70 C 344/2024 - 100

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně], bytem [Adresa žalobkyně], zastoupená advokátem [Jméno advokáta], sídlem [Adresa advokáta], proti žalované: [Jméno žalované A], zahraniční osoba registrovaná pod č. [Anonymizováno], sídlem [Adresa žalované A], podnikající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu [Jméno žalované B], IČO: [Anonymizováno], sídlem [Adresa žalované B], zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky], o zaplacení částky 21 402 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 21 402 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 9.11.2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 14 702 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [Jméno advokátky].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29.11.2024 ve znění zaslaných doplnění žaloby domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 21 402 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovanou dne 10.2.2006 pojistnou smlouvu [Anonymizováno] č. [hodnota], ve které si smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití s pojistným 1 000 Kč měsíčně. Pojištění skončilo výpovědí. Žalobkyně zaplatila na pojistném celkově 116 800 Kč a žalovaná poskytla žalobkyni na základě pojistné smlouvy plnění ve výši 95 398 Kč (odkupné).

3. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 21 402 Kč s příslušenstvím, které odpovídá pojistnému, které žalobkyně uhradila na základě smlouvy, snížené o plnění žalované, neboť pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a evropských právem.

4. K důvodům neplatnosti žalobkyně uvedla, že pojistné plnění je konstruováno pomocí pojmu hodnoty podílových jednotek s tím, že principem pojistného produktu sjednaného v pojistné smlouvě (resp. ve zvláštních pojistných podmínkách) je, že pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do finančních fondů. Finanční fond představuje portfolio různých typů investic, spravované pojišťovnou nebo jejím zmocněncem výhradně pro účely životního pojištění. V těchto fondech dochází k zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků s tím, že investiční riziko nese pojistník. Pojistitel rozděluje finanční fond na části – jednotky stejné hodnoty, tzv. podílové jednotky. Podílová jednotka je podíl finančního fondu, který představuje nárok na část hodnoty finančního fondu. Pojistník nakupuje podílové jednotky za tzv. nákupní cenu a při vyplacení pojistného plnění, mimořádného výběru či odkupného pojistník prodává pojišťovně podílové jednotky za tzv. prodejní cenu. Prodejní cena slouží k výpočtu tzv. hodnoty podílových jednotek, což je dle zvláštních pojistných podmínek celkový počet počátečních a akumulačních podílových jednotek z jednotlivých finančních fondů vynásobený prodejní cenou příslušných fondů. Podle čl. 2 odst. 3 zvláštních pojistných podmínek v případě pojistné události vyplatí pojišťovna pojistné plnění ve výši pojistné částky platné k datu pojistné události a hodnotu podílových jednotek vedených na podílovém účtu k datu, kdy pojišťovna pojistnou událost zaregistrovala. Podle čl. 2 odst. 4 zvláštních pojistných podmínek v případě pojistné události vyplatí pojišťovna pojistné plnění ve výši hodnoty podílových jednotek evidovaných na podílovém účtu ke dni pojistné události.

5. Žalobkyně má za to, že pojistné plnění konstruované pomocí hodnoty podílových jednotek shora popsaným způsobem obsahuje tzv. zneužívající ujednáním, které spatřuje v čl. 2 odst. 3 a 4 zvláštních pojistných podmínek s tím, že výplata hodnoty podílových jednotek není vázána na datum pojistné události, ale k okamžiku, kdy pojišťovna pojistnou událost zaregistrovala. Zaregistrování pojistné události je úkon, pro který nebyla sjednána pravidla a lhůty, ale závisí výlučně na vůli pojišťovny. Takové ujednání je nepřípustné podle ust. § 56 odst. 3 písm. c) zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen „obč.zák.“), neboť zatímco pojistná smlouva je pro pojistníka závazná, plnění závisí na vůli pojistitele, který může s termínem registrace manipulovat a tím při znalosti trendů na kapitálovém trhu i s výší pojistného plnění.

6. Dále žalobkyně uvedla, že hodnota podílových jednotek je v průběhu pojištění snižována o různé poplatky, které jsou stanoveny v přehledu poplatků. Podle článku 7 odst. 1 zvláštních pojistných podmínek od počátku pojištění pojišťovna bude každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a současně v přehledu poplatků je, pokud jde o rizikové pojistné, odkazováno na sazebník, nicméně sazebník nebyl součástí produktového sešitu a nebyl žalobkyni předán ani s ním nebyla žalobkyně seznámena jiným způsobem tak, jak vyžaduje ust. § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě.

7. Ujednání odkazují na sazebník, který neměla žalobkyně k dispozici v době uzavření smlouvy mají charakter nepřiměřeného smluvního ujednání ve smyslu ust. § 56 odst. 3 písm. g) obč.zák., neboť žalobkyně je povinna plnit podmínky smlouvy, s nimiž nebyla seznámena. Neurčitost ujednání o rizikovém pojistném nelze překonat ani výkladem a současně se jedná o ujednání, které nelze mít za oddělitelné od zbytku pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 41 obč.zák, protože pokud je ujednání o strhávání rizikového pojistného neplatné pro neurčitost, postrádá pojistná smlouva ekonomicky smysl a je zřejmé, že žalovaná uzavírá pojistné smlouvy z důvodu, aby poskytovala pojistnou ochranu a za to obdržela úhradu. Současně výše rizikového pojistného ovlivňuje také rozsah pojistného plnění v případě, že je hodnota podílových jednotek snižována o rizikové pojistné. Znalost či neznalost výše rizikového pojistného má vliv na určitost podstatné náležitosti pojistné smlouvy (rozsah pojistného plnění) a v důsledku toho na její platnost (viz rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 29 Co 420/2019, sp.zn. 29 Co 173/2023, 25 Co 430/2017).

8. Hodnota podílových jednotek je snižována dále také o skrytý poplatek, který představuje rozdíl mezi tzv. prodejní a nákupní cenou ve výši 5 % a jeho dopad na budoucí pojistné plnění nemá šanci spotřebitel odhalit. K shora uvedenému poplatku žalobkyně uvedla, že dle přehledu poplatků je rozdíl mezi nákupní cenou a prodejní cenou 5 %, laicky řečeno pojistník nakupuje od pojistitele podílové jednotky o 5 % dráž, než je ve shodnou dobu pojistitel prodává pojistníkům ve formě odkupu či pojistného plnění.

