regulační plány mohly být platnou územně plánovací dokumentací pouze jen do 1. 1. 1959, kdy nabyl účinnosti zákon o územním plánování a výstavbě obcí č. 84/1958 Sb. Prováděcí vyhláškou č. 144/1959 Ú. l. bylo stanoveno, že od 1. 8. 1959 nebylo možné postupovat dle prováděcích předpisů k zák. č. 280/1949, tj. i dle vyhl. č. 709/1950 Ú. l. V předmětných katastrálních území do roku 1961 nebyla zjištěna jiná územní plánovací dokumentace, proto byly posouzeny znalkyní v roce 1961 ještě podle uvedených regulačních plánů, přestože tyto pozbyly platnosti a účinnosti. Značná část nevydaných pozemků se fakticky zastavovala často zcela odlišným typem zástavby v 70. až 90. letech minulého století, tedy bylo postupováno dle územně plánovací dokumentace z let 1971, 1976 a pozdější. Je na místě se zabývat i tím, kdy a na základě jaké územně plánovací dokumentace výstavba na předmětných nevydaných pozemcích fakticky proběhla, protože v některých případech se dle regulačních plánů Státní regulační komise plánovala výstavba rodinných domů, nakonec zde byly postaveny sportoviště, trafostanice, hřiště či bytové domy atd. Pouhé vymezení pozemků k zastavění v době odnětí nevydaných pozemků dle již zrušených a neplatných plánů nelze považovat za dostatečný podklad pro přecenění. Značná část původně odňatých pozemků byla žalobcům vrácena v naturální podobě, tj. bylo rozhodnuto o jejich vydání. Z nevydaného zbytku odňatých pozemků, které představuje méně jak polovinu, se pak snaží žalobce vytvořit neekvivalentní restituční nárok. Rovněž žalovaná nesouhlasí s tvrzením, že by vůči žalobci a jeho právním předchůdcům postupovala liknavě, svévolně či dokonce diskriminačně. Nesouhlasí s tím, že ani po téměř třiceti letech není restituční nárok žalobců řádně oceněn a vypořádán. Vzhledem k výše uvedenému, nemůže být odmítnutí uznání oceněného nároku žalobce považováno za svévoli a liknavost. Žalovaná nezná důvod, proč byli žalobci (jejich předchůdci) nečiní, protože až v roce 2022, tedy po více než devíti letech nečinnosti, pasivity, jí vyzvali ke správnému ocenění restitučního nároku. Žalobci se až v roce 2022 přihlásili do veřejné nabídky, jejich žádost však musela být zamítnuta, neboť nesplňovala předepsané náležitosti a byla posouzena jako neplatná. K úplnému vypořádání restitučních nároků, které žalovaná evidovala u původní žalobkyně a [jméno FO], přitom došlo nejpozději již v roce 2012, proto nárok žalobcům musel být nejpozději ke dni 1. 1. 2016 promlčen. K žalovaným pozemkům uvedla, že vydání parc. č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. a obci [adresa] nebrání žádná překážka. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/6 v k. ú. a obci [adresa] není z převodu vyloučen, nicméně je k převodu na žalobce nevhodný, neboť k němu byla v roce 2017 ze strany Správy národního parku Šumava podána žádost o realizaci změny v nakládání s majetkem podle zák. č. 219/2000 Sb., která se domáhá převodu předmětného pozemku do svého vlastnictví za účelem zabezpečení výkonu její působnosti. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/2 v k. ú. a obci [adresa] je z převodu vyloučen z důvodu překážky ve smyslu ust. § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb. Ze sdělení [právnická osoba] [adresa] vyplývá, že tento pozemek je částečně zastavěn veřejně prospěšnými stavbami, konkrétně přes pozemek vede koridor technické veřejné stavby TI 134. EP 26 – plynovod VTL [adresa] – [adresa]. Pozemek se dále nachází v zóně chráněné krajinné oblasti a je evropsky významnou lokalitou. K pozemku p. č. [Anonymizováno]/9 v k. ú. [Anonymizováno], obec [adresa] uvedla, že je k převodu nevhodný, neboť se nachází v zastavitelném území obce, plochy smíšené obytně rekreační. Rovněž bylo ze snímků mapy patrné, že se na něm nachází stavba. Podle posudku znalce [tituly před jménem] J. [Anonymizováno] činí cena žalovaných pozemků (v pořadí uvedeném shora) 148 019,10 Kč, 36 507 Kč, 77 298,11 Kč a 398 989 Kč. Cena posledního, po oddělení geometrickým plánem má výměru 2 167 m (bod. 23. odůvodnění), je 211 294 Kč.

3. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobce je právním nástupcem restituentů podle ZoP tak, jak je uvedeno v žalobě. Rovněž jsou nesporná rozhodnutí žalované o nevydání odňatých pozemků uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku a cena pozemků, které jsou předmětem řízení (bod 2. odůvodnění, čl. 1321 spisu v případě posledního pozemku).

4. Původní žalobkyně a [jméno FO] dne 19. 2. 2019 zaslali Státnímu pozemkovému úřadu žádost o zaslání soupisů všech nároků vzniklých a vypořádaných dle ZoP za nevydané pozemky oprávněným osobám. V případě první jmenované žalovaná uvedla, že eviduje u ní nárok 4 427,75 Kč, u druhého - 5,27 Kč. Zástupkyně dále požádala o vydání rozhodnutí o restitučním nároku vedeného pod čj. PÚ [Anonymizováno]/92 zemřelého [jméno FO] a sdělení stavu celého restitučního řízení a dále dne 16. 6. 2021 v případě žalobce žalovaná uvedla, že řízení vedeném pod čj. PÚ [Anonymizováno]/92 bylo ukončeno dne 23. 4. 2021 a v případě dědiců po Ivu [jméno FO] usnesením ze dne 5. 11. 2013.

5. Předžalobní výzva ze dne 31. 1. 2022 byla téhož dne zaslána žalované, mimo jiné spolu s posudkem znalkyně č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], plnými mocemi a doklady o právním nástupnictví.

