73 C 103/2015 - 373

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Kovářovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně]., IČ: [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované:[Jméno žalované]., IČ: [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalované], IČ [IČO žalované], sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o povolení služebnosti - nezbytné cesty dle ust. § 1029 NOZ takto:

Výrok

I. Povoluje se nezbytná cesta jako služebnost spočívající v právu průchodu a průjezdu osobními i nákladními vozidly bez časového omezení přes pozemek parc. č. [hodnota], ostatní plocha/jiná plocha, zapsaný na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k.ú. [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 11.1.2019 zhotoveným společností [právnická osoba]., [adresa], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a to ve prospěch každého vlastníka pozemku parc.č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, součástí tohoto pozemku je stavba č.p. [hodnota] a pozemku parc.č. [hodnota], ostatní plocha/jiná plocha zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k.ú. [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované úplatu za zřízení práva nezbytné cesty ve výši 1. 000 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení 357 078 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice, na účet Městského soudu v Brně, úplnou náhradu nákladů řízení, jejíž přesná výše a lhůta splatnosti bude stanovena samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25.5.2015 domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud rozhodl o povolení nezbytné cesty, a to jako služebnosti – práva chůze a jízdy přes pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [adresa] zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota] (dříve LV č. [hodnota]) u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj Katastrální pracoviště [adresa], v rozsahu vyznačeném geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 11.1.2019 zhotoveném společností [právnická osoba]., který je nedílnou součástí výroku rozsudku, a to pro každého vlastníka pozemku parc. č. [hodnota] a pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [adresa] zapsaného na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj Katastrální pracoviště [adresa]. Dále, aby žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalované za užívání nezbytné cesty částku určenou znaleckým posudkem.

2. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č.p. [hodnota] a pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], nemovitosti dlouhodobě využívala za účelem provozování své podnikatelské činnosti, tj. provozování dráhy, drážní dopravy a opravy drážních vozidel, k těmto nemovitostem neexistuje přístup z veřejné cesty. Přístup k nemovitostem byl historicky a v době podání žaloby realizován přes nemovitosti žalované parc. č. [hodnota] a také přes nemovitosti parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], které sousedí s nemovitostmi žalobkyně a jsou ve vlastnictví další osoby. Za účelem provádění oprav objektů, jejich nástavby a přístavby žalobkyně zpracovala projekt pro územní řízení, dle požadavku stavebního úřadu však chybí doložení přístupu k nemovitostem z veřejné komunikace. Před koupí výše označených nemovitostí, které mají být oprávněnými ze služebnosti, jednatel žalobkyně řešil situaci se správcem dotčených nemovitostí žalované, správce mu přislíbil souhlas s průjezdem na základě dohody stran za poplatek 1500-2000 Kč/měsíc. K uzavření dohody však nedošlo, neboť žalovaná odmítá souhlas s průjezdem přes své nemovitosti udělit s poukazem na významné omezení svých vlastnických práv. Žalobkyně se pokoušela vyřešit přístup přes jiné sousední pozemky, toto však není v daných poměrech reálně možné, za tímto účelem nechala zpracovat a v řízení předložila Studii dopravního napojení nemovitostí na veřejnou komunikační síť, zpracovanou [tituly před jménem] [jméno FO] v květnu 2016. Jediný vhodný přístup je ten, který uplatňuje podanou žalobou, „zatížená“ část pozemku žalované je využívána mnoha nájemci areálu právě za účelem chůze a jízdy, cesta je zde zbudována a byla zde i historicky realizována, nejedná se tedy o nepřiměřený zásah do práv vlastníka dotčeného pozemku. V současné době žalobkyně nemůže pro postoj žalované své nemovitosti využívat.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí, přičemž namítala, že žalobkyně při odkoupení svých nemovitostí jednala s hrubou nedbalostí, když si nezajistila řádný přístup ke svým nemovitostem z veřejné cesty a nyní se toho domáhá na úkor zájmu žalované. Areál, přes který má být služebnost zřízena, je využíván k pronájmu skladovacích prostor, došlo by k ohrožení bezpečnosti, ohrozilo by to další komerční zájmy žalované. Žalobkyně předmětné nemovitosti nabyla za stavu, kdy k nim měla přístup pouze po kolejích železniční vlečky, při osobním jednání v roce 2011, na které žalobkyně poukazuje nejednala s žalovanou, ale pouze se zástupcem nájemce objektu, který upozorňoval, že dohodu je třeba uzavřít s majitelem nemovitostí, to se však nikdy nestalo a žalobkyně v předmětné záležitosti kontaktovala žalovanou až v polovině roku 2014. Nedbalý postup žalobkyně proto nemůže jít k tíži žalované, která poukazuje také na to, že žalobkyně zakoupila své nemovitosti ve stejné lokalitě za podstatně nižší cenu než žalovaná, tedy účelově levně, neboť k nim měla omezený přístup, o čemž věděla, jejím cílem bylo zhodnotit svůj majetek za současného krácení práv žalované. Dále žalovaná namítá, že se jedná o uzavřený a oplocený areál, přes který nelze ve smyslu ust. § 1032 odst. 2 obč. zák. nezbytnou cestu zřídit. V průběhu řízení žalovaná předložila Vyjádření k alternativní možnosti přístupu/příjezdu k areálu žalobkyně z 22.7.2022 s tím, že existuje jiné řešení pro zřízení přístupu k nemovitostem žalobkyně z veřejné cesty, než kterého se žalobkyně domáhá touto žalobou. Dále pak namítala, že nezbytná cesta je žádána pouze pro účely opravy stávajících objektů, jejich nástavby a přístavby, přičemž takovéhoto účelu lze dosáhnout postupem dle § 1021 či 1022 obč. zák. či postupem dle stavebního zákona. Účel způsobu využití staveb žalobkyně byl i v minulosti zajišťován prostřednictvím železničních kolejí, aniž by musely být využívány a zatěžovány nemovitosti žalované.

