98 C 264/2018- 234

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobce: [osobní údaje žalobce] se sídlem [adresa], [obec a číslo] - [obec] zastoupený: JUDr. [jméno] [příjmení], [IČO], advokát, se sídlem [adresa], [obec a číslo] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa], [obec a číslo] o zaplacení částky 185 977 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku 173 046 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně, -) z částky 1 580 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 031 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 031 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 031 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 031 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 031 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 031 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 031 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 031 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 031 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 031 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 072 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 12 582 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 072 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 072 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 072 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 072 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 815 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 815 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 815 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 815 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 815 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 815 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 815 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 6 815 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 14 180 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit 12 940 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně, -) z částky 1 032 Kč od 01 09. 2016 do zaplacení, -) z částky 743 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 743 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 743 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 743 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 743 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 743 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 743 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 743 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 743 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 743 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 743 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 743 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 743 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 743 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 743 Kč od [datum] do zaplacení, -) z částky 743 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 9 799 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne [číslo] [rok], se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 185 997 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o bezdůvodné obohacení v souvislosti s užíváním původně pronajatého bytu, nyní bez právního důvodu. V žalobě žalobce dále uvedl, že s žalovaným uzavřel nájemní smlouvu č. [spisová značka] [číslo], ze dne [datum], kterou mu jako pronajímatel pronajal byt na dobu určitou, tedy do [datum]. Žalovaný však užíval dotčený byt bez právního důvodu, a to po dobu srpna 2016 – července 2018, proto se žalobce domáhá náhrady nájmu za tuto dobu, což představuje náhradu za srpen 2016 2 637 Kč, dále od září 2016 do června 2017 po 6 774 Kč, od července 2017 do července 2018 po 6 815 a pak vyúčtování služeb, které žalovaný spotřeboval v roce 2016 – 12 582 Kč a v roce 2017 14 180 Kč – když tyto částky odpovídají nájemnému a zálohám na služby, které byly mezi účastníky smluvené ve nájemní smlouvě. Dále se žalobce domáhal i 257 Kč, a to za opožděné platby nájemného -) 11/ 2015 částka 6 757 Kč datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 6 757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 28,97, -) 01/ 2016 částka 6 757, datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 6 757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 23,84, -) 02/ 2016 částka 6 757 Kč, datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 6 757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 32,79, -) 03/ 2016 částka 6 757, datum splatnosti 31. [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 6 5757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 7,45, -) 05/ 2016 částka 6 757 Kč, datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 6 757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 4,47, -) 06/ 2016 částka 6 757 Kč, datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 6 757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 1,49, -) 07/ 2016 částka 6 774 Kč, datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 5 757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 2,99, -) V/15 částka 3 832 Kč, datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 3 832 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 153,82. Žalobce podává žalobu, protože žalovaný nic neuhradil ani po písemné výzvě.

2. Soud postupně vydal usnesení o procesních otázkách a to, č.j. 98 C 264/2018 – 31, č.j. 98 C 264/2018 – 33, č.j. 98 C 264/2018 – 31, č.j. 98 C 264/2018 – 44, č.j. 98 C 264/2018 – 55, č.j. 98 C 264/2018 – 62, č.j. 98 C 264/2018 – 110, č.j. 98 C 264/2018 – 126, 98 C 264/2018 – 156, které ovšem na podstatu věci, nebo na počet účastníků nebo osoby účastníků neměly žádný vliv.

3. Žalovaný se vyjádřil dne [datum] tak, že žalobu neuznává, neboť v žalobě nejsou obsaženy ani konkrétní a ani pravdivé údaje o skutkovém stavu.