9. Dále je hodnota podílových jednotek snižována o tzv. počáteční náklady (tedy provizi uhrazenou pojistitelem zprostředkovateli), jejichž konstrukce účtování je nepřehledná a netransparentní. Pojistitel přenáší své náklady na provizi pro zprostředkovatele na pojistníky (spotřebitele) s tím, že výše této provize byla na pojistném trhu v době uzavření smlouvy standardně ve výši součtu pojistného za první dva roky pojištění, tj. představuje značný náklad a složitá konstrukce snižování hodnoty podílových jednotek za pomoci jejich rozlišení na počáteční a akumulační podílové jednotky je odůvodněna snahou o zakrytí jejich důsledků na budoucí pojistné plnění. Jelikož výše provize je známa pro žalovanou již od počátku uzavření smlouvy, není legitimní důvod pro tuto konstrukci. Naopak pro žalobkyni cena skutečných nákladů byla zřejmá až při ukončení pojištění a uvedené naplňuje, dle žalobkyně skutkovou podstatu nepřiměřeného smluvního ujednání ve smyslu ust. § 56 odst. 3 písm. i) obč.zák.

10. Žalobkyně je pro shora uvedené přesvědčena, že pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání ve smyslu čl. 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5.4.1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), která nabyla účinnosti 1.1.2001 a byla implementována do české právní úpravy (ust. § 52 až 57 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku dále jen „obč.zák.“) a příslušná právní úprava má být vykládána ve světle této směrnice.

11. Žalobkyně zdůraznila, že uvedená zneužívající ujednání nebyla sjednaná individuálně a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele (čl. 3 směrnice) a dále v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (ust. § 56 odst. 1 obč.zák).

12. Pro shora uvedenou existenci zneužívajících ujednáních je smlouva neplatná dle ust. § 55 odst. 2 obč.zák.

13. Je nesporné, že v případě individuálního sjednávání by žalobkyně se smluvními ujednáními shora uvedenými nesouhlasila, pokud by byla s nimi srozuměna transparentním a určitým způsobem. Vzhledem k neurčitosti konceptu podílových jednotek, neurčitosti stanovení výše rizikového pojistného, existenci skrytého poplatku a netransparentnosti poplatku na pokrytí počátečních nákladů žalovaná mohla očekávat, že v rámci individuálního sjednávání by žalobkyně s takovými ujednání nesouhlasila. Současně je nutné učinit závěr, že žalovaná by např. náklady na provizi a správu fondů nesla sama, neboť jí vznikají, nedošlo-li by k jejímu přenesení na pojistníka, a to na základě ujednání, které lze mít za zneužívající v neprospěch spotřebitele.

14. K výkladu pojmu toho, co je rozporu s požadavkem poctivosti a toho co, způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele, žalobkyně odkázala na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci Aziz, C-415/11.

15. Současně žalobkyně uvedla, že výklad ujednání by měl být činěn ve prospěch spotřebitele (žalobkyně) a odkázala rovněž na Pokyny o výkladech a uplatňování směrnice 93/13/EHS s cílem zajistit její efektivní aplikaci v členských státech, podle nichž jsou při posuzování toho, zda je dané smluvní ujednání sepsáno jasným a srozumitelným jazykem důležité tyto faktory – zda měl spotřebitel možnost seznámit se se smluvním ujednáním před uzavřením smlouvy; srozumitelnost ujednání s ohledem na jasnost jejich znění a konkrétnost použité terminologie; způsob jakým jsou smluvní ujednání předložena (např. vizuální prezentace, struktura smlouvy, zda lze dané ujednání očekávat ve spojení s jinými smluvnímu ujednání - překvapivost ujednání v kontextu smlouvy). Smlouva dle žalobkyně selhává ve všech uvedených faktorech.

16. Zdůraznila dále, že netransparentnost ujednání spočívá také v tom, že spotřebitel není schopen posoudit ekonomické důsledky ujednání (blíže rozsudek Soudního dvora EU v rozsudku ve věci Kásler a Káslerné Rábai, sp.zn. C-26/13 bod 75 a ve věci Van Hove sp.zn. C-96/14 bod 50). Žalobkyně neměla žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy, neboť ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé vstupní parametry a důležité dokumenty neměla žalobkyně k dispozici.

17. Pojistná smlouva je absolutně neplatná jako celek, neboť bez ujednání, která jsou shora uvedená jako zneužívající nemůže existovat, jelikož dotčená ujednání mají podstatný dopad na výpočet pojistného plnění. K těmto důvodům absolutní neplatnosti soud přihlédne i z úřední povinnosti s tím, že cílem tohoto přístupu je kompenzovat slabší postavení spotřebitele, kteří si nemusí být vědomi svých práv a soud má jakožto neutrální instituce mít aktivní úlohu v řízení týkající se zneužívající smluvních ujednání (blíže rozhodnutí Soudního dvora EU v rozsudku ve věci Pannon GSM sp.zn. C-243/08, ve věci Océano Grupo Editorial, sp.zn. C-240/98 C– 244/98, ve věci Milena Tomášková, sp.zn. C-168/15 bod 28-31).

18. Doplnila rovněž, že v obdobných skutkovým věcech byly pojistné smlouvy opakovaně již shledány i Obvodním soudem pro Prahu 5 neplatnými (viz Rozsudek sp.zn. 18 C 95/2024, sp.zn. 11 C 99/2024, 70 C 34/2024).

19. K námitce žalované, že ujednání nemohou být současně neurčitá a zneužívající s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3113/2023 žalobkyně uvádí, že s citovaným rozhodnutím nesouhlasí, je v rozporu s judikaturou SDEU, podle níž se soudy mají povinnost existencí zneužívajících smluvních ujednání zabývat z úřední povinnosti. Neurčité smluvní ujednání mohou být zároveň zneužívajícími ve smyslu směrnice, ostatně prvek neurčitosti smluvních ujednání implikuje téměř vždy právní závěr o zneužívajícím charakteru předmětných smluvních ujednání (viz rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 29 Co 335/2024, podle kterého nedostatečná konkrétnost ujednání o pojistném plnění, o rizikovém pojistném a o nákladové struktuře pojistného produktu svědčí o zneužívající povaze ujednání v neprospěch žalobkyně).

20. Dále k námitce žalované stran zásady, že smlouvy mají být dodržovány, uvedla žalobkyně, že zásada platí pouze ve vztahu k platným smlouvám a neplatné smlouvy nezavazují a žalovanou uváděná judikatura na daný případ nedopadá, neboť nyní posuzovanou věc lze hodnotit jako výjimečný případ, kdy lze zkonstatovat neplatnost. Současně nelze učinit závěr, že by žalobkyně jednala účelově, neboť žalobkyně je průměrný spotřebitel, spoléhala na odbornost žalované a neměla tušení, že smlouva je neplatná, naopak žalovaná jako regulovaný subjekt systematicky uzavírala v rámci své podnikatelské aktivity jí připravené pojistné smlouvy a jednala v rozporu se zásadou poctivosti.