4. Mezi stranami bylo nesporné, že k předmětným nemovitostem žalobkyně neexistuje přístup z veřejné cesty (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), v řízení byl pak provedeným dokazováním zjištěn následující skutkový stav.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], číslo LV [hodnota] z 15.5.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] jehož součástí je stavba č.p. [hodnota] a pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], číslo LV 7069 z 22.1.2018 bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 12 119 m2 je žalovaná - [hodnota] development otevřený podílový fond, IČ [IČO žalované], sídlem [Adresa žalované], obhospodařovaný investiční společností [Jméno žalované].. IČ [IČO], se sídlem [adresa]. Podkladem pro zápis vlastnictví bylo Prohlášení o vzniku práva přeměnou právnické osoby fúzí ze dne 2.11.2017.

7. Ze smlouvy o nájmu uzavřené dne 29.10.2004 mezi [právnická osoba]. jako pronajímatelem a současně vlastníkem „objektu“ a [právnická osoba] (žalobkyně) jako nájemcem byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl pronájem objektu inv. č. [hodnota]-148 o zastavěné ploše 249 m2 na pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], za účelem garážování lokomotivy, smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1.11.2004 do doby prodeje objektu nájemci, roční nájemné činilo 149 400 Kč.

8. Z kupní smlouvy uzavřené dne 20.2.2012 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]. jako prodávající a [právnická osoba] (žalobkyně) jako kupující uzavřely smlouvu, na základě které došlo k převodu vlastnictví nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa] v katastru nemovitostí vedeném u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], stavby č.p. [hodnota] – stavba pro výrobu, na pozemku p.č. [hodnota] a dále pozemku p.č. [hodnota] o výměře 261 m2- zastavěná plocha a nádvoří a pozemku [hodnota] o výměře 379 m2 ostatní plocha – jiná plocha, vše za kupní cenu 1 500 000 Kč. Pozemek parc. č. [hodnota] byl zatížen ve prospěch [právnická osoba]. věcným břemenem práva a provozování zařízení distribuční soustavy v rozsahu geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]. K těmto převáděným nemovitostem bylo ve prospěch prodávající zřízeno předkupní právo. Dále se kupující ve smlouvě zavázal, že bude spravovat příjezdovou kolej os převáděné stavby pro výrobu a skladování č.p. [hodnota] až po nejbližší výhybku a v této souvislosti na sebe přebral náklady a povinnosti s její řádnou údržbou. Dále bylo ve smlouvě konstatováno, že s ohledem na drážní zákon si jsou účastníci kupní smlouvy vědomi povinnosti vlastníka pozemku p.č. [Anonymizováno] umožnit průjezd po železničních kolejích.

9. Z Obchodního rejstříku bylo zjištěno, že předmětem činnosti žalobkyně je mimo jiné oprava ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů a provozování dráhy a drážní dopravy. Žalovaná je investiční společností.

10. Z projektu pro územní řízení „Opravna drážních vozidel“ vypracovaného v březnu 2013 společností [právnická osoba]. bylo zjištěno, že objekt č.p. [hodnota] na parc.č. [hodnota] byl původně využíván jako remíza pro opravu drážních vozidel, pozemek parc. č. [hodnota] ve vlastnictví [Anonymizováno] je navržen pro umístění příjezdné komunikace a parkoviště. Účelem stavby a jejího užívání je funkce opravárensko administrativní, opravy jsou zaměřeny na železniční kolejová vozidla. Stavba objektu se nachází v ochranném pásmu dráhy (železniční dopravní cesty). Možnost napojení na veřejnou dopravní infrastrukturu je řešena tak, že přístup a příjezd do areálu je z [adresa] nájezdem do areálu [Anonymizováno], dále po vnitroareálových komunikacích a zpevněných plochách tohoto areálu k bráně v oplocení k místu přístupu do areálu žalobkyně p.č. 2252/26.

11. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 1.2.2021, výpisu z katastru nemovitostí a geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 7.5.2020 zhotoveného společností [právnická osoba]. bylo zjištěno, že mezi pozemky ve vlastnictví žalobkyně parc. č. [hodnota] a ve vlastnictví žalované parc.č. [hodnota] se nachází pozemky parc. č. [Anonymizováno], které jsou ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], tato společnost zřídila smluvně na těchto svých pozemcích ve prospěch pozemku žalobkyně parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č.p. [hodnota] a parc. č. [hodnota] věcné břemeno – služebnost stezky a cesty, spočívající v právu každého vlastníka oprávněných pozemků chodit po služebných pozemcích, v právu vjezdu a výjezdu přes služebné pozemky a zajišťující přístup k oprávněným pozemkům v rozsahu vyznačeném geometrickým plánem, který je nedílnou součástí smlouvy. Služebnost stezky a cesty je zřízena jako časově neomezená a vztahuje se na každého dalšího vlastníka služebných pozemků ve prospěch pozemků oprávněných. Služebnost byla zřízena za jednorázovou náhradu 150 000 Kč. Zápis služebnosti v katastru nemovitostí byl proveden dne 26.3.2021.

12. Z podnájemních smluv uzavřených ze dne 30.12.2011, dne 25.11.2010 a dne 4.3.2013 (č.l. 4-48 spisu) bylo zjištěno, že areál žalované, ve kterém se nachází nemovitosti, na kterých by měla být zřízena služebnost je využíván za účelem nájmu a podnájmu nebytových prostor (sklady zboží), vlastníkem nemovitostí v době uzavírání smluv byla společnost [Anonymizováno] development, uzavřený investiční fond, a.s., jednající předsedou představenstva [tituly před jménem] [jméno FO], která nemovitosti pronajímala společnosti [právnická osoba]. jednající předsedou představenstva [tituly před jménem] [jméno FO],. [právnická osoba]. byla současně provozovatelem nemovitostí a uzavírala dále podnájemní smlouvy.

