7 Cmo 336/2024 - 101

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudkyň JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Milady Uhlířové ve věci navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A]., IČO [IČO] sídlem [Adresa navrhovatele A] b) [Jméno navrhovatele B]., IČO [IČO] sídlem [Adresa navrhovatele A] c) [Jméno navrhovatele C], narozený [Datum narození navrhovatele C] bytem [Adresa navrhovatele C] navrhovatelé a) až c) jsou zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Anonymizováno] o ustanovení opatrovníka společnosti, k odvolání navrhovatelů a) až c) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. června 2024, č. j. 61 Cm 23/2024-53, takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje; ve výroku II. se mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na jmenování opatrovníka společnosti [Jméno advokáta B]. (dále jen „společnost“) [výrok I.] a každému navrhovateli uložil povinnost zaplatit společnosti na náhradě nákladů řízení částku 16 456 Kč [výrok II.].

2. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování vyšel zejména z toho, že: - navrhovatelka a) je jediným společníkem navrhovatelky b); - 20. června 2017 uzavřely navrhovatelky a) a b) smlouvu o úvěru, dle níž se navrhovatelka a) zavázala poskytnout navrhovatelce b) úvěr ve výši 36 712 368 Kč; k zajištění této pohledávky navrhovatelky a) a b) dne 26. června 2017 uzavřely smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem - pozemku p. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je rozestavěná stavba, pozemku p. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je rozestavěná stavba, pozemku p. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je rozestavěná stavba, pozemku p. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa] a dále pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] (dále jen „nemovitosti“); - společnost byla založena roku 2018, v době jejího založení byla jejím jediným společníkem společnost [právnická osoba], jejím jednatelem byl [tituly před jménem] [Anonymizováno]; dle aktuálního výpisu z obchodního rejstříku (ze dne 4. června 2024) jsou jako jednatelé a společníci společnosti zapsáni [Anonymizováno] a [Anonymizováno]; - dne 26. července 2018 jediný společník [právnická osoba] v působnosti valné hromady odvolal z funkce jednatele společnosti [Anonymizováno] a do funkce jednatele byl jmenován [Anonymizováno] (dále jen „B.S.“), který dne 26. července 2018 podepsal čestné prohlášení a souhlas jednatele společnosti se zápisem do obchodního rejstříku, podpis B.S. byl notářsky ověřen ([adresa], notářskou tajemnicí pověřenou notářkou [tituly před jménem] [Anonymizováno], notářkou v Praze); - dne 23. května 2019 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi navrhovatelkou a) společností [Jméno navrhovatele A]. [za níž jednal navrhovatel c)] a společností (za kterou jednal [právnická osoba].); předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávky navrhovatelky a) za navrhovatelkou b) ve výši 36 921 131,38 Kč, kterou navrhovatelka a) postoupila na společnost za cenu 36 921 131,38 Kč, která byla zaplacena (na účet č. [č. účtu]); postoupení pohledávky bylo dlužníkovi – navrhovatelce b) oznámeno; - usnesením Policie ČR, ze dne 11. června 2019, č. j. NCOZ-6077-4/TČ-2019-417204-F, byly zajištěny finanční prostředky ve výši 31 227 946 Kč na účtu navrhovatelky a) č. ú. [č. účtu], a to pro podezření ze spáchání trestných činů krácení daně, poplatku a podobné povinné platby, legalizace výnosů z trestné činnosti a podvodu, kterých se měli dopustit osoby B.S., [Anonymizováno], [Anonymizováno], navrhovatel c) [Anonymizováno], společnost [Anonymizováno], navrhovatelka a) [Jméno navrhovatele A]. V této souvislosti dne 23. října 2019 bylo odstoupeno od smlouvy o postoupení pohledávky, neboť s finančními prostředky (kupní cenou pohledávky) není možné disponovat (na základě rozhodnutí Policie ČR); - dne 5. listopadu 2020 [právnická osoba]. rozhodl jako jediný společník v působnosti valné hromady společnosti jednak o rozdělení podílu ve společnosti na podíl o velikosti 95 % ze základního kapitálu, který si ponechal, a na podíl o velikosti 5 % ze základního kapitálu, který bude převeden na [Anonymizováno] (dále jen „V.S.“); jednak o změně zakladatelské listiny a rovněž jmenoval V.S. (dalším) jednatelem společnosti; - žalobou ze dne 3. března 2021 se společnost domáhá na navrhovatelce b) a společnosti [právnická osoba]. zaplacení 36 921 131,38 Kč s příslušenstvím. Navrhovatelka b) podala v uvedeném řízení (z pozice žalované 1.) návrh na přerušení řízení do doby, než budou skončena řízení vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 61 Cm 18/2024, 61 Cm 19/2024 a 61 Cm 23/2024 (tj. řízení o určení, kdo je společníkem a jednatelem společnosti, a nadepsané řízení); - žalobami podanými u Městského soudu v Praze dne 16. dubna 2024 se navrhovatelé a) až c) domáhají určení, že B.S. a V.S. nejsou společníky společnosti (resp., že společníkem je stále [právnická osoba]), a že nejsou jejími jednateli. V rámci těchto řízení byly usneseními Městského soudu v Praze ze dne 18. dubna 20234 č. j. 61 Cm 18/2024-13, a č. j. 61 Cm 19/2024-13, zamítnuty návrhy na nařízení předběžných opatření, kterými se žalobci [v nadepsaném řízení navrhovatelé a) až c)] domáhali omezení výkonu funkce jednatele, společníka, dispozice s podílem vůči B.S. a V.S.; - dle usnesení Policie ČR ze dne 7. prosince 2022, č.j. KPRA-222623-308/TČ-2020-000094-PR, je smlouva o převodu podílu ze dne 19. srpna 2020, která byla uzavřena mezi B.S. a společností [právnická osoba], neplatná, neboť dané jednání učinila za B.S. osoba, která se za něj vydávala, a to na základě padělaného pasu (který byl zneplatněn 4. října 2019 z důvodu úmrtí osoby, na jejíž jméno byl vystaven). Následně mělo docházet k převodům pohledávek společnosti a zpětvzetí žalob společnosti v soudním řízení. Z celé situace měl profitovat navrhovatel c) [Jméno navrhovatele C], kdy navrhovatelka a) společnost [Jméno navrhovatele A]. měla do svého vlastnictví přijmout od [právnická osoba] pohledávku společnosti, za kterou společnosti úmyslně nezaplatila; - znalecký posudek č. 427/2023, zpracovaný [tituly před jménem] [Anonymizováno] [předložený navrhovateli, obsahující doložku dle § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) – pozn. odvolacího soudu], vycházel z kopií podpisů B.S. na „konci smlouvy o převodu podílu z 26. 