73 A 7/2018 - 68

Rubrum

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a Mgr. Jany Volkové ve věci navrhovatelky: P. M. G., spol. s r. o., IČO X sídlem 8. K. 520/9, X O. zastoupena advokátem JUDr. Michalem Filoušem sídlem Ostravská 16, Olomouc proti odpůrkyni: o. D., IČO X sídlem D. 58, X D. u O. zastoupena advokátem JUDr. Jiřím Staňkem sídlem Žerotínovo náměstí 215/8, Olomouc o návrhu na zrušení části Územního plánu Dolany, vydaného dne 11. 8. 2016 takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Navrhovatelka je povinna zaplatit odpůrkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12 342 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Jiřího Staňka, advokáta se sídlem Žerotínovo náměstí 215/8, Olomouc.

Odůvodnění

A) Vymezení věci a podmínky řízení 1. Navrhovatelka se návrhem podaným k soudu dne 21. 12. 2018 domáhala zrušení části Územního plánu Dolany ze dne 11. 8. 2016 (dále jen „ÚP Dolany“).

2. Podmínka existence předmětu řízení byla splněna, neboť ÚP Dolany, schválený usnesením Zastupitelstva obce Dolany č. 15/2016 dne 11. 8. 2016 jako opatření obecné povahy č. 1/2016, představuje opatření obecné povahy v souladu s § 43 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“).

3. Účinnost ÚP Dolany nastala dle § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.“) 15. dnem po dni jeho vyvěšení na úřední desce, tj. dne 26. 8. 2016. Podmínka včasnosti návrhu byla splněna, neboť návrh byl podán ve lhůtě do 1. 1. 2019 v souladu s přechodným ustanovením, obsaženým v čl. XXXVIII, bodě 3 zákona č. 225/2017 Sb., kterým byl změněn mj. § 101b odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

4. Z výpisů z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, krajský soud zjistil, že dle LV č. X navrhovatelce patří pozemek parc. č. X o výměře 4909 m2, orná půda, v k. ú. Pohořany na Moravě. Jelikož navrhovatelka tvrdí, že výkon jejího vlastnického práva k předmětnému pozemku je regulativy ÚP Dolany nezákonně dotčen, neboť je jí zařazením tohoto pozemku do funkční plochy R2 (BV) bráněno tento pozemek stavebně využít, je dle § 101a odst. 1 s. ř. s. aktivně procesně legitimována k podání návrhu. Zda přitom k dotčení navrhovatelky a v jakém rozsahu skutečně došlo, a je-li zde tedy i legitimace věcná, bylo předmětem meritorního přezkumu.

5. Odpůrcem v řízení podle § 101a a násl. s. ř. s. o zrušení části územního plánu je obec, jejíž zastupitelstvo územní plán vydalo, tudíž je dle § 101a odst. 3 s. ř. s. ve sporu pasivně procesně legitimována obec Dolany.

6. Soud konečně shledal jako splněnou také podmínku existence projednatelného závěrečného návrhu (petitu) dle § 101a odst. 1 s. ř. s. Navrhovatelka požadovala, aby soud zrušil ÚP Dolany v ploše NZ1, resp. R2 (BV) v rozsahu pozemku parc. č. x v k. ú. Pohořany na Moravě. B) Podstata návrhu 7. Navrhovatelka uvedla, že je vlastníkem pozemku parc. č. x(orná půda) o výměře 4909 m v katastrálním území Pohořany na Moravě. Tento pozemek přiléhá k plochám historicky sloužícím pro bydlení (SV-plochy smíšené obytné).

8. V průběhu pořizování ÚP Dolany brojila navrhovatelka proti začlenění svého pozemku do ploch nezastavitelných NZ1, plochy R2, rezervy pro venkovské bydlení, a naopak požadovala jeho zařazení do plochy venkovského bydlení (BV). Uplatnila písemnou připomínku ke konceptu ÚP Dolany ze dne 31. 1. 2011, označenou jako „Žádost o změnu druhu pozemku“, a dále písemnou námitku k návrhu ÚP Dolany ze dne 12. 11. 2015, označenou jako „Žádost vlastníka pozemku o úpravu návrhu územního plánu Obce Dolany“.

9. Navrhovatelka zdůraznila, že pozemek parc. č. X koupila se záměrem využít jej jako pozemek stavební. Již před uzavřením kupní smlouvy na předmětný pozemek se navrhovatelka pokoušela získat dostupné informace o předmětu koupě. Obecní úřad v Dolanech, stavební úřad, navrhovatelce sdělil, že s pozemkem parc. č. X je „reálně uvažováno“ pro výstavbu. Tyto informace byly podpořeny i tím, že v původní podobě návrhu územního plánu byl pozemek parc. č. X zahrnut do ploch na bydlení. Původní návrh však byl přepracován s tím, že pozemek parc. č. X byl ponechán v plochách zemědělských a představuje pouhou rezervní plochu pro bydlení. Změnou původně navrhované podoby nového územního plánu do současné podoby, ke které došlo pro navrhovatelku z neznámých příčin, byla zmařena investice navrhovatelky a odpůrkyně jí nezákonně znemožnila výstavbu na pozemku parc. č. X.

10. Navrhovatelka obecně uvedla, že ÚP Dolany byl vydán v rozporu s kritérii uvedenými pod body 3-5 algoritmu přezkumu opatření obecné povahy, který stanovil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005-98.

11. Konkrétně namítala: I. Nezákonnost postupu při vydání ÚP Dolany a) Vady doručování - odpůrkyně v rozporu s § 25 odst. 2, resp. § 26 odst. 1 s. ř. nezveřejnila na elektronické úřední desce návrh Zadání ÚP Dolany, čímž způsobila, že celý další proces přijímání ÚP Dolany byl stižen nezhojitelnou procesní vadou způsobující jeho nezákonnost. Navrhovatelka se informaci o návrhu dozvěděla až z odpovědi starosty obce Dolany ze dne 14. 6. 2018; - dne 3. 6. 2015 zveřejnil Obecní úřad Dolany prostřednictvím veřejné vyhlášky Návrh ÚP Dolany a současně avizoval, že dokumentace k uvedenému návrhu je k nahlédnutí na elektronické úřední desce obce. Navrhovatelka pravidelně elektronickou úřední desku sledovala, avšak veřejná vyhláška ze dne 3. 6. 2015 ani dokumentace k návrhu ÚP Dolany na ní nebyly v uvedeném termínu zveřejněny (na www.dolany-ol.cz v záložce Úřední deska v odkazu „ARCHIV-přehled všech dokumentů s datem vyvěšení na úřední desce“ je zřejmé, že vyhláška nebyla zveřejněna); - dne 20. 10. 2015 vydal Obecní úřad Dolany Oznámení o veřejném projednání návrhu „Územního plánu Dolany“, jímž oznamoval termín veřejného projednání o upraveném a posouzeném návrhu ÚP Dolany. V oznámení bylo uvedeno, že dokumentace návrhu ÚP je k nahlédnutí od 30. 10. 2015 do 7. 12. 2015 mj. v elektronické podobě na webových stránkách na na www.dolany-ol.cz na elektronické úřední desce. Tato informace se nezakládá na pravdě, neboť navrhovatelka pravidelně elektronickou úřední desku sledovala, přičemž oznámení o veřejném projednání návrhu ani dokumentace zveřejněny nebyly, což je zřetelné z toho, že na www.dolany-ol.cz v záložce Úřední deska v odkazu „ARCHIV-přehled všech dokumentů s datem vyvěšení na úřední desce“ vyhláška nebyla zveřejněna); - dne 26. 10. 2015 vydal Obecní úřad Dolany veřejnou vyhlášku Oznámení o veřejném projednání návrhu „Územní plán Dolany“, jíž oznamoval veřejné projednání o upraveném a posouzeném návrhu ÚP Dolany se stejným obsahem jako oznámení ze dne 20. 10. 2015. Ani tato veřejná vyhláška nebyla na elektronické úřední desce zveřejněna, neboť navrhovatelka pravidelně elektronickou úřední desku sledovala. Došlo tak ke zkrácení jejích práv, neboť se nemohla zúčastnit veřejného projednání a uplatnit své připomínky. Nadto není zřejmé, co pořizovatel zamýšlel dvojím oznámením o projednání návrhu ÚP Dolany. Dle rozdělovníku bylo první oznámení adresováno dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím. Druhé oznámení už má nadpis veřejná vyhláška a mělo tak být zřejmě veřejnou vyhláškou doručováno a je adresováno vlastníkům staveb dotčených návrhem, oprávněným investorům a zástupcům veřejnosti. Nicméně nic nemění na tom, že tato oznámení měla být zveřejněna. Navrhovatelka ze znění § 25 a § 172 odst. 1 správního řádu dovozuje, že pokud nedošlo ke zveřejnění písemnosti na elektronické úřední desce, nelze písemnost považovat za doručenou a nemohla tak být ani dodržena lhůta dle § 52 odst. 1 stavebního zákona (konání veřejného projednání návrhu nejdříve 15 dní od doručení); - navrhovatelka se náhodou dozvěděla o existenci Oznámení o veřejném projednání návrhu ÚP Dolany ze dne 20. 10. 2015. Jelikož v oznámení nebylo uvedeno, že vlastníci pozemků mohou k návrhu podávat své námitky, měla navrhovatelka za to, že bude o této možnosti následně informována. Z procesní opatrnosti podala své námitky formou písemné žádosti dne 12. 11. 2015. Navrhovatelka je právnickou osobou se sídlem mimo obec Dolany, nelze po ní spravedlivě požadovat, aby pravidelně sledovala „fyzickou úřední desku“, když má obec povinnost doručovat listiny formou veřejné vyhlášky i prostřednictvím elektronické úřední desky; - navrhovatelka tvrdila, že pokud byly podle sdělení starosty obce na její žádost ze dne 14. 6. 2018 vyhlášky na elektronické úřední desce k dispozici v Složky dokumentů>Územní plán>Archiv, bylo toto místo pro navrhovatelku nedohledatelné, nemohla tušit, že se zde vyhlášky nacházejí, a nejsou splněny podmínky zveřejnění na elektronické úřední desce, neboť navrhovatelka sledovala webové stránky obce a záložku úřední deska, zde však dokumenty zveřejněny nebyly. Dle navrhovatelky je nepřijatelné, aby obec zveřejňovala veřejné vyhlášky na různých místech webu, pro což svědčí i Metodický návod Ministerstva vnitra ČR. Za elektronickou úřední desku nelze považovat webové stránky obce jako celek a nelze připustit, aby adresáti veřejné správy byli povinni prohledávat celý web za účelem zjištění, zda se v některé části nenachází určitý dokument. Za elektronickou úřední desku je nutné považovat přímý odkaz „Úřední deska“ a zde měly být dostupné veškeré dokumenty zveřejněné fyzicky na úřední desce; - obdobná situace nastala v případě doručování veřejné vyhlášky vydané dne 2. 3. 2016 Oznámení o opakovaném veřejném projednání návrhu územního plánu. Vyhláška, jakož ani dokumentace k ní nebyly na elektronické úřední desce odpůrce vyvěšeny (viz absence těchto dokumentů v záložce „Úřední deska“ na www.dolany-ol.cz), vyhláška byla zveřejněna jen v „Složky dokumentů-Územní plán-Archiv“, což nelze považovat za řádné doručení veřejné vyhlášky; - dne 27. 5. 2016 byl veřejnou vyhláškou stanoven termín druhého opakovaného veřejného projednání návrhu ÚP Dolany. Tato vyhláška byla jako první v procesu pořizování ÚP Dolany na elektronické úřední desce odpůrkyně zveřejněna. K nápravě dosavadního vadného stavu však nemohlo dojít, neboť veřejná vyhláška ze dne 27. 5. 2016 oznamovala projednání návrhu ÚP Dolany pouze ve dvou bodech, které se netýkaly předmětného pozemku; - podle navrhovatelky je stěžejní informace obsažená v původním e-mailu z Obecního úřadu Dolany (od starosty obce) zaslaného dne 29. 6. 2018 zástupci navrhovatelky jako odpověď na žádost o poskytnutí informací ze dne 14. 6. 2018, v němž je výslovně uvedeno, že první dokument zveřejněný na úřední desce byl z roku 2010. Z toho vyplývá, že návrh Zadání ÚP Dolany nikdy nebyl na elektronické desce zveřejněn, neboť byl (měl být) zveřejněn v roce 2009. b) Vady rozhodnutí o námitkách navrhovatelky 12. Navrhovatelka uvedla, že již v námitce ke konceptu ÚP Dolany ze dne 31. 1. 2011 upozornila na to, že lokalita, v níž se nachází pozemek parc. č. X, může sloužit k výstavbě objektů pro bydlení. Pro výstavbu byly vytvořeny vyhovující technické podmínky – možnost napojení k síti NN a na splaškovou kanalizaci. Dne 19. 9. 2011 vydal Odbor výstavby – stavební úřad Obecního úřadu Dolany územní souhlas č. j. SÚ/ÚS/187/2011/Ve, kterým umístil mj. na pozemku navrhovatelky domovní přípojku splaškové kanalizace. Navrhovatelka tak shledává rozpor v tom, že odpůrkyně sice umístila na pozemku parc. č. X domovní přípojku splaškové kanalizace, ale následně tentýž pozemek zahrnula do ploch, na nichž je výstavba k bydlení nepřípustná. Podle navrhovatelky je tak ÚP Dolany v rozporu s územním souhlasem, na jehož základě byla realizována stavba, která je obvykle součástí stavby pro bydlení. Navrhovatelka v námitkách v průběhu pořizování ÚP Dolany odkazovala na to, že některé pozemky v okolí (zejména parc. č. st. X a X) jsou zastavěny stavbami pro bydlení. Dále tvrdila, že nabyla pozemek parc. č. X za nemalou kupní cenu, která zohledňovala „logický rozvojový potenciál a atraktivitu lokality, která navazuje na zastavěnou část obce a již existující zástavbu“.