13. Z dopisu jednatele žalobkyně [jméno FO] ze dne 21.1.2015 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala [hodnota] development, uzavřený investiční fond, a.s. prostřednictvím předsedy představenstva společnosti [tituly před jménem] [jméno FO] a žádala o uzavření dohody o užívání cesty k předmětným nemovitostem žalobkyně přes pozemek právního předchůdce žalované, neboť k nemovitostem nemá přístup z veřejné cesty a příjezd přes pozemek p.č. [hodnota] byl řešen tímto způsobem již v minulosti. Žalobkyně v dopise navrhuje možnosti dohody a uvádí, že před odkoupením nemovitostí byla správcem areálu žalované možnost průjezdu přislíbena za úplatu 2500 Kč měsíčně.

14. Z dopisu předsedy představenstva právní předchůdkyně žalované [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 4.2.2015 bylo zjištěno, že žalovaná odmítá o možnosti zřízení nezbytné cesty na svých nemovitostech ve prospěch nemovitostí žalobkyně jednat. Předseda představenstva [tituly před jménem] [jméno FO] ve sdělení výslovně uvádí, že o nastalé situaci je informován, neboť se nejedná o první žádost žalobkyně, a opakuje zamítavé stanovisko, které žalobkyně obdržela již dříve, a to s odůvodněním, že dle vyjádření právního oddělení by společnost riskovala významné omezení svých vlastnických práv a vyloučení možnosti společnosti disponovat se svým majetkem zamýšleným způsobem.

15. Z výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že asi od roku 2008 vykonával funkci ředitele správy nemovitostí společnosti [právnická osoba], která spravovala objekty společnosti [Anonymizováno] development, mezi nimi i objekt na [adresa], kde se nachází předmětné nemovitosti žalované. Objekt byl původně podniku Zelenina, tento podnik vlastnil také železniční vlečku na těchto pozemcích. Vlečku spravovala společnost žalobkyně, a to po dobu cca dvou let, než došlo ke zrušení vlečky. Cestu, na které se nyní žalobkyně domáhá zřízení služebnosti historicky využívali zaměstnanci žalobkyně při příjezdu do práce, zaměstnanci vrátnice je znali, jednalo se o jízdy sporadické a neoficiální. Jednatel žalobkyně pan [jméno FO] svědka oslovil, ohledně možnosti zajištění přístupu k objektu žalobkyně přes pozemek právní předchůdkyně žalované, byly předjednány „nějaké teoretické podmínky“, jak by záležitost mohla být vyřešena. Svědek však jednateli žalobkyně sdělil, že je třeba jednat s majitelem objektu [hodnota] development. Společnosti [právnická osoba] a [Anonymizováno] development byly propojeny osobou pana [jméno FO]. Svědek [jméno FO] zastupoval žalovanou při jednání na mediaci v průběhu tohoto soudního řízení, k dohodě mezi stranami však nedošlo, neboť žalovaná má zato, že žalobkyně při nabytí nemovitostí podcenila situaci, když neměla zajištěn k nemovitostem přístup a stranu žalovanou by zřízení služebnosti jako vlastníka nemovitosti poškozovalo, na tomto názoru [tituly před jménem] [jméno FO] setrval, a proto k dohodě nebylo možno dospět.

16. Z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že svědkyně je od roku 2015 zaměstnána na pozici vedoucí správy majetku společnosti [právnická osoba], včetně areálu na [adresa], provoz v areálu je nepřetržitý, po 24 hodin denně je zde vrátnice obsazená službou, do areálu vjíždí osobní i nákladní vozidla s návěsem, průjezd vozidel je evidován, povolením služebnosti žalobkyně by se zvýšila četnost průjezdu vozidel do areálu a muselo by se vyřešit zabezpečení brány na hranici pozemků, přístup by byl v místě současné panelové vozovky na okraji pozemku od vrátnice k bráně. Před branou jsou dvě parkovací místa, která jsou taktéž pronajímána. V současné době není cesta žalobkyní využívána. Areál je monitorován kamerami a hlídací službou.

17. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že jednatel žalobkyně pan [jméno FO] je jeho tchán, a protože věděl, že svědek je obchodním partnerem [tituly před jménem] [jméno FO] ( předsedy představenstva [Anonymizováno] Development), požádal ho, aby sjednal s [tituly před jménem] [jméno FO] schůzku, kde se měla řešit příjezdová cesta přes pozemek „ve vlastnictví firmy pana [jméno FO]“ na pozemek žalobkyně, který si chtěl jednatel žalobkyně zakoupit. Historicky byla k nemovitostem využívána cesta přes pozemky žalované, jednání nevedla k dohodě a žalobkyně zakoupila nemovitosti, aniž by k dohodě došlo.

18. Z výpovědi svědka [právnická osoba] bylo zjištěno, že pracoval od roku 1997 do roku 2012 jako vedoucí provozu vleček a byl obeznámen se situací na předmětných nemovitostech žalobkyně i žalované. Před „[hodnota]“ vlastnil areál žalované podnik Zeleniny, byla zde provozována vlečka, po odkupu areálu „[hodnota]“, byla postupně vlečka Zeleniny zrušena. Žalobkyně zajišťovala údržbu lokomotiv na vlečkách a jejich opravy. Zaměstnanci žalobkyně historicky využívali k přístupu do areálu žalobkyně jako příjezdovou cestu, cestu v areálu Zeleniny, běžně tam jezdili denně, osobními vozidly a v případě potřeby i vozidly nákladními, od roku 2010 se činnost vleček utlumovala a příjezdy nebyly tak časté. Jiný přístup k nemovitostem ze silnice, než přes pozemek žalované není, bývá však využíván i přístup po kolejích. Svědek nikdy nezaznamenal problém s tím, že by bylo ze strany žalované v příjezdu přes její pozemek bráněno, ani tehdy, pokud se jezdilo přes vrátnici, cestu přestali využívat v době, kdy došlo k prodeji nemovitostí žalobkyni.

