70 C 317/2023 - 123

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO: [Anonymizováno], sídlem [Adresa žalobkyně], zastoupená advokátem [Jméno advokáta A], sídlem [Adresa advokáta A], proti žalovaným: 1) [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno], bytem [Anonymizováno], 2) [Jméno žalované], narozený [Datum narození žalované], bytem [Adresa žalované], oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B], sídlem [Adresa advokáta B], o zaplacení částky 66 806 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 48 314 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 % měsíčně z částky 1 890 Kč od 21.6.2023 do zaplacení, z částky 46 424 Kč od 21.6.2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 654 Kč, částky 1 838 Kč a úroku z prodlení ve výši 2 % měsíčně z částky 16 654 Kč od 28.2.2023 do zaplacení, z částky 1 838 Kč od 30.8.2022 do zaplacení, z částky 1 890 Kč od 24.2.2023 do 20.6.2023, z částky 46 424 Kč od 28.2.2023 do 20.6.2023.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3.6.2023 domáhala uložení povinnosti žalovaným zaplatit jí společně a nerozdílně dlužnou částku ve výši 89 948 Kč se smluvním úrokem z prodlení s tím, že žalobkyně s žalovanými uzavřela dne 1.8.2020 podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl podnájem bytové jednotky č. [hodnota] v domě č.p. [adresa]. Účastníci si sjednali měsíční nájemné ve výši 20 000 Kč a paušální částku na služby ve výši 2 010 Kč/osoba, splatné vždy k 25. dni měsíce předcházejícího. Služby nezahrnovaly cenu za dodávku plynu a elektrické energie. Součástí dohodnutých plateb ve smlouvě bylo i pojištění. Smlouvou byl sjednán (čl. III bod 12) pro případ prodlení s úhradu jakékoliv peněžité platby úrok z prodlení ve výši 2 % měsíčně z dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení.

2. Nájemní vztah skončil ke dni 31.7.2022. Žalovaní neuhradili nájemné a cenu služeb spojených s užíváním bytu za měsíc července 2022. Žalovaná částka byla tvořena i dlužnou úhradou za pojištění z měsíce říjen 2021, listopad 2021, únor 2022 a červenec 2022 v částce 1 132 Kč.

3. Žalovaní předali byt neuklizený a se zničenými matracemi. Na výměnu matrací a úklid vynaložila žalobkyně celkem částku 20 010 Kč, které žalobkyně žalovaným vyúčtovala a následně na tuto pohledávku započetla jistotu ve výši 20 000 Kč, proto tato pohledávka není předmětem žaloby.

4. Žalovaní dále nezaplatili náklady na opravu plynového kotle, které žalobkyně vyúčtovala žalovaným fakturou č. [hodnota] ze dne 15.8.2022 se splatností 29.8.2022 v částce 1 838 Kč.

5. Žalovaní dále neuhradili cenu za služby na dodávku elektrické energie za období od 10.5.2022 do 1.8.2022, které žalobkyně vyúčtovala na částku 1 890 Kč se splatností 23.2.2023 (fakturou ze dne 9.2.2023 č. [hodnota]) po zohlednění uhrazené zálohy a cenu za služby na dodávku plynu za období od 7.5.2021 do 31.7.2022, které žalobkyně vyúčtovala na částku 63 078 Kč se splatností 27.2.2023 (fakturou ze dne 13.2.2023 č. [hodnota]) po zohlednění uhrazené zálohy.

6. Žalovaní dlužnou částku neuhradili ani po zaslané předžalobní upomínce.

7. Žalovaní se k žalobě vyjádřili. Uvedli, že nárok žalobkyně neuznávají, žalobkyně užívá nekalé praktiky spočívající ve vznášení neopodstatněných nároků.

8. Uvedli, že mají za rozporné s dobrými mravy a diskriminační, pokud žalobkyně svoje nároky uplatnila pouze vůči dvěma nájemcům, ačkoliv smlouva byla uzavřena s třemi subjekty. Žalovaní žádali soud o provedení lustrace věcí, v níž figuruje žalobkyně, a to za účelem ověření, zda se nejedná o rozsáhlou činnost a neustálé zneužívání práva, zejm. vůči cizincům a pokud by se premisa potvrdila, pak žalovaní navrhují, aby z tohoto byly vyvozeny příslušné důsledky a soud dal případně též podnět orgánům činným v trestním řízení.

9. Zdůraznili, že žalovaní žalobkyni nedlužní žádné nájemné, tj. v žalobě uvedené nájemné za měsíc červenec 2022.

10. Doplnili, že celý spor vznikl z důvodu, že nebylo zasíláno řádné vyúčtování žalovaným spojené s užíváním bytu a následně nebyla zaslána ani řádná předžalobní výzva s tím, že žalobkyně zaslala výzvu před podáním žaloby na adresu, o které ji muselo být známo, že se na ni již žalovaní nenacházejí.

11. Dále uvedli, že žalobkyně by měla uvést, na základě jakého titulu žádá žalovanou částku, zda se jedná o pohledávku z titulu smlouvy, nebo zda ji žádá jako bezdůvodné obohacení, přičemž pokud by byl nárok posuzován jako pohledávka ze smlouvy, tak na uzavřenou podnájemní smlouvu by mělo být nahlíženo jako na smlouvu nájemní, a to s odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp.zn. 26 Co 230/2021 k výkladu podnájemní smlouvy, kdy předmětem je podnájem bytu.