4. Žalovaný se dostavil pouze na první ústní jednání, na kterém vznesl námitku podjatosti předsedy senátu, kterou ovšem ač dvakrát vyzván zdejším soudem. ničím nekonkretizoval ani nepodložil (č.l.156, 168). Z účasti na následujícím ústním jednání ([datum]) se žalovaný omluvil ze zdravotních důvodů, když ovšem soud z přiložené lékařské zprávy žádné aktuální, vážné zdravotní potíže žalovaného, které by byly neslučitelné s účastí na ústním jednání, neshledal – totiž první lékařská zpráva o zdravotním stavu žalovaného byla ke dni ústního jednání 4 měsíce stará, a její výsledek zněl, že u žalovaného není indikovaná hospitalizace a druhá lékařská zpráva žalovaného byla stará sice jen 2 měsíce, ale zase spočívala, v tom že žalovaný odmítl poskytnutí zdravotních služeb (č.l.191 – 193). Tedy ani jeden důkaz neomlouval neúčast žalovaného na ústním jednání, z vážných zdravotních důvodů (NS ČR 21 Cdo 3358/2007) a soud proto tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Z ústního jednání dne [datum] se žalovaný omluvil cca 20 minut před zahájením, osobně doručeným podáním do podatelny soudu, když důvody soud neuznal jako vážné. Dříve, však - [datum] žalovaný požádal o ustanovení právního zástupce, a to naprosto stejnou větou, jako požádal dne [datum] (č.l.30), a i nyní bez jakýchkoliv důvodů. O návrhu ze den [datum] soud rozhodl tak, že jí zamítl usnesením č.j. 98 C 264/2018-55. Protože, o opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku resp. o ustanovení právního zástupce je v rámci jednoho řízení je tedy soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, (ÚS ČR III. ÚS 404/04), tak soud neviděl žádný důvod o této žádosti znova rozhodovat a ani zde neviděl žádnou překážku, která byl žalovanému bránila v účasti na ústním jednání (NS ČR 21 Cdo 3358/2007), tak soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

5. Vzhledem k tomu, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. je upravena jen pro ústní jednání (ÚS ČR I.ÚS 212/06), poučil soud na ústním jednání dne [datum] žalobce o jeho povinnosti tvrdit v žalobě všechny právně významné skutečnosti, jimiž vylíčí skutek, na jehož základě uplatňuje svůj nárok (§ 101 odst. 1 o.s.ř.) a které musí také hodnověrně prokázat (§ 120 o.s.ř.), když poučení bylo řádně protokolováno (ÚS ČR I.ÚS 21/06), takže aby v souvislosti se svými tvrzeními uvedl, z jakého právního důvodu žaluje jednak zálohy na služby za roky 2016 a 2017, a současně i vyúčtované služby za období let 2016 a 2017 a pak Smlouva je jednoznačně vyčíslila výměru souzeného bytu na 97,45m2. A rovněž naprosto jednoznačně říká, že do nájmu bytu platí i vybavení bytu, což je těch 218 Kč, takže jestliže evidenční list z roku 2016 na č.l. 11 vyčíslil oproti smlouvě zvýšený nájem na 63,34 Kč za 1m2 a vybavení bytu, které je tedy 218 Kč, potom 97,45 x 63,34 + 218 = 6390 Kč a ne 6 031 Kč, jak je v evidenčním listu. Pak, jestliže v evidenčním listu z roku 2017 na č.l. 12 vyčíslil oproti smlouvě zvýšený nájem 63,78 Kč za 1m2 a vybavení bytu za 218 Kč, tak 97,45 x 63,78 + 218 = 6 433,40 Kč a ne 6 072 Kč, jak je v evidenčním listu. Tento početní nesouhlas je potřeba vyložit a k tomuto zjištění potom přizpůsobit tvrzení. Žalobce se vyjádřil ve lhůtě jemu soudem uložené, tak že zopakoval, že žaluje bezdůvodné obohacení dle § 2295 OZ za dobu, kdy žalovaný neměl právní důvod byt užívat, ale zato jej úžíval, protože právní důvod užívání bytu – nájemní smlouva zanikla uplynutím doby dne [datum], na žalovaného podal žalobce žalobu na vyklizení, které bylo pravomocně vyhověno dne [datum] rozsudkem zdejšího soudu, když vykonatelnost nabyl tento rozsudek až dne [datum]. K nájmu uvedl, že za srpen až červen 2017 činil nájem 6 031 Kč měsíčně a za měsíce červenec 2017 až červenec 2018 činil nájem 6 072 Kč měsíčně a služby byly nepřetržitě zálohovány částkou 743 Kč měsíčně, o změně výše plateb byl žalovaný vyrozuměn dle smlouvy. Co se týče výpočtu nájmu v evidenčních listech, tak je započitatelná plocha dle V.1. nájemní smlouvy (jen polovina plochy balkónu a jen polovina plochy sklepní kóje) bytu jen 91,78 m2, což násobeno nájemným a s přičtením 218 Kč za vybavení bytu dává skutečně částku 6 031 Kč v roce 2016 a 6 072 Kč v roce 2017. Ohledně vyúčtování pak žalobce uvedl, že v roce 2016 byly skutečné náklady na služby spotřebované žalovaným 21 498 Kč a žalovaný v lednu až červenci zálohy platil, takže žalobce se domáhá úhrady služeb ve výši předepsaných záloh za měsíce srpen až prosinec 2016 ve výši 3 715 Kč a nedoplatku za služby dle vyúčtování 12 582 Kč. V roce 2017 byla skutečná spotřeba služeb spotřebovaných žalovaným 23 096 Kč a žalovaný žádné zálohy v tomto roce nehradil, proto se žalobce domáhá záloh na služby v roce 2017 ve výši 8 916 Kč a nedoplatek na vyúčtování za rok 2017 ve výši 14 180 Kč.

