73 A 6/2018 - 69

Rubrum

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a Mgr. Jany Volkové ve věci navrhovatelů: a) R. M. bytem t. S. 956/31, X O. b) H. M. bytem K. 562/9, X O. zastoupeni advokátem JUDr. Michalem Filoušem sídlem Ostravská 16, Olomouc proti odpůrkyni o. D. sídlem D. 58, X D. u O. zastoupena advokátem JUDr. Jiřím Staňkem sídlem Žerotínovo náměstí 215/8, Olomouc o návrhu na zrušení části Územního plánu Dolany, vydaného dne 11. 8. 2016 takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Navrhovatelé a) a b) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně odpůrkyni na náhradě nákladů řízení částku 16 456 do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Jiřího Staňka, advokáta se sídlem Žerotínovo náměstí 215/8, Olomouc.

Odůvodnění

A) Vymezení věci a podmínky řízení 1. Navrhovatelé se návrhem podaným k soudu dne 13. 12. 2018 domáhali zrušení části Územního plánu Dolany ze dne 11. 8. 2016 (dále jen „ÚP Dolany“).

2. Podmínka existence předmětu řízení byla splněna, neboť ÚP Dolany, schválený usnesením Zastupitelstva obce Dolany č. 15/2016 dne 11. 8. 2016 jako opatření obecné povahy č. 1/2016, představuje opatření obecné povahy dle § 43 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění (dále jen „stavební zákon“).

3. Účinnost ÚP Dolany nastala dle § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.“) 15. dnem po dni jeho vyvěšení na úřední desce, tj. dne 26. 8. 2016. Podmínka včasnosti návrhu byla splněna, neboť návrh byl podán ve lhůtě do 1. 1. 2019 v souladu s přechodným ustanovením, obsaženým v čl. XXXVIII, bodě 3 zákona č. 225/2017 Sb., kterým byl změněn mj. § 101b odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

4. Z výpisů z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, soud zjistil, že na LV č. X je zapsáno, že do společného jmění navrhovatelů patří pozemek parc. č. X o výměře 2 332 m2, orná půda, a pozemek parc. č. X o výměře 385 m2, orná půda, oba v k. ú. Dolany u Olomouce. Jelikož navrhovatelé tvrdí, že výkon jejich vlastnického práva k předmětným pozemkům je regulativy ÚP Dolany nezákonně dotčen, neboť je jim zařazením těchto pozemků do funkční plochy NZ1 bráněno tyto pozemky stavebně využít, jsou dle § 101a odst. 1 s. ř. s. aktivně procesně legitimováni k podání návrhu. Zda přitom k dotčení navrhovatelů a v jakém rozsahu skutečně došlo, a je-li zde tedy i legitimace věcná, bylo předmětem meritorního přezkumu.

5. Odpůrcem v řízení podle § 101a a násl. s. ř. s. o zrušení části územního plánu je obec, jejíž zastupitelstvo územní plán vydalo, tudíž je dle § 101a odst. 3 s. ř. s. ve sporu pasivně procesně legitimován a obec Dolany.

6. Soud konečně shledal jako splněnou také podmínku existence projednatelného závěrečného návrhu (petitu) dle § 101a odst. 1 s. ř. s. Navrhovatelé požadovali, aby soud zrušil ÚP Dolany v ploše NZ1 v rozsahu pozemků parc. č. XaXvk. ú. Dolany u Olomouce. B) Postata návrhu 7. Navrhovatelé uvedli, že v průběhu pořizování ÚP Dolany byli aktivní a od počátku brojili proti začlenění svých pozemků do ploch zemědělských a naopak požadovali jejich zařazení do plochy venkovského bydlení (BV). Uvedli, že v průběhu pořizování ÚP Dolany uplatnili: námitku ke konceptu dne 17. 3. 2011, připomínku k návrhu dne 17. 7. 2015, připomínku k návrhu dne 17. 7. 2015, námitku k návrhu dne 30. 6. 2016, a dále připomínky k návrhu označené jako č. 1 a č. 2 dne 30. 6. 2016.

8. Navrhovatelé uvedli, že předmětné pozemky pořídili se záměrem jejich využití pro výstavbu venkovského bydlení a vynaložili již i nemalé prostředky nejen na jejich koupi, ale i na rozpracování dokumentace pro jejich zástavbu, přičemž před jejich koupí byli ujištěni tehdejšími představiteli obce, že pozemky budou zařazeny do ploch pro venkovské bydlení.

9. Popsali, že dříve byli rovněž vlastníky pozemků situovaných jižně od předmětných pozemků, a to pozemků parc. č. X a X, na nichž byly v minulosti řádně umístěny a povoleny stavby pro bydlení. Ačkoli jsou pozemky parc. č. XaX blíže centrální části obce a svými rozměry, tvarem a umístěním plně odpovídají pozemkům pro bydlení, byly zcela nelogicky a nekoncepčně zařazeny do ploch zemědělských, přestože i pozemky severně od pozemků navrhovatelů jsou zařazeny do rezervy pro plochy venkovského bydlení. Předmětné pozemky tak de facto představují typ proluky, v případě jejíž zástavby by byl logicky uzavřen uliční pás. Zařazení do zemědělských ploch postrádá logiku i v tom, že v přilehlé lokalitě je vybudována technická a dopravní infrastruktura.

10. V přesvědčení, že k zařazení jejich pozemků do ploch nezastavitelných, došlo záměrně, účelově a možná i z osobních důvodů, navrhovatele utvrzuje skutečnost, že v původním návrhu ÚP Dolany nebyly do ploch BV zahrnuty ani pozemky p. č. X a X, ačkoli na nich již byly pravomocně umístněny stavby. K jejich přeřazení do plochy BV došlo až k námitce. Pro zařazování pozemků do funkčních ploch musí existovat objektivní důvody, jimiž není to, že navrhovatelé nestihli dokončit projektovou dokumentaci pro zástavbu předmětných pozemků a vyřídit si pravomocné územní rozhodnutí.

