72 CO 224/2022 - 308

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Velce a soudkyň Mgr. Pavly Polednové a JUDr. Zuzany Sváčkové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Řízení o odvolání žalobce do výroku I. rozsudku soudu prvního stupně se zastavuje.

II. Odvolání žalovaného do rozsudku soudu prvního stupně se odmítá.

III. Rozsudek soudu prvního stupně se v zamítavém výroku o věci samé II., pokud jím bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby s požadavkem na zaplacení částky [částka], zrušuje a v tomto rozsahu se řízení zastavuje, co do částky [částka] s příslušenstvím se mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, jinak se rozsudek soudu prvního stupně v tomto výroku co do zamítnutí zbývající části příslušenství potvrzuje.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II.). Rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky v celkové výši [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady za užívání bytu ve výši ujednaného nájemného a z titulu bezdůvodného obohacení ve výši nákladů na služby spojené s užíváním bytu žalovaným bez právního důvodu v období srpen [rok] až červenec [rok].

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, navrhoval, aby byla v celém rozsahu zamítnuta.

4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel zejména ze zjištění, že žalobce je vlastníkem domu [adresa], stojícího na pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], vedeném [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] [část Prahy]. Dne [datum] žalobce uzavřel se žalovaným a jeho manželkou nájemní smlouvu, kterou byl sjednán nájem bytu v uvedeném domě, a to na dobu jednoho roku s automatickým prodloužením. Dne [datum] nabyl právní moci rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9, č. j. [číslo jednací], kterým byla žalovanému uložena povinnost do pěti měsíců od právní moci rozsudku (do [datum]) vyklidit předmětný byt, neboť dne [datum] byl žalovaný žalobcem informován, že doba nájmu mu nebude prodloužena, přičemž žádná další nájemní smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla. Od [datum] činila sazba nájemného [částka] m2 měsíčně, tedy žalovaný byl povinen hradit nájemné z byt [částka] měsíčně, respektive ve výši [částka] měsíčně po připočtení nájemného za vybavení bytu ve výši [částka] měsíčně, a zálohu na služby ve výši [částka] měsíčně. Zvýšení nájmu na rok [rok] bylo žalovanému oznámeno žalobcem dopisem ze dne [datum]. Od [datum] činila sazba nájemného [částka] m2 měsíčně, tedy žalovaný byl povinen hradit nájemné z byt [částka] měsíčně, respektive ve výši [částka] měsíčně po připočtení nájemného za vybavení bytu ve výši [částka] měsíčně, a zálohu na služby ve výši [částka] měsíčně. Zvýšení nájmu na rok [rok] bylo žalovanému oznámeno žalobcem dopisem odeslaným dne [datum]. Výše nájemného a záloh na služby pro rok [rok] zůstala stejná jako v roce [rok]. Žalovaný v roce [rok] zaplatil za měsíc srpen [částka], na vyúčtování spotřebovaných služeb za rok [rok], splatné v [anonymizováno] [rok], zaplatil dne [datum] vyúčtovanou částku ve výši [částka]. V roce [rok] a [rok] nezaplatil žalovaný na nájem a na zálohy na služby ničeho. Nezaplatil rovněž částku [částka] z titulu vyúčtování spotřebovaných služeb za rok [rok], splatného v [anonymizováno] [rok] a částku [částka] z titulu vyúčtování spotřebovaných služeb za rok [rok], splatného v [anonymizováno] [rok]. Žalovaný se dostal do prodlení, když částku [částka] za listopad [rok] splatnou [datum] zaplatil [datum], částku [částka] za leden [rok] splatnou [datum] zaplatil [datum], částku [částka] za únor [rok] splatnou [datum] zaplatil [datum], částku [částka] za březen [rok] splatnou [datum] zaplatil [datum], částku [částka] za květen [rok] splatnou [datum] zaplatil [datum], částku [částka] za červen [rok] splatnou [datum] zaplatil [datum], namísto částky [částka] za červenec [rok] splatné [datum] zaplatil dne [datum] částku [částka] a vyúčtování služeb za rok [rok] ve výši [částka] splatné [datum] zaplatil [datum].