12. Žalobkyně svůj nárok zakládá na předložených fakturách, u kterých neprokázala jejich doručení žalovaným. Žalobkyně vystavila faktury žalovaným na základě fakturace od dodavatelů služeb s tím, že předložila neúplná znění faktur těchto dodavatelů, navíc žalobkyně není ani přímým příjemcem faktur, z faktur také vyplývá, že byly zcela uhrazeny a není zřejmé, kdy byly faktury od dodavatelů doručeny. Pro uvedené mají žalovaní za to, že žalobkyně tak není ani věcně legitimována k podání žaloby.

13. Uvedli, že nebyl prokázán závazkový vztah mezi žalobkyní a společnostmi, které dodávaly služby, proto nelze bez dalšího vycházet z předložených faktur. Faktura nelze považovat za titul zakládající právo na plnění.

14. Ve vztahu k nárokům žalobkyně na úhradu ceny za dodávky energií a provedené opravy žalovaní uvedli, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, neboť tyto pohledávky odůvodňuje pouze svými vystavenými fakturami a různými dokumenty, které lze nazvat hromadnou fakturou od energetických společností, které neumožňují přezkum oprávněnosti a výše nároku.

15. S odkazem na ust. § 2247 o.z. uvedli, že žalobkyně zajišťovala dodávky elektrické energie a plynu, žalovaní byli vyloučeni z rozhodování o těchto dodávkách a došlo tak k fatickému zahrnutí těchto služeb pod pojem „služby“ jak ho pojímá občanský zákoník i zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě a bytě. Jedná se tedy o služby, na které dopadá právě uvedený zákon č. 67/2013 Sb. Žalovaní tak mají za to, že se jednalo o paušální platbu za služby, přesto z procení opatrnosti uvedli, že se i v případě zálohových plateb a následného vyúčtování existuje judikatura ve vztahu k náležitostem a splatnosti takového vyúčtování (viz Nejvyšší soud ČR sp.zn. 21 Cdo 803/2002) s tím, že novela dle zákona č. 424/2022 Sb., která se vztahuje splatnosti vyúčtování na daný vztah nedopadá, neboť novela nabyla účinnosti 1.1.2023 a nájemní vztah účastníků skončil před tímto datem, dopadá na něj tedy dřívější právní úprava i tomu odpovídající judikatura, tj. v případě, že chybí řádné a včasné vyúčtování není založeno ani právo na úhradu nedoplatku.

16. Skutečnost, že žalovaní nemohli ovlivnit smluvního dodavatele energií se promítla také do existence nevýhodných tarifů (spotové dodávky) a žalovaní nebyli ze strany žalobkyně poučeni o předpokládané výši nákladů spojených s užíváním bytu, nebyla nastavena optimálně ani záloha.

17. Dále uvedli, že nájemní smlouva hovoří o dodávkách elektřiny a plynu do bytu jako „službách“, ač v části, kde se popisují zálohy byly využity pojmy „záloha za služby“ a „paušální platba za služby“ (tj. v částech, které řeší pouze finanční stránku), v následujících ustanoveních pojem „služby“ je uváděn již jednotně, a zahrnuje též služby, spojené s dodáním elektřiny a plynu do nájemního bytu. V tomto případě došlo k potvrzení skutečnosti, že se jedná o služby, tj. o služby ve smyslu citovaných ustanovení občanského zákoníku a zákona č. 67/2013, se všemi důsledky z toho vyplývajícími (zejm. v případě, pokud cena služeb nebyla sjednána paušální částkou, tak poskytnout nájemci řádné a včasné vyúčtování, a pokud takové není, žalovaní nejsou povinni platit žalobkyni na službách nic (resp. nic ve formě nedoplatku). Ve smlouvě bylo ujednáno (čl. VI odst. 2): „V případě prodlení podnájemce s placením podnájemného nebo jiných závazků (paušální částky na služby, záloh za služby), je nájemce výslovně oprávněn dodávku služeb do bytu dle této smlouvy přerušit do doby, kdy budou všechny dlužné částky zaplaceny. Podnájemce tímto uděluje, v tomto případě, nájemci předchozí výslovný neodvolatelný souhlas k přerušení dodávky služeb do bytu.“ Žalobkyně pro uvedené ve smlouvě jednoznačně deklarovala, že dodávku plynu a elektřiny vnímá jako „služby“ a zavázala se k vystavení vyúčtování (nikoli faktur) již v nájemní smlouvě v čl. III odst. 8, kde bylo uvedeno: „Vyúčtování záloh na služby bude provedeno nájemcem, na základě odečtů měřidel elektrické energie a plynu a na základě skutečně uhrazených záloh podnájemcem.“ Pojem „vyúčtování“ je terminologicky používán zejm. v zákone č. 67/2013, jehož ustanovení dle žalovaných plně dopadá na vztahy mezi účastníky řízení.

18. Namítli nesrovnalosti v předložené fakturaci za zemní plyn s tím, že částka 16 653,43 Kč, která je žádána za období od 7.5.2021 do 16.10.2021 a dále za období od 17.10.2021 do 20.12.2021 je uváděna ve faktuře č. [hodnota] s tvrzením, že byla uhrazena, přičemž je opětovně tato částka žádána na základě faktury č. [hodnota]. Žalobkyně nemá řádně vedené záznamy o úhradách a jedná se o nepoctivý přístup žalobkyně vůči žalovaným, a proto předložené faktury nemají ani důkazní sílu.

