74 C 27/2021

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 200 Kč od 16. 7. 2019 do zaplacení ve výši 10 % se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 200 Kč od 16. 8. 2019 do zaplacení ve výši 10 % se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 200 Kč od 16. 9. 2019 do zaplacení ve výši 10 % se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 200 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení ve výši 10 % se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 200 Kč od 16. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10 % se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 200 Kč od 16. 12. 2019 do zaplacení ve výši 10 % se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 200 Kč od 30. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 % se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 200 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 200 Kč od 17. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 % se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 200 Kč od 18. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 200 Kč od 20. 5. 2020 do zaplacení ve výši 10 % se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 200 Kč od 18. 6. 2020 do zaplacení ve výši 10 % se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 200 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 200 Kč od 19. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 200 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 200 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 200 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 200 Kč od 17. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobou padanou ke zdejšímu soudu dne 1.února 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, když tvrdila, že se žalovanou uzavřela dne 1.1.2018 smlouvu o zajištění správy nemovitosti (dále jen„ smlouvu“), na základě které žalobkyně žalované poskytovala své služby správy nemovitosti, a to budovy [adresa] nacházející se na pozemku parc. [číslo] v obci [obec], ul. [ulice a číslo], k.ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, kat. pracoviště [obec]. Žalobkyně zdůraznila, že své povinnosti ze smlouvy řádně plnila a vykonávala činnosti správce v rozsahu stanoveném smlouvou. Dle čl. 4 smlouvy byla ujednána odměna za výkon činnosti správce ve výši [částka] měsíčně, splatná vždy k 15.dni následujícího kalendářního měsíce na základě faktury vystavené správcem. Žalovaná řádně hradila odměnu dle faktur vystavených žalobkyní v období od ledna 2018 do června 2019. Od měsíce července 2019 neuhradila žalovaná na odměně žalobkyně ničeho, přestože žalobkyně poskytovala služby i nadále. Žalobkyně ve svých navazujících vyjádřeních uvedla, že mezi její pravidelné hlavní činnosti patřila průběžná správa a údržba nemovitosti, zejména regulace topení a vytápění budovy, pohotovost v případě výpadků elektřiny, řešení výpadků internetu, komunikace s nájemci a řešení jejich každodenních problémů, koordinace parkování, koordinace oprav v budově a komunikace s externími dodavateli. V roce 2019 žalobkyně zajišťovala mimo jiné výměnu bojleru, výměnu prasklého sprchového koutu, řešení a koordinaci oprav po havárii vody v budově, výměnu zámků v budově, deratizaci budovy od škůdců, zajištění úklidu společných prostor, asistenci Policii ČR při vyšetřování vloupání do některých jednotek v budově a poškození části budovy vandaly. V roce 2020 pak žalobkyně nad rámec výše uvedeného zajišťovala bezpečnost a odstranění závad v budově po další havárii vody, likvidaci škod po uvedené havárii, spolupráci s pojišťovnou a žalovanou při šetření havárie a vyřízení pojistné události. Přehled všech činností je uveden v každoročních zprávách žalobkyně o správě nemovitosti v [anonymizováno] ulici. Žalobkyně navíc po dobu účinnosti smlouvy výše uvedené činnosti a kroky se žalovanou průběžně konzultovala.