6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

7. Žalobce je vlastníkem domu [adresa], stojící na pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], vedeném [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z informace o budově zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] pořízené ke dni [datum] č.l.8)

8. Dne [datum] žalobce uzavřel nájemní smlouvu na byt č. [adresa], stojící na pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], vedeném [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] se žalovaným a jeho manželkou, když byt měl výměru [výměra] a zahrnoval i sklepní kóji o [výměra] a balkon o [výměra], nájem byl uzavřený na jeden rok s automatickým prodloužením, za nájem 63,15 Kč za m2 započitatelné plochy (97,45 – ([číslo] / 2) – ([číslo] / 2) je tedy 91,775 m2) s připočtením částky za vybavení bytu, na zvýšení nájmu se účastnici dohodli, a to ve výši přírůstku průměrného indexu spotřebitelských cen ke dni [číslo] a na splatnosti nájmu posledního dne v měsíci, na který se platí, když byt žalovaný dne [datum] převzal (tyto skutečnosti má soud za prokázané nájemní smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] č.l.8, z předávacího protokolu č.l.10).

9. Dne [datum] nabyl právní moci rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 č.j. 60 C 156/2016 – 61 o vyklizení žalovaného ze souzeného bytu, protože dne [datum] byl žalovaný informován žalobcem, že doba nájmu mu nebude prodloužena, a po [datum] žádná další nájemní smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla, když pariční lhůta byla soudem stanovena na pět měsíců od právní moci rozsudku – tj. [datum] a doložka právní moci byla připojena až [datum] (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze rozsudku z Obvodního soudu pro Prahu 9 č.j. 60 C 156/2016 – 61 č.l.211)

10. Evidenční list výše nájmu a zálohy na služby od [datum] měl sazbu měsíčního nájmu [částka] m2, což bylo 5 813 Kč s připočtením částky za vybavení bytu 218 Kč tedy 6 031 Kč a pro služby měsíční sazbu zálohy ve výši 743 Kč a zvýšení nájmu na rok 2016 bylo žalovanému oznámeno žalobcem dopisem ze dne [datum] (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze evidenčního listu, ze dne [datum] s podpisem a razítkem odpovědné osoby č.l.12, z dopisu a knihy pošty ze dne [datum] č.l.223 a 224).

11. Evidenční list výše nájmu a zálohy na služby od [datum] měl sazbu měsíčního nájmu 63,78 Kč m2, což bylo 5 854 Kč s připočtením částky za vybavení bytu 218 Kč tedy 6 072 Kč a pro služby měsíční sazbu zálohy ve výši 743 Kč, zvýšení nájmu bylo žalovanému oznámeno žalobcem dopisem odeslaným dne [datum], soudu sice samotný dopis předložen nebyl, ovšem na druhou stranu, vzhledem k časovému odstupu se to soudu nejevilo jako zvláštní, když není důvodný předpoklad, že by žalovanému [datum] zasílal dopis ohledně jiné skutečnosti, než je právě zvýšení nájmu, proto soud s tímto důkazem vystačil (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze evidenčního listu, ze dne [datum] s podpisem a razítkem č.l.13, z knihy pošty ze dne [číslo] [rok] [číslo])

12. Výše nájmu byla pro rok 2018 stejná jako v roce 2017 a stejně vysoká byla i záloha na služby (tyto skutečnosti má soud za prokázané z evidence předpisů a plateb s podpisem a razítkem odpovědné osoby č.l.14)