11. Navrhovatelé namítli, že ÚP Dolany byl vydán v rozporu s kritérii uvedenými pod body 3-5 algoritmu přezkumu opatření obecné povahy, který stanovil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005-98, publ. pod č. 740/2006 Sb. NSS. Konkrétně namítali: a) Vady zveřejňování listin v procesu tvorby ÚP Dolany - odpůrkyně v rozporu s § 25 odst. 2, resp. § 26 odst. 1 s. ř. nezveřejnila na elektronické úřední desce návrh zadání ÚP Dolany (viz odpověď starosty na žádost o poskytnutí informací ze dne 14. 6. 2018), čímž způsobila, že celý další proces přijímání ÚP Dolany byl stižen nezhojitelnou procesní vadou způsobující jeho nezákonnost. Navrhovatelé se o zveřejnění návrhu zadání nedozvěděli. Jelikož toto zveřejnění nelze dohledat, jsou navrhovatelé přesvědčeni, že návrh zadání nebyl nikdy řádně zveřejněn. Na žádost o poskytnutí informace ze dne 14. 6. 2018 starosta obce v e-mailu uvedl, že žádné údaje o zveřejnění na elektronické úřední desce neexistují, jelikož první dokument byl zveřejněn od roku 2010. Návrh zadání měl být zveřejněn v roce 2009, tudíž na elektronické úřední desce zveřejněn nebyl. Navrhovatelé tak nemohli uplatnit své právo podávat připomínky podle § 47 odst. 2 věta druhá stavebního zákona. Vyvěšení zadání územního plánu Dolany na fyzické úřední desce v termínu od 20. 7. 2009 do 19. 8. 2009 rovněž neodpovídá zákonným požadavkům, neboť Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 4 As 5/2007 uvedl, že při doručování veřejnou vyhláškou je potřebné, aby byla listina vyvěšena na úřední desce po celou zákonem předepsanou dobu v celých dnech (srov. také Metodické doporučení k činnosti územních samosprávních celků, vydané ministerstvem vnitra). Byla-li veřejná vyhláška vyvěšena od 20. 7. 2009 a dne 19. 8. 2009 sejmuta z úřední desky, nebylo doručeno v souladu s právními předpisy, neboť nebyla vyvěšena celých 30 kalendářních dnů (30 x 24 hodin), tj. do 19. 8. 2009, 23:59 hod.; - dne 3. 6. 2015 vydal Obecní úřad Dolany veřejnou vyhlášku za účelem zveřejnění návrhu ÚP Dolany a avizoval, že dokumentace k uvedenému návrhu je k nahlédnutí na elektronické úřední desce obce. Navrhovatelé pravidelně elektronickou úřední desku sledovali, avšak veřejná vyhláška ze dne 3. 6. 2015 ani dokumentace k návrhu ÚP Dolany na ní nebyly v uvedeném termínu vyvěšeny (viz absence těchto dokumentů v záložce „Úřední deska“ na www.dolany- ol.cz). Navrhovatelé se o zveřejnění návrhu ÚP Dolany dozvěděli jen náhodou, proto dne 17. 7. 2015 podali připomínku; - dne 20. 10. 2015 vydal Obecní úřad Dolany Oznámení o veřejném projednání návrhu „Územního plánu Dolany“, jímž oznamoval termín veřejného projednání o upraveném a posouzeném návrhu ÚP Dolany dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím. Navrhovatelé pravidelně elektronickou úřední desku sledovali, avšak v termínu od 30. 10. do 7. 12. 2015 na ní nebyly oznámení ze dne 20. 10. 2015 ani dokumentace k němu zveřejněny, ačkoli to bylo v oznámení uvedeno (viz absence těchto dokumentů v záložce „Úřední deska“ na www.dolany-ol.cz). Navrhovatelé se proto o termínu veřejného projednání návrhu ÚP Dolany nedozvěděli, nemohli uplatnit své námitky, ani se veřejného projednání zúčastnit; - dne 26. 10. 2015 vydal Obecní úřad Dolany veřejnou vyhlášku Oznámení o veřejném projednání návrhu „Územní plán Dolany“, jíž oznamoval termín veřejného projednání o upraveném a posouzeném návrhu ÚP Dolany vlastníkům pozemků a staveb dotčených návrhem, oprávněným investorům a zástupcům veřejnosti. Navrhovatelé pravidelně elektronickou úřední desku sledovali, avšak veřejná vyhláška ze dne 26. 10. 2015 ani dokumentace k návrhu ÚP Dolany na ní nebyly zveřejněny (viz absence těchto dokumentů v záložce „Úřední deska“ na www.dolany-ol.cz). Navíc v této vyhlášce (na rozdíl od oznámení ze dne 20. 10. 2015) nebyla uvedena lhůta, po kterou měla být dokumentace návrhu ÚP Dolany zveřejněna na elektronické úřední desce odpůrkyně. Nedoručením veřejné vyhlášky v rozporu s § 52 odst. 1 stavebního zákona byli navrhovatelé zkráceni na svém právu účastnit se veřejného projednání návrhu ÚP Dolany a uplatňovat svoje připomínky. Navrhovatelé nemají trvalé bydliště v Dolanech a nelze po nich spravedlivé požadovat, aby pravidelně sledovali fyzickou úřední desku. Odpůrkyně postupovala v rozporu s § 172 odst. 1 a 2 s. ř. a nezveřejnila úplné znění návrhu včetně odůvodnění způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. na elektronické úřadní desce. Nedošlo- li v rozporu s § 25 odst. 2 věty druhé s. ř. ke zveřejnění veřejné vyhlášky ze dne 26. 10. 2015 na elektronické úřední desce odpůrkyně, nebyla tato písemnost řádně doručena, a tudíž nenastal okamžik rozhodný pro počátek běhu patnáctidenní lhůty podle § 52 odst. 2 stavebního zákona. O existenci veřejné vyhlášky ze dne 26. 10. 2015 se navrhovatelé dozvěděli až z odpovědi Obecního úřadu Dolany na žádost o poskytnutí informací ze dne 14. 6. 2018. Z listin poskytnutých k odpovědi vyplynulo, že tato vyhláška byla pravděpodobně ve dnech 27. 10. 2015 až 7. 12. 2015 zveřejněna na webu obce, avšak nikoli v záložce „Úřední deska“, nýbrž ve Složky dokumentů-Územní plán-Archiv (pokud vůbec), což však bylo pro navrhovatele nedohledatelné. Za elektronickou úřední desku nelze považovat webové stránky odpůrkyně jako celek a nelze připustit, aby byli adresáti veřejné správy povinni prohledávat celý web za účelem zjištění, zda se v některé jeho částí nenachází určitý dokument. Za elektronickou úřední desku je možné považovat jen přímý odkaz označený jako „Úřední deska“ na webových stránkách odpůrkyně (viz shodně Metodický návod vydaný Ministerstvem vnitra ČR); - dne 2. 3. 2016 vydal Obecní úřad Dolany veřejnou vyhlášku Oznámení o opakovaném veřejném projednání návrhu ÚP Dolany. Vyhláška, jakož ani dokumentace k ní nebyly na elektronické úřední desce odpůrkyně vyvěšeny (viz absence těchto dokumentů v záložce „Úřední deska“ na www.dolany-ol.cz), vyhláška byla zveřejněna jen v „Složky dokumentů-Územní plán-Archiv“, což nelze považovat za řádné doručení veřejné vyhlášky. Navrhovatelé se o termínu opakovaného veřejného projednání návrhu ÚP Dolany dozvěděli jen náhodou, proto dne 18. 4. 2016 podali připomínku, v níž poukázali na závady v doručování veřejných vyhlášek a uplatnili námitky k návrhu ÚP Dolany jako celku, neboť tyto jim bylo znemožněno v termínu do 7. 12. 2015 uplatnit. Odpůrkyně však tyto námitky nezohlednila; - dne 27. 5. 2016 byl veřejnou vyhláškou stanoven termín druhého opakovaného veřejného projednání návrhu ÚP Dolany. Tato vyhláška byla jako první v procesu pořizování ÚP Dolany na elektronické úřední desce odpůrkyně zveřejněna, přičemž lze předpokládat, že k nápravě způsobu zveřejňování listin došlo na základě upozornění navrhovatelů uvedeného v připomínce ze dne 18. 4. 2016. K nápravě dosavadního vadného stavu však nedošlo, neboť veřejná vyhláška ze dne 27. 5. 2016 oznamovala projednání návrhu ÚP Dolany pouze ve dvou bodech, které se netýkaly předmětných pozemků. b) Vady rozhodnutí o námitkách navrhovatelů - odůvodnění rozhodnutí o námitkách nesplňuje požadavky kladené na odůvodnění správního rozhodnutí dle § 68 odst. 3 s. ř., které dle judikatury musí splňovat (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Ao 5/2010 a 4 Ao 3/2010) a je nepřezkoumatelné; - odpůrkyně se omezila na konstatování, že požadavky navrhovatelů nejsou v souladu se zadáním ÚP Dolany. Jelikož však návrh zadání nebyl řádně zveřejněn a navrhovatelům bylo znemožněno podat proti návrhu zadání připomínky, nemůže být námitka navrhovatelů zamítnuta pro nesoulad jejich požadavku s nezákonně schváleným zadáním; - obecný odkaz na jednotlivé aspekty včleněné do zadání ÚP Dolany je nedostatečný. Odpůrkyně byla povinna konkrétně, srozumitelně a přesvědčivě vysvětlit, proč by zařazení předmětných pozemků do plochy BV bylo v rozporu se zhodnocením rozsahu navrhovaných ploch pro bydlení, jak by narušilo celkovou koncepci, jak by mohlo negativně ovlivnit pohodu bydlení či zvyšování nároků na kvalitu bydlení, či jak by mohlo jít proti cíli spočívajícímu v zachování hodnot charakteristických pro jednotlivé lokality. Z odůvodnění není zřejmé, jakými charakteristickými hodnotami se předmětné území vůbec vyznačuje, jaká je stávající urbanistická a krajinná struktura, a jak by tyto hodnoty mohly být budoucí výstavbou ohroženy či narušeny. Dle navrhovatelů by přitom výstavba na předmětných pozemcích byla v souladu s charakteristickými hodnotami, vhodným a šetrným způsobem by doplnila stávající zástavbu i urbanistickou strukturu a splňovala nejvyšší nároky na kvalitu a pohodu bydlení; - odpůrkyně neuvedla, proč by případná budoucí výstavba na předmětných pozemcích měla znamenat nadměrně extenzivní rozvoj obce či nadměrnou bytovou výstavbu. Plocha předmětných pozemků je v součtu 3 017 m, tudíž neumožňuje nadměrnou výstavbu ani extenzivní rozvoj obce. Zástavba uvedené plochy nemůže překročit přirozené limity rozvoje. Odpůrkyně se byla povinna vypořádat i s tím, proč zařazení okolních pozemků do plochy BV naplňuje uvedené teze. Odpůrkyně vágní pojem nadměrně extenzivní rozvoj obce neobjasnila, stejně jako nelze vyvodit, jaké konkrétní limity rozvoje považuje za přirozené a jakou měrou byly tyto překročeny; - nelze hovořit o dodržování koncepční zásady respektování vymezeného nezastavěného území mezi obcemi Dolany a Tovéř, neboť zástavba u hranic obou k. ú. již existuje. Odpůrkyně argumentovala nutností zachovat rozsah koridoru nezastavěného území mezi oběma obcemi, aniž zohlednila stávající podobu území a skutečnost, že k propojování sídelních struktur již došlo umožněním zástavby v těsné blízkosti hranice obou obcí. Umožněním zástavby předmětných pozemků by nemohlo dojít k propojení sídel, neboť zástavba předmětných pozemků by byla vždy vzdálenější od hranice obou k. ú., než zástavba již existující. Zásada tak byla vytěsněna a nucené respektování vymezeného koridoru nezastavěného území postrádá smysl, neboť s ohledem na již existující zástavbu nelze tento koridor (tvořený výlučně pozemky navrhovatelů) zachovat. Územně plánovací činnost může omezovat nežádoucí srůstání sídel, avšak nikoli v území, kde již toto srůstání nastalo. Argumentace o přístupnosti a prostupnosti krajiny je absurdní, neboť v posuzované věci zachování prostupnosti ještě více „odcizí“ stávající zástavbu u hranic s Tovéří od obce, k níž fakticky náleží; - Politika územního rozvoje ČR (dále jen „PÚR“) srůstání nezakazuje. Při tvorbě územního plánu je třeba přihlédnout k individuálním podmínkám, historickému vývoji a zájmům občanů. Pokud odpůrkyně nekriticky přijala doporučení obsažené v PÚR, měla svůj postoj řádně zdůvodnit; - v námitkách uplatněných k opakovaným veřejným projednáním navrhovatelé vysvětlovali, že k veřejnému projednání návrhu námitky uplatnit nemohli, neboť oznámení o jeho konání (veřejné vyhlášky ze dne 20. 10. 2015 a 26. 10. 2015) nebyly řádně zveřejněny na elektronické úřední desce. Argumentace odpůrkyně v odůvodnění rozhodnutí o těchto námitkách jakýmsi dokladem o vyvěšení na elektronické úřední desce se nezakládá na pravdě, neboť v archivu elektronické úřední desky nelze vyhlášky dohledat. Jsou-li na elektronické úřední desce zveřejněny starší i novější listiny, však neexistuje racionální důvod pro jejich nedohledatelnost. Odůvodnění rozhodnutí o těchto námitkách se tak nejen nezabývá jejich obsahem, ale argumentuje i nepravdivými tvrzeními. c) Neprokázání veřejného zájmu v rozporu s § 19 odst. 1 písm. c) stavebního zákona Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2008, č. j. 8 Ao 2/2008-151). Odpůrkyně nezkoumala a nedoložila, jaký veřejný zájem byl dán pro zařazení předmětných pozemků do ploch zemědělských, když se nachází v bezprostředním sousedství pozemků zařazených do ploch venkovského bydlení. Pokud mohou splňovat veřejný zájem na zařazení do plochy BV pozemky parc. č. X a X, pak tentýž veřejný zájem splňují i pozemky parc. č. X a X. Veřejný zájem na zařazení pozemků do konkrétní plochy při tvorbě územního plánu nemůže být výlučně vázán na existenci či neexistenci pravomocného správního rozhodnutí. Odpůrkyně se nevypořádala s otázkou, zda a z jakých důvodů je případný veřejný zájem podle § 19 odst. 1 písm. c) stavebního zákona na zařazení předmětných pozemků do zemědělských ploch třeba nadřadit zájmům navrhovatelů. Vlastnické právo navrhovatelů bylo omezeno v rozporu s čl. 11 odst. 4 Listiny, neboť pro takové omezení nebyl zjištěn ani prokázán veřejný zájem, resp. byl posuzován podle jiných kritérií a hledisek než u pozemků sousedních. d) Rozpor s požadavky stavebního zákona z hlediska cílů a úkolů územního plánování - ÚP Dolany neodůvodňuje soulad s cíli a úkoly územního plánování definovanými v § 18 a násl. stavebního zákona, přestože Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 2/2008-136 judikoval, že takové odůvodnění musí územní plán obsahovat. Odpůrkyně nepřezkoumala návrh ÚP Dolany podle § 53 odst. 4 písm. b) stavebního zákona, přičemž dle § 53 odst. 5 písm. a) stavebního zákona musí být výsledek přezkoumání územního plánu součástí jeho odůvodnění. V ÚP Dolany nelze nalézt přesvědčivou argumentaci, z jakých architektonických a urbanistických hodnot existujících v k. ú. Dolany odpůrkyně vycházela a proč právě pozemky navrhovatelů podléhají požadavkům na ochranu nezastavěného území, když většina okolních pozemků je k zástavbě určena, pozemky navrhovatelů tvoří „proluku“, která by zastavěním existující uliční zástavbu doplnila; - zařazení předmětných pozemků neodpovídá základním tezím ÚP Dolany (I. 2. 1., bod 2 a I. 3. 1., body 3 a 4 textové části), zejm. úsilí o stabilizaci obyvatel a nabídku bydlení dalším zájemcům s ohledem na udržitelný rozvoj území a podpora intenzifikaci zastavěného území v Dolanech; - včlenění předmětných pozemků do ploch BV by naplnilo předpoklady vzniklé vyhodnocením koordinace využívání území z hlediska širších vztahů (čl. II. 4. přílohy ÚP Dolany), z nichž vyplývá, že obec Dolany je atraktivní pro bydlení i pro obyvatele Olomouce, zájem o bydlení je neustálý a tento trend bude zřejmě pokračovat i nadále. Dle textu na str. 13 má odpůrkyně zájem svým obyvatelům nabídnout pozemky připravované pro individuální bytovou výstavbu; - tvrzení v bodu II. 4. 2., 16 přílohy ÚP Dolany se nezakládá na pravdě, neboť odpůrkyně postupovala proti navrhovatelům s cílem zmařit jejich investiční záměry. e) Rozpor se stanovisky dotčených orgánů - závazné stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru dopravy a silničního hospodářství, citované na str. 6 v příloze ÚP Dolany nebylo respektováno. Např. plocha Z 10, vymezená v jižní části obce Dolany pro bydlení venkovské, není dopravně napojena na žádnou existující pozemní komunikaci. Naproti tomu jsou předmětné pozemky napojeny uspokojivě na stávající veřejnou pozemní komunikaci na pozemku p. č. X. Záměr navrhovatelů by na rozdíl od plochy Z10 nekladl nové nároky na veřejnou dopravní infrastrukturu; - odpůrkyně nevymezila řádně plochy pro bydlení ani z hlediska podmínek stanovených v § 4 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Zatímco předmětné pozemky podmínky uvedeného ustanovení splňují, pozemky v ploše Z10 nesplňují minimální požadavky na dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení a jsou situovány ve značně větší vzdálenosti od centra obce než předmětné pozemky. Vymezením plochy Z10 rovněž odpůrkyně popřela své požadavky na respektování koridoru nezastavěného území, na zachování jeho rozsahu a na nepřípustnosti dalšího rozšiřování ploch pro bydlení. Navrhovatelé byli diskriminováni; - odpůrkyně nerespektovala stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru strategického rozvoje kraje, který upozornil na potřebu doplnit ve výkrese širších vztahů vazby na území sousedních obcí. Odpůrkyně konstatovala, že konkretizace vazeb cyklotras a pěších tras na sousední obce byla znázorněna v koordinačním výkresu. V souladu s přílohou č. 7 ustanovením II., odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb. však mají být vazby na území sousedních obcí součástí výkresu širších vztahů, nikoli koordinačního výkresu. f) Rozpor se zásadami proporcionality, subsidiarity a minimalizace zásahů Podmínky pro omezení vlastnických práv vlastníků územním plánem dotčených nemovitostí, uvedené v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120, nejsou dodrženy. Není dána výjimečná podoba opatření, ústavné legitimní důvody a není naplněna podmínka, že k omezení vlastnického práva dochází jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích k zamýšlenému cíli způsobem nediskriminačním a s vyloučením libovůle. V době pořizování ÚP Dolany neexistovaly pro zařazení pozemků navrhovatelů do plochy NZ1 s ohledem na okolní zástavbu smysluplné a důvodné argumenty. C) Stanovisko odpůrkyně 12. Odpůrkyně navrhla zamítnutí návrhu. Ve vyjádření z 30. 1. 2019 k návrhovým bodům uvedla: ad historie pozemků a příslib zařazení do plochy bydlení - kategoricky popírá, že by bylo navrhovatelům přislíbeno, že budou jejich pozemky v novém územním plánu zahrnuty do plochy venkovského bydlení. Navrhovatelé neuvedli, kdo konkrétně jim tento příslib udělil. I pokud by tomu tak bylo, nikdo z vedení navrhovatelům nic takového nemohl slíbit, neboť o územním plánu rozhoduje zastupitelstvo obce, tj. kolektivní orgán, jehož názor nikdo nemohl předjímat; - argumentace navrhovatelů (když je do BV zařazen sousední pozemek, má být i náš) de facto znemožňuje ohraničení takové plochy; - pro posouzení věci je významná historie pozemků: v roce 1996 požádal pan J. K., vlastník pozemku parc. č. X (nyní pozemky p. č. X, X, X, X, X, X, X, X, X, X a X) o vydání rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu a pozemku parc. č. X. Stavební úřad žádosti nevyhověl z důvodu nesouladu s tehdejším územním plánem a rovněž s odkazem na to, že se pozemek nachází na okraji, mimo soustředěnou zástavbu obce, přičemž zohlednil také zamítavé stanovisko zpracovatele připravovaného nového územního plánu, jakož i stanovisko referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu. Okresní úřad však následně překvapivě po 4 měsících své stanovisko k věci změnil a k odvolání žadatele zamítavé rozhodnutí zrušil. Stavební úřad v Dolanech pak byl povinen rozhodnutí o umístění stavby vydat. Následně pak již bylo nutné této skutečnosti přizpůsobit koncept nového územního plánu a pozemek parc. č. X zahrnout do ploch bydlení. Navrhovatelé nabyli pozemek i s vydaným rozhodnutím o umístění stavby (nyní stojící dům na pozemku parc. č. X), tento následně rozparcelovali a požádali o vydání rozhodnutí o umístění dalších dvou rodinných domů na vyčleněných pozemcích parc. č X (dům je dnes na pozemku parc. č. X) a X, kdy se stavbou dosud nebylo započato. Následně pak tyto pozemky vydělené z původního pozemku parc. č. X navrhovatelé rozprodali. Poté zakoupili pozemky parc. č. X a X, přičemž spoléhali bez přiměřených důvodů, že obdobně dosáhnou jejich zařazení do plochy BV. Odpůrkyně však nikdy neměla v úmyslu rozšiřovat nad rámec pozemku parc. č. X plochy bydlení v této lokalitě a stavební úřad by tudíž územní rozhodnutí na tyto pozemky nevydal – nelze proto souhlasit s navrhovateli, že vyřídit si toto rozhodnutí toliko nestihli; ad vady zveřejňování dokumentů - veškeré dokumenty související s pořizováním ÚP Dolany, jež byla povinna zveřejnit na úřední desce, zveřejňovala v souladu s platnou legislativou, navrhovatelé nebyli kráceni na právech; - oznámení o projednání návrhu zadání územního plánu bylo vyvěšeno dne 17. 7. 2009 a sejmuto 20. 8. 2009, jak vyplývá z příslušných poznámek tamějšího tajemníka obce, M. B., na zadní straně oznámení, což dokládá originálem tohoto oznámení. Pokud je na přední straně oznámení uvedeno období vyvěšení na úřední desce od 20. 7. do 19. 8. 2009, pak se jedná o formální tvrzení, že dokument byl vyvěšen po zákonem požadovanou dobu, nicméně třetí osoby se mohly s tímto oznámením seznámit již od 17. 7. 2009. Stejně tak bylo oznámení zveřejněno na tehdejší elektronické vývěsce odpůrkyně. Počátkem roku 2010 byly původní stránky z důvodu jejich zastaralosti nahrazeny novými. U původních stránek, instalovaných počátkem 90. let, nebylo postupem času možné jejich funkční rozšiřování a aktualizace, byly nevyhovující co do ukládání dat a průběžně bylo nutno zde umístěná data odstraňovat, možnost archivace byla omezená. Oznámení bylo dne 20. 7. 2009 umístěno na původních webových stránkách, odstraněno bylo fakticky vymazáním těchto dat z webových stránek odpůrkyně dne 21. 8. 2009. Totožné závěry platí i pro „Návrh zadání Územního plánu Dolany“, který byl stejným způsobem zveřejněn spolu s oznámením o jeho projednání; - písemná informace starosty z 14. 6. 2018 je navrhovateli dezinterpretována, neboť starosta se v ní vyjadřuje toliko ke stávající elektronické úřední desce. Starosta toliko konstatoval, že předmětné dokumenty nejsou zachyceny v databázi, tedy ani v archivu stávající elektronické úřední desky, která byla zprovozněna až v roce 2010. Je možná na škodu věci, že starosta nedoplnil ve vyjádření informaci o existenci původních webových stránek, což dokládá písemným prohlášením dřívějšího správce webových stránek odpůrkyně; - obdobné platí ke zveřejnění Návrhu územního plánu Dolany a oznámení o veřejném projednání návrhu, kdy obě veřejné vyhlášky byly řádně zveřejněny jak na úřední desce fyzické, tak na elektronické, k čemuž předkládá výpisy z webových stránek odpůrkyně. Odpůrkyně odmítá konstrukci navrhovatelky týkající se „nedohledatelnosti“ dokumentů na úřední desce umístěných ve složce „Archiv“, když se jedná o aktuální uložení předmětných dokumentů a tyto tam byly umístěny po jejich zveřejnění na úřední desce; - oznámení o veřejném projednání ze dne 20. 10. 2015 navrhovatelé zjevně nepochopili a účelově jej dezinterpretují. Jednalo se o oznámení určené pouze pro adresáty v listině uvedené, nikoli pro veřejnost, a navrhovatelé tak nemohli být nijak na svých právech kráceni; ad rozhodnutí o námitkách - navrhovatelé spoléhali na zařazení jejich pozemků do ploch bydlení bez přiměřeného důvodu. Po enormní počet žádostí o zařazení pozemků d ploch bydlení nechala odpůrkyně zpracovat analýzu mapující veškeré jevy a záměry v území. Závěry této analýzy byly při tvorbě ÚP Dolany využity a je na ni odkázáno na str. 37; - nezastavěné území je vymezeno i na pozemcích jiných vlastníků z důvodu prostupnosti krajiny, které je docíleno koncipováním nespojitých sídel, tj. zamezení srůstání obcí Dolany a Tovéř, pro což je podpůrným argumentem také PÚR; - existující zástavba v k. ú. Dolany v přímé vazbě na zástavbu Tovéře je skutečností, která nevypovídá o nezbytnosti dalšího srůstání sídel. Jedná se o ojedinělé enklávy, které vizuálně spíše přísluší Tovéři, ale od této zástavby směrem k zastavěnému území Dolan stále zůstává dostatečný volný prostor, který jednoznačně identifikuje jednotlivá sídla. Taková ojedinělost nemá dostatečnou váhu pro pokračování zástavby v rozsahu pozemků navrhovatelů. Zástavba při hranicích s obcí Tovéř je řešitelná směnou území obou obcí, o níž představitelé jednají; - územní plán je potřeba brát jako celek a lze brát v potaz nejen vlastní odůvodnění o námitkách, ale i odůvodnění koncepce, vazby na jiné části textu či výkresu; - rozsah odůvodnění rozhodnutí o námitkách odpovídá námitkám samotným; - odkazem na zadání odpůrkyně mínila poukázat na skutečnost, že záměr navrhovatelů je již od fáze zadání v rozporu s požadavky na zpracování návrhu ÚP, a to zejména s požadavky na tvorbu koncepčních zásad. Následně koncept představil první konkrétní návrh řešení území a nastínil základní koncepci ÚP Dolany, včetně zajištění nespojitosti takto navrženého území se sousední sídelní strukturou Tovéře, což nachází oporu v PÚR; - princip navrhování rozvojových ploch pro bydlení je uveden na str. 28 a 29 odůvodnění (odůvodnění koncepčních zásad), 32 a 33 (odůvodnění vymezování zastavitelných ploch) a dále část odůvodňující rozsah ploch pro bydlení na str. 36-39, vše příloha č.