19. Z vyjádření k alternativní možnosti přístupu/příjezdu k areálu žalobkyně ze dne 22.7.2022 zpracovaného společností Znalci a odhadci – znalecký ústav, spol. s r.o. bylo zjištěno, že na žádost žalované bylo zpracováno vyjádření k možnosti řešení komunikačního napojení areálu žalobkyně na veřejnou síť městských pozemních komunikací. Areál je obklopen sousedními pozemky ve vlastnictví třetích osob bez přístupu/příjezdu na veřejnou síť městských pozemních komunikací. Objekt žalobkyně sloužil původně jako opravárenské zařízení lokomotiv a drážních vozidel, je průjezdný pouze pro kolejovou dopravu. Po právní stránce není přístup/příjezd k areálu zajištěn, doposud byl prováděn přes areál žalované od jihovýchodu. Žalovaná s tímto zatížením svých nemovitostí nesouhlasí, navrhuje napojení na veřejnou cestu přes pozemky [právnická osoba], [právnická osoba]. a [právnická osoba], po technickém posouzení byl učiněn závěr, že zajištění přístupu v takovéto předpokládané variantě (od severozápadu) by předpokládalo úpravu terénu svahu, jehož profil umožňuje projet pouze osobním automobilům či dodávce/obytnému automobilu, nikoliv vozidlům nákladním, dále by bylo nutno řešit zadláždění svahu panely a stejně tak i kolejový svršek až k areálu žalobkyně, existence výhybek kolejových tratí nebyla posuzována a tento návrh nebyl ani řešen s ostatními dotčenými subjekty.

20. Ze Studie dopravního napojení areálu žalobkyně na veřejnou komunikační síť vypracované [tituly před jménem] [jméno FO] v květnu 2016 na žádost žalobkyně bylo zjištěno, že studie řešila technické možnosti jednotlivých variant napojení areálu žalobkyně na veřejnou cestu, a to z důvodu nutnosti zajištění příjezdu automobilů zajišťujících provoz, přístup pracovníků obsluhy a současně příjezd vozidel Záchranné služby a hasičského záchranného sboru pro případ nehody. Studie neřešila vlastnické vztahy dotčených nemovitostí. Z posouzení vyplynulo, že areál žalobkyně je zcela obklopen parcelami v majetku jiných vlastníků a není přímo navázán na veřejnou komunikační síť. Areál se dle územního plánu města [jméno FO] nachází v prostoru vlečkových tratí, odpovídá účelu činnosti žalobkyně tj oprava a údržba kolejových vozidel. Sousední pozemky parc. č. 2299/6 jsou určeny jako plochy pro železniční tratě, ostatní sousedící pozemky jsou určeny pro průmyslovou výrobu. Bez dopravního napojení na veřejnou cestu nelze areál žalobkyně provozovat, bez využití sousedních parcel není dopravní napojení možné. Ve studii byly posuzovány čtyři varianty možného umístění příjezdové komunikace.

21. Studie na rozdíl od výše uváděného vyjádření k alternativní možnosti přístupu/příjezdu k areálu žalobkyně ze dne 22.7.2022 předloženém žalovanou dospívá k závěru, že napojení areálu na komunikaci směrem severozápad není možné, neboť je na pozemku par.č. 2270/1 umístěno rozvětvené kolejiště vlečkových tratí a nelze křížit komunikací takové množství kolejí, ve kterých jsou navíc umístěny výhybky kolejových zhlaví.

22. Napojení jihovýchodním směrem, by znamenalo umístění příjezdové komunikace přes pozemky [právnická osoba]., [právnická osoba], [právnická osoba]. a konečně i žalované, navíc je v tomto prostoru uvažováno o umístění stavby „Modernizace trati [adresa]“, kdy dochází k rozšíření kolejiště.

23. Napojení ze směru severovýchod – příjezdová komunikace by byla umístěna v sousedním areálu vlastníka [právnická osoba], technicky by nebylo složité, problémem však je existující technologické uspořádání prostoru, kde se nachází venkovní skládkové plochy obsluhované jeřáby. Pro pohyb vozidel i osob v prostoru obsluhovaném jeřáby pak platí přísné bezpečnostní předpisy, což by přístup do areálu žalobkyně značně ztížilo.

24. Poslední varianta, zajištění přístupu/příjezdu směr jihovýchod je navrhována přes pozemek žalované, mezi tímto pozemkem a pozemkem žalobkyně je vlečková kolej na pozemku [právnická osoba], tuto kolej lze opatřit přejezdovou úpravou a lze zachovat i její funkci, technické řešení průjezdu mezi areály žalobkyně a žalované není složité. Napojení na komunikaci přes areál žalované je uvažováno ve dvou variantách, a to ve směru k [adresa], který je funkční bez úprav či ve směru do [adresa], zde by bylo nutné vytvořit novou vjezdovou vrátnici a propojit zpevněné plochy v areálu sjezdem na místní komunikaci.

25. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-277/2022 zpracovaného společností [právnická osoba]. dne 6.9.2022 bylo zjištěno, že znalecká kancelář na zadání soudu posuzovala otázku výše tržní či obvyklé ceny sjednávané v obdobných případech za zatížení pozemku služebností práva chůze a jízdy přes pozemek žalované v rozsahu vyznačeném geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 11.1.2019 zhotoveného společností [právnická osoba]. s přihlédnutím k míře omezení vlastníka zatíženého pozemku a snížení hodnoty tohoto pozemku. Pozemek parc. č. [hodnota] (dle KN ostatní plocha/jiná plocha) se nachází v rámci „skladovacího areálu“, který byl vybudován cca v 60. letech 20. století a sídlil zde podnik [Anonymizováno], v 70. letech byla do areálu zavedena železniční vlečka, která byla v roce 2009 úředně zrušena. V současnosti je areál pronajímán různým subjektům převážně pro skladování. Na pozemku parc. č. [hodnota] se nachází zpevněná vnitroareálová komunikace, zpevněné, ale v menší míře i nezpevněné vnitroareálové plochy a bývalá železniční vlečka. Podle žalobou požadovaného rozsahu zatížení pozemku nezbytnou cestou vymezenou v geometrickém plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], je v současné době převážná část této komunikace užívána jako jednosměrná, doprovozená svislým dopravním značením, aby areál fungoval dle stávajícího rozsahu, bude muset být tato část pozemku využívána vždy jako obslužná vnitroareálová komunikace a není proto znalcem uvažováno, že by měla být v současné době zastavěna.

