74 Co 32/2024 - 1338

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Krčmářové a soudců Mgr. Martiny Polákové a JUDr. Miroslava Řezáče ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného]., IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 10 269 478,88 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 5. října 2023, č. j. 14 C 283/2014-1152, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. výroku mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 269 478,88 Kč, úrok ve výši 10 % ročně z částky 10 269 478,88 Kč od 11. 11. 2011 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 16 % ročně z částky 5 000 000 Kč od 29. 2. 2008 do 31. 7. 2008, z částky 15 000 000 Kč od 1. 8. 2008 do 31. 12. 2009, z částky 14 220 044,47 Kč od 1. 1. 2010 do 2. 8. 2010, z částky 13 991 256 Kč od 3. 8. 2010 do 14. 10. 2010, z částky 13 213 768,80 Kč od 15. 10. 2010 do 2. 12. 2010, z částky 12 326 180,36 Kč od 3. 12. 2010 do 3. 6. 2011, z částky 11 889 458,08 Kč od 4. 6. 2011 do 8. 9. 2011, z částky 11 141 300,74 Kč od 9. 9. 2011 do 10. 11. 2011, z částky 10 269 478,88 Kč od 11. 11. 2011 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 3 424 035,20 Kč, k rukám zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Hodoníně náklady vzniklé státu v řízení před soudy obou stupňů ve výši 60 574,86 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Hodoníně soudní poplatek za podanou žalobu ve výši 513 474 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Hodoníně (dále jen „soud“ či „okresní soud“) dne 25. 8. 2014 domáhala se insolvenční správkyně společnosti [Anonymizováno] „v likvidaci“, IČO [IČO] (dále jen „[Anonymizováno]“) [tituly před jménem] [adresa] po žalovaném zaplacení částky 10 269 478,88 Kč s příslušenstvím na základě tvrzení, že [Anonymizováno] jako věřitel a společnost [právnická osoba] (dále jen „[jméno FO]“) jako dlužník uzavřeli dne 1. 10. 2007 smlouvu o úvěru (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě [Anonymizováno] poskytl [jméno FO] částku 15 000 000 Kč, kterou se [jméno FO] zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 10 % ročně. Písemným Prohlášením o ručitelském závazku ze dne 1. 10. 2007 (dále jen „Prohlášení“) se žalovaný zavázal, že uspokojí pohledávku za [jméno FO] z titulu Smlouvy, pokud ji [jméno FO] neuspokojí ve lhůtě splatnosti ani v dodatečně přiměřené lhůtě. [jméno FO] nesplnil své závazky a dne 30. 6. 2009 dluh co do důvodu a výše písemně uznal. UNIBON vyzval k plnění na místo [jméno FO] žalovaného. Žalovaný nic nezaplatil na výzvy [Anonymizováno], ani (následně) jeho insolvenční správkyně.

2. Žalovaný v průběhu řízení potvrdil uzavření Smlouvy, i to, že dne 1. 10. 2007 podepsal prohlášení o ručitelském závazku. Tvrdil, že podepsal jinou verzi listiny, kterou také soudu předložil. Opis listiny (dále jen „Opis“) obsahoval vidimaci provedenou notářkou [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen „notářka“) dne 1. 10. 2007. Závazek žalovaného podle této listiny byl sjednán jako časově omezený do 30. 9. 2008. Žalovaný namítal, že u něj do tohoto data [Anonymizováno] závazky [jméno FO] neuplatnil, proto povinnost z ručitelského prohlášení zanikla. Dále namítal, že žalobce není ve věci aktivně legitimován, neboť dne 30. 6. 2009 společnosti [Anonymizováno] a [právnická osoba]. (dále jen „[Anonymizováno]“) uzavřely rámcovou smlouvu o postoupení pohledávky (dále jen „Rámcová smlouva“), na jejímž základě měl [Anonymizováno] postupovat na [Anonymizováno] části pohledávky z titulu Smlouvy. Postoupení pohledávky bylo [jméno FO] oznámeno dopisy ze dne 24. 1. 2012 a 11. 3. 2013. Dne 15. 11. 2013 byly původní závazky ze Smlouvy nahrazeny Dohodou o nahrazení závazku, kterou zanikl i ručitelský závazek žalovaného.

3. Usnesením ze dne 25. 10. 2016, č. j. 14 C 283/2014-126, soud připustil, aby na místo původní žalobkyně vstoupil současný žalobce. Usnesení nabylo právní moci dne 12. 11. 2016.

4. Okresní soud vzal po provedeném dokazování za prokázány následující skutečnosti: a) [Anonymizováno] a [jméno FO] uzavřeli dne 1. 10. 2007 Smlouvu, na jejímž základě poskytl [Anonymizováno] [jméno FO] částku 15 000 000 Kč, kterou se [jméno FO] zavázal vrátit ve dvou splátkách – ve výši 5 000 000 Kč do 28. 2. 2008 a ve výši 10 000 000 Kč do 31. 7. 2008, spolu s úrokem ve výši 10 % ročně. Pro případ prodlení se zaplacením byl dohodnut úrok z prodlení ve výši 16 % ročně z dlužné částky. b) Žalovaný se v Prohlášení, obsahujícím ověřený podpis jeho jednatele [jméno FO], zavázal uspokojit pohledávky vyplývající ze Smlouvy, pokud tak neučiní [jméno FO] ani dodatečně v přiměřené lhůtě stanovené věřitelem v písemné výzvě, a to do 14 dnů od doručení výzvy. Ručení mělo zaniknout zánikem zajišťovaného závazku. c) Závazek ze Smlouvy zajišťovala jako ručitel také společnost [právnická osoba]. Prohlášení o jejím ručitelském závazku bylo obsahově stejné jako Prohlášení (bez časového omezení). d) [jméno FO] z titulu Smlouvy nic nezaplatil. e) [Anonymizováno] přípisem ze dne 12. 9. 2008 vyzval žalovaného k úhradě pohledávky z titulu Prohlášení. Žalovaný výzvu převzal dne 6. 10. 2008. Výzvami ze dne 1. 4. 2009 [Anonymizováno] znovu vyzval žalovaného k úhradě pohledávky. Žalovaný výzvu převzal dne 8. 4. 2009. Na výzvy reagoval žalovaný dopisy ze dne 14. 4. 2009, ve kterých uvedl, že má povědomí o probíhajícím jednání mezi [Anonymizováno] a [jméno FO] o prodloužení splatnosti úvěru, měla by být zohledněna širší proporcionalita s ohledem na širší vztahy úvěru, a že plnění povinností z ručitelského závazku je nereálné a pro žalovaného by znamenalo likvidaci. f) Dohodou o uznání ze dne 30. 6. 2009 [jméno FO] písemně uznal závazek vůči [Anonymizováno] z titulu Smlouvy co do důvodu a výše, která k 1. 6. 2009 činila 19 215 523,23 Kč. Součástí uznání závazku bylo ujednání stran, že se promlčecí doba prodlužuje na dobu 10 let od doby, kdy počala běžet poprvé. g) Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 30. 6. 2009, ve znění dodatků č. 1–7, se [Anonymizováno] zavázal postupovat na [Anonymizováno] části pohledávky ze Smlouvy jednotlivými smlouvami o postoupení. h) Na základě Rámcové smlouvy uzavřeli [Anonymizováno] a [Anonymizováno] následující smlouvy o postoupení pohledávky: dne 24. 7. 2009 smlouvu o postoupení úroků ve výši 500 000 Kč, dne 30. 9. 2009 smlouvu o postoupení úroků ve výši 1 054 719,82 Kč, dne 31. 12. 2009 smlouvu o postoupení úroků ve výši 1 200 444,47 Kč a jistiny ve výši 779 955,53 Kč, dne 31. 7. 2010 smlouvu o postoupení úroků ve výši 825 931,35 Kč a jistiny ve výši 228 788,47 Kč, dne 14. 10. 2010 smlouvu o postoupení úroků ve výši 287 491,56 Kč a jistiny ve výši 777 487,20 Kč, dne 2. 12. 2010 smlouvu o postoupení úroků ve výši 177 390,32 Kč a jistiny ve výši 887 588,44 Kč, dne 3. 6. 2011 smlouvu o postoupení úroků ve výši 617 997,54 Kč a jistiny ve výši 436 722,28 Kč, dne 8. 9. 2011 smlouvu o postoupení úroků ve výši 315 966,42 Kč a jistiny ve výši 748 157,34 Kč a dne 10. 11. 2011 smlouvu o postoupení úroků ve výši 192 301,90 Kč a jistiny ve výši 871 821,86 Kč. i) Dopisem ze dne 23. 1. 2012 [Anonymizováno] omlouval prodlení s plněním povinností z Rámcové smlouvy a žádal o posečkání do 10. 2. 2012. j) V Dohodě o nahrazení závazku ze dne 14. 9. 2012 se [Anonymizováno], zastoupený společností [Anonymizováno] (dále jen „společnost L“) na základě plné moci ze dne 6. 7. 2012, a [jméno FO] dohodli, že závazek ze Smlouvy nabytím účinnosti dohody zaniká, včetně práv zajišťujících původní závazek a je nahrazen směnečným závazkem. [jméno FO] podepsal dohodu [jméno FO]. k) Přípisem ze dne 11. 3. 2013 oznámil [Anonymizováno] společnosti [jméno FO], že pohledávka ze Smlouvy byla postoupena na společnost [právnická osoba] (dále jen „[Anonymizováno]“). l) Předžalobní výzvou ze dne 15. 5. 2013 [Anonymizováno] vyzval [jméno FO] k úhradě dluhu ze Smlouvy ve výši 10 294 448,05 Kč s příslušenstvím. m) V reakci na výzvu [jméno FO] v dopisu ze dne 27. 5. 2013 uvedl, že závazek již neexistuje, neboť byl z části splacen a jeho nesplacená část byla postoupena na třetí osobu, se kterou byla pohledávka vypořádána a po narovnání zanikla. n) Dopisem ze dne 14. 6. 2013 reagoval žalovaný na výzvu [Anonymizováno] z 3. 6. 2013 k plnění z ručitelského prohlášení tak, že ručitelský závazek již neexistuje, neboť byl z části splacen společností [jméno FO] a nesplacená část byla restrukturalizována do nového závazkového vztahu, se kterým již žalovaný nemá nic společného. o) V kartě úvěrového případu, auditu pro měsíc srpen 2009 a auditu ze dne 4. 2. 2013, přehledu zajištění, klasifikaci úvěrů a tvorby opravných položek k 31. 12. 2010, ani v předávacím protokolu likvidátorovi [Anonymizováno], nebylo zmíněno časové omezení ručitelského prohlášení žalovaného. p) Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 6. 2013, č. j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek [Anonymizováno] a na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Insolvenční správkyní byla ustanovena [tituly před jménem] [adresa], která do soupisu majetkové podstaty dne 22. 8. 2013 zapsala pohledávku za [jméno FO] z titulu Smlouvy v celkové výši 14 297 004,39 Kč. q) Dohodou o nahrazení závazku ze dne 15. 11. 2013 se [Anonymizováno] a [jméno FO] dohodli, že postoupený závazek vyplývající ze Smlouvy nabytím účinnosti dohody zaniká, včetně práv zajišťujících původní závazek. r) Přípisy ze dne 22. 7. 2014 a 14. 8. 2014 insolvenční správkyně [Anonymizováno] vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z titulu Smlouvy ve výši 10 294 448,05 Kč s příslušenstvím. Žalovaný v reakci argumentoval stejně, jako v dopise ze dne 14. 6. 2013 adresovaném [Anonymizováno]. s) Dle výpisu z úvěrového účtu za období od 3. 10. 2007 do 30. 6. 2014 byl konečný stav neuhrazené jistiny 10 269 478,88 Kč.