5. Zjištěný skutkový stav hodnotil soud prvního stupně po právní stránce dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Předně konstatoval, že co se týče požadavku žalobce na zaplacení dluhu žalovaného z titulu vyúčtování služeb za rok [rok], splatného [datum], rozhodoval v souladu s vyúčtováním o částce [částka], přestože žalobce v žalobě chybně uváděl částku [částka]. Současně rozhodoval o celkové částce [částka], která odpovídá součtu jednotlivých v žalobě uvedených nároků, namísto v žalobě uvedené celkové částky ve výši [částka]. Vyšel z toho, že nájemní vztah žalovaného skončil ke dni [datum] a nebylo prokázáno, že by se žalovaný do [datum] z bytu vystěhoval. Uzavřel, že žalobce má v souladu s § 2295 o. z. vůči žalovanému nárok na náhradu za užívání bytu v době po skončení nájmu, a to ve výši ujednaného nájemného. Dospěl tedy k závěru, že je důvodný žalobou uplatněný nárok žalobce na zaplacení částky [částka] z titulu náhrady za užívání bytu za dobu od září do prosince [rok] ve výši 4 x [částka], za srpen [rok] ve výš [částka], za dobu od ledna do června [rok] ve výši 6x [částka], za dobu od července do prosince [rok] ve výši 6 x [částka] a za dobu od ledna do července [rok] ve výši 7 x [částka]. Ve vztahu k požadavku žalobce na úhradu nákladů na služby spojené s užíváním bytu s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu konstatoval, že žalobci svědčí nárok na náhradu bezdůvodného obohacení ve výši skutečně čerpaných služeb za předmětné období, nikoliv však ve výši sjednaných záloh. Vyšel z toho, že v řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly vyúčtovány spotřebované služby za rok [rok] ve výši [částka] a za rok [rok] ve výši [částka]. Žalobou uplatněné nároky na zaplacení těchto částek tedy považoval za oprávněné. Co se tyče vyúčtování spotřebovaných služeb za rok [rok] ve výši [částka] respektoval soud prvního stupně žalobní návrh a přiznal žalobci jen náhradu v požadované výši [částka], odpovídající náhradě za dobu od ledna do července [rok] ve výši 7 x [částka]. Z uvedených důvodů považoval za důvodný nárok žalobce zaplacení ceny vyúčtovaných služeb ve výši [částka], které žalovaný prokazatelně spotřeboval. O nároku žalobce na zaplacení úroku z prodlení rozhodl s poukazem na § [číslo], § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2295 o. z. O nákladech řízení rozhodl pak podle poměrů úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobci tak přiznal poměrnou část celkových nákladů řízení, za které považoval v souladu s judikaturou Ústavního soudu náklady nezastoupeného účastníka v podobě paušální náhrady hotových výdajů dle [ustanovení pr. předpisu]

6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali žalobce i žalovaný odvolání.

7. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání žalovaného bylo podáno opožděně, a tudíž nejsou splněny podmínky pro to, aby o něm bylo meritorně rozhodnuto. Z obsahu spisu plyne, že písemné vyhotovení rozsudku soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo žalovanému doručováno zásilkou určenou do vlastních rukou adresáta. Z doručenky je zřejmé, že žalovaný jako adresát nebyl zastižen, a tudíž zásilka byla uložena na poště a připravena k vyzvednutí dne [datum], adresátovi byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Žalovaný si zásilku na poště osobně vyzvedl dne [datum]. Odvolání proti rozsudku bylo žalovaným podáno dne [datum] e-mailovou zprávou neopatřenou elektronickým podpisem a následně doplněno podáním doručeným žalovaným osobně do podatelny soudu prvního stupně dne [datum].

8. Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (§ 204 odst. 1 věta první o.s.ř.). V daném případě je přitom při posuzování včasnosti podaného odvolání nutno vyjít z toho, že rozsudek byl žalovanému doručen dne [datum], neboť ve smyslu § 49 odst. 4 o.s.ř. se považuje písemnost za doručenou posledním dnem lhůty 10 dnů ode dne, kdy byla uložena a připravena k vyzvednutí, tj. v daném případě ode dne [datum]. Datum [datum], kdy si žalovaný po uplynutí zmíněné lhůty 10 dnů zásilku osobně vyzvedl, není z hlediska okamžiku doručení rozsudku a běhu odvolací lhůty relevantní. Za situace, kdy rozsudek byl žalovanému doručen fikcí ve smyslu § 49 odst. 4 o.s.ř. dne [datum], posledním dnem patnáctidenní lhůty k podání odvolání byl den [datum]. Jestliže tedy bylo odvolání žalovaného v elektronické podobě podáno u soudu dne [datum] (písemně doplněno postupem dle § 42 odst. 2 o.s.ř. dne [datum]), bylo podáno opožděně.

9. Z uvedených důvodů odvolací soud podle § 218a o.s.ř. odvolání žalovaného jako opožděné odmítl.

10. Žalobce své odvolání výslovně směřoval do všech výroků napadeného rozsudku soudu prvního stupně. Zrekapituloval žalobou uplatněné nároky a opravil písařskou chybu uvedenou v žalobním návrhu, kdy bylo nesprávně uvedeno, že žalovaný za měsíc srpen [rok] neuhradil částku [částka], ačkoliv správně měla být uvedena částka [částka]. S ohledem na uvedené pak upozornil, že soud prvního stupně provedl v napadeném rozsudku nesprávný výpočet žalované jistiny, a zdůraznil, že celková výše žalobou uplatněné pohledávky činí [částka] s příslušenstvím. Dále namítal nesrozumitelnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku, když z jeho odůvodnění není zřejmé, na základě jakých skutečností dospěl soud prvního stupně k výši přiznané částky a k výši částky, ve vztahu k níž žalobu zamítl. Vyjádřil přesvědčení, že mu svědčí vůči žalovanému právo na náhradu za užívání bytu ve smyslu § 2295 o. z. a právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. ve výši odpovídající nákladům vynaloženým na služby spojené s užíváním bytu. Vytýkal soudu prvního stupně, že dospěl k nesprávnému skutkovému i právnímu závěru o výši částky, o kterou se žalovaný na jeho úkor obohatil tím, že v předmětném období užíval předmětný byt bez právního titulu. Namítal, že soud prvního stupně ze skutečnosti, že se na žalovaném domáhá zaplacení záloh na služby a nedoplatku z vyúčtovaných služeb, nesprávně dovodil, že požaduje úhradu téže částky fakticky dvakrát. Poukázal na to, že z provedeného dokazování vyúčtováními nákladů na služby za rok [rok] a [rok] plyne, že náklady na skutečnou spotřebu služeb ze strany žalovaného dosáhly v roce [rok] výš [částka] a v roce [rok] výše [částka]. Z žalobních tvrzení pak plyne, že v řízení uplatňuje nárok na úhradu nákladů za služby ve výši odpovídající součtu jednotlivých měsíčních úhrad ve výši [částka] měsíčně a vyúčtovaného nedoplatku po zohlednění žalovaným uhrazených záloh za období leden až červenec [rok] v celkové výši [částka]. Poukázal na to, že pokud žalovaný služby v předmětném období spotřeboval, aniž by za jejich spotřebu něčeho uhradil, bezdůvodně se na jeho úkor obohatil. Z uvedených důvodů vyjádřil přesvědčení, že jeho žalobou uplatněný nárok je důvodný, a navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě v celém rozsahu vyhoví.

11. Před zahájením jednání odvolacího soudu vzal žalobce zpět své odvolání v části směřující do vyhovujícího výroku I. rozsudku soudu prvního stupně. Odvolací soud proto v souladu s § 207 odst. 2 o.s.ř. řízení o odvolání žalobce v rozsahu částečného zpětvzetí odvolání zastavil.