13. Žalovaný za rok 2016 zaplatil: za srpen zaplatil 4 451 Kč a do konce roku nezaplatil už nic a vyúčtování spotřebovaných služeb za rok 2015, splatných v červenci 2016 zaplatil ve vyúčtované výši 3 832 Kč dne [datum] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z evidence předpisů plateb žalobce s podpisem a razítkem odpovědné osoby, č.l.15, z vyúčtování za dobu [datum] – [datum] ve výši 3 832 Kč s podpisem a razítkem odpovědné osoby č.l.15, z doručenky o zaslaném vyúčtování č.l. 196)

14. Žalovaný za rok 2017 nezaplatil nic na nájmu a zálohách na služby a vyúčtování spotřebovaných služeb za rok 2016, splatných v červenci 2017 bylo ve výši 12 582 Kč, a i to zůstalo žalovaným nezaplaceno (tyto skutečnosti má soud za prokázané z evidence předpisů plateb žalobce s podpisem a razítkem odpovědné osoby, č.l.15, z vyúčtování za služeb za dobu [datum] – [datum] ve výši 12 582 Kč s podpisem a razítkem odpovědné osoby č.l.17, z doručenky o zaslaném vyúčtování č.l. 196)

15. Žalovaný za rok 2018 nezaplatil nic na nájmu a zálohách na služby a vyúčtování za a vyúčtování spotřebovaných služeb za rok 2017, splatných v červenci 2018 bylo ve výši 14 180 Kč, a to žalovaný nezaplatil rovněž (tyto skutečnosti má soud za prokázané z evidence předpisů plateb žalobce s podpisem a razítkem odpovědné osoby, č.l.15, z vyúčtování za dobu [datum] – [datum] ve výši 14 180 Kč s podpisem a razítkem odpovědné osoby č.l.15, z doručenky o zaslaném vyúčtování č.l. 196).

16. Žalovaný za rok 2018 nezaplatil vyúčtování 13 131 Kč, splatné v květnu 2019 (tyto skutečnosti má soud za prokázané z vyúčtování za dobu [datum] – [datum] ve výši 13 131 Kč bez podpisu a bez razítka odpovědné osoby č.l.195, z doručenky o zaslaném vyúčtování č.l. 196).

17. Žalovaný platil opožděně -) 11/ 2015 částka 6 757 Kč datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 6 757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 28,97, -) 01/ 2016 částka 6 757, datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 6 757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 23,84, -) 02/ 2016 částka 6 757 Kč, datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 6 757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 32,79, -) 03/ 2016 částka 6 757, datum splatnosti 31. [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 6 5757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 7,45, -) 05/ 2016 částka 6 757 Kč, datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 6 757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 4,47, -) 06/ 2016 částka 6 757 Kč, datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 6 757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 1,49, -) 07/ 2016 částka 6 774 Kč, datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum], pozdě hrazené v částce 5 757 Kč, vyčíslený úrok z prodlení v Kč 2,99, V/15 částka 3 832 Kč, datum splatnosti [datum], zaplaceno dne [datum] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z evidence předpisů plateb žalobce s podpisem a razítkem odpovědné osoby, č.l.15).

18. Soud nepřiznal žádnou důkazní váhu screenprintům nabízených nájmů podobných bytů jako je souzený, protože soud postupoval podle zvláštní, zákonné právní úpravy, která přímo odkazuje na předchozí nájemní smlouvu, takže moderace nájmu podle jiných skutečností nebyla možná (NS ČR 28 Cdo 1409/2000). Nad to, je to právní úprava, které se dovolával i žalobce (č.l.207).

19. Žádné opomenuté důkazy v řízení nebyly (ÚS ČR I. ÚS 50/03)

20. Soud vycházel z kopií listin, když účastníci pravost kopií listin nikdy během řízení nezpochybňovali (NS ČR 25 Cdo 643/2000).

21. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci po poučení dle § 119a o.s.ř. na posledním ústním jednání důkazních návrhů ve věci nečinili. Soud po důkazech nepátrá - v takovém případě by byla porušena ústavně zaručená zásada rovnosti stran (čl. 37 odst. 3 Listiny), která je jako jeden z aspektů součástí práva na soudní ochranu ve smyslu spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny). Za výsledek řízení nese procesní odpovědnost účastník řízení; neoznačí-li potřebné důkazy k prokázání svých tvrzení, nese následky toho, že soud vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny (ÚS ČR IV.ÚS 3681/18), takže jestliže žalobce trval na svých tvrzeních i přes vývoj důkazního řízení a i přes poučení dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., pak výsledek řízení je spravedlivou procesní konsekvencí tohoto procesního postoje (NS ČR 21 Cdo 2725/2007, 21 Cdo 762/2001).