13. Navrhovatelka v návrhu dále brojila proti důvodům, pro které odpůrkyně nevyhověla její námitce. Odpůrkyně argumentovala prověřením dopravního napojení a veřejným prostranstvím. V této souvislosti navrhovatelka uvedla, že podmínka prověření dopravního napojení lokality je zmatečná, dopravní napojení není třeba prověřovat, jelikož na pozemku parc. č. x se nachází komunikace, kterou stavební úřad umístil a povolil rozhodnutím ze dne 8. 9. 2003. Tato komunikace je pro příjezd k rodinným domům vyhovující. K veřejnému prostranství navrhovatelka sdělila, že pokud byly požadavky na veřejné prostranství splněny u již existujících rodinných domů na pozemcích parc. č. st. X a X, musí být tato podmínka naplněna i u pozemku ve vlastnictví navrhovatelky.

14. Navrhovatelka dále brojila proti tomu, že se odpůrkyně se nezabývala námitkou, že v původní podobě ÚP Dolany byl pozemek parc. č. X zahrnut mezi pozemky určené k výstavbě. Navrhovatelka dále namítala, že její námitky odpůrkyně nevypořádala buď vůbec, nebo pouze s odkazem na obsahově podobné námitky podané ke konceptu, což je nedostatečné.

15. Odpůrkyně si v odůvodnění protiřečí, rozhodnutí o námitkách je tak vnitřně rozporné a nepřezkoumatelné. II. Rozpor ÚP Dolany s právními předpisy a) Neprokázání veřejného zájmu v rozporu s § 19 odst. 1 písm. c) stavebního zákona 16. Cílem územního plánu je dle navrhovatelky vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2008, č. j. 8 Ao 2/2008-151). Odpůrkyně nezkoumala a nedoložila, jaký veřejný zájem byl dán pro zařazení pozemku p. č. X v k. ú. Pohořany na Moravě do ploch NZ1, resp. R2 (BV), když na tomto pozemku byla na základě žádosti obce vybudována domovní přípojka splaškové kanalizace a když se tento pozemek nachází v sousedství s pozemky určenými pro výstavbu rodinných domů (plochy BV – bydlení venkovské). Není zřejmé, jaký veřejný záměr převážil nad dříve uvažovaným zařazením pozemku p. č. X v k. ú. Pohořany na Moravě do ploch BV. V době budování kanalizačních přípojek byl jasně dán veřejný zájem na zařazení pozemku do ploch BV, kdyby tomu tak nebylo, obec by jistě nebudovala domovní přípojku splaškové kanalizace na zemědělskou půdu. Pořizovatel územního plánu tedy v procesu jeho tvorby postupoval v přímém rozporu s kroky, které v minulosti učinil. Dle navrhovatelky byl pořizovatel povinen respektovat vydané individuální správní akty, vydané navíc k jeho žádosti. Uvedený postup nemůže zhojit ani skutečnost, že pozemek navrhovatelky je vymezen v územní rezervě VB, neboť jeho reálná zastavitelnost je i za těchto okolností podmíněna předchozí změnou územního plánu. Pořizovatel v novém územním plánu rovněž nevymezil, zda a jaký konkrétní veřejný zájem je třeba nadřadit zájmům navrhovatelky.

17. Navrhovatelka měla za to, že bez prokázání veřejného zájmu tak bylo její vlastnické právo omezeno v rozporu s čl. 11 odst. 4 Listiny. b) Rozpor s požadavky stavebního zákona z hlediska cílů a úkolů územního plánování 18. Navrhovatelka namítala, že ÚP Dolany neodůvodňuje soulad s cíli a úkoly územního plánování definované v § 18 a násl. stavebního zákona, přestože Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 2/2008-136 judikoval, že takové odůvodnění musí územní plán obsahovat. Odpůrkyně nepřezkoumala návrh ÚP Dolany podle § 53 odst. 4 písm. b) stavebního zákona, přičemž dle § 53 odst. 5 písm. a) stavebního zákona musí být výsledek přezkoumání územního plánu součástí jeho odůvodnění. V ÚP Dolany nelze nalézt přesvědčivou argumentaci, z jakých architektonických a urbanistických hodnot existujících v k. ú. Pohořany na Moravě pořizovatel vycházel a proč právě pozemek navrhovatelky byl zahrnut do ploch NZ1, resp. R2 (BV), tedy do ploch bez předchozí změny územního plánu objektem pro bydlení nezastavitelných, když protější pozemky (přes komunikaci) byly v minulosti stavbami pro bydlení zastavěny, na její pozemek byla obcí přivedena domovní přípojka splaškové kanalizace a její pozemek je dopravně napojen relativně novou zpevněnou pozemní komunikací.

19. Podle navrhovatelky § 53 odst. 4 písm. c) stavebního zákona stanoví povinnost pořizovatele přezkoumat soulad návrhu ÚP s požadavky stavebního zákona a výsledek přezkoumání musí být součástí jeho odůvodnění [§ 53 odst. 5 písm. a) stavebního zákona], ani to pořizovatel nesplnil. Územní plán byl vydán v rozporu s citovanými ustanoveními stavebního zákona i v rozporu s požadavky ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, dle které platí, že pokud závisí vydání opatření obecné povahy na splnění zákonných podmínek, mělo by být obsahem jeho odůvodnění posouzení, zda tyto podmínky byly splněny. c) Rozpor se zásadou legitimního očekávání 20. Navrhovatelka dále brojila proti tomu, že jí obecní úřad Dolany poskytl před koupí pozemku parc. č. X v k. ú. Pohořany na Moravě informace, z nichž nabyla dojmu, že se s tímto pozemkem počítá pro výstavbu objektu pro bydlení. Mylnými informacemi tak založil na straně navrhovatelky přesvědčení, že bude-li do lokality investovat, územní plán umožní následnou výstavbu objektu pro bydlení. Takové přesvědčení posléze utvrdilo vybudování domovní přípojky splaškové kanalizace pořizovatelem. d) Rozpor se stanovisky dotčených orgánů 21. Navrhovatelka namítala rozpor ÚP Dolany se závazným stanoviskem Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, v němž je uvedeno, že zamýšlené plochy pro bydlení by měly být navrženy tak, aby respektovaly stávající pozemní komunikace III. tříd a byly splněny požadavky § 4 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. (citováno na str. 6 přílohy ÚP). Plocha označená Z10 není dopravně napojena na žádnou existující pozemní komunikaci, zatímco pozemek navrhovatelky je dopravně napojen zcela uspokojivě stávající zpevněnou pozemní komunikací situovanou mj. na pozemku p. č. X v k. ú. Pohořany na Moravě. Vymezování ploch pro bydlení tedy ze strany pořizovatele nebylo realizováno koncepčně, ani v souladu se stanoviskem krajského úřadu. Požadavky uvedené v § 4 odst. 1 vyhlášky záměr navrhovatelky rovněž splňoval; 22. Podle navrhovatelky odpůrkyně nerespektovala stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru strategického rozvoje kraje, který upozornil na potřebu doplnit ve výkrese širších vztahů vazby na území sousedních obcí. Odpůrkyně konstatovala, že konkretizace vazeb cyklotras a pěších tras na sousední obce byla znázorněna v koordinačním výkresu. V souladu s přílohou č. 7 ustanovením II., odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb. však mají být vazby na území sousedních obcí součástí výkresu širších vztahů, nikoli koordinačního výkresu.

III. Rozpor se zásadou proporcionality, subsidiarity a minimalizace zásahů

23. Podle navrhovatelky nebyly naplněny podmínky pro omezení vlastnických práv vlastníků dotčených nemovitostí územním plánem, jak je předvídá usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120. Z územního plánu nelze dovodit, na základě jakých skutečností a úvah došla obec Dolany k pozdějšímu závěru, že pozemek navrhovatelky je pro zástavbu rodinnými domy nevhodný a učinila jej účelově součástí ploch NZ1, byť se zařazením do územní rezervy. Jednání obce ve vztahu k pozemku navrhovatelky nesplňuje znaky třetího kroku algoritmu přezkumu opatření obecné povahy, neboť zde nejsou dány aspekty jako výjimečná podoba opatření, ústavně legitimní důvody, a rovněž není splněna podmínka, že k omezení vlastnického práva dochází jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle.

24. Nebyly dále naplněny požadované znaky principů subsidiarity a minimalizace zásahu, neboť pro zařazení pozemků navrhovatelky do ploch NZ1, resp. R2 (BV) neexistují žádné smysluplné a důvodné argumenty s ohledem na okolní zástavbu. V textové části ÚP chybí úvahy a tvrzení, které odpůrkyně považovala za logické, šetrné, přiměřené a důvodné za účelem zařazení navrhovatelčina pozemku do nezastavitelných ploch. Navrhovatelka považuje zařazení těchto pozemků za nekoncepční až účelové, s cílem zhatit jeho budoucí záměr i dosavadní investice. C) Stanovisko odpůrkyně 25. Odpůrkyně ve vyjádření ze dne 29. 1. 2019 navrhla, aby krajský soud návrh zamítl.

26. Odpůrkyně poukázala na to, že navrhovatelka v návrhu neoznačila konkrétní osoby, od nichž informace o budoucím zařazení pozemku parc. č. X do ploch pro bydlení získala. Nelogičnost a účelovost uvedeného tvrzení dle odpůrkyně vyplývá z toho, že schválení územního plánu podléhá rozhodnutí Zastupitelstva obce Dolany, které nelze předjímat či do něj zasahovat.

