72 C 279/2017

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalovaného a žalobkyně] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného a žalobkyně] zastoupený advokátkou Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o omezení věcného břemene takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo zrušeno bez náhrady věcné břemeno ujednané smlouvou o zřízení věcného břemene v notářském zápise č. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] ze dne 1. 12. 2000, sepsaných v notářské kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] v [obec], [ulice a číslo], pod oddílem III tohoto zápisu, jemuž odpovídá právo spoluužívání sklepních a suterénních místností a garáže v suterénu, chodbě a schodiště do suterénu a půdy a schodiště k ní v rodinném domě ve vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] o výměře 117 m2 na ulici [ulice a číslo], [obec], zapsaném na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], obec Brno, okres [okres], a právo spoluužívání pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a pozemku parc. [číslo] – zahrada o výměře 299 m2 žalovaným [celé jméno žalovaného], se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále domáhala po žalovaném povinnosti na jeho náklad vyklidit ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku veškeré věci uskladněné ve sklepních a suterénních místnostech, tj. z místnosti označené na plánku suterénu [číslo] jako pokoj I., z místnosti označené na plánku suterénu [číslo] jako pokoj I., z místnosti označené na plánku suterénu domu [číslo] jako chodba, z místnosti označené na plánku suterénu [číslo] jako WC + sprcha, z místnosti označené na plánku suterénu [číslo] jako kotelna, z místnosti označené na plánku suterénu [číslo] jako sklep, z místnosti označené na plánku suterénu [číslo] jako zádveří, dále z půdy a z garáže označené na plánku (náčrtku) suterénu domu [číslo] jako garáž, to vše v rodinném domě ve vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] o výměře 117 m2 na ulici [ulice a číslo], [obec] zapsaném na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], obec Brno, okres [okres], jakož i veškeré své věci movité z celého pozemku parc. [číslo] – zahrada, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna na náhradě nákladů řízení zaplatit žalovanému částku, ve výši 27.104 Kč k rukám zástupce žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení bez náhrady věcného břemene, jemuž odpovídá právo spoluužívání sklepních a suterénních místností, chodby a schodiště do suterénu a půdy a schodiště k ní v rodinném domě ve vlastnictvím žalobkyně [adresa] stojící na parcele [číslo] o výměře 117 m2 na ulici [ulice a číslo] v [obec], zapsaném na [list vlastnictví] pro obec Brno a katastrální území Žabovřesky ze strany žalovaného. Dále se žalobkyně podanou žalobou domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost na jeho náklad vyklidit ve lhůtě do 1 měsíce od právní moci rozsudku veškeré věci uskladněné ve sklepních a suterénních místnostech a z půdy v rodinném domě ve vlastnictví žalobkyně, [adresa] stojící na parcele [číslo] o výměře 117 m2 na ulici [ulice a číslo] v [obec], zapsaném na [list vlastnictví] pro obec Brno a katastrální území Žabovřesky. Žalobkyně k tomu uvedla, že je vlastnicí pozemků [parcelní číslo], [parcelní číslo] a domu [adresa] stojícího na parcele [číslo] na [list vlastnictví] pro obec Brno, v [katastrální uzemí], tak jak je vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobkyně k tomu uvedla, že dne 1. 12. 2000 žalobkyně uzavřela s žalovaným a jeho manželkou [příjmení] [jméno] [příjmení] smlouvu o zřízení věcného břemene, jemuž odpovídá právo žalovaného (oprávněná Mgr. [příjmení] zemřela a její smrtí zaniklo právo věcného břemene) doživotního bezplatného výlučného užívání bytu v přízemí shora uvedeného domu o kuchyni a třech pokojích s vlastním příslušenstvím nacházejícím se v bytě (koupelnou s WC), dále výlučného užívání příslušenství tohoto bytu nacházejícího se mimo byt, a to WC a spížky v přízemí domu přístupných přímo z chodby, se spoluužíváním sklepních a suterénních místností a garáže v suterénu, chodby a schodiště, půdy a se spoluužíváním pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha, a pozemku [parcelní číslo], zahrada. Smluvně bylo dále ujednáno, že pokud by zůstal naživu jen jeden z oprávněných, zůstává mu toto právo v neztenčeném rozsahu a má tedy nadále právo doživotně a bezplatně výlučně užívat byt uvedený shora včetně jeho příslušenství, spoluužívat ostatní místnosti a prostory v domě a oba pozemky. Od uzavření smlouvy došlo podle žalobkyně ke změně poměrů takovým způsobem, že vznikl hrubý nepoměr mezi služebností a výhodou oprávněného žalovaného. V době uzavření smlouvy žalovaný spoluužíval sklepní prostory, suterénní místnosti a garáž, chodby a schodiště, půdu a pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo], zahrada, společně s manželkou, kdy žalobkyně spoluužívala předmětné prostory s manželem a narozeným synem [jméno], [datum narození]. Po smrti manželky žalovaného, Mgr. [jméno] [příjmení], žalovaný v souvislosti s vyklízením společného bytu v [obec] [obec] a dále v souvislosti s vyklízením dalšího bytu ve [obec] a chalupy na [obec], zaplnil vyklizovanými věcmi suterénní a sklepní místnosti a půdu tak, že zcela znemožnil spoluužívání těchto místností žalobkyni a její rodině, která se rozrostla o další dítě, [jméno], [datum narození]. Žalovaný si tak trvale osobuje práva způsobem, který vytvořil hrubý nepoměr mezi služebností a výhodou žalovaného. Nadto ve sklepních místnostech skladu je nebezpečné hořlaviny, sám reguluje přívod tepla do bytu žalobkyně a její rodiny v prvním nadzemním podlaží, kde v zimním období teplota v bytě žalobkyně nepřesahuje 15-16 stupňů Celsia, kdy jakákoliv dohoda je mezi účastníky zcela nemožná. Takto vznikl hrubý nepoměr mezi služebností a výhodou žalovaného. Rodina žalobkyně užívá při počtu 4 členů domácnosti s dospívajícími syny byt o výměře nesrovnatelné s výměrou bytu žalovaného, pokud jde o byt žalovaného a byt žalobkyně v rozsahu metrů čtverečních. Když žalobkyně vyzvala žalovaného dne 8. 3. 2016, aby vyklidil veškeré věci v jeho vlastnictví ze suterénních prostor domu žalobkyně z důvodu plánované rekonstrukce suterénních prostor, žalovaný odpověděl arogantně dne 9. 3. 2016, pohrozil, že se obrátí na policii, pokud žalobkyně suterénní místnosti vyklidí. Žalovaný byl proto opětovně vyzván dopisem ze dne 14. 2. 2017 k bezodkladnému vyklizení jeho věcí ze suterénních, půdních a sklepních prostor a upozorněn na trvalé nadužívání předmětných prostor a na nebezpečnost skladovaných hořlavin, reagoval však tak, že nebrání společnému užívání prostor v domě. Žalobkyně se tak domáhá omezení služebnosti žalovaného a následného vyklizení předmětných prostor. Při respektování věku a zdravotního stavu u žalovaného spolu se závazkem ze smlouvy o zřízení věcného břemene žalobkyně nenavrhuje zrušení služebnosti spoluužívání předmětných prostor v celém rozsahu, nýbrž jen omezení spoluužívání suterénních, půdních a sklepních prostor, které žalovaný trvale nadužívá v rozsahu nyní již nezbytně potřebném pro svou rodinu. Žalobkyně konkrétně uvedla, že předmětné prostory potřebuje pro své syny, z nichž jeden již dosáhl zletilosti, přičemž žalovaný, který má ve výlučném užíváním spíž a garáž, má spoluužívání suterénních, sklepních a půdních prostor k nepotřebě, kdy prostory trvale zaplnil svými věcmi. Předmětem žaloby je tedy omezení služebnosti spoluužívání toliko vyjmenovaných prostor. Žalovaný nadále může dle smluvního ujednání bezproblémově spoluužívat garáž, a to výlučně, nad rámec smluvního ujednání, pozemek [parcelní číslo] a pozemek [parcelní číslo], zahrada.