22. Podle § 2251 odst. 1 OZ platí, že nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně.

23. Podle § 2295 OZ platí, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

24. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak:

25. Předně soud uvádí, že žalobce se dopustil zřejmé chyby v psaní, když se domáhal v žalobním návrhu částky 12 582 Kč s úrokem z prodlení od [datum]. Tato částka jak správně uvádí žalobce – a to jak v narativní části žaloby, tak i v žalobním návrhu je dlužnou částkou z vyúčtování služeb za rok 2016 a byla splatná [datum]. Vzhledem k tomu, že narativní část žaloby způsobem, který zcela odpovídá provedenému dokazování pak uvádí, že vyúčtování služeb za rok 2017 bylo splatné dne [datum] a bylo ve výši 14 180 Kč, tak soud celkově shrnul, že žalobce při přepisu žalobního návrhu částku 12 582 Kč napsal dvakrát, místo toho, aby ohledně částky splatné dne [datum] uvedl správnou částku 14 180 Kč. Soud dospěl k závěru, že bude ctít skutkové závěry žabce a i znění žalobního návrhu a tedy nerozhodne o ničem, co by žalobce nenavrhl, když si žalobní návrh resp. výrok soudu zformuje odlišně od přesného znění žalobního návrhu navrženého žalobcem v žalobě – tedy dne [datum] byla splatná částka 14 180 Kč. Další chyba v psaní v žalobním návrhu byla v součtu částek, protože součet je 185 986 Kč nikoliv 185 977 Kč, i při této chybě soud postupoval stejně a vycházel z aritmeticky správného součtu 185 986 Kč (NS ČR 23 Cdo 4227/2017).

26. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ [číslo], § [číslo], § [číslo] § 1968 1970 OZ) byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci zákonné úroky z prodlení - kapitalizované pro snadnou orientaci žalovaného na konečnou částku 257 Kč, protože poplatky z prodlení byly ke dni podání žaloby ([datum]) zrušeny. Splatnost nedoplatků nájmu a záloh dle nájemní smlouvy byla vázána na poslední den v měsíci, tedy zaplatil-li žalovaný později, pak žalobci dluží úrok z prodlení, až do dne zaplacení. Jak bylo v řízení hodnověrně prokázáno, tak v 8 případech se žalovaný s platbou zpozdil, a proto tedy je žalovaný nárok v této části zcela důvodný.

27. Žalobce po celou dobu soudního řízení trval na tom, že se v drtivé většině žalovaného nároku domáhá bezdůvodného obohacení. I když právní kvalifikace není pro soud nijak závazná (NS ČR 25 Cdo 1071/2013), tak vzhledem k tomu že skutková líčení žalobce v rámci jeho povinnosti tvrzení zněla (viz shora), že žalovaný neměl se žalobcem uzavřenou na žalovanou dobu nájemní smlouvu, tak soud dal ohledně právní kvalifikace za pravdu žalobci a žalovaný nárok tedy poměřoval s ustanoveními § 2295 OZ – jako speciální formu bezdůvodného obohacení (NS ČR 25 Cdo 643/2000).

28. Soud ohledně této části žalovaného nároku tedy vyšel z nové (od [datum]) normativní situace speciální úpravy bezdůvodného obohacení, které je objektivním stavem spojeným s povinností vydat nabytý majetkový prospěch, který si bývalý nájemce obstaral tím, že neodevzdal původně pronajatý byt pronajímateli v den skončení nájmu. Vznik bezdůvodného obohacení tedy není ovlivněn subjektivními okolnostmi na straně ochuzeného, protože rozhodující je objektivní zjištění, že se žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobce (NS ČR 28 Cdo 283/2020). Potom, povinností bývalého nájemce se lze zprostit až předáním bytu. Dále, jestliže bývalý nájemce nevyklidil byt, takže s ním pronajímatel nemohl nakládat, a např. jej pronajmout jinému nájemci, který by nájem platil, tak je povinen pronajímateli zaplatit úhradu užívání ve výši naposledy sjednaného nájmu, ačkoliv již nájem skončil, a tuto povinnost má až do doby, kdy mu bývalý nájemce byt předá – krátce řečeno jedná se o zákonný nárok pronajímatele (NS ČR 26 Cdo 2059/2018). A nakonec, bezdůvodné obohacení za úhradu služeb spojené s užíváním domu lze požadovat, ovšem ve výši skutečně čerpaných služeb za předmětné období ([příjmení] v [obec] 34 C 414/2014). Pro účely vypořádání se s otázkou, jaká výše byla ujednaného nájemného, soud vyšel z toho, že má-li se jednat o platnou nájemní smlouvou, musí být písemná (§ 2237 OZ), pronajatý byt musí být dostatečně určitě konkretizován (NS ČR 26 Cdo 2946/2012).