7. 2018“ a z kopie podpisů, které B.S. poskytl v rámci zkoušky písma dne 9. července 2019, dále z kopie podpisu na úředním záznamu Policie ČR č. j. NCOZ-6077-40/TČ-2019-417204-F ze dne 9. července 2019. Znalec uvedl, že sporné podpisy na smlouvě o převodu podílu nejsou kopiemi prvých podpisů B.S., pravděpodobně se jedná o kopie padělků, které v originálu vyhotovila jiná osoba; - ze znaleckých posudků č. 417/2023, č. 425/2023, č. 426/2023, č. 413/2023, zpracovaných [tituly před jménem] [Anonymizováno] (předložené navrhovateli, obsahující doložku dle § 127a o. s. ř.) vyplývá, že byly zkoumány kopie podpisů B.S. na smlouvách o půjčce, které byly uzavírány ve dnech 1. února 2019 (v tento den byly uzavřeny dvě smlouvy), 10. prosince 2018 a 20. listopadu 2018 mezi V.S. a společností; - v čestném prohlášení ze dne 21. května 2024 B.S. uvedl, že podepsal všechny dokumenty, které se vztahovaly k převodu podílu ve společnosti, rovněž podepsal prohlášení jednatele a další dokumenty, které souvisely s tím, aby mohl vykonávat funkci jednatele společnosti. Podpis na četném prohlášení byl úředně ověřen, k prokázání totožnosti B.S. předložil cestovní pas č. [Anonymizováno]; - z rejstříkového spisu společnosti se (mimo jiné) podává: - vložka Fj 266264/18 - řešen jednak výmaz jednatele společnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno] a zápis B.S. jako nově jmenovaného jednatele, jakož i změna v osobě jediného společníka společnosti, kdy namísto [právnická osoba] byl zapsán B.S. Byly doloženy listiny dokládající údaje o zapisovaných skutečnostech - (mimo jiné) potvrzení ze Srbské republiky (správně Ověření Prvního základního soudu v Bělehradě, Srbská republika – pozn. odvolacího soudu), že proti B.S. nebylo zahájeno trestní řízení, jakož i výpis z evidence rejstříku trestů fyzických osob. V souvislosti se změnou společníka byla doložena smlouva o převodu podílu (ze dne 26. července 2018), Podpis B.S. (jakož i převodce – pozn. odvolacího soudu) byl notářsky ověřen (tj. že smlouvu podepsal B.S., který se prokázal platným dokladem). Soud prvního stupně poukázal na to, že podpisy B.S., které jsou na této smlouvě hned vedle sebe, se vizuálně nezdají zcela totožné, přičemž není důvod pochybovat o tom, že je učinila jedna osoba. B. S. zároveň potvrdil, že smlouva o převodu podílu byla společnosti doručena společnosti, - vložka Fj 245471/19 - řešena změna sídla společnosti. Podpis jednatele společnosti B.S. na podaném návrhu je úředně ověřen, ověření podpisu bylo provedeno dne 8. července 2019, byl předložen cestovní doklad č. [Anonymizováno] (ověřovací doložka pro legalizaci poř. č. 14006-0172-0266, ověřovací kniha pošty Praha 46 – pozn. odvolacího soudu), - vložka C 294671 (správně F 290105/20 – pozn. odvolacího soudu) - řešena otázka změny zapsaných údajů v obchodním rejstříku – otázka společníka a jednatele společnosti. Byla zpochybněna pravost a správnost smlouvy o převodu podílu ze dne 19. srpna 2020, na základě které mělo dojít k převodu podílu ve společnosti na [právnická osoba], jakož i otázka osoby jednatele ([Anonymizováno]), kterého jmenoval jediný společník [právnická osoba] v působnosti valné hromady. Listiny podepsala osoba, která se za B.S. vydávala. Bylo prokázáno, že v případě smlouvy o převodu podílu ve společnosti na [právnická osoba] listinu podepsala osoba prokazující se dokladem č. [Anonymizováno], přičemž pravým platným cestovním dokladem B.S. cestovní pas č. [Anonymizováno], - vložka F 351638/2020 - obsahuje sdělení Ministerstva vnitra Srbské republiky, že cestovní pas č. [Anonymizováno] byl vydán dne 11. října 2011 na jméno [Anonymizováno] a byl zneplatněn [Anonymizováno] z důvodu úmrtí jmenované osoby. B.S. byl vydán cestovní pas dne 7. května 2019 pod č. [Anonymizováno] s platností do 7. května 2029; kopie sporného cestovního pasu č. [Anonymizováno] byla pořízena z pozměněného či padělaného dokladu, - dne 28. srpna 2020 byla B.S. udělena plná moc advokátovi [Jméno advokáta C] za společnost, podpis B.S. byl ověřen notářem, - vložka F 381129/2020 – z listin zde založených se podává, že B.S. přijal dne 5. listopadu 2020 rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti a mimo jiné jmenoval V.S. dalším jednatelem společnosti; došlo rovněž ke změně společenské smlouvy (mimo jiné v tom ohledu, že společnost má 2 jednatele, každý ji zastupuje samostatně), rovněž došlo k rozdělení podílu ve společnosti a převodu podílu o velikosti 5 % na V.S. V.S. podepsal čestné prohlášení, ve kterém uvedl, že splňuje podmínky dle § 46 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích); [dále též jen „z. o. k.“]. K zápisu V.S. jako společníka a jednatele společnosti došlo zápisem notáře 11. června 2021 (správně 27. května 2021 - pozn. odvolacího soudu, dne 11. června 2021 byla zkontrolována úhrada poplatku (vložka F 214924/21); 3. Soud prvního stupně uzavřel, že B.S. se stal společníkem společnosti na základě platné smlouvy o převodu podílu uzavřené dne 26. července 2018 uzavřené se společností [právnická osoba] a stal se jednatelem společnosti. B.S. podepsal nejen smlouvu o převodu podílu ze dne 26. července 2018, ale i další dokumenty související s jeho ustanovením do funkce jednatele, podpisy byly úředně ověřeny. Později došlo k rozdělení jeho podílu ve společnosti, kdy podíl o velikosti 5 % převedl na V.S, který je společníkem společnosti a zároveň jednatelem, jímž se stal na základě rozhodnutí B.S. jako jediného společníka v působnosti valné hromady. Společnost má statutární orgán zapsán v obchodním rejstříku. Je nepochybné, že B.S. činil veškeré úkony od roku 2018, tak jak jsou uvedeny v rejstříkovém spise, vyjma převodu podílu na [Anonymizováno] a jmenování jednatele [Anonymizováno], kdy toto jednání za B.S. učinila osoba, prokazující se padělaným dokladem totožnosti – pas č. [Anonymizováno], který nebyl vydán na jméno B.S., nýbrž na jiné jméno a jeho platnost byla ukončena v roce 2019.

