703 C 20/2019- 222

Rubrum

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: [název žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 340 639,94 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení 340 639,94 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 50 079,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 340 639,94 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum], přičemž původním věřitelem byla [právnická osoba] s. r. o., [IČO], sídlem [adresa]. Výše úvěru byla 200 000 Kč, poplatek za uzavření smlouvy 10 000 Kč a sjednaný úrok 16 % ročně a spláceno mělo být 4 056 Kč vždy ke každému 28. dni v měsíci. Jednalo se o úvěr na bydlení, na který se tehdy nevztahoval zákon o spotřebitelském úvěru – v žádosti o poskytnutí úvěru z [datum] spoludlužníci žádali o úvěr na bydlení; dle čl. II smlouvy byl úvěr poskytován na rekonstrukci nemovitosti; dále smlouva výslovně upozorňuje na to, že nespadá pod režim zákona o spotřebitelském úvěru; dále byl žalovanou podepsán formulář pro doložení splnění účelu na bydlení. Dále původní věřitel vycházel ze žádosti o poskytnutí úvěru, kde je proškrtnutá kolonka„ další věřitelé“. Tuto žádost přitom vyplňuje žadatel nebo za jeho přítomnosti obchodní zástupce a žalobkyně upozorňuje na zásadu poctivost v právním styku, ze které původní věřitel vycházel a úvěr poskytl na základě takto sdělených informací. Původní věřitel neměl žádné informace o dalších závazcích žalované. Částka 50 000 Kč byla žalované vyplacena v den podpisu v hotovosti, částka 135 944 Kč byla vyplacena bankovním převodem, zbylá částku 14 056 Kč započtena v souladu s čl. III. odst. 4 smlouvy na poplatek 10 000 Kč a první splátku. Žalovaná uhradila poplatek 10 000 Kč a dále 243 360,06 Kč na splátkách; z celkové částky 594 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit, zaplatila pouze 253 360,06 Kč. Přehled jednotlivých úhrad: dne [datum] byla zaplacena částka 14 056 Kč, dne [datum] částka 4 056 Kč, dne [datum] částka 4 056 Kč, dne [datum] částka 4 056 Kč, dne [datum] částka 4 056 Kč, dne [datum] částka 4 056 Kč, dne [datum] částka 4 056 Kč, dne [datum] částka 4 056 Kč, dne [datum] částka 4 056 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 8 130 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 1 859,93 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 2 042,70 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 3 234,50 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 3 234,50 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 2 638,60 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 3 234,50 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 3 234,50 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 3 234,50 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 2 638,60 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 3 234,50 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 2 365 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 4 000 Kč, dne [datum] částka 4 130 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 1 446,75 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 2 638,51 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 4 065 Kč, dne [datum] částka 1 409,54 Kč, dne [datum] částka 3 246,43 Kč, dne [datum] částka 600 Kč, dne [datum] částka 4 056 Kč, dne [datum] částka 4 056 Kč, dne [datum] částka 4 056 Kč, dne [datum] částka 4 008 Kč, dne [datum] částka 4 056 Kč a dne [datum] částka 4 056 Kč, celkem tedy 253 360,06 Kč.

2. Právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil ke dni [datum] z důvodu neuvedení všech informací v souladu s čl. V odst. 6 smlouvy, čímž přirostly k jistině i úroky. Není podstatné, jaký důvod zesplatnění je uveden ve zesplatňujicím dopise, neboť důsledky jsou stejné a vztahují se rovněž k uvedenému čl. V odst. 6 smlouvy. Pokud tento zesplatňující dopis byl odeslán [datum], tedy stejného dne, kdy bylo zahájeno insolvenční řízení, je evidentní, k čemu zesplatnění směřuje. Dne [datum] bylo v rámci insolvenčního řízení ohledně žalované vydáno usnesení o úpadku, následně v tomto insolvenčním řízení právní předchůdce žalobkyně přihlásil pohledávku ve výši 565 085 Kč (která se skládá z tehdejšího zůstatku na jistině 543 431 Kč a zákonného úroku z prodlení) a dále smluvní pokuty. Žalovaná v rámci insolvenčního řízení uplatněnou pohledávku uznala co do výše 516 305 Kč, když ve zbytku tvrdí, že bylo již uhrazeno. Na dluh bylo poté hrazeno i v průběhu oddlužení, a to ve výši 202 791,06 Kč. Dne [datum] byla pohledávka postoupena společnosti [právnická osoba]

3. V průběhu řízení, konkrétně k datu [datum], došlo k výmazu původního žalobce [právnická osoba], [IČO] z obchodního rejstříku, tedy k zániku způsobilosti být účastníkem řízení na straně této společnosti fúzí sloučením se společností [právnická osoba], [IČO]. Proto soud rozhodl, že bude na místě žalobce pokračovat s nástupnickou společností (usnesení ze dne 18. 1. 2021, č. j. [číslo jednací]).