6. Zástupkyně žalobců podala dne 22. 4. 2022 žádost o vysvětlení při vyřizování žádosti oprávněné osoby pro převod zemědělského pozemku. Datová zpráva byla odeslána 22. 4. 2022. Žalovaná zástupkyni žalobce přípisem ze dne 28. 4. 2022 sděluje, že její žádost ze dne 22. 4. 2022 nebyla doložena úředně ověřenou plnou mocí, proto žádosti o účast ve veřejné nabídce byly posouzeny jako neplatné.

7. Žalobce přípisem ze dne 11. 11. 2019 požádal Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy o vyjádření k charakteru odňatých a nevydaných pozemků, které tvoří jeho restituční nárok. Zásilka byla předána téhož dne k přepravě.

8. Žalovaná přípisem ze dne 13. 12. 2019 sděluje (ve věci jiných oprávněných osob z téhož nároku) sdělila, že odňaté a nevydané pozemky nepřecenění, mimo jiné i s odůvodněním, že ve znaleckém posudku znalkyně uvedené regulační plány nemohly v roce 1960 a v roce 1965 prokazovat, že pozemky byly určeny k zastavění, neboť se jednalo o již neplatnou územně plánovací dokumentaci.

9. Zástupkyně jiných oprávněných osob z téhož nároku dne 4. 2. 2020 opět podala žádost o přecenění s odůvodněním, že pozemky měly již v okamžiku odnětí povahu pozemků stavebních, příp. byly za naznačeným účelem vykupovány či odebírány. Je nutné za ně poskytnout náhradu jako za pozemky stavební, byť byly v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské. Tomu odpovídá i ocenění v posudku znalkyně.

10. Z územního rozhodnutí ze dne 14. 8. 1959, odboru výstavby města a vodního hospodářství rady ÚNV hl. města [Anonymizováno] čj. Výst/[č. účtu] vyplývá, že bylo rozhodnuto o novostavbách na předmětných pozemcích s tím, že podkladem pro zastavovací plány je přehledný upravovací plán území z roku 1938.

11. Institut plánování a rozvoje hl. města [Anonymizováno] předložil přehled schválených územních plánů za období od aktuálního směrného územního plánu hl. města [Anonymizováno] v roce 1964 až po [právnická osoba] sídelního útvaru hl. města [Anonymizováno] z roku 2009.

12. Z přehledu výpočtu cen pozemků (účastníci řízení je učinili nespornými) pro účely restitučních sporů podle ZoP soud zjistil, že cena pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 činí 148 019 Kč, pozemku parc. č. [Anonymizováno]/6 – 36 507 Kč, pozemku parc. č. [Anonymizováno]/2 činí 120 940 Kč a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/9 v původní výměře 4 102 m2 činí 398 998 Kč. Všechny pozemky jsou zapsané na LV [Anonymizováno] pro žalovanou.

13. Z posudku znalkyně č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 15. 11. 2021 soud zjistil, že administrativní cena nemovitostí pro restituční účely podle ZoP, podle jejich stavu ke dni přechodu na stát dle vyhl. č. 316/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhl. č. 182/1988 Sb., které byly vyvlastněné a nevydané v pozemkových knihách k. ú. [adresa] a k. ú. [adresa], činily v případě žalobce 681 026 Kč. Pozemky přešly na stát k datu 21. 12. 1961 a k 1. 12. 1965. K prvnímu datu byl používán územně plánovací dokumentací návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] – XVI. ([adresa]), návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno] – XVI. ([adresa] – XVII. ([adresa]) a návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno] – XVII. ([adresa]) a k datu 1. 12. 1965 byl platnou územně plánovací dokumentací návrh směrného územního plánu hl. města [adresa]. Regulační plány Státní regulační komise byly vydávány ve 30. letech minulého století na základě zák. č. 88/1920 Sb. Tyto plány byly používány až do 60. let minulého století, kdy byly postupně nahrazovány územně plánovací dokumentací vydávanou na základě zák. č. 84/1958 Sb., o územním plánování. Do doby jejich nahrazení byly však tyto regulační plány plně využívány v územních řízeních i za účinnosti uvedeného zákona č. 84/1958 Sb. Skutečnost, že jiná územně plánovací dokumentace a směrný územní plán nebyla k příslušným datům 21. 12. 1961 a 1. 12. 1965 evidována byla ověřena i Institutem plánování a rozvoje hl. města [Anonymizováno].

14. Z přehledů nároků a plnění nároků oprávněné osoby (evidované žalovanou v nesprávné výši) ke dni 31. 5. 2022 vyplývá, že v případě žalobce se jedná o postoupené nároky ve výši 75 265,50 Kč.

15. Z rozhodnutí [právnická osoba] ze dne 29. 3. 2022 soud zjistil, že rozhodnutí čj. PÚ [Anonymizováno]/01 ze dne 28. 2. 2021 bylo opraveno tak, že místo toho, že oprávněné osoby nejsou vlastníky zbytku parcely č. [hodnota] role o výměře 10 496 m2 a zbytku parcely č. [hodnota] role o výměře 14 842 m2, nejsou vlastníky zbytku parcely č. [hodnota] role o výměře 10 496 m2, zbytku parcely č. [hodnota] role o výměře 203 m2 v k. ú. [adresa].

16. Žalobkyně přípisem ze dne 15. 12. 2020 sdělila, že nemůže vycházet z hodnocení pozemků ze směrného územního plánu z roku 1948.

17. Znalkyně ve vyjádření ze dne 25. 9. 2021 (řízení vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka]) setrvala na závěrech znaleckého posudku. Pro posouzení charakteru odňatých a nevydaných pozemků v době jejich odnětí státem je dostačující územně plánovací dokumentace určující takové pozemky k zastavění, přičemž pro tento případ relevantní územně plánovací dokumentace jsou plány [adresa]. Dle těchto dobových dokumentů – územních rozhodnutí, je prokázáno, že řada pozemků byla již před svým odnětím určena k zastavění, jelikož pro ně byla vydána územní rozhodnutí. Např. v případě trafostanice se nalezlo územní rozhodnutí z 15. 11. 1960. V případě PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] je zjevné, že na daném pozemku se hřiště nacházelo již v roce 1953 a s jako stavebním se počítalo již od roku 1959. Na pozemku PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] byla již v roce 1957 plánována průmyslová výstavba (Ústřední ústav geologický).