2. Žalovaná sporovala důvody podané žaloby, když tvrdila zejm. neplatnost smlouvy pro střet zájmů při uzavírání smlouvy (viz § § 54 a ust. § 55 zakona o obchodnich korporacích), které se vůči žalobkyni dovolala na základě § 437 zak. c. 89/2012 Sb., obcanskeho zakoniku přípisem ze dne 6.2.2020. V této souvislosti zdůraznila vzájemné rodinné vazby mezi členy obou právnických osob. Žalovaná uvedla, že rozhodnutim [příjmení] [jméno]. [příjmení], zemr. 19. 11. 2017, jakozto jedineho spolecnika žalovane, ze dne 5. 4. 2017, byly jednatelkami žalobkyně jmenovany (i) druha manzelka [příjmení] [jméno]. [příjmení], pani [anonymizována dvě slova], a (ii) [anonymizována dvě slova], [datum narození], dcera [příjmení] [jméno]. [příjmení] z druheho manzelstvi. [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] vykonavaly funkci jednatelek v době ode dne 5. 4. 2017 do dne 28. 6. 2019. Oproti tomu jedinym spolecnikem a jedinym jednatelem žalobkyně je od doby založeni žalobkyně [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] je synem [anonymizováno] Weissove z jejiho prvniho manželstvi a nevlastnim bratrem [anonymizováno] Weissove. Podle udajů z obchodniho rejstriku ma [jméno] [příjmení] trvale bydliště na stejne adrese jako jeho matka a poloroda sestra. S ohledem na propojeni uvedenych osob nelze mit pochybnosti o tom, ze byvale členky statutarniho organu žalovane [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] jsou osobami blizkymi vuci jedinemu jednateli žalobce. Žalovaná dále uvedla, že současní jednatelé žalované, se stali jednateli až v létě 2019 a to na základě podmínky závěti pana [příjmení]. Současní jednatelé již na počátku dědického řízení kontaktovali tehdejší jednatelky žalované, aby z jejich strany byla poskytnuta součinnost, aby se dozvěděli o správě společnosti, aby měli nějaké informace. Tehdejší jednatelky informovali také o tom, že si nepřejí, aby byla žalovaná nějakým způsobem zatěžována, aby byly uzavírány dlouho trvající smlouvy, vzhledem k tomu, že tedy oni se podle závěti měli stát nejen jednateli, ale vlastně jsou povoláni i jako dědicové podílu pana [příjmení] na žalované společnosti. Vzhledem k nestandardnostem dědického řízení došlo k odvolání původních jednatelek paní [příjmení] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] až rok a půl poté, co zemřel pan [příjmení], a to i přes to, že pan [příjmení] jasně vyjádřil své přání, o tom, kdo se má stát jednateli žalované. Když konečně noví jednatelé převzali agendu žalované, tak udělali právní administrativní due diligence, ze kterého následně vyplynulo, že kromě jiných i u smlouvy o správě nemovitosti lze pochybovat o jejím souladu se zákonem a to z výše uvedeného důvodu střetu zájmů při uzavírání smlouvy. Smlouva byla navíc žalovane předložena teprve dne 25. 11. 2019 a fakticky tak nemohlo dojit k uplatneni čl. 5 1 Smlouvy, a zamezit tak jejimu dalšimu prodlouženi. Konečně pak žalovaná uvedla, že i pokud by připustila platnost smlouvy, nemůže žalobkyni na zakladě smlouvy naležet žádna odměna. Žalobkyně se na zakladě uzavřene Smlouvy zavazala ve prospěch žalovane zajišťovat správu shora specifikovane nemovitosti, avšak minimálně od července 2019, kdy se funkce jednatelů v žalovane ujali nově jmenovani jednatele [příjmení] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], nebyla ze strany žalobkyně vykonavana žadna činnost spočívajici ve spravě uvedene budovy. Jakekoliv realne plněni povinnosti žalobkyně dle uzavřené smlouvy v době pred jmenovanim novych jednatelů žalovane, nebylo žalovane, resp. nově jmenovanym jednatelům do současnosti doloženo.