19. Uvedli, že žalovaní uhradili na zálohách částku převyšující žalovanou pohledávku s tím, že celkem bylo ve prospěch žalobkyně uhrazeno 597 759 Kč z toho nájemné činilo 460 000 Kč a dále částka 137 759 Kč představuje platby za služby spojené s užíváním bytu a tato částka převyšuje žalovanou částku. Dále mají také žalovaní proti nároku žalobkyně pohledávku ve výši nevrácené jistoty, tj. ve výši částky 20 000 Kč s příslušenstvím s tím, že tuto částku z opatrnosti namítají k započtení. Tato částka měla být započtena na nedoplatky za služby dle smlouvy (čl. VIII odst. 5). Žalobkyně existenci jistoty nesporovala, pouze tvrdila a nikterak nedoložila, že tuto pohledávku již započetla na škodu v bytě. Pohledávka by proto neměla být považována za spornou.

20. Dále tvrzená pohledávka ve výši 1 838 Kč je dokládána listinou od společnosti [právnická osoba], která postrádá podpis vystavující osoby a razítko a dále téměř nečitelným dokumentem „faktura – daňový doklad“, ze kterého vyplývá přes značnou nečitelnost skutečnost, že odběratelem služby (opravy) byla společnost odlišná od žalobkyně (zřejmě společnost [Anonymizováno], IČO: [IČO]). Žalobkyně tak není oprávněna tuto pohledávku vymáhat vůči žalovaným. Dále uvedli, že žalobkyně tuto částku žádá jako náklady na opravu, nicméně z předloženého důkazu vyplývá, že se jednalo o kontrolu těsnosti dle doporučení výrobce, nikoliv o opravu. Současně žalovaní nejsou ve smyslu nařízení vlády č. 308/2015 Sb. povinni hradit drobné opravy, které přesahují částku 1 000 Kč, pokud nájemní smlouva stanovila něco jiného, tak by se jednalo o neplatné ujednání a žalobkyně nemá nárok na úhradu této částky, současně žalobkyní předložené důkazy nestanoví jednoznačně, že částka 1 838 Kč se týká bytu, který užívali žalovaní.

21. Žalovaní navrhli pro shora uvedené zamítnutí žaloby v celém rozsahu a přiznání náhrady nákladů řízení.

22. V souvislosti s vyjádřením žalovaných žalobkyně provedla kontrolu zaslaných plateb s tím, že zjistila uhrazení nájemného ve výši 23 142 Kč a ve vztahu k této částce vzala žalobu částečně zpět s tím, že pokud by žalovaní reagovali na zaslanou upomínku, nebyl by tento nárok vůči žalovaným vůbec uplatněn žalobou, tedy zastavení je zaviněné jednáním žalovaných.

23. Ve vztahu k částce 16 653,43 Kč, která byla žádána za období od 7.5.2021 do 16.10.2021 a dále za období od 17.10.2021 do 20.12.2021 žalobkyně uvedla, že byla skutečně žalovanými uhrazena.

24. Dále uvedla, že žalovaní užívali byt 24 měsíců (od 1.8.2020 do 31.7.2022) a za tuto dobu trvání nájmu uhradili částku 597 759 Kč. Celkem nájemné činilo za dobu užívání bytu 480 000 Kč. Paušální náklady na služby s užíváním bytu spojené činily měsíčně 2 010 Kč (celkem 48 240 Kč), dále žalovaní hradili pojistné ve výši 283 Kč (celkem 3 396 Kč). Za spotřebovaný zemní plyn bylo vyúčtováno celkem 113 081 Kč a dále za spotřebovanou elektřinu bylo vyúčtováno celkem 21 574 Kč. Celkem tak žalobkyně přijala od žalovaných částku 597 759 Kč, nicméně celkový nárok činil 666 291 Kč, rozdíl v neprospěch žalovaných činí částku ve výši 68 532 Kč s tím, že tato částka je navýšena o náklady na opravu kotle ve výši 1 838 Kč. Z uvedené vyplývá, že se jedná o částku převyšující žalovaný nárok. Doplnila, že na zálohách na zemní plyn zaplatili žalovaní celkem 39 100 Kč (1 700 Kč x 23 měsíců) a toto částka byla odečtena na faktuře č. [hodnota] (částka 28 900 Kč) a dále na faktuře č. [hodnota] (částka 10 200 Kč). Na zálohách na elektřinu zaplatili žalovaní celkem 18 400 Kč (800 Kč x 23 měsíců) a toto částka byla odečtena na faktuře č. [hodnota] (částka 7 200 Kč),na faktuře č. [hodnota] (částka 9 600 Kč) a dále na faktuře č. [hodnota] (částka 1 600 Kč). Nedoplatky na předchozích fakturách žalovaní řádně uhradili a nerozporovali způsob vyúčtování.

25. Dále k námitkám žalovaných žalobkyně uvedla, že okruh žalovaných byl stanoven se zřetelem ke skutečnosti, že další z nájemců již nemá v České republice pobyt, nejedná se o diskriminační přístup. Předžalobní upomínku žalobkyně zaslala na jedinou známou adresu s tím, že jiná adresa nebyla žalovanými uváděna. Nárok na úhradu nedoplatků je žádán na základě přefakturované částky, kterou dodavatel energií žádal od pronajímatele. Námitky žalovaných uváděné v tomto směru mají vliv pouze na případný nárok žalobkyně na příslušenství pohledávky, žalobkyně nechává na úvaze soudu, od jakého okamžiku bude pohledávka úročena.

26. Soud vycházel z navržených důkazů předložených účastníky (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) a po provedeném dokazování soud za použití ust. § 132 o.s.ř. učinil následující skutková zjištění.