26. Přístup a příjezd k areálu z veřejné komunikace je možný ze severní strany z [adresa]. Podle v současnosti platného územního plánu statutárního města [jméno FO] je zatěžovaný pozemek veden ve stabilizované stavební ploše pracovních aktivit, funkční typ – plocha pro výrobu, pozemek je zatížen zástavními právy. Ve znaleckém posudku byly zpracovány pro porovnání dvě metody ocenění, a to jednak metodikou dle zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a vyhl. č. 441/2013 Sb. a jednak ocenění věcného břemene na tržní bázi – pro výpočet užitku je služebnost přirovnána k pronájmu pozemků, znalecký posudek vychází ze srovnávací metody a je dostatečným způsobem v tomto směru odůvodněn. Podle geometrického plánu činí plocha zatížení 541 m2, uvažováno bylo zřízení služebnosti natrvalo. Při výpočtu ceny služebnosti dle oceňovací vyhlášky (cenového předpisu) byla stanovena cena práva odpovídající služebnosti práva chůze a jízdy přes pozemek p.č. [hodnota] na LV č. [hodnota] pro k.ú.[adresa], obec [adresa], kraj [Anonymizováno], v rozsahu vyznačeném geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 11.1.2019 částkou 790 381 Kč. Na základě analýzy popsané v posudku byla stanovena tržní hodnota služebnosti částkou 819 537 Kč, přičemž znalec zohlednil a při své výpovědi před soudem dále vysvětlil, jakým postupem vyčíslil předpokládanou spoluúčast oprávněného ze služebnosti na nákladech údržby cesty, vycházel z informací poskytnutých mu zástupcem žalované, který sdělil, že náklady na opravu za rok 2021 činily 29 000 Kč a na ostrahu areálu 69 000 Kč za měsíc. Znalec zohlednil přibližný počet nájemců areálu cca 50 a vycházel také ze svých zkušeností. Konkrétní a přesnější informace (prokazatelnou výši nákladů na údržbu cesty, ostrahu, nájemní smlouvy) však k dispozici neměl. V případě, že by nebylo uvažováno o nákladech na zachování a opravy věci dle dohody stran, promítlo by se to do tržní ceny předmětné služebnosti (specifikované v tabulce posudku a vysvětlené znalcem při jednání) tak, že tržní cena služebnosti by činila 1 031 427 Kč. Pokud žalovaná uváděla, že před branou v zadní části pozemku jsou dvě parkovací místa, toto zohledněno nebylo, neboť se jedná o jednosměrnou komunikaci, která takto slouží ke svému účelu, místa při místním šetření nebyla označena jako parkovací, a i kdyby tomu tak bylo, při použití metody potenciálního nájemného při stanovení tržní ceny služebnosti by se tato skutečnost ve výsledné částce nepromítla. Dále znalec uvedl, že v současné době se zřízení služebnosti nepromítne do hodnoty nemovitostí žalované z pohledu obchodování, neboť potencionální kupující zájemce by kupoval areál tak, jak je doposud užíván, nedochází k účelové změně využití areálu, cesta je využívána a je potřebná jako komunikace, zatěžovaná část pozemku činí cca 500 m2, tedy poměrně malá část z celkové plochy areálu.

27. Při právním posouzení věci aplikoval soud podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) ustanovení tohoto zákona.

28. Podle ust. § 1029 o.z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

29. Podle ust. § 1030 odst. 1 o.z. za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.

30. Podle § 1032 odst. 1 soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

31. Podle § 1032 odst. 2 o.z. nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

32. Podle § 1033 odst. 1 o.z. obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § 1029 odst. 2 o.z.

33. Podle § 1021 o.z. vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou.

34. Po provedeném dokazování a zjištění výše popsaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že jsou naplněny podmínky pro to, aby žalobě o zřízení služebnosti v rozsahu uvedeném ve výroku I tohoto rozsudku bylo vyhověno.

35. Žalobkyně jako vlastník ze služebnosti oprávněných předmětných nemovitostí nemá k těmto nemovitostem přístup z veřejné cesty, proto nemůže na svých nemovitostech řádně hospodařit a užívat je. Žalobkyně je obchodní společností, jejímž předmětem činnosti je mimo jiné oprava ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů a provozování dráhy a drážní dopravy. Historicky předmětné nemovitosti v souvislosti se svou podnikatelskou činností využívala, a to přibližně od roku 2004, kdy nemovitosti užívala jako nájemkyně a následně v roce 2012 se na základě kupní smlouvy stala jejich vlastníkem. Přístup k pozemkům a drážní budově byl v minulosti vždy zajištován jednak po kolejích a dále byl zaměstnanci žalobkyně uskutečňován také přes areál žalované (dříve areál „[právnická osoba] to v místech nyní zřizované služebnosti, vymezené geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno]. Na zatěžovaném pozemku parc. č. [hodnota] byl v 60. letech 20. stolení vybudován a sídlil zde skladovací areál podniku Ovoce-Zelenina, v 70. letech byla do areálu zavedena železniční vlečka, o jejíž údržbu se starala také žalobkyně. Tato vlečka byla cca v roce 2009 poté, kdy parc. č. [hodnota] nabyla do vlastnictví právní předchůdkyně žalované [hodnota] development, a.s., zrušena. Žalovaná je investiční společností, areál je až do současné doby využíván komerčně za účelem pronájmu skladových prostor různým nájemcům, je oplocený, u vjezdu je závora a nepřetržitá hlídací služba. Příjezd pro vozidla byl vždy uskutečňován po stávající zpevněné vnitroareálové komunikaci, která je stále za účelem vjezdu všech typů vozidel takto doposud využívána. Mezi pozemkem žalobkyně p. č. [hodnota] a pozemkem žalované parc. č. [hodnota] se nachází další pozemky parc. č. [Anonymizováno], které jsou ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]. a na těchto pozemcích byla ve prospěch předmětných pozemků žalobkyně (i vlastníků budoucích), smluvně zřízena časově neomezená služebnost stezky a cesty. Na hranici pozemku žalované p.č. [hodnota] a pozemků p.č. [Anonymizováno] se nachází uzamykatelná brána, areál žalované je z důvodu bezpečnosti opatřen také kamerovým systémem, tímto způsobem je zajišťována bezpečnost a zřízením služebnosti tedy nebude významným způsobem zhoršena.