4. Dle soudu prvního stupně skutečnost, že šlo o jednání B.S. svědčí i to, že není patrné, proč by vůbec někdo falšoval podpisy v rámci nabytí podílu v ready-made společnosti, tedy ve společnosti, která v podstatě nemá žádný majetek. Není patrné, že by takto mohl někdo získat pro sebe nějakou výhodu. V této souvislosti soud prvního stupně poukázal na skutečnost, že ke zpochybňování podpisů B.S. začalo docházet až po podpisu smlouvy o postoupení pohledávek v roce 2019 a následném zadržení finančních prostředků Policií ČR, kdy v usnesení Policie ČR bylo (mimo jiné) uvedeno, že ze situace, kdy došlo k převodu podílu na společnost [právnická osoba] a jmenování [Anonymizováno] jednatelem společnosti na základě falsifikátu cestovního pasu, měl profitovat navrhovatel c). Proti tomuto jednání B.S. v rejstříkovém řízení (úspěšně) brojil, je tak zřejmé, že si byl vědom existence společnosti a svého postavení v ní. Rovněž pak B.S. v čestném prohlášení ze dne 21. května 2024 s ověřeným podpisem (na základě dokladu č. [Anonymizováno]) potvrdil, že všechny podpisy na listinách týkajících se převodu podílu ve společnosti na jeho osobu, jmenování jeho osoby jednatelem společnosti podepsal on (de facto se tak jedná o uznání podpisu na daných listinách).