1. Tento princip neumožnil upřednostnit pozemky navrhovatelů situované ve volném prostoru mezi obcemi před lokalitami, které zaplňují většinou konkávní enklávy zastavěného území a dotváří kompaktnost sídla; - zachování hodnot stávající urbanistické a krajinné struktury znamená mj. uchování charakteru stávající sídlení struktury. Akceptací záměru navrhovatelů by byla zcela zrušena krajinná struktura v lokalitě, tj. prostor umožňující jasnou identifikaci a jednoznačné oddělení dvou sídel, a byla by znemožněna prostupnost krajiny; - zamezení nadměrnému rozvoji obce a pečlivé zvážení rozsahu ploch pro bydlení se odvíjí od demografických prognóz (str. 36-39 přílohy č. 1) a souvisí se zábory ZPF a ochranou ZPF (str. 94-97 přílohy č. 1). - ojedinělé enklávní zástavby nelze klást na roveň tradičního charakteru sídelní struktury. Tuto zástavbu lze označit za začátek srůstání sídel, avšak jde o jev natolik nevýznamný, že nemůže být rozhodným argumentem pro pokračování v takovém srůstání; - bod 20a PÚR je republikovou prioritou územního plánování pro zjištění udržitelného rozvoje území. Respekt k ní lze bezpochyby upřednostnit před soukromými zájmy jedince; ad neprokázání veřejného zájmu - veřejným zájmem v lokalitě je ochrana nezastavěného území a koncepce zajištění prostupnosti krajiny v místě, které je zvýšeným zájmem o výstavbu ohroženo absolutním zastavěním; - zařadit veškeré plochy navazující na zastavěné území do zastavitelných ploch je nemyslitelné, pozemky parc. č. a byly do ploch bydlení zařazeny pouze z důvodu respektování pravomocného územního rozhodnutí; - zamítnuto bylo více žádostí obdobných žádosti navrhovatelů, tudíž se nejedná o zaujatý postup vůči navrhovatelům; - § 19 odst. 1 písm. c) stavebního zákona vytrhují navrhovatelé z kontextu, kdy veřejným zájmem je třeba prověřovat změny v území, nikoli případy, kdy se funkční využití pozemků nemění; ad rozpor s požadavky zákona z hlediska cílů a úkolů územního plánování - vyhodnocení souladu s § 18 a 19 stavebního zákona je uvedeno v kap. II.

5. V odůvodnění územního plánu jsou naplněny všechny kapitoly požadované stavebním zákonem a prováděcími předpisy i správním řádem, výsledek přezkoumání příslušných pasáží ÚP ve smyslu § 53 odst. 4 je uveden na str.

41. Odůvodnění koncepce nezastavěného území mezi Dolanami a Tovéří je uvedeno ve více kapitolách. Územní plán je přitom třeba posuzovat jako provázaný celek; - současné uvedení intenzifikace zástavby uvnitř zastavěných území a požadavek na nepřipuštění dalšího vzájemného propojování zástavby místních částí není ve vzájemném rozporu. Koncentrace zastavitelných ploch do místní části Dolany neznamená, že k zastavění budou určeny všechny pozemky v této místní části. Územní plán je komplexní řešení rozvoje území; - skutečnost, že jsou Dolany atraktivní lokalitou pro bydlení i pro obyvatele Olomouce, není důvodem nenaplnění bodu 20a PÚR a přehlížení přijatých koncepcí pro řešení ÚP Dolany; - odpůrkyně postupovala ve smyslu cílů územního plánování, tj. koordinovala veřejné i soukromé záměry změn v území dle § 18 odst. 3 stavebního zákona, když dle § 19 odst. 1 písm. c) téhož zákona prověřovala a posuzovala potřebu změn v území a veřejný zájem na jejich provedení; - zájem navrhovatelů je čistě soukromý, zatímco potřeba zajištění průchodnosti krajiny vymezením nezastavěného území je zájmem veřejným, deklarovaným i v PÚR; ad rozpor se stanovisky dotčených orgánů - navrhovatelé použili pasáže vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů z etapy společného projednání, po kterém došlo k řadě úprav včetně řady konzultací s dotčenými orgány s cílem dosažení dohody na využití území. V další fázi projednání, na základě upraveného územního plánu, byla vydána stanoviska souhlasná, viz str. 11 a 12 kap. II.3.2.3 a II.3.2.4; - lokalita Z10 je ojedinělý případ dostavby zástavby (proluky), která náleží Tovéři a bude napojena na stávající uliční síť Tovéře (str. 33 Příloha č. 1), přičemž toto napojení je třeba dořešit v detailech, které územní plán v měřítku 1:5000 neumožňuje; - ve vztahu ke koncepční zásadě prostupnosti krajiny a nespojitosti sídel je lokalita Z10 situována ve specifickém kontextu se zástavbou Tovéře, a proto ji nelze vyhodnocovat stejně jako pozemky navrhovatelů; - tvrzení navrhovatelů o zcela uspokojivém dopravním napojení jejich pozemků na pozemní komunikaci v Dolanech není pravdivé, právě nevyhovující parametry napojení na Dolany je jedním z důvodů, proč je stávající zástavba lokality navrhovatelů dopravně i technickou infrastrukturou napojena na obec Tovéř, která s dalším rozšiřováním lokality nesouhlasí; - není možné vyžadovat vymezování ploch pouze na základě vyhlášky č. 501/2006 Sb. a pomíjet potřebu komplexního řešení; - k nerespektování stanoviska krajského úřadu a přílohy č. 7 vyhlášky o náležitostech Výkresu širších vztahů nedošlo, neboť vyhodnocení z kap. II.3.2.2. konstatuje zapracování vazeb cyklotras a pěších tras na sousední obce ve větší podrobnosti v Koordinačním výkrese. V tomto smyslu byl Výkres širších vztahů dopracován; ad zásada proporcionality - zásah do vlastnického práva navrhovatelů je minimální, neboť jejich pozemky nebyly předchozím územním plánem určeny k zastavění, stávající zemědělské využití je tak prakticky bez omezení; - v rámci koordinace veřejných a soukromých zájmů dle § 18 odst. 3 a 4 stavebního zákona byl upřednostněn zájem veřejný, nejedná se o libovůli ani diskriminaci, zájem na ochraně nezastavitelného území před ohrožením absolutním zastavěním je opřen o zákonné cíle (§ 18 stavebního zákona) a republikové priority územního plánování (PÚR), tj. legitimní důvody; - odůvodnění ÚP Dolany se koncepcí nezastavitelného území mezi oběma obcemi zabývá dostatečně, uchopitelným a srozumitelným způsobem. D) Replika navrhovatelů 13. V replice k vyjádření odpůrkyně ze dne 19. 2. 2019 navrhovatelé uvedli, že informování se o možném využití pozemku na obecním úřadě před jeho koupí je běžnou praxí, nikoli však poznamenání si jména takové osoby. Navrhovatelé byli ujištěni o tom, že je s předmětnými pozemky uvažováno pro výstavbu.

14. Navrhovatelé dále setrvali na své žalobní argumentaci stran vad zveřejňování písemností. Uvedli, že pořídili snímky obrazovky na příslušných stranách archivu úřední desky na webových stránkách obce Dolany, přičemž z těchto snímků je zřejmé, že jednotlivé jmenované listiny nebyly řádně zveřejněny na webových stránkách obce, neboť kdyby tomu tak bylo, byly by v archivních seznamech elektronické úřední desky dohledatelné, jak je tomu v případě vyhlášky ze dne 27. 5. 2016. Na odpovědi starosty obce Dolany k žádosti právního zástupce navrhovatelů nemůže ničeho změnit účelově vytvořené čestné prohlášení Mgr. V. S. Nadto toto čestné prohlášení přesvědčivým způsobem neprokazuje řádné zveřejnění relevantních listin, o nichž nutnost zveřejnění na elektronické úřední desce stanovil zákon.

15. Historický vývoj rozdělení a zástavby pozemku s původním p. č. v k. ú. Dolany dle navrhovatelů s tímto řízením nesouvisí. Argumentace odpůrkyně o záměrech navrhovatelů při koupi předmětných pozemků, jakož i předjímání zamítavého postoje stavebního úřadu, jsou pouhé spekulace.

16. Pokud se odpůrkyně opakovaně dovolává analytického materiálu zpracovaného společností Alfa- Projekt v r. 2008, pak dle navrhovatelů právě tato analýza nebyla odpůrkyní respektována. V této analýze bylo totiž u mnohých pozemků počítáno s jejich zařazením do ploch pro bydlení, ale v konečném důsledku tyto pozemky do těchto ploch nakonec zahrnuty nebyly (jak je vidět na příkladu plochy Z15 v k. ú. Pohořany). Jedná se tak o zcela účelovou argumentaci. E) Jednání soudu 17. Při jednání soudu dne 26. 2. 2019 se k replice navrhovatelů odpůrkyně uvedla, že účelovost vytvoření čestného prohlášení Mgr. S. nebyla ničím zdůvodněna, jedná se osobu, která nemá na výsledku řízení žádný zájem a byla toliko externím spolupracovníkem odpůrkyně. K tvrzenému nerespektování analýzy z r. 2008 uvedla, že tato výtka není na místě, neboť předmětná analýza byla pouze jedním z podkladů ÚP Dolany a jednalo se pouze o doporučující materiál. Je tedy zcela irelevantní, pokud navrhovatelé poukazují na nevyužití analýzy u jiných pozemků. F) Posouzení věci krajským soudem 18. Krajský soud v souladu s § 101d s. ř. s. v rozsahu a v mezích návrhových bodů přezkoumal napadené opatření obecné povahy, přičemž dle § 101b odst. 3 s. ř. s. vycházel při přezkoumání opatření obecné povahy ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání.