3. Z provedených listinných důkazů, výslechu svědka i žalobce jakožto účastníka řízení soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Soud má za prokázáno, že rozhodnutim [příjmení] [jméno]. [příjmení], zemř. 19. 11. 2017, jakožto jedineho společnika žalovane, ze dne 5. 4. 2017, byly jednatelkami žalobkyně jmenovany (i) druha manželka [příjmení] [jméno]. [příjmení], pani [anonymizována dvě slova], [datum narození] a (ii) [anonymizována dvě slova], [datum narození], dcera [příjmení] [jméno]. [příjmení] z druheho manzelstvi. [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] vykonavaly funkci jednatelek v době ode dne 5. 4. 2017 do dne 28. 6. 2019 Soud má dále za prokázáno, že jednatel žalobkyně, [jméno] [příjmení], [datum narození] je sourozencem [příjmení] [anonymizováno] a synem [anonymizována dvě slova] (viz notářský zápis. N 120/2017, NZ [číslo] ze dne 5. 4. 2017, notářský zápis NZ 143/ 2019, N 155/2019 ze dne 28. 6. 2019, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 26 D 1544/2017-876). Notářským zápisem NZ 143/ 2019, N 155/2019 ze dne 28. 6. 2019 byly jednateli žalované v souladu se závětí jmenováni děti zůstavitele z prvního manželství, tedy jednatele [příjmení] [příjmení], [datum narození], [příjmení] [příjmení], [datum narození] a [příjmení] [příjmení], [datum narození].

5. K otázce obchodního vztahu mezi účastníky má soud za prokázáno, že mezi nimi byla uzavřena dne 1.1.2018 smlouva o správě nemovitosti, která byla pozměněna dodatkem [číslo] ze dne 1.1.2019. Ve smlouvě se žalobkyně, jakožto správce nemovitosti [adresa] nacházející se na pozemku parc. [číslo] v obci [obec], ul. [ulice a číslo], k.ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, kat. pracoviště [obec], zavázala zajišťovat pro vlastníka nemovitosti (žalovaného) správní, provozní a technické záležitosti. Tyto činnosti jsou vyjmenovány [anonymizováno] bodem 2.1. a 2.4 smlouvy, zejména pak byla žalobkyně povinna provádět regulaci topení a vytápění budovy, držet pohotovost v případě výpadků elektřiny, provádět správu kamerového systému, řešit výpadky internetu, komunikovat s nájemci, koordinovat parkování, provádět správu čipů, koordinovat opravy v budově. O své činnosti je správce povinen předkládat do 31.ledna následujícího roku vlastníkovi nemovitosti zprávu (viz bod 2.5. smlouvy). Odměna je ve smlouvě ve znění dodatku [číslo] stanovena jako paušální s tím, že jde o měsíční odměnu ve výši [částka] měsíčně, která je splatná vždy k 15.dni následujícího kalendářního měsíce. Podmínkou splatnosti správcem vystavená faktura (viz č.l. I odst. 2 dodatku [číslo]). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou a to na období od 1.1.2018 do 31.12.2018 s tím, že se automaticky obnovuje o další rok, pokud ani jedna ze smluvních stran neoznámí písemně druhé smluvní straně nejpozději dva měsíce před koncem doby trvání smlouvy, že nemá o další prodloužení smlouvy zájem (viz č.l. 5 smlouvy). Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně vyfakturovala žalované svoji činnost za měsíce červenec 2019 až prosinec 2020 (viz faktury [číslo]), které žalovaná neuhradila a žalobkyně jí proto zaslala dne 18.ledna 2021 předžalobní upomínku (viz předžalobní upomínka ze dne 18. ledna 2021 s dodejkou). Soud dále v rámci dokazování zjistil, že žalovaná dne 2.7.2019 předala žalobkyni výpověď plné moci k jednání za společnost [právnická osoba] a dále následně dne 6.2.2020 prostřednictvím právního zástupce Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], LL.M. žalované opětovně sdělila, že si nepřeje, aby žalobkyně vykonával správu nemovitosti ve vlastnictví žalované (viz výpověď plné moci na č.l.147 spisu, přípis společnosti. Deloitte Legal ze dne 6. února 2020 na č.l. 48 spisu). Soud má však také za prokázáno, že žalobkyně upozorňovala žalovanou na uzavřenou smlouvu, její platnost a vyzývala k úhradě faktur již dne 15.10.2019 správce pozůstalosti po [příjmení] [jméno]. [příjmení] (viz email ze dne 15.10.2019 zaslaný správci pozůstalosti). Soud má dále za prokázáno, že žalovaná vlastnila, pronajímala a nechala si od srpna 2019 [právnická osoba] spravovat řadu nemovitostí, konkrétně se jednalo o nemovitost v [anonymizováno], budovu [anonymizována dvě slova], [příjmení] v [obec], sklady v Českém Brodě a 2 rodinné domy v [obec], předmětné společnosti zaplatila za správu např. v listopadu 2020 částku [částka] (viz výpověď svědka ing. [příjmení], zpráva o činnosti správce pozůstalosti za období měsíce března 2021 ze dne 6. dubna 2021, smlouva o nájmu bytu [číslo] mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 1. 12. 2016, smlouva o nájmu bytu [číslo] mezi žalobkyní a žalovanou dne 1. 10. 2016, smlouva o nájmu bytu [číslo] mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 1. prosince 2016, smlouva o nájmu bytu [číslo] mezi žalovanou a [právnická osoba] TWO s.r.o. ze dne 1. října 2016, smlouva o nájmu bytu [číslo] mezi žalovanou a společností [právnická osoba] ze dne 1. října 2016, smlouva o nájmu bytu [číslo] mezi žalovanou a [právnická osoba] [příjmení] s.r.o. dne 1. října 2016, smlouva o nájmu nebytových prostor mezi žalobcem a žalovanou ze dne 30. září 2016, smlouva o nájmu nebytových prostor mezi žalovanou a [právnická osoba] TWO s.r.o. ze dne 30. září 2016, smlouvu o nájmu nebytových prostor mezi žalovanou a společností [právnická osoba] dne 30. září 2016, smlouva o nájmu nebytových prostor mezi žalovanou a [právnická osoba] [příjmení] s.r.o. ze dne 30. září 2016).

6. Soud má dále za prokázáno, že žalobkyně vykonávala pro žalovanou správu nemovitosti dle smlouvy od roku 2018 až do června 2019 v plném rozsahu, od června 2019 do prosince 2020 ve zmenšeném až následně minimálním rozsahu, když v této době současně prováděla správu předmětné nemovitosti také [právnická osoba]. Z pravidelných, dle smlouvy zasílaných zpráv plyne, že žalobkyně vždy tabulkově zpracovala přehled jednotlivé úkonů provedených v rámci správy v daném roce a dále uvedla doporučení vlastníkům nemovitosti, které by bylo vhodné provést k zajištění dobrého stavu nemovitosti. V roce 2018 žalovaná vykázala 32 úkonů, v roce 2019 celkem 15 úkonů a v roce 2020 celkem 3 úkony. Tato zjištěná skutečnost plyne ze zpráv o správě žalobce za rok 2018, 2019 a 2020, které byly doručeny dle smlouvy žalované.