27. Odpůrkyně dále uvedla, že existence staveb rodinných domů na pozemcích v sousedství pozemku navrhovatelky nemůže u navrhovatelky vyvolat důvodné očekávání, že i její pozemek parc. č. X v k. ú. Pohořany bude novým územním plánem zařazen do ploch venkovského bydlení – BV. V původním územním plánu byl tento pozemek vymezen jako zemědělský půdní fond, navíc přes něj byla navržena komunikace. Předmětný pozemek nebyl navržen k zastavění v žádné etapě projednávání napadeného územního plánu. Po projednání konceptu ÚP Dolany byl pozemek navrhovatelky zahrnut do plochy rezervy pro bydlení, což prokazuje úvahy obce o možném dalším využití lokality k venkovskému bydlení. Odpůrkyně uvedla, v předmětné lokalitě se uvažovalo o zcela novém dopravním napojení, neboť původní polní cesta (stávající příjezdová komunikace) má nevyhovující šířkové parametry. Přímo v hraně komunikace je umístěna původní zástavba – rodinný dům. Jeho vlastníci v procesu projednávání územního plánu brojili proti další zástavbě, která by ještě zhoršila poškozování jejich nemovitosti. Z toho důvodu byla v lokalitě ponechána plocha rezervy s podmínkou prověření možného dopravního napojení.

28. K vadám doručování odpůrkyně sdělila, že veškeré dokumenty související s pořizováním územního plánu zveřejňovala v souladu s platnou legislativou. Oznámení o projednání návrhu zadání územního plánu bylo vyvěšeno dne 17. 7. 2009 a sejmuto 20. 8. 2009, jak vyplývá z příslušných poznámek bývalého tajemníka obce, M. B., na zadní straně oznámení. Pokud je na přední straně oznámení uvedeno období vyvěšení na úřední desce v termínu 20. 7. až 19. 8. 2009, pak se jedná o formální tvrzení, že dokument byl vyvěšen po zákonem požadovanou dobu, tedy že se třetí osoby mohly s tímto oznámením seznámit již před formálně potvrzeným termínem, tedy již 17. 7. 2009. Stejně tak bylo oznámení zveřejněno na tehdejší elektronické vývěsce odpůrkyně. V této souvislosti odpůrkyně uvedla, že počátkem roku 2010 byly původní stránky z důvodu jejich zastaralosti nahrazeny novými, odpovídajícími vývoji v oblasti softwaru a splňujícími nároky na funkční využitelnost. U původních stránek, instalovaných počátkem 90. let, nebylo postupem času možné funkční rozšiřování a aktualizace. Původní stránky byly pro ukládání dat nevyhovující a průběžně bylo potřeba umístěná data odstraňovat, protože možnost archivace byla velmi omezená.

29. Předmětné oznámení bylo dne 20. 7. 2009 umístěno na původních webových stránkách, tedy před jejich obnovou, odstraněny byly fakticky vymazáním těchto dat z webových stránek odpůrkyně dne 21. 8. 2009. Totožné závěry platí i pro „Návrh zadání Územního plánu Dolany“, který byl stejným způsobem zveřejněn spolu s oznámením o jeho projednání. Navrhovatelka zpochybňuje legitimnost postupu odpůrkyně při zveřejnění výše uvedených dokumentů a argumentuje v této souvislosti písemnou informací starosty obce Dolany ze 14. 6. 2018, kterou dezinterpretuje, neboť starosta se v ní vyjadřoval toliko ke stávající elektronické úřední desce, kterou má odpůrkyně k dispozici. Starosta pouze konstatoval, že předmětné dokumenty nejsou zachyceny v databázi, tedy ani v archivu stávající elektronické úřední desky, která byla zprovozněna až v roce 2010.

30. Obdobně se odpůrkyně vyjádřila ve vztahu k namítanému nezveřejnění Návrhu územního plánu Dolany v roce 2015 a oznámení o veřejném projednání návrhu ze dne 26. 10. 2015, tedy trvala na tom, že obě veřejné vyhlášky byly řádně zveřejněny jak na úřední desce fyzické, tak na elektronické, k čemuž předložila výpisy z webových stránek odpůrkyně. Odpůrkyně odmítala konstrukci navrhovatelky týkající se „nedohledatelnosti“ dokumentů na úřední desce umístěných ve složce „Archiv“, když se jedná o aktuální uložení předmětných dokumentů a tyto tam byly umístěny po jejich zveřejnění na úřední desce.

31. K oznámení o veřejném projednání ze dne 20. 10. 2015 odpůrkyně sdělila, že navrhovatelka zjevně nepochopila charakter tohoto dokumentu a účelově jej dezinterpretuje. Jednalo se totiž o oznámení určené pouze pro adresáty v listině uvedené, nikoli pro veřejnost, a navrhovatelka tak nemohla být nijak na svých právech zkrácena.

32. K veřejné vyhlášce – Oznámení o veřejném projednání Návrhu Územního plánu Dolany, odpůrkyně sdělila, že ji vydala dne 26. 10. 2015 a oznámila v ní veřejné projednání upraveného a posouzeného Návrhu Územního plánu Dolany s jeho odborným výkladem, které se mělo uskutečnit dne 30. 11. 2015 v 17:00 v Sokolovně v Dolanech. Vyhláška současně obsahovala poučení o možnosti písemně uplatnit nejpozději do 7 dní ode dne veřejného projednání (tj. do 7. 12. 2015) odůvodněné námitky a připomínky. Pokud o uvedeném navrhovatelka nevěděla, není takové tvrzení pravdivé nebo navrhovatelka nevěnovala sledování úřední desky patřičnou pozornost. Navrhovatelka tedy nebyla na svých právech zkrácena. Odpůrkyně doplnila, že uvedený dokument byl na úřední desce vyvěšen dne 27. 10. 2015 a sejmut 1. 12. 2015, na elektronické úřední desce byl vyvěšen dne 27. 10. 2015 a svěšen z ní byl 7. 12. 2015. I v tomto případě byla současně s veřejnou vyhláškou vyvěšena dokumentace textové a grafické části návrhu územního plánu, která byla současně k nahlédnutí v kanceláři starosty na obecním úřadě. Po uplynutí lhůty pro zveřejnění byly předmětné dokumenty přesunuty z elektronické úřední desky do složky „archiv“.

33. Odpůrkyně se dále zabývala tvrzenými vadami rozhodnutí o námitkách navrhovatelky. Nesouhlasila s tím, že by existence kanalizační přípojky ke stávajícím objektům v lokalitě byla určující pro zařazení pozemku do ploch pro bydlení. V tomto případě je nedostatečnost stávajícího přístupu tak zásadní, že při vyhodnocování námitek a připomínek přihlédla obec k vyjádření nesouhlasu sousedů a podmínila jakékoli rozšiřování v lokalitě vyřešením adekvátního příjezdu; do té doby je území pro bydlení pouze blokováno. Úkolem při prověřování plochy rezervy R2 má být vyřešení přístupu do lokality tak, aby nedocházelo k dalším konfliktům v území.

34. Odpůrkyně podotkla, že nelze přičítat k její tíži jako pořizovatele ÚP Dolany skutečnost, že navrhovatelka koupila pozemek zatížený návrhem komunikace „za nemalou cenu“. Nelze se také domáhat zařazení předmětného pozemku do ploch pro bydlení proto, že navazuje na zastavěné území. Dále vysvětlila, že rozhodnutí o námitkách splňuje dle odpůrkyně požadavky § 171 – 174 správního řádu. Podkladem, který vedl k zamítnutí námitky, je vždy územní plán jako celek. K rozsahu odůvodnění námitek v územním plánu odpůrkyně odkázala na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, č. j. 59 A 5/2016-106, dle kterého je nutno opatření obecné povahy brát jako celek. Doplnila, že přezkoumání zákonnosti postupu při povolování kanalizační přípojky již není možné z důvodu marného uplynutí lhůty pro řádné i mimořádné opravné prostředky.

35. Odpůrkyně se ohradila proti tvrzení navrhovatelky, že v původní podobě návrhu nového územního plánu byl pozemek p. č. x zahrnut jako pozemek určený k výstavbě. Žádná z verzí územního plánu nenavrhovala tento pozemek pro bydlení.

36. K neprokázání veřejného zájmu odpůrkyně uvedla, že v posuzované věci je území určeno ke stávajícímu využívání a naopak by bylo nutné zařazení pozemku navrhovatelky do ploch pro bydlení odůvodnit veřejným zájmem. Požadavek navrhovatelky byl jednoznačně soukromým zájmem, konfliktní z hlediska vazeb na využívání sousedních či okolních pozemků. V územním plánu byl v případě lokality R2 správně posouzen problém nedostatečnosti veřejné infrastruktury. Prokázáním veřejného zájmu v lokalitě je právě vlastní řešení územního plánu.

37. Odpůrkyně doplnila, že vyhodnocení souladu s § 18 a 19 stavebního zákona je uvedeno v kap. II.

5. ÚP Dolany. V odůvodnění územního plánu jsou naplněny všechny kapitoly požadované stavebním zákonem a prováděcími předpisy i správním řádem, výsledek přezkoumání příslušných pasáží ÚP Dolany ve smyslu § 53 odst. 4 stavebního zákona je uveden na str. 41 v závěru kap. II.

1. V odůvodnění územního plánu jsou naplněny všechny kapitoly požadované právními předpisy, výsledek přezkoumání příslušných pasáží dle § 53 odst. 4 stavebního zákona je uveden na straně 41 v závěru kap. II. 1.

38. K rozporu se zásadou legitimního očekávání odpůrkyně uvedla, že legitimní očekávání nemůže být postaveno na navrhovatelkou tvrzeném ústním příslibu jakéhokoli pracovníka stavebního úřadu.

39. Odpůrkyně nesouhlasila s tvrzením navrhovatelky o rozporu ÚP Dolany se stanovisky dotčených orgánů. Navrhovatelka použila pouze pasáže vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů z etapy společného projednání, po kterém došlo k řadě úprav územního plánu včetně řady konzultací s dotčenými orgány s cílem dosažení dohody na využití území. V další fázi projednání, na základě upraveného územního plánu, byla vydána stanoviska souhlasná či bez připomínek, viz str. 11 a 12 kap. II. 3. 2. 3 a II. 3. 2.

4. ÚP Dolany. Lokalita Z10 nebyla uvažována pro výstavbu s příjezdem většinou na pozemcích obce či pozemcích vlastníků lokality, bez omezení šířky veřejného prostranství. Lokalita R2 však předpokládá využití pozemků i ostatních vlastníků, nedá se tedy předpokládat potřeba variantních řešení a např. následná dohoda o neparcelování stávajících pozemků. Odpůrkyně uvedla, že § 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. je jen jedním z obecných požadavků na využití území. Dle odpůrkyně není pravdou, že nebylo respektováno stanovisko KUOK OSR a příloha č. 7 vyhlášky o náležitostech výkresu širších vztahů, neboť vyhodnocení z kap. II. 3. 2.

2. ÚP Dolany konstatuje zapracování vazeb cyklotras a pěších tras na sousední obce ve větší podrobnosti v koordinačním výkrese a v tomto smyslu byl dopracován i výkres širších vztahů.

40. Podle odpůrkyně k zásahu do vlastnického práva navrhovatelky nedošlo, neboť v ÚP Dolany se nezhoršilo využití pozemku navrhovatelky. Záměr navrhovatelky byl záměrem soukromým, vzhledem k § 18 odst. 3 a 4 stavebního zákona se v rámci koordinace veřejných a soukromých zájmů upřednostní zájem veřejný. Případná akceptace záměru navrhovatelky odporuje stanovené koncepci územního plánu o rozvoji místní části Pohořany, tak i požadavkům na kapacity veřejných prostranství. Přístup do lokality je aktuálně natolik podlimitní, že nemůže být využíván pro nárůst dalších rozvojových ploch pro bydlení.

41. Opačný přístup k záměru navrhovatelky by znamenal podstatný zásah do práv vlastníků sousedních nemovitostí a dalších osob. D) Replika navrhovatelky 42. V replice k vyjádření odpůrkyně ze dne 12. 2. 2019 navrhovatelka sdělila, že označení konkrétních osob, které měly poskytnout informaci o možném budoucím využití pozemků, není pro rozhodnutí věci relevantní. V příslušné době byl stavební úřad při obecním úřadu Dolany příslušný k výkladu územně plánovací dokumentace, právě u něj se tedy navrhovatelka informovala. Po navrhovatelce nelze požadovat, aby si zaznamenávala jména konkrétních úředníků, aby jej mohla použít o několik let později v případném návrhu na zrušení územního plánu. Navrhovatelka učinila osobním informováním u příslušného stavebního úřadu před koupí pozemku všechny kroky, které po ní lze objektivně a spravedlivě požadovat.