19. Z předložené pořizovací dokumentace krajský soud k procesu pořizování ÚP Dolany zjistil: - dne 4. 5. 2009 usnesením č. 11/2009/4 rozhodla Rada obce Dolany o pořízení nového územního plánu obce Dolany, Véska, Pohořany; - projednání „Návrhu zadání Územního plánu Dolany“ bylo oznámeno dle ručního písemného záznamu opatřeného razítkem obecního úřadu Dolany na originále listiny nazvané „Oznámení o projednání „Návrhu zadání Územního plánu Dolany“ ze dne 16. 7. 2009 vyvěšením na úřední desce dne: 17. 7. 2009, sejmuto dne: 20. 8. 2009. Obsahem oznámení je sdělení, že „návrh zadání územního plánu Dolany je vystaven k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů, v době od 20. 7. do 19. 8. 2009 na obecním úřadu Dolany v kanceláři starosty, na úřední desce obecního úřadu Dolany, na webových stránkách obce Dolany na www.dolany-ol.cz.“ - dne 14. 9. 2009 bylo usnesením zastupitelstva obce Dolany schváleno „Zadání pro zpracování Územního plánu Dolany“. - dne 17. 1. 2011 bylo veřejnou vyhláškou oznámeno konání veřejného projednání konceptu Územního plánu Dolany dne 10. 3. 2011 v 17:00 v Sokolovně v Dolanech, dále je uvedeno, že koncept územního plánu je vystaven k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne zveřejnění vyhlášky, tj. od 8. 2. do 10. 3. 2011 na Obecním úřadu Dolany, v kanceláři starosty. Dále je uvedeno, že je toto oznámení vyvěšeno na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz dne: 21. 1. 2011. Veřejná vyhláška se považuje za doručenou 15. den po jejím vyvěšení na úřední desce Obecního úřadu Dolany. Na listině je ručně napsáno: Vyvěšeno dne: 19. 1. 2011, Sejmuto dne: 21. 4. 2011; - dne 10. 3. 2011 se konalo veřejné projednání konceptu územního plánu Dolany; - dne 17. 3. 2011 uplatnili navrhovatelé „Námitku ke konceptu územního plánu Dolany“; - dne 8. 6. 2011 Zastupitelstvo obce Dolany schválilo „Pokyny pro zpracování návrhu Územního plánu Dolany“; - dne 3. 6. 2015 bylo veřejnou vyhláškou oznámeno zveřejnění „Návrhu Územního plánu Dolany“ ve lhůtě od 4. 6. 2015 do 20. 7. 2015, dle záznamu na listině dopsáno částečně na psacím stroji, částečně ručně: vyvěšeno dne: 3. 6. 2015, sejmuto dne: 20. 7. 2015. Ve vyhlášce je uvedeno, že dokumentace návrhu (textová i grafická část) je k nahlédnutí na Obecním úřadu Dolany, v kanceláři starosty, současně je dokumentace k nahlédnutí v elektronické podobě na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz, na elektronické úřední desce a sdělení, že písemné připomínky může uplatnit každý do 20. 7. 2015; - dne 19. 6. 2015 se konalo společné jednání dotčených orgánů a sousedních obcí o Návrhu Územního plánu Dolany s dotčenými orgány; - dne 17. 7. 2015 podali navrhovatelé písemnou „Připomínku k návrhu územního plánu Dolany“, v níž uvedli, že připomínku je dle Veřejné vyhlášky – zveřejnění „Návrhu Územního plánu Dolany ze dne 3. 6. 2015, možné uplatnit nejpozději do 20. 7. 2015; - dne 20. 10. 2015 vydala odpůrkyně „Oznámení o veřejném projednání Návrhu Územního plánu Dolany“, zaslané dle rozdělovníku dotčeným orgánům a sousedním obcím. Obsahem je sdělení, že veřejné projednání návrhu se uskuteční dne 30. 11. 2015 v 17:00 hod. v sokolovně v Dolanech a že je dokumentace návrhu k nahlédnutí od 30. 10. 2015 do 7. 12. 2015 na obecním úřadu Dolany a současně v elektronické podobě na webových stránkách obce na www.dolany- ol.cz, na elektronické úřední desce; - dne 26. 10. 2015 vydal obecní úřad Dolany veřejnou vyhlášku: oznámení o veřejném projednání „Návrhu územního plánu Dolany“ dne 30. 11. 2015 v 17:00 hod. v sokolovně v Dolanech s oznámením, že dokumentace je k nahlédnutí v pracovní dny na obecním úřadu Dolany a současně v elektronické podobě na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz, na elektronické úřední desce. Dále je uvedeno, že oznámení je vyvěšeno na úřední desce od 27. 10. 2015 a současně zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz do 7. 12. 2015. Ručně na listině vyznačeno: Vyvěšeno dne: 27. 10. 2015, Sejmuto dne: 11. 12. 2015; - ze záznamu vytištěného dne 19. 4. 2016 nazvaného „Přehled dokumentů: Úřední deska: Obec Dolany“, že byla vyhláška vytvořená dne 27. 10. 2015 vyvěšena na úřední desce od 27. 10. 2015 do 7. 12. 2015. Dále uvedeno: Složka dokumentů: Územní plán. Přehled dokumentů obsahuje celkem 25 záznamů z 888 záznamů na stránce s tím, že u každého dokumentu je uveden název složky dokumentů dle charakteru dokumentu (např. u Smlouvy o dílo vytvořené dne 25. 8. 2015 složka dokumentů: Projekt „Komplexní revitalizace veřejného prostranství ve Vésce“ nebo záměr pronájmu pozemků ze dne 10. 8. 2015 složka dokumentů: Prodeje a pronájmy atp.); - dne 30. 11. 2015 se konalo veřejné projednání návrhu ÚP Dolany; - dne 2. 3. 2016 byla vydána „veřejná vyhláška – oznámení o opakovaném veřejném projednání „Návrhu Územního plánu Dolany“, a to dne 11. 4. 2016 v 17.00 hod. v zasedací místnosti obecního úřadu v Dolanech s uvedením, že upravený návrh územního plánu se projednává v rozsahu v této vyhlášce vymezených úprav s tím, že do 18. 4. 2016 může každý uplatnit k měněným částem své připomínky. Dále je uvedeno, že vyhláška je vyvěšena na úřední desce dne 2. 3. 2016 a současně zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz do 18. 4. 2016. Ručně na listině vyznačeno: Vyvěšeno dne: 2. 3. 2016, Sejmuto dne: 19. 4. 2016. Součástí je vytištěný záznam z elektronické úřední desky o zveřejnění; - dne 11. 4. 2016 se konalo opakované veřejné projednání návrhu ÚP Dolany; - dne 18. 4. 2016 podali navrhovatelé písemnou „Připomínku k návrhu územního plánu Dolany“, kterou vymezila jako připomínku dle veřejné vyhlášky ze dne 2. 3. 2016; - dne 27. 5. 2016 byla vydána „veřejná vyhláška - oznámení o 2. opakovaném veřejném projednání „Návrhu Územního plánu Dolany“, a to dne 30. 6. 2016 v 17.00 hod. v zasedací místnosti v Domě služeb v Dolanech s uvedením, že upravený návrh územního plánu se projednává v této vyhlášce vymezených úprav. Dále je uvedeno, že oznámení je vyvěšeno na úřední desce dne 30. 5. 2016 a současně zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz do 7. 7. 2016 včetně. Součástí je vytištěný záznam z elektronické úřední desky o zveřejnění; - dne 30. 6. 2016 se konalo 2. opakované veřejné projednání návrhu ÚP Dolany; - dne 1. 7. 2016 podali navrhovatelé „připomínku k návrhu územního plánu Dolany“. - dne 11. 8. 2016 bylo Zastupitelstvem obce Dolany rozhodnuto o námitkách, ověřeno ve smyslu § 54 odst. 2 stavebního zákona, že Územní plán Dolany není v rozporu s PÚR a bylo vydáno opatření obecné povahy č. 1/2016: Územní plán Dolany, který nabyl účinnosti dne 26. 8. 2016; 20. Z listinných důkazů provedených při ústním jednání soud dále zjistil: - z žádosti zástupce navrhovatelů JUDr. Filouše o poskytnutí informace ze dne 14. 6. 2018, že tento mj. požadoval: [...] 3) Výpis z elektronické úřední desky prokazující zveřejnění veřejné vyhlášky, jejíž prostřednictvím byl zveřejněn návrh zadání územního plánu Dolany (údajně měla být zveřejněna v termínu 20. 7. 2009 až 19. 8. 2009); - z e-mailu starosty odpůrkyně Ing. R. P. advokátní kanceláři JUDr. Filouše ze dne 29. 6. 2018, že starosta zaslal tuto odpověď: [...]K bodu 3) Vaší žádosti sděluji, že není v databázi údaj o zveřejnění na elektronické desce, první dokument zveřejněný na elektronické úřední desce je od roku 2010; - z výtisku webových stránek www.dolany-ol.cz k Veřejné vyhlášce - Oznámení o veřejném projednání „Návrhu Územního plánu Dolany“ ze dne 30. 11. 2015 obsahující průvodku tohoto dokumentu, že tato veřejná vyhláška spolu s grafickou a textovou částí územního plánu byla na EÚD a ÚD vyvěšena dne 27. 10. 2015 a svěšena dne 7. 12. 2015. Umístění: Složka dokumentů>Územní plán>Archiv. Ze sjetiny webových stránky www.dolany-ol.cz k Veřejné vyhlášce Zveřejnění „Návrhu Územního plánu Dolany“ ze dne 3. 6. 2015 obsahující průvodku tohoto dokumentu soud zjistil, že tato veřejná vyhláška spolu s grafickou a textovou částí ÚP Dolany byla na EÚD a ÚD vyvěšena dne 4. 6. 2015 a svěšena dne 20. 7. 2015. Umístění: Složka dokumentů>Územní plán>Archiv; - z výtisku webových stránky www.dolany-ol.cz k Veřejné vyhlášce – oznámení o opakovaném veřejném projednání „Návrhu Územního plánu Dolany“, ze dne 2. 3. 2016 obsahující průvodku tohoto dokumentu, že tato veřejná vyhláška spolu s grafickou a textovou částí územního plánu byla na EÚD a ÚD vyvěšena dne 2. 3. 2016 a svěšena dne 11. 4. 2016. Umístění: Složka dokumentů>Územní plán>Archiv; - z čestného prohlášení Mgr. V. S. ze dne 17. 10. 2018, že Mgr. S. vykonával v období od roku 2005 do 2010 na základě smluvního vztahu činnost správce webových stránek obce Dolany, které byly obměněny současně s ukončením jeho smluvního vztahu k obci. Mgr. S. dále potvrdil, že jeho prostřednictvím byly na EÚD obce umísťovány dokumenty a po uplynutí lhůty zveřejnění odstraňovány. Dále uvedl, že se tak nedělo vždy bezprostředně po uplynutí lhůt ke zveřejnění, ale i později, poté, co bylo nutno na EÚD umístit jiné dokumenty. Tehdejší kapacita a konstrukce webových stránek neumožňovala ukládání datových souborů (archivaci), proto pro uvolnění kapacity byly soubory odstraňovány. Dle jeho vlastní evidence, kterou si vedl, byl návrh zadání Územního plánu Dolany a oznámení o jeho projednání na EÚD jím umístěn 20. 7. 2009 a odstraněn 21. 8. 2009; - z výkresu funkčního využití územního plánu z r. 2000, že předmětné pozemky navrhovatelů byly vedeny jako plocha zemědělského půdního fondu, stabilizovaná; - z návrhu regulativu územního plánu obce Dolany z června 2000 textové části, že území obce bylo tímto územním plánem členěno na plochy urbanizované (zastavitelné a zastavěné) a neurbanizované (nezastavitelné) plochy území obce, které nejsou určeny k zastavění. Plocha zemědělského půdního fondu byla plochou neurbanizovanou. V neurbanizovaném území nesměly dle tohoto ÚP být umisťovány a povolovány stavby s výjimkou pozemních komunikací a liniových staveb technického vybavení, meliorací, úprav vodních toků a využití energie [...] V neurbanizovaném území mimo současně zastavěné území obce bylo lze připustit změny způsobu obhospodařování jak na pozemcích tvořících ZPF tak na pozemcích, které slouží k plnění funkce lesa [...]; - z prohlášení vedoucí stavebního úřadu Dolany M. V. ze dne 24. 1. 2019, rozhodnutí Obecního úřadu Dolany ze dne 14. 1. 1997, č. j., ÚZEM/554/96/Ve, vyjádření společnosti Alfa- Projekt ze dne 9. 12. 1996, sdělení Okresního úřadu Olomouc, referátu regionálního rozvoje ze dne 9. 1. 1997, rozhodnutí Okresního úřadu Olomouc, referátu regionálního rozvoje ze dne 12. 5. 1997, č. j. RR/351/97/KJ/328 a z rozhodnutí č. 15/98 Obecního úřadu Dolany, odboru výstavby – stavební úřad ze dne 25. 3. 1998, č. j. ÚZEM/235/97/Ve, že dne 13. 11. 1996 požádal J. K. o vydání rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu a pozemku parc. č. X v k. ú. Dolany u Olomouce. Zpracovatel územního plánu, společnost Alfa-Projekt, na výzvu stavebního úřadu sdělila, že toto území nebude vymezeno pro funkci bydlení z důvodu, že se nachází mimo soustředěnou zástavbu v obci. Okresní úřad k žádosti o stanovisko stavebnímu úřadu sdělil, že záměr není v souladu s platným Směrným územním plánem Dolany a ani v nově zpracovávaném územním plánu se s výstavbou v této části Dolan neuvažuje. Stavební úřad žádost o umístění stavby zamítl z důvodu nesouladu s tehdejším územním plánem i návrhem nového územního plánu a rovněž s odkazem na nesplnění požadavku na urbanistické začlenění stavby do daného území. Okresní úřad k odvolání žadatele zamítavé rozhodnutí zrušil s odůvodněním, že nesoulad záměru s územním plánem nebyl konkretizován. Okresní úřad rovněž uvedl, že nesouhlasí s nenaplněním požadavku urbanistického začlenění stavby v území. Stavební úřad následně na pozemku parc. č. X v k. ú. Dolany u Olomouce umístil na žádost Josefa Konečného novostavbu rodinného domu. - z rozhodnutí Obecního úřadu Dolany, odboru výstavby – stavební úřad ze dne 17. 8. 2006, č. j. SÚ/ÚR/323/2006/I, že na pozemku parc. č. X, X, X v k. ú. Dolany u Olomouce a na pozemcích parc. č. XaXvk. ú. Tovéř byly umístěny na žádost navrhovatelů novostavby dvou typových rodinných domů včetně přípojek inženýrských sítí.