2. V rámci doplnění žaloby ze dne 30. 8. 2018 žalobkyně dále uvedla další skutečnosti týkající nesrovnatelnosti výměry bytu užívaného žalobkyní a bytu užívaného žalovaným, pokud jde o metry čtvereční bytu žalovaného a bytu žalobkyně. Žalobkyně přitom odkázala na fotografickou přílohu k žalobnímu návrhu v podobě dokumentace suterénu domu, kdy předložila mimo jiné plánek (náčrt) suterénu domu a fotografie bytové jednotky označené v přílohách žalobkyně pod 1.1 a 1.2 jako pokoj č. I a pokoj č. II. Od vybudování domu v roce 1926 a od jeho přístavby v roce 1936 tyto místnosti sloužily jako bytová jednotka s veškerým příslušenstvím, jak je patrné z předložené fotodokumentace (WC + koupelna), kdy žalovaný tuto bytovou jednotku včetně suterénních místností nadužívá skladováním svých věcí výlučně pro svou potřebu, čímž dlouhodobě blokuje žalobkyni a její čtyřčlenné rodině jednak možnost jejího užívání pro potřebu rodiny žalobkyně, jednak pro nutnost naléhavé opravy nejen této bytové jednotky, ale celého domu, kdy v tomto směru žalobkyně odkázala na přílohu týkající se trhlin v domě. Tvrzením o nesrovnatelnosti podlahové bytové výměry užívané žalovaným a podlahové bytové výměry užívané čtyřčlennou rodinou žalobkyně, tak žalobkyně mínila nesrovnatelnost podlahové bytové výměry užívané žalovaným v přízemí domu, ale také podlahové výměry suterénní bytové jednotky, užívané žalovaným ke skladování jeho věcí v suterénu, celkem tedy 117,21 m2 (byt žalovaného) + 13,31 m2 + 11,77 m2 (bytové místnosti v suterénu), tj . 142,29 m2. V tom tedy spočívá žalobkyní tvrzený nepoměr podlahové bytové výměry užívané čtyřčlennou rodinou žalobkyně a osobou žalovaného, kdy sám žalovaný má k dispozici 142,29 m2 a žalobkyně s rodinou 117,29 m2.

3. V této souvislosti s tvrzením žalobkyně o plánované rekonstrukci nejen suterénních prostor, ale celého domu, žalobkyně dále uvedla, že již pouhým pohledem jsou seznatelné trhliny na vnějších stěnách, přímo na fasádě domu i uvnitř bytu užívaného žalobkyní, jejichž odstranění vyžaduje rekonstrukci a rozsáhlou opravu domu. K opravě domu bude potřebný přístup po zahradních pozemcích kolem domu, při jejichž spoluužívání ve smyslu věcného břemene žalovaný vyvolává konflikty, např. při odstraňování uhynulých stromů a keřů. Další spoluužívání prostoru zahrady žalovaným by tedy znemožnilo de facto vstup do prostoru, s mechanismy, s lešením a podobně při nutných opravách a úpravách domu. To platí i o výlučném užívání garáže žalovaným od roku 1971, jak sám uvádí, když garáž bude nutné v souvislosti s opravami bytové jednotky v suterénu rovněž trvale uvolnit a věcné břemeno pro tuto potřebu trvale zrušit. Žalovaný tak de facto úplně znemožňuje žalobkyni přístup do prostor, které je se žalobkyní oprávněn spoluužívat na základě věcného břemene. Není to toliko samotným zaskládáním těchto prostor věcmi žalovaného a jejich permanentním přesunováním z jedné strany prostor do druhé, ale především samotným negativním chováním žalovaného. Žalobkyně v rámci žalobního návrhu pominula popis negativního chování žalovaného narušujícího její rodinné vztahy, žalovaný však nejen pasivně, ale přímo provokativním jednáním vyvolává dlouhodobě konflikty se žalobkyní a jejím manželem, v neposlední řadě i s dětmi žalobkyně, se svými vnuky, čímž úplně a trvale znemožňuje nejen přístup, ale především vyklizení suterénních prostor pro účely jejich rekonstrukce, když tak činí jak cestou přímých konfliktů, tak pohrůžek rodině žalobkyně, např. v dopise žalovaného adresovaném s datem 9. 3. 2016, kde žalovaný výslovně uvádí, že se v případě pokusu o vyklizení prostor obrátí na policii, na magistrát, na ředitele školy. Že pohrůžky žalovaného však nejsou plané, o tom svědčí, že po konfliktu v závěru roku 2016, který žalovaný jako připravenou provokaci vyvolal, aby jej nahrál na telefon a předložil přestupkové komisi a policii, se obrátil na přestupkovou komisi [anonymizováno] [obec] [obec] s oznámením přestupku a dal podnět k zahájení řízení, které bylo ukončeno zastavením řízení. Pokud se žalovanému nepodařilo uspět v pokusu o poškození profesní i občanské cti manžela žalobkyně s tvrzením o slovním napadání, zvolil žalovaný nebezpečnější variantu údajných obav z fyzického násilí na své osobě ze strany manžela žalobkyně. Manželovi žalobkyně a otci dvou synů nezbylo, aby předešel vykonstruovanému obvinění z ublížení na zdraví, než aby se od okamžiku zahájení přestupkové řízení až dodnes zdržoval mimo byt a dům žalobkyně a tyto prostory navštěvoval jen v doprovodu členů své rodiny, nikoliv sám.