18. Z opatření Útvaru hlavního architekta hl. města [Anonymizováno] ze dne 20. 7. 1989 soud zjistil, že katastrální území [adresa] nejsou uvedeny v přehledu samostatných sídel nebo částí, které nejsou se souvisle zastavěným územím hl. [Anonymizováno] [Anonymizováno] stavebně srostlé, ačkoli se nacházejí ve správním území.

19. Z protokolů o jednání vedených u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka] a Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že byla vyslechnuta znalkyně, která setrvala na svých závěrech ohledně charakteru odňatých a nevydaných pozemků ze shodného restitučního nároku jako v tomto řízení. K neaplikaci srážek uvedla, že v době přechodu pozemků na stát šlo o pozemky v hranicích hl. města [Anonymizováno]. K napojení pozemků určených k zastavění na veřejný vodovod, veřejnou kanalizaci a rozvod elektřiny vyšla z toho, že všechny pozemky byly určeny k zastavění rodinnými domy v zahradách, tedy již v době, kdy byly určeny pro tento účel, muselo být plánováno, že domy budou napojeny na vodovod, kanalizaci a rozvod elektřiny a tyto sítě musely být v této souvislosti i budovány. Již ze samotného principu pozemku jako komunikace, nebylo potřeba napojení na vodovod či kanalizaci, a tedy samotná srážka by neměla význam. Obdobně to platí i ohledně napojení na elektřinu. K neaplikaci srážky pod bodem 6. (nepříznivá docházková vzdálenost) poukázala na to, že v závorce je uvedeno, že srážka se nepoužije, pokud je v místě městská doprava. Hromadná doprava k pozemkům v k. ú. [adresa] již fungovala. V případě srážky za svažitost, či za orientaci vůči světovým stranám znalkyně poukázala na to, že k pozemkům existují mapové podklady z 30. let, tedy regulační zastavovací plány, které mají zaznamenány vrstevnice. Sledovala, zda některý pozemek není protnut více vrstevnicemi, které by naznačovaly prudší svah. Rovněž je nutno vzít v úvahu, že ve 30. letech, kdy vznikaly tyto mapové podklady a dobou jejich přechodu na stát, mohlo dojít i k některým pozemkovým úpravám, které však není možné zjistit, neboť další mapové podklady chybí až do doby přechodu pozemků na stát. U žádného pozemku neshledala natolik výrazný rys, který by pozemek znevýhodňoval s ohledem na jeho orientaci či svažitost. Označení pozemku jako stavební je určujícím parametrem, že je územně plánovací dokumentací určen k zastavění, nikoli, zda v budoucnu skutečně k jeho zastavění dojde. Touto územně plánovací dokumentací byly regulační plány z 30. let, které konkrétní pozemkové parcely určovaly k zastavění a určovaly typově stavby, které v té dané lokalitě mohly vzniknout.

20. Z nabídek pozemků pro oprávněné osoby podle ZoP ze dne 29. 5. 2020 (katastrální území [adresa], [Anonymizováno], [adresa], [adresa] a [adresa]) soud zjistil, že žalovaná běžně nabízí do veřejných nabídek pozemky v zastavitelném území, určení pozemků k zastavění není výlukovým důvodem podle žádného ustanovení zákona, přestože jej tvrdí u posledně žalovaného pozemku.

21. Podle nároků vybraných oprávněných osob z 10. 1. 2023 vypočtených žalovanou činí zůstatek za klienta po plnění 164 450,80 Kč.

22. Dne 10. 10. 2023 bylo provedeno místní šetření pozemku parc. č. [Anonymizováno]/9 v k. ú. [Anonymizováno]. Byla pořízena fotodokumentace. Při ohledání bylo zjištěno, že část pozemku je zastavěna přízemním objektem nezapsaným v katastru nemovitostí ve značně dezolátním stavu. Důsledkem tohoto ohledání bylo vypracování geometrického plánu, kterým byl rozdělen na část nezastavěnou, která je předmětem řízení a část se stavbou.

23. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. plánu [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] ověřila stejnopis geometrického plánu, kterým došlo k rozdělení pozemku parc. č. [Anonymizováno]/9. Část p. č [Anonymizováno]/9 o výměře 2 167 m2 je předmětem žaloby. Tento geometrický plán tvoří přílohu rozsudku.

24. Z dodatku č. [hodnota] ke znaleckému posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 15. 11. 2021 soud zjistil, že znalkyně uvedla, že jí byly předloženy nové podklady, ze kterých plyne změna výměry původního pozemku PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], který nebyl vydán. Došlo ke změně výměry z původní nevydané 739 m2 na 419 m2. Původní i opravená výměra byla, resp. je zahrnuta do funkční plochy určené pro zástavbu. V návaznosti na změnu výměry se změnila i cena za tento pozemek z částky 184 750 Kč na 104 750 Kč.

25. Z protokolu Okresního soudu ve Znojmě čj. [spisová značka] soud zjistil, že znalkyně setrvala na svých závěrech, včetně neaplikace srážek tak, jak je uvedeno shora (např. bod 19. odůvodnění).

26. Posudkem společnosti [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]., vypracovaného na žádost žalované til, byla stanovena hodnota nevydaných pozemků v k. ú. [adresa] ve výši 6 064 119,58 Kč. Na žalobce tak připadá hodnota podílu oprávněné osoby ve výši 336 895,54 Kč. Znalec aplikoval srážky, řadu pozemků ocenil jako zemědělskou půdu v rozporu z důvody odnětí (přechodu na stát) a regulačními plány uvedenými v posudku znalkyně.