5. Pokud jde o znalecký posudek č. 427/2023, předložený navrhovateli (pravost odpisu B.S. na smlouvě o převodu podílu ze dne 26. července 2018) soud prvního stupně uzavřel, že tento nebyl (bez dalšího) schopen relevantně zpochybnit pravost podpisů B.S., neboť vycházel toliko z kopií podpisů. K relevantnímu zpochybnění podpisu je vždy nutné vycházet z originálu, neboť pro prozkoumání podpisů je nutné zkoumat i sílu tahu, počátek tahu, směr tahu apod., což však z kopie zjistit nelze.

6. Důkazy navrhované navrhovateli – pohyb B.S. v rámci překročení hranic Schengenského prostoru a originály smluv o zápůjčkách poskytnutých společností V.S. - soud prvního stupně pro nadbytečnost zamítl, neboť z kopie cestovního pasu (jíž byl důkaz proveden) je patrné, kam B.S., cestoval. Provádět důkaz požadovanými smlouvami nebylo nutné, neboť „v případě kolize zájmů člena stat. orgánu se zájmy společnosti není namístě jmenovat opatrovníka s neomezeným oprávněním jednat za společnost (tak jak to navrhovali navrhovatelé, viz právní hodnocení dále).“ 7. Na takto ustaveném základě soud prvního stupně, poté, kdy dovodil aktivní věcnou legitimaci všech navrhovatelů, s odkazem na § 165 odst. 1, 2 a § 486 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzavřel, že důvody pro jmenování opatrovníka dle § 165 odst. 1 o. z nejsou dány, neboť společnost má osoby, které jsou oprávněny za ni jednat (jak navenek, tak dovnitř). Pokud jsou navrhovatelé osobami, které se společností kontrahují, mají zájem na tom, aby zde byla osoba, která je oprávněna za danou společnost jednat.

8. Klíčovou otázkou dle soudu prvního stupně bylo posouzení, zda B.S. a V.S. jsou platnými jednateli společnosti. Soud prvního stupně uzavřel, že (původní) společník společnosti společnost [právnická osoba] rozhodnutím jediného společníka v působnosti valné hromady ze dne 26. července 2018 (mimo jiné) jmenoval B.S. jednatelem společnosti, který souhlas se svým jmenováním do funkce jednatele společnosti a s tím související listiny podepsal, podmínky pro výkon funkce jednatele naplnil. Jmenování B.S. jednatelem společnosti proběhlo platně, B.S. je osobou oprávněnou za společnost jednat. B.S. se na základě platné smlouvy o převodu podílu ze dne 26. července 2018 stal jediným společníkem společnosti, proto i jeho další jednání jsou platná (nejsou nicotná, jak lze dovodit z odůvodnění usnesení soudu prvního stupně – pozn. odvolacího soudu) – rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, jímž byl rozdělen podíl ve společnosti, provedena změna společenské smlouvy a jmenován další člen statutárního orgánu společnosti - jednatel V.S. Společnost tak má statutární orgán obsazený, jednatelé společnosti jsou oprávněni za společnost jednat, důvod pro jmenování opatrovníka dle § 165 odst. 1 o. z. není dán.

9. Pokud jde o požadavek navrhovatelů jmenovat společnosti kolizního opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. – pro střet zájmů společnosti a V.S. s ohledem na zápůjčky poskytnuté mu společností - soud prvního stupně poukázal na to, že z důvodů kolize zájmů člena statutárního orgánu se zájmy společnosti nelze jmenovat opatrovníka tak, jak to požadují navrhovatelé, tj. aby byl oprávněn společnost zastupovat ve všech záležitostech (na úrovni statutárního orgánu bez omezení, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 1382/2019, uveřejněné pod číslem 51/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Jmenování kolizního opatrovníka dle § 165 odst. 2 o. z. je vyloučeno rovněž tam, kde má daná právnická osoba jiného člena statutárního orgánu, který je zde oprávněn jednat za ni navenek [k tomu citoval závěry, k nimž Nejvyšší soud dospěl v usnesení ze dne 8. prosince 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, uveřejněném pod číslem 102/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní (dále jen „R 102/2016“) – pozn. odvolacího soudu]. Jelikož má společnost vedle V.S. dalšího jednatele (B.S.), nelze společnosti jmenovat kolizního opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. K tomu soud prvního stupně dodal, že uzavření smluv o zápůjčce se společností ještě neznamená automaticky konflikt zájmů (viz § 54 z. o. k.), navíc když o daných zápůjčkách ví jak oba jednatelé společnosti, tak oba společníci. Přičemž v době uzavření smluv o zápůjčce ještě nebyl V.S. ani jednatelem ani společníkem společnosti.

10. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., byť si je vědom § 23 zákona č. 292 /2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), maje za to, že v daném případě se jeví jako pravděpodobné, že podání návrhu může být motivováno s odkazem na závěry usnesení Policie ČR ze dne 7. prosince 2022 „obchodním bojem“ mezi navrhovateli a společností (své závěry k otázce nákladů řízení a jejich náhrady blíže neobjasnil). S odkazem na příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve věci zcela úspěšné společnosti přiznal náhradu nákladů řízení, sestávající se z odměny za právní zastoupení v rozsahu 4 úkonů právní služby po 3 100 Kč, včetně 4 režijních paušálů po 300 Kč, vše navýšené o 21 % DPH ve výši 2 856 Kč, celkem částka 16 456 Kč. Soud prvního stupně náklady řízení v této výši uložil zaplatit společnosti každému z navrhovatelů samostatně (společnosti přiznal na náhradě nákladů řízení celkovou částku 49 368 Kč, tj. 3x16456), neboť každý mohl podat návrh sám za sebe a nejedná se o nerozlučné společenství.

11. Proti usnesení soudu prvního stupně podali všichni navrhovatelé odvolání. Navrhli, aby odvolací soud, napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

12. Odvolatelé uvádějí, že se podaným návrhem domáhali toho, aby společnosti byl ustanoven opatrovník podle § 165 odst. 1 a 2 o. z. Obsáhle rekapitulují dosavadní průběh řízení, trvají na tom, že z popsaného skutkového stavu, zejména ze zjevné nicotnosti či neplatnosti smlouvy o převodu podílu ze dne 26. července 2018, vyplývá, že jediným společníkem společnosti je stále společnost [právnická osoba] a naopak B.S. ani V.S. se nikdy společníky společnosti nestali; stejně tak se nikdy nestali a ani nemohli stát jednateli společnosti.

13. Odvolatelé shrnují závěry soudu prvního stupně, s nimiž nesouhlasí. Soudu prvního stupně zejména vytýkají, že zvolil nesprávný procesní postup, pokud jde provedení důkazu jimi předloženým znaleckým posudkem týkajícím se posouzení pravosti podpisu B.S. na smlouvě o převodu podílu ze dne 26. července 2018, tento nesprávně hodnotil a v důsledku toho dospěl k nesprávným skutkovým závěrům. Za nesprávnou premisu označují konstatování soudu první stupně, že pro znalecké zkoumání podpisu nelze vycházet z kopií listin, zde odkazují na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2023, sp. zn. 23 Cdo 1406/2022. Znalecký posudek vycházející z kopií nelze a priori z tohoto důvodu odmítnout. Rovněž namítají, že pakliže se soud prvního stupně se závěry jimi předloženého posudku obsahujícího doložku dle § 127a o. s. ř. neztotožnil a měl pochybnosti ohledně obsahu a závěrů posudku, měl znalce vyslechnout (§ 127 o. s. ř.), což však neučinil a řízení zatížil vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

14. Rovněž namítají, že má-li soud znaleckém posudku pochybnosti (o jeho věcné správnosti) nemůže jej nahradit vlastním posouzením, nýbrž musí znalci uložit, aby podal vysvětlení posudek, doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, popř. aby vypracoval nový posudek.

15. Odvolatelé setrvávají na svém tvrzení, že B.S. není (a ani nebyl) jednatelem společnosti, nestal se jejím jediným společníkem, tudíž nemohl přijmout rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady a mimo jiné rozhodnout o rozdělení podílu a jmenování V.S. dalším jednatelem společnosti. Tudíž ani V.S. není společníkem a jednatelem společnosti.

16. Poukazují na to, že při uzavírání smluv o zápůjčce mezi společností a V.S., jsou podpisy na těchto smlouvách padělané, což svědčí o skutečnosti, že zde může existovat rozpor mezi zájmy současných jednatelů společnosti a samotné společnosti, když těmito smlouvami byly založeny závazky v řádech milionů korun vůči V.S., nyní zapsanému jednateli a společníkovi společnosti.

17. Svou argumentaci odvolatelé podrobně rozvádějí.

18. Společnost, považujíc podané odvolání za zjevně nedůvodné, navrhla usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdit.

19. Dle společnosti odvolací argumentace navrhovatelů, kterou brojí proti usnesení soudu prvního stupně, je nepřiléhavá a nezohledňuje racionální a věcně správné a vyčerpávající odůvodnění usnesení soudu prvního stupně. Navrhovatelé se domáhali jmenování opatrovníka na základě jimi vyfabulované konstrukce, podle které B. S. údajně ve skutečnosti nepodepsal dne 26. července 2018 smlouvu o převodu podílu, nestal se (jediným) společníkem společnosti a z tohoto důvodu nemohl činit další rozhodnutí (mj. rozdělení podílu, převod podílu na V.S. a jmenování V.S. dalším jednatelem společnosti). Bylo však jednoznačně prokázáno, že B.S. se stal jednatelem společnosti, jakož i jejím jediným společníkem. V pozici jednatele společnosti aktivně vystupuje a vystupoval, uplatňoval práva společníka i jednatele, staral se o společnost, podnikal kroky k její ochraně při plném vědomí toho, že je jednatelem a společníkem společnosti, společnost zastupoval, hájil její zájmy i v jiných řízeních, což by jistě neučinil, pokud by 26. července 2018 neprojevil vůli stát se společníkem a jednatelem společnosti. Posléze se dalším společníkem a jednatelem stal V.S.