27. Žalobkyně jako uživatelka bytové jednotky č. [hodnota] v domě č.p. [adresa] (dále jen „byt“) uzavřela s žalovanými dne 1.8.2020 smlouvu, na základě níž žalobkyně poskytla žalovaným do užívání byt a žalovaní se zavázali za užívání hradit 20 000 Kč měsíčně (dále jen „podnájemné“). Podnájem byl sjednán na dobu určitou do 31.7.2021. Jistota byla sjednána ve výši 20 000 Kč. Jistota byla určena k zajištění veškerých nedoplatků a pohledávek nájemce za podnájemcem, které vzniknou či mohou vzniknout v souvislosti s podnájem za dobu jeho trvání, popř. po skončení, a dále k zajištění i náhrady případné škody způsobené na majetku pronajímatele, popř. k náhradě plateb za opravy (čl. VIII bod 5). Vedle podnájemného se žalovaní smlouvou zavázali dále hradit měsíčně částku ve výši 670 Kč za osobu (v případě třech podnájemců: 3 x 670 Kč) za dodávku vody, odvádění odpadní vody (tzv. stočné), osvětlení společných částí domu, úklid společných částí domu, používání výtahu, odvoz komunálního odpadu (ve smlouvě označeno „paušální platba za služby“) a dále měsíčně částku ve výši 2 500 Kč/měsíc složenou z částky 1 700 Kč za dodávku zemního plynu a částky 800 Kč za dodávku elektrické energie (ve smlouvě označeno „záloha za služby“). Vyúčtování záloh na služby provede nájemce na základě odečtů měřidel na základě skutečně uhrazených záloh podnájemci. Splatnost plateb byla stanovena na 25. den v kalendářním měsíci předem. Smlouvou byl sjednán úrok z prodlení ve výši 2 % měsíčně z dlužné jakékoliv peněžité platby (čl. III bod 12). Podnájemci se zavázali hradit podnájemné, paušální částky na služby, zálohy na služby, případné nedoplatky po vyúčtování služeb dle skutečné spotřeby (čl. V. bod 2). Účastníci si dále dohodli, že opravy a náklady na do výši 2 000 Kč a náklady na běžnou údržbu do výši 2 000 Kč na jednotlivý náklad hradí podnájemce (čl. V bod 5) (zjištěno z podnájemní smlouvy ze dne 1.8.2020).

28. Žalobkyně předala žalovaným byt dne 1.8.2020 (zjištěno z předávacího protokolu ze dne 1.8.2020).

29. Podnájem byl na základě dohody ukončen dne 31.7.2022 (zjištěno z dodatku ke smlouvě č. [hodnota], č. [hodnota] ze dne 1.8.2021 a ze dne 31.7.2022).

30. Žalobkyně vystavila žalovaným fakturu č. [hodnota] ze dne 13.2.2023 na částku 63 078 Kč se splatností 27.2.2023 za spotřebovaný plyn za období od 7.5.2021 do 16.10.2021 v částce ve výši 6 305,47 Kč, za období od 17.10.2021 do 20.12.2021 v částce 10 347,99 Kč, za období od 21.12.2021 do 9.5.2022 v částce 45 956,68 Kč, za období od 10.5.2022 do 31.7.2022 v částce 10 535,03 Kč navýšené o poplatek na mimořádnou fakturaci ve výši 35 Kč + 97 Kč, po zohlednění zálohy ve výši 10 200 Kč. K této faktuře bylo přiloženo vyúčtování dodavatele plynu [právnická osoba]. pro odběrné místo U santošky, [adresa], byt 11, EIC kód 27ZG100Z0426268L (zjištěno z faktury č. [hodnota]). Žalobkyně uvedla, že částka ve výši 6 305,47 Kč za období od 7.5.2021 do 16.10.2021 a částka ve výši 10 347,99 Kč za období od 17.10.2021 do 20.12.2021 byla uhrazena.

31. Dále žalobkyně vystavila žalovaným fakturu č. [hodnota] ze dne 9.2.2023 na částku 1 890 Kč se splatností 23.2.2023 za spotřebovanou elektrickou energii za období od 10.5.2022 do 1.8.2022 po zohlednění zálohy ve výši 1 600 Kč, k této faktuře žalobkyně přiložila vyúčtování dodavatele [právnická osoba]. (zjištěno z faktury č. [hodnota]).

32. Dále žalobkyně vystavila žalovaným fakturu č. [hodnota] ze dne 3.5.2023 na částku 1 838 Kč se splatností 17.5.2023 za opravu a nastavení plynového kotle, k této faktuře žalobkyně přiložila vyúčtování dodavatele [Anonymizováno]. znějící na částku 12 638 Kč s tím, že jedná o práce v bytech 1 -17 na adrese [adresa] s odběratelem společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] za poskytnutou službu spočívající v provedení nastavení parametrů kotle dle doporučení výrobce, kontrola těsnosti plynu, vody a funkcí. Tyto náklady následně vyfakturovala žalobkyně přímo žalovaným opravným daňovým dokladem č. [hodnota] znějícím na částku 1 838 Kč (zjištěno z faktury č. [hodnota], č. [hodnota]).

33. Žalovaní byli na úhradu celkového dluhu upomenuti naposledy předžalobní upomínkou ze dne 12.5.2023 s tím, že byli vyzváni k úhradě dluhu nejpozději do 30.5.2023. Předžalobní upomínka byla žalovaným zaslána na adresu [adresa] (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 12.5.2023, včetně dokladu o odeslání).