21. Krajský soud předně konstatuje, že navrhovateli tvrzená skutečnost, že jim bylo představiteli obce přislíbeno zařazení jejich pozemků v novém územním plánu do plochy pro bydlení venkovské (BV), není s to založit právní nárok na takové zařazení. Není proto ani rozhodné, zda k takovému neformálnímu příslibu došlo či nikoli, neboť i kdyby tomu tak bylo, takový příslib nemůže založit legitimní očekávání určitého způsobu zařazení pozemku. Územní plán či jeho změny musí být vždy podrobeny řádnému řízení. Územní plán vydává formou opatření obecné povahy zastupitelstvo obce (§ 54 stavebního zákona) jako samosprávný kolektivní orgán obce (§ 67 a násl. zákona č. 128/2000 Sb.). Navrhovatelé tak nemohli na základě pouhého příslibu „představitelů obce“ dojít k oprávněnému závěru o tom, že jim svědčí subjektivní právo na zařazení jejich pozemků do plochy bydlení. O legitimním očekávání ve smyslu § 2 odst. 4 s. ř., dle něhož mají správní orgány dbát, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, v případě navrhovatelů nelze uvažovat.

22. Krajský soud tudíž navrhovateli tvrzený příslib neučinil předmětem dokazování a zamítl návrh navrhovatelů na provedení důkazu výslechem navrhovatele a návrh na provedení důkazu různými podáními, z nichž mělo vyplynout, že i jiným osobám bylo neformálně přislíbeno, že jejich pozemky v Dolanech budou využitelné pro bytovou výstavbu. Závěr o irelevantnosti neformálních příslibů „přeměn zemědělských pozemků na pozemky stavební“ jakýmkoli představitelem obce či stavebního úřadu, by nezvrátil ani fakt, že by bylo prokázáno, že se takových příslibů dostalo více subjektům.

23. Předběžným stanoviskem, jež by za dané situace mohlo založit legitimní očekávání navrhovatelů v kontinuitu postoje kompetentního orgánu, by dle názoru soudu, vyjádřeného již dříve v rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2015, č. j. 79 A 6/2014 – 193 (věc „Šantovka“), mohla představovat např. tzv. územně plánovací informace vydaná orgánem územního plánování dle § 21 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, o podmínkách využívání území a změn jeho využití, nikoli však neformální ústní příslib neurčeného představitele města. Vady zveřejňování listin v průběhu pořizování ÚP Dolany 24. Ve vztahu k návrhu zadání ÚP Dolany krajský soud předně poukazuje na skutečnost, že sami navrhovatelé tvrdí toliko to, že mají o řádném zveřejnění návrhu zadání na elektronické úřední desce obce „vážné pochybnosti“, „spíš jsou přesvědčeni, že nikdy řádně zveřejněno nebylo“, což dovozují z vyjádření starosty obce ze dne 29. 6. 2018 a z neuveřejnění dalších zásadních dokumentů.

25. Podle § 47 odst. 2 věty první stavebního zákona ve znění do 31. 12. 2012 pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu, zajistí zveřejnění návrhu zadání územního plánu a jeho vystavení k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednávání zadání na úřední desce.

26. Podle § 25 odst. 2 s. ř. doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé.

27. Obsah správního spisu dle závěru krajského soudu svědčí o tom, že odpůrkyně při pořizování ÚP Dolany postupovala v souladu s citovaným § 47 odst. 2 věty první stavebního zákona, neboť dle ručně psaného záznamu na oznámení o projednání návrhu zadání ÚP Dolany ze dne 16. 7. 2009 toto oznámení vyvěsila na své úřední desce dne 17. 7. 2009, čímž došlo k zákonem požadovanému zveřejnění návrhu zadání. Obsahem oznámení o projednání návrhu zadání je i sdělení o vystavení návrhu zadání k veřejnému nahlédnutí, jak požaduje citované ustanovení, a rovněž sdělení o vystavení na webových stránkách obce tohoto znění: „návrh zadání územního plánu Dolany je vystaven k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů, v době od 20. 7. do 19. 8. 2009 na obecním úřadu Dolany v kanceláři starosty, na úřední desce obecního úřadu Dolany, na webových stránkách obce Dolany na www.dolany-ol.cz.“ 28. Dovolávají-li se navrhovatelé § 25 odst. 2 s. ř., je třeba konstatovat, že se v tomto případě s ohledem na znění § 47 odst. 2 věty první stavebního zákona doručování veřejnou vyhláškou nevyžaduje. Nicméně i pokud by dané ustanovení na věc dopadalo, má krajský soud za to, že mu pořizovatel vyhověl, neboť údaje požadované § 25 odst. 2 s. ř. byly na písemnosti řádně vyznačeny, stejně jako byla splněna podmínka zveřejnění oznámení způsobem umožňujícím dálkový přístup.

29. Správní řád v § 53 odst. 3 upravuje blíže dokazování veřejnou listinou, přičemž za takové listiny jsou považovány listiny vydané soudy ČR nebo jinými státními orgány nebo orgány územních samosprávných celků v mezích jejich pravomoci. Takové listiny potvrzují, že jde o prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, potvrzují i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Pravá veřejná listina (listina skutečně pocházející od vystavitele) tedy může být zbavena své důkazní síly jen tím, že účastník řízení tvrdí skutečnosti a nabídne důkazy, jimiž bude prokázána nepravdivost obsahu listiny (její nesprávnost). Důkazní břemeno spočívá na tom, kdo správnost veřejné listiny popírá (viz shodně rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 4. 2012, č. j. 17 A 19/2011-50).

30. Oznámení o projednání návrhu zadání vydal obecní úřad jako orgán obce, tedy orgán územního samosprávného celku, v rámci pravomoci svěřené mu § 47 odst. 2 věty první stavebního zákona ve znění do 31. 12. 2012, toto oznámení je tudíž veřejnou listinou. Břemeno tvrzení a zejména důkazní břemeno o nepravdivosti údajů uvedených na tomto oznámení tak spočívalo na navrhovatelích.

31. Navrhovatelé předložili soudu k prokázání tvrzené skutečnosti, že oznámení nebylo řádně zveřejněno na elektronické úřední desce, odpověď starosty obce Ing. P. ze dne 29. 6. 2018.

32. Krajský soud má s ohledem na formulaci dotazu zástupcem navrhovatelů zaslaného starostovi obce Dolany dne 14. 6. 2018, dle něhož zástupce požadoval „Výpis z elektronické úřední desky prokazující zveřejnění veřejné vyhlášky, jejíž prostřednictvím byl zveřejněn návrh Zadání územního plánu Dolany“, za to, že navrhovateli tvrzený závěr o nezveřejnění návrhu zadání nelze z předmětné odpovědi odpůrkyně učinit. Odpůrkyně v odpovědi slovy „…není v databázi údaj o zveřejnění na elektronické desce“ totiž reagovala pouze na požadavek zástupce navrhovatelů o výpis prokazující zveřejnění oznámení, nevyjádřila se však k samotnému zveřejnění návrhu zadání. Vyjádření starosty ze dne 29. 6. 2018 tudíž neprokazuje navrhovateli tvrzenou skutečnost, že by návrh zadání na úřední desce obce nebyl vůbec zveřejněn. Tento výklad je podpořen čestným prohlášením bývalého správce webových stránek obce Dolany Mgr. S. ze dne 17. 10. 2018, dle něhož v době zveřejnění návrhu zadání webové stránky obce neumožňovaly archivaci datových souborů a po uplynutí lhůty zveřejnění byly odstraňovány, v rozhodné době tedy nebyly žádné takové údaje na webových stránkách obce ukládány.

33. S ohledem na výše uvedené tak tvrzení navrhovatelů o nezveřejnění návrhu zadání na elektronické úřední desce zůstává v rovině spekulací a navrhovatelé neprokázali nepravdivost údajů uvedených na oznámení odpůrkyně o projednání „Návrhu zadání Územního plánu Dolany“, jakožto veřejné listině, ani to, že návrh zadání územního plánu Dolany byl vystaven k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů, v době od 20. 7. do 19. 8. 2009 na webových stránkách obce Dolany na www.dolany-ol.cz.

34. K navrhovateli namítanému nedodržení délky doby, po kterou je pro platné doručení veřejnou vyhláškou nezbytné vyvěšení na úřední desce, krajský soud znovu konstatuje, že v daném případě se nejednalo o doručování veřejnou vyhláškou, jak mylně uvádí navrhovatelé, ale o zajištění zveřejnění návrhu zadání územního plánu a jeho vystavení k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednávání zadání na úřední desce ve smyslu § 47 odst. 2 věty první stavebního zákona.

35. Podle záznamu na originálu oznámení o projednání návrhu zadání ze dne 16. 7. 2009, který je obsahem předložené pořizovací dokumentace, byla tato listina na úřední desce obce fakticky vyvěšena dne 17. 7. 2009 a sejmuta dne 20. 8. 2009, tj. celkem nejméně celých 33 dní, což je více než zákonem požadovaných 30 dní. Námitka navrhovatelů je tak lichá.

36. Ve vztahu k návrhu ÚP Dolany krajský soud k námitce neuveřejnění na elektronické úřední desce obce konstatuje, že zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části se může v souladu s § 101a odst. 1 s. ř. s. úspěšně domáhat pouze ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy vydaným správním orgánem zkrácen. I pokud by k navrhovateli tvrzenému nezveřejnění návrhu ÚP došlo, pak nemohli být tvrzeným pochybením nijak zkráceni na svých právech, neboť řádně uplatnili dne 17. 7. 2015 připomínku k tomuto návrhu (což v návrhu uvádějí a tato skutečnost vyplývá i z pořizovací dokumentace). Nadto krajský soud konstatuje, že (jak uvedl výše v odst. 19) navrhovatelé sami v textu připomínky k návrhu ze dne 17. 7. 2015 uvedli, že jsou si vědomi toho, že připomínku je dle Veřejné vyhlášky – zveřejnění „Návrhu Územního plánu Dolany ze dne 3. 6. 2015, možné uplatnit nejpozději do 20. 7. 2015. O zveřejnění předmětné veřejné vyhlášky tedy zřetelně věděli.

37. Navrhovatelé dále namítali, že nedošlo ke zveřejnění „Oznámení o veřejném projednání návrhu Územního plánu Dolany“ ze dne 20. 10. 2015 a 26. 10. 2015 ani „Oznámení o opakovaném veřejném projednání návrhu územního plánu“ ze dne 2. 3. 2016 na elektronické úřední desce, neboť tyto dokumenty absentují v záložce „Úřední deska“ na www.dolany-ol.cz.

38. K navrhovateli tvrzenému a pro ně nepochopitelnému „dvojímu oznámení“ o projednání návrhu ÚP Dolany, krajský soud poukazuje na § 52 odst. 1 stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2017, dle něhož upravený a posouzený návrh územního plánu, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, a oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání pořizovatel přizve jednotlivě obec, pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem. Z tohoto ustanovení je zřejmé, že pořizovatel územního plánu je povinen oznámení o konání veřejného projednání doručit veřejnou vyhláškou a nad tuto povinnost je povinen k projednání návrhu jednotlivě přizvat dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce. Obsahem spisu je tak zcela v souladu s § 52 odst. 1 stavebního zákona oznámení pro dotčené orgány a sousední obce ze dne 20. 10. 2015, které jim bylo zasláno jednotlivě dle rozdělovníku, a dále veřejná vyhláška, jejímž prostřednictvím pořizovatel územního plánu návrh územního plánu a oznámení o konání veřejného projednání doručil. Jak vyplývá z § 52 odst. 1 stavebního zákona dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím je oznámení doručováno individuálně, nikoli veřejnou vyhláškou, a proto pořizovatel ÚP Dolany neporušil žádnou povinnost, pokud oznámení ze dne 20. 10. 2015 na úřední desce nezveřejnil.

39. Pokud jde o zveřejnění oznámení ze dne 26. 10. 2015, krajský soud má s ohledem na výše uvedené závěry týkající se důkazního břemene v případě prokázání nepravdivosti obsahu veřejné listiny za to, že navrhovatelé neprokázali, že by údaje uvedené na veřejné vyhlášce ze dne 26. 10. 2015 a ze dne 2. 3. 2016 byly nepravdivé.

40. V oznámení ze dne 26. 10. 2015 je uvedeno, že: „…dokumentace je k nahlédnutí v pracovní dny na obecním úřadu Dolany a současně v elektronické podobě na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz, na elektronické úřední desce…“ a že „…oznámení je vyvěšeno na úřední desce od 27. 10. 2015 a současně zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz do 7. 12. 2015.“ Ručně je na listině vyznačeno: Vyvěšeno dne: 27. 10. 2015, Sejmuto dne: 11. 12. 2015.

41. V oznámení ze dne 2. 3. 2016 je uvedeno, že upravený návrh územního plánu se projednává v rozsahu v této vyhlášce vymezených úprav s tím, že do 18. 4. 2016 může každý uplatnit k měněným částem své připomínky. Dále je uvedeno, že „…vyhláška je vyvěšena na úřední desce dne 2. 3. 2016 a současně zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz do 18. 4. 2016.“ Ručně je na listině vyznačeno: Vyvěšeno dne: 2. 3. 2016, Sejmuto dne: 19. 4. 2016. Součástí tohoto oznámení je vytištěný záznam z elektronické úřední desky o zveřejnění.