21. K námitce promlčení žalobkyně uvedla, že se o důvodech neplatnosti smlouvy dozvěděla až na základě porady s právním zástupcem a právního rozboru smlouvy zpracovaného dne 9.11.2024 s tím, že tato skutečnost je objektivně doložená udělenou plnou mocí ze dne 9.1.2024 (shodně Městský soud v Praze sp.zn. 29 Co 157 /2024).

22. Namítá-li žalovaná promlčení, je povinna prokázat v jakém okamžiku žalobkyně nabyla vědomost o vzniku bezdůvodného obohacení, a to tak aby uvedené odpovídalo rozhodovací praxi vyšších soudů, podle nichž není možné subjektivní vědomost založit na okamžiku hypotetické možnost své právo dovodit, proto v takovém případě by se stíral rozdíl mezi subjektivní a objektivní promlčecí lhůtou. Vědomost o skutkových okolnostech, z nichž lze dovodit bezdůvodné obohacení je pouhou znalostí východisek s tím, že znalost východisek pro úvahu o důsledku nemůže být ztotožněna se znalostí důsledku (viz nález Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 2127/21, Nejvyšší soud 33 Cdo 207/2022, sp.zn. 33 Cdo 670/2022, sp.zn. 33 Cdo 361/2022, sp.zn. 33 Cdo 2958/2022, sp.zn. 33 Cdo 3351/2022). Žalobkyně zdůraznila, že výroční dopisy nemohou založit počátek subjektivní promlčecí doby a tento počátek nemůže založit ani vyplacení odkupného v nižší výši, než byly provedeny úhrady pojistného. Rovněž Městský soud v Praze v rozhodnutí sp.zn. 29 Co 335/2024 odmítl tuto argumentaci pojišťovny o nabytí vědomosti o neplatnosti od doručení výročních dopisů, a to i přesto, že v předmětné věci byla žalovaná právně vzdělaná.

23. Pro vše shora uvedené žalobkyně žádá vydat bezdůvodné obohacení ve výši 21 402 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 9.11.2024 s tím, že k vydání bezdůvodného obohacení byla žalovaná vyzvána přípisem ze dne 17.10.2024, na který žalovaná reagovala dopisem ze dne 8.11.2024, tj. žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po sdělení žalované, že žalovanou částku žalobkyni neuhradí.

24. K žalobě se vyjádřila žalovaná tak, že nárok žalobkyně neuznává a nemá jej za důvodný. Žalobkyně uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu dne 10.2.2006 na životní pojištění s pojistnou dobou od 10.2.2006 na dobu 37 let.

25. Součástí pojistné smlouvy byly všeobecné a zvláštní pojistné podmínky. Žalobkyně požádala v roce 2011 o změnu pojistné smlouvy na základě, které byla provedena změna výše pojistného z částky 1 000 Kč měsíčně na částku 400 Kč měsíčně.

26. Žalovaná zasílala žalobkyni pravidelné výroční dopisy/pojistky, které obsahovaly podrobnější informace o stavu pojistné smlouvy a později mimo jiné i přehled všech pojistných krytí, výši hrazeného pojistného s vyčleněním rizikové složky pojistného, určení alokačního poměru pro investice do jednotlivých fondů, výpis jednotlivých poplatků nebo aktuální odkupnou hodnotu, jak uvádí pojistka ze dne 23.2.2021.

27. Dne 29.11.2021 žalobkyně požádala o ukončení pojistné smlouvy. Žalovaná ji vyplatila odkupné ve výši 95 398 Kč.

28. Ve vztahu k námitce, že pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání žalovaná uvedla, že ze strany žalobkyně se jedná o neporozumění produktu a nelze dovozovat, že je-li nějaká konstrukce složitější na pochopení, neznamená to její nesrozumitelnost a neurčitost v právním slova smyslu s tím, že výše rizikového pojistného byla stanovena na základě přesných matematických metod schvalovaných pro jednotlivé pojistné produkty pojistným matematikem zapsaným v seznamu pojistných matematiků, není tedy náhodnou veličinou, stanovenou dle libovůle žalované nebo částkou stanovenou v závislosti na tržních podmínkách s tím, že dle ust. § 12 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě žalobkyně mohla požádat o sdělení zásad pro stanovení výše pojistného.

29. Žalovaná zdůraznila, že žalobkyně po celou dobu trvání pojistné smlouvy (15 let) k ní přistupovala jako k platné, hradila pojistné, a to shodně jako žalovaná, která po celou dobu trvání pojistné smlouvy poskytovala žalobkyni plnění, a to plnění nepeněžité v podobě pojistné ochrany, tj. připravenosti vyplatit pojistné plnění pro případ pojistné události. Pojistné smlouvy jsou smlouvami odvážnými, kde pojistitel po celou dobu nese riziko vzniku pojistné události a nelze po něm požadovat, aby tak činil zadarmo. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že pojistná smlouva je neplatná, navrhla učinit vypořádání vzájemného plnění odpovídající poskytnutému nepeněžitému plnění v podobě pojistné ochrany poskytnuté žalovanou žalobkyni. K vyčíslení této pojistné ochrany žalovaná uvedla, že je možné ji určit na základě výpočtů pojistných matematiků a v daném případě žádá vypořádat částku 1 146 Kč, která odpovídá výši úplaty za rizikové pojistné za hlavní pojištění odpovídající Sazebníku, ze kterého žalovaná při výpočtu vycházela.

30. Žalobkyně po celou dobu trvání pojistné smlouvy nevyjádřila nespokojenost s pojistným produktem, resp. s údaji, které ji byly sdělovány výročními dopisy.

31. Žalovaná zdůraznila, že smlouvy by měly být dodržovány a jejich neplatnost by měla být shledána jen ve výjimečných případech s tím, že na uzavřenou smlouvu by mělo být nahlíženo tak, aby byla autonomie vůle stran respektována a hledělo se na ně jako platné, než-li neplatné. Při výkladu je preferován takový výklad, podle kterého bude smlouva spíše platná, než-li neplatná (blíže rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn. III ÚS 3900/12 a sp.zn. II. ÚS 2124/2014, Nejvyšší soud sp.zn. 30 Cdo 4831/2010, sp.zn. 22 Cdo 2531/2005).

32. Žalovaná dále uvedla, že nesouhlasí s tím, že napadená ujednání by byla neurčitá a že by mohla způsobit nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Je-li namítána neplatnost pro existenci zneužívajících ujednání, pak žalovaná uvedla, že není naplněna základní charakteristika nepřiměřených, resp. zneužívajících ujednání ve smyslu občanského zákoníku i směrnice, neboť dle ust. § 55 a 56 obč.zák. se výslovně ustanovení o nepřiměřených ujednáních nevztahují na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění s tím, že ujednání o rizikovém pojistném, poplatcích i výše pojistného plnění není předmětem plnění ani jeho cenou. Argumentace žalobkyně je navíc v přímém rozporu s rozsudky vyšších soudů, podle nichž je-li ujednání neplatné pro neurčitost, nelze jej podrobit přezkumu stran jeho přiměřenosti dle ust. § 56 odst. 1 obč. zák. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 3351/2022).

