74 Co 139/2021- 315

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Krčmářové a soudců JUDr. Miroslava Řezáče a JUDr. Petra Ševčíka, LL. M., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Brno -venkov ze dne 28. dubna 2021, č. j. 8 C 286/2018-262, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. výroku mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 271 248,50 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 80 492 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (I. výrok) a uložil žalobci nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 182 952 Kč (II. výrok).

2. Soud prvního stupně vzal po provedeném dokazování za prokázané, že žalobce i žalovaný jsou právnické osoby, podnikatelé, kdy žalobce byl do obchodního rejstříku zapsán dne [datum] s předmětem podnikání velkoobchod, výroba čalounických výrobků, zprostředkování obchodu a činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců. Žalovaný byl do obchodního rejstříku zapsán dne [datum] s předmětem podnikání správa vlastního majetku, výroba a opravy čalounických výrobků, velkoobchod a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. V době od [datum] do [datum] byl prokuristou obou [právnická osoba]. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] uzavřeli [jméno] [příjmení] (vlastník obchodního podílu společnosti žalovaného ve výši 55 %), žalobce (vlastník obchodního podílu společnosti žalovaného ve výši 45 %), jednající prostřednictvím jednatele [jméno] [příjmení] a žalovaný, jednající prostřednictvím jednatele [jméno] [příjmení], rámcovou dohoda (dále jen„ Rámcová dohoda“), ve které se dohodli na ukončení obchodní spolupráce obou společností ve formě společné účasti na společnosti žalovaného s tím, že [jméno] [příjmení] bude prostřednictvím účasti ve společnosti žalobce pokračovat v provozní části společné činnosti a [jméno] [příjmení] bude prostřednictvím účasti ve společnosti žalovaného vlastníkem výrobní haly. Konečným výsledkem celé transakce mělo být ukončení spolupráce [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], přičemž žalobce měl převzít realizaci činností v oblasti výroby a oprav čalounických výrobků, velkoobchodu a maloobchodu, a žalovaný zůstane vlastníkem výrobní haly, zavázaným ke splacení úvěru poskytnutého na její pořízení. Podle čl. 1 Rámcové dohody celá transakce zahrnovala následující kroky: uzavření dohody, podpis a realizace kupní smlouvy na prodej výrobních strojů, podpis a realizace smlouvy o převodu obchodního podílu, podpis a realizace smlouvy o převodu části obchodního závodu společnosti žalovaného do vlastnictví žalobce, podpis a realizace smlouvy o obchodní spolupráci účastníků, podpis a realizace nájemní smlouvy mezi účastníky tohoto řízení, zahájení jednání s úvěrující bankou o vyvázání žalobce ze smlouvy o kontokorentním úvěru způsobem dle čl. 2.. Úspěšné ukončení jednání bylo podmínkou dokončení transakce Rámcové dohody. Každá smluvní strana se zavázala provést všechny úkony, splnit veškeré závazky a realizovat veškeré kroky a za účelem úspěšné realizace transakce poskytnout si vzájemně součinnost nezbytnou či potřebnou k řádnému splnění Rámcové dohody. Účelem a smyslem Rámcové dohody byla komplexní úprava vzájemných vztahů, veškeré kroky a právní jednání transakce byly vzájemně závislé s tím, že dojde-li k nesplnění či nerealizaci kteréhokoli z nich, z jakéhokoliv důvodu, automaticky se zrušují veškeré kroky a právní jednání, které již byly realizovány, a strany jsou povinny si vrátit veškerá již poskytnutá plnění. Podle čl. 2 realizací transakce zanikne účast společnosti žalobce na společnosti žalovaného, žalovaný zůstane vlastníkem výrobní haly v [obec], účastníci uzavřou nájemní smlouvou na tuto halu, která bude pronajata žalobci a [jméno] [příjmení] a žalobce uzavřou kupní smlouvu na prodej výrobních strojů. Podle bodu 2.3 měli [jméno] [příjmení] a žalobce uzavřít smlouvu o převodu obchodního podílu, kterou žalobce převede do vlastnictví [jméno] [příjmení] obchodní podíl ve výši 45 % na společnosti žalovaného. Žalovaný a žalobce měli uzavřít smlouvu o převodu části obchodního závodu, která měla obsahovat určitá ujednání, a to že žalovaný zůstane vlastníkem budovy [adresa] v k. ú. [obec], včetně pozemků, žalovaný zůstane zavázán ke splacení úvěru od [právnická osoba] (dále jen„ [příjmení]“), z něhož zbývá doplatit 3 300 000 Kč, žalovaný zůstane vlastníkem vozidla Škoda Superb, [registrační značka], žalobce převezme realizaci provozních činností v oblasti výroby a oprav čalounických výrobků, velkoobchodu a maloobchodu, včetně práv a povinností vůči všem zaměstnancům žalovaného kromě [jméno] [příjmení], žalobce nabude vlastnické právo ke všem pohledávkám žalovaného a k celému stavu zásob žalovaného, a na žalobce přejdou všechny závazky žalovaného s výjimkou závazků vůči [jméno] [příjmení]. Dále se žalobce a žalovaný zavázali uzavřít smlouvu o obchodní spolupráci a nájemní smlouvu na 8 let. V bodě 2.6 se smluvní strany zavázaly bezodkladně po uzavření této smlouvy zahájit jednání s [příjmení] ve vztahu ke smlouvě o kontokorentním úvěru, uzavřené mezi žalovaným a [příjmení], z něhož zbývá doplatit asi 3 000 000 Kč, když výsledkem tohoto jednání bude dohoda s [příjmení], že z části závazku do výše 500 000 Kč bude nadále zavázán výhradně žalovaný a dlužnický vztah žalobce ve vztahu k této části závazku bude ukončen. Rozdíl 2 500 000 Kč se všechny smluvní strany zavázaly bezodkladně po ukončení jednání s [příjmení] uhradit tak, že 2 500 000 Kč zaplatí žalovaný a 1 500 000 Kč poskytne žalobce formou účelové zápůjčky. Byla sjednána rozvazovací podmínka neuzavření dohody s [příjmení] o vyvázání žalobce z dlužnického vztahu ohledně částky 500 000 Kč. Všechny smluvní strany se zavázaly po celou dobu trvání jednání s [příjmení] poskytnout veškerou nezbytnou součinnost, jak sobě navzájem, tak i Bance, a vyvinout veškeré úsilí nezbytné pro naplnění účelu tohoto ujednání dohody. V čl. 4 vzaly smluvní strany na vědomí, že pro naplnění účelu podle této dohody je třeba splnit veškeré kroky uvedené v čl. 1 a popsané v čl.