27. Znalkyně při podání ústního posudku setrvala na závěrech písemného vyhotovení. Uvedla, že ocenila jako stavební pozemky takové, které jsou určeny k výstavbě územně plánovací dokumentací. Vzhledem k datu přechodu vlastnictví na stát, byly používanou územně plánovací dokumentací regulační plány z doby předválečné k pozemkům oceňovaných k roku 1961 a pak směrný plán z roku 1964 k pozemkům, které přešly na stát k 1. 12. 1965. Při oceňování nedospěla k závěru o možné aplikaci srážek dle přílohy č. [hodnota]. příslušné vyhlášky. Pozemky se nacházely v hl. městě [adresa], nejednalo se o části, které by nebyly srostlé. Pokud jde o napojení sítě, jedná se o pozemky, které jsou v sousedství již existující zástavby, proto nepředpokládala, že by nebylo možné napojit pozemky na veřejný vodovod a kanalizaci. Rovněž nepřichází v úvahu srážka za nepříznivé docházkové vzdálenosti, protože v daném místě byla už městská hromadná doprava. Aplikace srážky 7. (negativní účinky okolí, exhalace, hluk, otřesy) by byla pouze spekulací, protože k tomuto datu nejsou žádné informace. Rovněž srážka 8. (svažitost pozemku orientovaného na severovýchod, sever, severozápad) není aplikovatelná, protože jsou vyvlastněné pozemky na jižní části Strahovského kopce. V případě srážky č. [hodnota]. (ztížené základové podmínky) byly definovány jako pozemky se ztíženými základovými podmínkami při jejich zastavění rodinným domem, přičemž svažitost v místě stavby je 25 % a více a případné převýšení původního terénu ve dvou protilehlých stranách domku je větší než 3 %. Žádný z oceňovaných pozemků nebyl zastavěn rodinným domem, rovněž si nelze představit, jak by došlo zpětně k posouzení svažitosti v protilehlých rozích. Následnou zástavbou se nezabývala, protože oceňuje pozemky k určitému datu, tedy datu přechodu vlastnictví na stát. Hodnotila tedy to, k čemu je pozemek určen podle územně plánovací dokumentace, a pak jestli k některým pozemkům byla dohledána i následná územní rozhodnutí.

28. Při jednání byl rovněž vyslechnut pracovník znaleckého ústavu [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] Ltd., který uvedl, že v případě ocenění pozemků k roku 1961 přihlédli ke zrušení platnosti zákona č. 84/1958 o územním plánování, které stavební pozemky definovalo pouze na základě rozhodnutí orgánů územního plánování. V případě ocenění pozemků k roku 1965 používali přijatý směrný plán z roku 1964. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, ve kterém soud dospěl k závěru, že pro svou obecnost tento územní nebo směrný plán z roku 1964 není dostačující pro určení charakteru nevydaného pozemku. Ani tedy v tomto případě se při zatřízení na stavební či nestavební pozemek neřídili tímto směrným plánem. Jestliže se jim nepodařilo dohledat příslušné rozhodnutí územně plánovacího orgánu, nahlíželi na tyto pozemky jako na pozemky nestavební. Rovněž nesouhlasil s neaplikací srážek.

29. Po koncentraci řízení žalovaná předložila vyjádření [právnická osoba]. ze dne 6. 12. 2023, ve kterém je uvedeno, že v případě pozemků PK [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], PK [Anonymizováno],[Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], PK [Anonymizováno], PK [Anonymizováno], PK [Anonymizováno] a PK [Anonymizováno] nebyla možnost napojení na veřejný vodovod, popř. na veřejnou kanalizaci. K vyjádření byla předložena dokumentace dle skutečného provedení kanalizace 28 bytových jednotek SBD Konstruktivy. Dále předložila rozhodnutí z 19. 5. 2008 o nakládání s podzemními vodami v městské části [adresa] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/6 v k. ú. [adresa], rozhodnutí k povolení čtrnácti vrtů pro tepelné čerpadlo typu země voda pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1, technickou zprávu kanalizace ze dne 4. 4. 1964 s tím, že v nejbližším okolí nebyla dosud zřízena městská kanalizace s povinností svádět dočasně veškeré splašky do žumpy, pozemku Magistrátu hl. města [Anonymizováno] ze dne 30. 10. 2000 o povolení dočasné kanalizační přípojky [adresa] – západ pro k. ú. [adresa] a k. ú. [adresa], to vše s technickými zákresy a mapami.

30. Z přípisu Magistrátu hl. města [Anonymizováno] pro znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který vypracoval znalecký posudek v jiných sporech z téhož nároku), vyplývají sídla národních výborů ONV [adresa] a 16 v letech 1949-1960. [adresa] byla složena mimo jiné z katastrálních území [adresa] západně od [právnická osoba] 16 byla tvořena částí [adresa] východně od [adresa]. Od roku 1960 bylo vše [adresa] s Obvodním národním výborem [adresa] na adrese [adresa] a od roku [adresa]. [Anonymizováno] – [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]), [adresa].

31. Z výřezu hlavního výkresu územního plánu obce [adresa] s legendou soud zjistil, že p. č. [Anonymizováno]/2 je částečně dotčena technickou infrastrukturou (plynovod [adresa] – [adresa]).