4. Žalovaný tak nejen pasivně, ale i aktivním způsobem znemožňuje žalobkyni rekonstrukci suterénních prostor. Věcmi žalovaného jsou zaskládány následující místnosti a prostory, které tak nelze vůbec spoluužívat, uvedla žalobkyně, když odkázala na plánek (náčrtek) zobrazující suterén domu [číslo] v příloze a označila jednotlivé místnosti – suterén domu, kdy v suterénu domu se jedná o místnost označenou na plánu suterénu domu [číslo] pokoj II, [číslo] [číslo] pokoj I, [číslo] kotelna, [číslo] sklep, garáž, kdy k tomu žalobkyně uvedla, že žalovaný sice uvádí, že garáž užívá od roku 1971 výlučně pro svůj automobil, a to dodnes, navíc ji však zaskládal řadou věcí. Dále žalobkyně odkázala na uvedený plánek a fotografie s ohledem na místnost označenou jako půda, kdy rovněž uvedla, že plynový kotel se zaústěním kouřovodu do komínu způsobem, který hrozí nebezpečím„ vzniku nebezpečí vývinu oxidu uhelného při inverzi“ se nachází v suterénu domu v místnosti označené na plánu suterénu domu [číslo] kotelna. Prostor kotelny je však zaskládán věcmi žalovaného, z hlediska požární ochrany hořlavými, když žalovaný kotel svévolně instaloval namísto původního kotle bez vědomí a souhlasu žalobkyně a také vyvedl ovládání kotle do vlastního bytu a odtud kotel ovládá výlučně sám. Žalobkyně nemá přístup ke kotli a nemůže jej jakkoliv ovládat. Toto svévolné počínání žalovaného má za následek, že v topném období v bytě žalobkyně teploty v chladných zimních dnech jsou v rozmezí 14-16 stupňů Celsia a žalobkyně je nucena přitápět nákladně elektrickým topením.

5. Dále žalobkyně v rámci tohoto podání navrhla změnu žaloby ve smyslu § 95 o. s. ř., a to takovým způsobem, aby soud vydal rozsudek, na základě kterého bude věcné břemeno ujednané smlouvou o zřízení věcného břemene v notářském zápise č. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] ze dne 1. 12. 2000, sepsaným v notářské kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] v [obec], [ulice a číslo] pod oddílem III. tohoto zápisu, jemuž odpovídá právo spoluužívání sklepních a suterénních místností a garáže v suterénu, chodby a schodiště do suterénu a půdy a schodiště k ní v rodinném domě ve vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [adresa] stojícím na parcele [číslo] o výměře 117 m2 na ul. [ulice a číslo] v [obec], zapsaném na [list vlastnictví] pro obec Brno a [katastrální uzemí] ([číslo]) a právo spoluužívání pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a pozemku parcelní [číslo] zahrada o výměře 299 m2 žalovaným [celé jméno žalovaného], zrušeno bez náhrady, přičemž žalobkyně se dále domáhala uložení povinnosti žalovanému na jeho náklad vyklidit ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku veškeré věci uskladněné ve sklepních a suterénních místnostech, tj. z místnosti označené na plánku suterénu [číslo] jako pokoj I., z místnosti označené na plánku suterénu [číslo] jako pokoj I., z místnosti označené na plánku suterénu domu [číslo] jako chodba, z místnosti označené na plánku suterénu [číslo] jako WC + sprcha, z místnosti označené na plánku suterénu [číslo] jako kotelna, z místnosti označené na plánku suterénu [číslo] jako sklep, z místnosti označené na plánku suterénu [číslo] jako zádveří, dále z půdy a z garáže, označené na plánku (náčrtku) suterénu domu [číslo] jako garáž, to vše v rodinném domě ve vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [adresa] stojícím na parcele [číslo] o výměře 117 m2 na ul. [ulice a číslo] v [obec], zapsaném na [list vlastnictví] pro obec Brno a [katastrální uzemí] ([číslo]), jakož i veškeré své věci movité z celého pozemku parcelní [číslo] zahrada. Dále se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovaného strpět vyklizení veškerých věcí z prostor vyjmenovaných pod odst. 2 tohoto žalobního petitu, pokud ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku tyto nevyklidí a je povinen zaplatit žalobkyni náklady na vyklizení těchto věcí do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, jak tyto náklady budou doloženy vyúčtováním.

6. Žalovaný se v rámci svého vyjádření ze dne 20. 2. 2019 bránil především tím, že suterénní prostory nebyly bytovou jednotkou od roku 1936 do současnosti, když od manželky a matky žalobkyně se žalovaný dozvěděl, že tyto prostory jako bytová jednotka byly vedeny jen do konce 50. let z důvodu nadměrné vlhkosti, kdy původní bytovou jednotku majitelé domu začali užívat jako skladiště. Pokud jde o nadužívání společných prostor ze strany žalovaného na úkor žalobkyně, blokování v užívání, tato tvrzení nejsou pravdivá, neboť půdní prostor žalovaný neužívá vůbec, je pro něj obtížně přístupný vzhledem k jeho zdravotnímu stavu (strmé schody, schodiště bez zábradlí). Bývalý obytný pokoj v suterénu žalovaný využívá, ale nikdy nebránil v jeho využití žalobkyni, např. do roku 2014 v něm měl manžel žalobkyně parkety cca na 40 % plochy. V současnosti proti stavu v roce 2017 jsou uložené věci z velké části odstraněny, skříně poloprázdné. Bývalá kuchyně byla rovněž z velké části vyklizena, skříně jsou poloprázdné, žalobkyni ji od přistěhování používá také, na skříni má potřeby pro křečky. Pokud jde o chodbu suterénu, žalobkyně zde skladuje elektrickou strunovou sekačku a dveře od skříňky, kterou její manžel odvezl na chatu v [anonymizováno]. Je rovněž používaná bez námitek ze strany žalovaného. V bývalé spíži žalobkyně uskladňuje na levé strany akvárium pro rybičky, klec pro korelu a další potřeby, po původních majitelkách na pravé straně zůstaly plechové hrnce. Na místě bývalého záchodu je uloženo zahradní kolečko a konve na zalévání. Blokování přístupu do společných prostor ze strany žalovaného je nepravdivé. Od všech společných prostor má žalobkyně klíče a více či méně je spoluužívá se žalovaným. Klíče má i od garáže, kterou využívá žalovaný 39 let. Do garáže chodí převážně manžel žalobkyně s vnuky připojovat kabely od sekačky a jimi objednaní řemeslníci, žalovaný jim nebrání, i když elektrické vedení celého suterénu je připojené na elektrické hodiny žalovaného. Trhliny v suterénu nevyžadují rekonstrukci celého suterénu a už vůbec ne celého domu. Zmíněné trhliny vznikly před desítkami let a jejich stav způsobil provlhávání suterénu a byl důvodem zrušení používání suterénu jako byt. Po dokončení nástavby na terase, kterou rozšířili byt v horním podlaží z jednopokojového na třípokojový, aby mohli byt v přízemí pronajímat, nová střecha snížila zatékání dešťovky. Trhliny na stropě či na zdech v horním podlaží jsou však jiného původu, i v prvním podlaží vznikly v průběhu let od dokončení nástavby vlasové trhlinky na stropě, který žalovaný s manželkou tmelili sádrou a natřeli barvou. Obdobně učinili v horním podlaží, kde chtěli bydlet. Pak byt po očekávání dítěte žalobkyni společným rozhodnutím přenechali. Dále se žalovaný podrobně vyjádřil k dalším příčinám trhlin, kdy uvedl, že neví, jakou rekonstrukci budovy hodlá žalobkyně odstranit praskliny, ale z technického hlediska při žalovaným navrhovaném způsobu opravy nemusí být k dispozici volný suterénní prostor a ani garáž. Žalovaný obšírně vysvětlil vznik trhlin v suterénních zdivu, vyjádřil se i k trhlinám v bytech v obou podlažích, nic to podle něj nedokazuje. K odstranění trhlin není třeba rekonstrukce celého domu, ani vyklizení suterénu, byť tak žalovaný činí, ani vyklizení garáže, není potřeba stavět kolem domu lešení. Ke garáži uvedl, že v nedaleké době automobil přestane užívat a prodá ho. Žalobu ve smyslu tvrzení o blokování a nemožnosti užívat společné prostory atd., jakož i bránění žalovanému v možnost vyjet s automobilem na ulici ze strany žalobkyně, i samotné podání žaloby, považuje žalovaný za šikanu jeho osoby. Tvrzení o vyvolávání konfliktů osobou žalovaného a osočení z provokace v roce 2016 jsou lživá a nepravdivá. Konflikty vyvolává jen manžel žalobkyně, kdykoliv se potkají. Dále se žalovaný podrobně vyjádřil k projednávání konfliktů policií ČR a odborem Úřadu městské části [územní celek], [obec] [obec], kdy k tomu upřesnil, že vždy kdo začínal, byl manžel žalobkyně, žalovaný byl, kdo si stěžoval a předložil důkaz o vulgaritě jeho slovních ataků. Žalovaný dále popsal jeden z incidentů, ke kterému došlo v ordinaci manžela žalobkyně dne 29. 4. 2014. K žádnému násilí mezi manželem žalobkyně a žalovaným nedošlo, ale od té doby agrese nabývala na intenzitě. Po každém incidentu nemohl usnout, stoupal mu tlak, hledal radu u sociální pracovnice, která mu doporučila obrátit se na policii. Žalovaný byl následně předvolán na městské ředitelství policie [obec] poté, co na policii zanesl stížnost na poslední hrubé napadení, kde byl vyslechnut a 22. 12. 2016 mu bylo doručeno oznámení od ředitelství městské policie, že se jedná o přestupek proti občanskému soužití a bude předán orgánu pro vyřizování přestupků proti občanskému soužití. K projednávání přestupků v [anonymizováno] [obec] [obec] žalovaný uvedl, že po návratu z projednávání přestupků na městském ředitelství policie [obec] dne 14. 12. 2016 si uvědomil, že bez důkazů spor prohraje. Během večera se rozhodl pořídit zvukovou nahrávku na mobil, kdy následujícího dne tak učinil. Nahrávka na CD nosiči pořízená 15. 12. 2016 byla založena do spisu a Městský soud si může vyžádat její kopii, aby měl důkaz o vulgárních slovech a o skutečnosti, kdo konflikty vyvolává. Podle vyjádření komise lze vulgární nadávky obecně považovat za výroky urážlivého charakteru a bylo logickým vyústěním, že žalovaný se jako navrhovatel domáhal práv na ochranu své občanské cti a toho, aby bylo od těchto neoprávněných zásahu upuštěno.

7. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 22. 1. 2019, které nabylo právní moci dne 8. 2. 2019, byla změna žaloby navržená žalobkyní v podání ze dne 30. 8. 2018 doručném Městskému soudu v Brně dne 6. 9. 2018, kterou se domáhá vydání rozhodnutí, na základě kterého bude věcné břemeno ujednané smlouvou o zřízení věcného břemene v notářském zápise č. NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], sepsaných v notářské kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] v [obec], [ulice a číslo], pod oddílem III. tohoto zápisu, jemuž odpovídá právo spoluužívání sklepních a suterénních místností a garáže v suterénu, chodby a schodiště do suterénu a půdy a schodiště k ní v rodinném domě ve vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] o výměře 117 m2 na ulici [ulice a číslo], [obec], zapsaném na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], obec Brno, okres [okres], a právo spoluužívání pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a pozemku parc. [číslo] – zahrada o výměře 299 m2 žalovaným [celé jméno žalovaného] zrušeno bez náhrady, a na základě kterého bude žalovaný povinen na svůj náklad vyklidit ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku veškeré věci uskladněné ve sklepních a suterénních místnostech, tj. z místnosti označené na plánku suterénu [číslo] jako pokoj I., z místnosti označené na plánku suterénu [číslo] jako pokoj I., z místnosti označené na plánku suterénu domu [číslo] jako chodba, z místnosti označené na plánku suterénu [číslo] jako WC + sprcha, z místnosti označené na plánku suterénu [číslo] jako kotelna, z místnosti označené na plánku suterénu [číslo] jako sklep, z místnosti označené na plánku suterénu [číslo] jako zádveří, dále z půdy a z garáže označené na plánku (náčrtku) suterénu domu [číslo] jako garáž, to vše v rodinném domě ve vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] o výměře 117 m2 na ulici [ulice a číslo], [obec], zapsaném na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], obec Brno, okres [okres], jakož i veškeré své věci movité z celého pozemku parc. [číslo] – zahrada“, podle § 95 odst. 1 o. s. ř. připuštěna. Ve zbylém rozsahu změna žaloby připuštěna nebyla.

8. Soud provedl dokazování následujícími důkazy a provedené důkazy zhodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Z důkazů pak soud učinil následující skutkové závěry.

9. Soud k důkazu provedl notářský zápis sepsaný dne 1. 12. 2000 (NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka]), z něhož vyplývá, že uvedeného dne byla mezi Mgr. [jméno] [příjmení] jako darující a současně oprávněnou a její dcerou [celé jméno žalobkyně], rozenou [příjmení], nabyvatelkou a současně povinnou, a manželem [příjmení] [jméno] [příjmení] a otcem [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalovaného] uzavřena darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene. Ze smlouvy se dále podává, že darující prohlásila, že vlastní podle kupní smlouvy ze dne 8. 11. 1960 a podle rozhodnutí Státního notářství [okres] ze dne [datum] id. nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí pro obec Brno, k. p. [obec], na [list vlastnictví], dům [adresa], or. [číslo] na ulici [ulice], na pozemku [parcelní číslo], [parcelní číslo], kdy id. těchto nemovitostí vlastní [celé jméno žalobkyně], rozená [příjmení], a to podle usnesení Městského soudu v Brně ze dne 4. 9. 1997, č. j. [číslo jednací]. Darující svou část v podobě id. uvedených nemovitostí včetně stejného podílu na všech jejích součástech a veškerém příslušenství darovala své dceři [celé jméno žalobkyně] jako nabyvatelce, která tento dar přijala. Účastníci současně uzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene, jemuž odpovídá právo darující, Mgr. [jméno] [příjmení] a oprávněného, Ing. [celé jméno žalovaného], na doživotní, bezplatné, výlučné užívání bytu v přízemí shora uvedeného domu o kuchyni a třech pokojích s vlastním příslušenstvím nacházejícím se v bytě (koupelnou s WC), dále na výlučné užívání příslušenství tohoto bytu nacházejícího se mimo byt, a to WC a spížky v přízemí domu přístupných přímo z chodby se spoluužíváním sklepních a suterénních místností a garáže v suterénu, chodby a schodiště, půdy a se spoluužíváním pozemku [parcelní číslo], [parcelní číslo]. Žalobkyně, [celé jméno žalobkyně], zřídila výše uvedené právo svým rodičům [příjmení] [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného], kteří je přijali. Smlouva dále obsahuje ujednání v tom smyslu, že pokud by zůstal naživu jen jeden z oprávněných, zůstává mu toto právo v neztenčeném rozsahu, a má tedy nadále právo doživotně a bezplatně výlučně užívat byt shora uvedený včetně jeho příslušenství, spolu s ostatními místnostmi a prostory v domě včetně pozemků. Vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne 15. 1. 2001 s právními účinky vkladu ke dni 4. 12. 2000, jak je zřejmé z doložky katastrálního úřadu, kterou byla kopie předloženého notářského zápisu opatřena.