2. Zmaří-li kterákoliv ze smluvních stran naplnění účelu Rámcové dohody podle čl. 1 tím, že v rozporu s povinnostmi stanovenými Rámcovou dohodou neposkytne náležitou součinnost k naplnění účelu této dohody, je povinna uhradit druhé smluvní straně smluvní pokutu 1 000 000 Kč se splatností do 30 dnů od doručení výzvy k její úhradě na účet uvedený ve výzvě.

3. Dne [datum] byla mezi žalobcem jako kupujícím a žalovaným jako prodávajícím uzavřena také smlouva o převodu části závodu (dále jen„ Smlouva o převodu“), kdy převáděná část závodu byla specifikována, včetně k převáděné části závodu náležících věcí, práv, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které byly upřesněny v přílohách 1. až 3., kde bylo výslovně uvedeno vozidlo Iveco Daily, [registrační značka] (dále jen„ Vozidlo“). Podle čl. 4 žalovaný odevzdal žalobci tento specifikovaný závod a převedl na žalobce vlastnické právo k němu, a žalobce převzal specifikovaný závod a také dluhy, které s ním souvisejí. Žalovaný se zavázal do 5 pracovních dní od nabytí účinnosti smlouvy předat žalobci veškeré dokumenty, týkající se smluv ohledně závodu, dluhů, pohledávek, smluv se zákazníky a obchodními partnery a předat žalobci hmotný majetek v rozsahu podle přílohy 1 a nebytové prostory v k. ú. [obec] O předání a převzetí věcí, práv a majetkových hodnot a dokumentace se účastníci zavázali sepsat písemný protokol, v němž měly být uvedeny i chybějící věci, případně zjistitelné vady závodu. Pro případ vzniku dluhu či dalších práv či nároků vzniklých po podpisu smlouvy žalovanému, se tento zavázal převést nároky z práv žalobce a dluhy výlučně sám vyrovnat. V bodě 4.9 se žalovaný zavázal poskytnout bez zbytečného odkladu žalobci jakoukoliv další součinnost nutnou k převodu práva či jiné majetkové hodnoty související se závodem nad rámec uvedený v této smlouvě. Kupní cena byla dohodnuta v čl. 5 na 90 000 Kč s tím, že již byla uhrazena vypořádáním podle Rámcové dohody. Účastníci prohlásili, že převod části závodu je součástí jejich vypořádání dle Rámcové dohody, a že si veškeré věci rozdělili tak, že jsou zcela vyrovnáni. V bodě 6.2 žalovaný prohlásil, že účetnictví, které se vztahuje k převáděné části závodu, věrně zobrazuje majetek, práva a povinnosti a závazky závodu, bylo vedeno v souladu s obecně závaznými právními předpisy a neexistují žádné podrozvahové dluhy, o nichž by nebylo účtováno. Dále prohlásil, že závod, ani žádná z jeho složek, není zatížena zástavním právem či věcným břemenem ani jiným právem třetích osob, a že se zdrží od podpisu této smlouvy jakýchkoliv jednání, která by navyšovala již existující dluhy a snižovala hodnotu převáděné části závodu. V čl. 8 se žalobce zavázal do 3 dnů od podpisu smlouvy založit do sbírky listin obchodního rejstříku doklad o koupi části závodu, který bude založen do sbírky listin žalobce i žalovaného současně k témuž dni. Smlouva měla nabýt účinnosti ke dni založení dokladu o koupi do sbírky listin obchodního rejstříku a k témuž dni měl žalobce nabýt vlastnické právo k převáděné části závodu. Smlouva byla podepsána jednatelem žalovaného [jméno] [příjmení] a jednatelem žalobce [jméno] [příjmení].

4. Dalšími smlouvami uzavřenými v návaznosti na Rámcovou dohodu byla smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání a smlouva o spolupráci ze dne [datum], obě smlouvy však byly žalobcem vypovězeny.

5. Na základě těchto skutkových zjištění soud prvního stupně konstatoval, že Rámcová dohoda i všechny smlouvy byly psány překotně, že před jejich uzavřením probíhala řada jednání, a omylem ve smlouvě o převodu části závodu nebyl obsažen přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů. V rámci e-mailové komunikace pak mezi stranami byla řešena otázka plateb za sociální a zdravotní pojištění, bylo projednáváno uzavření dodatku ke smlouvě ohledně pracovněprávních a veřejnoprávních závazků, který však uzavřen nebyl.

6. Ve vztahu k závazku obsaženém v bodě 2. 6 Rámcové dohody učinil soud prvního stupně zjištění, že k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva o úvěru“) došlo dne [datum] mezi [příjmení] a žalovaným, kdy [příjmení] se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky formou kontokorentního úvěru do výše úvěrového limitu 3 000 000 Kč a otevřít pro žalovaného úvěrový účet, z něhož bude tento úvěr poskytován formou napojení úvěrového účtu na další účet žalovaného. Čl. 3 řešil zajištění závazku žalovaného, a to jednak zástavním právem podle zástavní smlouvy [číslo] jednak blankosměnkou podle dohody o vyplňovacím právu směnečném [číslo]. Žalovaný téhož dne podepsal v Bance přílohu [číslo] ke Smlouvě o úvěru, kterou tvoří prohlášení o vzájemných vazbách k jiným subjektům a doplňující informace, kde uvedl své hlavní společníky - [jméno] [příjmení] a žalobce, a dále uvedl [titul]. [jméno] [příjmení], který se podílí na řízení žalovaného jinak než jako člen statutárního orgánu. Ze zprávy [příjmení] ze dne [datum] plyne, že stav úvěru ke dni [datum] činil na jistině ve lhůtě splatnosti 2 999 688, 40 Kč. [příjmení] jednala s prokuristou žalobce [titul]. [jméno] [příjmení] ve věci vyvázání žalobce ze směnky [číslo] vystavené žalovaným a avalované žalobcem, dobu tohoto jednání již nebylo možné zjistit. Vzhledem k tomu, že dne [datum] bylo zahájeno insolvenční řízení na žalobce a pohledávka žalovaného nebyla ještě zaplacena, [příjmení] žalobce ze směnky nevyvázala. Pohledávka byla žalovaným zaplacena dne [datum], směnka byla proto vrácena výstavci – žalovanému dne [datum]. Úvěr byl tak ke zmíněnému dni plně splacen. Předmětnému splacení úvěru, resp. vyvázání žalobce z úvěru, předcházelo dodatečné poskytnutí lhůty v trvání 14 dnů ze strany žalobce žalovanému ke splnění povinnosti dle čl. 2 6 Rámcové dohody (žalovanému doručeno do DS dne [datum]). [příjmení] bylo dne [datum] potvrzeno, že ručení žalobce za kontokorent žalovaného formou avalu blankosměnky stále trvá.

7. Soud prvního stupně se dále zabýval podnikáním účastníků, jejich dlouhodobou spoluprací a personálním propojením osobou prokuristy [titul]. [jméno] [příjmení], který rovněž vedl účetnictví obou účastníků a zabýval se jejich administrativními, účetními, formálními i právními záležitostmi. Soud vzal po provedeném dokazování za prokázané, že přibližně v lednu 2017 začala jednání o ukončení dosavadního způsobu spolupráce účastníků a spoluúčasti žalobce na společnosti žalovaného. Dne [datum] uzavřel [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] smlouvu o zápůjčce částky 500 000 Kč. S ohledem na výši částky požadoval [jméno] [příjmení] záruku - auto, a [jméno] [příjmení] po telefonické konzultaci s [titul]. [jméno] [příjmení] obdržel od něj do počítače smlouvu o zápůjčce, kterou vytiskl, a tato byla i podepsána. Smluvní strany byly 3, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalovaný, přičemž vydlužitelem byl [jméno] [příjmení] a žalovaný byl zajišťující, neboť dal zapůjčiteli [jméno] [příjmení] jako majetkové zajištění Vozidlo tak, že pokud by [jméno] [příjmení] byl v prodlení s vrácením zápůjčky, nabude zapůjčitel [jméno] [příjmení] vlastnické právo k Vozidlu, toto si může z areálu žalovaného sám převzít, odvézt a prodat. Skutečnost, že text smlouvy o zápůjčce (včetně ujednání o Vozidle) vytvořil [titul]. [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázanou z výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kdy obsah těchto výpovědí nebyl ve vzájemném rozporu a výpovědi do sebe zapadaly.

8. Soud prvního stupně se poté zabýval Rámcovou dohodou, kdy poukázal na bod 2. 6, k čemu se zde smluvní strany zavázaly, dále na bod 4. 1, kde byla sjednána smluvní pokuta ve výši 1 000 000 Kč pro případ, že kterákoliv smluvní strana zmaří naplnění účelu dohody tím, že k tomu neposkytne náležitou součinnost. Poukázal na to, že ve stejný den účastníci uzavřeli i Smlouvu o převodu, nájemní smlouvu a smlouvu o spolupráci. Ke Smlouvě o převodu soud v rámci popisu skutkového stavu uvedl, že žalovaný prodal žalobci majetkové hodnoty specifikované částečně ve smlouvě a částečně v jejích přílohách, kdy ve smlouvě bylo specifikováno 5 konkrétních vozidel, včetně Vozidla. V bodě 6.2 písm. b) žalovaný prohlásil, že závod ani žádná z jeho složek není zatížena zástavním právem, věcným břemenem ani jiným právem třetích osob. Dále soud poukázal na předávací protokol ke Smlouvě o převodu, podle něhož došlo k předání části závodu žalovaného do vlastnictví žalobce. Zdůraznil, že ve smlouvě byl opomenut převod pracovněprávních vztahů a veřejnoprávních závazků s tím souvisejících, přičemž tato skutečnost byla zjištěna až následně. Účastníci o tom jednali, žalovaný vypracoval dodatek ke smlouvě, který žalobce odmítl, proto dodatek ani smlouva ohledně těchto vztahů uzavřeny nebyly. Soud prvního stupně měl za zjištěné, že při plnění Rámcové dohody a souvisejících smluv vznikla mezi stranami řada nesrovnalostí, vzájemně si vytýkaly porušení jednotlivých smluv a Rámcové dohody. Žalobce požadoval od žalovaného vydání velkého technického průkazu vozidla Iveco, což žalovaný podmiňoval vypořádáním shora uvedených závazků, které chyběly ve Smlouvě o převodu. Soud prvního stupně, pokud šlo o přepis vozidel na registru vozidel, se zabýval zmocněním [titul]. [jméno] [příjmení] ze strany jednatele žalovaného [jméno] [příjmení], a konstatoval, že k přepisu Vozidla na žalobce v registru vozidel nedošlo, popsal, kde po převodu části závodu toto Vozidlo stálo, kdo všechno měl od něj klíče, kdy bylo Vozidlo se souhlasem žalovaného [jméno] [příjmení] odvezeno, a že [jméno] [příjmení] realizoval zástavní právo a Vozidlo prodal asi za 300 000 Kč. Ke Smlouvě o úvěru soud poukázal na skutečnost, že kromě statutárního orgánu řídil žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení] a z provedeného dokazování dovodil, že po uzavření Rámcové smlouvy s [příjmení] mnohokrát jednal [jméno] [příjmení], že [příjmení] jednala také s [titul]. [jméno] [příjmení] jako prokuristou žalobce a že s ohledem na insolvenční řízení žalobce (vyvolané žalovaným) [příjmení] žalobce ze směnky nevyvázala. Po plném splacení úvěru dne [datum] žalovaným [příjmení] žalovanému vrátila směnku. Závěrem soud prvního stupně uvedl, že od Rámcové dohody žádná ze tří smluvních stran neodstoupila. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši žalované částky dopisem ze dne [datum] (doručen do datové schránky žalovaného [datum]) ve lhůtě sedmi dnů ode dne doručení (lhůta uplynula [datum]), kdy nárok odůvodnil tím, že mu žalovaný nepředal velký technický průkaz Vozidla a nezahájil jednání s [příjmení]. Žalovaný však neuhradil ničeho a smluvní pokutu ve výši 1 000 000 Kč tak neuhradil a je od [datum] v prodlení.

9. Při právním hodnocení věci soud prvního stupně Rámcovou dohodu hodnotil jako smlouvu uzavřenou dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z“) a poukázal na to, že smluvní strany považovaly Rámcovou dohodu i Smlouvu o převodu za platné a řídily se jimi. Ke Smlouvě o zápůjčce uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud uvedl, že [jméno] [příjmení] si mohl vozidlo po splatnosti zápůjčky převzít, odvézt a prodat, že žalovaného stíhala povinnost dle § 1360 o. z., která splněna nebyla, neboť ve Smlouvě o převodu naopak žalovaný ujistil žalobce, že na převáděném závodu nevázne zástavní právo ani žádná práva ve prospěch třetích osob a ve vztahu k Vozidlu toto ujištění nebylo dáno pravdivě. Ke Smlouvě o převodu soud dospěl k závěru, že žalobce jako nový vlastník Vozidla mohl žádat o vydání velkého technického průkazu Vozidla (dále jen„ VTP“) a v nepředání VTP neshledával zmaření Rámcové dohody či Smlouvy o převodu, ani že by vlastnické právo na žalobce nepřešlo. Dále soud prvního stupně uvedl, že pokud jde o nárok žalobce žalobou požadovaný, tento vychází z ujednání o smluvní pokutě dohodnuté v Rámcové dohodě ve smyslu § 2048 o. z., přičemž byla smluvní pokuta sjednána mezi třemi smluvními stranami, kdy povinnost zaplatit smluvní pokutu mohla vzniknout kterékoliv z nich. Soud prvního stupně považoval ujednání o smluvní pokutě dohodnuté pro případ, kdy kterákoliv ze smluvních stran zmaří naplnění účelu dohody tím, že v rozporu s povinnostmi stanovenými touto dohodou neposkytne náležitou součinnost k naplnění účelu této dohody, za určité. Soud vzal v úvahu, že účelem a smyslem ujednání o smluvní pokutě bylo předejít zmaření naplnění účelu Rámcové dohody, tedy ukončení obchodní spolupráce ve formě společné účasti žalobce a žalovaného na společnosti žalovaného a uzavření všech navazujících výše uvedených smluv. Jiný výklad s ohledem na všechny uvedené okolnosti dle soudu prvního stupně není možný. Soud se podrobně zabýval tím, zda žalobci vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 1 000 000 Kč, jak v důsledku nesplnění zahájení jednání s [příjmení] a neposkytnutí součinnosti dle bodu 2. 6 Rámcové dohody (první důvod požadavku žalobce na smluvní pokutu), tak v důsledku nesplnění Smlouvy o převodu s ohledem na nevydání VTP (druhý důvod požadavku žalobce na smluvní pokutu). U prvního důvodu dospěl soud prvního stupně k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalovaný tím, že nejednal s [příjmení], zmařil naplnění účelu Rámcové dohody, ani že by zmařil vyvázání žalobce ze Smlouvy o úvěru, ani že by zmařil splacení úvěru. Nárok žalobce na smluvní pokutu proto nemůže být vůči žalovanému dán. U druhého důvodu si soud s kladným výsledkem vyřešil otázku, zda může vůbec vzniknout právo na zaplacení smluvní pokuty v důsledku porušení povinnosti sjednané v jiné než Rámcové dohodě, v níž byla smluvní pokuta ujednána. Pokud jde o Vozidlo, zástavní právo k němu, nabytí vlastnického práva a nepředání VTP, byl soud prvního stupně toho názoru, že došlo k přechodu vlastnického práva k Vozidlu na žalobce, že zástava k vozidlu byla sjednána v červenci 2017 ještě před uzavřením Rámcové dohody a nepředal-li žalovaný žalobci [příjmení], pak tato skutečnost nemohla zmařit naplnění účelu Rámcové dohody ani Smlouvy o převodu. Konstatoval však dále, že neinformováním žalobce o zástavním právu váznoucím na Vozidle tento převzal Vozidlo s právní vadou, a poukazoval na to, jakou roli v tomto sehrál prokurista a účetní v obou firmách [titul] [jméno] [příjmení], který vytvořil text smlouvy o zápůjčce včetně ujednání o zástavě Vozidla, což s ohledem na propojenost mohlo být známo oběma stranám. Dle soudu prvního stupně nebyl prokázán úmysl [jméno] [příjmení] zatajit smlouvu o zápůjčce a toto nemělo za následek zmaření naplnění účelu Rámcové dohody, ani zmaření naplnění účelu Smlouvy o převodu. Podotkl, že převod vlastnického práva k věci, na níž vázne zástavní právo, aniž by převodce o tomto informoval nabyvatele, zakládá povinnost k náhradě škody. Soud se zaobíral výší smluvní pokuty z hlediska její přiměřenosti, ač žádná ze stran aplikaci moderačního práva podle ustanovení § 2051 o. z. nenavrhovala. Soud prvního stupně tak dospěl k závěru, že žaloba není důvodná ani zčásti, proto ji zamítl, aniž se nezabýval obranou žalovaného v podobě námitky započtení nároku žalovaného na smluvní pokutu v téže výši proti žalobci.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) a plně zcela úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 182 952 Kč.

11. Proti rozsudku podal žalobce odvolání. Uvedl odvolací důvody (§ 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř., § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř.), zrekapituloval žalobní návrh a poté se velmi podrobně vyjádřil k jednotlivým důvodům nároku na smluvní pokutu (nepředání VTP, zahájení jednání s [příjmení]). Zabýval se podrobně spornými otázkami - zápůjčka, účetnictví, výpověď jednatele žalovaného [jméno] [příjmení], zástavní právo k Vozidlu, problematika registru vozidel, přepisu Vozidla). Zpochybňoval tvrzení žalovaného, že si mohl bez jeho součinnosti zajistit zápis sebe jako vlastníka Vozidla. Zdůraznil, že účelem Rámcové dohody bylo, aby žalobce nabyl vlastnické právo k Vozidlu, mohl ho řádně užívat a bylo tak nezbytné, aby byla splněna povinnost zaregistrovat vlastníka vozidla. Žalovaný zde žádnou součinnost neposkytl. Obdobně podrobným způsobem se vyjádřil k druhému důvodu požadavku na smluvní pokutu, zahájení jednání s [příjmení], otázce úvěru včetně původní výše úvěru, poukazoval na čl. 1 1 ve spojení s čl. 2 6 Rámcové dohody, zmiňoval nespornost toho, že žalovaný jednání s [příjmení] nezahájil a došlo k naplnění podmínky čl. 4 Rámcové dohody. V další části svého odvolání se věnoval rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud jde o nesprávná skutková zjištění s poukazem na body 33., 34. odůvodnění rozsudku. Poté poukazoval na nesprávné právní posouzení, nekonzistentnost odůvodnění bodů 36. až 38., kdy soud uzavřel, že žalobce si mohl sám bez součinnosti žalovaného zajistit přepis Vozidla a na další rozpory v právních závěrech soudu. Podle odvolatele zcela nesprávné právní závěry založené na nesprávných skutkových zjištěních obsahuje bod 42. odůvodnění rozsudku. K termínu„ bezodkladně“ je dle žalobce nepochybné, že žalovaný s [příjmení] jednání ke dni podání žaloby nezahájil. Poukázal na to, že soud k druhému důvodu pro zaplacení smluvní pokuty dává přednost své úvaze a nepochopitelně omlouvá jednatele žalovaného a vychází z jeho lživého tvrzení ohledně smlouvy o zápůjčce. Soud věc nesprávně právně posoudil, pokud uzavřel, že se jedná o nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, neboť s odkazem na § 2048 o. z. a absenci návrhu ze strany žalovaného se tímto zabývat nemohl. Závěrem navrhl napadený rozsudek změnit, žalobě vyhovět a přiznat žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů.

12. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že skutkové i právní závěry soudu prvního stupně považuje za správné a ztotožňuje se s nimi. Žalobce opomíjí výsledky dokazování i relevantní právní úpravu a proti závěrům soudu brojí výhradně prostřednictvím tvrzení, domněnek a úvah. Nepředání VTP, nemohlo vést ke zmaření účelu Rámcové dohody a vzniku nároku žalobce na smluvní pokutu, neboť nedošlo ke zmaření nabytí vlastnického práva. Uvedl, že žalovaný při předání části závodu nepostupoval účelově, došlo k neposkytnutí součinnosti ze strany žalobce, pokud jde o veřejnoprávní dluhy, které opominutím na žalobce nepřešly, a byl legitimní a pochopitelný postup žalovaného vydání VTP podmiňovat splněním povinnosti žalobce. Souhlasil s názorem soudu, že žalobce mohl dosáhnout přepisu Vozidla i bez VTP. Smlouva o zápůjčce byla za součinnosti a ve prospěch žalobce a obě strany věděly o existenci zajištění. Zdůraznil, že účel Rámcové dohody prokazatelně realizován byl, společné podnikání žalobce a žalovaného bylo ukončeno a tento stav trvá dosud. Ke zmaření účelu transakce tedy nedošlo. Vozidlo bylo pouze dílčí majetkovou hodnotou, kterou navíc Rámcová dohoda vůbec nezmiňuje; o to méně lze dovozovat význam této hodnoty z hlediska účelu Rámcové dohody. Žalovaný poukázal na vznesenou námitku nepřiměřenosti výše smluvní pokuty ve vztahu k hodnotě Vozidla. Pokud jde o nezahájení jednání s [příjmení], odkázal žalovaný na závěry soudu prvního stupně, které odpovídají dlouhodobému stanovisku žalovaného. Žalovaný vyzdvihl dva aspekty, které uplatňovaný nárok zcela vyvrací: že Rámcová dohoda počítá s tím, že k vyvázání nemusí dojít, a zahájení jednání s [příjmení] byl oboustranný závazek, který porušil i žalovaný, proto je nárok na smluvní pokutu vzájemný a k započtení. Soud prvního stupně také uzavřel, že to byl žalobce, který zmařil naplnění účelu Rámcové dohody. Pro případ, že žalobce uplatňuje nárok důvodně, pak i na straně žalovaného je dán nárok na smluvní pokutu dle čl. 4 1 Rámcové dohody, kdy žalovaný poukázal na vznesenou námitku započtení.

13. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.

14. Jako správná přejímá odvolací soud skutková zjištění soudu prvního stupně, jak jsou shrnuta v odůvodnění písemného vyhotovení napadeného rozsudku (a v úvodní části tohoto odůvodnění), týkající se skutkových zjištění ohledně obou společností dle údajů zapsaných v obchodním rejstříku, obsahu Rámcové dohody, Smlouvy o převodu, Smlouvy o úvěru, zahájení insolvenčního řízení ohledně žalobce a zjištění učiněných ve vztahu k vyvázání žalobce ze Smlouvy o úvěru, a pro stručnost na ně odkazuje. Odvolací soud dále vychází ze závěru soudu prvního stupně, který je mezi účastníky nesporný, že žalovaný s [příjmení] v tomto směru jednání bezodkladně nezahájil, a že v den vyúčtování smluvní pokuty žalobce ještě nebyl z této povinnosti vyvázán.

15. Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 1 o. s. ř. zopakoval dokazování Rámcovou dohodou, ze které nad rámec skutkových zjištění soudu prvního stupně zjistil, že konečným výsledkem realizované transakce specifikované v Rámcové dohodě bylo ukončení spolupráce účastníků, což bylo zdůrazněno již v preambuli Rámcové dohody pod odstavci D a E. V Rámcové dohodě bylo zdůrazněno, že dojde k zániku účasti žalobce na společnosti žalovaného a strany kladly důraz na ukončení této spolupráce sjednáním smluvní pokuty ve výši 1 000 000 Kč, zmaří-li některá ze smluvních stran naplnění účelu Rámcové dohody dle čl. 1 3 Rámcové dohody.

16. Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaný tím, že nejednal s [příjmení], nezmařil naplnění účelu Rámcové dohody a vyvázání žalobce ze Smlouvy o úvěru a že tedy nárok žalobce na smluvní pokutu z tohoto důvodu nemůže být vůči žalovanému dán.

17. Podle § 545 o. z., právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

18. Podle § 555 odst. 1 o. z., právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

19. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

20. Podle § 2051 o. z., nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

21. Nejprve bylo třeba se zabývat otázkou, co bylo konečným výsledkem a účelem realizované transakce, k čemu měla sloužit sjednaná smluvní pokuta a zda se smluvní pokuta vztahovala na povinnost žalovaného bezodkladně zahájit jednání s [příjmení] o vyvázání žalobce ze Smlouvy o úvěru.

22. V posuzovaném případě je nesporné, že ohledně vyvázání žalobce ze Smlouvy o úvěru žalovaný s [příjmení] jednání bezodkladně nezahájil, že v den vyúčtování smluvní pokuty nebyl žalobce z této povinnosti vyvázán a že Rámcová dohoda a navazující Smlouva o převodu směřovaly k jedinému cíli, a to ukončení účasti žalobce ve společnosti žalovaného a ukončení spolupráce účastníků při dohodnutém rozdělení majetku, závazků, dluhů. Toto základní směřování smyslu a účelu celé transakce mezi účastníky bylo zakotveno v bodech D a E Preambule Rámcové dohody, kdy chronologický sled a postup tohoto ukončení spolupráce byl zakotven v bodě 1. Rámcové dohody se zdůrazněním zahájení jednání s [příjmení] o vyvázání žalobce ze Smlouvy o úvěru, jako jednoho z právních jednání, které je nutno učinit, s deklarovaným závazkem poskytnutí vzájemné součinnosti (čl. 1 3). Jednotlivé kroky celé transakce byly dále upřesněny v bodě 2. Rámcové dohody, kde byl opětovně deklarován zánik účasti žalobce na společnosti žalovaného (čl. 2 1) a bylo dohodnuto jaké budou činěny další úkony směřující k naplnění účelu a smyslu Rámcové dohody. Bylo dohodnuto, že žalovaný zůstane zavázán ke splacení úvěru (čl. 2) a v čl. 2 6 bylo jednoznačně stanovena povinnost zahájit bezodkladně jednání s [příjmení], jejímž výsledkem bude vyvázání žalobce ze Smlouvy o úvěru. Ke splnění sjednaných podmínek Rámcové dohody dle čl. 1 1 ve spojení s čl. 2 6 považuje odvolací soud za nutné uvést, že je srozumitelně a jednoznačně stanoveno o jaké povinnosti se jedná a s ohledem na zjištění, že žalovaný s [příjmení] v tomto směru jednání bezodkladně nezahájil, a že v den vyúčtování smluvní pokuty žalobce ještě nebyl z této povinnosti vyvázán, pak je zdůrazněným závěrem, že žalovaný nevyvinul snahu jednání s [příjmení] vůbec započíst a to dokonce ani po výzvě žalobce s nabídkou poskytnutí jeho součinnosti a s poskytnutím dodatečné lhůty ze strany žalobce učiněné dne [datum]. V tomto směru nelze pominout, že žalovaný je jako dlužník pro [příjmení] hlavním partnerem pro vyvázání žalobce ze Smlouvy o úvěru, a že tohoto vyvázání nemohl bez součinnosti žalovaného dosáhnout žalobce jako ručitel. Bylo proto na žalovaném jednání s [příjmení] zahájit a dovést k úspěšnému konci, přičemž již samotné nezahájení bezodkladného jednání s úmyslem žalobce vyvázat ze Smlouvy o úvěru postačuje k naplnění porušení povinnosti sankcionované smluvní pokutou. V řízení bylo prokázáno, že žalobce [příjmení] oslovil, avšak partnerem pro ni nebyl, navíc v situaci, kdy na něj bylo na základě insolvenčního návrhu žalovaného (který byl následně vzat zpět) zahájeno insolvenční řízení. Obranu žalovaného o vzájemné povinnosti žalobce zahájit jednání s [příjmení] odvolací soud v tomto kontextu považuje za účelovou. Odvolací soud tak má za zcela zřejmé, že došlo k naplnění sjednané podmínky zakotvené v čl. 4 1 Rámcové dohody a je tak dán nárok žalobce na smluvní pokutu ve výši 1 000 000 Kč. Z tohoto ustanovení také vyplývá, že postačuje, aby byla porušena alespoň jedna z povinností zde uvedených a je proto nadbytečné se zabývat tím, zda byl porušen ještě druhý důvod uplatněný žalobcem pro přiznání smluvní pokuty, tedy nevydáním VTP k Vozidlu.

23. Odvolací soud shrnuje, že žalovaný porušil sjednanou povinnost bezodkladně zahájit jednání s [příjmení] směřující k vyvázání žalobce ze Smlouvy o úvěru a ukončení jeho ručitelského závazku. Porušení této smluvní povinnosti bylo zajištěno smluvní pokutou, kterou odvolací soud shledává určitou, když porušená povinnost ze strany žalovaného byla identifikována, postavena na jisto a bylo tak naprosto zřejmé, k porušení jaké povinnosti žalovaného, na níž je smluvní pokuta vázána, došlo. V občanském zákoníku je smluvní pokuta jako utvrzující institut upravena v osmém díle označeném jako„ Zajištění a utvrzení dluhu“. Její funkce může být a je utvrzovací, zajišťovací, sankční, kompenzační nebo prevenční. Cílem smluvních pokut je, aby závazky, ke kterým se smluvní strany v rámci uzavřených smluv zavázaly, byly dodržovány a splněny. Nedojde-li ke splnění smluvních povinností, dochází pak k uplatnění sjednaných smluvních pokut. Taktomu bylo i tomto případě a odvolací soud musí konstatovat, že nárok žalobce na sjednanou smluvní pokutu je důvodný.

24. K procesní obraně žalovaného, kterou se soud prvního stupně nezabýval, odvolací soud uvádí, že žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že žalobci zaslal výzvu k zaplacení smluvní pokuty. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 33 Cdo 3418/2019, vysvětlil, že:„ úkon započtení pohledávky splatné na požádání věřitele nemá žádné právní účinky, jestliže jej věřitel učinil, aniž předtím vyzval dlužníka k zaplacení této pohledávky, se uplatní i za nové úpravy občanského zákoníku účinné od 1. 1. 2014, neboť platí (srov. § 1982 o. z.), že účinek zániku závazku nastává okamžikem, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení, přičemž nesplatnou pohledávku proti splatné jednostranně započíst nelze a nelze tak učinit ani pro futuro (srov. komentář k § 1982 C.H.Beck Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]), 1. vydání, 2014, str. [číslo] až [číslo]). Na výše uvedeném nemá dovolací soud důvod čehokoliv měnit!)“.

25. Pokud jde o moderaci smluvní pokuty, je třeba uvést, žalovaný ji zmiňoval v souvislosti s hodnotou Vozidla v podání ze dne [datum] (kdy srovnával jeho hodnotu s výší smluvní pokuty) a podaném odvolání. Měl-li by odvolací soud považovat i toto za návrh na moderaci smluvní pokuty ve vztahu k uplatněné smluvní pokutě jako takové, pak při respektování rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2722/2022, nemůže dospět k jinému závěru, než že podmínky pro moderování sjednané smluvní pokuty nebyly naplněny a dány. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uvedl, že:„ Přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné“.

26. Odvolací soud s ohledem na všechny okolnosti dané věci, kdy hlavním cílem Rámcové dohody bylo ukončení spolupráce účastníků za dohodnutých podmínek, přičemž jednou z nich bylo vyvázání žalobce z jeho ručitelského závazku, pokládá sjednanou výši smluvní pokuty za zcela přiměřenou právě s ohledem na možnost hrozby uplatnění ručitelského závazku ze strany [příjmení] vůči žalobci, což by nepochybně mělo citelný majetkový dopad v majetkové sféře žalobce. Proto je zřejmé, že smluvní pokuta měla plnit preventivní (nátlakovou) funkci tak, aby žalovaný sjednané povinnosti dostál. Smluvní pokuta v daném případě plnila i funkci paušalizační (paušalizace náhrady škody), neboť možnost, že žalobce jako ručitel bude povinen dluh žalovaného [příjmení] uhradit, mohla vyvstat, čímž by došlo k reálnému zmenšení majetku žalobce.

27. Nárok žalobce na smluvní pokutu ve výši 1 000 000 Kč je důvodný, a proto odvolací soud podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. napadený výrok I. rozsudku soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (I. výrok tohoto rozsudku).

28. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně odvolací soud nově rozhodl v souladu s ustanovením § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Plně úspěšný žalobce za řízení před soudem prvního stupně vyúčtoval 15 úkonů právní služby (předžalobní výzva, příprava a převzetí věci, sepis návrhu, účast na jednáních soudu konaných dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a písemná podání ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] návrh podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 12 300 Kč, náhradu hotových výdajů advokáta ve výši 4 500 Kč za 15 režijních paušálů po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu) a náhradu 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 39 690 Kč Odvolací soud nepokládal účtovaný úkon za účast u jednání dne [datum] za účelně vynaložený, neboť toto jednání bylo pro covid odročeno a nekonalo se. Vzhledem k tomu, že v případě předžalobní výzvy se jednalo o jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, přiznal odvolací soud odměnu za tento úkon právní služby ve výši jedné poloviny. V případě účasti zástupce žalobce u jednání dne [datum], které trvalo od 9:30 hod do 11:55 hod, se jedná o jednání, které přesáhlo 2 hodiny a náleží tak odměna za 2 úkony právní služby v návaznosti na § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu Odvolací soud tak přiznal žalobci odměnu za 14 úkonů právní služby po 1 233 Kč a 1 úkon právní služby ve výši jedné poloviny 6 150 Kč, 15 režijních paušálů po 300 Kč, náhradu DPH z odměny a náhrad ve výši 38 398, 50 Kč a zaplacený soudní poplatek z návrhu ve výši 50 000 Kč. Proto odvolací soud uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 271 248, 50 Kč (II. výrok tohoto rozsudku).

29. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby (podání odvolání, účast u jednání odvolacího soudu) po 12 300 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu, náhrady hotových výdajů za tyto úkony v paušální výši po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrady DPH ve výši 5 292 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.), soudního poplatku z odvolání ve výši 50 000 Kč, celkem tedy 80 492 Kč. Všechny tyto náklady odvolací soud shledal účelnými pro uplatňování či bránění práva v odvolacím řízení úspěšným žalobcem. Současně neshledal žádné okolnosti, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. (III. výrok tohoto rozsudku).

Poučení