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že při uzavírání smlouvy nebyla dostatečně prověřená její úvěruschopnost, přičemž smlouva by se měla řídit zákonem o spotřebitelském úvěru. Žalovaná úvěr nepožadovala za účelem bydlení, ale mělo jít o vyplácení předchozích závazků a jejich sjednocení pod jedinou úvěrovou smlouvu. Žádný pracovník původního věřitele nenavštívil před podpisem úvěrové smlouvy, smlouva ani ostatní listiny jim nebyly doručeny dopředu, všechny listiny byly podepisovány až [datum], přičemž pán, který zastupoval původního věřitele, strašně spěchal, smlouvy se podepisovaly v kavárně, byla to celá hromada papírů a nebyl čas podrobně studovat smlouvy. Na ověření podpisů byl čas pouze půl hodiny. Žalovaná jako právní laik nepřikládala žádný právní význam názvu smlouvy, vycházela z toho, že je již klientkou věřitele a očekávala, že podmínky úvěru budou obdobné jako u předchozí smlouvy. Byl to původní věřitel, kdo do smlouvy vložil ustanovení o tom, že se smlouva nebude řídit zákonem o spotřebitelském úvěru, ale žalovanou o tom neinformoval. V dokumentech je několik chyb, které by žalovaná rozhodně neudělala, pokud by je sama vyplňovala, jako např. jméno jejího manžela nebo chybně vyplněné rodné číslo jejího otce. Poté, co žalovaná smlouvu podepsala, byla upozorněna na to, že musí úvěr vyčerpat skutečně v souvislosti s pořízením oprav údržby nemovitosti, kterou zajistila v rámci této úvěrové smlouvy, což následně učinila. Finanční prostředky z úvěru byly použity na úhradu následujících prací na nemovitosti [adresa]: opravy [anonymizováno 5 slov]), [anonymizováno 15 slov]), [anonymizováno 7 slov]), [anonymizováno 8 slov]), [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 11 slov]), [anonymizováno 9 slov]. Dále žalovaná namítla, že dluh nebyl řádně zesplatněn. Právní předchůdce žalobkyně zesplatnil úvěr dvakrát – poprvé [datum] vůči žalované a později [datum] vůči spoludlužnici, přičemž důvod zesplatnění neexistoval - pokud je v souvislosti se zesplatněním tvrzeno, že žalovaná neuvedla nějaké informace, pak jenom z toho důvodu, že takové informace nebyly požadovány. Pokud jde o uznání v insolvenčním řízení, toto činila na parapetu okna při jednání na Krajském soudě v Brně pod tlakem okolností a v časové tísni, když měla za to, že pohledávky věřitelů budou přezkoumány insolvenčním správcem. Dále žalovaná namítla, že smlouva o úvěru je neplatná pro rozpor s dobrými mravy a z důvodu značné nerovnováhy v právech a povinnostech stran v neprospěch dlužníků - spotřebitelů.

5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Podle Žádosti o poskytnutí úvěru datované dnem [datum] žalovaná, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] požádali o úvěr [právnická osoba] s. r. o. V žádosti o poskytnutí úvěru z [datum] je zaškrtnut druh úvěru: úvěr na bydlení a dále jsou jako účel poskytnutí úvěru uvedeny:„ stavební úpravy (rekonstrukce, modernizace, zateplení)“ na objektu Kochov 12.

6. Žalovaná dále podepsala formulář Informace o klientovi, ve kterém je uvedeno její jméno, datum narození, rodné číslo, telefon, jméno jejího manžela (nesprávně uvedenou příjmení [příjmení]), bydliště a pracovní pozice: OSVČ. Další kolonky formuláře (průměrný čistý měsíční příjem, další očekávané příjmy, průměrné měsíční výdaje, závazky u dalších věřitelů, celková výše těchto závazků, pravomocně uložená povinnost soudem, počet vyživovaných osob, průměrný měsíční příjem domácnosti a průměrné měsíční výdaje domácnosti) jsou proškrtnuty. Formulář je datován dnem [datum]. 7. [jméno] [příjmení] podepsal formulář Informace o klientovi, ve kterém je uvedeno jeho jméno, avšak datum narození, rodné číslo, telefon žalované, dále jméno jeho manželky, bydliště a pracovní pozice: důchodce. Další kolonky formuláře (průměrný čistý měsíční příjem, další očekávané příjmy, průměrné měsíční výdaje, závazky u dalších věřitelů, celková výše těchto závazků, pravomocně uložená povinnost soudem, počet vyživovaných osob, průměrný měsíční příjem domácnosti a průměrné měsíční výdaje domácnosti) jsou proškrtnuty. Formulář je datován dnem [datum]. 8. [jméno] [příjmení] podepsala formulář Informace o klientovi, ve kterém je uvedeno její jméno, avšak datum narození, rodné číslo, telefon žalované, dále jméno jejího manžela, bydliště a pracovní pozice: důchodce. Další kolonky formuláře (průměrný čistý měsíční příjem, další očekávané příjmy, průměrné měsíční výdaje, závazky u dalších věřitelů, celková výše těchto závazků, pravomocně uložená povinnost soudem, počet vyživovaných osob, průměrný měsíční příjem domácnosti a průměrné měsíční výdaje domácnosti) jsou proškrtnuty. Formulář je datován dnem [datum].

9. Žalované byly předány předsmluvní informace vztahující se ke smlouvě o úvěru [číslo].

10. Dne [datum] byla podepsána smlouva [číslo] mezi [právnická osoba] s. r. o. (dále též jen„ původní věřitel“) a žalovanou a dále [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako spoludlužníky, která byla označena jako„ Smlouva o úvěru“ a v záhlaví bylo uvedeno„ ÚVĚR NA BYDLENÍ“. Touto smlouvou se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované a spoludlužníkům finanční prostředky ve výši 200 0000 Kč, které měly být spláceny ve 144 splátkách po 4 056 Kč vždy k 28. dni v měsíci spolu se 16 % úrokem ročně a s poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 10 000 Kč. V článku II. 1. smlouvy bylo sjednáno, že úvěr je poskytován jako účelový,„ a to k účelu: změna stavby, kterou je stavební úprava rekonstrukce stavby [adresa] v [anonymizováno]. Podle čl. III. odst. 4 smlouvy bylo ujednáno, že pohledávka dlužníka na vyplacení druhé části úvěru bude započtena proti pohledávce věřitele za dlužníkem na zaplacení poplatku ve výši 10 000 Kč a první splátky úvěru. Podle čl. V odst. 6 smlouvy má věřitel právo s okamžitou účinností prohlásit úvěr za splatný (mimo jiné) a) v okamžiku, kdy se dozví, že úvěr byl poskytnut na základě nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů ze strany dlužníka nebo ž podstatné informace byly zamlčeny; b) v případě, když se dlužník dostal do úpadkové situace a/nebo proti němu vedeno nalézací, exekuční, insolvenční správní, daňové nebo jiné obdobné řízení s možným negativním dopadem na jeho majetkovou situaci. Tyto skutečnosti vyplývají ze smlouvy ze dne [datum].

11. Žalované bylo vyplaceno 50 000 Kč v den podpisu smlouvy v hotovosti, jak vyplývá z výdajového dokladu ze dne [datum]. Částka 135 944 Kč byla vyplacena bankovním převodem, jak soud zjistil z výpisu z účtu právního předchůdce žalobkyně ze dne [datum]. Částka 14 056 Kč byla započtena na závazek věřitele vyplatit úvěr bezhotovostně v částce 150 000 Kč, jak vyplývá ze Zápočtu ke smlouvě o úvěru [číslo].

12. Dne [datum] původní věřitel oznámil žalované, že zesplatňuje dluh podle čl. V. odst. 6 smlouvy, přičemž porušení povinností žalovaného spatřuje v neuvedení dalších věřitelů a existujících závazků v Žádosti o poskytnutí úvěru. Účinky zesplatnění nastávají okamžikem odeslání oznámení. Původní věřitel tímto dopisem vyzval žalovanou k okamžité úhradě celého dluhu. 13. [jméno] [příjmení] podepsala formulář pro doložení splnění účelu na bydlení datovaný dnem [datum], ve kterém uvedla dodavatele, kterým byly částky uhrazeny.

14. Žalovaná podepsala formulář pro doložení splnění účelu na bydlení datovaný dnem [datum], ve kterém uvedla dodavatele, kterým byly částky uhrazeny.

15. Z daňových dokladů (č. l. 164 - 198 spisu) vyplývá, že za finanční prostředky z úvěru byl nakupován stavební materiál ([anonymizováno 31 slov]) v nemovitosti č. p. v [anonymizováno].

16. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] ze dne [datum], vypracovaného pro potřeby dědického řízení po [jméno] [příjmení], vyplývá, že nemovitost [parcelní číslo] v [anonymizováno] sestává z obytné části charakteru rodinného domu, obytné části bývalého výměnku, stodoly a objektu dílny a skladu. Po smrti [jméno] [příjmení] (dne [datum]) byla zahájena celková rekonstrukce výměnku. Stav je sešlý, prakticky všechny konstrukce tzv. krátkodobé životnosti nutno vyměnit, konstrukce tzv. dlouhodobé životnosti opravit.

17. Z výše uvedených důkazů (doklady o platbách a znaleckého posudku) vyplývá, že na nemovitosti [adresa] byly provedeny následující práce: [anonymizováno 6 slov]), [anonymizováno 15 slov]), [anonymizováno 7 slov]), [anonymizováno 8 slov]), [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 11 slov]), [anonymizováno 7 slov] a výmalba.

18. Dne [datum] bylo Krajským soudem v Brně vydáno usnesení o úpadku žalované pod č. j. [insolvenční spisová značka]. Původní věřitel přihlásil do tohoto insolvenčního řízení pohledávku ve výši [částka] (která se skládá z tehdejšího zůstatku na jistině [částka] a zákonného úroku z prodlení) a dále smluvní pokuty, jak vyplývá z přihlášky pohledávky. V rámci přezkumného jednání konaného dne [datum] žalovaná uplatněnou pohledávku uznala co [anonymizováno] výše [částka], když ve zbytku tvrdila, že bylo již uhrazeno. Schválené oddlužení bylo následně pro neplnění splátkového kalendáře zrušeno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka].

19. Žalovaná splatila sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč a dále ve splátkách částku 243 360,06 Kč, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, která nebyla zpochybněna žalovanou.

20. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena [právnická osoba] s. r. o. (dále také jen přechodný věřitel), postoupení bylo žalované oznámeno, jak vyplývá z oznámení o postoupení ze dne [datum].

21. Dne [datum] podala žalovaná návrh k finančnímu arbitrovi, ve které žádala, aby smlouva [číslo]„ byla zrušena od počátku, neboť nikdy nevznikla“, případně, aby byla„ ukončena s adekvátní úrokovou sazbou dle zákona“.

22. Dne [datum] přechodný věřitel [právnická osoba] zaslal žalované výzvu k úhradě dlužných splátek s upozorněním, že nebudou-li dlužné splátky uhrazeny, může [právnická osoba] s. r. o. prohlásit úvěr za zesplatněný.

23. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k neprodlené úhradě celého dluhu ve výši 344 695,94 Kč, příslušenství ve výši 165 501,70 Kč a smluvní pokuty ve výši 20 000 Kč.

24. Žalovaná dne [datum] zaslala [právnická osoba] s. r. o. dopis, ve kterém nesouhlasila s předžalobní upomínkou a uvedla, že měsíční splátky jsou hrazeny a ke dni [datum] není na úvěru evidován žádný dluh. Upozornila také na zahájené řízení před finančním arbitrem.

25. Dne [datum] finanční arbitr zastavil řízení o určení neplatnosti smlouvy o úvěru [číslo] vydání bezdůvodného obohacení z této smlouvy ve výši [částka] usnesením č. j. [spisová značka] [číslo].

26. Dne [datum] zanikla [právnická osoba] s. r. o. fúzí sloučením do nástupnické společnosti [právnická osoba], [IČO], jak vyplývá z obchodního rejstříku.

27. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. [právnická osoba] byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované a následně [právnická osoba] s. r. o. byla sloučena se žalobkyní a její práva přešla na žalobkyni jako na nástupnickou právnickou osobu (§ 178 odst. 2 o. z.). Žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

28. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

29. Žalovaná dne [datum] při přezkumném jednání insolvenčního soudu pohledávku uznala ve výši [částka]. Účinkem uznání závazku (§ 2053 o. z.) je vznik vyvratitelné právní domněnky trvání závazku, přičemž se má za to, že tento závazek trvá v době uznání v uznané výši. V důsledku toho dochází i k přenosu důkazního břemene o (ne) existenci uznaného závazku a jeho výši na dlužníka. Tuto domněnku existence závazku v uznané výši je možné vyvrátit odlišným právním posouzením vzniku závazku nebo dokazováním ohledně zániku závazku, důkazní břemeno v tomto směru však spočívá na žalovaném.

30. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy mezi účastníky (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu a) poskytnutou pro účely bydlení, v níž je pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti a jejímž účelem je 1. nabytí vlastnického práva k nemovitosti, vypořádání vlastnických vztahů k nemovitosti nebo výstavba nemovitosti, 2. úhrada za převod členských práv a povinností v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu či rodinného domu, 3. změna stavby nebo její připojení k veřejným sítím, 31. Podle § 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu a) poskytnutou pro účely bydlení, v níž je pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti a jejímž účelem je změna stavby nebo její připojení k veřejným sítím 4. úhrada nákladů spojených se získáním půjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 3, nebo 5. splacení úvěru, půjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 4, popřípadě 5.

32. Zatímco § 1 zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje pozitivní výčet okruhu vztahů, na něž se vztahuje působnost zákona, § 2 vymezuje působnost zákona negativně. Obsahuje totiž okruh vztahů, které by jinak bylo možné pod pozitivní definici podřadit, ale které jsou z různých důvodů z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru vyloučeny.

33. Body 1. a 2. zahrnují obvyklé případy hypotečních úvěrů, tedy nabytí vlastnického práva k nemovitosti, vypořádání vlastnických vztahů k nemovitosti nebo výstavbu nemovitosti (zde terminologie zákona o spotřebitelském úvěru vychází ještě ze zákona č. 40/1964 Sb.), případně úhradu za převod členských práv a povinností v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu či rodinného domu.

34. Složitější situace nastává u úvěrů na rekonstrukci nemovitosti. [anonymizováno 6 slov] [číslo] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a je třeba ho vykládat v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), na který ostatně odkazuje též poznámka pod čarou [číslo]. Co se rozumí změnou stavby, je definováno v § 2 odst. 5 a 6 stavebního zákona. Změnou dokončené stavby je a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje, b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby. Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem.

35. Samotný pojem "stavební úprava" není ve stavebním zákoně nijak blíže vymezen. Zároveň to je pojem, který používaly nebo používají i jiné právní předpisy, např. dříve zák. č. 40/1964 Sb. v § 694 zapovídal nájemci provádět v bytě stavební úpravy nebo jiné podstatné změny bez souhlasu pronajímatele, nyní § 2250 obč. zák. umožňuje zvýšení nájemného v návaznosti na stavební úpravy provedené pronajímatelem. Za stavební úpravu se považuje každá změna stavebního nebo funkčního uspořádání bytu. Tradičně se tak posuzují zavádění a změna vodovodního, elektrického, plynového vedení, zazdívání oken, vysekávání děr do komína, odstraňování nebo zřizování příček. Jako stavební úpravu je nutno posoudit např. změnu bytového jádra (např. nejčastěji v podobě jeho vyzdění namísto umakartových stěn). Naopak se za stavební úpravu dlouhodobě nepovažuje instalace venkovní antény, ani satelitní (viz např. Hulmák, M. In Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník, II. díl. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 2004). Kritériem pro posouzení, zda něco je či není stavební úpravou, není potřeba veřejnoprávního oprávnění k takovému zásahu, ať již ve formě stavebního povolení, nebo i jen povinnosti ohlášení, ale již samotný materiální obsah takového zásahu do stavby. Stavební úpravou na druhou stranu nejsou pouhé udržovací práce.