7. K samotnému výkonu činnosti soud vyslechl jak svědka ing. [příjmení], který vykonával správu nemovitosti za [právnická osoba] v období 7/ 2019 až 12/ 2020 a zároveň i jednatele žalobkyně, aby porovnal jejich výpovědi s ohledem na sporná tvrzení obou stran ohledně rozsahu výkonu správy nemovitosti žalovanou. Z jejich výpovědi vyplynulo, že ani jeden nekontaktoval druhého s tím, aby si vyjasnili, kdo co vykonává či kdo má jaké kompetence. Soud neuvěřil svědkovi, že od počátku nevěděl, že jednatel žalované, se kterým evidentně přicházel poměrně často do styku a často s ním řešil různé záležitosti ohledně nemovitosti má se žalovanou smlouvu, posílá žalované faktury za správu a roční zprávy o správě nemovitosti. Soud předpokládá, že právě ty roční zprávy jistě žalovaná se svědkem konzultovala a ptala se na jednotlivé položky tam uvedené a zároveň jej upozornila na možné problémy, když nejpozději v říjnu 2019 musela od správce pozůstalosti o zaslaných fakturách za správu nemovitosti vědět (viz email ze dne 15.10.2019 zaslaný správci pozůstalosti). Zároveň však soud neuvěřil jednateli žalobkyně, že nevěděl o tom, že mu žalovaná vypověděla plné moci a sdělila mu, že si nepřeje, aby správu vykonával a že svědka [příjmení] považoval pouze za„ styčného důstojníka“ žalované, když výpověď plné moci převzal dokonce osobně. Soud však akceptuje, že v daném sporu je příliš mnoho vztahového a emočního napětí mezi jednateli obou účastníků a vzájemné chování je vedeno určitými naschvály a i svědek je těmito vazbami ovlivněn, proto je třeba k výpovědi svědka i žalobkyně přistupovat ve světle doložených listinných důkazů. Soud má tak za prokázáno, že na podzim 2019 (listopad a začátek prosince) žalobkyně řešila v nemovitosti např. problémy s vodou, kdy několikrát prostřednictvím sms svědka [příjmení] či dalšího z pracovníků spol. Deloitte posílala možné cenové nabídky instalatérů, které měl svědek předložit žalované ke schválení (např. nabídka spol. [příjmení] na [částka], urgence schválení rozpočtu ze dne 4.12.2019 atd.) a dále např. kontaktovala svědka s domluvením schůzky, při níž měli společně prohlédnout celou nemovitost, zmapovat její problémy a nastavit společnou strategii pro její řešení a zároveň společně probrali budoucnost provozu a správy objektu (viz sms z 21.listopadu 2019). Zároveň žalobce pomáhal vytvořit fotodokumentaci a nabízel pomoc při řešení akutní havárie vody, když svědek byl mimo [část Prahy] svědek akceptoval (viz sms z 14.listopadu 2019). Soud má tak z výslechu jednatele žalobkyně ve světle předložených sms za prokázané, že danou nemovitost velmi dobře znal a svědkovi se snažil poskytovat součinnost, nabízel možná řešení, komunikoval se řemeslníky, je zřejmé, že byl připraven smlouvu plnit. Zároveň však soud uvěřil také svědkovi, že vzhledem k tomu, že žalobkyně neměla plné moci k jednání se třetími osobami (zejm. dodavateli energie, internetu apod.), zajišťoval tuto agendu svědek a taktéž informoval nájemníky o tom, že je jejich kontaktní osobou. V podstatě fungovali jako doplňující se tým. Postupně svědek agendu správy nemovitosti převzal a proto v roce 2020 již žalobkyně vykázala činností ve své zprávě velmi málo, konkrétně šlo opět o havárii vody v lednu 2020, při níž žalobkyně zastavovala přívod vody (šlo o pohotovostní úkon) a kontaktovala havarijní službu a dále pak o likvidaci škod po havárii. Soud má taktéž z výslechu svědka za prokázané, že žalobkyně sama měla pronajatu část nemovitosti, kterou podnajímala a proto komunikace např. s paní [jméno] [příjmení], probíhala z titulu pronajímatel a nájemce, než správce a nájemce (viz komunikace s nájemci ohledně nutných oprav poškození vybavení budovy, období roku 2019). Je však logické, že zčásti se obě role překrývají a nelze je od sebe jednoznačně oddělit.

8. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil pro věc nic podstatného (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. 26 D 1544/2017-1003 jim ze dne 26. 6. 2019, výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] [obec] společnost s r. o., záznam o zahájení úkonů trestního řízení, zpráva o činnosti správce pozůstalosti za období měsíce května 2020 ze dne 5. 6. 2020, 2. 7. 2020, 3. 8. 2020 a 2. října 2020, výpis z živnostenského rejstříku žalobce, úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 16. dubna 2019, sdělení žalovanému o vzniklé havárii vody ze dne 18. února 2021, úřední záznam o podání vysvětlení na Policii ohledně krádeže schránek ze dne 16.4.2019, fotodokumentace opakované havárie vody v budově za období roku 2019 a 2020, fotodokumentace poškození a znečištění budovy vandaly za období roku 2019, fotodokumentace poškozené střechy za období roku 2019, e-mailová komunikace mezi správcem pozůstalosti a právními zástupci žalovaného z března 2021).