5. Z výpovědí svědků vzal okresní soud za prokázány následující skutečnosti: a) [Anonymizováno] měl zpracovánu standardizovanou úvěrovou dokumentaci advokátem [tituly před jménem] [jméno FO], včetně ručitelských prohlášení bez časového omezení, od které se nebylo možné odchýlit. Zajišťovací instrumenty byly vypracovány tak, aby vydržely, dokud existuje zajišťovaná pohledávka (zjištěno z výpovědí advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] a členů úvěrové komise [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]). b) Advokát [tituly před jménem] [jméno FO] téměř vyloučil, že by [Anonymizováno] přijal ručitelské prohlášení s časovým omezením, neboť se na jeho advokátní kancelář obracel i s drobnými problémy ohledně standardizovaného textu. Nevěděl o žádném úvěrovém případu s časovým omezením. Předložil soudu Prohlášení shodné s kopií žalobce, které měl proto, že poskytoval [Anonymizováno] právní pomoc ohledně vymáhání pohledávek. c) Úvěrový pracovník [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], ani žádný z členů úvěrové komise, se nikdy nesetkali s časově omezeným ručením, nedávalo by to smysl, navíc by to bylo v rozporu s vnitřními předpisy. d) Po „krachu“ druhého ručitele byl žalovaný vyzván ke splnění závazku z ručitelského prohlášení. [tituly před jménem] [jméno FO] v roce 2008 či 2009 osobně navštívil žalovaného za účelem jednání o splnění jeho závazku. e) Z výpovědi předsedy představenstva [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že časové omezení zajištění úvěru nebylo možné, k časovému omezení zajištění v žádném případě nedošlo. Pokud by k omezení zajištění úvěru došlo, objevilo by se to na úvěrové kartě. Představenstvo [Anonymizováno] po absolvování schvalovacího kolečka dostávalo úvěrovou kartu a dokumentaci k podpisu. f) Z výpovědi člena představenstva [Anonymizováno] [jméno FO] vzal soud za prokázané, že časové omezení zajištění se nedělalo. Při schvalování úvěru, jeho změn a zajištění, se vyjadřovalo oddělení rizik a ekonomické oddělení, byl nutný souhlas úvěrové komise, poté byla vypracována úvěrová dokumentace, tato byla zkontrolována oddělením rizik, následně došlo k podpisu úvěrovaným a pak byla dokumentace s úvěrovou kartou předána představenstvu k podpisu. Úvěrové podmínky nebylo možné bez schválení komisí měnit. Případné omezení zajištění úvěru by se objevilo v úvěrové kartě. [jméno FO] předložil soudu Prohlášení bez časového omezení. g) Likvidátor [Anonymizováno] [tituly před jménem][Anonymizováno][jméno FO] převzal od vedení [Anonymizováno] Prohlášení bez časového omezení. h) Z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že originály úvěrových dokumentů se ukládaly do trezoru, do kterého měla přístup svědkyně a kolegyně, přičemž na pokyn nadřízeného by tento otevřela, o čemž by ale byl zapsán záznam do knihy, která byla vedena.

6. Soud posoudil výpovědi výše uvedených svědků jako věrohodné, neboť svědci nemají zájem na výsledku sporu, a jejich výpovědi korespondovaly s listinnými důkazy. Jako nedůvodnou soud posoudil námitku žalovaného o nevěrohodnosti výpovědí [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], jež mají být na výsledku sporu zainteresováni (jako předseda a člen představenstva [Anonymizováno]), neboť jejich výpovědi korespondují s výpověďmi dalších svědků a listinnými důkazy; navíc o schválení úvěru nerozhodovali pouze oni, ale několik oddělení [Anonymizováno].

7. Bývalý ředitel [jméno FO] [jméno FO] vypověděl, že ručitelské prohlášení žalovaného mělo omezení na dobu splatnosti úvěru a měsíc navíc, protože jednatel žalovaného nechtěl ručitelské prohlášení bez omezení doby trvání podepsat. Bylo podepsáno pouze v jednom vyhotovení, přičemž svědek zajistil úředně ověřenou fotokopii u notářky. 8. [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že časové omezení ručitelského prohlášení doporučil [jméno FO] v hospodě. Dle pozdějších informací od [jméno FO] bylo ručitelské prohlášení podepsáno s časovým omezením.

9. Jednatel žalovaného [jméno FO] vypověděl, že ho [jméno FO] požádal o ručení ke Smlouvě a on pak ručitelské prohlášení podepsal s časovým omezením, předal [jméno FO], který nechal u notářky vyhotovit kopii a odevzdal je [Anonymizováno].

10. Jednatel žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že požadoval časové omezení ručitelského prohlášení, které nakonec bylo sjednáno na 5 let. Nevzpomněl si, zda řešil výzvy ke splnění povinnosti vyplývající z ručitelského prohlášení. Potvrdil, že odpovědi na výzvy za žalovaného podepsal.

11. Soud hodnotil výpovědi jednatelů žalovaného a svědků [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] jako nevěrohodné, neboť nekorespondují s listinami, především s odpověďmi žalovaného na upomínky [Anonymizováno], ve kterých nikdy neuvedl, že došlo k zániku ručení uplynutím doby a námitku časového omezení začal vznášet až v roce 2014. Svědci si navíc přesně pamatovali časové omezení ručitelského prohlášení, ale vůbec si nevzpomněli, jak byly povinnosti z ručitelského prohlášení vymáhány a závazek řešen. Verze, podle které měl jednatel žalovaného se známým právníkem náhodně v hospodě projednávat časové omezení ručitelského závazku, se jevila soudu jako zcela nepravděpodobná. Při hodnocení výpovědí soud přihlédl též k ekonomickému zájmu jednatelů žalovaného a [jméno FO] (avalisty směnky zajišťující předmětný dluh) na výsledku sporu.

12. Po provedeném dokazování měl soud za spolehlivě prokázané, že žalovaný předložil [Anonymizováno] Prohlášení bez časového omezení. Proto neprovedl důkazy navržené žalovaným - výslechem svědků [Anonymizováno] a [jméno FO], a žalobcem - výslechem svědků [Jméno advokáta A], notářky, znaleckými posudky, výpisem z ověřovací knihy, sdělením Notářské komory ČR, dopisem ze dne 16. 6. 2018, výzvou ze dne 19. 4. 2012, rozhodnutími Krajského soudu v Ostravě ve věci sp. zn. [insolvenční spisová značka], sdělením o závazcích [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], smlouvou o poskytování právní pomoci, sdělením České advokátní komory, smlouvou o spolufinancování pohledávek, plnou mocí ze dne 23. 5. 2017, náhledem do vyhledavače advokátů a usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 11. 2015, sp. zn. [insolvenční spisová značka], neboť provedení těchto důkazů považoval za nadbytečné.

13. Při právním hodnocení věci soud dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), aplikoval na právní vztah účastníků § 303, § 306, § 311, § 332, § 365, § 497 a § 502 odst. 1 zákona č. 513/1991, obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obch. zák.“) a § 524 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“).