36. Jednatel žalobkyně v době koupě nemovitostí v roce 2012 vycházel z daných historických poměrů a příslibu správce dotčených nemovitostí o možnosti uzavření dohody o povolení služebnosti. Předseda představenstva právní předchůdkyně žalované [tituly před jménem] [jméno FO] však zaujal opačné stanovisko a k dohodě o zřízení přístupu k nemovitostem žalobkyně přes pozemek žalované se před podáním žaloby a ani v průběhu soudního řízení nepodařilo dospět. Zaměstnancům žalobkyně byl přístup přes pozemek žalované, který do té doby využívali, zcela znemožněn. Žalovaná namítala, že žalobkyně nabyla nemovitosti účelově za nižší cenu, než za kterou nabyla nemovitosti ve stejné lokalitě žalovaná a že absenci přístupu k nemovitostem si zavinila sama žalobkyně z hrubé nedbalosti, když nemovitosti nabyla, aniž by k nim měla přístup z veřejné cesty. Tento názor žalované soud nesdílí. Žalovaná při své úvaze vychází pouze z porovnání kupních cen za nemovitosti, nezohledňuje však a účelově již přehlíží další podstatné okolnosti, za nichž žalobkyně nemovitosti nabývala např. konkrétní podmínky kupních smluv, závazky a povinnosti žalobkyně z nich plynoucí, způsob využití nemovitostí, historický vývoj událostí aj.

37. V řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně při nabytí nemovitostí jednala účelově tak, aby je na úkor žalované či její předchůdkyně levně získala, neboť k nim byl pouze omezený přístup, a že cílem žalobkyně bylo zhodnotit svůj majetek za současného krácení práv žalované. Žalobkyně nabývala nemovitosti za účelem své podnikatelské činnosti tj mimo jiné opravy a údržby drážních vozidel, předmětnou činnost přitom na nemovitostech dlouhodobě řadu let vykonávala, a to ještě před tím, než své nemovitosti nabyla žalovaná (její právní předchůdkyně). V kupní smlouvě, kterou bylo zřízeno i předkupní právo prodávajícího, se žalobkyně jako kupující mimo jiné zavázala spravovat příjezdovou kolej os převáděné stavby a přebírala na sebe náklady a povinnosti spojené s její řádnou údržbou. Žalovaná i její právní předchůdkyně (propojené osoby) v době, kdy své nemovitosti nabývaly, musely vědět a věděly o tom, že cesta je v rozsahu vymezeném geometrickým plánem č. č. [hodnota]-[Anonymizováno] zaměstnanci žalobkyně využívána. Žalobkyně v minulosti spravovala i železniční vlečku, která vedla do areálu žalované (dříve Zeleniny“). Mezi pozemky je brána, kterou zaměstnanci žalobkyně při průchodu a průjezdu po cestě na pozemku žalované využívali. Nemovitosti žalobkyně v podstatě nelze pro jiný účel, než je předmět činnosti žalobkyně, využívat a nelze tedy dovozovat, že by žalobkyně měla při nabývání těchto nemovitostí jiný developerský záměr, či že by se chtěla na úkor žalované tímto způsobem obohacovat. Žalobkyně při nabytí nemovitostí nejednala hrubě nedbale, kupovala je v době, kdy zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník ještě nebyl účinný, v řízení nebyly tvrzeny ani zjištěny skutečnosti, pro které by mohlo být dovozováno, že by žalobkyně jednala v rozporu s dobrými mravy či spekulativně.