43. Dále navrhovatelka uvedla, že pokud došlo k nezařazení pozemku navrhovatelky do ploch bydlení kvůli připomínkám podatelů Zdráhalových, je takový postup odpůrkyně v rozporu s právními předpisy. Podatelé totiž jistě měli možnost brojit proti parametrům komunikace v odpovídajících správních řízeních. V procesu přijímání územního plánu nelze napravovat domnělé omyly či pochybění správních orgánů v rámci stavebně povolovací činnosti.

44. Navrhovatelka dále odmítla tvrzení odpůrkyně, že rodinné domy v předmětné lokalitě byly umístěny proto, že stavební úřad nemohl učinit nic jiného než vydat kladné rozhodnutí o žádostech o umístění staveb.

45. Dle navrhovatelky by bylo z pozice výkonu působnosti stavebního úřadu dále nelogické a nekoncepční povolit domovní kanalizační přípojku na pozemek zemědělské výroby. Územní souhlas, jímž byla tato přípojka umístěna a následně realizována, založil legitimní očekávání navrhovatelky. Odpůrkyně byla povinna při tvorbě a přijímání územního plánu respektovat vydaný územní souhlas a tedy zahrnout předmětný pozemek do ploch BV.

46. Navrhovatelka uvedla, že v archivních seznamech na webových stránkách obce není dohledatelná žádná z veřejných vyhlášek, které by předcházely vyhlášce ze dne 27. 5. 2016. K čestnému prohlášení pana Vladimíra Starosty uvedla, že bylo účelově vytvořeno a týkalo se pouze zveřejňování datových souborů označených jako „Oznámení o projednávání Návrhu zadání Územního plánu Dolany“ a „Návrh zadání Územního plánu Dolany“ v období 20. 7. 2009 až 21. 8. 2009. Čestné prohlášení však neprokázalo řádné zveřejnění relevantních listin. Odpůrce byl povinen uchovat veškeré doklady o tom, že byly odpovídající listiny řádně doručovány a zveřejňovány.

47. K argumentaci P., I. a A. Z. odkázala navrhovatelka na argumentaci u písemného podání těchto osob ze dne 15. 7. 2015. Uvedla, že nelze nepřiměřeně omezovat vlastnická práva z důvodu, že jinému vlastníku se nezamlouvá v terénu řádně a pravomocně umístěná, povolená a realizovaná stavba pozemní komunikace. Podatelé měli situaci řešit v procesu územního a stavebního řízení, v rámci nichž byla pozemní komunikace umístěna a povolena. Námitky vůči existujícím a řádně povoleným stavbám jsou v procesu přijímání územního plánu zcela irelevantní. Obdobný přístup měli zvolit i v případě vymezování veřejného prostranství. E) Posouzení věci krajským soudem 48. Krajský soud v souladu s § 101d s. ř. s. v rozsahu a v mezích návrhových bodů přezkoumal napadené opatření obecné povahy, přičemž dle § 101b odst. 3 s. ř. s. vycházel při přezkoumání opatření obecné povahy ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání.

49. Z předložené pořizovací dokumentace soud k procesu pořizování ÚP Dolany zjistil následující skutečnosti:

50. Dne 4. 5. 2009 usnesením č. 11/2009/4 rozhodla Rada obce Dolany o pořízení nového územního plánu obce Dolany, Véska, Pohořany.

51. Projednání „Návrhu zadání Územního plánu Dolany“ bylo oznámeno dle ručního písemného záznamu opatřeného razítkem obecního úřadu Dolany na originále listiny nazvané „Oznámení o projednání „Návrhu zadání Územního plánu Dolany“ ze dne 16. 7. 2009 vyvěšením na úřední desce dne: 17. 7. 2009, sejmuto dne: 20. 8. 2009. Obsahem oznámení je sdělení, že „návrh zadání územního plánu Dolany je vystaven k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů, v době od 20. 7. do 19. 8. 2009 na obecním úřadu Dolany v kanceláři starosty, na úřední desce obecního úřadu Dolany, na webových stránkách obce Dolany na www.dolany-ol.cz.“ 52. Dne 14. 9. 2009 bylo usnesením zastupitelstva obce Dolany schváleno „Zadání pro zpracování Územního plánu Dolany“.

53. Dne 17. 1. 2011 bylo veřejnou vyhláškou oznámeno konání veřejného projednání konceptu Územního plánu Dolany dne 10. 3. 2011 v 17:00 v Sokolovně v Dolanech, dále je uvedeno, že koncept územního plánu je vystaven k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne zveřejnění vyhlášky, tj. od 8. 2. do 10. 3. 2011 na Obecním úřadu Dolany, v kanceláři starosty. Dále je uvedeno, že je toto oznámení vyvěšeno na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz dne: 21. 1. 2011. Veřejná vyhláška se považuje za doručenou 15. den po jejím vyvěšení na úřední desce Obecního úřadu Dolany. Na listině je ručně napsáno: Vyvěšeno dne: 19. 1. 2011, Sejmuto dne: 21. 4. 2011.

54. Dne 30. 1. 2011 podala navrhovatelka námitku ke konceptu ÚP Dolany formou žádosti o změnu druhu pozemku.

55. Dne 8. 6. 2011 Zastupitelstvo obce Dolany schválilo „Pokyny pro zpracování návrhu Územního plánu Dolany“.

56. Dne 3. 6. 2015 bylo veřejnou vyhláškou oznámeno zveřejnění „Návrhu Územního plánu Dolany“ ve lhůtě od 4. 6. 2015 do 20. 7. 2015, dle záznamu na listině dopsáno částečně na psacím stroji, částečně ručně: vyvěšeno dne: 3. 6. 2015, sejmuto dne: 20. 7. 2015. Ve vyhlášce je uvedeno, že dokumentace návrhu (textová i grafická část) je k nahlédnutí na Obecním úřadu Dolany, v kanceláři starosty, současně je dokumentace k nahlédnutí v elektronické podobě na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz, na elektronické úřední desce a sdělení, že písemné připomínky může uplatnit každý do 20. 7. 2015.

57. Dne 19. 6. 2015 se konalo společné jednání dotčených orgánů a sousedních obcí o Návrhu Územního plánu Dolany s dotčenými orgány.

58. Dne 20. 10. 2015 vydala obec „Oznámení o veřejném projednání Návrhu Územního plánu Dolany“, zaslané dle rozdělovníku dotčeným orgánům a sousedním obcím. Obsahem je sdělení, že veřejné projednání návrhu se uskuteční dne 30. 11. 2015 v 17:00 hod. v sokolovně v Dolanech a že je dokumentace návrhu k nahlédnutí od 30. 10. 2015 do 7. 12. 2015 na obecním úřadu Dolany a současně v elektronické podobě na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz, na elektronické úřední desce.

59. Dne 26. 10. 2015 vydal obecní úřad Dolany veřejnou vyhlášku: oznámení o veřejném projednání „Návrhu územního plánu Dolany“ dne 30. 11. 2015 v 17:00 hod. v sokolovně v Dolanech s oznámením, že dokumentace je k nahlédnutí v pracovní dny na obecním úřadu Dolany a současně v elektronické podobě na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz, na elektronické úřední desce. Dále je uvedeno, že oznámení je vyvěšeno na úřední desce od 27. 10. 2015 a současně zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz do 7. 12. 2015. Ručně na listině vyznačeno: Vyvěšeno dne: 27. 10. 2015, Sejmuto dne: 11. 12. 2015.

60. Dne 12. 11. 2015 podala navrhovatelka připomínku k návrhu ÚP Dolany.

61. Dle záznamu obsaženého ve spise obce, vytištěného dne 19. 4. 2016 nazvaného „Přehled dokumentů: Úřední deska: Obec Dolany“ byla vyhláška, vytvořená dne 27. 10. 2015, vyvěšena na úřední desce od 27. 10. 2015 do 7. 12. 2015. Dále uvedeno: Složka dokumentů: Územní plán. Přehled dokumentů obsahuje celkem 25 záznamů z 888 záznamů na stránce s tím, že u každého dokumentu je uveden název složky dokumentů dle charakteru dokumentu (např. u Smlouvy o dílo vytvořené dne 25. 8. 2015 složka dokumentů: Projekt „Komplexní revitalizace veřejného prostranství ve Vésce“ nebo záměr pronájmu pozemků ze dne 10. 8. 2015 složka dokumentů: Prodeje a pronájmy atp.).

62. Dne 30. 11. 2015 se konalo veřejné projednání návrhu ÚP Dolany.

63. Dne 2. 3. 2016 byla vydána „veřejná vyhláška – oznámení o opakovaném veřejném projednání „Návrhu Územního plánu Dolany“, a to dne 11. 4. 2016 v 17.00 hod. v zasedací místnosti obecního úřadu v Dolanech s uvedením, že upravený návrh územního plánu se projednává v rozsahu v této vyhlášce vymezených úprav s tím, že do 18. 4. 2016 může každý uplatnit k měněným částem své připomínky. Dále je uvedeno, že vyhláška je vyvěšena na úřední desce dne 2. 3. 2016 a současně zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz do 18. 4. 2016. Ručně na listině vyznačeno: Vyvěšeno dne: 2. 3. 2016, Sejmuto dne: 19. 4. 2016. Součástí je vytištěný záznam z elektronické úřední desky o zveřejnění.

64. Dne 11. 4. 2016 se konalo opakované veřejné projednání návrhu ÚP Dolany.

65. Dne 27. 5. 2016 byla vydána „veřejná vyhláška –oznámení o 2. opakovaném veřejném projednání „Návrhu Územního plánu Dolany“, a to dne 30. 6. 2016 v 17.00 hod. v zasedací místnosti v Domě služeb v Dolanech s uvedením, že upravený návrh územního plánu se projednává v této vyhlášce vymezených úprav. Dále je uvedeno, že oznámení je vyvěšeno na úřední desce dne 30. 5. 2016 a současně zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz do 7. 7. 2016 včetně. Součástí je vytištěný záznam z elektronické úřední desky o zveřejnění.

66. Dne 30. 6. 2016 se konalo 2. opakované veřejné projednání návrhu ÚP Dolany.

67. Dne 11. 8. 2016 Zastupitelstvo obce Dolany rozhodlo o námitkách, ověřeno ve smyslu § 54 odst. 2 stavebního zákona, že Územní plán Dolany není v rozporu s PÚR a bylo vydáno opatření obecné povahy č. 1/2016: Územní plán Dolany, který nabyl účinnosti dne 26. 8. 2016.

68. Krajský soud provedl při ústním jednání dokazování dalšími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:

69. Ze žádosti zástupce navrhovatelky JUDr. Filouše o poskytnutí informace ze dne 14. 6. 2018 soud zjistil, že zástupce navrhovatelky mj. požadoval: [...] 3) Výpis z elektronické úřední desky prokazující zveřejnění veřejné vyhlášky, jejíž prostřednictvím byl zveřejněn návrh Zadání územního plánu Dolany (údajně měla být zveřejněna v termínu 20. 7. 2009 až 19. 8. 2009); 70. Z e-mailu starosty odpůrkyně Ing. R. P. advokátní kanceláři JUDr. Filouše ze dne 29. 6. 2018 soud zjistil, že starosta zaslal tuto odpověď: [...]K bodu 3) Vaší žádosti sděluji, že není v databázi údaj o zveřejnění na elektronické desce, první dokument zveřejněný na elektronické úřední desce je od roku 2010.