14. Smlouvu soud posoudil jako platně uzavřenou smlouvu o úvěru (§ 497 obch. zák.), na jejímž základě [Anonymizováno] poskytl [jméno FO] částku 15 000 000 Kč, kterou se [jméno FO] zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 10 % ročně (§ 502 odst. 1 obch. zák.) ve splátce ve výši 5 000 000 Kč do 28. 2. 2008 a ve výši 10 000 000 Kč do 31. 7. 2008. [jméno FO] svůj závazek nesplnil, ocitl se v prodlení, proto [Anonymizováno] vznikl nárok na úrok z prodlení v dohodnuté výši 16 % ročně z dlužné částky (§ 369 obch. zák.). 15. [jméno FO] dne 30. 6. 2009 svůj závazek vůči [Anonymizováno] písemně uznal, proto měl soud za prokázané, že závazek v době uznání trval a k 1. 6. 2009 činil 19 215 523,23 Kč (§ 332 obch. zák.). Součástí uznání závazku bylo ujednání, že se promlčecí doba prodlužuje na dobu 10 let od doby, kdy počala běžet poprvé (§ 401 obch. zák.). K datu podání žaloby (25. 8. 2014) proto nebyla pohledávka promlčena.

16. Úvěr byl zajištěn ručitelským prohlášením žalovaného ze dne 1. 10. 2007 uzavřeným v souladu s § 303 obch. zák., ve kterém se žalovaný zavázal uspokojit pohledávku [Anonymizováno] ze Smlouvy, pokud tak v termínu splatnosti neučiní [jméno FO], a to ani dodatečně v přiměřené lhůtě. Jelikož závazky [jméno FO] nesplnil ani dodatečně přes písemné výzvy v přiměřené lhůtě, žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dluhu jako ručitel. Žalovaný ničeho neuhradil.

17. Jako nedůvodnou posoudil soud námitku žalovaného, že [Anonymizováno] pohledávku za [jméno FO] postoupil (§ 524 obč. zák.) na [Anonymizováno] na základě Rámcové smlouvy, neboť v řízení bylo prokázáno, že jednotlivými smlouvami byla postoupena pohledávka pouze co do jistiny ve výši 4 730 521,12 Kč a úroků ve výši 5 172 243,38 Kč. Tento závěr vyplývá nejen z jednotlivých smluv o postoupení, ale i z dalších důkazů: dopisu [Anonymizováno] ze dne 23. 1. 2012, kterým omlouvá své prodlení a žádá o strpení do 10. 2. 2012; žalovaným předložené Dohody o nahrazení závazku a dohody o narovnání datované 6. 7. 2012, ve které [Anonymizováno] prohlásil, že má za [jméno FO] pohledávku z titulu Smlouvy, kterou narovnával. Uvedené důkazy zpochybnily věrohodnost žalovaným předloženého Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 1. 2012, a vyvrátily jeho tvrzení o postoupení celé pohledávky.

18. Jelikož nebyla celá pohledávka postoupena na [Anonymizováno], nemohl [Anonymizováno] postoupit celou pohledávku na [Anonymizováno] a [Anonymizováno] s [jméno FO] uzavřít dne 15. 11. 2013 Dohodu o nahrazení závazku a dohodu o narovnání, jak tvrdí žalovaný.

19. Dohoda o nahrazení závazku a dohoda o narovnání navíc nebyla uzavřena platně, neboť byla podepsána za [Anonymizováno] společností [Anonymizováno] na základě plné moci udělené jí dne 6. 7. 2012 předsedou a členem představenstva [Anonymizováno] v době, kdy byl [Anonymizováno] v likvidaci; proto byl oprávněn za [Anonymizováno] uzavírat nové smlouvy a uplatňovat pohledávky pouze její likvidátor.

20. Předmětná pohledávka pak byla původní žalobkyní platně postoupena na žalobce.

21. Proto soud rozsudkem vyhlášeným dne 8. 11. 2018, č. j. 14 C 283/2014-816, uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 10 269 478,88 Kč s příslušenstvím (I. výrok), nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 011 743 Kč (II. výrok) a České republice na účet Okresního soudu v Hodoníně náklady vzniklé státu ve výši 9 442,70 Kč (III. výrok).

22. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”), podle § 148 odst. 1 o. s. ř. pak uložil neúspěšnému žalovanému nahradit státu náklady ve výši 9 442,70 Kč za vyplacené svědečné.

23. K podanému odvolání žalovaného Krajský soud v Brně usnesením ze dne 7. 9. 2021, č. j. 47 Co 111/2019-904, rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud doplnil dokazování výslechem notářky, z jejíž výpovědi zjistil, že by nemohla poznat, zda s listinou, která jí byla předložena k vidimaci, bylo technicky manipulováno. Odvolací soud považoval za zásadní otázku, zda Prohlášení obsahovalo časové omezení ručení, přičemž vyslovil pro okresní soud závazný právní názor, že žalovaný prozatím unesl důkazní břemeno ohledně námitky pravosti žalobcem předložené prosté kopie Prohlášení, neboť předložil listinu postavenou na roveň originálu, tedy listinu vyšší důkazní síly, která obsahuje časové omezení ručení. Uložil okresnímu soudu, aby provedl důkaz žalobcem navrženým znaleckým posudkem, jenž by porovnal obě listiny a zjistil, která z nich byla pozměněna.

24. V novém řízení soud doplnil dokazování:

25. Znaleckým posudkem č. [Anonymizováno], vypracovaným dne 17. 1. 2022 na objednávku advokáta žalovaného soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] (dále jen „znalec [jméno FO]“), ze kterého zjistil, že u Opisu nebyly zjištěny nálezy zpochybňující technickou autentičnost (pravdivost) obsahu listiny, ani nálezy svědčící o manipulaci nebo doplňování odst. 5 čl. III. na str. 2 či jiného obsahu listiny. Prohlášení je na základě zjištěných nálezů s nejvyšší pravděpodobností kompilát.

26. Znaleckým posudkem č. [Anonymizováno], vypracovaným dne 25. 5. 2022 soudem ustanoveným soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen „znalec [jméno FO]“), ze kterého zjistil, že u Opisu nebyly zjištěny žádné stopy, podle kterých by bylo možné stanovit, že s listinou bylo dodatečně manipulováno. Všechny části listiny plně odpovídají tomu, že se jedná o listinu, která vznikla okopírováním originální listiny notářkou a po jejím ověření zůstala v tomto stavu do současnosti. Listina Prohlášení byla upravena vypuštěním odst. 5 čl. III., nebyla vyhotovena podle původního originálu, ale předloha sloužící k vyhotovení této písemnosti byla účelově upravena a jedná o montáž (kompilát).

27. Z výpovědi znalce [jméno FO] soud zjistil, že zkoumání stáří listin bez srovnávacích materiálů, otisků razítek, není možné, a přes součinnost soudu se nepodařilo zajistit od notářky srovnávací materiál z roku 2007. Pokud jde o kopii s razítkem notářky, neexistuje metoda, kterou by se dalo určit, ze kterého data nebo doby razítko pochází. K námitce žalobce, týkající se odlišně uvedených údajů na zkoumaných listinách „[adresa]“ potvrdil, že tam tato změna je, kdo a proč ji udělal, není předmětem technického zkoumání.

28. V doplnění znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 24. 3. 2023 znalec [jméno FO] uvedl, že z Opisu není možné určit, jak velká byla samolepka ověřovací doložky a je tady možné, že samolepka byla přelepena přes případnou číslici 2. Stáří papíru nezkoumal, neboť tato analýza je velmi složitá a bez znalostí výrobce a relevantních srovnávacích vzorků takřka nemožná. Znalec se vyjádřil k otázce přelepek na listinách/vyvýšeným okrajům, shodě podpisů a technické možnosti přenosu obrazového souboru z jedné listiny na druhou. Uvedl, že na závěru znaleckého posudku č. [Anonymizováno] není důvod cokoliv změnit.

29. Z k důkazu provedených listin, výpovědí svědků a jednatelů žalovaného, soud učinil stejná skutková zjištění jako v prvním rozsudku, dospěl také ke shodným právním závěrům, jež jsou popsány v odvoláním napadeném rozsudku a v úvodní části tohoto rozsudku.

30. Výhradně na základě zjištění učiněných ze znaleckých posudků a výslechu znalce [jméno FO] dospěl soud k odlišnému skutkovému závěru pouze o tom, že ručitelské prohlášení žalovaného bylo časově omezeno do 30. 9. 2008. Výzva ke splnění ručitelského závazku doručená žalovanému dne 6. 10. 2008 tak byla doručena až po zániku ručitelského závazku.

31. Soud zdůraznil, že tento závěr učinil na základě závazného názoru odvolacího soudu, že Opis je postaven na roveň originálu a tvrzení žalobce o časově neomezeném ručení není prokázáno, přesto, že z provedeného dokazování vyplynulo, že část svědků možnost časového omezení ručitelského prohlášení vylučovala, časové omezení nebylo zaznamenáno na úvěrové kartě případu, v auditech pohledávek, v přehledu zajištění, klasifikaci úvěrů, tvorbě opravných položek k 31. 12. 2010, předávacím protokolu likvidátorovi, ani v kopiích Prohlášení předložených soudu v průběhu řízení svědky.

32. Námitky žalobce proti znaleckým posudkům soud označil za spekulativní, opírající se o vybrané odpovědi znalce [jméno FO], konkrétně, že na Opisu se na straně 3 v pravém horním rohu nenachází otisk razítka [adresa]; na straně 2 se u otisku razítka [adresa] a parafy „K“ u legalizační doložky nenachází vyvýšený okraj/obrys hrany samolepícího štítku ověřovací doložky, a že na Prohlášení se nachází na všech otiscích razítek [adresa] (na straně 1, 2 i 3) vyvýšený okraj/obrys hrany samolepícího štítku, ze kterých žalobce dovozoval pro sebe výhodné, ničím nepodložené, závěry, rozporné se závěry znalců.