38. Z důvodu neschopnosti stran dospět k nalezení smírného řešení pak žalobkyně byla, a doposud je, fakticky vyloučena z možnosti řádného užívání svých nemovitostí a hospodaření na nich. Dospět k dohodě stran příp. [hodnota] řešení sporu se nepodařilo ani za opakovaných ingerencí soudu či prostřednictvím mediace, přičemž je nepochybné, že dohoda stran by byla účelným, efektivním a hospodárným řešením takovéhoto typu sporu. Je zjevné, že pokud by nedošlo ke zřízení služebnosti a zajištění přístupu k nemovitostem žalobkyně z veřejné cesty, nebylo by možno do budoucna tyto nemovitosti řádně užívat, což není ani v obecném zájmu. Přístup pouze po kolejích a železniční vlečce nelze v tomto směru považovat za řádný přístup z veřejné cesty a není zcela jistě dostačující pro to, aby žalobkyně mohla své vlastnické právo řádně vykonávat. Řešení, které bylo soudem zvoleno a rozsah služebnosti vymezený geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 11.1.2019, zhotoveným společností [právnická osoba]., je pro žalovanou nejméně zatěžující, její areál bude i nadále fungovat ve stejném rozsahu, cesta byla a je stále využívána jako obslužná vnitroareálová komunikace pro všechny typy vozidel. Soud vychází ze stavu, který je zde dán v době vyhlášení rozsudku dle § 154 odst. 1 o.s.ř. V případě, že žalovaná změní do budoucna svůj záměr k využívání areálu a dojde k podstatné změně poměrů, může dojít i ke změně služebnosti – nezbytné cesty/stezky. Nicméně jedná se o část pozemku na okraji areálu, blízko plotu, který hraničí s pozemkem společnosti [právnická osoba]. a lze tedy důvodně předpokládat, že i v případě výstavby jiných objektů, než jsou skladovací prostory, bude tato část nemovitostí účelově vhodná právě jako komunikace, tak jak ostatně uváděl i znalec ve své výpovědi a vyplynulo to i z místního šetření soudu. Zvažované alternativní možnosti jiných přístupů, jsou-li vůbec reálně možné, jsou buď nedostatečné či by zatěžovaly více vlastníků, vyžádaly by si nákladné stavební úpravy a neumožnily by navíc ani průjezd všem typům vozidel. Varianta navrhovaná žalobkyní v žalobě byla tedy i soudem posouzena jako nejvhodnější s poukazem na Studii dopravního napojení předloženou žalobkyní i vyjádření k alternativní možnosti přístupu/příjezdu předložené žalovanou. Rozsah služebnosti byl zejména z důvodu právní jistoty a stabilizace komplikovaných vztahů stran sporu, s ohledem na výše popsané místní poměry, stanoven nepřetržitě bez časového omezení pro všechna vozidla, neboť v takovémto rozsahu je cesta využívána žalovanou a zejména nájemci žalované. Služebnost nezbytné cesty a stezky v takovémto rozsahu byla smluvně zřízena i mezi žalobkyní a vlastnicí pozemku, který leží mezi pozemky dotčenými. Rozsah služebnosti byl pak soudem zohledněn i při stanovení výše úplaty. Není pravdivá námitka žalované, že žalobkyně žádá nezbytnou cestu pouze pro účely údržby a obhospodařování nemovitých věcí v rozsahu spadajícím pod ust. § 1021 či 1022 o.z. za účelem stavebních prací a účelu by bylo možno dosáhnout postupem podle stavebního zákona. Žalobkyně ke svým nemovitostem nemá žádný jiný přístup z veřejné cesty, problémy mezi stranami nastaly právě v době, kdy se žalobkyně snažila z důvodu rekonstrukce objektu a získání stavebního povolení dohodnout na zřízení služebnosti s žalovanou obligačně, toto však z výše popsaných důvodů nebylo možné. Vzhledem k neexistenci přístupu z veřejné cesty k nemovitostem žalobkyně je zjevné, že přístup pouze „po kolejích“ není objektivně dostačující, ať již z důvodu nutnosti příjezdu automobilů zajišťujících provoz, přístupu zaměstnanců či příjezdu vozidel integrovaného záchranného systému. Daného účelu tedy nelze dosáhnout jiným vhodnějším způsobem. Areál žalobkyně není ve smyslu ust. § 1032 odst. 2 o.z. prostorem uzavřeným za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, naopak slouží třetím osobám k nájmu skladovacích prostor (s poukazem např. na rozhodnutí sp. zn. II ÚS 1587/20, 22 Cdo 1826/2020, 22 Cdo 2365/2017 a závěry v nich uvedené).

39. Při stanovení výše úplaty za omezení vlastnického práva žalované zřízením služebnosti přihlížel soud především k výše popsaným okolnostem, za nichž nemovitosti zůstaly bez přístupu k veřejné cestě (v minulosti nemovitosti dlouhodobě sloužily svému účelu, přístup k nim byl bez problémů zajišťován přes areál státního podniku Zeleniny, problémy nastaly poté, kdy „areál Zeleniny“ zakoupil další vlastník), dále bylo přihlédnuto k historickému vývoji vlastnických vztahů v dané lokalitě i k nemožnosti uzavření dohody zejména z důvodu odmítavého stanoviska a přístupu ze strany žalované. Při určení konkrétní částky pak soud zohlednil především částku stanovenou na základě znaleckého posudku, který hodnotu stanovil jednak na základě hledisek tržních, přičemž závěr zcela korespondoval i s oceněním dle cenových předpisů, dále bylo přihlédnuto k tomu, že nedochází ke změně účelu, pro který je zatěžovaná část pozemku využívána, jedná se o cca 5% plochy areálu, s ohledem na jeho účelové využití nemá v současné době zřízení služebnosti zásadní vliv na výši tržní ceny pro jiné kupující, kteří by areál kupovali za tímto účelem. Dále bylo přihlédnuto také k ceně a smluvním podmínkám služebnosti zřizované na nemovitostech EG.D., a.s., ležících mezi dotčenými pozemky, ve prospěch pozemků žalobkyně. V částce úplaty 1.000 000 Kč je pak zahrnuta částka 200 000 Kč zahrnující zvýšené náklady na údržbu soukromé cesty (§ 1030 odst. 1, věta druhá o.z.), viz např. rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1873/2020.

40. O nákladech řízení bylo rozhodováno dle § 142 o.s.ř., soud vychází při jejich přiznání ze zásady úspěchu ve věci. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soudem nebyly shledány ani účastníky tvrzeny žádné skutečnosti, které by odůvodnily výjimečnou aplikaci ust. § 150 o.s.ř. V řízení bylo zjištěno, že spor byl vyvolán tím, že žalovaná a její právní předchůdkyně (propojené osoby) se odmítaly s žalobkyní dohodnout na zřízení služebnosti na svých pozemcích. Žalovaná opakovaně žalobkyni vytýkala, že se s ní nedohodla. V řízení však vyšlo najevo, že k dohodě nedošlo právě pro nekompromisní stanoviska žalované, přičemž i v průběhu soudního řízení byla navrhována jiná alternativní a možná řešení dané situace, např. odkup pozemků či jejich částí některým z účastníků sporu tak, aby nemovitosti žalobkyně bylo možno řádně užívat. Fakticky však pro nemožnost uzavření dohody s žalovanou došlo k tomu, že žalobkyně je řadu let z možnosti hospodaření na nemovitostech vyloučena, nemovitosti neslouží svému účelu a užívat je řádně nelze. V této souvislosti lze poukázat také na skutečnost, že na zřízení nezbytné cesty ve formě práva jízdy a chůze všemi druhy vozidel přes pozemky nacházejícími se mezi pozemky žalobkyně a žalované se žalobkyně s povinnou z této služebnosti [právnická osoba]. v poměrně krátké době dohodla a smlouva byla také zapsána do katastru nemovitostí. Žalovaná po několika letech soudního řízení nově předložila alternativní řešení jiného přístupu, které by však zatížilo několik dalších vlastníků sousedících nemovitostí, nezohledňuje další podstatné skutečnosti, jako je existence kolejí a výhybek a s ohledem na současné místní poměry a další výše popsané skutečnosti není ani vhodné.