9. Skutkově tak lze shrnout, že mezi účastníky, jejichž statutárními orgány byli v daném období rodinní příslušníci, byla 1.1.2018 uzavřena smlouva o správě nemovitosti, v níž byla sjednána měsíční odměna [částka] za správní, provozní a technické činnosti vykonávané v rámci správy nemovitosti žalobkyní. V okamžiku jmenování nových jednatelů žalované dne 28.6.2019, žalobkyni přestala být vyplácena odměna za správu a správou byla pověřena [právnická osoba], která svoji činnost vykonávala pomocí kontraktora ing. [příjmení]. Žalobkyně se ve zmenšené míře na správě nemovitosti dále podílela, postupně ji však vytlačila nově dosazená správcovská společnost a náplň práce žalobkyně se postupně umenšila, nicméně žalobkyně byla prokazatelně připravena činnost vykonávat a pomo při správě kontinuálně nabízela.

10. Po právní stránce soud posoudil spor následovně: V souvislosti s namítanou relativní neplatností smlouvy dle §437 odst. 1 zák. 89/2012 Sb., kterou žalovaná uplatnila ve svém podání ze dne 6.2.2020 (viz č.l. 47 spisu), zdůrazňovala žalovaná úzké příbuzenské vazby tehdejších jednatelek žalované s jednatelem žalobkyně a možný střet zájmů vedoucí k namítané neplatnosti smlouvy. Soud souhlasí s tím, že vzhledem k tomu, že se jednalo o vazbu matka a syn a sestra a bratr, nebyl důvod o ní pochybovat. Soud však již při prvním jednání ve věci upozornil účastníky na § 57 z.č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále jen„ ZOK“), kde je uvedeno, že restrikce týkající se střetu zájmů se nevztahují na případy běžné správy obchodních věcí. V případě posouzení, co spadá a co nikoliv [anonymizováno] běžnou správu obchodních věcí, je třeba řídit se konkrétními okolnostmi každého jednotlivého případu, na což soud účastníky upozornil. Soud se tedy zabýval v souladu s komentářovou literaturou tím, jaký má žalovaná jakožto obchodní korporace předmět své činnosti, dále co konkrétně pro svou činnost pravidelně potřebuje, čím konkrétně se zabývá, jak ta společnost běžně funguje. Soud při tomto posouzení jednak vyšel z nesporného tvrzení, že žalovaná běžně pronajímá nemovitosti, respektive byty nebo apartmány ve svých nemovitostech, což bylo ostatně prokázáno i řadou smluv nájemních, které byly uzavřeny ať už se žalobkyní přímo nebo se společnostmi provázanými se žalobkyní a dále také výpovědí svědka [příjmení], který uvedl všechny nemovitosti, jenž měl za žalovanou ve své správě (budovu v [anonymizováno], budovu [anonymizována dvě slova], [příjmení] v [obec], sklady v Českém Brodě a 2 rodinné domy v [obec]). Svědek také uvedl, že správa nemovitostí obnáší řadu činností, které je třeba vykonávat, aby vše dobře fungovalo a že je běžné, že si vlastnící nemovitostí správu nechávají vykonávat třetí osobou. Z činností správce jmenoval zejména komunikaci s nájemníky, prolongování nájemních smluv, vyjednávání nových podmínek nájemních smluv, dodatkování stávajících smluv a operativní správu, protože např. ty budovy které měl od žalované ve své správě, byly dle jeho svědectví v žalostném technickém stavu a je třeba se o ně nějakým způsobem starat. Soud na základě zjištěného tak v tomto bodě dospěl k závěru, že uzavření smlouvy o správě jedné nemovitosti za cca [částka] měsíčně žalovanou společností, která má dle veřejného rejstříku obrat v řádech desítek milionů Kč a jejíž náplní je vlastnění a pronájem nemovitostí se žalobkyní, spadá [anonymizováno] její běžnou správu. Ostatně i skutečnost, že noví jednatelé si po svém jmenování ihned někoho na správu všech nemovitostí zjednali, svědčí o tom, že jde o záležitost, která je pro chod společnosti běžná a nezbytná. Soud má za to, že ani odměna za správu není zjevně nepřiměřená, když žalovaná nadále platila např. v listopadu 2020 za správu svých nemovitostí částku kolem [částka]. Ze všech těchto důvodů soud předmětnou smlouvu neposoudil jako neplatnou.