10. Vlastnické právo žalobkyně k nemovitosti v podobě rodinného domu [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [obec] spolu s pozemkem, na němž budova stojí, [parcelní číslo], vyplývá z příslušného výpisu z katastru nemovitostí, kdy prostřednictvím informace o pozemku získané z aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí je rovněž zřejmé omezení vlastnického práva žalobkyně v podobě věcného břemene užívání.

11. Dne 8. 3. 2016 vyzvala žalobkyně žalovaného k vyklizení suterénních prostorů v domě [ulice] [číslo] v [obec] a to nejpozději do 31. 5. 2016 s tím, že po uplynutí této lhůty budou věci, které zde zůstanou považovány za nepotřebné a budou zlikvidovány. Dále byl žalovaný ze strany žalobkyně vyzván před podáním žaloby opětovně dne 14. 2. 2017, a to zejména s ohledem na výlučné nadužívání věcného břemene s ohledem na věci uložené v suterénu domu, ve sklepě, garáži a na půdě domu, když takový výkon neoprávněného rozšiřování věcného břemene ze strany osoby oprávněné toliko ke spoluužívání předmětných prostor je důvodem ve smyslu § 1042 občanského zákoníku. Prostřednictvím předžalobní výzvy byl tak žalovaný dále vyzván, aby se zdržel„ výkonu neoprávněného rozšiřování věcného břemene“, neboť žalovaný měl rozšířit svémocně věcné břemeno na úkor vlastnice nemovitostí a to tím, že prostory, které byl oprávněn toliko spoluužívat, po vzniku věcného břemene zcela zaplnil, kdy tímto výlučným nadužíváním věcného břemene zcela a dlouhodobě znemožnil jakékoliv spoluužívání sklepních a suterénních prostor a místností, včetně garáže a půdy jediné vlastnici nemovitostí na ulici [ulice a číslo] v [obec].

12. Žalovaný reagoval na předžalobní výzvu žalobkyně dne 16. 2. 2017 s tím, že to byla naopak dcera, která mu začala upírat právo užívat suterén a rozhodně se nezakládá na pravdě, že by nějakým způsobem bránil žalobkyni ve spoluužívání společných prostor a udivuje jej, že se dcera do 30 let nechala od rodičů živit, zajistit bydlení i vybavení bytu a po 14 letech bezkonfliktního soužití se žalovaným v domě, jehož rekonstrukci fyzicky i finančně s manželkou zajišťoval několik let, aniž by dcera jim jakkoliv pomohla, si dovolí mu vyhrožovat žalobou a nechává jej soustavně urážet svým manželem, až byl nucen se obrátit na policii.

13. Soud dále k důkazu provedl dopis žalovaného určený žalobkyni ze dne 30. 11. 2013, 28. 5. 2015, 9. 3. 2016, 18. 6. 2016, 8. 5. 2018, 24. 5. 2018, dopis žalovaného určený manželu žalobkyně ze dne 4. 5. 2014, e-mailovou korespondenci určenou ze strany žalovaného žalobkyni, dopis určený vnukovi ze dne 30. 12. 2015, 20. 10. 2016, a dopis žalobkyně určený žalovanému ze dne 14. 5. 2018, kdy z uvedených dopisů se podávají zejména skutečnosti týkající se vztahů mezi účastníky řízení a jejich rodinnými příslušníky.

14. Dále soud k důkazu provedl žalobkyní předložené přílohy žaloby a následně učiněných podání v podobě přílohy A – fotokopie části znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], přílohy B – fotokopie výkresu bytu žalovaného v přízemí (1 NP), příloha C – plánek, náčrtek, suterénu domu č. 6, přílohy D – dopis žalovaného ze dne 9. 3. 2016 – jako na č. l. 12-13, přílohy E – písemný materiál žalobkyně označený jako„ Život s mým otcem atd.“, přílohy F – fotokopie písemného podání žalovaného [příjmení] [jméno] – [obec], 24. 11. 2016, přílohy G – fotografie prostoru garáže, přílohy H – fotografie dokumentující teploty v domě žalobkyně z ledna a února 2018, přílohy CH – fotografie trhlin na domě a bytové jednotce, a přílohy I - fotografie ovládacího kabelu termostatu kotle. Kopie fotografií jednotlivých místností v předmětné nemovitosti, které však nebyly opatřeny žádnými údaji o datu a čase jejich pořízení, byly dále provedeny k důkazu spolu s žalobkyní předloženými plány domu [číslo] na ulici [ulice]. Ke kopiím fotografií žalobkyně dále připojila fotodokumentaci opatřenou ručně vloženými časovými údaji v podobě jednotlivých letopočtů, které soud rovněž provedl k důkazu. Konkrétně byla fotodokumentace označena názvy jednotlivých částí nemovitosti -„ půda“,„ suterén“,„ garáž“,„ kotelna“,„ sklep“,„ zahrada únor 2021“. Dále žalobkyně předložila fotodokumentaci s označením„ teplota místnosti“,„ poškození vjezdu – květen 2018“.

15. Dále soud k důkazu provedl k časovému sledu a vlastnickým vztahům v rodině žalobkyně žalobkyní připojenou přílohu, a to dále spolu s dalšími listinami týkající se vývoje majetkových vztahů v rodině a souvisejících majetkových převodů v podobě notářského zápisu ze dne 8. 11. 1960, [spisová značka], [spisová značka], rozhodnutí státního notářství [okres], č. j. [číslo jednací] ze dne 15. 5. 1981, usnesení Městského soudu v Brně, č. j. [číslo jednací], ze dne 4. 9. 1997, notářského zápisu ze dne 16. 12. 2005, [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], darovací smlouvy ze dne 23. 9. 2002 včetně dodatku [číslo] kupní smlouvy ze dne 13. 10. 2008 a kupní smlouvy ze dne 26. 5. 2015. Rovněž bylo provedeno k důkazu usnesení Městského soudu v Brně vydané v řízení o dědictví po Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], z něhož se spolu s výsledkem dědického řízení podává, že původně rovněž ze smlouvy o zřízení věcného břemene oprávněná [příjmení] [jméno] [příjmení] zemřela dne 19. 5. 2001.

16. Z jednotlivých rozhodnutí ÚMČ [územní celek], [obec] [obec] (č. j. [spisová značka] [spisová značka], ze dne 6. 3. 2017, č. j. [spisová značka] [spisová značka] ze dne 31. 7. 2019) vydaných v přestupkovém řízení se dále podávají skutečnosti svědčící o jednání, kterého se měl dopustit MUDr. [jméno] [příjmení], manžel žalobkyně, ve dnech 23. 11. 2016, 15. 12. 2016 a 16. 12. 2016 v domě na ulici [ulice a číslo] v [obec] urážkou na cti, a to tím, že měl na cti urazit žalovaného zde uváděnými vulgárními slovy, přičemž řízení bylo následně zastaveno, neboť spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo prokázáno.