71. Ze sjetiny webových stránky www.dolany-ol.cz k Veřejné vyhlášce - Oznámení o veřejném projednání „Návrhu Územního plánu Dolany“ ze dne 30. 11. 2015 obsahující průvodku tohoto dokumentu soud zjistil, že tato veřejná vyhláška spolu s grafickou a textovou částí územního plánu byla na EÚD a ÚD vyvěšena dne 27. 10. 2015 a svěšena dne 7. 12. 2015. Umístění: Složka dokumentů>Územní plán>Archiv.

72. Ze sjetiny webových stránky www.dolany-ol.cz k Veřejné vyhlášce Zveřejnění „Návrhu Územního plánu Dolany“ ze dne 3. 6. 2015 obsahující průvodku tohoto dokumentu soud zjistil, že tato veřejná vyhláška spolu s grafickou a textovou částí územního plánu byla na EÚD a ÚD vyvěšena dne 4. 6. 2015 a svěšena dne 20. 7. 2015. Umístění: Složka dokumentů>Územní plán>Archiv.

73. Ze sjetiny webových stránky www.dolany-ol.cz k Veřejné vyhlášce – oznámení o opakovaném veřejném projednání „Návrhu Územního plánu Dolany“, ze dne 2. 3. 2016 obsahující průvodku tohoto dokumentu soud zjistil, že tato veřejná vyhláška spolu s grafickou a textovou částí územního plánu byla na EÚD a ÚD vyvěšena dne 2. 3. 2016 a svěšena dne 11. 4. 2016. Umístění: Složka dokumentů>Územní plán>Archiv.

74. Z čestného prohlášení Mgr. V. S. ze dne 17. 10. 2018 soud zjistil, že Mgr. S. vykonával v období od roku 2005 do 2010 na základě smluvního vztahu činnost správce webových stránek obce Dolany, které byly obměněny současně s ukončením jeho smluvního vztahu k obci. Mgr. S. dále potvrdil, že jeho prostřednictvím byly na EÚD obce umisťovány dokumenty a po uplynutí lhůty zveřejnění odstraňovány. Dále uvedl, že se tak nedělo vždy bezprostředně po uplynutí lhůt ke zveřejnění, ale i později, poté, co bylo nutno na EÚD umístit jiné dokumenty. Tehdejší kapacita a konstrukce webových stránek neumožňovala ukládání datových souborů (archivaci), proto pro uvolnění kapacity byly soubory odstraňovány. Dle jeho vlastní evidence, kterou si vedl, byl návrh zadání Územního plánu Dolany a oznámení o jeho projednání na EÚD jím umístěn 20. 7. 2009 a odstraněn 21. 8. 2009.

75. Z výkresu funkčního využití územního plánu z r. 2000 soud zjistil, že předmětný pozemek navrhovatelky byl v tomto územním plánu veden jako plocha zemědělského půdního fondu, stabilizovaná.

76. Z návrhu regulativu územního plánu obce Dolany z června 2000 textové části soud zjistil, že území obce bylo tímto územním plánem členěno na plochy urbanizované (zastavitelné a zastavěné) a neurbanizované (nezastavitelné) plochy území obce, které nejsou určeny k zastavění. Plocha zemědělského půdního fondu byla plochou neurbanizovanou. V neurbanizovaném území nesměly dle tohoto ÚP být umisťovány a povolovány stavby s výjimkou pozemních komunikací a liniových staveb technického vybavení, meliorací, úprav vodních toků a využití energie [...] V neurbanizovaném území mimo současně zastavěné území obce bylo lze připustit změny způsobu obhospodařování jak na pozemcích tvořících ZPF tak na pozemcích, které slouží k plnění funkce lesa [...].

77. Z prohlášení vedoucí stavebního úřadu Dolany M. V. ze dne 25. 2. 2019 soud zjistil, že tato za stavební úřad prohlašuje, že v minulosti žádnému z vlastníků pozemků situovaných v k. ú. Dolany u Olomouce či Pohořany na Moravě neposkytl informaci o tom, do jakých ploch bude ten který konkrétní pozemek zařazen budoucím územním plánem a jaké tedy bude jeho využití po schválení územního plánu.

78. Ze sdělení k záměru ze dne 19. 9. 2011, č. j. SÚ/ÚS/187/2011/Ve, krajský soud zjistil, že Obecní úřad Dolany, odbor výstavby, vydal územní souhlas ke stavbě kanalizační splaškové přípojky (objekt SO 04) v rámci stavby: Splašková kanalizace Véska, Pohořany (SO 01) na pozemcích parc. č. X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, st. X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X v katastrálním území Pohořany na Moravě. V odůvodnění je uvedeno, ze stavební úřad podrobně posoudil oznámení o záměru v území a dospěl k závěru, že stavba splňuje podmínky dle § 96 stavebního zákona, zejména že se nachází v zastavěném a zastavitelném území.

79. O jednotlivých námitkách navrhovatelky uvážil krajský soud takto: ad I. a) Vady doručování 80. návrh zadání územního plánu Dolany (dále též „zadání“): krajský soud předně poukazuje na skutečnost, že sama navrhovatelka tvrdí toliko to, že má o řádném zveřejnění návrhu zadání na elektronické úřední desce obce „vážné pochybnosti“, „spíš je přesvědčena, že nikdy řádně zveřejněno nebylo“, což dovozuje z vyjádření starosty obce ze dne 29. 6. 2018 a z neuveřejnění dalších zásadních dokumentů.

81. Podle ustanovení § 47 odst. 2 věty první stavebního zákona ve znění do 31. 12. 2012 pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu, zajistí zveřejnění návrhu zadání územního plánu a jeho vystavení k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednávání zadání na úřední desce.

82. Podle ustanovení § 25 odst. 2 správního řádu doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé.

83. Obsah správního spisu dle závěru krajského soudu svědčí o tom, že odpůrkyně, jakožto pořizovatelka územního plánu, postupovala v souladu s citovaným § 47 odst. 2 věty první stavebního zákona, neboť dle ručně psaného záznamu na oznámení o projednání návrhu zadání územního plánu Dolany ze dne 16. 7. 2009 toto oznámení vyvěsila na své úřední desce dne 17. 7. 2009, čímž došlo k zákonem požadovanému zveřejnění návrhu zadání. Obsahem oznámení o projednání návrhu zadání je i sdělení o vystavení návrhu zadání k veřejnému nahlédnutí, jak požaduje předmětné ustanovení, a rovněž sdělení o vystavení na webových stránkách obce: „návrh zadání územního plánu Dolany je vystaven k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů, v době od 20. 7. do 19. 8. 2009 na obecním úřadu Dolany v kanceláři starosty, na úřední desce obecního úřadu Dolany, na webových stránkách obce Dolany na www.dolany-ol.cz.“ 84. Dovolává-li se navrhovatelka § 25 odst. 2 správního řádu, je třeba konstatovat, že se v tomto případě s ohledem na znění § 47 odst. 2 věty první stavebního zákona nevyžaduje doručování veřejnou vyhláškou. Nicméně i pokud by dané ustanovení na věc dopadalo, má krajský soud za to, že mu pořizovatel vyhověl, neboť údaje požadované § 25 odst. 2 správního řádu byly na písemnosti řádně vyznačeny, stejně jako byla splněna podmínka zveřejnění oznámení způsobem umožňujícím dálkový přístup.

85. Správní řád v § 53 odst. 3 upravuje blíže dokazování veřejnou listinou, přičemž za takové listiny jsou považovány listiny vydané soudy ČR nebo jinými státními orgány nebo orgány územních samosprávných celků v mezích jejich pravomoci. Takové listiny potvrzují, že jde o prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, potvrzují i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Pravá veřejná listina (tj. listina skutečně pocházející od vystavitele) tedy může být zbavena své důkazní síly jen tím, že účastník řízení tvrdí skutečnosti a nabídne důkazy, jimiž bude prokázána nepravdivost obsahu listiny (její nesprávnost). Důkazní břemeno spočívá na tom, kdo správnost veřejné listiny popírá (viz rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 4. 2012, č. j. 17 A 19/2011 – 50).

86. Oznámení o projednání návrhu zadání vydal obecní úřad jako orgán obce, tedy orgán územního samosprávného celku, v rámci pravomoci svěřené mu § 47 odst. 2 věty první stavebního zákona ve znění do 31. 12. 2012, je tedy veřejnou listinou. Břemeno tvrzení a zejména důkazní břemeno o nepravdivosti údajů uvedených na tomto oznámení tak spočívalo na navrhovatelce.

87. Navrhovatelka předložila soudu k prokázání tvrzené skutečnosti, že oznámení nebylo řádně zveřejněno na elektronické úřední desce, odpověď starosty obce Ing. P. na její dotaz ze dne 14. 6. 2018.

88. Krajský soud má s ohledem na formulaci dotazu zástupcem navrhovatelky zaslaného starostovi obce Dolany dne 14. 6. 2018, dle něhož zástupce požadoval „Výpis z elektronické úřední desky prokazující zveřejnění veřejné vyhlášky, jejíž prostřednictvím byl zveřejněn návrh Zadání územního plánu Dolany“, za to, že navrhovatelkou tvrzený závěr o nezveřejnění návrhu zadání nelze z předmětné odpovědi odpůrkyně učinit. Odpověď odpůrkyně („není v databázi údaj o zveřejnění na elektronické desce“) totiž reagovala pouze na požadavek zástupce navrhovatelky o výpis prokazující zveřejnění oznámení, nevyjádřila se však k samotnému zveřejnění návrhu zadání. Vyjádření starosty ze dne 29. 6. 2018 tudíž neprokazuje navrhovatelkou tvrzenou skutečnost, že by návrh zadání na úřední desce obce nebyl vůbec zveřejněn. Tento výklad je podpořen čestným prohlášením bývalého správce webových stránek obce Dolany Mgr. S. ze dne 17. 10. 2018, dle něhož v době zveřejnění návrhu zadání webové stránky obce neumožňovaly archivaci datových souborů a po uplynutí lhůty zveřejnění byly odstraňovány, v rozhodné době tedy nebyly žádné takové údaje na webových stránkách obce ukládány.

89. S ohledem na výše uvedené tak tvrzení navrhovatelky ohledně nezveřejnění návrhu zadání na elektronické úřední desce zůstává v rovině spekulací a navrhovatelce se nepodařilo prokázat nepravdivost údajů uvedených na oznámení odpůrkyně o projednání „Návrhu zadání Územního plánu Dolany“, jakožto veřejné listině, a to že návrh zadání územního plánu Dolany byl vystaven k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů, v době od 20. 7. do 19. 8. 2009 na webových stránkách obce Dolany na www.dolany-ol.cz.

90. K navrhovatelkou namítanému nedodržení délky doby, po kterou je pro platné doručení veřejnou vyhláškou nezbytné vyvěšení na úřední desce, krajský soud znovu konstatuje, že v daném případě se nejednalo o doručování veřejnou vyhláškou, jak mylně uvádí navrhovatelka ve svém návrhu (např. na str. 26), ale o zajištění zveřejnění návrhu zadání územního plánu a jeho vystavení k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednávání zadání na úřední desce ve smyslu § 47 odst. 2 věty první stavebního zákona ve znění do 31. 12. 2012.

91. Podle záznamu na originále oznámení o projednání návrhu zadání ze dne 16. 7. 2009, který je obsahem správního spisu, byla tato listina na úřední desce obce fakticky vyvěšena dne 17. 7. 2009 a sejmuta dne 20. 8. 2009, tj. celkem nejméně celých 33 dní, což je více než zákonem požadovaných 30 dní. Námitka navrhovatelky je tak nedůvodná. 92. návrh ÚP Dolany: K námitce navrhovatelky, že návrh ÚP Dolany nebyl řádně uveřejněn na elektronické úřední desce obce, krajský soud konstatuje, že zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části se může v souladu s § 101a odst. 1 s. ř. s. úspěšně domáhat pouze ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy vydaným správním orgánem zkrácen. I pokud by k navrhovatelkou tvrzenému nezveřejnění návrhu ÚP došlo, za situace, kdy navrhovatelka řádně uplatnila dne 12. 11. 2015 připomínku proti tomuto návrhu (což sama navrhovatelka uvádí a tato skutečnost je prokázána obsahem správního spisu), nemohla být tvrzeným pochybením nijak zkrácena na svých právech, proto se soud touto námitkou dále nezabýval.