33. Soud zamítl návrh žalobce na vypracování revizního znaleckého posudku, neboť za situace, kdy disponoval třemi znaleckými posudky se stejnými závěry, neměl pochybnosti o správnosti a úplnosti znaleckých posudků, takový postup považoval za rozporný s judikaturními závěry Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 583/2001), či usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 7. 2014, sp. zn. 3 Cmo 172/2014.

34. Z uvedených důvodů soud v záhlaví označeným rozsudkem zamítl žalobu o zaplacení částky 10 269 478,88 Kč příslušenstvím (I. výrok), uložil žalobci nahradit náklady řízení žalovanému ve výši 2 095 578,68 Kč (II. výrok) a České republice na účet Okresního soudu v Hodoníně ve výši 48 548,60 Kč (III. výrok).

35. Proti rozsudku podal žalobce odvolání. Namítal, že vypracované znalecké posudky neobstojí, neboť se znalci [jméno FO] nepodařilo vyvrátit následující námitky žalobce:

36. Na straně 3 Opisu se v pravém horním rohu nenachází otisk razítka [adresa], proto závěr znalce, vycházející z vidimační doložky, že Opis doslovně souhlasí s listinou, z níž byl pořízen, neobstojí, neboť pokud by byl Opis pořízený notářkou z originálu listiny, musel by razítko [adresa] obsahovat nejen na první, ale i na třetí straně.

37. Na straně 2 Opisu se u otisku razítka [adresa] a parafy „K“ u legalizační doložky nenachází vyvýšený okraj/obrys hrany samolepícího štítku ověřovací doložky. Technicky je sice možné, že se otisk hrany nezobrazí, avšak ani jiné hrany samolepících doložek se na Opisu nenachází, což znalec nezkoumal ve vzájemné souvislosti.

38. Otisk razítka notáře musí být souladu s § 15 odst. 3 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování, ve spojení s § 5 odst. 2 písmeno b) vyhlášky č. 36/2006 Sb., ve znění účinných k 1. 10. 2007, vždy otisknut přes hranu samolepící etikety, přičemž tento průtlak lepícího štítku pod razítkem na Opisu absentuje.

39. Naopak na Prohlášení se nachází na všech otiscích razítek [adresa] vyvýšený okraj/obrys hrany samolepicího štítku a současně na straně 2 s ohledem na vedení linie hrany přílepky by skutečně k překrytí čísla 2 nedošlo.

40. V případě, že Prohlášení vzniklo kompilací z Opisu, tak závěr o vedení hrany přelepky na straně 2 a na straně 3, která u Opisu absentuje, jednoznačně zpochybňuje závěry znalce o nepravosti Prohlášení a pravosti Opisu.

41. Pro pravost Prohlášení svědčí poznámka znalce na straně 18 znaleckého posudku, kde uvádí, že k vyhotovení Prohlášení a prohlášení ručitelského závazku vystaveného společností [Anonymizováno] byl použit shodný textový soubor, což svědčí o tom, že s Prohlášením nebylo manipulováno.

42. Závěr, že podpis [jméno FO] byl přenesen z Opisu na Prohlášení, označil za spekulaci.

43. Podle žalobce výše uvedené skutečnosti vyvolávají pochybnosti o správnosti posudků, proto navrhoval, aby soud zadal zpracovat revizní znalecký posudek Policií ČR, [adresa], aby byly pochybnosti odstraněny a postaveno na jisto, která listina je pravá.

44. Bez ohledu na závěry znaleckých posudků však ze skutkových zjištění soudu, učiněných z výpovědí svědků a listin, jednoznačně vyplývá, že ručitelské prohlášení nebylo časově omezeno, neboť omezení ručitelského prohlášení nebylo u [Anonymizováno] možné; omezení by bylo zaneseno v úvěrové kartě; člen představenstva [Anonymizováno], advokát [Anonymizováno] i likvidátor [Anonymizováno] soudu předložili Prohlášení bez časového omezení; [Anonymizováno] pohledávku standardně vymáhal; žalovaný v reakci na vymáhání časové omezení ručení nezmiňoval.

45. Ve vyjádření k odvolání považoval žalovaný rozsudek za správný. Uvedl, že žalobce v odvolání rozporuje závěry obsažené v rozsudku a znaleckých posudcích, a rozvíjí spekulace a ničím nepodložené domněnky. Žalobce neunesl důkazní břemeno o pravosti Prohlášení. Soud v souladu s právním názorem odvolacího soudu a na základě tří znaleckých posudků dospěl k závěru, že žalovaný předložil pravou listinu a žalobce listinu nepravou. Vypracování revizního znaleckého posudku považoval za nadbytečné a neospravedlnitelné.

46. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu a řízení mu předcházející v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

47. Odvolací soud považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z listin a výpovědí svědků, týkající se uzavření Smlouvy, písemného uznání závazku dlužníkem [jméno FO], prodloužení promlčecí doby, zjištění, že závazek ze Smlouvy byl zajištěn ručitelským prohlášením žalovaného ze dne 1. 10. 2007, nesplnění závazku dlužníkem [jméno FO] přes písemné výzvy dodatečně v přiměřené lhůtě, nesplnění závazku žalovaným přes opakované výzvy k úhradě dluhu, jakož i zjištění učiněná ve vztahu k postoupení části pohledávky na [Anonymizováno], a Dohody o nahrazení závazku a dohody o narovnání. [jméno FO] přiléhavé považuje odvolací soud také právní posouzení věci. V tomto rozsahu odvolací soud plně odkazuje na závěry okresního soudu, jež jsou shrnuty v odůvodnění jeho rozsudku a úvodní části tohoto rozsudku.

48. Mezi účastníky bylo nesporné (a v řízení bylo prokázáno), že žalovaný (za kterého jednal jednatel [jméno FO]) dne 1. 10. 2007 vlastnoručně podepsal Prohlášení o ručitelském závazku. Předmětem sporu bylo, zda ve verzi obsahující odst. 5 čl. III., omezující ručitelské prohlášení do 30. 9. 2008, či ve verzi neobsahující odst. 5 čl. III.; ze skutečnosti, že obě verze obsahovaly totožnou doložku legalizace podpisu, bylo zřejmé, že jedna z listin je falzifikátem.

49. Odvolací soud na základě odvolacích námitek shledal v obou znaleckých posudcích nesrovnalosti, které odůvodňovaly jejich přezkum jiným znalcem či ústavem. Proto vyhověl návrhu žalobce a (vzhledem k tomu, že se jednalo o výjimečný, zvlášť obtížný případ, vyžadující zvláštního vědeckého posouzení) usnesením ze dne 23. 9. 2024, č. j. 74 Co 32/2024-1212, ustanovil znalcem z oboru kriminalistika a expertíza písma znalecký ústav Ministerstvo vnitra – Kriminalistický ústav, který je jedním z nejstarších, vysoce odborných policejních útvarů s celostátní působností, jež se specializuje na výkon kriminalistickotechnické a znalecké (expertizní) činnosti v oborech elektrotechnika, chemie, kriminalistika, písmoznalectví a strojírenství. Odvolací soud znaleckému ústavu uložil, aby zhodnotil stanoviska obou znalců v jejich posudcích, týkající se autenticity zkoumaných listin; metody, které znalci použili při vypracování znaleckých posudků; závěry, ke kterým dospěli; zda metody použité znalci odpovídají současnému stavu poznání v příslušném znaleckém oboru; zda nálezy ve znaleckých posudcích odpovídají skutečnému stavu zkoumaných listin a zda při analýze získaných dat a zpracování jejich výsledků nedošlo k dezinterpretaci zjištění učiněných ze zkoumaných listin. Se zamýšleným postupem odvolací soud seznámil účastníky na jednání konaném dne 15. 6. 2024.

50. Proti usnesení o ustanovení znaleckého ústavu podal žalovaný ústavní stížnost, jež byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 20. 12. 2024, sp. zn. I. ÚS 3249/24.

51. K námitkám žalovaného vzneseným proti tomuto postupu odvolací soud uvádí, že možnost, aby soud nařídil přezkoumat původní znalecký posudek jiným znalcem, je upravena v § 127 odst. 2 o. s. ř. Soud může nařídit vypracování revizního znaleckého posudku i bez návrhu účastníka řízení, jestliže má pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 6. 2010, sp. zn. III. ÚS 1336/10, uveřejněné ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ve svazku 57, ročník 2010, na straně 621, pod pořadovým číslem 7/2010, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1290/2007, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C 6293).

52. Dne 12. 2. 2025 byl odvolacímu soudu doručen písemně zpracovaný revizní znalecký posudek ze dne 5. 2. 2025, č. [č. účtu].

53. V podání doručeném odvolacímu soudu dne 14. 3. 2025 se žalovaný vyjádřil k reviznímu znaleckému posudku a vznesl námitku podjatosti jeho zpracovatelky [tituly před jménem] [jméno FO], vzhledem k závěrům, které dehonestují znalce [jméno FO]. Navrhl, aby revizní znalecký posudek zpracovala za Kriminalistický ústav jiná osoba, navrhl výslech znalce [jméno FO] a konfrontaci [tituly před jménem] [jméno FO] a znalce [jméno FO].

54. Žalovaný vznesl následující výhrady proti reviznímu znaleckému posudku: a) Při znaleckém zkoumání bylo nepřípustně zasáhnuto do Opisu tím, že z listiny byla odlepena zajišťovací přelepka, čímž byla narušena celistvost listiny, a listina byla nevratně poškozena, nelze vyloučit, že s listinou bylo po rozlepení přelepky dále manipulováno. b) Podstatná část zkoumání byla věnována technickému původu a stupni reprodukce zkoumaných listin (byly zkoumány odchylky a deformace na listinách, které mohly vzniknout právě při jejich reprodukování), které pro posouzení věci nejsou relevantní. c) Znalecký posudek obsahuje údaj o provedené „rešerši trhu“ týkající se papírové přelepky, na které je vytištěna vidimační doložka [adresa]. Není však zřejmé, z kolika a jakých zdrojů a k jakému datu zpracovatelka posudku čerpala (provedla) rešerši. d) Znalecký posudek nepopisuje, jak mohlo k úpravám a retuši Opisu dojít. e) Chybí logické zdůvodnění myšlenkového postupu, pro který byl Opis označen za padělek. Závěry znaleckého posudku jsou vnitřně rozporné, chybí odůvodnění části V. posudku.