12. Odvolací soud v rámci posuzování podmínek řízení vzal v úvahu, že žalobce v odvolání opravil písařskou chybu v žalobě ohledně specifikace dluhu žalovaného na platbách za srpen [rok] tak, že namísto nesprávně uvedené částky [částka] měla být správně uvedena částka [částka]. Následkem uvedené písařské chyby, respektive rozdílu chybné a správné výše této dílčí položky ([částka] [částka] = [částka]) pak soud prvního stupně napadeným rozsudkem rozhodoval o peněžitém plnění v celkové výši [částka] (vyhověno [částka s příslušenstvím] + zamítnuto [částka] s příslušenstvím), které o [částka] přesahuje žalobou vymezený předmět řízení, tj. nárok na zaplacení peněžitého plnění v celkové výši [částka] s příslušenstvím. Z uvedeného plyne, že pro vedení řízení o částce [částka], respektive pro rozhodnutí o tomto nároku nebyly pro absenci žalobního návrhu splněny podmínky řízení (§ 103, § 104 odst. 1 o.s.ř.) Odvolací soud proto pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. c) o.s.ř. v uvedeném rozsahu rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku II. zrušil a řízení zastavil.

13. Na základě odvolání žalobce podaného proti výroku II. rozsudku soudu prvního stupně odvolací soud podle § 213 odst. 2 o.s.ř. částečně zopakoval dokazování provedené soudem prvního stupně a podle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal v odvoláním dotčeném rozsahu napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo. Poté dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

14. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně. Nadto zopakoval důkaz vyúčtováním služeb spojených s užíváním předmětného bytu za rok [rok] a [rok], předžalobní upomínkou z [datum], podacím archem a záznamem o sledování zásilky. Vyúčtováními služeb za rok [rok] a [rok] tak má za prokázané, že náklady na služby spotřebované žalovaným činí v období od [datum] do [datum] celkem [částka] a v období od [datum] do [datum] celkem [částka]. V případě vyúčtování za rok [rok] činí vyúčtovaný nedoplatek žalovaného na platbách za spotřebované služby po odpočtu předepsaných záloh ve výši celkem [částka] (12 x [částka]) částku [částka], respektive po odpočtu skutečně zaplacených záloh ve výši [částka] (leden až červenec [rok], tj. 7x [částka]) částku [částka]. V případě vyúčtování za rok [rok] činí vyúčtovaný nedoplatek žalovaného na platbách za spotřebované služby po odpočtu předepsaných záloh ve výši celkem [částka] (12 x [částka]) částku [částka], respektive po odpočtu skutečně zaplacených záloh ve výši [částka] částku [částka]. Předžalobní upomínkou z [datum], podacím archem a záznamem o sledování zásilky má odvolací soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného dopisem z [datum], aby mu ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení této výzvy zaplatil náhradu za užívání předmětného bytu a za spotřebované služby v období od srpna [rok] do července [rok] včetně nedoplatků z vyúčtování služeb za rok [rok] a [rok]. Uvedený dopis (předžalobní výzva) adresovaný žalovanému byl předán k poštovní přepravě dne [datum] a dne [datum] byla zásilka uložena na poště, když adresát nebyl při jejím doručování zastižen. Vzhledem k tomu, že zásilka nebyla adresátem v odběrné lhůtě vyzvednuta, byla dne [datum] vrácena odesílateli.

15. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl odvolací soud k závěru, že jsou dány důvody pro částečnou změnu napadeného zamítavého výroku o věci samé II. rozsudku soudu prvního stupně.

16. Jestliže nájemce neodevzdá byt ke dni skončení nájmu způsobem uvedeným v § 2292 o. z., je podle § 2295 o. z. povinen pronajímateli platit za užívání bytu náhradu ve výši ujednaného nájemného, a to až do dne, kdy byt pronajímateli skutečně odevzdá. Jestliže nájemce po skončení nájemního vztahu nadále užívá byt bez právního důvodu a v souvislosti s tímto užíváním bytu spotřebovává služby s tím spojené, vzniká na jeho straně plněním bez právního důvodu majetkový prospěch, který je bezdůvodným obohacením (§ 2991 odst. 2 o. z.). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny (§ 2999 odst. 1 věta první o. z.)