93. Navrhovatelka dále namítala, že nedošlo ke zveřejnění „Oznámení o veřejném projednání návrhu „Územního plánu Dolany“ ze dne 20. 10. 2015 a 26. 10. 2015 a „Oznámení o opakovaném veřejném projednání návrhu územního plánu“ ze dne 2. 3. 2016 na elektronické úřední desce, neboť tyto dokumenty absentují v záložce „Úřední deska“ na www.dolany-ol.cz.

94. K navrhovatelkou tvrzenému a pro ni nepochopitelnému „dvojímu oznámení“ o projednání návrhu ÚP Dolany, krajský soud poukazuje na ustanovení § 52 odst. 1 stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2017, dle něhož upravený a posouzený návrh územního plánu, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, a oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání pořizovatel přizve jednotlivě obec, pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem. Z tohoto ustanovení je zřejmé, že pořizovatel územního plánu je povinen oznámení o konání veřejného projednání doručit veřejnou vyhláškou a nad tuto povinnost je povinen k projednání návrhu jednotlivě přizvat dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce. Obsahem spisu je tak zcela v souladu s § 52 odst. 1 stavebního zákona oznámení pro dotčené orgány a sousední obce ze dne 20. 10. 2015, které jim bylo zasláno jednotlivě dle rozdělovníku, a dále veřejná vyhláška, jejímž prostřednictvím pořizovatel územního plánu doručil návrh územního plánu a oznámení o konání veřejného projednání. Jak vyplývá z ustanovení § 52 odst. 1 stavebního zákona dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím je oznámení doručováno jednotlivě, nikoli veřejnou vyhláškou, a proto pořizovatel územního plánu neporušil žádnou povinnost, pokud oznámení ze dne 20. 10. 2015 na úřední desce nezveřejnil.

95. Pokud jde o zveřejnění oznámení ze dne 26. 10. 2015, krajský soud má s ohledem na závěry vymezené výše týkající se důkazního břemene v případě prokázání nepravdivosti obsahu veřejné listiny za to, že navrhovatelka neprokázala, že by údaje uvedené na veřejné vyhlášce ze dne 26. 10. 2015 a ze dne 2. 3. 2016 byly nepravdivé.

96. V oznámení ze dne 26. 10. 2015 je uvedeno, že: „…dokumentace je k nahlédnutí v pracovní dny na obecním úřadu Dolany a současně v elektronické podobě na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz, na elektronické úřední desce…“ a že „…oznámení je vyvěšeno na úřední desce od 27. 10. 2015 a současně zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz do 7. 12. 2015.“ Ručně je na listině vyznačeno: Vyvěšeno dne: 27. 10. 2015, Sejmuto dne: 11. 12. 2015.

97. V oznámení ze dne 2. 3. 2016 je uvedeno, že upravený návrh územního plánu se projednává v rozsahu v této vyhlášce vymezených úprav s tím, že do 18. 4. 2016 může každý uplatnit k měněným částem své připomínky. Dále je uvedeno, že „…vyhláška je vyvěšena na úřední desce dne 2. 3. 2016 a současně zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách obce na www.dolany-ol.cz do 18. 4. 2016.“ Ručně je na listině vyznačeno: Vyvěšeno dne: 2. 3. 2016, Sejmuto dne: 19. 4. 2016. Součástí tohoto oznámení je vytištěný záznam z elektronické úřední desky o zveřejnění.

98. Obě oznámení tak obsahují údaje o svém zveřejnění jak na fyzické úřední desce, tak na elektronické úřední desce.

99. Jediné, z čeho navrhovatelka dovozuje, že předmětná oznámení nebyla na elektronické úřední desce v době jejich doručování zveřejněna, je toliko vyjádření starosty obce k jejímu dotazu ze dne 14. 6. 2018. Starosta obce zástupci navrhovatelky k jeho žádosti zaslal doklady o zveřejnění oznámení, z nichž toliko vyplývá, kdy byla veřejná vyhláška na fyzickou a elektronickou úřední desku vyvěšena, kdy svěšena, co bylo obsahem vyvěšené veřejné vyhlášky, umístění: Složky dokumentů > Územní plán > Archiv a dále skutečnost, že záznamy byly vytištěny dne 18. 6. 2018.

100. Krajský soud má za to, že z těchto záznamů při uvedení umístění „Archiv“ vyplývá, že aktuálně se tyto listiny na www.dolany-ol.cz nacházejí v: Složky dokumentů > Územní plán > Archiv. Z aktuálního umístění listin však nelze v žádném případě usuzovat na jejich umístění na úřední desce v rozhodné době jejich zveřejnění. Naopak z listin obsažených ve správním spise, zejména z listiny nazvané „Přehled dokumentů: Úřední deska: Obec Dolany“, je zřejmé, že praxe obce byla taková, že listiny byly po uplynutí doby, po kterou měly být umístěny na úřední desce, z elektronické úřední desky v rámci webových stránek obce přemístěny a rozřazovány dle svého obsahu do jednotlivých složek, v nichž se nacházejí doposud. Tvrzení navrhovatelky o tom, že se v době zveřejnění dokumenty nenacházely na úřední desce, ale v archivu, a proto pro ni byly nedohledatelné, jsou ve světle uvedených skutečností nelogická a předložené důkazy tato tvrzení neprokazují.

101. Krajský soud má za to, že navrhovatelka nevyvrátila pravdivost údajů o tom, že oznámení byla řádně zveřejněna na elektronické úřední desce. Námitka vad doručování je tak krajským soudem shledána nedůvodnou.

102. Pro úplnost krajský soud dodává, že navrhovatelka podala dne 31. 1. 2011 námitku jak proti konceptu ÚP Dolany, tak dne 12. 11. 2015 proti návrhu ÚP Dolany, proto i kdyby krajský soud shledal vady v doručování v průběhu pořizování územního plánu, nemohla jimi navrhovatelka být nijak dotčena na svých právech. ad I. b) Vady rozhodnutí o námitkách navrhovatelky 103. Krajský soud na úvod sděluje, že nároky kladené judikaturou soudů rozhodujících ve správním soudnictví na kvalitu vypořádání námitek vznesených v procesu pořizování územních plánů vlastníky pozemků vymezil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 24. 11. 2007, č. j. 1 Ao 5/2010-169, publ. pod č. 2266/2011 Sb. NSS, tak, že na odůvodnění rozhodnutí o námitkách lze klást stejné požadavky jako v případě typických správních rozhodnutí, tj. musí z něj být seznatelné, z jakého důvodu považuje námitky uplatněné oprávněnou osobou za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo proč považuje skutečnosti předestírané oprávněnou osobou za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy za vyvrácené.

104. Zmíněné nároky Nejvyššího správního soudu však významně korigoval Ústavní soud v nálezu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. III. ÚS 1669/11, v němž vyslovil, že „Požadavky (…) vůči zastupitelstvu obce, pokud jde o detailnost a rozsah vypořádání se s námitkami vlastníka pozemku uplatněnými proti územnímu plánu, nesmí být přemrštěné. Takové přehnané požadavky jsou výrazem přepjatého formalismu.“ 105. V rozsudku ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 3/2007-73, publikovaném pod č. 1462/2008 Sb. NSS, uvedl Nejvyšší správní soud, že v případě územního plánování jde vždy „o vyvážení zájmů vlastníků dotčených pozemků s ohledem na veřejný zájem, kterým je v nejširším slova smyslu zájem na harmonickém využití území. Tato harmonie může mít nesčíslně podob a ve své podstatě nebude volba konkrétní podoby využití určitého území výsledkem ničeho jiného než určité politické procedury v podobě schvalování územního plánu, v níž je vůle politické jednotky, která o něm rozhoduje, tedy ve své podstatě obce rozhodující svými orgány, omezena, a to nikoli nevýznamně, požadavkem nevybočení z určitých věcných (urbanistických, ekologických, ekonomických a dalších) mantinelů daných zákonnými pravidly územního plánování. Uvnitř těchto mantinelů však zůstává vcelku široký prostor pro autonomní rozhodování příslušné politické jednotky. Jinak řečeno - není úkolem soudu stanovovat, jakým způsobem má být určité území využito; jeho úkolem je sledovat, zda příslušná politická jednotka (obec) se při tvorbě územního plánu pohybovala ve shora popsaných mantinelech. Bylo-li tomu tak, je každá varianta využití území, která se takto ´vejde´ do mantinelů územního plánování, akceptovatelná a soud není oprávněn politické jednotce vnucovat variantu jinou.“ 106. K citovanému závěru dospěl Nejvyšší správní soud již předtím i v rozsudku ze dne 18. 7. 2006, č. j. 1 Ao 1/2006 – 74, a následně jej zopakoval také např. v rozsudcích ze dne 12. 11. 2013, č. j. 2 Aos 3/2013 – 36, či nejnověji v rozsudku ze dne 26. 4. 2017, č. j. 2 As 291/2016-40. Judikaturní závěr, že z žádného ustanovení stavebního zákona nevyplývá, že by jednotlivým vlastníkům pozemků a staveb v území dotčeném připravovaným územním plánem vznikl nárok, aby jejich nemovitosti byly zařazeny do funkčních ploch dle jejich požadavků, přání či představ, které by jim nejvíce konvenovaly, neboť zařazení pozemků a staveb do jednotlivých funkčních ploch je plně v pravomoci orgánů místní správy, lze tak označit za dlouhodobě ustálený.

107. Naproti tomu však Nejvyšší správní soud v citovaných rozsudcích zdůrazňuje, že zařazení nemovitosti do určité funkční plochy musí být dostatečně zdůvodněno v rámci vypořádání případné námitky vlastníka takové nemovitosti.

108. Krajský soud se při vypořádání tohoto žalobního bodu nejprve zabýval tím, zda mohlo být vypořádání námitky ze dne 12. 11. 2015 nezákonné kvůli odkazu na vypořádání námitky jiné.

109. Krajský soud zjistil, že navrhovatelka v námitce proti konceptu územního plánu, nazvané jako „Žádost o změnu druhu pozemku“ ze dne 31. 1. 2011, žádala o změnu druhu pozemku parc. č. x v k. ú. Pohořany na Moravě z orné půdy na stavební pozemek. Měla za to, že jsou v lokalitě vytvořeny technické podmínky, možnost připojení k síti NN, předpokládala možnost napojení na kanalizační systém. Sdělila, že vtápění by zabezpečovalo tepelné čerpadlo nebo topení na tuhá paliva. Navrhovatelka v této námitce dále uvedla, že byla vyřešena i otázka přístupu a příjezdu k pozemku, a to přes sousedící pozemek, jehož vlastník je připraven k zatížení svého pozemku formou věcného břemene a je ochoten akceptovat a uzavřít smlouvu o věcném břemeni.

110. Tuto námitku vypořádala odpůrkyně tak, že ji zamítla s tím, že „zejména s ohledem na nedostatečné kapacitní veřejné prostranství pro přístup i z hlediska stávajícího využití sousedních pozemků k intenzivní zemědělské činnosti a tedy z důvodu možných budoucích střetů v lokalitě a dále z důvodu neprokázání dalších potřeb ploch pro bydlení v Dolanech, jelikož potřeby pro rozvoj obce (argumentované demografickou prognózou v kap. II. 8. 3. 2.) jsou již naplněny návrhem dle územního plánu, a to v lokalitách urbanisticky vhodnějších a přístupnějších. Pro prověření problematiky celé lokality do budoucna byla v lokalitě navržena územní rezerva- což je podnět pro vyřešení střetů a problémů v území a komplexní prověření lokality z hlediska možností pro budoucí vymezení ploch pro bydlení“.