42. Obě oznámení tak obsahují údaje o zveřejnění jak na fyzické, tak na elektronické úřední desce.

43. Jediné, z čeho navrhovatelé dovozují, že předmětná oznámení nebyla na elektronické úřední desce v době jejich doručování zveřejněna, je vyjádření starosty obce k jejich dotazu ze dne 14. 6. 2018. Starosta obce zástupci navrhovatelů k jeho žádosti zaslal doklady o zveřejnění oznámení, z nichž toliko vyplývá, kdy byla veřejná vyhláška na fyzickou a elektronickou úřední desku vyvěšena, kdy svěšena, co bylo obsahem vyvěšené veřejné vyhlášky, umístění: Složky dokumentů > Územní plán > Archiv a dále skutečnost, že záznamy byly vytištěny 18. 6. 2018.

44. Krajský soud má za to, že z těchto záznamů při uvedení umístění „Archiv“ vyplývá, že aktuálně se tyto listiny na www.dolany-ol.cz nacházejí v: Složky dokumentů > Územní plán > Archiv. Z aktuálního umístění listin však nelze usuzovat na jejich umístění na úřední desce v rozhodné době jejich zveřejnění. Naopak z listin obsažených v pořizovací dokumentaci, zejména z listiny nazvané „Přehled dokumentů: Úřední deska: Obec Dolany“, je zřejmé, že praxe odpůrkyně byla taková, že listiny byly po uplynutí doby, po kterou měly být umístěny na úřední desce, z elektronické úřední desky v rámci webových stránek obce přemístěny a rozřazovány dle svého obsahu do jednotlivých složek, v nichž se nacházejí doposud. Tvrzení navrhovatelů, že se v době zveřejnění dokumenty nenacházely na úřední desce, ale v archivu, a proto byly nedohledatelné, jsou ve světle uvedených skutečností nelogická a předložené důkazy tato tvrzení neprokazují.

45. Krajský soud má za to, že navrhovatelé nevyvrátili pravdivost údajů o tom, že oznámení byla řádně zveřejněna na elektronické úřední desce. Námitka vad doručování je tak krajským soudem shledána nedůvodnou.

46. Pro úplnost krajský soud dodává, že v případě oznámení ze dne 2. 3. 2016 navrhovatelé ve lhůtě stanovené v tomto oznámení (do 18. 4. 2016) námitku k návrhu ÚP Dolany uplatnili, nemohla tak být nijak dotčeni na svých právech. Rozhodnutí o námitkách 47. Navrhovatelé v námitce ke konceptu ze dne 17. 3. 2011 uvedli: „Podáváme námitku proti zařazení našich parcel p. č. 581/2 a 581/6 k. ú. Dolany u Olomouce do ploch stavových zemědělských – orná půda.“ Námitku pak odůvodnili takto: „Na základě předběžných jednání s tehdejšími zástupci obce (vždy s kladným výsledkem) a s ohledem na rozvojový potenciál a atraktivitu lokality, která navazuje na zastavěnou část obce, byla již zahájena projekční příprava na výstavby rodinných domů v předmětné ploše.“ 48. V připomínce k návrhu územního plánu ze dne 17. 7. 2015 navrhovatelé uvedli: „Jako vlastníci pozemků p. č. 581/2 581/6 v k. ú. Dolany u Olomouce, dotčených návrhem Územního plánu vás žádáme tímto o změnu, úpravu, funkční využití části plochy zemědělské, označené jako NZ 1 do funkčního využití ploch bydlení – venkovského BV, shodně jako jsou zařazeny vedlejší, sousední plochy. Pozemky jsme kupovali před mnoha lety se záměrem logického rozvoje celého tohoto území pro budoucí výstavbu venkovského bydlení. Toto je nám novým návrhem zcela znemožněno. Plocha našich pozemků se nachází mezi dvěma plochami určenými pro bydlení venkovské, které je dle našeho názoru zcela nelogicky rozděleno na našich pozemcích zemědělskou plochou. Rádi bychom podotkli, že v našem vlastnictví byly i sousední zastavěné pozemky. V této souvislosti jsme již podali námitku ke Konceptu územního plánu Dolany v roce 2011. Ohledně řešení funkčního využití našich pozemků dotčených návrhem územního plánu jsme ochotni osobně jednat s obcí a jeho zástupci.“ 49. Odpůrkyně v rozhodnutí o námitce (viz str. 44 výroku ÚP Dolany) uvedla: „Zamítá se. Záměr není v souladu se Zadáním, ve kterém bylo odsouhlaseno – zhodnotit rozsah navrhovaných ploch pro bydlení z hlediska celkové koncepce, pohody bydlení a zvyšování nároků na kvalitu bydlení i zachování hodnot charakteristických po jednotlivé lokality (stávající urbanistická struktura, krajinná struktura apod.), dále zamezit nadměrně extenzivnímu rozvoji obce a nadměrné bytové výstavbě, překračující výrazně přirozené limity rozvoje, dále zajistit stávající prostupnost krajiny; využití předmětného území pro výstavbu rodinných domů není v souladu zejména s koncepční zásadou územního plánu: mezi obcí Dolany a sousední obcí Tovéř respektovat vymezený koridor nezastavěného území, jeho rozsah zachovávat a nepřipustit další rozšiřování zastavitelných ploch. Koncepce nepropojování sídel je respektováním zásad zakotvených v dokumentu Politiky územního rozvoje ČR, odst. 20a… V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zjištění přístupnosti a prostupnosti krajiny.“ 50. Navrhovatelům lze přisvědčit, že nároky na kvalitu vypořádání námitek vznesených v procesu pořizování územních plánů vlastníky pozemků vymezil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 24. 11. 2007, č. j. 1 Ao 5/2010-169, publ. pod č. 2266/2011 Sb. NSS, tak, že na odůvodnění rozhodnutí o námitkách lze klást stejné požadavky jako v případě typických správních rozhodnutí, tj. musí z něj být seznatelné, z jakého důvodu považuje námitky uplatněné oprávněnou osobou za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo proč považuje skutečnosti předestírané oprávněnou osobou za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy za vyvrácené.

51. Zmíněné nároky Nejvyššího správního soudu však významně korigoval Ústavní soud v nálezu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. III. ÚS 1669/11, v němž vyslovil, že „Požadavky (…) vůči zastupitelstvu obce, pokud jde o detailnost a rozsah vypořádání se s námitkami vlastníka pozemku uplatněnými proti územnímu plánu, nesmí být přemrštěné. Takové přehnané požadavky jsou výrazem přepjatého formalismu.“ 52. V posuzované věci krajský soud předně zdůrazňuje, že bylo prokázáno, že ÚP Dolany nedošlo ke změně funkčního využití pozemků navrhovatelů oproti předchozímu územnímu plánu.

53. V předchozím Územním plánu obce Dolany, schváleném 15. 3. 2000, byly oba pozemky navrhovatelů začleněny do plochy zemědělského půdního fondu, tj. jako neurbanizovaná (nezastavitelná) plocha území obce, která není určena k zastavění.

54. Nově jsou oba pozemky navrhovatelů začleněny do plochy NZ1 – plocha zemědělská. Ta je na str. 31 výrokové části ÚP Dolany charakterizována hlavním využitím: zemědělská produkce rostlinná, trvale travnaté plochy pro pastevectví a chov dobytka, a dále přípustným využitím: zařízení zemědělské a lesnické výroby sezónního charakteru-např. seníky, přístřešky, letní stáje, zařízení pro chov včel – včelníky, drobné sakrální stavby, drobná zařízení pro zlepšení podmínek rekreace v nezastavěném území, pěší, cyklistické a naučné stezky, účelové komunikace, vodní plochy a toky, zeleň přírodního charakteru, stavby, zařízení a opatření protipovodňové ochrany, činnosti a zařízení zvyšující retenční schopnost krajiny a zmírňující nepříznivé jevy vodních a větrných erozí, veřejná dopravní a technická infrastruktura. Jako podmíněné přípustné využití je uvedeno: oplocení zařízení veřejné technické infrastruktury v jejím ochranném pásmu. Jako nepřípustné využití je pak uvedeno: objekty, stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněným využitím, oplocení neuvedené v podmíněném využití, stavby pro zemědělství a lesnictví neuvedené v přípustném využití, ekologická a informační centra.

55. Funkční využití pozemků tak zůstalo navrhovatelům zachováno a navrhovatelé mohou i nadále pozemky parc. č. X a X, které jako zemědělské zakoupili a se kterými jako se zemědělskými předchozí územní plán nakládal, bez omezení zemědělsky využívat. Nedošlo např. k tomu, že by ÚP Dolany učinil nezastavitelnými pozemky, které původně zastavitelné byly.

56. V rozsudku ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 3/2007-73, publikovaném pod č. 1462/2008 Sb. NSS, uvedl Nejvyšší správní soud, že v případě územního plánování jde vždy „o vyvážení zájmů vlastníků dotčených pozemků s ohledem na veřejný zájem, kterým je v nejširším slova smyslu zájem na harmonickém využití území. Tato harmonie může mít nesčíslně podob a ve své podstatě nebude volba konkrétní podoby využití určitého území výsledkem ničeho jiného než určité politické procedury v podobě schvalování územního plánu, v níž je vůle politické jednotky, která o něm rozhoduje, tedy ve své podstatě obce rozhodující svými orgány, omezena, a to nikoli nevýznamně, požadavkem nevybočení z určitých věcných (urbanistických, ekologických, ekonomických a dalších) mantinelů daných zákonnými pravidly územního plánování. Uvnitř těchto mantinelů však zůstává vcelku široký prostor pro autonomní rozhodování příslušné politické jednotky. Jinak řečeno - není úkolem soudu stanovovat, jakým způsobem má být určité území využito; jeho úkolem je sledovat, zda příslušná politická jednotka (obec) se při tvorbě územního plánu pohybovala ve shora popsaných mantinelech. Bylo-li tomu tak, je každá varianta využití území, která se takto ´vejde´ do mantinelů územního plánování, akceptovatelná a soud není oprávněn politické jednotce vnucovat variantu jinou.“ 57. K citovanému závěru dospěl Nejvyšší správní soud již předtím i v rozsudku ze dne 18. 7. 2006, č. j. 1 Ao 1/2006 – 74, a následně jej zopakoval také např. v rozsudcích ze dne 12. 11. 2013, č. j. 2 Aos 3/2013 – 36, či nejnověji v rozsudcích ze dne 26. 4. 2017, č. j. 2 As 291/2016-40 a ze dne 27. 7. 2017, č. j. 9 As 302/2016-74. Judikaturní závěr, že z žádného ustanovení stavebního zákona nevyplývá, že by jednotlivým vlastníkům pozemků a staveb v území dotčeném připravovaným územním plánem vznikl nárok, aby jejich nemovitosti byly zařazeny do funkčních ploch dle jejich požadavků, přání či představ, které by jim nejvíce konvenovaly, neboť zařazení pozemků a staveb do jednotlivých funkčních ploch je plně v pravomoci orgánů místní správy, lze tak označit za dlouhodobě ustálený.

58. Odpůrkyni tudíž nelze vytýkat, že žádosti navrhovatelů o přeřazení jejich pozemků z plochy nezastavitelné zemědělské do plochy zastavitelné nevyhověla na základě jejich tvrzení, že pozemky již se stavebním záměrem pořizovali, rozvoj tohoto území jako plochy bydlení logicky předpokládali a již činí přípravné kroky k jejich zastavění.

59. Naproti tomu však Nejvyšší správní soud v citovaných rozsudcích zdůrazňuje, že zařazení nemovitosti do určité funkční plochy musí být dostatečně zdůvodněno v rámci vypořádání případné námitky vlastníka takové nemovitosti. I zde nicméně krajský soud považuje za významné rozlišit, zda dochází ke změně v zařazení pozemku, či nikoliv. V případech, kdy se jedná o plochy stabilizované a nikoli změnové je třeba klást na zdůvodnění zařazení pozemku do určité funkční plochy nižší nároky, neboť vlastník nemovitosti není dotčen změnou.

60. Navrhovatelé ve výše citovaných námitkách tvrdili, že se plocha jejich pozemků nachází mezi dvěma plochami určenými pro bydlení venkovské, které jsou zcela nelogicky rozděleny na jejich pozemcích zemědělskou plochou. Po prostém nahlédnutí do grafické části ÚP Dolany je však zjevné, že se jedná o tvrzení nepravdivé. Odpůrkyni nelze vytýkat, že v rozhodnutí o námitce slovně situaci v území nepopsala, tj. neuvedla, do jakých ploch jsou zařazeny jednotlivé sousední pozemky, neboť skutečnost, že nejsou zařazeny do plochy bydlení, je zcela zřejmá při prostém nahlédnutí do hlavního výkresu. Pozemky navrhovatelů bezprostředně nesousedí s žádným pozemkem, který by byl součástí plochy bydlení. Na severu sousedí pozemek navrhovatelů s pozemky zařazenými rovněž do plochy NZ1, tedy pozemky nezastavitelnými, které byly toliko současně označeny jako plocha rezervy pro venkovské bydlení (R3-BV), přičemž se jedná o pozemky přímo navazující na kompaktní zastavěné území obce. Na východní straně sousedí pozemky navrhovatelů s komunikací, za níž se nachází pozemek parc. č. X, který je součástí plochy NSzo, tj. plocha smíšená, nezastavěné území s využitím pro zemědělství a protipovodňová opatření, přičemž se jedná o pozemek společnosti Obchodní centrum Olomouc, a.s., jejímž jediným akcionářem a členem představenstva je navrhovatel (pozn. soud ověřil z veřejného rejstříku). Zařazení tohoto pozemku do plochy NSzo napadla společnost Obchodní centrum Olomouc, a.s. návrhem na zrušení části ÚP Dolany, který byl projednán pod sp. zn. 73 A 2/2018. Na západní straně sousedí pozemek navrhovatele s pozemky, které jsou stejně jako pozemky navrhovatelů zařazeny do plochy NZ1. Na jižní straně, tj. směrem k obci Tovéř, sousedí pozemky navrhovatelů s pozemky parc. č. X a X, které jsou rovněž součástí plochy NZ1. Až za těmito pozemky se nachází pozemky, zařazené do plochy BV, přičemž se jedná o plochu stabilizovanou, neboť byla jako plocha bydlení regulována již předchozím územním plánem.