33. V případě, že by soud dospěl k závěru, že pojistná smlouva je neplatná, namítla žalovaná částečné promlčení uplatněného nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Pokud žalobkyně namítá neplatnost pojistné smlouvy z důvodu, že bylo rizikové pojistné určeno pojistně-technickými zásadami žalované, znala domnělé důvody pro neplatnost již v době uzavření pojistné smlouvy, tj. již v době uzavření musela pojmout podezření, že ze smlouvou je něco v nepořádku, pokud ji chybí část smluvní dokumentace, na základě níž je stanovena výše rizikového pojistného. Současně znala i osobu, která se měla na její úkor obohatit. I pokud by již při uzavření pojistné smlouvy nenabyla žalobkyně subjektivní vědomosti o tom, že jí není známa přesná výše rizikového pojistného a poplatků, musela ji nabýt nejpozději k okamžiku přečtení výročního dopisu s přehledem jednotlivých pojistných a poplatků s tím, že jejich doručení žalobkyně nikdy v průběhu trvání závazku nerozporovala (shodně k počátku promlčení rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 18 Co 130/2024, sp.zn. 70 Co 254/2024, Okresní soud v Pardubicích sp.zn. 18 C 156/2023).

34. K doručování výročních dopisů žalovaná uvedla, že s ohledem na značnou dobu od jejich odeslání nedisponuje podacími archy nebo jiným dokladem o doručení poštovní zásilky. Žalovaná uvedla, že výroční dopisy zasílala žalobkyni na jí sdělenou adresu a dále uvedla, že v souladu s pojistnými podmínky, pokud žalobkyně změnila kontaktní adresu, byla povinna takovou skutečnost nahlásit pojišťovně, což nastalo v roce 2011, kdy žalobkyně nahlásila novou adresu ([adresa]), na kterou bylo následně doručováno. Dále uvedla, že pro žalovanou zajišťuje doručování poštovních zásilek společnost [Anonymizováno]., které jsou předávány informace v elektronické podobě a právě touto společností jsou transformovány do listinné podoby a odeslány. Nedojde-li k doručení poštovní zásilky pověřená společnost žalovanou o této skutečnosti informuje. K oznámení o nedoručení poštovní zásilky v daném případě nedošlo. Současně žalobkyně netvrdí, že by došlo po roce 2011 ke změně doručovací adresy. Adresa shora uvedená [adresa], byla žalobkyní uvedena i ve výpovědi v roce 2021 a je uváděna i v tomto řízení. Pro uvedené není pochyb, že se jedná o řádnou adresu k doručování, na kterou zasílala i žalovaná.

35. Pro vše shora uvedené navrhla, aby soud žalobu zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení.

36. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy předloženými účastníky a soud po zhodnocení všech provedených důkazů postupem podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 občanského soudního řádu dospěl k těmto skutkovým zjištěním a z nich vyplývajícímu skutkovému závěru.

37. Dne 10.2.2006 žalobkyně, jako pojistník, a žalovaná, jako pojistitel, podepsaly pojistnou smlouvu č. [hodnota] ozn. Pojistná smlouva životního pojištění [Anonymizováno] s počátkem pojištění 10.2.2006, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Ve smlouvě bylo uvedeno pojistné krytí (hlavní pojištění) pro případ smrti ve výši 30 000 Kč do věku 65 let s měsíčním pojistným 1 000 Kč. Zvolená investiční strategie byla vyvážená. Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění a zvláštní pojistné podmínky pro příslušný typ pojištění. Žalobkyně podpisem stvrdila, že byla s obsahem příloh seznámena (zjištěno z pojistné smlouvy ze dne 10.2.2006).

38. Ve všeobecných pojistných podmínkách účinných od 1.1 2005 bylo mimo jiné uvedeno v čl. 6, že pojistné je úplatnou za poskytovanou pojistnou ochranu v pojištění a jeho výše je uvedena v pojistné smlouvě, dále bylo upraveno v čl. 10 právo pojistníka na výplatu odkupného v případě, že je pojistná smlouva k písemné žádosti zrušena. Dále v oddíle informace pro zájemce byl v oddíle D uveden přehled poplatků, podle něhož poplatky spojené s jednotlivými produkty jsou uvedeny v tabulce níže. Většinou jsou účtovány jako srážky z podílového účtu klienta formou rušení podílových jednotek. Investuje-li klient do více různých fondů, ruší se jednotky na uhrazení poplatků podle poměru počtu jednotek v jednotlivých fondech. Odlišným způsobem se účtuje rizikové pojistné (bod 2), poplatky spojené s řízením finančních fondů (bod 5) a rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou (bod 7). V tabulce poplatků souvisejících s investičním životním pojištěním bod 2 bylo uvedeno, že rizikové pojistné je dle sazebníku; správní poplatek za administrativní náklady společnosti ve výši 40 Kč, účtovaný měsíčně po celou dobu trvání pojištění i pro smlouvy ve splaceném stavu, poplatek na pokrytí počátečních nákladů společnosti a provize 7 % z počátečních podílových jednotek účtován ročně až do konce pojištění. V tabulce poplatků bod 7 bylo dále uvedeno, že rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou tzv. Bid/offer spread je pro běžné pojistné ve výši 5 % pro mimořádné pojistné 2,5 %. Podle článku 7 zvláštních pojistných podmínek bude od data počátku pojištění pojišťovna každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek. Částka potřebná k úhradě rizika spojeného s pojištěním se vypočte dle sazebníku, který je přístupný v sídle pojišťovny. Podle článku 8 zvláštních pojistných podmínek pojištění zaniká s výplatnou odkupného v hodnotě akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu (zjištěno z všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění 1/2005, zvláštních pojistných podmínek NN B150).

39. Dne 22.2.2006 byla žalovanou vystavena pro žalobkyni pojistka k pojistné smlouvě č. [hodnota] s uvedením typu pojištění B 150, pojistným ve výši 1 000 Kč, počátkem pojištění 10.2.2006 a koncem pojištění dne 10.2.2043, pojistnou částkou 30 000 Kč, alokočním poměrem pro investici do finančních fondů životního pojištění – fond českých akcií 20 %, fond světových akcií 10 %, fond obligací 60 %, fond flexibilních investic 10 % (zjištěno z pojistky ze dne 22.2.2006).