20. Společnost se obsáhle vyjadřuje k jednotlivým odvolacím námitkám, s nimiž nesouhlasí.

21. Podmínky pro jmenování opatrovníka společnosti nejsou naplněny, společnost má řádně obsazený statutární orgán. Má celkem 2 jednatele, z nichž je každý oprávněn jednat za společnost samostatně, oba jednatelé jsou zapsáni v obchodním rejstříku, záležitosti společnosti jsou řádně spravovány, jednatelé prosazují a ochraňují práva a společnosti zejména pak v rámci sporu s navrhovateli a není tedy dán žádný z důvodů pro jmenování hmotněprávního opatrovníka.

22. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

23. Podle § 12 odst. 1 z. o. k. působnost nejvyššího orgánu vykonává v jednočlenné společnosti její společník.

24. Podle § 164 odst. 1 o. z. může člen statutárního orgánu zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech.

25. Podle § 165 o. z.: (1) Nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu, než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví. (2) Soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat.

26. Podle § 245 o. z. se na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.

27. Podle § 45 z. o. k.: (1) V jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní korporace, jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího spolky; to neplatí pro rozhodnutí, které se příčí dobrým mravům. (2) Na rozhodnutí orgánu obchodní korporace se hledí, jako by nebylo přijato, také tehdy, je-li jeho obsah neurčitý nebo nesrozumitelný anebo zavazuje-li k nemožnému plnění. (3) Není-li rozhodnutí orgánu obchodní korporace v případech vyžadovaných zákonem osvědčeno veřejnou listinou sepsanou nejpozději do 60 dnů ode dne jeho přijetí, nemá právní účinky. (4) Ustanovení občanského zákoníku o zdánlivém právním jednání, o neplatnosti právních jednání, omylu a následcích neplatnosti právního jednání se na rozhodnutí orgánu obchodní korporace s výjimkou povinnosti nahradit újmu způsobenou neplatným právním jednáním nepoužijí. (5) Rozhodnutí orgánu obchodní korporace působí vůči obchodní korporaci okamžikem přijetí. Rozhodnutí jediného společníka v působnosti orgánu obchodní korporace je vůči ní účinné, jakmile jí dojde. Vůči třetím osobám působí rozhodnutí orgánu obchodní korporace od okamžiku, kdy se o něm dozvěděly nebo dozvědět mohly.

28. Předně je třeba připomenout, že jmenování opatrovníka dle § 486 odst. 1 i § 165 odst.1, 2 o. z. představuje zásah soudu do vnitřních poměrů právnické osoby, který je krajním řešením (ultima ratio), k němuž je na místě přikročit až tehdy, není-li možné důsledky rozporu mezi zájmy člena statutárního orgánu a právnické osoby překlenout jinak (zůstala-li by jinak právnická osoba bez zástupce oprávněného za ni právně jednat) [srov. již výše uvedené R 102/2016]. Přičemž nelze pominout, že institut opatrovníka neslouží k řešení sporů mezi společníky, natož pak mezi společností a třetími osobami stojícími vně společnosti, nýbrž je nástrojem ochrany zájmů dotčené obchodní společnosti [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. listopadu 2015, sp. zn. 29 Cdo 4235/2013, uveřejněné pod číslem 10/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, R 102/2016, či usnesení ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní (dále jen „R 59/2016“)]. Jedná se o opatření dočasného charakteru.

29. Zbývá dodat, že předpokladem pro jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. je rozpor mezi zájmy člena statutárního orgánu a právnické osoby (kdy je třeba v návrhu či usnesení o zahájení řízení konkrétně vymezit pro obstarání jakých záležitostí má být kolizní opatrovník jmenován) za současné absence jiného člena orgánu, který je schopen ji zastupovat (srov. R 102/2016), přičemž v řízení o návrhu na jmenování hmotněprávního opatrovníka pro absenci dostatečného počtu členů statutárního orgánu potřebného k rozhodování nelze jmenovat kolizního opatrovníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. března 2023, sp. zn. 27 Cdo 3438/2022).

30. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která mají oporu v provedeném dokazování. Pro stručnost na ně proto odvolací soud odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. prosince 2023, sp. zn. 29 Cdo 1322/2023, ze dne 22. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2288/2021, ze dne 22. září 2011, sp. zn. 29 Cdo 2960/2011, ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či usnesení téhož soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002). Dlužno dodat, že soud není povinen provést všechny účastníky řízení navržené důkazy. Tento závěr plyne jednak z ustanovení § 120 odst. 1, věty druhé o. s. ř., jakož i z ustálené judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 8. ledna 1997, sp. zn. II. ÚS 127/96 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2009, sp. zn. 29 Cdo 4089/2009). Soud prvního stupně přitom dostatečně odůvodnil, proč další důkazy neprovedl. Odvolací soud má shodně se soudem prvního stupně za to, že jde o důkazy nadbytečné; pro danou věc a její posouzení irelevantní. Soud prvního stupně provedl všechny potřebné důkazy, které přesvědčivě posoudil a zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech a o takto ucelený komplex provedených důkazů opřel své závěry. A proto ani odvolací soud další dokazování nepřipustil, a odvolateli a společností navržené důkazy zamítl, maje za to, že provedené dokazování je dostatečným podkladem pro rozhodnutí ve věci samé.