32. O nárocích restituentů ze shodných nároků za odňaté a nevydané pozemky již bylo vydáno značné množství rozhodnutí, přičemž v nich soudy všech stupňů dospívají k závěrům o důvodnosti žalob oprávněných osob (právních nástupců) ohledně liknavosti, konstatují správnost ocenění odňatých a nevydaných pozemků dle posudku znalkyně, přičemž liknavost a nesprávná výše ocenění spolu přímo souvisí s případnou nemožností žalobce (předchůdců) se účastnit veřejných nabídek. Jedná se např. o rozsudek Okresního soudu v [adresa] čj. [spisová značka], Okresního soudu v Berouně čj. [spisová značka], rozsudky Krajského soudu v Praze čj. [spisová značka], a čj. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ČR čj. [spisová značka], které mimo jiné konstatuje, že na správnosti ocenění odňatých pozemků, jako pozemků stavebních pak nic nemohou změnit ani konkluze plynoucí z dovolatelkou odkazovaných rozhodnutí dovolacího soudu, z nichž se totiž podává stejný závěr, že na stavební charakter původních pozemků v době jejich odnětí lze usuzovat na základě různorodých kritérií (např. v době prodeje existuje územně plánovací dokumentace, vykoupení bylo za účelem výstavby, realizace výstavby existence územního rozhodnutí o umístění stavby). Dále se jedná o rozsudek Krajského soudu v Praze čj. [spisová značka], rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích čj. [spisová značka], rozsudek Okresního soudu v Chrudimi čj. [spisová značka], rozsudek Okresního soudu v Kolíně čj. [spisová značka], rozsudek Krajského soudu v [adresa] čj. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. [spisová značka], rozsudek Okresního soudu v [adresa] čj. [spisová značka], rozsudek Okresního soudu v [adresa] čj. [spisová značka], rozsudek Okresního soudu v [adresa] čj. [spisová značka], rozsudek Okresního soudu v Táboře čj. 9 [právnická osoba]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], rozsudek Okresního soudu ve [adresa] čj. [spisová značka], rozsudek Okresního soudu v [adresa] čj. [spisová značka], rozsudek Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Táboře čj. [spisová značka], rozsudek Okresního soudu v [adresa] čj. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. [spisová značka], rozsudek Krajského soudu v Praze čj. [spisová značka], rozsudek Okresního soudu v Olomouci čj. [spisová značka], rozsudek Okresního sodu [adresa] – venkov čj. [spisová značka], rozsudek Okresního soudu v [adresa] čj. [spisová značka], rozsudek Krajského soudu v Praze čj. [spisová značka], rozsudek Krajského soudu v [adresa] čj. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. [spisová značka], č.j. [spisová značka], čj. [spisová značka], usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 280/23, rozsudek Krajského soudu v Plzni čj. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. [spisová značka] (mimo jiné žalovaná neúspěšně napadla ocenění odňatých pozemků a neaplikaci ustanovení o cenových srážkách dle přílohy č. [hodnota]. vyhl. č. 182/1988 Sb.), rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci čj. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. [spisová značka] (nedůvodný je mj. nesouhlas žalované s oceněním odňatých pozemků, jako pozemků stavebních s tím, že přehledné regulační a zastavovací územní plány z 30. let minulého století není možno považovat za relevantní), usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. [spisová značka], rozsudky Krajského soudu v [adresa] ve věcech sp. zn.. [spisová značka] a [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. [spisová značka], rozsudek Krajského soudu v Brně čj. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. [spisová značka], rozsudek Krajského soudu v Praze čj. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. [spisová značka], rozsudek Okresního soudu v [adresa] čj. [spisová značka], rozsudek Krajského soudu v [adresa] čj. [spisová značka], usnesení Krajského soudu v [adresa] čj. [spisová značka] a usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. [spisová značka].

33. K neaplikaci srážek se soud plně ztotožňuje se závěry posudků znalkyně. V případě srážky za tzv. stavební nesrostlost lze uvést, že u pozemků PK [Anonymizováno] a PK [Anonymizováno], oba v k. ú. [adresa], že je na místě aplikovat tuto srážku v případě jde-li o samostatné sídlo nebo část obce, které není s obcí stavebně srostlé. Předmětné pozemky se nacházely již v době svého odnětí na území části obce [adresa]. Je tedy nutné zkoumat, zda jsou tyto části obce stavebně srostlé s obcí hlavní, tedy s obcí hl. města [adresa]. Městská část [adresa] byla k datu odnětí pozemků jednoznačně stavebně srostlá s [adresa] byl připojen k velké Praze již v roce 1922. Opatřením útvaru hlavního architekta hl. města [Anonymizováno], k aplikaci ustanovení § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb. na území hl. města [Anonymizováno], byl stanoven výčet samostatných sídel, nebo částí, které nejsou se souvisle zastavěným územím hl. města stavebně srostlé, ačkoli se nacházejí ve správním území. Oblast městské části [adresa] nebyla do uvedeného výčtu samostatných sídel nebo částí zahrnuta, což vede k závěru, že srážky za nesrostlost nejde aplikovat. V případě srážky za přístup po nezpevněné komunikaci lze uvést, že u pozemku PK [Anonymizováno] a PK [Anonymizováno] až PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], se jedná o území, které bylo předmětem rozsáhlé výstavby a terénních úprav apod. Lze tedy důvodně předpokládat, že k datu odnětí byly tyto pozemky přístupné po zpevněné komunikaci, např. tvořené panely, nebo jinou formou zpevnění. Rozhodně nelze jednoznačně stanovit, že přístupné nebyly na základě ortofoto map, které jsou svým datem značně vzdáleny od data odnětí. U PK [Anonymizováno] až PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] byly tyto pozemky v roce 1953 dostupné i po zpevněné komunikaci, konkrétně z hlavní silnice Pobělohorská, která se v dané lokalitě nachází ve stejné trase dodnes. Není na místě ani aplikace srážky za nemožnost napojení na veřejnou kanalizaci a vodovod. Obdobně, jako v případě srážky za tzv. stavební nesrostlost, není rozhodné, zda byly jednotlivé nevydané pozemky přímo napojitelné na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci, nýbrž to, zda byla tato možnost dána v kontextu místa. [adresa] se v oblastech městských částí [adresa], nacházela vodovodní síť, byla tak dána možnost napojení na veřejný vodovod. V zákresu je přímo citováno, že neobsahuje průběh všech vodovodních a kanalizačních přípojek, vnitřních vodovodů a kanalizací. Veškeré digitální originály stavební dokumentace, včetně kolaudací týkající se výstavby veřejné kanalizace a vodovodu na území hl. města [Anonymizováno] z předmětného období, byly zničeny při povodni v roce 2002. Důkaz předložený žalovanou po koncentraci řízení (vyjádření [právnická osoba]. ze dne 19. 2. 2024) nevyvrací závěr soudu, shodný se znalkyní, že napojitelnost byla dána v kontextu místa. Rovněž nelze aplikovat ani srážky za nepříznivou docházkovou vzdálenost, protože je v daném místě doprava. Tramvaje v [adresa] již jezdí od roku 1908, konkrétní pak zastávka Kavalírka je od území, kde se nacházela většina pozemků rodiny žalobce vzdálena přibližně 650 m. Nejvzdálenější je ve vzdálenosti necelých 1 000 m. Z výpovědi znalkyně vyplynulo, že srážka za svažitý pozemek a ztížené základové podmínky rovněž není dána. Lze je uplatnit jen v místě konkrétní stavby, nelze ji uplatňovat u všech pozemků, ale jen u těch, na kterých je již plánována konkrétní výstavba a svažitost se k tomu zkoumá jen v místě této stavby. Určení svažitosti s odstupem sedmdesáti let není dost dobře možné. U položky č. [hodnota] je nutno tuto svažitost kvantifikovat v místě stavby, je zapotřebí rozlišovat mezi srážkou uvedenou pod položkou 8. a pod položkou 9. přílohy č. [hodnota]. vyhlášky. Zatímco srážka pod prvně citovanou položkou řeší primárně svažitost pozemku a jeho orientaci, tedy objektivní okolnost, druhá srážka řeší ztížené základové podmínky, tedy konkrétní okolnosti daného pozemku a především možnosti zcela konkrétní výstavby na daném pozemku. Ani jednu položku nelze k dnešnímu dni jednoznačně a beze vší pochybnosti aplikovat a již vůbec ne bez přesné kvantifikace svažitosti.