29. Shora uvedené judikaturní závěry se do souzené věci promítly následovně. Předně, s ohledem na to, že zdejší soud pravomocným rozsudkem dne [datum] rozhodl o vyklizení žalovaného ze souzeného bytu, tak otázky platnosti nájemní smlouvy a jejího skončení ke dni [datum], které byly již jednou pravomocně vyřešeny soudním rozhodnutím, nemůže zdejší soud v tomto řízení již znovu posuzovat ani jako otázku předběžnou, takže soud uzavřel, že určení bytu i výše nájmu byly sjednány v nájemní smlouvě účastníků platně (NS ČR 26 Cdo 669/2014). Dále, jestliže pariční lhůta vyklizení žalovaného byla soudem stanovena až do [datum] - což je lhůta téměř dvojnásobně dlouhá, než zákonná, tak o tom soud rozhodl jistě z dobrých důvodů, kdy mu z průběhu řízení vyplynulo, že žalovaný se skutečně dříve vystěhovat a nastěhovat do nového bytu prostě nedokáže, pak žalovaný v tomto řízení netvrdil, že by se vystěhoval z bytu před uplynutím pariční lhůty, a nakonec doložka právní moci byla k rozsudku soudem připojena až [datum] - takže dříve účastnici si ani nebyli jisti, zda rozsudek již nabyl právní moci, a před [datum] se nikdo z účastníků ani o právní moc rozsudku nezajímal resp. nežádal její vyznačení, což jsou v součtu tři skutečnosti, které na sebe logicky navazují, v řízení nebyl provedený žádný ať přímý nebo i nepřímý důkaz o tom, že by se žalovaný vystěhoval z bytu před [datum], takže proto soud uzavřel, že žalovaný byt žalobci nepředal dříve, než 31.07.2018 (NS ČR 32 Cdo 831/2014, 21 Cdo 2682/2013). Lze tak lapidárně shrnout, že po žalovanou dobu žalovaný žádnou nájemní smlouvu se žalobcem uzavřenou neměl, ačkoli po tuto dobu byt fruktifikoval.

30. Ohledně vyčíslení dlužného nájmu, bylo v řízení hodnověrně prokázáno, že evidenční listy za roky 2016 a 2017 měly správně vypočtený nájem (ze započitatelné plochy bytu a nájmu, který se zvýšil v každém roce, způsobem, který si účastníci sjednali), a za rok 2018 výše nájmu prokazatelně vyplývá z evidence předpisů a plateb, neboť nájem byl stejný jako v druhé polovině roku 2017, takže očividně nebyl žádný rozumný důvod vydávat evidenční list pro první polovinu roku 2018. Tedy žalovaný dluží žalobci náhradu nájmu za dobu od září do prosince 2016, což je 4 x 6 031 Kč. Za srpen 2016 žalovaný dluží žalobci jen 1 580 Kč, protože žalovaný v srpnu 2016 zaplatil žalobci 4 451 Kč - tuto částku je nutné započítat jen na dlužný nájem, protože služby byly následně žalovanému vyúčtovány za celý rok 2016, takže 743 Kč, které představují zálohu na služby, je nutné z výpočtu extrahovat (viz níže). Žalovaný pak žalobci dluží náhradu nájmu od ledna do června 2017, což je 6 x 6 031 Kč, a náhradu nájmu od července do prosince 2017, což je 6 x 6 072 Kč. Žalovaný nakonec dluží žalobci náhradu nájmu od ledna do července 2018, což je 7 x 6 072 Kč. Dílčí, shora učiněné úvahy lze tak stručně shrnout, že žalovaný se na úkor žalobce obohatil o 140 826 Kč, protože užíval jeho byt, za který ničeho však neplatil.