17. Soud prvního stupně správně posoudil žalobou uplatněné peněžité nároky žalobce z titulu neuhrazených plateb za služby spotřebované žalovaným v souvislosti s užíváním předmětného bytu v žalobou vymezeném období jako nároky z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Žalovaný po skončení nájemního vztahu neodevzdal předmětný byt žalobci coby pronajímateli a nadále jej užíval. Jestliže pak v souvislosti s užíváním bytu spotřeboval s tím spojené služby, aniž zaplatit jejich cenu, vznikl mu plněním bez právního důvodu na úkor žalobce majetkový prospěch, který je bezdůvodným obohacením, a který je povinen vydat (§ 2991 o. z.) Odvolací soud nicméně nesdílí názory soudu prvního stupně týkající se výše žalobou uplatněných nároků žalobce, respektive jeho závěr o nedůvodnosti žalobního požadavku na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím.

18. Z obsahu odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně lze dovodit, že soud prvního stupně v tomto ohledu vyšel z toho, že žalobce z titulu bezdůvodného obohacení může na žalovaném požadovat pouze cenu skutečně reálně spotřebovaných služeb, nikoliv však zálohy (ve výši předepsané za trvání nájemního vztahu) na platby za služby. Tento obecně správný závěr však nesprávně aplikoval v poměrech nyní projednávané věci, když měl za to, že cena žalovaným skutečně spotřebovaných služeb v roce [rok] a v roce [rok] odpovídá vyúčtovaným nedoplatkům ve výši [částka], respektive [částka]. Z obsahu vyúčtování za uvedená období přitom plyne, že uvedené částky odpovídají ceně služeb po odpočtu předepsaných (nikoliv však uhrazených) záloh na platby za služby. Hodnota žalovaným skutečně reálně spotřebovaných služeb za rok [rok] pak činí [částka] a majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu odpovídá uvedené částce v rozsahu nekryté zaplacenými zálohami ve výši [částka], tj. částce [částka]. V roce [rok] pak žalovaný neuhradil formou záloh ani část celkové hodnoty skutečně spotřebovaných služeb ve výši [částka], a tudíž se jeho majetkový prospěch získaný bez právního důvodu v roce [rok] rovná právě této částce. Z obsahu žalobních tvrzení pak plyne, že žalobce v součtu uplatňuje nárok na peněžité plnění z titulu bezdůvodného obohacení získaného žalovaným spotřebováním služeb spojených s užíváním bytu za rok [rok] a [rok] právě v uvedené výši, byť v žalobním petitu uvedené částky pro účely požadovaného úroku z prodlení rozděluje na nezaplacená zálohová plnění [částka] měsíčně a doplatky [částka] a [částka].

19. Z uvedeného plyne, že soud prvního stupně nepostupoval správně, pokud žalobu jako neopodstatněnou zamítl co do částky [částka] ([částka] – [částka]), která odpovídá součtu nezaplacených záloh ve výši [částka] měsíčně za 17 měsíců v období od srpna [rok] do prosince [rok] (celkem [částka]) a částky [částka] jako části žalovaným neuhrazené a soudem prvního stupně v nenapadeném výroku I. dosud nepřiznané části náhrady za užívání bytu za měsíc srpen [rok] (§ 2295 o. z.). Přisvědčit lze nicméně správnosti závěru soudu prvního stupně o nedůvodnosti žalobou uplatněného požadavku na zaplacení úroku z prodlení odvíjejícího se od data splatnosti nájemného a záloh na platby za služby spojené s nájmem bytu, sjednaného v nájemní smlouvě. V tomto směru je třeba vyjít z toho, že v projednávané věci jsou předmětem řízení nároky žalobce z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého plněním bez právního důvodu. V otázce splatnosti tak nelze vycházet ze smluvních ujednání účastníků, nýbrž z toho, že žalovaný je jako dlužník povinen plnit žalobci bez zbytečného odkladu poté, co byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení peněžitého plnění uplatněného v žalobě předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla předána k poštovní přepravě dne [datum], přičemž ve smyslu § 573 o. z. se má za to, že žalovanému byla doručena třetí den po odeslání, tj. dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobce v předžalobní výzvě požádal žalovaného o zaplacení ve lhůtě tří dnů ode dne doručení výzvy, ocitl se žalovaný v prodlení se zaplacením požadovaného peněžitého plnění po uplynutí této lhůty, tj. počínaje dnem [datum]. Na základě uvedeného shledal tedy odvolací soud žalobou uplatněný nárok žalobce na zaplacení příslušenství pohledávky ve výši [částka] důvodným pouze co do zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] od zaplacení (§ 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb.) s tím, že ve vztahu ke zbývající části žalobcem požadovaného příslušenství je zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně věcně správné.