61. S navrhovateli lze však souhlasit, že vypořádání jejich námitky odkazem na zadání územního plánu není přezkoumatelné, neboť se nejedná o věcnou argumentaci, nýbrž o pouhé konstatování obsahu zadání a do něj vtělených zásad. Odpůrkyně nijak nevztáhla citované zásady na předmětné pozemky navrhovatelů a nevysvětlila, jakým konkrétním způsobem by se zařazení těchto pozemků do plochy venkovského bydlení citovaným zásadám příčilo. Vysvětlení použitých neurčitých pojmů a aplikace těchto principů a zásad na konkrétní pozemky navrhovatelů teprve ve vyjádření k návrhu (žalobě) nelze zohlednit. V rozhodnutí o námitkách nejsou použité pojmy vyloženy vůbec a rovněž není provedena jejich aplikace na posuzovaný případ.

62. Odpůrkyně však opřela rozhodnutí o námitce navrhovatelů o další věcný argument, a to nesoulad využití pozemků navrhovatelů pro výstavbu rodinných domů s koncepční zásadou územního plánu respektovat mezi obcí Dolany a sousední obcí Tovéř vymezený koridor nezastavěného území, jeho rozsah zachovávat a nepřipustit rozšiřování dalších zastavěných ploch. Samotné vyjádření této zásady v textu územního plánu konkrétně v kap. I.2.2. odst. 3, 4 a 5 je nesporné. Nadto odpůrkyně nezdůraznila nutnost respektování vymezeného koridoru nezastavěného území mezi obcí Dolany a sousední obcí Tovéř pouze poukazem na vlastní koncepční zásadu, nýbrž v rámci reakce na námitku navrhovatelů uvedla také to, že koncepce nepropojování sídel je rovněž respektováním zásad zakotvených v PÚR, z níž v rozhodnutí o námitce ocitovala: „V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny“. Odpůrkyně tedy pomocí citace z PÚR důležitost nepropojování sídel nejen proklamoval, ale i stručně věcně zdůvodnil, že smyslem lpění na této zásadě je zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. K tomuto odkazu krajský soud uvádí, že Politika územního rozvoje ČR je strategický dokument, který stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. PÚR je dle § 31 odst. 4 stavebního zákona závazným nástrojem územního plánování s celostátní působností. Ztotožnila-li s pak odpůrkyně s jejími republikovými prioritami při tvorbě svého územního plánu, nelze jí vytýkat, že při rozhodnutí o námitce navrhovatelů neuvedla k nutnosti dodržení této priority další věcné argumenty.

63. Tvrzení navrhovatelů, že argumentace zamezením propojení Dolan se sousední obcí Tovéř je nemístná, neboť propojení obcí již existuje, je vyvráceno pohledem do grafické části ÚP Dolany. Je zřejmé, že se nejedná o pravdivé tvrzení, neboť propojení obcí Dolany a Tovéř není stávající a ani není návrhem umožňováno. Mezi oběma obcemi existuje na první pohled viditelný koridor nezastavěného území, přitom žádná z navržených ploch tento koridor nezužuje. ÚP Dolany tak plně respektuje dosud vymezený koridor nezastavěného území a jeho rozsah zachovává. Naopak vyhovění požadavku navrhovatelů by s ohledem na umístění jejich pozemků znamenalo popření vytýčené zásady, neboť by nedošlo pouze k zúžení vymezeného koridoru nezastavěného území mezi dvěma obcemi, nýbrž k jeho faktické likvidaci. Pozemky navrhovatelů nepředstavují žádný typ proluky, neboť zde neexistuje souvislá řada pozemků stávajících rodinných domů a nejedná se ani o volný pozemek na nároží ulic určený k zástavbě. Prolukou se vždy rozumí pozemek mezi zastavěnými stavebními pozemky ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona, na kterých stojí budovy. O taková případ se však nejedná, neboť pozemky navrhovatelů nejsou obklopeny zastavěnými stavebními pozemky.

64. Odpůrkyní prokázaná historie využití a dělení pozemku parc. č. X v k. ú. Dolany u Olomouce je dle názoru krajského soudu relevantní argumentací, neboť odpůrkyně tím zdůvodnila oprávněnost svého názoru, že zařazením pozemků parc. č. X, X, X, X, X, X, X, X, X a X, které jsou oproti předmětným pozemkům navrhovatelů blíže hranicím mezi územími obcí Dolany a Tovéř, do plochy venkovského bydlení, sice fakticky došlo k uzavírání koridoru prostupného nezastavěného území mezi oběma obcemi, avšak že z této skutečnosti neplyne nárok navrhovatelů na další rozšíření zastavitelných pozemků. Odpůrkyně prokázala, že koncepci zachování koridoru mezi obcemi nehodlala a nehodlá prolomit.

65. Lze proto shrnout, že byť je rozhodnutí o námitce navrhovatelů kusé, lze je označit svým rozsahem za odpovídající námitce, kterou navrhovatelé uplatnili. Odpůrkyně sice v rozhodnutí o námitkách nereagovala na některá tvrzení navrhovatele, avšak dostatečně vysvětlila, jaké skutečnosti zařazení pozemků navrhovatelů do plochy venkovského bydlení brání. Kvalitu a rozsah rozhodnutí o námitce navrhovatelů ze dne 15. 7. 2015 nelze naopak posuzovat s přihlédnutím k dalším podrobnějším argumentům, které uvedli až v námitkách k opakovaným projednáním, natož pak k důvodům, které rozvedli do značných podrobností teprve v návrhu adresovaném soudu.

66. Ačkoli soud označil jeden ze dvou věcných argumentů odpůrkyně za nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, druhý z věcných argumentů pro nevyhovění požadavku navrhovatele je odůvodněn dostatečně a zrušení napadené části územního plánu toliko z důvodu částečné nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitce navrhovatele by bylo formalistické, jelikož argument nutnosti zachování stávajícího koridoru nezastavěného území mezi oběma obcemi je pro nevyhovění požadavku navrhovatele sám o sobě dostatečný a zcela v souladu s Politikou územního rozvoje ČR a základní koncepcí posuzovaného ÚP Dolany. Navrhovatelé naopak v námitce a ostatně ani v návrhu netvrdí existenci žádných relevantních skutečností, které by mohly být důvodem, pro který by měla odpůrkyně vytýčenou koncepční zásadu respektu k nezastavěnému pásu mezi oběma obcemi popřít či ignorovat.

67. Navrhovatelé toliko tvrdí, že odpůrkyně existenci zásady respektu ke koridoru mezi obcemi sice proklamuje, avšak reálně tento koridor neexistuje. Toto tvrzení však neodpovídá skutečnosti, neboť pohledem do Hlavního výkresu je zjevné, že koridor nezastavěného území mezi obcemi Dolany a Tovéř reálně existuje. Územní plán je koncepčním nástrojem, který působí výlučně do budoucna. Ačkoli odpůrkyně zjevně s umístěním staveb na hranicích obou obcí v roce 1998 zřetelně nesouhlasila, je povinna při tvorbě územního plánu existující stavby, jakož i pravomocná územní rozhodnutí a stavební povolení reflektovat. Územní rozhodnutí vydaná v určitém území představují tzv. limit využití území ve smyslu § 26 odst. 1 stavebního zákona (v podrobnostech viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2017, č. j. 2 As 291/2016-40).

68. V širším kontextu lze ochranu nezastavěného pásu území mezi dvěma obcemi podřadit pod jeden ze základních cílů územního plánování, jímž je ochrana nezastavěného území a nezastavitelných pozemků (§ 18 odst. 4 stavebního zákona).

69. Rozhodnutí o námitkách navrhovatelů vznesených až při opakovaném projednání rovněž netrpí nepřezkoumatelností a ani věcnou nesprávností, neboť pozemky navrhovatelů nebyly předmětem těchto opakovaných projednání. Dalším rozvinutím argumentace v těchto námitkách se proto odpůrkyně nebyla povinna zabývat. Závěr, že o veřejném projednání návrhu měli navrhovatelé možnost se dovědět, učinil krajský soud výše při vypořádání námitky vad zveřejňování písemností. Neprokázání veřejného zájmu 70. Podle § 19 odst. 1 písm. c) stavebního zákona úkolem územního plánování je zejména prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání.

71. V posuzované věci, jak je již uvedeno výše, nedošlo ve vztahu k pozemkům navrhovatelů ke „změně v území“, neboť pozemky byly předchozím i přezkoumávaným územním plánem zařazeny do nezastavitelných ploch. Odpůrkyně proto nebyla povinna zkoumat, popisovat a dokládat veřejný zájem na zařazení pozemků navrhovatelů do zemědělské plochy, neboť veřejný zájem se podle citovaného § 19 odst. 1 písm. c) stavebního zákona prověřuje a posuzuje pouze ve vztahu k „provedení změn v území“, tj. pouze tehdy, pokud ke změně v území dochází. V případě pozemků navrhovatelů však ke změně v území nedošlo. Tato námitka není důvodná. Rozpor s požadavky stavebního zákona z hlediska cílů a úkolů územního plánování 72. Tento návrhový bod navrhovatelé formulovali obecně. Jediným konkrétnějším tvrzením je, že v územním plánu nelze nalézt přesvědčivou argumentaci pro to, z jakých konkrétních architektonických a urbanistických hodnot existujících v k. ú. Dolany pořizovatel vycházel.

73. Toto tvrzení je však vyvráceno obsahem přezkoumávaného ÚP Dolany. Při přezkoumávání důvodů pro zamítnutí námitek navrhovatelů lze totiž čerpat nejen z té části odůvodnění územního plánu, která je rozhodnutí o námitkách věnována, nýbrž i z předešlých částí odůvodnění územního plánu jako takového (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 24. 11. 2007, č. j. 1 Ao 5/2010-169).

74. Územní plán se na str. 18-19 přílohy č. 1 v kapitole II. 5. v návaznosti na kapitoly I. 2. a I. 3. textové části, dále na kap. I. 3. a I. 6. věnuje souladu s cíli a úkoly územního plánování ve smyslu § 18 a násl. stavebního zákona s důrazem na požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území tak, jak požaduje stavební zákon v ustanovení § 53 odst. 4 písm. b) a c) stavebního zákona, dle něhož pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území, s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů. Podle ustanovení § 53 odst. 5 písm. a) stavebního zákona součástí odůvodnění územního plánu je kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu zejména výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4.

75. Pokud jde o konkrétní architektonické a urbanistické hodnoty nacházející se v k. ú. Dolany, tyto jsou vymezeny v kapitole I. 2. 2. nazvané: Koncepce ochrany a rozvoje kulturních a přírodních hodnot území, v níž jsou v souvislosti se zásadou ochrany kulturních hodnot mj. vyjmenovány památky místního významu v jednotlivých místních částech, jakožto historicky a architektonicky hodnotné stavby, s návazností na grafickou část-I.2 Hlavní výkres, v němž jsou vyznačeny (pro k. ú. Dolany pod č. 1-22). Jelikož se žádná z těchto památek nenachází na pozemcích navrhovatelů, odpůrkyně neměla důvod se tímto ve vztahu k jejich pozemkům zabývat. Mezi zde vymezenými dalšími zásadami, které se naopak nepochybně pozemků navrhovatelů týkají, je zásada 3. chránit volnou krajinu a nezastavěné území obce před zastavováním; zásada 4. mezi obcí Dolany a sousední obcí Tovéř respektovat vymezený koridor nezastavěného území, jeho rozsah zachovávat a nepřipustit další rozšiřování zastavitelných ploch a oplocování ploch v nezastavěném území; zásada 5. nepřipustit další vzájemné propojování zástavby místních částí i dalších samostatných sídelních struktur. Tyto požadavky jsou v ÚP Dolany uvedeny a odpůrkyně je ve vztahu k pozemkům navrhovatelů respektovala, když tyto ponechala v souladu s těmito zásadami beze změny, tj. jako nezastavitelný.

76. Krajský soud se tak na rozdíl od navrhovatelů domnívá, že tvrzení uvedené v kapitole II. 4. 2., bodu 16 přílohy č. 1, že územním plánem nejsou narušeny žádné republikové priority územního plánování uvedené v PÚR ČR, které se týkají řešení územního plánu, konkrétně že při návrhu využití území je upřednostněn komplexní přístup k řešení celého území obce bez uplatňování jednostranných hledisek a požadavků, je pravdivé. Odpůrkyně při pořizování ÚP Dolany právě s ohledem na množství tezí a zásad, jež si pro zpracování vymezila, musela dotčené území posuzovat komplexně, aby se s těmito tezemi a zásadami nedostala do rozporu.

77. Pokud navrhovatelé tvrdí, že nezařazením jejich pozemků, jakožto vhodné lokality, do plochy bydlení jsou popřeny cíle obce Dolany, která má dle textu ÚP Dolany (str. 13 přílohy č. 1) zájem na tom, aby nabídla svým obyvatelům pozemky připravované pro individuální bytovou výstavbu, je nezbytné poukázat na skutečnost, že se odpůrkyně rozhodla tuto skutečnost řešit intenzifikací zastavěného území v místní části Dolany před zastavěním doposud nezastavitelných ploch (zásada 3 kapitoly I. 2. 2.), náležejících navíc do zemědělského půdního fondu, jehož zábor by rovněž musel být odůvodněn (str. 90 – 97 přílohy č. 1). I tento přístup je důkazem komplexního přístupu k řešení celého území obce.

78. Nezařazení pozemků navrhovatelů do plochy BV tak není v rozporu s cíli daného ÚP Dolany, naopak je s nimi v souladu, protože respektuje základní zásady rozvoje území uvedené v jeho výrokové části (kap. I. 2. 1., I. 2. 2.), konkrétně např. (jak již bylo uvedeno výše) chránit volnou krajinu a nezastavěné území obce před zastavováním; mezi obcí Dolany a sousední obcí Tovéř respektovat vymezený koridor nezastavěného území, jeho rozsah zachovávat a nepřipustit další rozšiřování zastavitelných ploch a oplocování ploch v nezastavěném území; nepřipustit další vzájemné propojování zástavby místních částí i dalších sídelních struktur. Stejně tak jsou respektovány zásady stanovené k zajištění úkolů územního plánování vymezené na str. 18-19 přílohy č. 1, a to mj. zásada zachovávat stávající sídlení strukturu, přičemž pro rozvojové plochy jsou stanoveny podmínky k udržení kvality bydlení, a dále např. aby rozvoj obce byl navržen přiměřeně stavu v území a tak, aby bylo zabráněno výraznějším disproporcím a případně jednostrannému zaměření ve využívání území, přičemž odůvodnění koncepčních zásad vymezování zastavěného území je uvedeno v kap. II. 8. na str. 28-29 přílohy č. 1 a samotné odůvodnění vymezování zastavitelných ploch včetně konkrétních lokalit je uvedeno na str. 32 až 34 přílohy č.