31. Žalobce ač soudem jasně poučen dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. (viz shora), tak trval na tom, že se je žaloba je důvodná jak ohledně záloh na služby za žalované období tak také i ohledně vyúčtování spotřebovaných služeb. Soud jen pro pořádek opakuje, že žalobce může požadovat úhradu za služby spojené s užíváním bytu za předmětné období nikoli jako součást bezdůvodného obohacení za užívání bytu ve výši sjednaných záloh, ale pouze ve výši skutečně čerpaných služeb za předmětné období, a to až po vyúčtování skutečné výše, jestliže žalobce tvrdil opak, pak neunesl břemeno tvrzení a ani důkazní (NS ČR 33 Cdo 1074/2011, 21 Cdo 2725/2007). Co se týče tedy samotného vyčíslení nároku žalobce na zaplacení spotřebovaných služeb žalovaným, tak v řízení bylo zcela jistě prokázáno, že žalovanému byly za rok 2016 vyúčtované spotřebované služby ve výši 12 582 Kč, za rok 2017 mu bylo vyúčtováno ze stejného právního důvodu 14 180 Kč, a to jsou nároky, které vznesl žalobce oprávněně. Za rok 2018 bylo sice v řízení dobře prokázáno, že žalobce vyúčtoval žalobci za spotřebované služby částku 13 131 Kč, ovšem žalobce v tomto ohledu nenavrhl rozšíření žaloby (§ 95 o.s.ř.) a soud nemůže přiznat více, než žalobce sám žaluje (§ 153 o.s.ř.), proto může žalobci přiznat jen služby, které sám žaloval - což je tedy za dobu od ledna do července 2018 (7 x 743 Kč) částka ve výši 5 201 Kč, což je tedy méně než částka, která odpovídá skutečné spotřebě: 7 659,75 Kč (13 131 / 12 * 7). Soud svůj závěr o přiznání 5 201 Kč považoval za racionální proto, že prokázaná skutečná výše spotřebovaných služeb za celý rok byla dvojnásobná – jestliže soud předpokládá, že žalovaný své spotřebitelské návyky vzhledem ke svému věku nemění, tak zálohy na služby účtované za půl roku víceméně skutečně odpovídaly skutečné spotřebě za toto období, protože za tohoto předpokladu není možné, aby první polovinu roku žalovaný prakticky služby nečerpal a zato druhou polovinu je čerpal násobně více (a nebo naopak). Z tohoto důvodu žalobce má nárok na cenu služeb, které žalovaný za žalované prokazatelně spotřeboval, a které mu i žalobce prokazatelně vyúčtoval, což je 31 963 Kč.

32. Nezaplatí-li nájemce řádně a včas nájemné (§ [číslo], § 1968 OZ) a pronajímatel po něm může požadovat úroky z prodlení (§ 1970 OZ). I když se v souzené věci zřetelně jedná o situaci, kdy žalovaný není nájemcem, protože žádnou nájemní smlouvu s žalobcem nemá, tak universální litigace akceptovala závěr, že pro specifickou a relativně kogentní úpravu nájmu bytu, je i v případě náhrady nájemného, dle § 2295 OZ správné přiznat pronajímateli zákonný úrok z prodlení od následujícího dne, kdy byl sjednána splatnost nájmu (NS ČR 26 Cdo 2059/2018). Ze všech těchto důvodů soud rozhodl, tak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

33. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve většinový úspěch (93%). Předně, soud zjistil, že žalobce je statutárním městem a tedy je povinen spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu, a proto na něm lze mimo jiné i žádat, aby byl žalobce schopen zajistit kvalifikované a racionální řešení své pravidelné agendy, mezi kterou jednoznačně patří i vymáhání dlužných nájmů, je dostatečně profesně personálně vybaven vlastním právním odborem (II. ÚS 2396/09). A dále soud zjistil, že poté, co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný - neboť vychází přímo ze zákona a pak z výše nájemného. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě, a proto tedy nelze říci, že by tato věc vyžadovala odbornou, sofistikovanou právní pomoc – a vyhledal-li jí žalobce, pak si náklady nese sám (Pl ÚS 39/13). Soud tedy postupoval tak, že žalobci přiznal náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka (NS ČR 28 Cdo 1934/2016), když faktu, že předmět žaloby je vyšší, než 50 000 Kč není dle strategické litigace na překážku. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 9 299 Kč, odměnou ve výši 1 500 Kč (pět úkonů právní služby po 300 Kč dle § 1 odst. 1, § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb.), když ničemu nevadí, že žalovaná částka je vyšší než 50 000 Kč (NS ČR 28 Cdo 1934/2016). V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

34. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..

Poučení