111. Krajský soud se dále zabýval námitkou proti návrhu územního plánu ze dne 12. 11. 2015, nazvanou jako „Žádost vlastníka pozemku o úpravu návrhu územního plánu obce Dolany“. V ní navrhovatelka sdělila, že k získání předmětného pozemku investovala nemalé prostředky se záměrem použít pozemek jako stavební pozemek. Vycházela z informací, které jí poskytl stavební úřad a dále z toho, že došlo ke stavbě rodinných domů v bezprostřední blízkosti pozemku žalobkyně. Dále uvedla, že původní podoba návrhu územního plánu byl pozemek parc. č. x zahrnut mezi pozemky určené k výstavbě. Navrhovatelka sdělila, že si není vědoma, proč v projednávaném návrhu územního plánu její pozemek do zastavitelných ploch již nepatří. Proto žádala, aby byl projednávaný návrh územního plánu upraven do podoby návrhu původního. Ohledně přístupové cesty měla navrhovatelka předjednánu možnost uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene na pozemku parc. č. X. Uvedla, že v úvahu přichází i příjezd přes sousední pozemek parc. č. x, u kterého je také možnost uzavřít s jeho vlastníky smlouvu o zřízení věcného břemene.

112. Námitku ze dne 12. 11. 2015 vypořádala odpůrkyně tak, že ji zamítla a sdělila, že „odůvodnění je uvedeno u obsahově obdobné námitky podané ke konceptu, pozemek p. č. X k.ú. Pohořany na Moravě byl v platném územním plánu vymezen v plochách zemědělského využití, takto byl vymezen i v konceptu územního plánu a v návrhu územního plánu pro společné jednání; vlastník není ve stávajícím možném využití svého pozemku územním plánem jakkoliv omezen, neboť územní plán nenavrhuje oproti původnímu územnímu plánu v zásadě jiné využití pozemku vlastníka“.

113. Krajský soud má z obsahu vypořádání námitky a z logiky věci za to, že odpůrkyně zcela jistě odkazovala při vypořádání námitky ze dne 12. 11. 2015 na vypořádání námitky ke konceptu ÚP Dolany stejného subjektu ze dne 31. 1. 2011. Krajský soud se zabýval námitkami navrhovatelky ke konceptu a návrhu ÚP Dolany a má za to, že se obsahově shodují. Navrhovatelka v obou námitkách žádala zahrnutí pozemku parc. č. X do ploch BV, aby na něm bylo možno postavit rodinný dům. Krajský soud zdůrazňuje, že podrobnost vypořádání námitek a připomínek v průběhu procesu přijímání územního plánu se odvíjí od podrobnosti námitky samotné. V posuzované věci nebyly námitky rozsáhlé a neobsahovaly podrobnou argumentaci, lišily se pouze v podrobnosti popisu, jak je pozemek navrhovatelky připraven pro případnou budoucí výstavbu rodinného domu.

114. Odpůrkyně při vypořádání námitek navrhovatelce vysvětlila, z jakých důvodů není možné zařadit pozemek parc. č. x do zastavitelných ploch, ale tuto možnost nevyloučila do budoucna. Proto byl pozemek zahrnut do rezervy pro plochy venkovského bydlení. Odpůrkyně zdůraznila nedostatečné kapacitní veřejné prostranství, dále poukázala z důvodu stávajícího využívání pozemků k intenzivní zemědělské činnosti na možné střety v lokalitě. S ohledem na tuto skutečnost měla za to, že je třeba vyřešit střety a problémy v území a komplexně lokalitu prověřit. Tuto úvahu shledává krajský soud přezkoumatelnou, důvody zamítnutí námitky jsou s ohledem na znění námitek dostatečně konkrétní.

115. Krajský soud má v souladu s odpůrkyní za to, že nastává odlišná situace, pokud v novém územním plánu dochází ke změně zařazení pozemků do určitých ploch, či pokud zařazení zůstává stejné, jako v posuzované věci. Na zařazení pozemku do zastavitelných ploch není nárok, k této změně může, ale i nemusí dojít po řádné úvaze a prozkoumání synergických vlivů v území, aby byly řádně vyřešeny např. otázky zemědělského půdního fondu, ochrany životního prostřední, otázka dopravy a komunikací, střet jednotlivých vlastnických práv a nalezení souladu mezi soukromými a veřejnými zájmy. Odpůrkyně chtěla těmto povinnostem dostát, proto zařadila pozemek navrhovatelky do územní rezervy s tím, že nevyloučila budoucí změnu jeho zařazení. Tomuto postupu nemá krajský soud co vytknout a nelze jej považovat za nezákonný.

116. Krajský soud dále uvádí, že vypořádání námitky ke konceptu, na kterou vypořádání námitky k návrhu ÚP Dolany odkazovalo, bylo obsaženo v témže dokumentu, odkaz provedený odpůrkyní proto neznamenal pro navrhovatelku znemožnění seznámit se s úvahami odpůrkyně či jakékoli ztížení dostupnosti odkazovaného dokumentu. Z uvedených důvodů nelze dle krajského soudu považovat vypořádání námitky prostřednictvím odkazu za nezákonné, či že vypořádání námitky ze dne 12. 11. 2015 bylo nepřezkoumatelné.

117. Krajský soud se dále zabýval námitkou, že odpůrkyně nesprávně argumentovala veřejným prostranství a dopravní obslužností. K tomu krajský soud uvádí, že argumentace navrhovatelky uvedená v návrhu úvahy odpůrkyně provedené ve vypořádání námitek nijak nezpochybňuje. To, že je na okolních pozemcích „možnost“ příjezdové cesty, neznamená, že by taková nemovitost byla skutečně povolena a realizována. Skutečnost, že existující komunikace může vyhovovat jako přístup k několika rodinným domům, neznamená, že by automaticky byla vhodná k přístupu v případě rozšíření zastavitelného území.

118. Krajský soud dále sděluje, že veřejné prostranství je potřeba posuzovat u každé stavby samostatně, protože se jeho hodnota novou stavbou mění. Krajský soud v této souvislosti poukazuje na ustanovení § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, z jejíhož odst. 2 jednoznačně vyplývá, že veřejné prostranství je opakem zastavitelné plochy, když pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1.000 m2. Příslušné ustanovení tak proti sobě staví plochu zastavitelnou a plochu veřejného prostranství. Krajský soud se ztotožňuje se závěrem Krajského soudu v Brně, který ve svém rozsudku ze dne 29. 5. 2015, č. j. 67 A 3/2015-93, uvedl, že „smyslem citovaného ustanovení vyhlášky podle zdejšího soudu je, aby nevznikla v obci velká jednolitá zastavěná plocha, ale naopak vznikaly pro potřeby obyvatel obce v rámci zástavby enklávy zeleně, nezastavitelných ploch, náměstí, apod.“ Připuštěním úvah správních orgánů o možné zastavitelnosti veřejného prostranství by byl tento požadavek popřen.

119. Navrhovatelka rozsáhle argumentovala kanalizační splaškovou přípojkou na pozemku parc. č. x a tím, že byl ÚP Dolany přijat v rozporu s územním souhlasem ze dne 19. 9. 2011, č. j. SÚ/ÚS/187/2011/Ve. K tomu krajský soud sděluje, že podle § 26 odst. 1 stavebního zákona Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen "limity využití území"), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen "rozbor udržitelného rozvoje území"). Otázkou limitů využití území se zabýval již Nejvyšší správní soud, který v rozsudku ze dne 12. 9. 2012, č. j. 1 As 107/2012 – 139, a to konkrétně v odstavci [38] citovaného rozsudku a vyslovil, že „…územní rozhodnutí (i stavební povolení) vydaná v určitém území představují tzv. limit využití území ve smyslu § 26 odst. 1 stavebního zákona. Podle tohoto ustanovení musejí být limity využití území obsaženy v územně analytických podkladech, které jsou podle § 25 stavebního zákona podkladem k pořizování územně plánovací dokumentace. Koncept územního plánu tak musí respektovat vydaná pravomocná územní rozhodnutí a stavební povolení. Platnost územních rozhodnutí, případně stavebních povolení je omezena toliko dobou jejich platnosti a nemůže být proto narušena jejich nezařazením do územního plánu. Není tedy možné, aby se obec prostřednictvím vydání územního plánu snažila „odstranit“ účinky již dříve pravomocných územních rozhodnutí. Odlišný, než shora provedený výklad dotčených zákonných ustanovení, by mohl vést ke zcela absurdním důsledkům, kdy by se již například několik let řádně umístěné, povolené a zkolaudované stavby dostaly do rozporu s územním plánem, a pro tento rozpor by musely být odstraněny, resp. by byly považovány za nezákonně umístěné a postavené. Takový přístup by byl v příkrém rozporu s principem právní jistoty a ochrany práv nabytých v dobré víře.“ V posuzované věci nelze územní souhlas ze dne 19. 9. 2011 na záměr: kanalizační splašková přípojka v rámci stavby: Splašková kanalizace Véska, Pohořany, považovat za takovýto limit využití území. Souhlas s kanalizační přípojkou, která není napojena na konkrétní stavbu rodinného domu, totiž neurčuje povahu území, jeho využití, jak by tomu bylo např. u rozhodnutí o umístění stavby.

120. V této souvislosti krajský soud uvádí, že stavební úřad nevydal územní souhlas toliko pro přípojku na pozemku navrhovatelky, ale pro stavbu kanalizační splaškové přípojky (objekt SO 04) v rámci stavby: Splašková kanalizace Véska, Pohořany (SO 01) na všech následujících pozemcích: parc. č. X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, st. X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X v katastrálním území Pohořany na Moravě. Krajský soud z územního souhlasu dále zjistil, že jeho odůvodnění je založeno na nesprávném zjištění. Stavební úřad totiž sdělil, že podrobně posoudil oznámení o záměru v území a dospěl k závěru, že stavba splňuje podmínky dle § 96 stavebního zákona, zejména že se nachází v zastavěném a zastavitelném území. Tak tomu ale u pozemku parc. č. X není a nebylo. Mezi stranami není sporné, že pozemek parc. č. X se nacházel a stále nachází v nezastavitelném území. Krajský soud má tedy za to, že pozemek navrhovatelky nesplňoval podmínky, které zkoumal stavební úřad pro udělení územního souhlasu. Za této situace není argumentace navrhovatelky územním souhlasem, u kterého došlo k pochybení, a realizovanou kanalizační přípojkou na pozemku parc. č. X jakkoli relevantní.

121. Krajský soud uzavírá, že odpůrkyně nezměnila zařazení pozemku ani kategoricky možné stavby pro bydlení nevyloučila, ale podmínila budoucí řešení řádným posouzením vzájemných vlivů a střetů. Námitku proti konceptu ÚP Dolany vypořádala s uvedením konkrétních důvodů, její úvaha byla přezkoumatelná. Při vypořádání námitky proti návrhu ÚP Dolany odkázala na vypořádání obsahově shodné námitky totožného subjektu. Z uvedených důvodů není námitka ad I. b) důvodná. ad II. a) Neprokázání veřejného zájmu v rozporu s § 19 odst. 1 písm. c) stavebního zákona 122. Podle ustanovení § 19 odst. 1 písm. c) stavebního zákona úkolem územního plánování je zejména prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání.

123. Pozemek navrhovatelky parc. č. X v k. ú. Pohořany na Moravě nebyl v předchozím územním plánu obce z r. 2000 zařazen do zastavitelných ploch. Dle navrhovatelkou napadeného územního plánu ÚP Dolany je pozemek navrhovatelky plochou NZ1, R2 (BV), tedy rezervou pro plochy venkovského bydlení, která není a priori určena k výstavbě. Plocha NZ1, tedy je primárně určena pro zemědělskou produkci, příp. pro trvale travnaté plochy pro pastevectví, chov dobytka. Přípustným je použití pozemku pro zařízení zemědělské a lesnické výroby sezónního charakteru, pro drobné sakrální stavby, atd. O zemědělskou plochu se však jednalo i za předchozího územního plánu.