1. ÚP Dolany na str. 36 až 39 přílohy č. 1 rovněž obsahuje odůvodnění rozsahu ploch pro bydlení včetně konkrétní analýzy vývoje počtu obyvatel v obci a potřebnosti rozvojových ploch pro bydlení. Jelikož se pozemky navrhovatelů nacházejí na okraji obce právě v koridoru mezi obcemi Dolany a Tovéř, je při nutnosti dodržení výše uvedených koncepčních zásadách zcela logické, že pro bydlení byly upřednostněny plochy, které zachovávají stávající sídelní strukturu a dotvářejí kompaktnost sídla před pozemky navrhovatelů. Rozpor se stanovisky dotčených orgánů 79. Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, ve svém závazném stanovisku citovaném v příloze č. 1 na str. 6 poslední odstavec toliko upozornil odpůrkyni, že zamýšlené plochy bydlení by měly být navrženy tak, aby respektovaly stávající pozemní komunikace III. tříd a byly splněny požadavky § 4 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. (Dle tohoto ustanovení se plochy bydlení obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení).

80. Krajský soud předně konstatuje, že tento požadavek se nijak nevztahuje k pozemkům navrhovatelů, neboť jejich pozemky jsou územím nezastavitelným a požadavek krajského úřadu stejně jako § 4 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. se týká pouze zamýšlených ploch bydlení. Plochy bydlení v k. ú. Dolany jsou výslovně vymezeny v kapitole I. 3.

2. ÚP Dolany (str. 5 a násl.), pozemky navrhovatelů tam zařazeny nejsou. Tvrzené nerespektování závazného stanoviska se tedy nepromítá v jejich ploše a tato námitka je soudem rovněž shledána nedůvodnou, neboť neshledal rozpor tohoto stanoviska s požadavky kladenými na pozemky navrhovatelů. Nadto je obsahem pořizovací dokumentace a odůvodnění ÚP Dolany (str. 10 přílohy č. 1) následné stanovisko téhož orgánu ze dne 28. 1. 2016, v němž je uvedeno, že krajský úřad jako dotčený orgán příslušný k uplatnění stanoviska k územně plánovací dokumentaci z hlediska řešení silnic II. a III. tříd nemá připomínky.

81. Není rovněž pravdou, že by odpůrkyně nerespektovala stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru strategického rozvoje kraje ze dne 9. 9. 2015 (str. 8, kap. II. 3. 2. 2. bod 1. přílohy č. 1), jenž požadoval doplnění vazby na území sousedních obcí (cyklotrasy, cyklostezky a pěší stezky) ve výkrese širších vztahů, neboť tyto vazby se ve výkrese II. 3 širších vztahů (zpracovaném 8/2016), který je součástí grafické části ÚP Dolany, nacházejí. Z vyhodnocení odpůrkyně reagující na předmětné stanovisko navíc nelze učinit závěr, který učinili navrhovatelé, a to že odpůrkyně otázky širších vztahů zahrnula pouze do koordinačního výkresu (str. 44-45 návrhu). Navrhovatelé opět poukazují jen na částečné vyhodnocení souladu se stanoviskem dotčeného orgánu, jak jej učinila odpůrkyně, neboť odpůrkyně uvedla: „Bylo do územního plánu zapracováno, konkretizace vazeb cyklotras a pěších tras na sousední obce je ve větší podrobnosti znázorněna v Koordinačním výkrese.“ Z citovaného je zřejmé, že odpůrkyně požadavek krajského úřadu na doplnění vazby na území sousedních obcí ve výkrese širších vztahů zapracovala, což je potvrzeno grafickou částí ÚP Dolany, a dále ve větších podrobnostech tutéž problematiku znázornila v Koordinačním výkresu. Námitka je tak nedůvodná. Proporcionalita a subsidiarita 82. Krajský soud s ohledem na výše uvedené proto uzavírá, že v ÚP Dolany nalezl přesvědčivé odůvodnění spravedlivosti míry omezení vlastnického práva navrhovatelů ponecháním jejich pozemků v ploše zemědělské, neboť uvážení o volbě funkčního využití předmětných pozemků bylo výsledkem poměření veřejného zájmu na zachování prostupnosti území a nezastavěného pásu mezi dvěma sousedícími obcemi s ryze soukromým přáním vlastníka pozemků stavět rodinný dům.

83. Tvrzený rozdílný přístup odpůrkyně k pozemkům navrhovatelů na straně jedné a k okolním pozemkům na straně druhé se krajský soud již vyjádřil výše v části věnující se námitce směřující proti rozhodnutí o námitkách.

84. K odkazu na plochu Z10, která je součástí plochy venkovského bydlení (str. 6 výrokové části), krajský soud uvádí, že specifičnost této plochy detailně popsala odpůrkyně ve vyjádření k návrhu, viz rekapitulace výše, spočívá v tom, že jejím zastavěním dojde k dotvoření linie zastavěného území obce Tovéř, přičemž však nedojde k zúžení koridoru mezi oběma obcemi s tím, že toto území lze považovat za ojedinělou enklávu, jak ji označila odpůrkyně. Krajský soud proto neshledal, že by zařazením této plochy do plochy venkovského bydlení došlo k diskriminaci navrhovatelů.

85. Dále krajský soud poukazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2017, č. j. 9 As 302/2016-68, který již výše zmínil, neboť Nejvyšší správní soud zde dospěl dokonce k závěru, že nedojde-li územním plánem k zásahu do vlastnického práva (či práva na podnikání), je otázka proporcionality bezpředmětná.

86. Ve zmíněném rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž řešil případ, kdy důvodem návrhu na zrušení části územního plánu obce (Machová) byl nesouhlas navrhovatelky s tím, že pozemek v jejím vlastnictví nebude možné ani podle nového územního plánu stavebně využít. V odst. 23 rozsudku Nejvyšší správní soud ocitoval závěr z rozsudku Krajského soudu v Brně, který vydal rozsudek napadený kasační stížností takto: „Smyslem řízení před správními soudy není zasahovat do otázek využití území v jednotlivých obcích do té míry, že by soudy určovaly, jak má obec pozemky na svém území využívat. Ke zrušení územního plánu (či jeho části), který byl jinak shledán zákonným, lze přistoupit pouze výjimečně, došlo-li by k porušení zásady proporcionality zvlášť závažným způsobem (srov. především rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 10. 2011, č. j. 6 Ao 5/2011 – 43, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/2007 – 73). Územní plán je koneckonců politikum; jde o výsledek střetu zájmů a představ jednotlivých zájmových skupin, které jsou reprezentovány zastupitelem prosazujícím jejich zájmy a představy. Z povahy věci je tedy územní plán konfliktním tématem a je téměř vyloučeno, aby všichni adresáti práv a povinností z územního plánu vyplývajících byli s jeho výslednou podobou spokojeni. Soud je přesvědčen, že „právo na spokojenost“ má spíše ten, ve vztahu k němuž územní plán způsob využití území „nečekaně“ mění, popř. ten, kdo mohl legitimně očekávat změnu, čemuž již v rozumném očekávání přizpůsobil své chování, avšak legitimně očekávaná změna se nedostavila, než ten, ve vztahu k němuž se nic ohledně využití území nemění, ani mu nebyl dán jakýkoli signál změny, na kterou by pak mohl rozumně spoléhat.“ S tímto závěrem se i zdejší soud ztotožňuje.

87. Nejvyšší správní soud dále v rámci vlastního hodnocení v rozsudku uvedl: „

58. K věcnému posouzení kasační stížnosti je v prvé řadě třeba uvést, že nárok na změnu způsobu využití pozemku v rámci územního plánování nelze dovodit z žádného právního předpisu ani z judikatury správních soudů. Skutečnost, že nárok na změnu funkčního využití pozemku není, již judikoval Nejvyšší správní soud (např. v rozsudcích ze dne 26. 5. 2010, č. j. 8 Ao 1/2007 – 94, a ze dne 11. 9. 2008, č. j. 8 Ao 2/2008 – 151). I když v rámci územního plánování nebylo přihlédnuto k požadavku stěžovatelky na změnu způsobu využití jejího pozemku na bydlení či občanskou vybavenost, nebyla a ani nemohla být bez dalšího dotčena její vlastnická práva či právo podnikat. Způsob využití pozemků v jejím vlastnictví totiž zůstal i po přijetí územního plánu stejný jako byl před jeho přijetím. Ostatně již v rozsudku ze dne 19. 5. 2011, č. j. 1 Ao 2/2011 – 17, Nejvyšší správní soud uvedl, že: „[v]lastník pozemků není opatřením obecné povah zkrácen na svých právech, jestliže schválené funkční využití pozemků odpovídá dosavadnímu faktickému způsobu jejich využívání a pokračování v tomto způsobu využívání pozemků není opatřením obecné povahy ani zčásti vyloučeno“. Odpůrce neprovedl územním plánem změnu způsobu využití nemovitosti ve vlastnictví stěžovatelky, se kterou by nesouhlasila, a která by znamenala omezení v nakládání s nemovitostmi. Nejedná se o případ změny funkčního využití pozemku oproti faktickému stavu před vydáním opatření obecné povahy. Na právech stěžovatelky se v uvedeném směru nic nezměnilo; nic jí tak nebrání i nadále využívat dotčené pozemky jako doposud. Skutečnost, že stěžovatelka chce využívat pozemek k jinému účelu, sama o sobě neznamená, že se územní plán negativně promítl v její právní sféře.“ …

64. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území (§ 18 stavebního zákona). Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Jde tedy o nalezení spravedlivé rovnováhy mezi soukromým zájmem navrhovatelů a zájmem veřejným. K volbě mezi určitými typy funkčního využití pozemků jsou povolány orgány územního plánování, které mají nejen potřebné schopnosti, ale také znalosti lokálních poměrů a potřeb. Těmto orgánům by proto měla být při výběru funkčního využití území ponechána maximální míra úvahy. Protože však volba funkčního využití určitého území může zásadním způsobem ovlivnit charakter dané lokality i kvalitu života v ní, musí mít z tohoto důvodu subjekty, kterých se změna týká, možnost se k ní v procesu pořizování územně plánovací dokumentace vyjádřit.

65. Právo „vyjádřit se“ neznamená veřejné subjektivní právo na to, aby územní plán určil určitý pozemek jako zastavitelnou plochu, resp. provedl změnu způsobu využití pozemku. Stanovit funkční využití pozemků a jeho rozvoj při splnění všech cílů a zásad územního plánování proto zůstává činností, do které správní soudy mohou pouze minimálně zasahovat. Správním soudům nepřísluší přezkoumávat, zda by bylo pro určitý pozemek vhodnější zvolit ten či onen způsob funkčního využití pozemku. Jejich úkolem není ani dotvářet územní plány. Co jim však přezkoumávat přísluší je to, zda změnu územního plánu přijal pravomocí nadaný a kompetentní orgán a zda při tom postupoval zákonem předepsaným způsobem. Tak tomu v projednávané věci bylo, neboť odpůrce tím, že nezměnil dosavadní funkční využití pozemku stěžovatelky, tak jak navrhovala, žádným způsobem nevybočil z urbanistických, ekologických, ekonomických a dalších mantinelů daných zákonnými pravidly územního plánování. Skutečnost, že územní plán respektuje funkční areál zahradnictví, ačkoliv je stěžovatelka přesvědčena o jeho neefektivnosti, nemá za následek porušení § 18 stavebního zákona. V tomto směru nezákonnost územního plánu, resp. jeho příslušné části, nemohl způsobit toliko fakt, že bylo zvoleno jiné řešení, než stěžovatelkou navrhované, tzn. že nebylo změněno požadované funkční využití jejího pozemku.“ G) Závěr 88. Územní plánování je prostředkem k harmonizaci poměrů na území jím regulovaném a umožňuje sladit veřejný zájem (včetně veřejného zájmu přesahujícího dimenze regulovaného území) s individuálními zájmy týkajícími se daného území. Po pečlivém posouzení veškerých relevantních okolností a snesených argumentů dospěl krajský soud k závěru, že odpůrkyně dostála cílům a úkolům územního plánování vymezeným v § 18 a 19 stavebního zákona, vypořádala se s námitkami navrhovatelů proti napadené části ÚP Dolany, a že nevyhovění požadavku navrhovatelů na zařazení jejich pozemků do plochy venkovského bydlení dostatečným způsobem odůvodnila.

89. Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku návrh na zrušení výše uvedené části ÚP Dolany podle § 101d odst. 2 s. ř. s. jako nedůvodný zamítl. H)Náklady řízení 90. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že v řízení plně procesně úspěšná odpůrkyně má právo vůči navrhovatelům na náhradu nákladů řízení. Náklady ve výši 16 456 Kč představují náklady za zastupování odpůrkyně advokátem, stanovené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) jako odměna za zastupování ve výši 12 400 Kč za 4 provedené úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT, tj. převzetí zastoupení, sepis vyjádření k návrhu a doplnění ze dne 29. 1. 2019, a dále účast u jednání soudu (odměna za 1 úkon právní služby ve výši 3 100 Kč byla stanovena dle § 9 odst. 4 písm. d) a § 7 bod 5 AT), a dále náhrada hotových výdajů za provedené úkony ve výši 1 200 Kč (tj. 4 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT), to vše zvýšené o DPH z odměny a náhrad ve výši 2 856 Kč (tj. 21 % z částky 13 600 Kč), neboť zástupce odpůrkyně je plátcem uvedené daně. Soud zavázal navrhovatele k náhradě nákladů řízení odpůrkyně společně a nerozdílně.

91. Odpůrkyni krajský soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení s ohledem na skutečnost, že vzhledem k velikosti obce Dolany přesahuje obhajoba územního plánu běžnou úřední činnost úředníků této obce, obzvláště s přihlédnutím k rozsahu podaného návrhu.

92. Vzhledem k odlišné úpravě s. ř. s. a o. s. ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s. ř. s., § 159, § 160 odst. 1 o. s. ř.), uložil soud navrhovatelům povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. Místo plnění určil soud dle § 149 o. s. ř.

Poučení