34. Byl uhrazen nájem za měsíc červenec 2022 částkou 3 x 8 265 Kč, a to platbami ze dne 20.6.2022 a ze dne 24.6.2022 (zjištěno z potvrzeních o úhradě z 15.6.2023 a výpisu z běžného účtu za měsíc červen 2022).

35. Žalobkyně vystavila žalovaným fakturu č. [hodnota] ze dne 3.3.2022 s tím, že cena spotřebované elektrické energie za období od 1.8.2020 do 6.5.2021 činí na částku 7 814 Kč a na zálohách byla uhrazeno 7 200 Kč (zjištěno z faktury č. [hodnota]) dále fakturu č. [hodnota] ze dne 15.2.2022 s tím, že cena spotřebované elektrické energie za období od 7.5.2021 do 9.5.2022 činí na částku 10 451 Kč a na zálohách byla uhrazeno 9 600 Kč (zjištěno z faktury č. [hodnota]).

36. Žalobkyně vystavila žalovaným fakturu č. [hodnota] ze dne 3.3.2022 s tím, že cena spotřebovaného zemního plynu za období od 1.8.2020 do 6.5.2021 činí na částku 39 803 Kč a na zálohách byla uhrazeno 28 900 Kč (zjištěno z faktury č. [hodnota]).

37. Za dobu trvání nájemního vztahu bylo uhrazena ve prospěch žalobkyně podnájemci z podnájemní smlouvy částka ve výši 597 759 Kč, což je i mezi stranami nesporné (zjištěno výpisu z účtu za období červenec 2020 až červen 2022 č. ú. [č. účtu] a č. ú. [č. účtu] a číslo účtu [č. účtu])

38. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně přenechala žalovaným k užívání byt č. [hodnota] na shora uvedené adrese. Žalovaní byt užívali od 1.8.2020 do 31.7.2022. Žalovaní hradili během trvání nájmu podnájemné 20 000 Kč měsíčně, dále se smlouvou zavázali hradit „paušální platbu za služby“ částkou ve výši 670 Kč za osobu/měsíc (v případě třech podnájemců: 3 x 670 Kč) za dodávku vody, odvádění odpadní vody (tzv. stočné), osvětlení společných částí domu, úklid společných částí domu, používání výtahu, odvoz komunálního odpadu a dále „zálohu za služby“ částkou ve výši 2 500 Kč/měsíc složenou z částky 1 700 Kč za dodávku plynu a částky 800 Kč za dodávku elektrické energie. Nájemce se zavázal provést vyúčtování záloh na základě odečtů měřidel. Jistota byla sjednána ve výši 20 000 Kč s tím, že byla určena k zajištění veškerých nedoplatků a pohledávek nájemce za podnájemcem, včetně náhrady případné škody způsobené na majetku pronajímatele. Byl sjednán úrok z prodlení ve výši 2 % měsíčně z dlužné jakékoliv peněžité platby. Ve smlouvě bylo sjednáno, že náklady na opravy do výše 2 000 Kč a náklady na běžnou údržbu do výše 2 000 Kč na jednotlivý náklad hradí podnájemce. Žalobkyně vystavila žalovaným 3 faktury, které jsou předmětem žaloby, a to na částku 63 078 Kč se splatností 27.2.2023 za spotřebovaný plyn za období od 7.5.2021 do 31.7.2022 po zohlednění zálohy, na částku 1 890 Kč se splatností 23.2.2023 za spotřebovanou elektrickou energii za období od 10.5.2022 do 1.8.2022 po zohlednění zálohy. K fakturám byly připojeny vyúčtování od dodavatelů, ze kterých vyplývá skutečná spotřeba elektrické energie a zemního plynu ve vztahu k danému bytu. Žalobkyně uvedla, že dluh za spotřebovaný zemní plyn za období od 7.5.2021 do 16.10.2021 a za období od 17.10.2021 do 20.12.2021 byl již před podáním žaloby žalovanými uhrazen, výše dluhu proto v případě zemního plynu činí částku ve výši 46 424 Kč.

39. Dále žalobkyně vystavila fakturu na částku 1 838 Kč se splatností 17.5.2023 za opravu a nastavení plynového kotle, k této faktuře žalobkyně přiložila vyúčtování dodavatele [Anonymizováno] znějící na částku 12 638 Kč s tím, že jedná o práce v bytech 1 -17 na adrese [adresa] s odběratelem společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] za poskytnutou službu spočívající v provedení nastavení parametrů kotle dle doporučení výrobce, kontrola těsnosti plynu, vody a funkcí.

40. Celkem byla ve prospěch žalobkyně žalovanými uhrazena částka ve výši 597 759 Kč, přičemž žalovaní byli povinni uhradit za dobu užívání bytu na nájemném částka 480 000 Kč, na paušálních platbách částku ve výši 48 240 Kč, na pojistném částku 3 396 Kč, na dodávkách elektřiny částku ve výši 7 814 Kč a částku ve výši 10 451 Kč a částku ve výši 3 490 Kč, na dodávkách zemního plynu částku ve výši 39 803 Kč a částku ve výši 56 625 Kč (73 278 Kč -16 653 Kč), celkem částku ve výši 649 819 Kč. Rozdíl činí 52 060 Kč.

41. Žalovaní byli na úhradu celkového dluhu upomenuti naposledy předžalobní upomínkou ze dne 12.5.2023, která jim byla zaslána na adresu [adresa], žalovaní netvrdili, že by žalobkyni oznámili adresu pro doručování.