34. S ohledem na skutkové a hmotně právní závěry soud již nehodnotí (mj. i z důvodu nespornosti, příp. nadbytečnosti) v řízení provedené důkazy - uplatnění nároku dle ZoP ze dne 17. 1. 1992 týkající se všech oprávněných osob, usnesení okresního soudu v Příbrami čj. [spisová značka] (právní nástupnictví žalobce po zemřelém [jméno FO]), usnesení téhož soudu čj. [spisová značka], výpisy z pozemkového katastru, identifikace parcel, výpisu z pozemkové knihy - č. knihovní vložky 2981 pro katastrální území [adresa] soudní [adresa], knihovní vložky 121 pro katastrální území a soudní [adresa], knihovní vložky č. [hodnota], 789, žádosti oprávněných osob ze dne 16. 11. 2006 s přílohou, výpisy z katastru nemovitostí, srovnávací sestavení parcel, žádostí oprávněných osob ze dne 20. 7. 2006 s přílohou, výpisy z katastru nemovitostí, identifikace parcel, žádostí oprávněných osob ze dne 17. 9. 2007 s přílohami, z 24. 1. 2012 s přílohami, z 25. 6. 2009 s přílohami, z 22. 3. 2022 s přílohami, žádosti právního nástupce ze dne 22. 3. 2022, přehled nároků a plnění oprávněné osoby [jméno FO] k 31. 5. 2022, sdělení Institutu plánování a rozvoje hl. města [Anonymizováno] ze dne 3. 7. 2018, které se vyjadřuje k žádostem žalované o poskytnutíí informace k územně plánovací dokumentaci platné v období let 1935-1975, Předpisy pro oceňování nemovitostí s komentářem 2. díl, protokol o jednání před soudem I. stupně u Okresního soudu v Kolíně sp. zn. [spisová značka] (výslech znalce žalované [tituly před jménem] [jméno FO]), znalecké posudky k ocenění pozemků tvořící předmět tohoto řízení (s ohledem na jejich nespornost), usnesení Okresního soudu v Českém Krumlově čj. [spisová značka] (jeden z žalovaných pozemků již není předmětem tohoto druhého řízení), rozsudek Krajského soudu v [adresa] čj. [spisová značka] (žalované pozemky nejsou předmětem tohoto řízení), nabývací tituly restituentů ze stejného restitučního nároku, kupní smlouvy uvedené na čl. 1341-1450.