55. Žalovaný soudu zaslal podání, ve kterém znalec [jméno FO] vyjádřil nesouhlas se závěry revizního znaleckého posudku a doplnil své závěry uvedené v původním znaleckém posudku[Anonymizováno]

56. Na jednáním konaném dne 21. 3. 2025 [tituly před jménem] [jméno FO] ke vznesené námitce podjatosti uvedla, že jí nejsou známy žádné skutečnosti, pro které by měla být vyloučena z provedení znaleckého úkonu. Žalobce se ke vznesené námitce nevyjádřil.

57. O vznesené námitce podjatosti odvolací soud na jednání konaném dne 21. 3. 2025 rozhodl tak, že [tituly před jménem] [jméno FO] není vyloučena ze zpracování revizního znaleckého posudku.

58. Rozhodnutí odvolací soud odůvodnil tím, že podle zadání revizního znaleckého posudku byl znalecký ústav (mimo jiné) povinen zhodnotit stanoviska znalců [jméno FO] a [jméno FO] v jimi zpracovaných posudcích; metod, které tito znalci použili; závěrů, ke kterým dospěli a uvést, zda nálezy ve znaleckých posudcích odpovídají skutečnému stavu zkoumaných listin a zda při analýze získaných dat a zpracování jejich výsledků nedošlo k dezinterpretaci zjištění učiněných ze zkoumaných listin. Závěr revizního znaleckého posudku obsahuje jednoznačné odpovědi na soudem položené otázky v souladu s § 28 odst. 5 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Pokud znalecký ústav dospěl k závěru, že závěry posuzovaných znaleckých posudků neodpovídají skutečnému stavu zkoumaných listin a při zpracování jejich výsledků došlo k dezinterpretaci zjištění učiněných ze zkoumaných listin, bylo jeho povinností toto do revizního znaleckého posudku uvést. Pochybnost o nepodjatosti znalce nemůže založit samotná okolnost, že znalec ve znaleckém posudku zaujal na věc odborný názor, který je odlišný od názoru žalovaného a vyzněl v neprospěch žalovaného či zpracovatele posuzovaného znaleckého posudku. K tomu závěru odvolací soud odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1828/2014.

59. Na jednání odvolací soud zopakoval dokazování Opisem Dohody o nahrazení závazku a dohody o narovnání, opisem plné moci ze dne 6. 7. 2012, auditem pohledávek [Anonymizováno] ze dne 4. 2. 2013, Rámcovou smlouvou a doplnil dokazování revizním znaleckým posudkem, výslechem [tituly před jménem] [jméno FO] a výpisy z veřejně přístupného obchodního rejstříku.

60. Z revizního znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem Ministerstvo vnitra – Kriminalistický ústav, IČO [IČO], znalcem z oboru kriminalistika a expertíza písma dne 5. 2. 2025, č. [č. účtu], vzal odvolací soud za prokázané následující skutečnosti: a) Závěry znalce [jméno FO], uvedené v posudku č. [Anonymizováno], týkající se autenticity zkoumaných listin, jsou v důsledku chybné interpretace nálezů zcela nesprávné a obrácené. Tvrzení, že v případě listiny předložené žalobcem „došlo k manipulaci ověření a že jde o kompilát“, jsou nepodložená a neprokázaná. Popis a interpretace nálezů poukazuje na záměrnou a vědomou dezinterpretaci. Závěry znalce [jméno FO] jsou v důsledku neúplnosti a chybné interpretace nálezů zcela nesprávné a obrácené. Z rozdílného přístupu k interpretaci nálezů na str. 57 oproti str. 58 vyplývá vědomá dezinterpretace nálezů ve prospěch zadavatele posudku. b) Závěr znalce [jméno FO] v posudku č. [Anonymizováno] a doplnění č. [Anonymizováno], týkající se autenticity zkoumaných listin, je chybný a vyplývá z neúplnosti provedení zkoumání a chybného výchozího předpokladu, ze kterého se znalec nebyl schopen vymanit, pravděpodobně v důsledku vlastního tendenčně formulovaného zadání a chybného výchozího předpokladu, u kterého setrval i přes dodatečné upozornění na některé nejasnosti a zadání doplnění znaleckého posudku. c) Způsob padělání Opisu byl proveden značně odborně, vzhledem k nutnému retušování obrazu, navíc byla vyhotovena zcela nová legalizační doložka i přelepka spojení obou listů. Nová legalizační doložka se liší chybným vypsáním adresy ([adresa] namísto správného [adresa]) a posunem v řádkování některých řádků. Legalizační doložka byla vytvořena na štítek a nalepena na listinu. Přes okraj legalizační přelepky byl pravděpodobně barevným tiskem vytištěn připravený obraz tak, aby výsledná listina působila jako originál. Také obraz razítka na přední straně byl dotištěn přes přelepku, která zajišťuje spojení listů.

61. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] vzal odvolací soud za prokázané, že: a) Revizní znalecký posudek zpracovávala sama. Podle standardního postupu je znalecký posudek znaleckého ústavu kontrolován dalším znalcem, který ověří správnost, v tomto případě se jednalo o [tituly před jménem] [jméno FO]. Poté znalecký posudek kontroloval vedoucí oddělení [tituly před jménem] [jméno FO] a následně vedoucí odboru [tituly před jménem] [jméno FO], který znalecký posudek za znalecký ústav podepsal. b) Závěr znaleckého posudku je postaven na důkazu vycházejícím z porovnání a analýzy otisku razítek. Každý z těchto otisků má v sobě individuální znaky, které vznikají při otiskování razítka, takže otisk razítka, přestože je vyhotoven stejným razítkem, není vždycky naprosto stejný. Na Opisu zcela chybí obraz otisku ze zadní strany původní listiny a jsou tam pouze dva obrazy z přední strany, a to přes přelepku spoje dvou stran původní listiny, a na straně 2 u legalizační doložky. Oba tyto obrazy nesou naprosto shodné znaky, které navíc korespondují se znaky v otisku u legalizační doložky na straně 2 Prohlášení. Prohlášení tedy sloužilo jako zdrojový obraz a bylo přeneseno na Opis, který byl zcela nově vytvořen. c) Tento závěr je podpořen tím, že při detailní analýze tiskového obrazu Opisu je markantní rozdíl mezi ostatním obrazem tištěným, který koresponduje elektrografickému tisku, kterým byla kopie přenesena, zatímco v detailech obrazů otisků razítek je patrné úplně jiné rastrování, které není v souladu s ostatním tiskem. Pokud by totiž byla kopie provedena jednolitě, obraz by musel mít shodné charakteristiky. d) Závěr o pravosti listin označila znalkyně za kategorický. Bylo bezesporu prokázáno, že obraz razítek byl přenesen na Opis a že se tedy nejedná o originální kopii. e) Výše uvedenými nálezy se ani jeden ze znaleckých posudků nezabýval. f) Není srozumitelné, z jakých argumentů jsou vyvozeny závěry obou posudků. g) Z posudku znalce [jméno FO] není možné vůbec vyvodit, na čem svůj závěr vystavěl. Znalec [jméno FO] ve znaleckém posudku často znovu opakuje úkony, které by měly směřovat k prověření nějakého nálezu, zahrne čtenáře vším, co udělal, což činí posudek nepřehledný. V popisu pod obrázky není argument vysvětlen, ani jak se odrazil do stanoveného závěru. V posudku je interpretace něčeho, co znalec prováděl, ale není v něm uvedeno, jak tento nález přispívá k výslednému závěru. h) Znalkyně dospěla k závěru, že nálepka končí nad číslicí 2, na základě zkoumání míst zobrazených v otisku razítka i v podpisu. Znalec [jméno FO] toto interpretuje zcela chybně, protože okraj je u horní hrany přeneseného obrazu – detail obrázku na straně 10, kde červené šipky vyznačují chybějící nedotištěné části obrazu razítka, pak je zde seříznutý štít státního znaku, dále v písmenu O okraj obvodového razítka, a v parafě jsou patrné skoky. V případě otiskování razítka je mezera vždy pod úrovní okraje přelepky. Na Prohlášení šlo vyvodit, jak byla umístěna přelepka, na základě patrného okraje přelepky v přenesení obrazu. Na Opisu se opakuje stále stejný otisk. Pravidla legalizace jsou jasně daná. Otisk nemůže být umístěn pouze na přelepku, ale slouží k tomu, aby propojil přelepku s listinou, takže se vždy vyhotovuje přes okraj přelepky. Otisk na Opisu jde přes okraj přelepky a jsou tam patrné hrany přelepky. Stěžejním důkazem však není přelepka, ale to, že byly dohledány detaily v otiscích razítka, které jednoznačně potvrzují, že se stále jedná o obraz téhož otisku, nejen téhož razítka, ale téhož otisku. Přitom nemůžou existovat tři naprosto shodné otisky vyhotovené jedním razítkem, jenom jeden může být originál a ostatní jsou padělky. i) Znalec [jméno FO] se v posudku vyjádřil pouze k tomu, že Prohlášení je vícenásobnou kopií oproti Opisu. Podle znaleckého ústavu tomuto závěru nic nenasvědčuje. Skutečnost, že u Prohlášení je slabší reprodukce, znamená pouze to, že bylo vyhotoveno na jiném tiskovém zařízení. j) Znaleckým zkoumáním není možné ze zkoumaných listin zjistit, o kolikátou jde kopii. Nižší zobrazení je dáno především tiskovým zařízením. Opakované kopírování postupně vede ke snižování kvality tisku. V posuzovaném případě je kvalita srovnatelná u obou listin, není možné vyvodit závěr, kolikátá to je kopie, protože k tomu by bylo nutné vědět, na jakém tiskovém zařízení byla kopie vyhotovena a jak vypadala předloha. k) Znalkyně souhlasila pouze s dílčím závěrem, že na Opis nebyl dodatečně dotištěn sporný odstavec, neboť z výsledku zkoumání znaleckého ústavu vyplynulo, že celá listina byla nově vytištěna a vytvořena. Nejednalo se tedy o dotisk, ale o vytištění listiny s novým odstavcem. l) Znalec [jméno FO] chyboval tím, že si na začátku mírně přeformuloval zadání otázek a již toto zadání mělo lehce tendenční pohled na to, že výchozí listinou je Opis, a zda Prohlášení nebylo zmanipulované. Už tento krok byl zavádějící nesprávným směrem, dále i výchozí hypotéza, kterou znalec stanovil, že je jednodušší při manipulaci text odebrat než ho na listinu dodávat. m) Zkoumat detaily otisku razítek bylo nutné, neboť to bylo stěžejním důkazem. n) Při zkoumání Opisu, který byl částečně přelepen přelepkou notářky, bylo nutné prozkoumat detaily obrazu otisku, který znalkyně nejprve prováděla v průsvitu. Uvedené zkoumání vedlo k tomu, že je legitimní částečně odlepit nálepku, aby bylo možné zadokumentovat tyto stěžejní důkazy. Nálepka nebyla odlepena zcela, integrita listiny nebyla nijak narušena, nálepka nadále zakrývá spoj, skopku, pouze v části obrazu otisku razítka byla nadzvednutá, ale zůstává na listině. Zadokumentování detailů bylo legitimním důvodem pro tento úkon. Uvedený postup je při znaleckém zkoumání možný, pokud vede k jednoznačnému závěru a důkazu, k tomu, že se prokáže, že listina není pravá. Stav listiny je zadokumentovaný. o) Znalkyně před odlepením přelepky na Opisu nejprve zkoumala horní části v průsvitu, ve kterém viděla stěžejní znaky. Současně viděla znaky v dolní části otisku. Tyto znaky ji vedly k tomu, že se jedná o tentýž obraz otisku, jako je v dolní části, tedy přes přelepku a zároveň jako je na Prohlášení. To bylo důvodem pro to, aby byly zřetelně zadokumentovány všechny znaky, které v otisku bylo možné dohledat. p) Stav listiny před odlepením přelepky je zachycen v revizním znaleckém posudku na straně 4. Obrázek, kde je patrné nadzvednutí přelepky pouze po okraj otisku razítka, na straně 11. Stav listiny po „zalepení“ Opisu po znaleckém zkoumání není ve znaleckém posudku zachycen. q) Část o „rešerši trhu“ byla zařazena do znaleckého posudku v reakci na posudek znalce [jméno FO], který se věnoval umístění přelepky. Znalec měl k dispozici srovnávací materiál poskytnutý přímo z ověřovacího úřadu a dělal projekci nálepky do místa kopie Prohlášení. Tuto komparaci však prováděl ze špatného výchozího předpokladu, neboť umisťoval přelepku se sesazením textu na přelepce a tím potom odůvodňoval, kam zasahují okraje. Kde konkrétně prováděla znalkyně rešerši trhu, nepovažovala za nutné ve znaleckém posudku uvádět, neboť ve znaleckém posudku znalce [jméno FO] je jasně uveden srovnávací materiál, který mu byl poskytnut magistrátem – listy formátu A4, kde jsou přelepky, které uvedený úřad používal. V posudku znalce [jméno FO], i ve spise, je informace, že magistrát provedl pouze jedno ověření. r) Ve znaleckém posudku znalce [jméno FO] je provedena projekce srovnávací přelepky, je na sebe dán obraz Prohlášení, přičemž znalec dokládá, že číslice 2 ze stránkování listu je těsně za okrajem přelepky. V připomínkách nově zaslaných soudu opět provádí komparaci srovnávací nálepky a místa odpovídajícího nálepce na kopii, ve kterých však podkopává závěry uvedené ve znaleckém posudku, které vybudoval na tom, že číslice 2 by měla být zakrytá nálepkou. Při praktické práci úřadu s nálepkami z doloženého srovnávacího materiálu je patrné, že je to arch formátu A4. Znalec [jméno FO] nikde neuváděl rozměry nálepek, jenom, že dostal informaci od úřadu, že v té době se užívaly nálepky větší. Nikde není zmínka o tom, jak větší byly. Ve znaleckém posudku nakreslil rámeček bez jakýchkoliv údajů, a opakovaně argumentuje, že by měla být číslice 2 zakrytá. V praxi ale dochází při tisku k tomu, že je vždy znovu arch papíru podáván ručně do tiskárny, úředník vypíše text ověřovací doložky, vloží papír, projede, sloupne nálepky, pak přijde další zákazník, vypíše v programu zase další nálepky na místo, kde jsou nálepky, a ne kde jsou ty odlepené, znovu vloží papír do tiskárny a vyjede nálepky, tím pádem text na nálepkách není přesně na konkrétním místě, ale podle toho, jak ten papír tam je zrovna založen (může jít o 2 či 3 mm do strany). Na srovnávacím výtisku je patrné z obrazové dokumentace ve znaleckém posudku, že každá z ukázkových doložek je trošku jinde v rámci nálepky. Znalec [jméno FO] však má ve znaleckém posudku komparaci, kde je číslice 2 až za okrajem, v podaném vyjádření k reviznímu znaleckému posudku je číslice 2 zakrytá. To samo o sobě svědčí o tom, že nedomýšlí fakta. Znalkyně vycházela z toho, že se jedná o nálepky formátu A4, takže si dohledala, že na formátu A4 jsou vždy nálepky 105 mm, tak je to udáváno u všech výrobců, které na internetu vyhledala. Buď je tam 6 nálepek, aby se vešly na A4, pak je rozměr 48 mm, nebo jich je 5, pak mají 57 mm. Rešerše trhu znamenala, že znalkyně si ověřila, že nálepky opravdu nemůžou být jinak široké, protože jsou vždy 2 na A4 a mění se jenom jejich délka v závislosti, kolik nálepek tam je. s) Technicky je možné listinu pozměnit tak, že je nejprve nutné získat obraz oskenováním. V tomto případě pak muselo dojít k retuši, neboť na Opisu chybí texty, které zasahovaly do obrazu, a naopak jsou tam doplněná místa, která tam předtím nebyla, nějaké mezery. K tomu slouží grafické programy, například Photoshop, kde je možné si zvětšit obraz pro detailní práci, je tam nástroj „guma“, kterým se odstraní nechtěné obrazové části, a nástroj „klonovací razítko“, kterým lze vzít přesně odstín i strukturu zdrojového obrazu, třeba těsně vedle místa, které má být doplněno, a přenést ho do chybějícího místa, a tím je vyplnit. Takto lze vyčistit nebo upravit obraz do kýžené podoby. V tomto případě padělatel použil celou sekvenci – razítko, podpis a parafa. To je prokazatelné, protože pozice těchto tří prvků je naprosto shodná na obou listinách. Takovýto obraz potom použil pro tisk přes novou legalizační doložku na vyhotovení padělku. Poté musel oříznout obraz, kde měl jenom otisk razítka, který potom použil pro tisk přes roh, kde bylo ověření, spojení původního spoje.

62. Námitky žalovaného proti reviznímu znaleckému posudku nepovažuje odvolací soud za důvodné, neboť podaný znalecký posudek je úplný a přezkoumatelný, má všechny náležitosti stanovené v § 28 zákona č. 254/1919 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a ústavech, a ve vyhlášce, kterou se provádějí některá ustanovení tohoto zákona. Závěr znaleckého posudku obsahuje jednoznačné odpovědi na soudem položené otázky. Ve znaleckém posudku je uvedeno, kdo jej zpracovával a kdo je povinen ho osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit. Každé vyhotovení znaleckého posudku v listinné podobě je vlastnoručně podepsáno a je na něm připojen otisk znalecké pečeti. Zpracovatelka znalecký posudek u soudu osobně stvrdila a jeho obsah blíže vysvětlila. Přesvědčivě se vypořádala i s odbornými námitkami vznesenými žalovaným (resp. znalcem [jméno FO]).

63. Z veřejně přístupného úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v [adresa], oddíl [tituly za jménem] vložka 2040, vzal odvolací soud za prokázané následující skutečnosti: a) Rozhodnutím České národní banky ze dne 23. 11. 2011, č. j. 2011/13455/570, bylo družstevní záložně [právnická osoba] odňato povolení působit jako družstevní záložna v souladu s § 28 odst. 1 písm. f) zák. č. 87/1995 Sb., toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 3. 2012. Podle § 13 odst. 3 zák. č. 87/1995 Sb., se družstevní záložna zrušuje dnem nabytí právní moci odnětí povolení. b) Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 3. 2012, č. j. 15 Cm 37/2012-21, které nabylo právní moci dne 29. 3. 2012, soud jmenoval likvidátorem [tituly před jménem] [jméno FO]. Tato skutečnost byla do veřejného rejstříku zapsána 10. 4. 2012. c) Dne 6. 7. 2012 byla obchodní firma poskytovatele úvěru [Anonymizováno] – spořitelní a úvěrové družstvo "v likvidaci" (od 9. 6. 2012). d) Ke dni 6. 7. 2012 nebyl [jméno FO] ve veřejném rejstříku zapsán jako člen představenstva [Anonymizováno] (z veřejného rejstříku byl jako člen představenstva vymazán dne 30. 1. 2012, přičemž jako den zániku členství byl uveden 28. 11. 2011).