40. Dne 12.9.2011 žalobkyně, jako pojistník podala návrh na změnu pojistné smlouvy č. [hodnota] týkající se údaje o trvalém pobytu žalobkyně a snížení výše pojistného na částku 400 Kč. Návrh byl přijat žalovanou dne 21.9.2011 (zjištěno z návrhu na změnu pojistné smlouvy).

41. Dne 23.2.2021 byla žalovanou vystavena pro žalobkyni pojistka k pojistné smlouvě č. [hodnota] s uvedením kód pojištění B150, počátkem pojištění 10.2.2006 a koncem pojištění 10.2.2043, pojistnou částkou 30 000 Kč, s výší pojistného 400 Kč měsíčně, z toho úhrada na rizikové pojistné ve výši 6 Kč. Dále byl uveden alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění – fond českých akcií 20 %, fond světových akcií 10 %, fond obligací 60 %, fond krátkodobých dluhopisů 10 %. Byl uveden přehled plateb pojistného a nákladů spojených s pojistnou smlouvou za období od 10.2.2020 do 9.2.2021 s tím, že zaplacené pojistné činilo částku 4 800 Kč, rizikové pojistné 72 Kč, poplatky ve výši 480 Kč (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady), ve výši 723 Kč (poplatek za pokrytí počátečních nákladů společnosti), ve výši 610 (poplatek za zprostředkování fondu), ve výši 240 Kč (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou). Byla uvedena aktuální hodnota jednotek ve výši 97 214,16 Kč a odkupní hodnota k datu 23.2.2021 ve výši 90 108 Kč (zjištěno z pojistky ze dne 23.2.2021).

42. Dne 29.11.2021 žalobkyně podala žádost o ukončení pojistné smlouvy č. [hodnota] s žádostí o výplatu odkupného. Žádost byla doručena žalované dne 1.12.2021 (zjištěno z žádosti o ukončení pojistné smlouvy).

43. E-mailem ze dne 1.12.2021 byla žalobkyně žalovanou informována o přijetí žádosti o zrušení pojistné smlouvy (zjištěno z e-mailu ze dne 1.12.2021).

44. Dopisem ze dne 2.12.2021 bylo žalovanou žalobkyni sděleno, že dne 1.12.2021 obdrželi výpověď pojistné smlouvy a smlouva bude na její žádost ukončena v souladu s pojistnou smlouvou a pojistnými podmínkami se sdělením orientační výše odkupného s tím, že bylo žalované sděleno, že celkově zaplatila na pojistném na hlavní pojištění částku 116 800 Kč a výše odkupného na který má nárok je 95 095 Kč s tím, že předčasné ukončení pojistné smlouvy sebou nese rizika finanční ztráty a žalobkyně byla upozorněna, že může vzít podanou výpověď zpět (zjištěno z dopisu ze dne 2.12.2021).

45. Žalobkyně uhradila za dobu trvání pojistné smlouvy celkem částku 116 800 Kč s tím, že administrativní poplatek činil 7 640 Kč, poplatek za riziko smrti v hlavním pojištění činil 1 146 Kč, již stržené počáteční náklady činily 22 072 Kč, poplatek za rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou činil 5 840 Kč, celkově poplatky činily 36 698 Kč. Naposledy bylo pojistné ve výši 400 Kč uhrazeno žalobkyni dne 10.11.2021 (zjištěno z tabulky z interního systému žalované – předepsané pojistné a poplatky).

46. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 17. 10. 2024 (zjištěno z předžalobní výzvy), na který žalovaná reagovala dopisem ze dne 8.11.2024 tak, že nemá nárok žalobkyně za důvodný (zjištěno z reakce na výzvu na vydání bezdůvodného obohacení).

47. Společnost [Anonymizováno] prohlásila, že poskytuje žalované službu komplexního řešení firemní korespondence, žalovaná této společnosti předává data ke zpracování v elektronické podobě a společnost je následně vytiskne, vloží do obálky a předá k doručení. Je prováděno i vyhodnocování nedoručených zásilek a informace o nedoručení se předávají žalované (zjištěno z čestného prohlášení ze dne 28.4.2025).

48. Soud na základě výše uvedených skutkových zjištění, která byla učiněna na základě provedených listinných důkazů, jejichž věrohodnost a pravost nebyla nikterak zpochybněna a které na sebe logicky navazují učinil závěr o skutkovém stavu.

49. Žalobkyně uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu dne 10.2.2006, jejímž předmětem bylo životní pojištění pro případ smrti nebo dožití s počátkem pojištění 10.2.2006 a koncem pojištění 10.2.2043, pojistnou částkou 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy by všeobecné pojistné podmínky a zvláštní pojistné podmínky s tím, že žalobkyně svým podpisem stvrdila, že byla s nimi seznámena. Sazebník poplatků byl přístupný v sídle pojišťovny, nebyl dle znění všeobecných pojistných podmínek součástí smluvní dokumentace, kterou žalobkyně převzala a podpisem stvrdila, že by s ním byla seznámena, přičemž pouze ze sazebníku mohla žalobkyně v době uzavření smlouvy zjistit, jaká je výše rizikového pojistného. Smlouvou byla sjednána výše pojistného nejprve na částku 1 000 Kč s tím, že v průběhu trvání pojistné smlouvy došlo k snížení pojistného na 400 Kč, tj. v průběhu trvání pojistného vztahu žalobkyně s žalovanou komunikovala, došlo k změně výše pojistného a informování o nové adrese žalobkyně, a to v roce 2011. Žalovaná vystavovala pro žalobkyni výroční dopisy s tím, že ve výročním dopise z roku 2021 bylo mimo jiné uvedeno, že pojistné činí 400 Kč měsíčně, z toho úhrada na rizikové pojistné činí částku ve výši 6 Kč. Dále byl uveden alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění. Byl uveden přehled plateb pojistného a nákladů spojených s pojistnou smlouvou za období od 10.2.2020 do 9.2.2021 s tím, že zaplacené pojistné činilo částku 4 800 Kč, rizikové pojistné 72 Kč, poplatky ve výši 480 Kč (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady), ve výši 723 Kč (poplatek za pokrytí počátečních nákladů společnosti), ve výši 610 (poplatek za zprostředkování fondu), ve výši 240 Kč (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou). Byla uvedena aktuální hodnota jednotek ve výši 97 214,16 Kč a odkupní hodnota k datu 23.2.2021 ve výši 90 108 Kč. Výroční dopisy doručovala pro žalovanou externí společnost, která ji informuje v případě, že nedojde k řádnému doručení poštovní zásilky.

50. Žalobkyně hradila pojistné až do 10.11.2021, celkem na pojistném uhradila částku 116 800 Kč. Dne 1.12.2021 učinila písemnou výpověď pojistné smlouvy s žádostí o odkupné, které jí bylo vyplaceno ve výši 95 095 Kč s tím, že po obdržení výpovědi, žalovaná žalobkyni informovala o finanční nevýhodnosti předčasného ukončení smlouvy o životním pojištění s uvedením celkové částky, který byla žalobkyní uhrazena a dále předpokládanou výší odkupného.