35. Hmotně právním závěrem soudu je, že žalobce je oprávněnou osobou podle ZoP s nárokem na převod náhradních pozemků z vlastnictví státu za pozemky v k. ú. [adresa] a v k. ú. [adresa] na základě rozhodnutí vydaných žalovanou a to za právní předchůdce žalobce [jméno FO] v podílu id. 1/36 a [jméno FO] v podílu id. 1/36 ( § 4 ZoP, § 11 ZoP ve spojení s § 14 odst. 1 větou druhou a § 17 odst. 3 písm. b) ZoP ) má žalobce nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům, a to právě náhradou za pozemky nevydané v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 ZoP. Tyto skutečnosti jsou nesporné. Spornou však je výše neuspokojeného restitučního nároku, kterou žalobce požaduje dle posudku znalkyně a dodatku č. [hodnota] ze dne 31. 10. 2023 v celkové výši 1 357 608 Kč. Žalovaná předložila posudek č. [č. účtu] ze dne 19.7. 2023 společnosti [jméno FO], který má osvědčit, že nevydané pozemky přešly do vlastnictví státu jako zemědělské, nikoliv stavební. Dále zpochybňovala soudem shledanou liknavost a svévoli při vyřizování restitučního nároku vedeného pod č.j. PÚ [Anonymizováno]/92, že jednala v rozporu s dobrými mravy a diskriminační jednání při vyřizování restitučního nároku. Před podáním žaloby žalobce a jeho právní předchůdkyně ([jméno FO]) bezvýsledně jednal s žalovanou o správné výši restitučního nároku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.1.2018 sp.zn. [spisová značka]: „Hodnotící závěr odvolacího soudu, že postup dovolatelky lze označit za přinejmenším liknavý, ba až svévolný, přitom není nepřiměřený zjištěným skutkovým okolnostem věci. Jestliže totiž dovolatelka i přes aktivní přístup žalobkyň /žádost žalobkyň o přecenění jejich restitučních nároků, jejich snaha o účast ve veřejné nabídce/ bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala jejich uspokojení zásadně předpokládaným postupem, tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků, nesprávným oceněním restitučních nároků /cena odňatých pozemků dle závěrů soudů nižších stupňů mnohonásobně převyšuje ocenění provedené dovolatelkou/, následkem čehož se ocitla v mnohaletém prodlení, odvolací soud zcela v souladu s citovanou judikaturou dovodil, že následkem liknavého, až svévolného či diskriminujícího postupu dovolatelky nebylo lze po žalobkyních spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách a bylo namístě vyhovět žalobě o vydání konkrétních vhodných pozemků.“). Žalovaná dále setrvala na stanovisku, že odňaté pozemky k r. 1961 nemají být oceňovány dle Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno] - XVI ([adresa] – XVII ([adresa]) a Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno] XVII ([adresa]) a následně k roku 1964 a 1965 dle Směrného územního plánu hl. m. [Anonymizováno] platného v roce 1964. Na základě dodatku posudku č. [hodnota] ze dne 31. 10. 2023 znalkyně žalobce snížil restituční nárok z částky 1 362 052 Kč o 80 000 Kč (rozdíl mezi původním oceněním pozemku PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ve výši 184 750 Kč a částkou 104 750 Kč). Celkem tak jeho restituční nároku činí 1 357 608 Kč. Žalovaná prokázala, že uhradila jeho právním předchůdcům 85 468,54 Kč, neuspokojený nárok tak činí 1 272 139,46 Kč, který soud shledává správným. Žalovanou předložený posudek ([jméno FO]) je chybný z důvodu nesprávného použití metodiky k ocenění odňatých pozemků. [adresa] stavebních byly oceněny jako zemědělské. Byla prokázána i dostatečná aktivita žalobce při uplatňování restitučního nároku, neboť jeho právní předchůdci se v období let 2006 až 2012 účastnili veřejných nabídek náhradních pozemků vyhlašovaných žalovanou celkem šestkrát a dále jednou před podáním žaloby. Účast jim byla znemožněna z důvodu nesprávného ocenění jejich nároků. Znalkyní použité regulační a zastavovací plány vydávány v 30. letech minulého století na základě zákona č. 88/1920 Sb., o zřízení státní regulační komise pro hlavní město [Anonymizováno] s okolím a platily až do 60. let minulého století, kdy byly postupně nahrazovány územně plánovací dokumentací vydávanou na základě zákona č. 84/1958 Sb., o územním plánování. Do doby jejich nahrazení však byly tyto regulační plány plně využívány v územních řízení i za účinnosti posledně cit. zákona. Znalkyně potvrdila, že v území [adresa] nebyla pro rozhodné období přechodu vlastnického práva na stát (21. 12. 1961 a 1. 12. 1965). Ty byly nahrazeny až Směrným územním plánem hl.m. [Anonymizováno] v r. 1964 což vyplynulo z vyjádření Institutu plánování a rozvoje hl. m. [Anonymizováno]. Znalkyně v posudku, v jeho jednotlivých přílohách, provedla zakreslení stavu nové výstavby mezi lety 1953 a 1975, která odpovídá regulaci uvedené v předmětné územně plánovací dokumentaci dané doby, ve které je tento stav zachycen a taktéž odpovídá i stavu uvedenému v ortofotografických leteckých snímcích [Anonymizováno] daného území. Z tohoto důvodu je správně ocenila jako pozemky stavební (k datům 21. 12. 1961 a 1. 12. 1965), neboť jejich formální vedení v evidenci nemovitostí jako pozemků zemědělských, není pro určení jejich ceny podstatné (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2017 sp. zn. [spisová značka]: „Ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu – v situaci, kdy ze skutkových zjištění soudů obou stupňů jednoznačně vyplynulo, že část odňatých pozemků byla již v době přechodu na stát určena k zastavění dle stavebních plánů z třicátých let minulého století – koresponduje rozhodnutí odvolacího soudu i ve svých závěrech o výši uplatněných restitučních nároků, respektujících východisko, dle něhož pozemky, které byly v době přechodu na stát evidovány jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě … je třeba, bez ohledu na postup dovolatelky, jakožto příslušného správního orgánu, ocenit jako pozemky určené pro stavbu“, dále např. rozhodnutí čj. [spisová značka] ve věcí stejného restitučního nároku, avšak jiné oprávněné osoby). Tvrzení žalované o nemožnosti použití dřívějších regulačních a zastavovacích plánů pro dané území a Směrného územního plánu hl.m.[Anonymizováno] z r. 1964 v době převzetí spoluvlastnických podílů konkrétních pozemků v r. 1962 - 1965 je tedy nesprávné, neboť dobová územně plánovací dokumentace z 30. let. 20. století byla nahrazena územně plánovací dokumentací až Směrným územním plánem hl. m. [Anonymizováno] ze dne 22. 4. 1964, co vyplývá z přehledu IPR [adresa], ačkoliv zák. č. 84/1958 Sb., [Anonymizováno] územním plánování, předpokládal existenci ÚPD již od účinnosti tohoto zákona. Dále žalobce doložil územní rozhodnutí Odboru výstavby města a vodního hospodářství rady ÚNV hl. m. [Anonymizováno] ze dne 24. 8. 1959, č.j. Výst/[č. účtu] v jiné právní záležitosti, která však jednoznačně dokládá, že v dané době byly používány regulační plány z let 1938 jako platná územně plánovací dokumentace pro danou část [Anonymizováno]. Při opačné argumentaci žalované by po dobu přibližně pěti let neexistovala žádná územně plánovací dokumentace, podle které by bylo možné při výstavbě postupovat. Pro aplikaci srážek nebyly dány podmínky (viz bod. 33. odůvodnění) tak, jak v posudcích uvedla znalkyně. Zejména nelze přehlédnout, že příloha vyhlášky neobsahuje žádný bližší návod, co se má rozumět pod pojmy, k nimž se srážky vážou, tedy jsou neurčitým právním pojmem a je výlučně na znalci, jak a v jakém rozsahu je bude aplikovat. Rovněž je třeba zdůraznit, že pokud jde o srážky za nepřipojitelnost pozemků k sítím, neexistující místní občanské vybavenosti, nedostupnosti veřejné dopravy apod., nelze se domáhat jejich aplikovatelnosti za situace, kdy byly státem odňaty velké půdní celky určené k rozvoji města [Anonymizováno], na nichž byla územně plánovací dokumentací určená výstavba jak objektů pro bydlení, ale i příslušné občanské vybavenosti, komunikací a sítí, přičemž s výstavbou nových částí [Anonymizováno] a zahušťováním zástavby stávající se rozšiřovala i veřejná doprava (v dané lokalitě docházelo k prodlužování tramvajové trati a rozšíření stávající autobusové dopravy). Námitku promlčení vznesenou žalovanou soud neshledává důvodnou. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalovaná nerespektuje ustálenou rozhodovací praxi ohledně oceňování nevydaných pozemků. V důsledku značného podhodnocení restitučního nároku znemožnila právním předchůdcům žalobce získat plnění, na které jim vznikl nárok, ve veřejných nabídkách a za takové situace není žádný důvod se odchýlit od ustálené judikatury, která považuje námitku promlčení v restitučních vztazích za výkon práva v rozporu s dobrými mravy 36. V řízení není sporu o vydatelnosti p. č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. a obci [adresa] a p. č. [Anonymizováno]/6 v k. ú. a obci [adresa]. V případě druhého pozemku není nutné se blíže vyjadřovat k otázce žalovanou tvrzené nevhodnosti - žádosti Správy národního parku Šumava, která není důvodem nevydatelnosti. Podle názoru soud není z převodu vyloučen ani pozemek parc. č. [Anonymizováno]/2 v k. ú. a obci [adresa], který je částečně dotčen plochou plynovodu (bod 2. odůvodnění). Jedná se o technickou infrastrukturu nezakládající překážku vydatelnosti, jelikož se jedná o výjimku podle § 6 odst. 1 písm. b) bod 4. Překážkou vydatelnosti ani není, že se pozemek nachází v chráněné krajinné oblasti a v evropsky významné lokalitě. Pozemek p. č. [Anonymizováno]/9 v k. ú. [Anonymizováno], obec [adresa], po oddělení geometrickým plánem tvořícím přílohu rozsudku, je rovněž převoditelný. Podle územního plánu obce [adresa] je veden v ploše smíšené obytné rekreační, přičemž podle informace v katastru nemovitostí je zapsán pod ochranou zemědělského půdního fondu a je tedy vhodný k zemědělskému využití.