42. Po právní stránce soud věc posuzoval dle ustanovení o úpravě podnájmu s tím, že pokud není upraveno jinak, řídí se podnájem subsidiárně úpravou užití věci, která je obsahu daného podnájmu nejbližší. Při její aplikaci je však třeba vždy vycházet z povahy podnájemního vztahu jako vztahu závislého na nájemním (hlavním) vztahu, co do svého vzniku, obsahu i trvání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1524/2019, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 94/2020). Proto pro shora uvedené je-li předmětem podnájmu prostor sloužící k bydlení, pak kromě ust. § 2215 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) je nutné aplikovat také zvláštní ustanovení o nájmu bytu obsaženou v § 2235 a násl. o. z., a to je přiměřeně s přihlédnutím k specifikům podnájemního vztahu a jen v rozsahu, v němž nebudou práva a povinnosti účastníků podnájemního vztahu upraveny podnájemní smlouvou.

43. Podle ust. § 2215 o.z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

44. Podle ust. § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

45. Podle ust. § 2246 odst. 1 o.z. si strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

46. Podle ust. § 2247 o.z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel, schází-li takové ujednání, použije se odst. 2, podle něhož pronajímatel zajistí pro dobu nájmu nezbytné služby (dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, popř. provoz výtahu). Způsob rozúčtování cen a úhradu služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování ceny a úhrady případných dalších služby, není-li stanoveno jiným právním předpisem a způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

47. Podle ust. § 2251 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně 48. Podle ust. § 2252 odst.1 o.z. požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtovaných nákladů na poskytnuté služby za minulý rok. Podle odst. 2 nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni, není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odst. 1.

49. Splatnost nedoplatků záloh na poskytnuté služby je upravena v ust. § 2252 o.z. a ust. § 7 zákona o službách je pronajímatel povinen vyúčtovat skutečnou výši nákladů a záloh na služby ve lhůtě 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

50. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o službách“). tento zákon upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „služby“) a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby.

51. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona o službách se poskytovatelem služby rozumí vlastník nemovitosti v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, a příjemce služeb nájemce bytu, podle písm. d) náklady na služby cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb; nákladem na služby podle tohoto zákona nejsou revize zařízení a součástí domu a odpisy domu, popřípadě další podobné položky, a podle písm. f) zákona o službách se vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

52. V ust. § 3 odst. 1 zákona o službách je uveden demonstrativní výčet služeb (dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu).

53. Podle ust. § 7 zákona o službách není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů za služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

54. Podle ust. § 11 zákona o službách v domě s byty, kde užívací vztahy vznikly na základě jiných právních skutečností, než které jsou uvedeny v tomto zákoně, se řídí tyto vztahy přiměřeně ustanoveními tohoto zákona.

55. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 308/2015 Sb. o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu se běžnou údržbou bytu se rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při užívání bytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům. Dále se běžnou údržbou rozumí udržování zařízení bytu ve funkčním stavu, pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v § 4 písm. g), kontrola funkčnosti termostatických hlavic s elektronickým řízením, kontrola funkčnosti hlásiče kouře včetně výměny zdroje, kontrola a údržba vodovodních baterií s elektronickým řízením. Podle ust. § 4 tohoto nařízení se za drobné opravy považují a) opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt, b) opravy jednotlivých částí dveří a oken a jejich součástí, kování a klik, výměny zámků včetně elektronického otevírání vstupních dveří bytu a opravy kování, klik, rolet a žaluzií u oken zasahujících do vnitřního prostoru bytu, c) opravy a výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání a výměny zdrojů světla v osvětlovacích tělesech, opravy zařízení pro příjem satelitního televizního vysílání, opravy audiovizuálních zařízení sloužících k otevírání vchodových dveří do domu, opravy řídicích jednotek a spínačů ventilace, klimatizace a centrálního vysavače, opravy elektronických systémů zabezpečení a automatických hlásičů pohybu, d) výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt, e) opravy a výměny uzavíracích armatur na rozvodech vody s výjimkou hlavního uzávěru pro byt, výměny sifonů a lapačů tuku, f) opravy a certifikace bytových měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody, opravy hlásičů požáru a hlásičů kouře, opravy regulátorů prostorové teploty u systémů vytápění umožňujících individuální regulaci teploty, g) opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní, h) opravy kamen na pevná paliva, plyn a elektřinu, kouřovodů, kotlů etážového topení na elektřinu, kapalná a plynná paliva, kouřovodů a uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního topení, i) výměny drobných součástí předmětů uvedených v písmenech g) a h).

56. Žalobkyně a žalovaní spolu uzavřeli ve smyslu ust. § 2274 o.z. podnájemní smlouvu, na základě které byli žalovaní oprávněni užívat byt a povinni platit podnájemné v měsíční výši 20 000 Kč, paušální platby na osobu/měsíc a měsíční zálohu na služby ve sjednané výši se splatností k 25. dni v měsíci předem. Žalovaní hradili mimo jiné dle smlouvy zálohy na poskytnuté energie (zemní plyn, elektrická energie) a žalobkyně učinila vyúčtování záloh za poskytnuté energie fakturou s připojením faktury od dodavatele na základě skutečných nákladů a zohlednila žalovaným uhrazené zálohy. Faktury od dodavatelů byly vystaveny k bytové jednotce užívané žalovanými, vztahem mezi smluvním dodavatelem a nájemcem se soud vzhledem k jednoznačné identifikaci bytové jednotky, které se faktura od dodavatele týkala, nezabýval.