64. Z opisu Dohody o nahrazení závazku a dohody o narovnání odvolací soud zjistil, že byla uzavřena dne 14. 9. 2012 mezi věřitelem [Anonymizováno] a dlužníkem [jméno FO]. [jméno FO] [Anonymizováno] při jejím uzavření jednal [jméno FO] a za [jméno FO] (na základě plné moci) společnost [Anonymizováno], konkrétně [Anonymizováno]. Dohoda obsahovala ujednání, podle kterého měl závazek dlužníka [jméno FO] z titulu Smlouvy ve výši 13 285 299 Kč, včetně práv zajišťujících původní závazek (zajištění ručitelskými závazky a směnkou splatnou dne 1. 1. 2012), zaniknout, a být nahrazen pouze směnečným závazkem [Anonymizováno] splatným 1. 1. 2017.

65. Z opisu plné moci odvolací soud zjistil, že plnou moc dne 6. 7. 2012 za [Anonymizováno] (zmocnitele) podepsal předseda představenstva [tituly před jménem] [jméno FO] a člen představenstva [jméno FO], kteří zmocnili společnost [Anonymizováno], aby [Anonymizováno] zastupovala při vymáhání veškerých pohledávek za jeho dlužníky. Zmocněnec byl oprávněn v souvislosti s vymezeným rozsahem zmocnění činit za zmocnitele právní a faktické úkony.

66. Z auditu pohledávek [Anonymizováno] vyhotoveného dne 4. 2. 2013 advokátní kanceláří [Anonymizováno] pro likvidátora [tituly před jménem] [jméno FO], vzal odvolací soud za prokázané, že je v něm uvedena pohledávka za [Anonymizováno] v nominální výši 15 000 000 Kč, zajištěná 2 ks směnky bianko, vystavenými dlužníkem na řad věřitele, bez protestu, aval [jméno FO], a prohlášením o ručitelském závazku ručitelů [právnická osoba] a žalovaného. Pohledávka byla označena jako vymahatelná, nepromlčená v důsledku uznání dluhu. Totéž platí o zajištění. V dokumentaci se nachází Rámcová smlouva a soubor smluv o postoupení části pohledávky navazujících na Rámcovou smlouvu. Pohledávka je mimo rámec zajištění splácena cestou postoupení.

67. Z Rámcové smlouvy vyplývá, že byla uzavřena mezi [Anonymizováno] (jako postupitelem) a [Anonymizováno] (jako postupníkem) dne 30. 6. 2009. Postupitel se zavázal postupovat na postupníka části pohledávky za [jméno FO] z titulu Smlouvy samostatnými smlouvami o postoupení, které nebudou účinnosti dnem podpisu smluvními stranami a úplným uhrazením úplaty za postoupení dotčené části pohledávky. Byl dohodnut postup uzavírání jednotlivých postupních smluv (datum postoupení, výše postupované jistiny a úroku). Jako první měla být uzavřena smlouva o postoupení pohledávky dne 31. 7. 2009 (úrok 500 000 Kč), druhá 30. 9. 2009 (úrok 1 054 719,82 Kč), třetí 31. 12. 2009 (úrok 1 054 719,82 Kč), čtvrtá 31. 3. 2010 (jistina 539 132,16 Kč, úrok 515 587,66 Kč). Pohledávka měla být takto postupována po částech dalšími 17 smlouvami (celkem mělo být uzavřeno 21 smluv) až do 30. 6. 2014. Do 9. 3. 2012 (kdy byl jmenován [Anonymizováno] likvidátor) mělo být uzavřeno 11 postupních smluv (11. smlouva měla být uzavřena 31. 12. 2011). Do této doby měla být postoupena jistina co do částky 5 767 024,71 Kč.

68. Odvolací soud konstatuje, že skutkový stav byl v řízení před okresním soudem zjištěn úplně a správně. Po doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem (jehož vypracování navrhoval žalobce již v řízení před okresním soudem) bylo postaveno na jisto, že padělkem je Opis, tedy listina předložená žalovaným, obsahující odst. III čl. 5.

69. Okresní soud tedy v prvním řízení učinil na základě provedeného dokazování listinami a výslechy svědků správný skutkový závěr, že ručení žalovaného nebylo časově omezeno.

70. Odborné závěry revizního znaleckého posudku jsou v souladu se skutkovým stavem zjištěným okresním soudem z výpovědí svědků a listin, podle kterého [Anonymizováno] (poskytovatel úvěru) vyzýval žalovaného (ručitele) k zaplacení i po 30. 9. 2008, a to výzvou k plnění ze dne 25. 3. 2009 a výzvami ze dne 1. 4. 2009, které byly žalovanému doručeny dne 8. 4. 2009. Na výzvy reagoval žalovaný dopisy ze dne 14. 4. 2009, ve kterých uvedl, že má povědomí o probíhajícím jednání mezi [Anonymizováno] a [jméno FO] o prodloužení splatnosti úvěru, měla by být zohledněna širší proporcionalita s ohledem na širší vztahy úvěru, a také, že plnění povinností z ručitelského závazku je nereálné a pro žalovaného likvidační. Neuváděl však, že ručitelský závazek zanikl z důvodu časového omezení. Dopisem ze dne 14. 6. 2013 reagoval žalovaný na výzvu z 3. 6. 2013 k plnění z ručitelského prohlášení tak, že ručitelský závazek již neexistuje, neboť byl z části splacen a jeho nesplacená část byla restrukturalizována do nového závazkového vztahu, se kterým již nemá nic společného (rovněž nenamítal časové omezení závazku). Výzvou ze dne 22. 7. 2014 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 10 294 448,05 Kč s příslušenstvím. Stejnou argumentaci žalovaný opakoval i v reakci na výzvu ze dne 14. 8. 2014. Z chování [Anonymizováno] a žalovaného po 30. 9. 2008 zcela jednoznačně vyplynulo, že žalovaný podepsal ručitelské Prohlášení bez časového omezení.

71. Rovněž z karty úvěrového případu, auditů pohledávek, přehledu zajištění, klasifikace úvěrů a tvorby opravných položek k 31. 12. 2010, předávacího protokolu, nebyly zjištěny žádné informace o časovém omezení zajištění. Tomuto závěru konvenuje také skutečnost, že ani ručitelské prohlášení druhého ručitele neobsahovalo časové omezení.

72. Časové omezení ručení vyloučili členové statutárního orgánu, úvěrové komise i advokát [Anonymizováno]. Likvidátor [tituly před jménem] [jméno FO] rovněž převzal od vedení [Anonymizováno] kopii ručitelského prohlášení bez časového omezení.

73. Výše uvedená skutková zjištění korespondují se závěry revizního znaleckého posudku, že Prohlášení bylo podepsáno (a poskytovateli úvěru předáno) ve verzi neobsahující odst. III čl. 5, předložené žalobcem.

74. Pokud žalovaný zpochybňoval svědeckou výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] proto, že nebyl zbaven mlčenlivosti advokáta, tak k tomu odvolací soud uvádí, že na č. l. 606 spisu je založeno podání [tituly před jménem] [jméno FO], adresované soudu, ve kterém dal dne 9. 7. 2018 souhlas se zproštěním mlčenlivosti tohoto advokáta v řízení před okresním soudem. Námitka žalovaného proto není důvodná. Navíc i bez svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] by byla verze žalobce spolehlivě prokázána.

75. Odvolací soud v předešlém odvolacím řízení doplnil dokazování výslechem notářky, která potvrdila (závěr učiněný v revizním znaleckém posudku), že nemohla poznat, pokud by s originálem listiny, předloženým k vidimaci, bylo technicky manipulováno.

76. Odvolací soud nepokládá za důvodnou námitku žalovaného, že dluh zanikl Dohodou o nahrazení závazku a dohodou o narovnání ze dne 14. 9. 2012. Podstatné totiž je, že podle žalovaným předložených listin dohodu za [Anonymizováno] uzavřel [Anonymizováno], na základě plné moci udělené společnosti [Anonymizováno] za [Anonymizováno] předsedou představenstva [tituly před jménem] [jméno FO] a „členem představenstva“ [jméno FO] dne 6. 7. 2012 k „vymáhání veškerých pohledávek zmocnitele za jeho dlužníky“.

77. Podle § 68 odst. 5 věty první obch. zák. byla-li společnost zrušena nebo bylo-li ohledně ní vydáno rozhodnutí o úpadku, vykonává statutární orgán svou působnost jen v takovém rozsahu, v jakém nepřešla na likvidátora nebo insolvenčního správce.

78. Podle § 70 odst. 3 obch. zák. jmenováním likvidátora na něj přechází v rámci § 72 působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti. Je-li jmenováno více likvidátorů a ze jmenování nevyplývá nic jiného, má tuto působnost každý likvidátor.

79. Podle § 72 obch. zák. likvidátor činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti. Při výkonu této působnosti plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků a vykonává práva společnosti. Nové smlouvy může uzavírat jen v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů, nebo je-li to potřebné k zachování hodnoty majetku společnosti nebo k jeho využití, nejedná-li se o pokračování v provozu podniku. Likvidátor je oprávněn jednat jménem společnosti též ve věcech zápisu do obchodního rejstříku.