41. Procesně zcela úspěšné žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení v celkové výši 357 078 Kč. Vzhledem k přisouzené výši náhrady za zřízení nezbytné cesty 1.000 000 Kč vycházel soud z důvodu přiměřenosti při stanovení výše odměny za zastoupení z ustanovení § 8 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu („AT“) v platném znění, podstatou tohoto řízení bylo povolení nebytné cesty za úplatu, tedy předmět penězi ocenitelný (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2576/2016, Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 598/200, IV. ÚS 2688/15, I. ÚS 3281/22 aj.). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 1.000 000 Kč tedy činí 12 300 Kč. Přiznané úkony právní služby dle § 11 AT: 1) příprava a převzetí zastoupení 2) sepis žaloby 3) vyjádření z 13.11.2015 č.l. 64 4) vyjádření z 1.2.2015 č.l. 77 5) vyjádření z 5.4.2016 č.l. 88, úkonu 6) vyjádření z 10.11.2016 č.l. 102, úkonu 7) vyjádření z 11.4.2017 č.l. 110, úkonu 8) vyjádření z 13.11.2017 č.l. 113, úkonu 9) vyjádření z 2.10.2018 č.l. 139, úkonu 10) vyjádření z 30.12.2019 č.l. 181, úkonu 11) vyjádření z 7.3.2022 č.l. 249, úkonu 12) vyjádření z 21.4.2021 č.l. 208n 13) vyjádření z 25.10.2022 č.l. 347n 14) návrh na změnu účastníka na straně žalované z 22.1.2018 č.l. 118 15) účast při jednání dne 12.9.2018 č.l. 138 od 9.15h do 10.10h–1 úkon 16) účast při jednání dne 28.11.2018 č.l. 145n od 9.15h do 11.10h–1 úkon 17) účast při jednání dne 18.2.2019 č.l. 155n od 9.00h do 10.00h–1 úkon 18) účast při jednání dne 17.6.2020 č.l. 200n od 9.30h do 10.00h–1 úkon 19) účast při jednání (místní šetření) dne 28.5.2021 č.l. 223n od 9.00h do 10.00h–1 úkon 20) účast při jednání dne 23.11.2021 č.l. 228n od 9.30h do 11.30h–1 úkon 21) účast při jednání dne 12.4.2022 č.l. 264n od 9.30h do 11.45h–2 úkony 22) účast při jednání (místní šetření znalce) dne 24.6.2022 23) účast při jednání dne 16.5.2023 č.l. 355 od 9.30h do 13.20–2 úkony, za písemná vyjádření body 5-11 byla s ohledem na jejich stručný obsah a rozsah přiznána dle § 11 odst. 2 a 3 AT odměna ve výši jedné poloviny, za účast při jednání náleží zástupci odměna za každé dvě započaté hodiny. Celkem tedy odměna 12 300 x 18 tj 221 400 Kč a 6150 x 7 tj 43 050 Kč, celkem 264 450 Kč. Dále náhrada za promeškaný čas při úkonech prováděných v místě, které není sídlem kanceláře advokátky dle § 14 odst. 1 písm a), odst. 3 AT, 18 půlhodin na cestě k jednání a zpět x 100 tj 1 800 Kč, režijní paušál dle § 13 odst. 4 AT, 25 x 300 tj 7 500 Kč. Zástupkyně žalobkyně sice nezaslala straně žalované formální předžalobní výzvu ve smyslu ust. § 142a o.s.ř., tato skutečnost však dle posouzení soudu není důvodem pro výjimečné nepřiznání náhrady nákladů dle § 142 o.s.ř. Smyslem ustanovení § 142a o.s.ř., podle kterého žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění, je ochrana účastníků řízení před šikanózním jednáním a podáváním žalob za účelem vymáhání nejen samotné pohledávky, ale zejména za účelem přiznávání nákladů řízení. O takovýto případ se však v dané věci nejedná, strana žaloby jednala se stranou žalovanou prokazatelně delší dobu před zahájením řízení o povolení nezbytné cesty, doložila, že v lednu 2015, tedy před podáním žaloby dne 25.5.2015, byla žádost o zřízení služebnosti dohodou a mimosoudní jednání žalované zasílána, pokusy o mimosoudní dohodu před podáním žaloby však nebyly úspěšné (odmítavé stanovisko žalované datované dne 4.2.2015). Dále byla přiznána ve smyslu ust. § 137 o.s.ř. náhrada nákladů v prokázané výši 7 840,80 Kč, které žalobkyně vynaložila na vypracování geometrického plánu nezbytného pro rozhodnutí ve věci a který je povinnou přílohou soudního rozhodnutí o zřízení a povolení nezbytné cesty z důvodu a za účelem provedení zápisu v katastru nemovitostí a v souvislosti s tímto řízením byl tento náklad žalobkyní vynaložen, zaplacená záloha na znalecký posudek ve výši 10 000 Kč. V souladu s ust. § 137 odst. 1 o.s.ř. byla přiznána odměna mediátora za první setkání nařízené soudem podle § 100 odst. 2 o.s.ř. v rozsahu 3. hodin v prokázané výši zaplacené žalobkyní 3000 Kč, DPH 21% z částky 273 750 (264 450 + 1800 + 7500) tj 57 487,50 Kč a soudní poplatek ve výši 5 000 Kč.

42. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). O nákladech řízení bylo rozhodováno dle § 142 o.s.ř. podle úspěchu ve věci, neúspěšná žalovaná byla proto zavázána také k zaplacení náhrady nákladů řízení státu dle § 148 odst. 1 o.s.ř., přesná výše a lhůta splatnosti těchto nákladů bude stanovena samostatným usnesením (výrok IV).

Poučení