36. Z výše uvedeného výkladu vyplývá, že z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru není vyloučen jakýkoliv úvěr na rekonstrukci nemovitosti, ale pouze takový, který splňuje v zákoně uvedené podmínky. Vyjmout z režimu zákona tak není možné rekonstrukci spočívající pouze v pouhé údržbě či renovaci. Proto soud musel posoudit, jaký charakter měla rekonstrukce nemovitosti, na jejíž financování byl čerpán předmětný úvěr. Provedenými důkazy bylo zjištěno, že na nemovitosti [adresa] byly provedeny následující práce: [anonymizováno 6 slov]), [anonymizováno 15 slov]), [anonymizováno 7 slov]), [anonymizováno 8 slov]), [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 11 slov]), [anonymizováno 9 slov]. Po posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že provedená rekonstrukce měla charakter údržby nebo renovace - byly vyměněny konstrukce tzv. krátkodobé životnosti a některé konstrukce tzv. dlouhodobé životnosti byly opraveny. Podle názoru soudu však provedené práce neměly charakter stavebních úprav - nebyly prováděny žádné změny stavebního nebo funkčního uspořádání bytu, ani zavádění nebo změny vodovodního, elektrického, plynového vedení, zazdívání oken, vysekávání děr do komína, odstraňování nebo zřizování příček.

37. Vzhledem k tomu, že úvěr ze smlouvy, která je předmětem tohoto řízení, spadá do věcného vymezení předmětu zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž rekonstrukce provedená na nemovitosti v [adresa], která byla tímto úvěrem financována, neměla charakter změny stavby, není možné užití § 2 zákona o spotřebitelském úvěru a na úvěr je nutné aplikovat zákon o spotřebitelském úvěru.

38. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

39. Věřiteli je zde uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel je při tom povinen vynaložit odbornou péči. Zákon o spotřebitelském úvěru pojem odborné péče nedefinuje. Určité jeho vymezení však lze nalézt v jiných právních předpisech, zejména v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako„ úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti“. Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).

40. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele - žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp.

41. Podle výše uvedených skutkových závěrů původní věřitel při uzavření předmětné smlouvy o úvěru neprověřoval úvěruschopnost žalované, neboť vycházel z právního názoru, že se na tento úvěr vztahuje negativní vymezení působnosti zákona o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 písm. a) bod 3. zákona o spotřebitelském úvěru. Jak však soud výše vyložil (viz. bod. 37. a 38. odůvodnění), předmětný úvěr do výjimek nespadá. Vzhledem k tomu, že původní věřitel poskytl žalované úvěr, aniž by splnil povinnosti uložené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, nezbývá než uzavřít, že smlouva o úvěru podepsaná mezi účastníky dne [datum] je podle § 9 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 580 a 588 občanského zákoníku). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013).

42. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalované poskytla finanční plnění ve výši 200 000 Kč, je nutné toto posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku 200 000 Kč.

43. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky z bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k okamžité úhradě dluhu. Ode dne následujícího - [datum] - tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto žalobkyni přísluší právo na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 173 776 Kč (200 000 - již zaplacených 26 224 Kč) od [datum] až do zaplacení.

44. Vhledem k tomu, že žalovaná dále platila, dluh se snižoval, jak je zřejmé z následující tabulky. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

45. Dne [datum] žalovaná zcela splatila dluh na jistině a následujícími splátkami hradila úrok z prodlení. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

46. Dne [datum] žalovaná zcela splatila i úrok z prodlení vzniklý z důvodu opožděného zaplacení jistiny.

47. Na základě shora uvedeného skutkového stavu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba je nedůvodná, neboť dluh žalované z bezdůvodného obohacení i zákonný úrok z prodlení již byl uhrazen. Další nároky žalobkyně (smluvní úrok, smluvní pokuta) se opírají o neplatnou smlouvu, proto nejsou po právu. Proto soud žalobu zamítl v plném rozsahu, tedy ohledně žalované částky i ohledně požadovaného příslušenství, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

48. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 50 079,41 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 340 639,94 Kč sestávající z částky 9 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 4 850 Kč za odvolání proti rozhodnutí, které není rozhodnutím ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t., z částky 4 850 Kč za účast při přípravě jednání dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 9 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 087,94 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 543,97 Kč za 60 ujetých km v částce 343,97 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 543,97 Kč za 60 ujetých km v částce 343,97 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 41 387,94 Kč ve výši 8 691,47 Kč.

Poučení