31. Stěžejní argumentace odvolatelů stojí na jejich přesvědčení o majetkové újmě, která jim vznikla (měla vzniknout) činností společnosti, kterou dle jejich mínění zastupují osoby k tomu neoprávněné, když B.S. se nikdy nestal společníkem ani jednatelem společnosti, a z tohoto důvodu nemohou být platná ani navazující právní jednání ohledně jednatelství a nabytí části podílu ve společnosti V.S. (resp. tato jednání považují za zdánlivá).

32. Pro posouzení důvodnosti návrhu na jmenování opatrovníka dle § 165 odst. 1 o. z. je podstatné posouzení otázky, zda má společnost statutární orgán či nikoliv. V této souvislosti odvolací soud rekapituluje, že původní jediný společník společnosti – společnost [právnická osoba] - přijal dne 26. července 2018 rozhodnutí v působnosti valné hromady, kterým mj. odvolal stávajícího jednatele společnosti ([tituly před jménem] [Anonymizováno]) a novým jednatelem jmenoval B.S., který byl následně dne 1. srpna 2018 zapsán do obchodního rejstříku se dnem vzniku funkce 26. července 2018. K zápisu požadovaných změn do obchodního rejstříku bylo mj. předloženo čestné prohlášení B.S. ze dne 26. července 2018, pravost jeho podpisu na dané listině byla ověřena notářem (přičemž nelze pominout, že legalizační doložka je veřejnou listinou dle § 134 o. s. ř.), ověření Prvního základního soudu v Bělehradě, Srbská republika, že proti B.S. nebylo zahájeno trestní řízení, jakož i výpis z evidence rejstříku trestů fyzických osob.

33. Námitce odvolatelů, že vzhledem k tomu, že uvedené čestné prohlášení nebylo podepsáno B.S. (když dle jejich tvrzení nejde o jeho pravý podpis), se tento nemohl platně stát jednatelem společnosti, a jde tak o zdánlivé jednání, přisvědčit nelze. Jmenovaný (zvolený) jednatel se své funkce ujímá okamžikem, kdy je jmenován (zvolen), pokud v rozhodnutí valné hromady (v rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady) není jako den jeho ustanovení do funkce uveden den pozdější (tato situace v poměrech dané věci nenastala). Je třeba zdůraznit, že zápis jednatelů v obchodním rejstříku má deklaratorní účinky, tedy pouze deklaruje (osvědčuje), že k této skutečnosti došlo. Jde totiž o skutečnosti, jejichž účinky nastávají bez ohledu na to, zda a od kterého data byly do obchodního rejstříku zapsány. Jakmile je jednatel do obchodního rejstříku zapsán, stává se jeho ustanovení do funkce účinným vůči každému. Odvolací soud má za to, že případný nedostatek souhlasu s výkonem funkce člena statutárního orgánu (nedostatek projevu vůle stát se jednatelem společnosti), by však představoval toliko případnou vadu usnesení valné hromady (rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady), která by vedla pouze k vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady) pro rozpor se zákonem. Nelze tak učinit závěr o tom, že rozhodnutí společnosti [právnická osoba], kterým rozhodla jakožto jediný společník v působnosti valné hromady společnosti dne 26. července 2018 o jmenování B.S. do funkce jednatele společnosti, nemá právní účinky a je nicotné (zdánlivé) ve smyslu § 45 z. o. k. ve spojení s § 245 o. z. Obsah daného rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady je určitý, srozumitelný, nezavazuje ani k nemožnému plnění (rozhodnutí nezavazuje jmenovaného jednatele k právně nedovolenému plnění, rozpornému se zákonem); případný rozpor usnesení valné hromady s dobrými mravy je rovněž důvodem neplatnosti (§ 191 odst. 2 z. o. k. v poměrech společnosti s ručením omezeným), aplikace § 45 z. o. k .není na místě (viz § 45 odst. 1 věta za středníkem z. o. k).

34. Zbývá připomenout, že rozhodovací praxe soudů je ustálená v tom, že platnost usnesení valné hromady, jakož i rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady, lze přezkoumávat pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady) a platí, že nebyla-li platnost usnesení valné hromady, popř. rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 21. března 2018, sp. zn. 27 Cdo 3347/2017 nebo ze dne 23. srpna 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016). Tudíž navrhovatelům jako osobám stojím vně společnosti nepřísluší zasahovat do vnitřních poměrů společnosti.

35. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud uzavírá, že už jen sama skutečnost, že B.S. je jednatelem společnosti, je důvodem pro zamítnutí předmětného návrhu. Není-li totiž rozhodnutí jediného společníka [právnická osoba] v působnosti valné hromady společnosti ze dne 26. července 2018, kterým byl B.S. zvolen do funkce jejího jednatele, zdánlivé, má společnost obsazený statutární orgán, pročež jí není možné jmenovat opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z. Postačí, že tento jednatel je schopen plnit svou funkci, když za společnost každý z jejích jednatelů jedná samostatně (srov. R 59/2016). Společnost tak má jednatele, který je oprávněn za ni jednat. A proto bylo nadbytečné zabývat se dalšími námitkami odvolatelů [zejména zpochybnění platnosti smlouvy o převodu podílu ze dne 26. července 2018, resp. pravosti podpisu B.S. na této smlouvě, na jejímž základě se stal B.S. společníkem společnosti, jeho rozhodnutí jako jediného společníka v působnosti valné hromady, kterým posléze rozhodl o rozdělení podílu (na podíly o velikosti 95 % a 5 %) a jmenování V.S. dalším jednatelem společnosti, jakož námitkami ohledně platnosti smlouvy o převodu podílu o velikosti 5 % na V.S.].

36. Odvolací soud shrnuje, že společnost má jednatele, statutární orgán společnosti je funkční, tudíž důvod pro jmenování hmotněprávního opatrovníka není dán (§ 165 odst. 1 o. z.). Nad to si navrhovatelé protiřečí, pakliže rovněž požadují jmenovat společnosti opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. Uvedené ustanovení dopadá především na situace, kdy nastane konflikt zájmů určitého (konkrétního, existujícího) člena statutárního orgánu vůči společnosti vztahující se ke konkrétnímu právnímu jednání, byť není vyloučeno, že tento může být trvalejšího rázu. Opatrovník pak společnost zastupuje pouze v rozsahu kolize zájmů, a za situace, kdy nebyla splněna informační povinnost dle § 54 z. o. k. Jak již bylo výše uvedeno, v řízení o návrhu na jmenování hmotněprávního opatrovníka pro absenci dostatečného počtu členů statutárního orgánu potřebného k rozhodování nelze jmenovat kolizního opatrovníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. března 2023, sp. zn. 27 Cdo 3438/2022). A právě tato situace v poměrech projednávané věci nastala, pro postup soudu dle § 165 odst. 2 o. z. není důvod.

37. Pro úplnost odvolací soud dodává, že nelze přehlédnout, že návrh primárně nesměřuje k zajištění správy záležitostí nebo hájení práv společnosti, nýbrž navrhovatelů samotných. Institut hmotněprávního opatrovníka neslouží k řešení sporů mezi společníky, natož pak mezi společností a třetími osobami stojícími vně společnosti, nýbrž je nástrojem ochrany zájmů dotčené obchodní společnosti. Je namístě dodat, že jednatel společnosti je povinen jednat v souladu se zájmy společnosti a plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře (§ 159 odst. 1 o. z.). Důsledkem porušení této povinností může být hmotněprávní odpovědnost (např. podle § 53, § 66 odst. 2, § 68, § 324 odst. 3, § 368 odst. 3, § 545 odst. 2 z. o. k., § 159 odst. 3 o. z.), jakož i vznik trestněprávní odpovědnosti podle § 220 a § 221 trestního zákona, upravujících porušení povinností při správě cizího majetku. Předmětné řízení neslouží (a ani nemůže) k řešení majetkových (či jiných) sporů mezi účastníky řízení; k řešení otázek, jež navrhovatelé předestřeli v poměrech projednávané věci, pak slouží odlišná řízení. Navrhovatelé navíc mají dostatečný prostor své výhrady a námitky uplatnit v dalších soudních řízeních, která se společností vedou.

38. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. ve výroku I. potvrdil, neboť je v konečném důsledku věcně správné, byť z jiných důvodů, než těch, na nichž postavil své rozhodnutí soud prvního stupně.

39. Odvolací soud však změnil výrok o nákladech řízení, a to z níže uvedených důvodů.

40. Jak již bylo řečeno, řízení o jmenování opatrovníka je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 z. ř. s. V daném řízení se tak otázka náhrada nákladů řízení řídí primárně § 23 z. ř. s., nikoliv § 142 o. s. ř., který aplikoval soud prvního stupně. Rovněž soud prvního stupně pochybil, pakliže každému navrhovateli uložil povinnost zaplatit společnosti vzniklé náklady řízení.

41. Odvolací soud má za to, že v daném případě bylo namístě postupovat podle § 23 věta první z. ř. s., když důvod pro aplikaci věty druhé § 23 z. ř. s. či § 24 z. ř. s. odvolací soud neshledal.

42. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

43. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. a § 23 věta první z. ř. s., když důvod pro aplikaci věty druhé § 23 z. ř. s. či § 24 z. ř. s. odvolací soud neshledal.

Poučení