17. Z dále k důkazu povedených listinných důkazů soud již nezjistil žádné další skutečnosti významné pro posouzení projednávané věci, případně takové skutečnosti, které by nevyplývaly z jiných v rámci dokazování provedených důkazů. K návrhům na provedení dokazování, které byly následně zamítnuty, se soud vyjádří níže v tomto rozhodnutí.

18. Po provedeném dokazování na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

19. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

20. Dle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

21. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

22. Na podkladě přechodných ustanovení tak soud přistoupil k posouzení věci dle § 1299 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného dnem 1. 1. 2014.

23. Dle § 1299 odst. 1 občanského zákoníku služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě.

24. Dle § 1299 odst. 2 občanského zákoníku při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

25. Žalobkyně se domáhala po žalovaném omezení věcného břemene s tím, že od uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene došlo podle žalobkyně ke změně poměrů takovým způsobem, že vznikl hrubý nepoměr mezi služebností a výhodou oprávněného žalovaného. Vznik hrubého nepoměru ve smyslu ustanovení § 1299 odst. 2 občanského zákoníku přitom žalobkyně spatřovala především v tom, že v době uzavření smlouvy žalovaný spoluužíval sklepní prostory, suterénní místnosti a garáž, chodby a schodiště, půdu a pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo], zahrada, společně s manželkou, kdy žalobkyně spoluužívala předmětné prostory s manželem a narozeným synem [jméno], [datum narození]. Po smrti manželky žalovaného, Mgr. [jméno] [příjmení], žalovaný v souvislosti s vyklízením společného bytu v [obec] - [obec] a dále v souvislosti s vyklízením dalšího bytu ve [obec] a chalupy na [obec], zaplnil vyklizovanými věcmi suterénní a sklepní místnosti a půdu tak, že zcela znemožnil spoluužívání těchto místností žalobkyni a její rodině, která se rozrostla o další dítě, [jméno], [datum narození]. Žalovaný si tak trvale osobuje práva způsobem, který vytvořil hrubý nepoměr mezi služebností a výhodou žalovaného.

26. Dojde-li ke změně poměrů zakládající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou (…) oprávněné osoby, může se povinný (vlastník služebné věci) domáhat, aby soud služebnost omezil, nebo dokonce zrušil (srov. Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1197-1203).

27. Soud uvádí, že předně se za účelem posouzení, zda došlo k naplnění předpokladů předvídaných ustanovením § 1299 odst. 2 občanského zákoníku, zabýval jednotlivými tvrzeními žalobkyně, na základě kterých dovozovala svůj nárok na omezení věcného břemene spolu s žalobou uplatněným nárokem na vyklizení jí specifikovaných prostor. 28. „ Zákon nikterak necharakterizuje, o jakou změnu poměrů se má jednat. Nejsou předem stanovena pravidla, kdy dochází ke změně poměrů a kdy nikoli. Volnost soudcovského uvažování vyplývá především z otevřeného pojmu„ hrubý nepoměr“, který umožňuje soudu posuzovat konkrétní okolnosti daného závazku. Především však bude nutné zkoumat, zda došlo ke změně poměrů. V kladném případě pak soud posoudí, nakolik vzniklá trvalá, nikoli jen přechodná, změna poměrů zakládá zákonem předpokládaný hrubý nepoměr mající vliv na výkon práva, případně jak se projevila na užívání služebné věci“ (srov. Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1197-1203).

29. Přitom soud dospěl k závěru, že již na podkladě jednotlivých tvrzení žalobkyně nelze dospět k závěru o naplnění podmínky„ hrubého nepoměru“ vyvolaného„ trvalou změnou“ ve smyslu § 1299 odst. 2 občanského zákoníku. 30. „ Zákon požaduje, aby mezi nastalým hrubým nepoměrem mezi služebností a výhodou oprávněného byla dána příčinná souvislost, což je dovozováno gramatickým výkladem (srov. k předchozí úpravě například [příjmení], [příjmení] a kol. 2006 s. [číslo]). Hrubý nepoměr je třeba posuzovat do značné míry kvalifikovaně, neboť v situacích, kdy na jedné straně jsou takřka výhradně práva a na straně druhé v zásadě pouze povinnosti, je nutné posuzovat kvalifikovanost a závažnost nastalých změn vždy v konkrétním případě s ohledem na přirozenou disproporci ve vzájemném postavení. Rozhodující v úvaze soudu bude primárně porovnání stavu před změnou poměrů a po této změně ve vztahu k dopadům této změny na práva a povinnosti ze služebnosti vyplývající“ (srov. [příjmení], J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ [číslo]). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. [číslo]). 31. „ Pro úvahu, zda změnou poměrů vznikl hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného (§ 151p odst. 3 obč. zák.), je rozhodující porovnání stavu v době rozhodování soudu a v době, kdy bylo věcné břemeno zřízeno“ (k tomu dále srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3606/2013 ze dne 8. 9. 2015).

32. Soud se proto ve světle jednotlivých tvrzení žalobkyně, na jejichž podkladě se s odkazem na„ trvalou změnu vyvolávající hrubý nepoměr“ domáhala omezení věcného břemene a potřebu porovnat stav před tvrzenou změnou poměrů a po této změně s ohledem na její dopady, primárně zabýval okolnostmi, za nichž byla uzavřena dne 1. 12. 2000 původní darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene, a zda následně došlo ke vzniku hrubého nepoměru mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné osoby.

33. Na podkladě uvedené smlouvy o zřízení věcného břemene získali oprávnění, Mgr. [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] (žalovaný), rodiče nabyvatelky vlastnického práva k předmětné nemovitosti na podkladě darovací smlouvy, [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně), doživotního, bezplatného a výlučného užívání bytu specifikovaného v předmětné smlouvě. Současně ze z uvedené smlouvy podává, že pokud by zůstal naživu jen jeden z oprávněných rodičů žalobkyně, zůstává mu toto právo v neztenčeném rozsahu a má tedy nadále právo doživotně a bezplatně výlučně užívat shora uvedený byt včetně jeho příslušenství, spoluužívat ostatní místnosti a prostory v domě a oba pozemky, jak je ve smlouvě popsáno.

34. Přitom v době uzavření smlouvy, jak sama žalobkyně uvedla, žalovaný spoluužíval ve smlouvě o zřízení věcného břemene specifikované prostory společně s manželkou, Mgr. [jméno] [příjmení], a žalobkyně spoluužívala předmětné prostory s manželem a narozeným synem [jméno], [datum narození]. Po smrti manželky žalovaného, Mgr. [jméno] [příjmení], pak žalovaný dle žalobkyně v souvislosti s vyklízením jiných nemovitostí zaplnil věcmi suterénní a sklepní prostory a půdu tak, že zcela znemožnil spoluužívání těchto místnost žalobkyni a její rodině, která se rozrostla o další dítě, [jméno], [datum narození]. V následujícím období tak došlo podle žalobkyně k trvalé změně poměrů, když si„ žalovaný trvale osobuje právě způsobem, který vytvořil hrubý nepoměr mezi služebností a výhodou žalovaného“, jak žalobkyně popisuje již v samotném žalobním návrhu.