20. Ze všech uvedených důvodů tedy odvolací soud podle § 207 odst. 2 o.s.ř. řízení o odvolání žalobce do výroku I. rozsudku soudu prvního stupně zastavil a odvolání žalovaného podle § 218a o.s.ř. odmítl. V napadeném výroku II. rozsudek soudu prvního stupně, pokud jím bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby s požadavkem na zaplacení částky [částka], podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. c) o.s.ř. zrušil a řízení zastavil. Co do částky [částka] s příslušenstvím rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku II. podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, jinak jej podle § 219 o.s.ř. v tomto výroku co do zamítnutí zbývající části příslušenství jako věcně správný potvrdil.

21. Za situace, kdy odvolací soud částečně změnil rozsudek soudu prvního stupně, rozhodoval podle § 224 odst. 2 o.s.ř. o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Vzhledem k tomu, že žalobce byl neúspěšný pouze v nepatrné části předmětu řízení, přiznal mu v souladu s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 3 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku a v paušální náhradě hotových výdajů nezastoupeného účastníka dle [ustanovení pr. předpisu] Do přiznané náhrady nákladů řízení nebyly zahrnuty náklady právního zastoupení žalobce, neboť tyto neshledal odvolací soud v poměrech projednávané věci účelně vynaloženými. Žalobce je statutárním městem, u něhož byla judikatorně dovozena právní domněnka existence dostatečného personálního a materiálního vybavení k tomu, aby bylo schopno kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by muselo využívat právní pomoci advokátů (srovnej nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Současně odvolací soud neshledal, že by předmět sporu, okolnosti daného případu či průběh řízení opodstatňovaly právní zastoupení žalobce advokátem, když v rámci řízení nebylo třeba řešit složitou právní problematiku a uplatňování práva na zaplacení náhrady za užívání bytu a spotřebování služeb s tím spojených po skončení nájmu bytu lze považovat za součást běžné agendy spadající pod působnost žalobce. Nebyly tedy zjištěny žádné konkrétní skutečnosti, které by opodstatňovaly závěr, že žalobce není v dané věci schopen zajistit výkon svých práv vlastními silami a z vlastních zdrojů.

22. Odvolací soud tedy uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši [částka], sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu [částka] a z paušální náhrady hotových výdajů [částka] za 6 úkonů (sepis žaloby, vyjádření k dovolání žalovaného z [datum], vyjádření z [datum] a účast při ústním jednání [datum], [datum] a [datum]) po [částka] dle [ustanovení pr. předpisu] V případě náhrady nákladů odvolacího řízení zavázal odvolací soud žalovaného, aby zaplatil žalobci náhradu ve výši [částka], sestávající se ze soudního poplatku za odvolání ve výši [částka] a z paušální náhrady hotových výdajů [částka] za 2 úkony (sepis odvolání, účast při ústním jednání [datum]) po [částka] dle [ustanovení pr. předpisu] Odvolací soud zahrnul do náhrady nákladů odvolacího řízení soudní poplatek za odvolání pouze ve výši [částka], neboť tato odpovídá jeho poplatkové povinnosti s ohledem na předmět odvolacího řízení, o němž bylo odvolacím soudem meritorně rozhodováno. O vrácení části soudního poplatku, který byl žalobcem zaplacen za předmět odvolacího řízení, ohledně něhož bylo odvolací řízení pro zpětvzetí odvolání zastaveno, rozhodne soud prvního stupně ([ustanovení pr. předpisu].

23. Závěrem považuje odvolací soud za potřebné uvést, že při ústním jednání konaném dne [datum] projednal věc v nepřítomnosti žalovaného, když tento ač byl řádně předvolán, se k jednání nedostavil a nepožádal o odročení jednání, přičemž teprve následně odvolacímu soudu doložil, že v době konání jednání byl [anonymizována dvě slova].

Poučení