51. Žalobkyně vyzvala dne 17.10.2025 žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení představující rozdíl mezi uhrazenými platbami pojistného (116 800 Kč) a žalovanou poskytnutým plněním (95 095 Kč), které žalovaná nevydala ani po zaslání předžalobní výzvy, o čemž žalobkyni informovala dopisem ze dne 8.11.2024.

52. Po právní stránce soud věc posuzoval se zřetelem k datu uzavření smluv před 1.1.2014 dle zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy s tím, že podle ust. § 1 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem. Proto soud dále aplikoval také zákon č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku (dále jen „obč.zák“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to s odkazem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

53. Podle ust. § 2 zákona o pojistné smlouvě je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

54. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě obsahuje smlouva vždy určení pojistitele a pojistníka, určení oprávněné osoby, určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena, v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet. Podle odst. 4 součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit a podle odst. 5 pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

55. Podle ust. § 12 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě na žádost pojistníka je pojistitel povinen sdělit zásady pro stanovení výše pojistného.

56. Podle ust. § 66 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě musí být musí být před uzavřením pojistné smlouvy oznámeny tyto informace o pojistiteli: obchodní firma a právní forma pojistitele, název členského státu, kde má pojistitel svoje sídlo, a tam, kde to přichází v úvahu, adresa agentury nebo pobočky pojistitele, která uzavírá pojistnou smlouvu, adresa sídla pojistitele, popřípadě agentury nebo pobočky, která uzavírá pojistnou smlouvu, a jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavíranou na dálku, také místo registrace pojistitele v obchodním nebo obdobném veřejném registru, jeho registrační číslo nebo odpovídající prostředek identifikace v takovém registru a informace o názvu a sídle orgánu odpovědného za výkon dohledu nad jeho činností. Podle odst. 2 Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob oznámeny tyto informace o závazku: definice všech pojištění a všech opcí, doba platnosti pojistné smlouvy, způsoby zániku pojistné smlouvy, způsoby a doba placení pojistného, způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy, způsob určení výše odkupného, informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového soukromého pojištění, pokud bylo požadováno, v případě soukromého pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění, uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly, podmínky a lhůty týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, způsob určení možných odečítaných částek a informace o adrese, na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat, obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému soukromému pojištění, způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se se stížností na Ministerstvo financí, právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva. Podle odst. 6 (ve znění účinném od 1.1.2010) pojistitel je povinen informovat pojistníka způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně jednou za čtvrtletí o aktuální hodnotě podílů, na které je vázáno pojistné plnění, nejméně jednou za rok o struktuře podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly.

57. Podle ust. § 37 obč.zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

58. Podle ust § 41 obč.zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

59. Podle ust. § 56 obč.zák spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. (odst. 2). Nepřípustná jsou zejména smluvní ujednání, která a) vylučují nebo omezují odpovědnost dodavatele za jednání či opomenutí, kterým byla spotřebiteli způsobena smrt či újma na zdraví, b) vylučují nebo omezují práva spotřebitele při uplatnění odpovědnosti za vady či odpovědnosti za škodu, c) stanoví, že smlouva je pro spotřebitele závazná, zatímco plnění dodavatele je vázáno na splnění podmínky, jejíž uskutečnění je závislé výlučně na vůli dodavatele, d) dovolují dodavateli, aby spotřebiteli nevydal jím poskytnuté plnění i v případě, že spotřebitel neuzavře smlouvu s dodavatelem či od ní odstoupí, e) opravňují dodavatele odstoupit od smlouvy bez smluvního či zákonného důvodu a spotřebitele nikoli, f) opravňují dodavatele, aby bez důvodů hodných zvláštního zřetele vypověděl smlouvu na dobu neurčitou bez přiměřené výpovědní doby, g) zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost seznámit před uzavřením smlouvy, h) dovolují dodavateli jednostranně změnit smluvní podmínky bez důvodu sjednaného ve smlouvě, i) stanoví, že cena zboží či služeb bude určena v době jejich splnění, nebo dodavatele opravňují k zvýšení ceny zboží či služeb, aniž by spotřebitel byl oprávněn od smlouvy odstoupit, je-li cena sjednaná v době uzavření smlouvy při splnění podstatně překročena, j) přikazují spotřebiteli, aby splnil všechny závazky i v případě, že dodavatel nesplnil závazky, které mu vznikly, k) dovolují dodavateli převést práva a povinnosti ze smlouvy bez souhlasu spotřebitele, dojde-li převodem ke zhoršení dobytnosti nebo zajištění pohledávky spotřebitele 60.Podle ust. § 451 odst. 1 obč.zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

61. Podle ust § 451 odst. 2 obč.zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

62. Podle ust. § 457 obč.zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

63. Podle ust. § 458 odst.1 obč.zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

64. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.

65. Podle § 107 odst. 2 obč.zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

66. Soud předně zdůrazňuje, že nelze na možné určení neplatnosti pojistných smluv pohlížet plošně, nýbrž je nutné vždy zvažovat veškeré individuální aspekty v jednotlivých případech.

67. Soud na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, který vzešel ze skutkových zjištění a příslušných zákonných ustanovení s ohledem na uplatněné námitky žalované učinil závěr, že pojistná smlouva je absolutně neplatným právním úkonem dle ust. § 37 odst. 1 obč. zák., neboť neobsahuje konkrétní ujednání o výši rizikového pojistného za pojištění. V daném případě nebyla konkrétní výše rizikového pojistného sjednána ve smlouvě, nebylo ji možné zjistit ani z předsmluvních informacích pro zájemce, ani jiného smluvního dokumentu, u kterého žalobkyně stvrdila podpisem jeho převzetí při podpisu smlouvy. Podle oddílu označené jako předsmluvní informace byla výše určena odkazem na sazebník, se kterým žalovaná před uzavřením smlouvy žalobkyni prokazatelně neseznámila, jak ji ukládá ust. § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě, a kde byla výše rizikového pojistného stanovena v závislosti na dalších kritérií. Ze smluvní dokumentace, kterou měla žalobkyně k dispozici při podpisu smlouvy nebylo zjistitelné, jaká částka bude investována a jaká částka bude představovat rizikové pojistné. Odkaz na sazebník tak představuje neurčité, a tudíž neplatné ujednání. Současně soud má za to, že absenci určitého sjednání konkrétní výše rizikového pojistného nelze překlenout ust. § 12 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě tak, že by se jednalo o informaci, kterou pojišťovna poskytuje na žádost, tj. že by informaci o výši rizikového pojistné bylo možné považovat za informaci spadající pod termín zásady pro stanovení výše pojistného.

68. Vzhledem k tomu, že ujednání o výši rizikového pojistného nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit, není zjistitelné, jaká část pojistného po odečtení rizikového pojistného má být investována do nákupu podílových jednotek a není-li ujednáno konkrétní rizikové pojistné, jedná se o neplatný právní úkon (srov. rozsudek Městského soudu v Praze sp.n.. 29 Co 420/2019).

69. Soud má jako nadbytečné vzhledem k vyslovenému závěru neplatnosti pojistné smlouvy pro absenci určitého ujednání ohledně pojistného, posouzení případné neplatnosti ujednání z důvodu, zda jsou způsobilá nastolit nerovnováhu v právech a povinnostech stran a podrobit je přezkumu stran přiměřenosti dle ust. § 56 odst. 1 obč. zák., resp. směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (pro existenci zneužívajících ujednání).

70. Vzhledem s uvedenému závěru soud konstatuje, že pokud byla pojistná smlouva absolutně neplatný právním úkonem a žalobkyně dle této neplatné pojistné smlouvy platila pojistné, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení dle ust. § 451 odst. 2 obč. zák.

71. Soud se proto zabýval námitkou promlčení, kterou vznesla žalovaná, přičemž rozhodnou právní úpravou pro posouzení promlčení práva žalobkyně je občanský zákoník účinný do 31.12.2013, tj. ust. § 107 obč.zák., podle něhož se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (subjektivní lhůta), za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení za deset let ode dne, kdy k němu došlo (objektivní lhůta).

72. Objektivní a subjektivní promlčecí doby počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí doba (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1421/2015).

73. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení je ve světle výkladu ustanovení ust. § 107 odst. 1 obč. zák. rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Byla-li majetková hodnota nabyta v souladu s kontraktem stiženým absolutní neplatností, odvíjí se běh subjektivní promlčecí doby od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o skutečnostech, jež uvedenou neplatnost zakládají (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2004, sp. zn. 26 Cdo 1161/2003, ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3306/2007, nebo jeho usnesení ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. 33 Odo 306/2005, a ze dne 17. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1957/2012). Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je pro určení okamžiku začátku běhu subjektivní promlčecí lhůty (ve smyslu § 107 odst. 1 obč. zák.) rozhodná vědomost skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit. Tuto vědomost nelze bez dalšího ztotožnit s okamžikem uzavření smlouvy, nýbrž je třeba ji, odvozovat od okamžiku, kdy mohla žalobkyně reálně seznat vznik bezdůvodného obohacení, tj. kdy si alespoň v laické rovině osvojila závěr o bezdůvodnosti poskytnutého plnění, tedy o neplatnosti smlouvy, podle níž bylo plněno a kdo se na její úkor obohatil. Bezdůvodné obohacení představují platby pojistného, přičemž promlčecí doba pak běží pro jednotlivé platby zvlášť.

74. Pojištění sjednané pojistnou smlouvou zaniklo na základě žádosti o ukončení smlouvy ze dne 1.12.2021. Naposledy žalobkyně uhradila pojistné na pojistnou smlouvu dne 10.11.2021. Žalobkyně v řízení rozporovala doručení výročních dopisů – resp. výročního dopisu z roku 2021, z něhož již byla zjistitelná konkrétní výše poplatků a výše rizikového pojistného. Žalovaná neprokázala, že by předmětný výroční dopis žalobkyni doručila, resp. nebylo dostatečným způsobem prokázáno ani jeho odeslání, neboť prohlášení externí společnosti zajišťující doručování poštovních zásilek bylo obecné a nevztahoval se ke konkrétní poštovní zásilce.

75. Soud však učinil závěr ve vztahu k počátku běhu subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého placením pojistného na základě neplatné smlouvy, že nebylo sice prokázáno, že by žalobkyně získala laickou vědomost o důvodech neplatnosti smlouvy již z výročního dopisu, z něhož byla zjistitelná výše strhávaného rizikové pojistné a poplatků, tedy ekonomické dopady, které nebyly určitým způsobem upraveny v pojistné smlouvě. Nicméně analýzu ekonomických dopadů ve smyslu laické úvahy o nevýhodnosti daného produktu a jeho nastavení v neprospěch pro spotřebitele, který nemohla žalobkyně odhalit při podpisu smlouvy a tím si uvědomit při podpisu smlouvy finanční dopady smlouvy, mohla žalobkyně získat v okamžiku, kdy ukončila pojistnou smlouvu v roce 2021, kdy jí bylo sděleno, že ukončení pro ni není ekonomicky výhodné, a to dopisem, který byl jednoznačně žalované doručen, neboť jej přiložila k žalobě a z něhož zjistila, že na pojistném bylo uhrazeno více, než-li bude činit odkupné. Soud tak učinil závěr, že již v roce 2021 se žalobkyně seznámila se skutkovými okolnostmi, včetně důsledku, jaký měla neplatná smlouva, které mohla vylíčit v žalobě na zaplacení požadované částky a vydání bezdůvodného obohacení i s tím, kdo se na její úkor obohatil (shodně rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 18 Co 130/2024-239 ze dne 22.5.2024, sp.zn. 18 Co 93/2025- 342 ze dne 2.4.2025)

76. Pro shora uvedené je nárok uplatněný žalobou ze dne 29.11.2024 v důsledku marného uplynutí dvouleté subjektivní promlčecí doby (§ 107 odst. 1 obč. zák.) promlčen. I v případě, že by nebylo promlčen v subjektivní promlčecí době nastalo by promlčení v té objektivní tříleté, když poslední platbu pojistného žalobkyně učinila dne 10.11.2021 a smlouva je již i několik let ukončena z rozhodnutí samotné žalobkyně.