35. K dalším skutečnostem, na základě kterých žalobkyně dovozovala vznik„ hrubého nepoměru mezi služebností a výhodou žalovaného“, žalobkyně uvedla, že„ rodina žalobkyně užívá při počtu čtyř členů domácnosti s dospívajícími syny byt o výměře nesrovnatelné s výměrou bytu žalovaného při porovnání metrů čtverečních bytu žalovaného a bytu žalobkyně. Následně v tomto ohledu žalobkyně upřesnila, že tím mínila nesrovnatelnost podlahové bytové výměry užívané žalovaným v přízemí domu spolu s podlahovou výměrou suterénních prostor užívaných žalovaným ke skladování věcí, takže k bytu žalovaného s podlahovou výměrou 117,21 m2 žalobkyně přičetla výměru místností v suterénu o celkové výměře 13,31 m2 a 11,77 m2, tudíž podle žalobkyně žalovaný, oproti podlahové ploše užívané rodinou žalobkyně o výměře 117,29 m2, užívá vedle podlahové výměry jím užívaného bytu (117,21 m2) dohromady ve skutečnosti plochu o výměře 142,29 m2. K tomu je však třeba uvést, že k suterénním místnostem se spolu s místnostmi sklepními a garáží v suterénu, místnostmi v podobě chodby, schodiště, půdy se spoluužíváním odpovídajících pozemků, vztahuje na podkladě smlouvy o zřízení věcného břemene právo spoluužívání, které tak žalovanému jako oprávněnému ze smlouvy o zřízení věcného břemene svědčí, tudíž porovnáním podlahových výměr obou částí domu užívaných žalobkyní oproti částí domu užívaných žalovaných je třeba na podkladě toho, co sama žalobkyně uvádí, dospět k závěru, že podlahové plochy obou částí domu jsou vyrovnané a jestliže jsou ze strany žalovaného užívány sklepní a suterénní místnosti spolu s garáží, chodbou a schodištěm, půdou a specifikovanými pozemky, odpovídá to právu spoluužívání, tak jak je vymezeno v darovací smlouvě spolu se smlouvou o zřízení věcného břemene. Ani pokud se jedná o skutečnosti vztahující se k uskladnění jednotlivých věcí, nelze dospět k závěru, že by zde došlo oproti stavu v době zřízení věcného břemene k trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr, když žalobkyně sama uváděla například již v žalobním návrhu, že žalovaný v souvislosti s vyklízením jiných nemovitostí zaplnil vyklizovanými věcmi suterénní a sklepní místnosti a půdu tak, že znemožnil spoluužívání těchto místností žalobkyni a její rodině, která se rozrostla o další dítě, [jméno], narozeného dne 3. 6. 2003, a to„ po smrti manželky žalovaného Mgr. [jméno] [příjmení]“, která ovšem zemřela již dne 19. 5. 2001.

36. Jestliže tak žalobkyně poukazovala na nepoměr mezi podlahovou bytovou výměrou, je třeba uvést, že za těchto podmínek byla v minulosti smlouva o zřízení věcného břemene uzavřena a žalobkyně tak v době, kdy na podkladě darovací smlouvy dar přijala, musela být nutně dobře obeznámena s tím, za jakých podmínek nabývá vlastnické právo k předmětné nemovitosti. Nadto darovací smlouva i smlouva o zřízení věcného břemene byly uzavřeny mezi rodinnými příslušníky v době, kdy již žalobkyně s žalovaným a jeho manželkou, matkou žalobkyně, spoluužívala prostory nemovitosti se svým manželem a prvním z narozených synů, takže řada okolností souvisejících se společným soužitím prakticky až dosud zcela totožných osob pro ně v průběhu dalšího období nemohla být natolik překvapivým momentem.

37. Na tomto podkladě tedy došlo tedy k omezení vlastnického práva žalobkyně ve prospěch jejích oprávněných rodičů ve vztahu k vymezeným prostorám s tím, že žalobkyně v tehdejší době nemovitost užívala spolu s manželem a synem [jméno]. Jestliže dne 19. 5. 2001 zemřela druhá z oprávněných, Mgr. [jméno] [příjmení], je třeba pokud jde o další užívání ve smlouvě konkretizovaných prostor odkázat na ujednání mezi účastníky v tom smyslu, že zůstane-li naživu jen jeden z oprávněných, zůstává mu právo v neztenčeném rozsahu. Ve srovnání s okolnostmi, za nichž byla předmětná darovací smlouva spolu se smlouvou o uzavření věcného břemene uzavřena, a s nimiž tak žalobkyně předem souhlasila a byla s nimi zcela srozuměna, tak posléze po smrti druhé oprávněné dne 19. 5. 2001 došlo již toliko k narození druhého syna žalobkyně, který se ovšem narodil již dne 3. 6. 2003, tedy v době necelých tří let po uzavření smlouvy.

38. Nelze dále přehlédnout, že jde-li o počet osob žijících v předmětné nemovitosti vedle žalovaného, manžel žalobkyně se již, jak sama žalobkyně uváděla, v nemovitosti nezdržuje, když žalobkyně k tomu v doplnění žaloby ze dne 30. 8. 2018 sama uvedla, že„ manželovi žalobkyně (…) nezbylo, aby (…) aby se od okamžiku zahájení přestupkové řízení až dodnes zdržoval mimo byt“. Jak vyplynulo z provedeného dokazování (mimo jiné prostřednictvím rozhodnutí ÚMČ [územní celek], [obec] [obec], č. j. [spisová značka] [spisová značka], ze dne 6. 3. 2017, k projednání přestupku proti občanskému soužití došlo na podkladě jednání, kterého se měl urážkou na cti dopustit MUDr. [jméno] [příjmení], manžel žalobkyně, ve dnech 23. 11. 2016, 15. 12. 2016 a 16. 12. 2016 v domě na ulici [ulice a číslo] v [obec], a to s ohledem na návrh žalovaného [celé jméno žalovaného], který příslušný úřad obdržel spolu s objasňovacím spisem Policie ČR ve dnech 4. a 18. 1. 2017) k zahájení přestupkového řízení tak došlo na podkladě jednání, k němuž došlo v období od 23. 11. 2016 do 16. 12. 2016, v lednu roku 2017, přičemž žaloba v projednávané věci byla podána dne 19. 12. 2017. Jde-li tak o počet osob, v tomto ohledu na podkladě srovnání současného stavu se stavem v době uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene nelze dospět k závěru, že by došlo k trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr.