37. Ceny pozemků byly stanoveny znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] a strany je učinily nespornými. V pořadí pozemků dle předchozího odstavce činí 148 019,10 Kč, 36 507 Kč, 120 940 Kč a 211 294 Kč.

38. S ohledem na výše uvedené skutkové závěry a hmotně právní hodnocení bylo žalobě vyhověno.

39. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšnému žalobci přiznal právo na jejich náhradu, které je tvořeno třemi úkony advokátky za zastupování dvou žalobců (předžalobní výzva z 11. 3. 2022, podání žaloby a písemné vyjádření ze dne 27. 7. 2022) po 16 352 Kč (sazba snížena o 20% podle § 12a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif). Po úmrtí žalobkyně [Anonymizováno]. [jméno FO] je odměna tvořena dvanácti úkony advokátky (písemné vyjádření z 23. 2. 2023, jednání soudu 14. 4. 2023 a 23. 6. 2023, písemné vyjádření z 12. 9. 2023, jednání soudu 22. 9. 2023, písemné vyjádření z 5. 10. 2023, jednání soudu – místní ohledání 10. 10. 2023, písemné vyjádření z 3. 1. 2024, jednání soudu za dvě započaté hodiny 10. 1. 2024, písemné vyjádření z 20. 2. 2024 a písemný závěrečný návrh z 20. 2. 2024) po 10 220 Kč a patnácti režijními paušály po 300 Kč. Zástupkyně jezdila k jednáním soudu z Příbrami do [adresa] a zpět (jedna jízda 250 km, 10. 10. 2023 proběhlo místní ohledání v obci [Anonymizováno], v daném případě bylo ujeto 256 km) osobním automobilem Renault Koleos, reg. zn. [SPZ] průměrnou spotřebou nafty 5,9 l /100 km (norma ES 2016/646W). Jízdné v roce 2023 za jednání ve dnech 15. 4. a 23.

6. činilo 3 900,95 Kč (cena nafty 44,10 Kč/l, paušální náhrada 5,20 Kč/km) a za jednání ve dnech 22. 9. a 10. 10. 3 655,7 Kč (cena nafty 34,40 Kč/l, paušální náhrada 5,20 Kč/km). Jízdné za jedno jednání v roce 2024 činilo 1 970,83 Kč (cena nafty 38,70 Kč/l, paušální náhrada 5,60 Kč/km). Náhrada za ztrátu času je tvořena částkou 5 000 Kč (50 půlhodin po 100 Kč). Náklady řízení celkem činí 186 222,95 Kč, s DPH 225 329,78 Kč. Soud nepřiznal žalobcem účtované náklady za písemnou odpověď z 2. 6. 2022, která nebyla učiněna, za písemné sdělení ze dne 4. 10. 2022, kterým pouze požádal o odročení jednání s oznámením procesního nástupnictví a za ohledání v k. ú. [Anonymizováno] s jízdným, protože za účtovaný den 21. 2. 2024 jednání neproběhlo.

40. O nákladech řízení státu soud rozhodnul podle § 148 odst. 1 o. s. ř. postupem dle § 166 odst. 1, 2 o. s. ř. Neúspěšná žalovaná je povinna zaplatit za podání ústního posudku ([jméno FO]) ve výši 9 529,31 Kč.

41. O lhůtě plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení