70 C 350/2018-326

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o výživné pro nerozvedenou manželku takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni od 21. 12. 2018 do 28. 5. 2021 výživné na nerozvedenou manželku ve výši 20 000 Kč měsíčně.

II. Žaloba se zamítá co do požadovaného výživného ve výši 5 000 Kč měsíčně od 21. 12. 2018 do 28. 5. 2021.

III. Dlužné výživné ve výši 600 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 30 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 138 811,20 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

V. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek za návrh ve výši 6 000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 4.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou po žalovaném domáhala výživného na nerozvedenou manželku nejprve ve výši 20 000 Kč měsíčně od 21. 12. 2018 a po rozšíření žaloby ve výši 25 000 Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla, že mezi účastníky bylo dne 4. 10. 2008 uzavřeno manželství, z něhož se dne 21. 10. 2009 narodil syn [jméno] a dne 6. 11. 2012 syn [jméno]. Žalovaný pravděpodobně v červenci 2017 navázal mimomanželský vztah, opustil společnou domácnost a od února 2018 žije v domku v [jméno] [příjmení] v Rakousku, který spoluvlastní se svou matkou (podíl ve výši 2/3). Od jara 2020 zde pak žije s přítelkyní. Náklady na bydlení žalovaného činí 218 EUR měsíčně. S ohledem na skutečnost, že s žalovaným žije jeho přítelkyně, měla by být zohledněna její spoluúčast na těchto nákladech. Žalobkyně po zvážení všech okolností a po dohodě s žalovaným se v červnu/červenci 2018 vrátila do České republiky, kde žije s nezletilými dětmi v pronajatém bytě o dispozici 3+kk. Žalovaný si děti bere o víkendu jednou za dva týdny, vyzvedává je automobilem, a jezdí s nimi do Rakouska, přičemž žalobkyně má za to, že žalovaný může pro děti jezdit vlakem, příp. autobusem. Žalobkyně rovněž žalovanému nabízela, že může s dětmi přes víkend zůstat v jejím bytě v [obec], nicméně žalovaný s tímto nesouhlasil. Žalovaný dlouhodobě užíval společný automobil přes nesouhlas žalobkyně a předal jí ho teprve v září 2020, neboť byl na„ hranici životnosti.“ Žalovaný je zaměstnán jako právník ve [právnická osoba] Enerie GmbH a jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 6 245 EUR. Žalovaný si ze svého příjmu pravidelně spoří na účtu vedeném u VBV (zákonné spoření, kdy je mu částka automaticky strhávána z jeho mzdy), kde má naspořeno cca 12 800 EUR. Od září 2020 do ledna 2021 je nutné k příjmům žalovaného připočítat částku 820 EUR měsíčně z nájemného nájmu společného bytu, kterou čerpal ze společného účtu. Dále je k příjmům nutno připočítat částku 820 EUR měsíčně za období 22 měsíců, odpovídající nájemnému ze společného bytu účastníků, které bylo v rámci opatrovnického řízení započteno v plné výši ve prospěch žalovaného na úhradu jeho dluhu na výživném na nezletilé děti. Žalovaný má v Rakousku vyživovací povinnost vůči své dceři [jméno] [příjmení], [datum narození], ve výši 650 EUR měsíčně. Obvodním soudem pro Prahu 4 bylo žalovanému uloženo platit výživné na nezletilé syny ve výši 15 000 Kč a 16 000 Kč měsíčně. Účastníci vlastnili v Rakousku 2 byty pořízené za pomoci hypotečního úvěru. Jeden byt (dále jen„ TOP 16“) je pronajatý, čímž je kryta i hypotéka. Druhý byt (dále jen„ TOP 17), v němž účastníci žili, byl prázdný a náklady na splácení hypotečního úvěru a poplatky za byt činily cca 1 400 EUR měsíčně a hradil je žalovaný (tento byt byl v květnu 2020 prodán). Žalobkyně od 1. 8. 2018 pracuje nejprve na dobu určitou do 31. 1. 2019 a nyní již na dobu neurčitou jako právní asistent na zkrácený úvazek 25 hodin týdně, aby mohla zajišťovat péči o děti. [obec] měsíční mzda žalobkyně činí 31 900 Kč. Žalobkyně má dále příjem z pronájmu bytu v jejím výlučném vlastnictví po zohlednění splácené hypotéky ve výši 11 000 Kč měsíčně. K příjmům žalobkyně je nutné připočítat částku 805 EUR z nájemného společného bytu ve [obec] za období od února 2021 do právní moci rozsudku o rozvodu manželství, kterou čerpala ze společného účtu účastníků. Náklady žalobkyně jsou tvořeny nájemným ve výši 23 000 Kč měsíčně a dalšími náklady spojenými s bydlením ve výši 3 000 Kč – 4 000 Kč měsíčně a náklady spojené s cestováním ve výši 1 000 Kč měsíčně za otcem do [obec] či do zaměstnání. Žalobkyně rovněž poukazuje na skutečnost, že mezi účastníky je rozlišná sociální a kulturní úroveň, neboť žalobkyně se musí stara o děti, zatímco žalovaný může svůj čas trávit dle svých představ.

2. Žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaný předně vycházel z předpokladu, že na věc má být s odkazem na čl. 5 Haagského protokolu aplikováno rakouské právo, podle kterého na nerozvedenou manželku připadá výživné ve výši 268 EUR lhostejno na její výdaje. Podle žalovaného není možné opomenout běžné životní náklady související se skutečností, že zatímco žalovaný žije v Rakousku, tak žalovaná žije v České republice, přičemž v Rakousku je nepoměrně vyšší cenová hladina. Výživné by tak mělo být pouze ve výši 220 EUR. Žalovaný však vynakládá nemalé cestovní náklady v souvislosti s cestami za dětmi z [jméno] [příjmení] do [obec], které je nutno od výživného odečíst. Žalobkyně přitom nepřijíždí žalovanému na půli cesty a ani není připravena na osobní převzetí na nádraží v [obec]. Žalobkyni proto žádné výživné nenáleží. Náklady na dojíždění činí v případě cest automobilem částku 1 041,60 EUR (vycházeje z nákladů na provoz vozidla dle rakouského Spolkového ministerstva financí), v případě cest po železnici částku 756 EUR. Pokud by žalovaný počítal pouze pohonné hmoty nutné pro cestu do ČR, jednalo by se o částku 320 EUR měsíčně, v případě cest do zaměstnání by se pak jednalo o částku 260 EUR měsíčně. Žalovaný rovněž vynakládá měsíční náklady na parkování v místě zaměstnání ve výši 87 EUR, na pojištění vozidla ve výši 163 EUR, náklady na údržbu vozidla a servis v roce 2019 ve výši cca 245 EUR měsíčně a v roce 2020 cca 289 EUR měsíčně, náklady na roční dálniční známku do ČR ve výši 58,24 EUR, náklady na roční dálniční známku v Rakousku ve výši 90 EUR. Žalovaný rovněž koupil nové vozidlo s příslušenstvím za částku 21 835 EUR. Žalovaný dále uvedl, že skutečný průměrný příjem žalovaného ze zaměstnání činil v roce 2019 částku 5 642 EUR a v roce 2020 částku 5 786 EUR. Žalovaný dále uvedl, že není pravdou, že nájemné z bytu TOP 16 se používá na splácení hypotečního úvěru. Tento příjem totiž je posílán na společný účet manželů, z něhož je pak pravidelně odčerpáván na soukromý účet žalobkyně. Žalovaný pak musí splácet hypoteční úvěry na oba byty sám (včetně životního pojištění, které je nutné mít zřízené pro čerpání hypotečního úvěru), jakož i provozní a další náklady. Celkové výdaje za byt TOP 16 za období od prosince 2018 do května 2021 (dále jen„ předmětné období“) činily 23 885,50 EUR a za byt TOP 17 až do jeho prodeje 25 299,59 EUR Náklady žalovaného na bydlení v [jméno] [příjmení] zahrnují náklady na energie, pojištění, odpady, poplatky na kanalizace, povinné televizní poplatky, údržbu, provoz a opravy domu a zahrady a v roce 2019 činily v průměrné měsíční výši 539 EUR a v roce 2020 447,65 EUR. Žalovaný musel navíc sám hradit náklady na školní družinu do konce srpna 2019 ve výši 703,89 EUR, dorovnání společného bankovního účtu ve výši 1 000 EUR (naposledy 1. 8. 2018), na přání žalobkyně nákupy potravin v Rakousku určené pro pobyt v [obec] a nákup oblečení pro děti ve výši 228,83 EUR ke konci března 2019. Žalovaný rovněž poukázal na skutečnost, že žalobkyně si mohla najít lépe ohodnocenou pracovní pozici vzhledem k jejímu vzdělání a předchozí praxi, přičemž děti mohou chodit do školní družiny. Rovněž není pravdou, že by za rozpadem manželství stál žalovaný. Žalovaný se odstěhoval ze společné domácnosti z důvodu opakované eskalace vzájemných konfliktů ze strany žalobkyně.

3. Žalobkyně uvedla, že dle jejího názoru má být ve věci aplikováno české hmotné právo, a je tak třeba vycházet z hmotné a kulturní úrovně obou účastníků. Žalobkyně uvedla, že žalovaný déle než rok využívá její automobil, navíc veškeré cestovní náklady započítává k tíži žalobkyně. Žalobkyně opakovaně žalovanému navrhovala, nechť zváží převoz dětí vlakem. Rovněž žalovanému nabízela pro víkend s dětmi k dispozici její pražský byt, což žalovaný odmítá. Žalobkyně se vždy při plánování styku s dětmi snaží žalovanému vyjít vstříc, rovněž není pravdou, že by žalobkyně odmítala převzít děti na nádraží v [obec]. K tvrzení žalovaného, že žalobkyně přečerpávala společný účet, žalobkyně uvedla, že to byl naopak žalovaný, kdo od února 2018 do doby, kdy přestal na společný účet posílat svůj plat, pro své potřeby vybíral ze společného účtu vyšší částky než žalobkyně. Na pokyn žalovaného byl společný účet od 14. 8. 2018 do 4. 11. 2018 zablokován, a žalobkyně tak neměla přístup k peněžním prostředkům na společném účtu, a to v době, kdy neměla příjem ze zaměstnání a s dětmi se stěhovala do [obec].

4. Jelikož žalovaný je státním příslušníkem Rakouska, je ve věci dán mezinárodní prvek. Dle čl. 3 písm. b) Nařízení (ES) č. 4/2009 ze dne 18. 12. 2008, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen„ Nařízení ve věcech vyživovacích), je dána mezinárodní příslušnost věc projednat a rozhodnout českým soudům.

5. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

6. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 55 C 103/2019-153 ze dne 18. 5. 2021, které nabylo právní moci dne 28. 5. 2021 (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 55 C 103/2019 ze dne 18. 5. 2021).

7. V listopadu 2018 se žalobkyně snažila s žalovaným dohodnout na řešení situace po rozpadu soužití, nicméně neúspěšně (viz e-mailová komunikace mezi žalobkyní a žalovaným z 26. a 27. 11. 2018).

8. Na výdajích peněžních prostředků ze společného účtu se účastníci v rozmezí března až července 2018 podíleli následovně: žalovaný v průměru 1 625 EUR měsíčně, žalobkyně v průměru 1 505 EUR měsíčně (viz ručně psaný přehled výdajů na společném účtu za březen až červenec 2018; výpis ze společného bankovního účtu účastníků za měsíce březen až červenec 2018).

9. Ohledně příjmů a nákladů žalobkyně učinil soud následující skutková zjištění.

10. Žalobkyně dne 27. 1. 2010 převedla ze svého účtu na společný účet účastníků částku 18 500 EUR určených na pořízení automobilu (viz výpis z bankovního účtu žalobkyně [číslo] z něhož je patrná platba ze dne 27. 1. 2010).

11. Žalobkyně byla doporučena dne 22. 8. 2018 na vyšetření a naplánování RHB pro poruchu statiky páteře způsobené sedavým zaměstnáním. Další poukaz na vyšetření byl žalobkyni vystaven dne 28. 12. 2018 (viz poukazy na vyšetření/ošetření). Žalobkyně v rozmezí od 1. 10. 2018 do 10. 9. 2019 zaplatila za stomatologa 19 190 Kč (viz výpis z účtu žalobkyně s platbami za zubaře; příjmový pokladní doklad – stomatologie vč. stvrzenek pro zákazníka). Za Bachovu terapii a konzultace žalobkyně zaplatila částku 1 100 Kč, v ELANATURA dne 27. 5. 2019 zaplatila částku 2 050 Kč (účtenka na částku 1 100 Kč a 2 050 Kč).

12. Žalobkyně uzavřela dne 1. 8. 2018 pracovní smlouvu se [právnická osoba] a.s., na jejímž základě se žalobkyně zavázala od 1. 8. 2018 na dobu určitou 6 měsíců pracovat na pozici právní asistentka na zkrácený pracovní úvazek 25 hodin týdně. Hrubá mzda byla sjednána ve výši 40 000 Kč měsíčně a dále měsíční odměna až do výše 5 000 Kč (viz pracovní smlouva ze dne 1. 8. 2018; mzdový výměr). Dne 22. 1. 2019 byl pracovní poměr žalobkyni prodloužen na dobu neurčitou (viz dodatek [číslo] k pracovní smlouvě ze dne 1. 8. 2018). Žalobkyně podstoupila dne 2. 7. 2018 lékařskou prohlídku (viz základní lékařské informace včetně žádosti o lékařský posudek). Žalobkyně měla od [právnická osoba] a.s., čistý měsíční příjem v následující výši – květen 2021 ve výši 32 059 Kč, duben 2021 ve výši 25 083 Kč, březen 2021 ve výši 23 110 Kč, únor 2021 ve výši 63 942 Kč, leden 2021 ve výši 36 791 Kč, prosinec 2020 ve výši 35 625 Kč, listopad 2020 ve výši 28 005 Kč, říjen 2020 ve výši 34 031 Kč, září 2020 ve výši 34 135 Kč, srpen 2020 ve výši 34 735 Kč, červenec 2020 ve výši 36 654 Kč, říjen 2019 ve výši 32 178 Kč, září 2019 ve výši 32 126 Kč, srpen 2019 ve výši 32 435 Kč, červenec 2019 ve výši 33 713 Kč (viz výpis z účtu žalobkyně ohledně příjmu od [právnická osoba] a.s. za období od 12. 5. 2021 do 12. 8. 2020; výplatní lístky žalobkyně za měsíce březen až květen 2021; výplatní lístky žalobkyně za měsíce červenec až říjen 2019).

13. Žalobkyně dne 10. 8. 2018 požádala o urychlené zpracování převodu částky 375 EUR ze společného na její vlastní účet. [příjmení] žalobkyni odpověděla, že na žádost žalovaného bude debetní rámec na účtu měsíčně redukován o částku 822 EUR. Nepřesáhnou-li příchozí měsíční platby tuto částku, nebude možná dispozice včetně provedení trvalých příkazů a stažení prostředků (viz zpráva žalobkyně ze dne 10. 8. 2018 v internetbankingu Erste Sparkasse; reakce banky ze dne 10. 8. 2018).

14. Žalobkyně si ze společného účtu účastníků převedla na svůj účet příjmy z nájemného bytu TOP 17 - v prosinci 2018 částku 822 EUR a 206 EUR, v lednu 2019 částku 787 EUR, v únoru 2019 částku 822 EUR, v březnu 2019 částku 822 EUR, v srpnu 2020 částku 820 EUR, v září 2020 částku 810 EUR, v únoru 2021 částku 822 EUR, v březnu 2021 částku 800 EUR, v dubnu částku 785 EUR, v květnu 2021 částku 820 EUR, v červnu 2021 částku 800 EUR (viz výpis ze společného účtu účastníků za období od srpna 2018 do března 2019, výpis ze společného účtu účastníků za období od srpna 2020 do června 2021).

15. Žalobkyně uzavřela coby nájemkyně dne 17. 5. 2018 nájemní smlouvu k bytu o dispozici 3+kk s příslušenstvím o výměře 87 m a balkon 4 m. [ulice] nájemné bylo sjednáno ve výši 23 000 Kč bez nákladů spojenými se službami spojenými s užíváním bytu (viz nájemní smlouva ze dne 17. 5. 2018).

16. Žalobkyni byla za stěhování vystavena dne 24. 6. 2018 faktura na částku 17 725 Kč (viz faktura č. 2018 ze dne 24. 6. 2018). Dne 28. 9. 2018 byl žalované vystaven daňový doklad za stěhování ve výši 7 000 Kč (viz paragon – daňový doklad na částku 7 000 Kč za stěhování).

17. Žalobkyni byla dne 23. 9. 2020 vystavena společností [právnická osoba] za opravu vozu VW Golf faktura na částku 32 070 Kč (viz faktura č. FV020110). Žalobkyni byla výzvou ze dne 17. 10. 2020 sdělena výše pojistného k automobilu za pojistné období ve výši 4 869 Kč (viz dopis ze dne 17. 10. 2020 do [obec] podnikatelské pojišťovny). 18. [ulice] náklady na nezletilého syna [jméno] činí cca 25 600 Kč (jídlo – 4 000 Kč, oblečení – 1 500 Kč, bydlení – 8 600 Kč, fotbal – 600 Kč, keramika – 1 000 Kč, angličtina – 700 Kč, školní potřeby - 300 Kč, škola fond – 250 Kč, dovolená – 3 000 Kč, PC, tablet, mobil – 1 500 Kč, kolo, koloběžka, skateboard – 500 Kč, dárky (narozeniny, Vánoce, Velikonoce, vysvědčení) – 850 Kč, doučování na přijímací zkoušky na gymnázium – 2 800 Kč) a od září 2021 je nutné navíc připočíst školné na osmiletém jazykovém gymnáziu a pro nezletilého [jméno] cca 20 000 Kč (jídlo – 4 000 Kč, oblečení – 950 Kč, bydlení – 8 600 Kč, fotbal – 600 Kč, keramika – 1 000 Kč, školní potřeby - 300 Kč, družina – 250 Kč, škola fond – 250 Kč, dovolená – 3 000 Kč, PC, tablet, mobil – 200 Kč, dárky (narozeniny, Vánoce, Velikonoce, vysvědčení) – 850 Kč) – (viz přehled aktuálních průměrných měsíčních výdajů na potřeby nezletilých).

19. Ohledně příjmů a výdajů žalovaného soud učinil následující zjištění.

20. Mzda žalovaného od [příjmení] [jméno] činila v lednu 2018 částku 4 464,34 EUR, v únoru 2018 částku 4 868,36 EUR, v březnu 2018 částku 11 000,49 EUR, v dubnu 2018 částku 4 065,74 EUR, v květnu 2018 částku 9 366,56 EUR, v červnu 2018 částku 4 069,49 EUR, v červenci 2018 částku 4 060,32 EUR, v srpnu 2018 částku 4 065,74 EUR, v září 2018 částku 4 065,74 EUR, v říjnu 2018 částku 4 065,74 EUR, v listopadu 2018 částku 7 595,38 EUR, v prosinci 2018 částku 4 065,74 EUR, lednu 2019 částku 4 487,97 EUR, v únoru 2019 částku 4 154,29 EUR, v březnu 2019 částku 12 909,51 EUR, v dubnu 2019 částku 4 155,66 EUR, v květnu 2019 částku 9 363,35 EUR, v červnu 2019 částku 4 154,29 EUR, v červenci 2019 částku 4 154,29 EUR, v srpnu 2019 částku 4 154,29 EUR, v září 2019 částku 4 154,29 EUR, v říjnu 2019 částku 4 154,29 EUR, v listopadu 2019 částku 7 760,80 EUR, v prosinci 2019 částku 4 135,37 EUR, v lednu 2020 částku 4 603,33 EUR, v únoru 2020 částku 4 191,93 EUR, v březnu 2020 částku 13 176,42 EUR, v dubnu 2020 částku 4 219,40 EUR, v květnu 2020 částku 9 594,48 EUR, v červnu 2020 částku 4 209,35 EUR, v červenci 2020 částku 4 205,96 EUR, v srpnu 2020 částku 4 183,87 EUR, v září 2020 částku 4 454,33 EUR, v říjnu 2020 částku 4 226,20 EUR, v listopadu 2020 částku 8 001,74 EUR, v prosinci 2020 částku 4 380,57 EUR, v lednu 2021 částku 4 773,54 EUR, v únoru 2021 částku 4 375,43 EUR, v březnu 2021 částku 13 523,19 EUR, v dubnu 2021 částku 4 308,30 a v květnu 2021 částku 9 666,47 EUR (výplatní pásky za [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 05/ 2018, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]; výpis z účtu žalovaného za období od ledna do prosince 2018; výpis z účtu žalovaného s příjmy ze zaměstnání za období od prosince 2018 do dubna 2021).

21. Žalovaný od října 2020 do ledna 2021 čerpal ze společného účtu účastníků cca 820 EUR měsíčně připadající na nájemné z bytu TOP 16 (viz přehled čerpání žalobkyně a žalovaného ze společného účtu za období od října 2020).

22. Přeplatek žalovaného na dani z příjmů za rok 2017 činil 3 858 EUR a za rok 2018 činil 3 713 EUR (viz přiznání k dani z příjmů za rok 2017 a 2018). [ulice] úřad dne 7. 1. 2022 vyzval žalovaného k zodpovězení dotazů týkajících se daňového přiznání za rok 2019 a 2020. Žalovaný zaslal odpověď dne 24. 1. 2022 (viz žádost finančního úřadu o doplnění informací k daňovému přiznání za rok 2019 a 2020; podací lístek k odpovědi finančnímu úřadu). [příjmení] přiznání k dani z příjmů žalovaného za roky 2019 a 2020 byla dne 5. 1. 2022 stále ve zpracování (viz přehled daňových přiznání na portálu finančního úřadu).

23. Hypotéka na byt TOP 16 byla žalovaným hrazena ve výši 581,98 EUR měsíčně (výpis z účtu vztahující se k platbám hypoték za období od července 2018 do března 2019; výpis z účtu žalovaného se seznamem transakcí s úhradami nákladů bytu TOP 16 za období od prosince 2018 do května 2021).

24. Předpis nákladů spojených s bytem TOP 16 na leden 2019 činil 175 EUR a na zbytek roku 2019 činil 208,28 EUR, přičemž tato částka byla žalovaným uhrazena v únoru a březnu 2019. V lednu 2019 byla uhrazena částka 175 EUR a v prosinci 2018 částka 205,32 EUR. Od února 2019 do srpna 2019 bylo žalovaným hrazeno 208,28 EUR měsíčně, v prosinci 2019 bylo uhrazeno 176,87 EUR, od ledna 2020 do prosince 2020 bylo hrazeno 181,87 EUR měsíčně a od února 2021 do května 2021 bylo hrazeno 175,38 EUR měsíčně (předpis SMT Immobilien k bytu TOP 16 za leden až prosinec 2019; předpis SMT Immobilien k bytu TOP 16 za únor až prosinec 2019; výpis z účtu za období září 2018 až březen 2019 k provozním nákladům; výpis z účtu žalovaného se seznamem transakcí s úhradami nákladů bytu TOP 16 za období od prosince 2018 do května 2021). V roce 2016 vznikl na službách přeplatek ve výši 397,49 EUR, v roce 2017 přeplatek 529,24 EUR, v roce 2018 přeplatek ve výši 498,74 EUR, v roce 2019 nedoplatek ve výši 352,37 EUR, v roce 2020 přeplatek ve výši 261,78 EUR (viz vyúčtování služeb k bytu TOP 16 za rok 2016, 2017, 2018, 2019, 2020). Životní pojištění WWK nylo od srpna 2018 do května 2021 žalovaným hrazeno ve výši 42,65 EUR měsíčně (viz výpis k životnímu pojištění nezbytnému pro úvěry od srpna 2018 do března 2019; výpis z účtu žalovaného se seznamem transakcí s úhradami nákladů bytu TOP 16 za období od prosince 2018 do května 2021).

25. Hypotéka na byt TOP 17 byla hrazena žalovaným ve výši 1 015,76 EUR měsíčně, přičemž poslední úhrada splátky hypotéky byla učiněna 15. 5. 2020 (výpis z účtu vztahující se k platbám hypoték za období od července 2018 do března 2019; výpis z účtu [číslo] za rok 2019 a za leden až červen 2020; výpis z účtu žalovaného se seznamem transakcí s úhradami nákladů bytu TOP 17 za období od prosince 2018 do srpna 2020).

26. Předpis nákladů spojených s bytem [adresa]. V lednu 2019 byla uhrazena částka 319,06 EUR, v prosinci 2018 byla uhrazena částka 358,50 EUR. V září 2019 byla uhrazena částka 216,01 EUR, od října 2019 do prosince 2019 byla hrazena částka 339,05 EUR měsíčně a od ledna 2020 do června 2020 byla hrazena částka 350,12 EUR měsíčně (předpis SMT Immobilien k bytu TOP 17 za leden až prosinec 2019; předpis SMT Immobilien k bytu TOP 17 za únor až prosinec 2019; výpis z účtu za období září 2018 až březen 2019 k provozním nákladům; výpis z účtu žalovaného se seznamem transakcí s úhradami nákladů bytu TOP 17 za období od prosince 2018 do srpna 2020). V roce 2018 vznikl na službách přeplatek ve výši 123,05 EUR. Vyúčtování za roky 2019 a 2020 bylo zasláno již novému vlastníkovi bytu TOP 17 (viz vyúčtování služeb k bytu TOP 17 za rok 2018; e-mail od SMT Immobilien ze dne 31. 1. 2022). Za období od srpna 2018 do března 2019 byla žalovaným hrazena záloha na elektřinu ve výši 62,40 EUR měsíčně (viz zálohy za elektrické energie pro byt TOP 17 za srpen 2018 až březen 2019). Za období od 17. 5. 2017 do 16. 5. 2018 byl za elektřinu vyúčtován přeplatek ve výši 27,36 EUR, za období od 17. 5. 2018 do 16. 5. 2019 přeplatek ve výši 380,98 EUR a za období od 17. 5. 2019 do 11. 5. 2020 přeplatek ve výši 0,86 EUR (viz vyúčtování elektřinu k bytu TOP 17 za období od 17. 5. 2017 do 16. 5. 2018, od 17. 5. 2018 do 16. 5. 2019 a od 17. 5. 2019 do 11. 5. 2020). Životní pojištění [příjmení] bylo od srpna 2018 do srpna 2020 žalovaným hrazeno ve výši 27,26 EUR měsíčně (viz výpis k životnímu pojištění nezbytnému pro úvěry od srpna 2018 do března 2019; výpis z účtu žalovaného se seznamem transakcí s úhradami nákladů bytu TOP 17 za období od prosince 2018 do srpna 2020). Žalovaný platil v období od září 2018 do srpna 2020 pojištění domácnosti Wüstenrot ve výši 17,75 EUR měsíčně (viz výpis z účtu za období od září 2018 do března 2019 k pojištění domácnosti pro byt TOP 17; výpis z účtu žalovaného se seznamem transakcí s úhradami nákladů bytu TOP 17 za období od prosince 2018 do srpna 2020).

27. Příspěvky na účtu žalovaného [příjmení] [jméno] činily v roce 2017 částku 1 5575,59 EUR, celkový zůstatek činil k 31. 12. 2017 částku 7 067,40 EUR. Žalovaný však k 5. 3. 2018 neměl zákonný nárok na vyplacení (viz výpis z VBV účtu žalovaného ze dne 5. 3. 2018).

28. Na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 14 Nc 1067/2019-479 ze dne 10. 9. 2020 byli nezletilí synové svěřeni do péče žalobkyně (bod I. výroku), žalovanému bylo uloženo platit výživné nezletilým počínaje dnem 1. 3. 2018 částkou 16 000 Kč pro výživu nezletilého [jméno] a částkou 15 000 Kč pro výživu nezletilého [jméno] (bod II. výroku) a žalovanému bylo uloženo zaplatit nedoplatek na výživném od 1. 3. 2018 do 31. 8. 2018 ve výši 312 386 Kč a 285 386 Kč (bod IV. výroku). Rozsudkem Městského soudu pro [část Prahy] potvrzen výrok o péči a výrok o výživném byl změněn tak, že žalovaný je povinen platit výživné s účinností od 1. 7. 2018. Dále byla změněna výše nedoplatku tak, že činí 184 576 Kč a 160 576 Kč. Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu plyne, že žalobkyní převáděná částka 822 EUR z nájemného z bytu TOP 16 ze společného na svůj účet byla za období od prosince 2018 do září 2020 celá započtena na dlužné výživné žalovaného (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 14 Nc 1067/2019-479 ze dne 10. 9. 2020; rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 17 Co 340/2020-526 ze dne 28. 1. 2021; výpočet dlužného výživného dle rozsudku Městského soudu č. j. 17 Co 340/2020-526 ze dne 28. 1. 2021).

29. Žalovaný dne 30. 4. 2019 zaplatil koloběžku a školní tašku v ceně 300 EUR (viz transakce ve výši 300 EUR za školní tašku a koloběžku). Žalovanému byla za dva týdny o prázdninách 2019 vystavena faktura za hlídání dětí na částku 360 EUR, kterou žalovaný dne 16. 7. 2019 zaplatil (viz faktura [číslo]; transakce vztahující se k částce 360 EUR).

30. V případě chaty v [jméno] [příjmení], v níž žalovaný žije, se jedná o malou chatu se zahradou (viz fotografie chaty). Od prosince 2018 do května 2021 žalovaný zaplatil za energie částku 3 923,44 EUR, za poplatky za kanalizaci 1 061,39 EUR, za pojištění 958,10 EUR a za odpady 653,18 EUR. Žalovaný dále zaplati částky 6 074,08 EUR a 1 421,30 EUR za položky např. v [příjmení], T-Mobile apod. (viz transakce vztahující se k bydlení žalovaného v [jméno] [příjmení] od 1. 12. 2018 do 28. 5. 2021). Žalovanému vznikl za období od 18. 8. 2017 do 20. 8. 2018 nedoplatek na energiích ve výši 680,36 EUR, v období od 21. 8. 2018 do 20. 8. 2019 vznikl nedoplatek ve výši 519,80 EUR, za období od 21. 8. 2019 do 17. 8. 2020 vznikl přeplatek ve výši 99,36 EUR, za období od 18. 8. 2020 do 10. 8. 2021 vznikl nedoplatek ve výši 383,77 EUR (viz vyúčtování energií v [jméno] [příjmení] za období od 18. 8. 2017 do 20. 8. 2018, od 21. 8. 2018 do 20. 8. 2019, od 21. 8. 2019 do 17. 8. 2020 a od 18. 8. 2020 do 10. 8. 2021). 31. [příjmení] [jméno] [příjmení] do [příjmení] [příjmení] ve [obec] je možné využívat služeb hromadné dopravy. Cesta trvá v rozmezí od 1 hodiny 4 minut do 1 hodiny 15 minut (viz trasa na webové stránce Google mapy z [jméno] [příjmení] [jméno] do [příjmení] [příjmení], [příjmení]). Cesta automobilem trvá od 54 minut do 1 hodiny 10 minut podle zvolené trasy, přičemž rychlejší trasa je dlouhá 63,6 km a pomalejší trasa je dlouhá 40,7 km (viz trasa na webové stránce Google mapy z [příjmení] [příjmení] 14, [příjmení], do [jméno] [příjmení], Brauhausgasse 392). Podle informací z internetových stránek dopravního podniku činí výše ročního jízdného 365 EUR.

32. Žalovaný za období od 1. 12. 2018 do 28. 5. 2021 zaplatil za pohonné hmoty částku 8 681,65 EUR, za údržbu, opravy a servis částku 6 792,96 EUR, za pojištění vozidla částku 4 973,25 EUR, za parkovné částku 2 490 EUR, za mýtné částku 102,74 EUR, za nákup vozidla, příslušenství k vozidlu, leasing částku 21 834,99 EUR a za další náklady vztahující se k vozidlu částku 631,48 EUR (seznam transakcí vztahujících se k vozidlu za období od prosince 2018 do května 2021).

33. Z [obec] do [obec] je možné cestovat vlakem nebo autobusem s dobou trvání cca 4 hodiny. Cesta pro jednu osobu činí částku od 299 Kč do 763 Kč, v případě cestování s dětmi od 586 Kč do 957 Kč (viz internetový výpis přehledu vhodných vlakových spojení včetně uvedených cen; ceny jízdného mezi Vídní a Prahou u [právnická osoba]). Žalobkyně nabízela žalovanému možnost využití pražského bytu v její nepřítomnosti s tím, že by žalovanému odpadla nutnost jezdit s dětmi vždy z [obec] do [obec] a zpět, nicméně žalovaný to opakovaně až na jednu výjimku odmítal. Důvodem bylo zejména tvrzení žalovaného, že děti se v Rakousku uvidí s babičkou, sestrou a přáteli (viz e-maily mezi žalobkyní a žalovaným v rozmezí od 19. 9. 2018 do 4. 4. 2019).

34. Na základě kupní smlouvy ze dne 13. 5. 2020 došlo k prodeji společného bytu TOP 17 za částku 380 000 EUR (viz kupní smlouva ze dne 13. 5. 2020). Dne 27. 5. 2020 uzavřeli účastníci smlouvu o advokátní úschově, na jejímž základě se dohodli, že část kupní ceny z prodeje bytu TOP 17 bude složena do advokátní úschovy a část účastníkům v souladu s dohodami účastníků ohledně jejich vnosů do společného jmění manželů ze dne 31. 3. 2009 (žalobkyni 42 691 EUR, žalovanému 6 099 EUR) a část dle částečného zúžení společného jmění manželů ze dne 27. 5. 2020 (žalobkyni 60 000 EUR, žalovanému 60 000 EUR) - (viz smlouva o advokátní úschově ze dne 27. 5. 2020). [příjmení] z prodeje bytu ve výši 66 099 EUR byla dne 20. 7. 2020 převedena žalovanému (viz doklad o převodu částky 60 000 EUR ze dne 20. 7. 2020; doklad o převodu částky 6 099 EUR ze dne 20. 7. 2020).

35. Z výslechu žalobkyně soud zjisti, že účastníci v roce 2019 byli manželé 12 let. Žalobkyně před 12 lety kvůli žalovanému opustila advokátní praxi a odešla za žalovaným do Rakouska, neboť ten tam měl tehdy sedmiletou dceru, tak aby za ní nemusel dojíždět. Krátce na to žalobkyně otěhotněla a zůstala s dětmi devět let doma. Předtím ve [obec] pracovala jako právník v mezinárodní kanceláři, kam byla vyslána Prahou. Nejprve byla placena z [obec], poslední tři měsíce před mateřskou dovolenou žalobkyni převzala [obec]. V roce 2015 se snažila v Rakousku získat zaměstnání, ale o české právníky nebyl zájem. Bylo jí vyplaceno odstupné ve výši 15 000 EUR, navíc pobírala od úřadu práce 700 EUR měsíčně. K rozpadu manželství účastníků došlo z důvodu, že žalovaný navázal mimomanželský vztah. V květnu 2018 účastníci sdělili dětem, jaká je situace a že se žalobkyně s dětmi stěhuje do [obec]. Žalobkyně v srpnu 2018 nastoupila do práce na poloviční úvazek na pět hodin denně na pozici právník v pojišťovnictví. Žalobkyně si musela spoustu věcí znovu osvojit, neboť za dobu, co byla doma s dětmi, se toho hodně změnilo. Žalobkyně hovoří německy, absolvovala kurs angličtiny. Po přestěhování do [obec] žalobkyně měla velké finanční výdaje, musela doplatit rakouskému finančnímu úřadu 20 000 Kč, navíc nemohla vybírat peníze ze společného účtu účastníků, neboť žalovaný požádal banku, aby veškeré příchozí peníze byly použity na dorovnání debetu. Od prosince 2018 si žalobkyně ze společného účtu strhávala částku cca 800 EUR připadající na příjem z pronájmu. Žalobkyně má příjem ve výši 32 0000 Kč čistého měsíčně, dále příjem z pronájmu po odečtení hypotéky a daně ve výši 10 000 Kč měsíčně. Bydlí v pronajatém bytě s dispozicí 3+kk v [část obce], kde plátí nájemné spolu s poplatky 26 000 Kč měsíčně. Zdravotní stav manželky je dobrý, rovněž děti jsou zdravé, pouze starší syn má silnou alergii. Žalobkyně v [obec] nemá nikoho, kdo by jí pomáhal. Matka již nežije, otec žije v [obec] a sestra v [obec]. Manžel si bere děti jedenkrát za 14 dnů a jezdí s nimi na otočku do [obec]. Žalobkyně žalovanému nabízela, že by mohl zůstat s dětmi v jejím bytě v [obec], ale žalovaný s tímto nesouhlasil. Naopak žalobkyni vždy vyúčtuje náklady za cestu ve výši 1 040 EUR, které odečítá z výživného.

36. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný je od roku 2013 zaměstnán u [právnická osoba] Energy na pozici právník – senior. Za rok 2018 činil jeho průměrný čistý měsíční příjem 4 689 EUR. V roce 2017 a 2019 jsou příjmy zhruba obdobné. Skutečnou výši platu žalovaný zjistí teprve v okamžiku, kdy dodaní 13. a 14. plat. S žalobkyní mají příjem z nájmu bytu TOP 16, který je posílán na společný účet účastníků, z něho si žalobkyně tuto částku ve výši 822 EUR měsíčně převádí na svůj účet. Společný účet účastníků byl přečerpáván, a proto si plat začal nechat posílat na svůj podnikatelský účet, na který převedl rovněž veškeré své náklady. Společný účet účastníků nebyl zablokován, ale bylo dohodnuto s bankou, že na něm dojde k dorovnání debetu. Žalovaný platí výživné na svoji první dceru ve výši 650 EUR měsíčně. Žalovaný žije na chatě, která patří zčásti žalovanému a z části jeho matce. Žalovaný má náklady jednak s bytem TOP 16 a s bytem TOP 17 (pozn. až do jeho prodeje), jednak s bydlením a s dojížděním. Žalovaný dvakrát měsíčně jezdí automobilem z [obec] do [obec] pro děti a zpět. Cestování vlakem žalovaný považuje za časově mnohem náročnější, přestože mu žalobkyně nabídla, že by děti přivedla na nádraží. Žalobkyně nabídla žalovanému zůstat s dětmi v pražském bytě, nicméně s tímto žalovaný nesouhlasí. Má za to, že pro děti je přínosné, že jezdí do [obec], kde mají babičku, sestru, přátele a neztrácí kontakt s německým jazykem. Zdravotní stav žalovaného je přiměřený jeho věku.

37. V roce 2018 činily komparativní cenové hladiny v Rakousku 109,6 a v České republice 70,8, v roce 2019 činily v Rakousku 112,1 a v České republice 74, v roce 2020 činily v Rakousku 113,1 a v České republice 75,1, přičemž se jedná o poměry mezi paritami kupní síly a devizovými kurzy každé země (viz komparativní cenové hladiny).

38. Právní zástupkyně žalobkyně v květnu a srpnu 2019 navrhovala právnímu zástupci žalovaného jednání o možném mimosoudním řešení sporu, nicméně neúspěšně (e-mailová komunikace mezi právními zástupci účastníků od května 2019 do srpna 2019).

39. Soud pro nadbytečnost zamítl provedení důkazu kopií kapitoly Immobilien im Privatvermögen.

40. Soud dále k důkazu provedl článek z webového rozhraní [webová adresa] ze dne 7. 12. 2018 –„ Vídeňané bydlí výrazně levněji než Pražané. Nový přísný zákon má zaručit, aby to tak zůstalo“, vyjádření otce k návrhu matky na úpravu poměrů nezletilých dětí pro dobu do rozvodu i po rozvodu manželství ze dne 18. 7. 2019, výpis z účtu žalovaného za období od listopadu 2016 do listopadu 2017, propočty výživného – Österreichische Arbeitsgemeinschaft für Jugendwohlfahrt, upomínka kvůli nepřípustnému zaznamenávání hovorů ze dne 27. 6. 2019, e-mail od žalovaného žalobkyni ze dne 16. 6. 2018, 3. 12. 2018 včetně tabulky a z 22. 1. 2019 a 31. 1. 2019, ilustrační výpočet příjmů a výdajů účastníků, ale neučinil z nich žádná skutková zjištění.

41. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

42. Účastníci byli manželé až do 28. 5. 2021, kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství. Žalobkyně se rozhodla kvůli žalovanému opustit advokátní praxi a přestěhovat se s ním do Rakouska, kde měl žalovaný již dceru. Účastníkům se za trvání manželství narodily dvě dosud nezletilé děti. Účastníci žili spolu s dětmi v bytě ve [obec], avšak žalovaný v první polovině roku 2018 navázal mimomanželský vztah. Žalobkyně se rozhodla společně s dětmi přestěhovat do [obec] a najít si tam práci. Účastníci mají, resp. měli ve společném jmění manželů ve [obec] byty TOP 16 a TOP 17, přičemž byt TOP 17 byl v květnu 2020 prodán, část kupní ceny z jeho prodeje byla složena do advokátní úschovy a část vyplacena účastníkům v souladu s dohodami účastníků ohledně jejich vnosů do společného jmění manželů ze dne 31. 3. 2009 (žalobkyni 42 691 EUR, žalovanému 6 099 EUR) a část dle částečného zúžení společného jmění manželů ze dne 27. 5. 2020 (žalobkyni 60 000 EUR, žalovanému 60 000 EUR). Byt TOP 16 je pronajímán za měsíční nájemné ve výši 822 EUR, přičemž nájemné je zasíláno na společný účet účastníků. Společný účet účastníků byl v minulosti přečerpáván, přičemž peněžní prostředky ze společného účtu účastníci v březnu až červenci 2018 čerpali přibližně rovnoměrně s tím, že vyšší výdaje z tohoto účtu lze přičíst žalovanému. Žalovaný se s bankou dohodl, že na tomto účtu dojde k dorovnání debetu. Na dlužný debet tak bylo započítáváno nájemné ve výši 822 EUR a žalobkyně v době, kdy se s dětmi stěhovala do [obec], neměla přístup k těmto finančním prostředkům. V tu dobu měla žalobkyně rovněž další výdaje se stěhováním přesahující 30 000 Kč a výdaje v řádech tisíců Kč souvisejících s jejím zdravotním stavem. Žalovaný si následně začal nechat plat posílat na místo na společný účet účastníků na svůj podnikatelský účet, na který převedl rovněž veškeré své náklady.

43. Žalovaný je spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem o velikosti 2/3 zahradního domku v [jméno] [příjmení], který spoluvlastní se svoji matkou. Žalovaný žije v uvedeném zahradním domku v [jméno] [příjmení] od jara 2020 s přítelkyní. Nezletilé děti účastníků byly svěřeny do péče žalobkyně s tím, že žalovaný se s nimi stýká dvakrát měsíčně, kdy si pro ně automobilem přijede z Rakouska a opět s nimi odjede trávit víkend do Rakouska s tím, že chce, aby děti neztratily kontakt s babičkou, přáteli a německým jazykem. Žalobkyně nabízela žalovanému možnost setrvání s dětmi v jejím bytě, nicméně žalovaný tuto možnost nechce využívat. Žalovaný dojíždí automobilem do zaměstnání ve [obec], kde je zaměstnán jako právník u [právnická osoba] Energy. Do zaměstnání má žalovaný možnost jezdit hromadnou dopravou, přičemž doba cesty automobilem a hromadnou dopravou je obdobná a roční jízdné hromadné dopravy stojí 365 EUR. Stejně tak při cestování do České republiky pro děti má žalovaný možnost alternativně využít dopravy vlakem či autobusem za max. částku 957 Kč za zpáteční jízdenku s dětmi.

44. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání činí 5 929,14 EUR (za předmětné období prosinec 2018 – květen 2021 celkem 177 874,18 EUR). Přeplatek žalovaného na dani z příjmů za rok 2017 činil 3 858 EUR a za rok 2018 činil 3 713 EUR. Žalovanému bylo v rámci opatrovnického řízení na dlužné výživné na nezletilé syny započteno nájemné z bytu TOP 16 za období prosinec 2018 až září 2020 ve výši 18 040 EUR. Za období od října 2020 do ledna 2021 měl žalovaný příjem z pronájmu bytu TOP 16 v celkové výši 3 280 EUR. 45. [ulice] výdaje žalovaného jsou následující: Žalovaný platí měsíční výživné na svoji dceru [jméno] ve výši 650 EUR, na svého syna [jméno] ve výši 16 000 Kč a na svého syna [jméno] ve výši 15 000 Kč. V souvislosti s bytem [adresa], provozní náklady v průměrné výši 198 EUR. V roce 2018 vznikl na provozních nákladech nedoplatek ve výši 498,74 EUR, v roce 2019 nedoplatek ve výši 352,37 a v roce 2020 přeplatek ve výši 261,78 EUR. V souvislosti s bytem [adresa], provozní náklady v průměrné výši 345,60 EUR. Za období od 17. 5. 2017 do 16. 5. 2018 byl za elektřinu vyúčtován přeplatek ve výši 27,36 EUR, za období od 17. 5. 2018 do 16. 5. 2019 přeplatek ve výši 380,98 EUR a za období od 17. 5. 2019 do 11. 5. 2020 přeplatek ve výši 0,86 EUR. Ohledně bydlení v [jméno] [příjmení] žalovaný od prosince 2018 do května 2021 zaplatil za energie částku 3 923,44 EUR, za poplatky za kanalizaci 1 061,39 EUR, za pojištění 958,10 EUR a za odpady 653,18 EUR. Žalovaný dále zaplati částky 6 074,08 EUR a 1 421,30 EUR za položky např. v [příjmení], T-Mobile apod. Žalovanému vznikl za období od 18. 8. 2017 do 20. 8. 2018 nedoplatek na energiích ve výši 680,36 EUR, v období od 21. 8. 2018 do 20. 8. 2019 vznikl nedoplatek ve výši 519,80 EUR, za období od 21. 8. 2019 do 17. 8. 2020 vznikl přeplatek ve výši 99,36 EUR, za období od 18. 8. 2020 do 10. 8. 2021 vznikl nedoplatek ve výši 383,77 EUR. Žalovaný za období od 1. 12. 2018 do 28. 5. 2021 zaplatil za pohonné hmoty částku 8 681,65 EUR, za údržbu, opravy a servis částku 6 792,96 EUR, za pojištění vozidla částku 4 973,25 EUR, za parkovné částku 2 490 EUR, za mýtné částku 102,74 EUR, za nákup vozidla, příslušenství k vozidlu, leasing částku 21 834,99 EUR a za další náklady vztahující se k vozidlu částku 631,48 EUR. V případě, že by žalovaný jezdil do České republiky vlakem nebo autobusem stála by zpáteční jízdenky včetně dětí maximálně 2 000 Kč měsíčně.

46. Žalobkyně vlastní byt v [obec], který pronajímá. Žalobkyně žije s dětmi v pronajatém bytě v [obec] o dispozici 3+kk. Před narozením dětí žalobkyně pracoval jako právník a po přestěhování do [obec] pracovala jako právník ve [obec], přičemž nejprve spadala pod Prahu a následně pod [obec]. Po mateřské dovolené v roce 2015 se žalobkyně snažila najít práci, nicméně s ohledem na dobu, po kterou se nevěnovala oboru, o ni nebyl jako o českého právníka zájem. Po přestěhování do [obec] žalobkyně měla velké finanční výdaje, musela doplatit rakouskému finančnímu úřadu 20 000 Kč, navíc nemohla vybírat peníze ze společného účtu účastníků, neboť žalovaný požádal banku, aby veškeré příchozí peníze byly použity na dorovnání debetu. Od prosince 2018 si žalobkyně ze společného účtu strhávala částku 822 EUR připadající na nájemné z bytu TOP 16. V rámci opatrovnického řízení (konkrétně řízení před odvolacím soudem) byla tato částka započtena na dlužné výživné žalovaného. Po přestěhování do České republiky si manželka našla zaměstnání na poloviční úvazek 5 hodin týdně jako právní asistentka ve [právnická osoba] a.s. Pro zkrácený úvazek se žalobkyně rozhodla z důvodu, že se stará o nezletilé děti.

47. Průměrná čistá měsíční mzda žalobkyně činí 34 226,20 Kč. Další příjem žalobkyně činí nájemné z jí vlastněného bytu v [obec] ve výši 10 000 Kč měsíčně po odečtení hypotéky. Žalobkyně navíc v období od února 2021 do května 2021 měla příjem z nájmu bytu TOP 16 ve výši 3 280 EUR.

48. Průměrné měsíční výdaje žalobkyně za dané období sestávající z nájemného ve výši 23 000 Kč, nákladů na bydlení 3 000 Kč (od roku 2021 ve výši 4 000 Kč), nákladů na cestování automobilem s dětmi, příp. za otcem do [obec] ve výši 1 000 Kč a náklady spojené s péčí o děti ve výši 10 000 Kč.

49. Rozdíl cenových hladin v Rakousku a České republice činí za roky 2018, 2019, 2020 v průměru 35,3 % v neprospěch České republiky.

50. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

51. Rozhodným právem je podle čl. 15 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. 12. 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, právo české.

52. Podle § 697 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů (odst. 1). Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném (odst. 2).

53. Podle § 913 o. z., jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (odst. 1). Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (odst. 2).

54. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že za rozhodné období, tj. od prosince 2018 do května 2021 činily příjmy žalovaného celkem 208 658,18 EUR, které jsou tvořeny příjmy od zaměstnavatele – 177 874,18 EUR, přeplatky na dani z příjmů – 9 464 EUR (přeplatky za roky 2019 a 2020 s ohledem na absenci zpracovaných daňových přiznání za tyto roky soud stanovil odhadem jako 2,5 (30 měsíců) násobek průměrného přeplatku za roky 2017 a 2018, tzn. (3 858 EUR + 3 713 EUR) /2 * 2,5), započítané výživné ve výši 18 040 EUR (22 * 820 EUR - jedná se o nájemné z bytu TOP 16, které si žalobkyně od prosince 2018 do září 2020 převáděla ze společného účtu na vlastní účet, přičemž tato částka byla následně v rámci opatrovnického řízení celá započtena na dlužné výživné žalovaného, a to i přesto, že příjem z nájemného z bytu náležejícího do společného jmění manželů je příjmem společného jmění manželů a žalovanému tak měla být započtena pouze polovina této částky, a proto je na celou částku nutno pohlížet jako na příjem žalovaného), příjem z nájmu bytu TOP 16 za období od října 2020 do ledna 2021 ve výši 3 280 EUR (4 * 820 EUR).

55. Výdaje žalovaného v rozhodném období činí celkem částku 86 789,22 EUR 930 000 Kč a jsou tvořeny výživným dcery [jméno] ve výši 19 500 EUR (30 * 650 EUR), výživným na syny [jméno] a [jméno] ve výši 930 000 Kč (30 * 31 000 Kč), provozními náklady na bydlení žalovaného ve výši 7 500 EUR (30 * 250 EUR – žalovaný za předmětné období zaplatil za energie částku 3 923,44 EUR, za poplatky za kanalizaci 1 061,39 EUR, za pojištění 958,10 EUR a za odpady 653,18 EUR a nedoplatky za dané období činily 610,30 EUR. Dále má soud za to, že účelně vynaložené náklady jsou rovněž některé další položky z žalovaným prokazovaných výdajů, a to zejména náklady vynaložené v souvislosti s potřebou udržovat zahradní domek, a to ve výši cca 50 EUR měsíčně. Soud při stanovení výše nákladů na bydlení rovněž zohlednil skutečnost, že od jara 2020 žalovaný žije s přítelkyní (srov. nález ÚS ČR sp. zn. I. ÚS 527/06 ze dne 7. 3. 2007)), náklady na cestování ve výši 9 000 EUR (30 * 300 EUR – soud je toho názoru, že žalovaným tvrzené náklady jsou nepřiměřené, a to zejména s ohledem na skutečnost, že v případě, že by žalovaný jezdil pro děti do [obec] a zpět do [obec] vlakem, vynaložil by za zpáteční lístek i s dětmi částku 2 000 Kč měsíčně; rovněž v případě, že by žalovaný do zaměstnání jezdil hromadnou dopravou (s obdobnou dobou cesty), činily by roční náklady 397 EUR, tyto náklady by pak činily max. 150 EUR měsíčně; pro samotné zbývající cesty automobilem a s ním související náklady jako je pojistné pak soud považuje za adekvátní částku 150 EUR měsíčně. Žalovaným tvrzené výdaje v souvislosti se servisem a pořízení vozidla pak přímo souvisí s udržováním majetku žalovaného a tyto by neměly být v řízení zohledňovány), náklady na byt TOP 16 ve výši 24 875,70 EUR (30 * měsíční náklady – hypotéka 581,41 EUR, pojištění – 42,65 EUR, provozní náklady 205,13 EUR po započtení nedoplatku za prosinec 2018 ve výši 41,56 EUR, nedoplatku za rok 2019 ve výši 352,37 EUR, přeplatku za rok 2020 ve výši 261,78 EUR a odvozeného nedoplatku za leden až květen 2021 z předchozího 3 letého průměru ve výši 81,85 EUR), náklady na byt TOP 17 ve výši 25 913,52 EUR (18 * měsíční náklady – hypotéka 1 015,76 EUR, pojištění – 45,01 EUR, provozní náklady 378,87 EUR po započtení přeplatku za prosinec 2018 ve výši 10,25 EUR, odvozeného nedoplatku za rok 2019 ve výši 123,05 EUR, odvozeného přeplatku za rok devět měsíců 2020 ve výši 82 EUR, přeplatku na elektřině za rok 2018 ve výši 2,28 EUR, přeplatku na elektřině za rok 2019 ve výši 380,98 EUR a přeplatku za šest měsíců 2020 ve výši 0,28 EUR).

56. Rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného v EUR činí 121 868,96 EUR. Při přepočtu příjmů a výdajů žalovaného na Kč při kurzu 24,840 Kč/EUR platném ke dni vyhlášení rozsudku činí tato částka 3 027 224,97 Kč, přičemž je od ní nutno odečíst výživné na nezletilé syny ve výši 930 000 Kč. Rozdíl příjmů a výdajů žalovaného za předmětné období tak činí 2 097 224,97 Kč. S ohledem na skutečnost, že v Rakousku a v České republice jsou různé cenové hladiny, když rozdíl činí 35,3 %, má shora uvedený rozdíl při srovnání s Českou republikou hodnotu 1 409 335,20 Kč (2 097 224,97 Kč / 112,5 * 75,6) ..

57. Příjmy žalobkyně za předmětné období činí celkem 1 471 261,20 Kč a jsou tvořeny příjmy ze zaměstnání ve výši 1 026 786 Kč (30 * 34 226,20 Kč), příjmy z nájmu bytu po odečtení hypotéky 363 000 Kč (30 * 10 000 Kč) a příjmy z nájmu bytu TOP 16 za období od února do května 2021 činí 3 280 EUR (4 * 820 EUR) – při kurzu 24,840 Kč/EUR platném ke dni vyhlášení rozsudku částka 81 475,20 Kč.

58. Výdaje žalobkyně za předmětné období činí 1 127 000 Kč a sestávají z nájemného ve výši 690 000 Kč (30 x 23 000 Kč), z nákladů na bydlení za prosinec 2018 a rok 2019 činí 39 000 Kč (13 * 3 000 Kč), z nákladů za rok 2020 a leden až květen 2021 ve výši 68 000 Kč (17 * 4 000 Kč), z nákladů na cestování a automobil ve výši 30 000 Kč (30 * 1 000 Kč) a z nákladů spojených s péčí o děti ve výši 300 000 Kč (30 * 10 000 Kč).

59. Příjmy ani výdaje žalobkyně žalovaný v průběhu řízení nijak nesporoval.

60. Rozdíl mezi příjmy a výdaji žalobkyně činí 344 261,20 Kč.

61. Žalovanému tak v předmětném období pro osobní spotřebu zůstávala částka 1 409 335,20 Kč, zatímco žalobkyni pouze 344 261,20 Kč. Aby z těchto částek účastníci dosahovali stejné úrovně, je nutné stanovit výši poloviny jejich součtu a následně stanovit rozdíl, tzn. stanovit, o kolik zůstává žalovanému více. Polovina součtu zůstatků účastníků činí 876 798,20 Kč. Výše částky dorovnávající rozdíl v zůstatcích účastníků činí 532 537 Kč, tzn. 17 751,30 Kč měsíčně.

62. Soud kromě majetkových poměrů účastníků zohlednil rovněž skutečnost, že žalobkyně se stará o dva nezletilé syny, což má za následek rovněž to, že s ohledem na péči o syny žalobkyně nemůže v současné době usilovat o lépe placené zaměstnání. Péči o syny soud rovněž zohlednil při stanovení výše měsíčního výživného (srov. nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 511/05 ze dne 16. 3. 2006), a proto rozhodl, že adekvátní výše výživného nerozvedené manželky za předmětné období činí 20 000 Kč měsíčně.

63. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě co do částky 20 000 Kč měsíčně vyhověl a co do částky 5 000 Kč měsíčně ji zamítl.

64. Jelikož žalovaný na výživné žalobkyni za předmětné období ničeho nezaplatil, vznikl mu na výživném dluh ve výši 600 000 Kč, který je povinen žalobkyni zaplatit.

65. O nákladech řízení účastníků (výrok IV.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná co do částky 600 000 Kč (20 000 Kč měsíčně), žalovaný byl úspěšný co do částky 150 000 Kč (5 000 Kč měsíčně). Úspěch žalobkyně tak činí 80 %, úspěch žalovaného činí 20 %, a žalobkyně má tak právo na náhradu 60 % nákladů řízení. Náklady žalobkyně 138 811,20 Kč tvoří: odměna advokáta dle § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) za 10 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, další porada s klientem přesahující jednu hodinu ve dnech 4. 6. 2019 a 27. 5. 2021, písemná podání nebo návrh ve věci samé se dne 12. 12. 2018, 31. 5. 2019, 11. 9. 2019, 21. 11. 2019 a 25. 6. 2021; účast při jednání soudu dne 5. 6. 2019 a 17. 9. 2019) z tarifní hodnoty 600 000 Kč po 10 700 Kč za úkon, dále za 7 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. (další porada s klientem ze dne 25. 2. 2022, písemná podání nebo návrh ve věci samé ze dne 20. 11. 2021 a 28. 2. 2022, účast při jednání soudu dne 2. 9. 2021, 14. 1. 2022, 2. 3. 2022 a 18. 3. 2022) z tarifní hodnoty 750 000 Kč po 11 300 Kč za úkon, a odměna advokáta za 17 režijních paušálů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.), zvýšeno podle § 151 odst. 2 o. s. ř. o DPH 21 % z částky 191 200 Kč (tj. 40 152 Kč). Poměrná část nákladů žalobce tak činí 138 811,20 Kč (tj. 60 % z 231 352 Kč). O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám advokáta jako zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

66. Žalobkyně byla v řízení osvobozena od povinnosti platit soudní poplatek za žalobu dle § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Jelikož byla žalobkyně v řízení co do 80 % úspěšná, vznikla žalovanému povinnost dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích zaplatit soudní poplatek za žalobu. Sodní poplatek za žalobu s ohledem na předmět řízení ve výši 750 000 Kč činí dle Položky [číslo] písm. b) Sazebníku soudních poplatků 7 500 Kč, přičemž 80 % z této částky činí 6 000 Kč.