57. Vzhledem k subsidiárnímu užití úpravy nájmu bytu soud činí závěr, že na daný vztah dopadá také zákon o službách upravující vyúčtování služeb mezi pronajímatelem a nájemcem s tím, že žalovaní byli povinni platit zálohy na služby spojené s užívání bytu a žalobkyně měla povinnost náklady na tyto služby vyúčtovat (shodně Nejvyšší soud sp. zn. 26 Cdo 3841/2022 ze dne 6. 6. 2023).

58. Soud proto posuzoval, zda žalobkyně učinila řádné vyúčtování s tím, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je provedení řádného vyúčtování a nájemce s ním byl seznámen. Vyúčtování je řádné obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby. Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb, jež jsou spojeny s užívání bytu nebo s ním souvisejí, jsou uvedeny v ust. § 2 písm. f) zákona o službách, podle něhož se vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby v daném zúčtovacím období (viz rozsudky Nejvyššího soudu z 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007 - ústavní stížnost podanou proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2495/09, nebo rozsudek ze dne 17. 4. 2018, sp. zn. 26 Cdo 5417/2016, rozsudky ze dne 1. 6. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4404/2017, ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019).

59. Soud konstatuje, že strany si sjednaly, že vedle pravidelné platby nájmu budou hrazeny také měsíční zálohy ve výši, která byla stranami sjednána. Plnění služeb spočívající v dodávce elektrické energie a zemního plynu v daném případě zajišťoval pronajímatel, současně nelze učinit závěr, že dodávky energií byly zajištěny pro žalované za nápadně nevýhodných podmínek, neboť se jednalo o běžné dodavatele těchto služeb, existence spotových cen nebyla prokázána.

60. Soud konstatuje, že faktury vystavené žalobkyní spolu s připojenými fakturami od dodavatelů lze považovat v materiálním smyslu za vyúčtování dle shora uvedeného zákona. Je jimi požadována úhrada za elektrickou energii a zemní plyn a z přiložených listin je zřejmé, kolik je skutečná výše nákladů, údaj o množství dodané služby a z faktury vyplývá i kolik bylo uhrazeno na zálohách. Žalovaní si tak mohli ověřit, jestli tvrzená výše nedoplatku odpovídá skutečné spotřebě a zda byla zohledněna i výše složených záloh. Současně soud konstatuje, že smluvní ujednání je v tomto směru jednoznačné a neumožnuje jiný výklad, než že budou hrazeny zálohy a následně proběhne vyúčtování služeb na základě skutečných nákladů s tím, že se odečtou již uhrazené zálohy.

61. Neuhrazený nedoplatek, který byl dle závěru soudu řádně vyúčtován činí částku výši 1 890 Kč (elektřina za období 10.5.2022 do 1.8.2022) a částku ve výši 46 242 Kč (zemní plyn za období od 21.12.2021 do 31.7.2022). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaní dluhy za poskytnuté služby spojené s užíváním bytu uhradili s tím, že rozdíl mezi celkovou uhrazenou částkou a tím, co byli žalovaní za celou dobu trvání nájemního vztahu hradit nepřevyšuje shora uvedenou částku přiznanou tímto soudním rozhodnutím (46 242 Kč + 1 890 Kč), proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovaným uhradit společně a nerozdílně částku 48 314 Kč (tj. 46 242 Kč + 1 890 Kč) představující nedoplatek z vyúčtování za zemní plyn a elektrickou energii.

62. Žalovaní v řízení namítali, že jim nebyli řádně doručeny faktury. Jelikož žalobkyně i přes soudem dané poučení podle ust. § 118a odst. 1,3 o. s. ř neprokázala doručení faktur (v resp. v materiálním smyslu vyúčtování dle zvláštního zákona) žalovaným, neunesla tak ve vztahu k splatnosti vyúčtování žalobkyně své břemeno tvrzení a důkazů. K doručení vyúčtování a výzvy k zaplacení došlo tedy až den následující po doručení žaloby žalovaným. Vzhledem k doručení žaloby žalovaným až dnem 20.6.2023 nastala splatnost vyúčtována až dne 21.6.2023 a od tohoto data soud příslušenství žalobkyni přiznal s tím, že příslušenství pohledávky tvoří smluvní úrok z prodlení, který si strany sjednaly v uzavřené smlouvě ve výši 2 % měsíčně, a to o odkazem na ust. § 1968 o.z., podle něhož je dlužník v prodlení, jestliže neplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo až do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem dále dle ust. § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 o.s.ř., když soud neshledal pro její prodloužení důvody (výrok I.)

63. Soud žalobu zamítl ve vztahu k částce 16 654 Kč představující před podáním žaloby již uhrazenou cenu za poskytnutý zemní plyn za období od 7.5.2021 do 20.12.2021 dále částku 1 838 Kč představující dle tvrzení žalobkyně vynaložené náklady na opravu a nastavení plynového kotle s tím, že v souladu se smluvním ujednáním byli žalovaní povinni uhradit náklady na opravu. Soud však učinil závěr, že se v daném případě nejednalo o opravu kotle, nýbrž o jeho údržbu a revizi plynového kotle a současně dle nařízení vlády uvedená činnost nespadá pod termín běžné údržby. Lze přisvědčit také žalovaným, že z předložené listiny nelze učinit jednoznačný závěr, že žalobou uplatněná částka 1 838 Kč se vztahovala právě k bytové jednotce, kterou užívali žalovaní. Pro uvedené byla žaloba, co do částky 16 654 Kč a částky 1 838 Kč, včetně příslušenství zamítnuta a vzhledem k neprokázanému doručení faktury (vyúčtování v materiálním smyslu), jak bylo uvedeno výše, byla žaloba také částečně zamítnuta, i co do příslušenství pohledávky, konkrétně úroku z prodlení ve výši 2 % měsíčně z částky 1 890 Kč od 24.2.2023 do 20.6.2023, z částky 46 424 Kč od 28.2.2023 do 20.6.2023 (výrok II.).

64. K námitkám žalované soud uvádí, že nebyly z převážné části důvodné s tím, že žalovaní vznesli z procení opatrnosti námitku započtení jistoty ve výši 20 000 Kč.

65. Podle ust. § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Dle odst.2 dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

66. K tomu soud uvádí, že námitka započtení vznesená v rámci soudního řízení má nadále svoji hmotněprávní povahu a pro její účinky musí mít všechny předpoklady a náležitosti s tím, že v případě započtení vzájemných pohledávek musí ten, kdo činí kompenzační úkon, určit, které pohledávky mají provedeným započtením zaniknout. Projev vůle směřující k započtení musí být určitý do té míry, aby z něj bylo možné jednoznačně určit, které pohledávky a do jaké jejich výše započtením zanikají. Není-li z projevu směřujícího k započtení zřejmé, která pohledávka a proti které je započítávána, a v důsledku toho ani to, které vzájemně se kryjící pohledávky započtením zanikly, je úkon započtení neplatný pro neurčitost dle ust. § 553 o.z. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.6.2009 sp.zn. 23 Cdo 1363/2009, ze dne 10. 4. 2008, sp. zn. 32 Cdo 3082/2007, ze dne 30. 3. 2011 sp. zn. 33 Cdo 3945/2009 a ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. 23 Odo 932/2006). V případě započtení provedeného žalovanými trpí toto právní jednání vadami, které mají za následek jeho neplatnost.

67. Současně nelze mít v daném případě za splněný i předpoklad započtení spočívající v existenci dvou pohledávek za situace, kdy žalovaní existenci pohledávky, vůči které má být započítáváno popírají.

68. Námitku promlčení má soud za nedůvodnou s tím, že žaloba byla podána 3.6.2023 a žalobkyně požadovala úhradu pohledávek představující dluh za neuhrazené energie – u zemního plynu za období od 21.12.2021 do 31.7.2022 a elektřiny za období od 10.5.2022 do 1.8.2022, proto k promlčení nároku dojít nemohlo a taková námitka byla zcela neopodstatněná.

69. Jako rozporné s dobrými mravy nebylo shledáno ani chování žalobkyně spočívající v nesprávném vyčíslení dluhu uplatněného žalobou s tím, že bylo věcí obrany žalovaných namítat nedostatky například v nezohledněných úhradách a chybného vyčíslení dluhu. Současně je volbou žalobkyně, zda uplatní žalobu vůči všem solidárním dlužníků, nebo pouze vůči některým. Žalobu pro volbu žalobkyně uplatit svůj nárok pouze vůči některým ze solidárním dlužníkům, a to z ekonomických důvodů (lepší vymahatelnosti) nelze mít za nedůvodnou.

70. Ve vztahu k zaslání, resp. namítanému nezaslání předžalobní upomínky a možnému přiznání náhrady nákladů řízení, k tomu soud uvádí, že soud může přiznat náhradu nákladů řízení úspěšné žalobkyni i v případě nezaslání předžalobní upomínky, neboť i případě absence předžalobní upomínky lze úspěšné žalobkyni přiznat tuto náhradu nákladů řízení, když je z okolností případu a postoje dlužníka zřejmé, že dlužník by dluh na základě upomínky nezaplatil. Jestliže je zřejmé, že dlužník není ochotný či schopný existující dluh ve lhůtě dle ust. § 142a o.s.ř. zaplatit, není dle judikatury vyšších soudů dán důvod sankcionovat pochybení věřitele při upomínání žalovaného (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 2620/2014, sp.zn. 29 Cdo 4388/2013, sp.zn. 29 Cdo 1154/2014). Vzhledem k okolnosti, že žalovaní se úhradě dluhu bránili i v rámci zahájeného řízení, proto v případě, že by byla žalobkyně úspěšná, náležela by jí s ohledem na shora citovanou judikaturu také náhrada nákladů řízení s tím, že vzhledem k postoji žalovaných by k úhradě dluhu před podáním žaloby nedošlo a nebyl by tak naplněn účel ust. § 142a o.s.ř., kterým je povinnost upomenout dlužníka tak, aby měl dlužník možnost předejít zahájení soudního řízení. Ve vztahu k adrese, na kterou byla upomínka zasílána pak žalovaní ani netvrdili, že by žalobkyni nahlásili novou adresu, proto žalobkyně postupovala správně, pokud zaslala upomínku na poslední známou adresu.

71. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nenáleží náhrada nákladů řízení s tím, že úspěch žalobkyně, a to v rozsahu částky 48 314 Kč s příslušenství, byl srovnatelný s úspěchem žalovaného, a to v rozsahu částky 23 142 Kč + 16 654 Kč + 1 838 Kč s příslušenství s tím, že na částku 23 142 Kč, ohledně níž bylo řízení zastaveno, je nutno pohlížet jako na neúspěch žalobkyně, která zavinila zastavení řízení svým procesním úkonem (zpětvzetí žaloby) a zavinění na strany žalovaných nebylo shledáno.

Poučení