124. Za této situace, kdy fakticky prostřednictvím ÚP Dolany nedochází ke změně zařazení pozemku, neboť pozemek byl a je i nadále veden jako nezastavitelná plocha, nebyl pořizovatel územního plánu povinen zkoumat a doložit veřejný zájem, jak namítá navrhovatelka, neboť veřejný zájem podle § 19 odst. 1 písm. c) stavebního zákona se prověřuje a posuzuje pouze ve vztahu k provedení změn v území, tj. pouze tehdy, pokud ke změně v území dochází. V případě pozemku navrhovatelky však ke změně v území nedošlo a soudu tak není zřejmé, jak by mohlo být omezeno její vlastnické právo dle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Tato námitka není důvodná. ad II b) Rozpor s požadavky stavebního zákona z hlediska cílů a úkolů územního plánování 125. Nutno uvést, že navrhovatelka formulovala tuto žalobní námitku velmi obecně, jediným jejím konkrétnějším tvrzením je, že v územním plánu nelze nalézt přesvědčivou argumentaci pro to, z jakých konkrétních architektonických a urbanistických hodnot existujících v k. ú. Dolany pořizovatel vycházel.

126. Krajský soud nemohl přisvědčit ani této námitce navrhovatelky, neboť je vyvrácena obsahem přezkoumávaného územního plánu. Při přezkoumávání důvodů pro zamítnutí námitek navrhovatelky lze čerpat nejen z té části odůvodnění územního plánu, která je rozhodnutí o námitkách věnována, nýbrž i z předešlých částí odůvodnění územního plánu jako takového (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 24. 11. 2007, č. j. 1 Ao 5/2010-169).

127. Územní plán se na str. 18-19 přílohy č. 1 OOP č. 1/2016 v kapitole II. 5. v návaznosti na kapitoly I. 2. a I. 3. textové části, dále na kap. I. 3. a I. 6. věnuje souladu s cíli a úkoly územního plánování ve smyslu § 18 a násl. stavebního zákona s důrazem na požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území tak, jak požaduje stavební zákon v ustanovení § 53 odst. 4 písm. b) a c) stavebního zákona, dle něhož pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území, s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů. Podle ustanovení § 53 odst. 5 písm. a) stavebního zákona součástí odůvodnění územního plánu je kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu zejména výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4.

128. Konkrétní architektonické a urbanistické hodnoty byly vymezeny v kapitole I. 2.

2. ÚP Dolany nazvané: Koncepce ochrany a rozvoje kulturních a přírodních hodnot území, v níž jsou v souvislosti se zásadou ochrany kulturních hodnot mj. vyjmenovány památky místního významu v jednotlivých místních částech, jakožto historicky a architektonicky hodnotné stavby, s návazností na grafickou část územního plánu - výkres I. 2 Hlavní výkres, v němž jsou vyznačeny (v k. ú. Pohořany na Moravě toliko Dřevěná zvonice z r. 1930). Tato památka se nenachází na pozemku navrhovatelky, odpůrkyně tak neměla důvod se tímto ve vztahu k jejímu pozemku zabývat. ÚP Dolany vymezil další zásady, přičemž na pozemek navrhovatelky dopadá zásada 3. chránit volnou krajinu a nezastavěné území obce před zastavováním, kterou odpůrkyně při pořizování územního plánu ve vztahu k pozemku navrhovatelky respektovala, neboť její pozemek ponechala v souladu s touto zásadou beze změny, tj. jako nezastavitelný. ad II. c) Legitimní očekávání navrhovatelky 129. Krajský soud konstatuje, že navrhovatelkou tvrzená skutečnost, že jí bylo představiteli obce přislíbeno zařazení jejího pozemku v novém územním plánu do plochy pro bydlení venkovské (BV), není s to založit právní nárok na takové zařazení. Není tedy rozhodné, zda k takovému neformálnímu příslibu došlo či nikoli, neboť i kdyby tomu tak bylo, takový příslib nemůže založit legitimní očekávání určitého způsobu zařazení pozemku. Územní plán či jeho změny musí být vždy podrobeny řádnému řízení a vydává jej formou opatření obecné povahy zastupitelstvo obce (§ 54 stavebního zákona) jako samosprávný kolektivní orgán obce (§ 67 a násl. zákona č. 128/200 Sb., o obcích). Navrhovatelka tak nemohla na základě pouhého příslibu dojít k oprávněnému závěru o tom, že jí svědčí subjektivní právo na zařazení jejího pozemku do ploch BV, o legitimním očekávání ve smyslu ustanovení § 2 odst. 4 správního řádu, dle něhož mají správní orgány dbát, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, v případě navrhovatelky nelze vůbec hovořit.

130. Krajský soud pro úplnost dodává, že argumentace navrhovatelky kupní cenou předmětného pozemku není pro pořizování územního plánu jakkoli relevantní. Bylo na úvaze navrhovatelky, zda i v případě, že pozemek není zařazen do zastavitelných ploch, jej koupí. Proces přijímání územního plánu je velmi složitý, podílí se na něm mnoho subjektů, do jednotlivých skutečností mohou zasáhnout námitky či připomínky obyvatel obce a vlastníků nemovitostí, územní plán se může v průběhu pořizování průběžně změnit. Za této situace si navrhovatelka musela být vědoma rizika, že předmětný pozemek nemusí být zařazen do zastavitelných ploch. Tuto skutečnost však nelze klást k tíži odpůrkyně.

131. K otázce kanalizační přípojky krajský soud odkazuje na bod 119 odůvodnění tohoto rozsudku. ad II. d) Rozpor se stanovisky dotčených orgánů 132. Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, ve svém závazném stanovisku citovaném v příloze č. 1 OOP na str. 6 poslední odstavec, toliko upozornil odpůrkyni, že zamýšlené plochy bydlení by měly být navrženy tak, aby respektovaly stávající pozemní komunikace III. tříd a byly splněny požadavky § 4 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. (Dle tohoto ustanovení se plochy bydlení obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení). Krajský soud předně konstatuje, že tento požadavek se nijak nevztahuje k pozemku navrhovatelky, neboť její pozemek je R2 je pouze rezervou pro venkovské bydlení a požadavek krajského úřadu stejně jako § 4 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. se týká pouze zamýšlených ploch bydlení. Tvrzené nerespektování závazného stanoviska se tedy nepromítá v její ploše a tato námitka je soudem rovněž shledána nedůvodnou, neboť neshledal rozpor tohoto stanoviska s požadavky kladenými na pozemek navrhovatelky. Nadto je obsahem spisu následné stanovisko téhož orgánu ze dne 28. 1. 2016, v němž je uvedeno, že krajský úřad jako dotčený orgán příslušný k uplatnění stanoviska k územně plánovací dokumentaci z hlediska řešení silnic II. a III. tříd nemá připomínky.

133. Není pravdou, že by odpůrkyně nerespektovala stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru strategického rozvoje kraje ze dne 9. 9. 2015 (str. 8, kap. II. 3. 2. 2. přílohy č. 1 OOP bod 1.), jenž požadoval doplnění vazby na území sousedních obcí (cyklotrasy, cyklostezky a pěší stezky) ve výkrese širších vztahů, neboť tyto vazby se ve výkrese II. 3 širších vztahů, zpracovaném 8/2016, který je součástí grafické části územního plánu, nacházejí. Z vyhodnocení odpůrkyně reagující na předmětné stanovisko navíc nelze učinit závěr, který učinila navrhovatelka, a to že pořizovatel otázky širších vztahů zahrnul pouze do koordinačního výkresu (str. 44-45 návrhu). Navrhovatelka opět poukazuje jen na částečné vyhodnocení souladu se stanoviskem dotčeného orgánu, jak jej učinila odpůrkyně, neboť ve vyhodnocení odpůrkyně uvedla: „Bylo do územního plánu zapracováno, konkretizace vazeb cyklotras a pěších tras na sousední obce je ve větší podrobnosti znázorněna v Koordinačním výkrese.“ Z citovaného je zřejmé, že odpůrkyně požadavek krajského úřadu na doplnění vazby na území sousedních obcí ve výkrese širších vztahů zapracovala, což je potvrzeno grafickou částí územního plánu, a dále ve větších podrobnostech tutéž problematiku znázornila v koordinačním výkresu. Závěr navrhovatelky tak není správný a její námitka je nedůvodná III. Rozpor se zásadou proporcionality, subsidiarity a minimalizace zásahů 134. Krajský soud s ohledem na výše uvedené proto uzavírá, že v ÚP Dolany nalezl přesvědčivé odůvodnění spravedlivosti míry omezení vlastnického práva navrhovatelky zařazením jejího pozemku do plochy NZ1, R2 rezerva pro venkovské bydlení. Je nezbytné znovu zdůraznit, že v případě pozemku navrhovatelky nedochází ke změně zařazení jejího pozemku oproti původnímu územnímu plánu z r. 2006, neboť její pozemek byl a dle předmětného územního plánu je i nadále plochou nezastavitelnou. Z tohoto pohledu tak nedochází k zásahu do jejího vlastnického práva.

135. Na rozdíl od navrhovatelky krajský soud neshledal v zařazení pozemku parc. č. X do plochy NZ1 účelovým, diskriminačním, s prvky libovůle, jelikož nedošlo ke změně v neprospěch navrhovatelky. Odpůrkyně toliko nevyhověla navrhovatelce, aby byl zařazen do zastavitelných ploch. Nedošlo tak žádnému novému omezení vlastnického práva navrhovatelky, námitka není důvodná. F) Závěr 136. Územní plánování je prostředkem k harmonizaci poměrů na území jím regulovaném a umožňuje sladit veřejný zájem (včetně veřejného zájmu přesahujícího dimenze regulovaného území) s individuálními zájmy týkajícími se daného území. Soud v řízení o zrušení části opatření obecné povahy, jímž je územní plán, brání jednotlivce (a tím zprostředkovaně i celé politické společenství) před excesy a nedodržením zákonných mantinelů. Není jeho úkolem sám územní plány dotvářet.

137. Po pečlivém posouzení veškerých relevantních okolností a snesených argumentů dospěl krajský soud k závěru, že odpůrkyně dostála cílům a úkolům územního plánování vymezeným v § 18 a 19 stavebního zákona, vypořádala se s námitkami navrhovatelky proti napadené části územního plánu, a že nezařazení pozemku navrhovatelky dle jejího požadavku do plochy bydlení venkovské odpůrkyně dostatečným způsobem odůvodnila.

138. Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku návrh na zrušení výše uvedené části ÚP Dolany podle § 101d odst. 2 s. ř. s. jako nedůvodný zamítl. G) Náklady řízení 139. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že v řízení plně procesně úspěšná odpůrkyně má právo vůči navrhovatelce na náhradu nákladů řízení.

140. Náklady ve výši 12 342 Kč představují náklady za zastupování odpůrkyně advokátem, stanovené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) jako odměna za zastupování ve výši 9 300 Kč za 3 provedené úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT, tj. převzetí zastoupení, sepis repliky k žalobě ze dne 29. 1. 2019 a účast u jednání soudu (odměna za 1 úkon právní služby ve výši 3 100 Kč byla stanovena dle § 9 odst. 4 písm. d) a § 7 bod 5 AT), a dále náhrada hotových výdajů za provedené úkony ve výši 900 Kč (tj. 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT), to vše zvýšené o DPH z odměny a náhrad ve výši 2142 Kč (tj. 21 % z částky 10 200 Kč), neboť zástupce odpůrkyně je plátcem uvedené daně.

141. Odpůrkyni krajský soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení s ohledem na skutečnost, že vzhledem k velikosti obce Dolany přesahuje obhajoba územního plánu běžnou úřední činnost úředníků této obce, obzvláště s přihlédnutím k rozsahu podaného návrhu.

142. Vzhledem k odlišné úpravě s. ř. s. a o. s. ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s. ř. s., § 159, § 160 odst. 1 o. s. ř.), uložil soud navrhovatelům povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. Místo plnění určil soud dle § 149 o. s. ř.

Poučení