11. Dále se, proto soud zabýval samotnou smlouvou a nárokem žalobce na plnění z této smlouvy. Žalovaná tvrdila, že žalobkyně žádnou činnost nevykonávala, ani nemohla, neboť jí vypověděla plné moci a sjednala si ke správě nemovitostí [právnická osoba]. Pokud s některými nájemci žalobkyně komunikovala, pak žalovaná tvrdila, že to bylo v rámci její vlastní činnosti, neboť sama žalobkyně disponuje s několika jednotkami či apartmány v předmětné nemovitosti, které podnajímá. Soud v této souvislosti provedl, jak výslech svědka, jenž nyní z pověření žalované tu správu vykovává a následně i výslech samotného jednatele žalobkyně.

12. Soud by k samotné smlouvě chtěl nejprve zdůraznit, že smlouva byla sjednána na jeden rok s možností prolongace, pokud nedojde k výpovědi do dvou měsíců před koncem kalendářního roku. Tato legitimní možnost jak smlouvu ukončit byla žalovanou, popř. správcem pozůstalosti opomenuta (žalobkyně dokonce v této záležitosti kontaktovala emailem správce pozůstalosti a na smlouvu a její trvání jej upozornila). Byť šlo o krátký časový úsek od zaslaného emailu (cca 15-ti denní), kdy by muselo dojít k oznámení skutečnosti, že ze strany žalované není na dalším trvání smlouvy zájem, tento časový úsek však nebyl nereálný a žalovaná jej mohla k ukončení smlouvy využít. Dále nebylo tvrzeno natož prokázáno, že by žalobkyně nějakým zásadním způsobem porušovala smlouvu tím, že by nevykonávala svěřenou správu řádně, bylo zřejmé, že žalovaná neměla legitimní důvod od smlouvy odstoupit (jak předpokládal [číslo] smlouvy) a proto tento institut nevyužila. Žalobkyně tedy nestihla oznámení ve věci dalšího neprodloužení smlouvy, neměla zákonný ani smluvní důvod od smlouvy odstoupit, tak se z pohledu soudu zcela účelově rozhodla smlouvu o správě vyprázdnit tím, že jmenuje jiného nového správce a žalobkyni sebere její kompetence. K takovému kroku vedly žalovanou evidentně osobní antipatie a probíhající boj o dědictví mezi první a druhou manželkou zůstavitele a jejich dětmi. Soud však s takovým postupem nesouhlasí a to zejm. s odkazem na základní právní zásadu, že smlouvy se mají dodržovat (pacta sunt servanda).