77. Soud nemá za přesvědčivý argument žalobkyně, že je nutné okamžik počátku běhu promlčecí doby stanovit na okamžik převzetí právního zastoupení (právní analýzy smlouvy), jednak z toho důvodu, že podezření na neplatnost smlouvy musela žalobkyně mít ještě před vyhledáním právního zástupce a dále bylo-li pro žalobkyni důležité konzultovat nárok s odborníkem, mohla tak učinit okamžitě již po zjištění ekonomických dopadů, tedy že pojistná smlouva byla nerentabilní. Soud v této souvislosti zdůrazňuje smysl a účel institutu promlčení, který koreluje s římskoprávní zásadou vigilantibus iura scripta sunt („právo patří bdělým“) a který byl rovněž vyložen Ústavní soudem tak, že účelem promlčení je jednak stimulovat subjekty k včasnému vykonání subjektivních občanských práv (pohledávek), jednak čelit tomu, aby dlužníci nebyli ohledně svých povinností vystaveni po časově neurčitou dobu donucujícímu zákroku (tzv. vynutitelnosti) ze strany soudů. Tím institut promlčení v souladu s požadavkem právní jistoty brání existenci dlouhotrvajících občanských subjektivních práv a jim odpovídajících povinností, které jsou – zejména pokud jde o jejich dokazování po uplynutí delší doby – vždy spjaty s určitou sporností. Lze tedy říci, že povinnému subjektu je poskytnuta námitka promlčení jako účinná možnost ochrany před výše uvedenými negativními dopady dlouhotrvajících občanských subjektivních práv (viz usnesení ÚS ČR ze dne 4.7.2002, sp. zn. III. ÚS 21/02). Za podstatu promlčení lze označit to, aby právu, jež existuje po nějaký čas a které mělo již být uplatněno, a přesto nebylo, popř. mělo skončit, nebyla poskytována ochrana ze strany veřejné moci po neomezeně dlouhou dobu a byla nastolena stabilita minulých vztahů, což je dle soudu případ i smlouvy, která byla žalobkyni z jejího vlastního rozhodnutí ukončena, a to i přestože ji žalovaná sdělila, že předčasné ukončení sebou nese ekonomická rizika finanční ztrátu.

78. K tomu soud uvádí, že stran nemožnosti aplikovat promlčení v objektivní promlčecí době je soudu známa pouze rozhodovací praxe jednoho senátu odvolacího soudu (Městský soud v Praze v rozsudku sp.zn. 29 Co 157/2024-294 ze dne 18.7.2024) a nelze hovořit o tom, že by byla na tomto postupu judikatura ustálena a dáno očekávání žalobkyně ve smyslu ust. § 13 o.z., tj. aby bylo rozhodnuto shodně, proto také soud má zato, že je možné postupovat i tak, že nárok je promlčen v objektivní promlčecí době a nevycházet z rozsudku SDEU ze dne 22.4.2021 ve věci sp.zn. C-485/19, LH proti Profi Credit Slovakia s.r.o. s tím, že rovněž Nejvyšší soud ve věci sp.zn. 33 Cdo 1808/2022, popř. Ústavní soud ve věci sp.zn. IV. ÚS 1984/22 dovodil, že ve věci životního pojištění se závěry daného rozsudku neuplatní a je nutno vést dělící linii mezi poskytnutím spotřebitelského úvěru a uzavřením smlouvy životním pojištěním, jakožto investicí svého druhu („závěry rozsudku SDEU C 485/19, v němž SDEU odpovídal na předběžné otázky tehdy předkládajícího soudu Slovenské republiky související se zneužívajícími ustanoveními ve smyslu směrnice při poskytování spotřebitelských úvěrů nebankovními společnostmi, nejsou pro danou věc použitelné. SDEU v tomto rozsudku rekapituloval, že soud předkládající předběžnou otázku řešil spor, kdy se spotřebitel - posléze žalobce - až po splacení jemu poskytnutého úvěru dozvěděl, že i v jeho úvěrové smlouvě se vyskytují ustanovení, která jsou nově posuzována jako zneužívající. Závěr o existenci zneužívajícího ustanovení ve smlouvě o spotřebitelském úvěru poskytnutého nebankovní společností však nelze bez dalšího přenášet na posuzovanou věc, neboť k takovému závěru - tedy k existenci zneužívajícího ustanovení - nedochází ani Česká národní banka ve stěžovatelem odkazovaném úředním sdělení. Lze sice uznat, že pojišťovna způsobila stěžovateli finanční ztrátu v tom, že kdyby byl o všech parametrech pojistné smlouvy správně informován, patrně by k jejímu uzavření nepřistoupil a své prostředky by zhodnotil jinak. Z povahy životního pojištění nelze usuzovat na přesnou výši ztráty, která by stěžovateli vznikla, kdyby ve smluvním vztahu setrval, jak původně předpokládal“). I v nyní posuzovaném případě nelze usuzovat na přesnou výši újmy spotřebitele, která by mu vznikla, neboť žalobkyně pojistnou smlouvu z vlastního rozhodnutí přes žalovanou avizovanou finanční ztrátu předčasně ukončila.

79. Pro úplnost se soud zabýval tím, zda námitka promlčení vznesená žalovanou není v rozporu s dobrými mravy Podle ustálené judikatury uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (viz. rozsudek NS ČR ze dne 22 8.2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000). Z provedených důkazů nevyplynulo, že by námitka promlčení byla jakýmkoliv projevem zneužití práva na úkor žalobkyně, když ze všech vyjádření žalované např. reakcí na předžalobní výzvu jednoznačně vyplývalo, že žalovaná nárok žalobkyně neuznává a žalovaná. Současně nebylo prokázáno, že by se ze strany žalované jednalo o záměrně nepoctivé jednání vůči spotřebitelů s tím, že žalovaná ke smlouvě přistupovala jako k platné. Nebyly taky shledány žádné důvody, pro které by námitka měla být v rozporu s dobrými mravy.

80. Z důvodu vyslovení závěru, že nárok je promlčen se již soud nezabýval ani vypořádáním vzájemného plnění, které dle žalované představuje ocenitelné nepeněžité plnění představované poskytnutou pojistnou ochranou.

81. Pro vše shora uvedené soud konstatuje, že pojistná smlouva je absolutně neplatná se zřetele k uplatněným námitkám pro neurčitost, neboť ze smlouvy, včetně příloh, kterém měla žalobkyně k dispozici v době uzavření smlouvy nebylo zřejmé jaká částka bude investována a jaká částka bude strhávána na pojistnou ochranu, v jakých konkrétních výši budou žalovanou strhávány poplatky – tj. žalobkyně si nemohla učinit ekonomický úsudek o výhodnosti a nevýhodnosti produktu, jeho o ekonomickém dopadu. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy by měla žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení, nicméně žalovaná vznesla námitku promlčení a soud dospěl k závěru, že nárok ze smlouvy je pro shora uvedené promlčen.

82. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl tak, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti zaplatit ji žalovanou částku ve výši 21 402 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá (výrok II.).

83. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že přiznal v řízení úspěšné žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 702 Kč s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., tvořenou odměnou právní zástupkyně za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé z dne 20.1.2025, účast na jednání soudu dne 7.4.2025, vyjádření ve věci samé ze dne 2.5.2025, účast na jednání soudu dne 7.5.2025) s odkazem na ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) po 1 980 Kč z tarifní hodnoty 21 402 Kč. Dále těmto úkonům odpovídající paušální náhrada hotových výdajů ve výši 6 x 450 Kč podle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty ve výši 2 552 Kč (počítáno z částky 12 150 Kč v sazbě 21 %).

1. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a místo plnění s odkazem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok III.).

Poučení