39. Pokud následně žalobkyně spatřovala vznik trvalé změny ve způsobu užívaní jí označených prostor ze strany žalovaného, když uváděla například, že„ žalovaný si tak trvale osobuje práva způsobem, který vytvořil hrubý nepoměr mezi služebností a výhodou žalovaného“, pokud ve sklepních místnostech skladuje nebezpečné hořlaviny v bezprostřední blízkosti plynového kotle, který spolu s rozvodem plynu instaloval do sklepních prostor s tím, že sám reguluje přívod tepla do bytu žalobkyně, kde v zimním období nepřesahuje teplota 15-16 stupňů Celsia, případně žalobkyni věci umístěné v suterénních prostorách brání v plánované rekonstrukci těchto prostor, je třeba k tomu uvést, že„ změna poměrů v existujícím právním vztahu nesmí být zaměňována s porušením tohoto stavu v podobě rozšiřování oprávnění ze služebnosti. Výkon práva přesahující rámec a míru vzniklé služebnosti nezakládá změnu poměrů, ale změnu výkonu. Proti tomuto neoprávněnému rozšiřování oprávnění je třeba se bránit negatorní žalobou, a nikoli návrhem na zrušení služebnosti pro změnu poměrů“ (k tomu dále srov. Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1197-1203).

40. Řada tvrzení žalobkyně a předložených důkazů, které byly rovněž ze strany soudu provedeny, se vztahovala ke konfliktnosti soužití osob v domě, a to zejména ke konfliktům probíhajícím v minulosti mezi manželem žalobkyně a žalovaným.„ Změna poměrů, kterou vznikne hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, nemusí spočívat jen v objektivních okolnostech, ale i v osobních poměrech účastníků a za určitých okolností může vzniknout i změnou v chování účastníků. I mimořádně konfliktní vztahy mezi účastníky mohou zakládat změnu poměrů a být důvodem pro zrušení věcného břemene. Nicméně mimořádně konfliktní vztahy musí mít bezprostředně za následek změnu poměrů, pro kterou např. není možné řádně užívat nemovitosti zatížené věcným břemenem. Konfliktní vztahy účastníků samy o sobě takovou změnu okolností založit nemohou; to by ostatně taková změna poměrů musela být dána vždy tehdy, bude-li podána žaloba na zrušení věcného břemene některým z účastníků, neboť podání žaloby zpravidla svědčí o konfliktních vztazích účastníků“ (k tomu dále srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3606/2013 ze dne 8. 9. 2015).

41. Přestože by tak bylo možné za určitých předem vymezených okolností uvažovat o tom, že by k závěru o předpokladech pro omezení věcného břemene mohly vést mimořádně konfliktní vztahy mezi účastníky, soud mimo jiné ve shodě s výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího soudu uvádí, že skutečnosti týkající se konfliktů probíhajících mezi účastníky samy o sobě v projednávaném případě nepředstavují bez dalšího dostatečný podklad pro rozhodnutí o omezení věcného břemene, spíše provázejí vzniklou situaci, aniž by je bylo možné považovat za samostatnou příčinu, která by se určitým konkrétním způsobem projevila jako změna poměrů. Nadto z provedeného dokazování vyplynulo, že napjaté vztahy panovaly především mezi žalovaným a manželem žalobkyně, který však již od začátku roku 2017, jak žalobkyně sama uvedla -„ manželovi žalobkyně (…) nezbylo, (…) než aby se od okamžiku zahájení přestupkového řízení až dodnes zdržoval mimo byt a dům žalobkyně“, s žalobkyní a jejími syny část užívanou žalobkyní v předmětné nemovitosti trvale nesdílí.

42. Jde-li o argumentaci žalobkyně týkající se potřeb jejích synů (narozených v roce 2000 a 2003) uváděnou rovněž s odkazem na trvalou změnu vyvolávající hrubý nepoměr, je třeba poukázat na skutečnost, že žalobkyně se obrátila na soud za účelem omezení, resp. zrušení služebnosti, po uplynutí značné doby od narození druhého ze synů, kdy není zcela zřejmé, v jakých ohledech by tedy měla být situace ve vztahu k synům žalobkyně a jejich potřebám natolik výrazně odlišná oproti předcházejícímu období, když v minulosti si situace po tak dlouhou dobu žádné obdobné řešení ze strany žalobkyně nevyžádala.

43. Již z tvrzení samotné žalobkyně lze tak uzavřít, že oproti stavu v době uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene spolu s konkrétními okolnostmi daného závazku zde nelze spatřovat následný vznik trvalé změny vyvolávající hrubý nepoměr.

44. Jde-li o účastníky řízení dále navrhované důkazy, soud tak již s ohledem na vše výše uvedené nepřistoupil k provedení dalšího dokazování a důkazní návrhy v podobě návrhu na provedení dokazování v podobě návrhu na šetření na místě samém, resp. ohledání na místě samém, návrhu na provedení dokazování v podobě připojení přestupkového spisu [anonymizováno] [obec] – [obec] č. j. [spisová značka] [spisová značka], [anonymizováno] [spisová značka] [číslo], účastnického výslechu žalobkyně, návrhu na provedení dokazování v podobě přehrání zvukového záznamu na CD nosiči s označením„ Vulgarismy a nadávky [anonymizováno] [jméno] [příjmení]“ včetně přepisu části této zvukové nahrávky, tak jak byla předložena ze strany žalovaného a je součástí spisu na č. l. 98 (příloha č. 1), návrhu žalovaného na ustanovení znalce na vypracování znaleckého posudku z oboru oceňování nemovitostí, a návrhu týkajícího se zprávy o ambulantním vyšetření ze dne 9. 6. 2021 včetně lékařské zprávy ze dne 6. 9. 2021, byly zamítnuty, neboť soud tyto důkazní návrhy považoval s ohledem na výsledky dosud provedeného dokazování, předmět projednávané věci i shora uvedené právní posouzení věci za nadbytečné.

45. Na podkladě všeho výše uvedeného tak nebylo možné dospět k závěru o důvodnosti žalobou uplatněného nároku, a to ani pokud se jedná o druhý z uplatněných nároků na vyklizení žalobkyní specifikovaných prostor, neboť k tomu, aby žalovanému bylo uloženo žalobou konkretizované prostory vyklidit zde s ohledem na závěr ve vztahu k prvnímu z uplatněných nároků chybí jakýkoliv podklad.

46. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 27.704 Kč Tyto náklady sestávají z odměny právního zástupce žalovaného v souladu s ustanovením § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, s ohledem na tarifní hodnotu v celkové výši 45.000 Kč, za celkem 7 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 2.900 Kč za úkon (převzetí právního zastoupení, písemné podání ve věci samé ze dne 18. 6. 2021, účast na jednání před soudem dne 1. 9. 2020, 9. 2. 2021, 13. 4. 2021, 24. 6. 2021, 17. 9. 2021) spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalovanému přiznána za 7 úkonů právní služby, to vše spolu s DPH dle ustanovení § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. To spolu s částkou ve výši 600 Kč, která byla žalovanému přiznána jako náhrada nákladů dle § 1, 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za 2 úkony právní služby (písemné podání nezastoupeného účastníka soudu týkající se věci samé ze dne písemné podání žalovaného ze dne 20. 2. 2019, 15. 5. 2019), tedy celkem ve výši 600 Kč. Pokud jde o žalovaným požadovanou odměnu za úkon v podobě podání ze dne 1. 10. 2020 (s odkazem na usnesení Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. 2 To 28/2004, uveřejněné v Bulletinu advokacie č. 3/2005, s. 46, dle kterého„ za vypracování písemností týkajících se pouze dokazování adresovaných soudu prvního stupně odměna nepřísluší“, srov. Kovářová, D., a kol. Odměna advokáta (komentář). Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2016, s. 212).

Poučení