13. Soud by ještě chtěl vysvětlit, proč i když žalobkyně nevykonávala správu naplno, měla by jí paušální měsíční odměna příslušet v plné výši. Jednak je třeba podotknout, že žalobkyně se cítila smlouvou vázána a přestože nečinila určité konkrétní kroky, jako třeba jednání s dodavateli energií, vyjednávání nájemních smluv apod., zahrnuje správa nemovitosti i řadu povinností, které vykonávat mohla a evidentně vykonávala (viz provedené dokazování), např. držení pohotovosti v případě výpadku elektřiny či vody, činění prvních kroků k zamezení jakýchkoliv škod (vypínání hlavního přívodu vody či elektřiny) atd. Soud navíc kromě již zmíněných faktických činností zohlednil i odpovědnost žalobkyně plynoucí jí ze smlouvy o správě nemovitosti za eventuální vzniklou škodu související s výkonem správy, a to i přesto, že jí bylo sděleno [právnická osoba], že noví jednatelé„ trvají na tom, aby žádná správa nemovitosti ve vlastnictví společnosti nebyla ze strany [příjmení] [jméno] [příjmení] nadále vykonávána“ Takto smlouva a z ní pramenící odpovědnost zaniknout nemůže. Je otázkou, jak by žalovaná postupovala, pokud by v daném období nějaká škody vznikla (např. havárie elektrického vedení atd.), zda by se nakonec stále trvající smlouvy sama nedovolávala. I riziko odpovědnosti za škodu je logicky stejně, jako např. u advokátů, zahrnuto do ceny plnění, které žalobkyně účtovala a je důvodem, proč by jej měla v případě trvající smlouvy dostat i přesto, že nemohla vykonávat svoji činnost naplno. Konečně pak chce soud ještě zdůraznit, že plnění ze strany žalované bylo dle smlouvy navázáno na měsíční fakturaci žalobkyně a její každoroční zprávy o správě nemovitosti. Odměna nebyla vázána na objem služeb poskytnutých v konkrétním měsíci, nebyla sjednána možnost snížení či zvýšení ceny v návaznosti na objem prací. To ostatně odpovídá charakteru služeb poskytovaných na základě smlouvy o správě nemovitosti. Jde o plnění, u nichž nelze dopředu přesně časově odhadnout, kdy budou poskytována (havárie, jednání s nájemníky a dodavateli služeb, řešení krádeží a pojistných událostí), a která jsou v průběhu trvání závazkového vztahu poskytována nepravidelně a nerovnoměrně. Protiplnění tak bývá v těchto případech typicky zvoleno formou měsíčních plateb nezávislých na skutečném objemu dodaného plnění – tzv. paušální platba, jak tomu je i v daném případě. Stejně tak judikoval NS ČR [anonymizováno] sp.zn. 23 Cdo 2654/2013, kde uvedl, že„ Měsíčně byl tedy stanoven vznik nároku na cenu, nikoliv interval či období činnosti dodavatele. Jinými slovy, provádění díla, za které náležela dodavateli úplata, nemuselo být koncentrováno do určitého časového období, aby za toto období vznikl nárok na zaplacení ceny díla. Povinnost zaplatit cenu za příslušný měsíc tak vznikala každý měsíc za předpokladu, že dodavatel poskytl plnění v minulosti a zároveň byl připravena je poskytovat nadále (bez ohledu na to, zda toto plnění je poskytováno každý měsíc po dobu trvání závazkového vztahu vzniklého ze Smlouvy). Úplata tedy náleží i za„ hluchá“ období za trvání závazkového vztahu, tedy za interval mezi obdobími, kdy k poskytování služeb bezprostředně dochází. Pokud tedy dodavatel již určitá plnění v minulosti poskytla, nárok na zaplacení ceny díla ji vznikl i v žalovaném rozsahu.“ 14. Soud ze všech výše uvedených důvodů žalobě vyhověl a to i co do příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení dle v souladu s ust. § 1970 o.z. v sepjetí s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti každé jednotlivé nezaplacené faktury.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z osmi úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, návrh na vydání EPR, ústní jednání konané dne 19.5.2021, 30.6.2021, 21.7.2021) a z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (jednoduchá výzva k plnění bez právního rozboru, účast na vyhlášení rozsudku) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH ve výši 21% ([částka]). Soud nepřiznal žalobkyni úkon právní služby spočívající v poradě s klientem, neboť tento úkon nebyl soudu nikterak doložen.

Poučení