80. Ustanovení § 72 obch. zák. demonstrativně vypočítává, jaké úkony likvidátor jménem společnosti (v tomto případě družstva) činí; mimo jiné výslovně uvádí, že uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, uzavírá dohody o změně a zániku práv a závazků.

81. Osobou oprávněnou uplatňovat (vymáhat) pohledávky a přijímat plnění a uzavírat dohody o změně a zániku práv a závazků u [Anonymizováno] byl tedy v době udělení plné moci společnosti [Anonymizováno] k vymáhání pohledávek za dlužníky (6. 7. 2012), i v době uzavření Dohody o nahrazení závazku a dohody o narovnání (14. 9. 2012), likvidátor [tituly před jménem] [jméno FO]. Členové statutárního orgánu takové oprávnění neměli, proto nebyli oprávněni za společnost k uvedeným úkonům nikoho zmocnit.

82. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že plnou moc společnosti [Anonymizováno] za [Anonymizováno] k vymáhání pohledávek udělily osoby, které k tomu nebyly podle § 72 obch. zák. oprávněny (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4747/2014).

83. Uvedený závěr je podpořen skutečností, že plná moc obsahuje faktické chyby, neboť dne 6. 7. 2012 byla obchodní firma poskytovatele úvěru [Anonymizováno] – spořitelní a úvěrové družstvo "v likvidaci" (od 9. 6. 2012), nikoliv [Anonymizováno] – spořitelní a úvěrové družstvo (jak je uvedeno na plné moci), a [jméno FO] (který za [Anonymizováno] plnou moc podepsal) nebyl ve veřejném rejstříku zapsán jako člen představenstva (z veřejného rejstříku byl jako člen představenstva vymazán dne 30. 1. 2012, přičemž jako den zániku členství byl uveden 28. 11. 2011).

84. Dohodou o nahrazení závazku a dohodou o narovnání ze dne 14. 9. 2012 pak měla zaniknout pohledávka [Anonymizováno] za [jméno FO] vyplývající ze Smlouvy ve výši 13 285 299 Kč včetně práv zajišťujících původní závazek (tedy zajištění ručitelskými závazky a směnkou splatnou 1. 1. 2012), a měla být nahrazena pouze směnečným závazkem [jméno FO] splatným 1. 1. 2017. Taková dohoda zcela jistě nesměřovala k naplnění cílů likvidace.

85. Odvolací soud souhlasí s okresním soudem, že žalobce je ve věci aktivně legitimován, neboť bylo prokázáno, že postupními smlouvami, uzavřenými na základě Rámcové smlouvy, byla postoupena pouze část pohledávky. Uzavření dalších konkrétních smluv o postoupení pohledávky (a zaplacení úplat za postoupení dotčené části pohledávky, jež bylo podmínkou účinnosti postoupení) v řízení nikdo netvrdil. Uzavření pouze okresním soudem vyjmenovaných smluv o postoupení pohledávek konvenuje také skutečnost, že v Rámcové smlouvě byl dohodnut konkrétní postup a data uzavření jednotlivých smluv, podle kterých měl proces částečného postupování pohledávky probíhat až do 30. 6. 2014, přičemž do 9. 3. 2012 (kdy byl jmenován [Anonymizováno] likvidátor) mělo být uzavřeno 11 postupních smluv, ve kterých měla být postoupena jistina pouze co do částky 5 767 024,71 Kč. Uvedenému závěru odpovídá také skutečnost, že v (žalovaným předložené) Dohodě o nahrazení závazku a dohodě o narovnání ze dne 14. 9. 2012 [Anonymizováno] prohlásil, že má za [jméno FO] pohledávku z titulu Smlouvy ve výši 13 285 299 Kč.

86. Odvolací soud neprovedl žalovaným navrhované dokazování novým znaleckým posudkem, výslechem znalce [jméno FO] a konfrontací [tituly před jménem] [jméno FO] se znalci [jméno FO] a [jméno FO], neboť revizní znalecký posudek pokládá za přesvědčivý, nemá pochybnosti o jeho správnosti a úplnosti. Odborné námitky vznesené žalovaným (resp. znalcem [jméno FO]) [tituly před jménem] [jméno FO] přesvědčivě vyvrátila u jednání odvolacího soudu.

87. Odvolací soud na základě podrobného rozboru revizního znaleckého posudku zjistil skutečný stav věci, tj. která z předložených listin je padělkem, a v tomto důsledku dospěl k závěru, jež plně koresponduje se skutkovým stavem zjištěným okresním soudem z výslechu svědků a listin, totiž že ručitelské prohlášení žalovaného nebylo časově omezeno. Dokazování dalším znaleckým posudkem by jen prodloužilo řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Cdo 4445/2018). Ostatně proti takovému postupu (zadání revizního znaleckého posudku) brojil sám žalovaný v podané ústavní stížnosti.

88. Vzhledem k tomu, že po doplnění dokazování byl skutkový stav věci spolehlivě zjištěn, nevyhověl odvolací soud návrhu žalovaného vznesenému před okresním soudem na výslech [adresa], který žalovanému sdělil, že studoval úvěrovou dokumentaci před poskytnutím ručení. Na jednání odvolacího soudu zástupce žalovaného uvedl, že mu není známo, zda se jedná o zaměstnance [Anonymizováno], nebyl schopen uvést, jak se k tomuto dostal, jen věděl, že případ studoval. Odvolací soud nevyhověl ani návrhu žalovaného na výslech [jméno FO], který zasílal ručitelské prohlášení [Anonymizováno], neboť okresní soud v odvoláním napadeném rozsudku přesvědčivě vysvětlil, proč tyto důkazy neprovedl.

89. Odvolací soud s názorem okresního soudu souhlasí, pouze doplňuje, že [jméno FO] sice mohl studovat posuzovaný úvěrový případ, avšak v situaci, kdy nikdo netvrdil, že se účastnil jakéhokoli jednání, jež je v této věci posuzováno (a mělo by vliv na rozhodnutí soudu), a bylo spolehlivě prokázáno, že jednatel žalovaného podepsal ručitelské prohlášení bez časového omezení, a toto bylo také předloženo [Anonymizováno], by okolnosti, získané pouze studiem úvěrového případu, nemohly zvrátit závěr soudu, že žalovaný je ručitelem za závazky [jméno FO].

90. Obdobné platí pro výslech [jméno FO], který měl odeslat časově omezené ručení [Anonymizováno], neboť bylo spolehlivě prokázáno, že [Anonymizováno] časově omezené prohlášení neměl a že mu tedy padělaná listina (i kdyby ji [jméno FO] odeslal) doručena nebyla. Odeslání padělané listiny věřiteli navíc nemá vliv na povinnost žalovaného plnit ručitelský závazek, který přijal na základě Prohlášení (bez časového omezení). Odvolací soud nepřehlédl, že tvrzení žalovaného jsou v tomto ohledu rozporná, když zástupce žalovaného odvolacímu soudu tvrdil, že padělanou listinu odeslal [Anonymizováno] [jméno FO], zatímco jednatel žalovaného před okresním soudem vypověděl, že ručitelské prohlášení s časovým omezením odevzdal [Anonymizováno] [jméno FO].

91. Námitky žalovaného vznesené u jednání odvolacího soudu proti pravosti a věcné správnosti Rámcové smlouvy považuje odvolací soud za účelové již proto, že to byl právě žalovaný, kdo v řízení jako první na Rámcovou smlouvu poukazoval (v podání ze dne 3. 8. 2018), předložil ji ve stejné verzi (č. l. 617-618) jako následně žalobce (č. l. 674–675) soudu a vystavěl na ní svoji obranu (tvrzení o postoupení pohledávky a nedostatku aktivní legitimace žalobce).

92. Rovněž zpochybnění auditu pohledávek [Anonymizováno], předloženého soudu likvidátorem [tituly před jménem] [jméno FO], považuje odvolací soud za účelové, neboť zjištění učiněná z auditu jsou zcela souladná s ostatními listinnými důkazy a výpověďmi svědků. Likvidátor [Anonymizováno], ani advokátní kancelář [Anonymizováno] (jež audit vyhotovila), nemají žádný zájem na výsledku sporu, a tedy na padělání této listiny, či závěrů v ní obsažených.

93. Odvolací soud souhlasí také se závěrem okresního soudu o postoupení předmětné pohledávky (resp. části původní pohledávky [Anonymizováno], jež nebyla postoupena na [Anonymizováno]) na žalobce.

94. Na základě výše uvedeného odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil I. výrok odvoláním napadeného rozsudku tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 10 269 478,88 Kč s příslušenstvím (I. výrok tohoto rozsudku).

95. Žalobce byl v řízení (po změně rozsudku) zcela úspěšný, proto má právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

96. O náhradě nákladů řízení před okresním soudem odvolací soud nově rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř.

97. V prvním řízení před okresním soudem žalobci vznikly náklady na zastoupení advokátem dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z odměny advokáta za 28 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, písemná podání ze dne 20. 8. 2014, 16. 12. 2014, 15. 7. 2016, 21. 12. 2016, 21. 3. 2017, 3. 4.2017, 6. 4. 2017, 1. 2. 2018, 21. 8. 2018, 27. 8. 2018, 11. 9. 2018, 3. 10. 2018 a 2. 11. 2018, odměna za 6 úkonů právní služby za účast na jednáních soudu dne 15. 12. 2016, 23. 3. 2017 a 25. 1. 2018, trvajících déle než 4 hodiny, odměna za 3 úkony za účast na jednání soudu dne 23. 8. 2018, trvajícího déle než 4 hodiny, dále odměna za účast na jednáních soudu dne 2. 2. 2017, 21. 6. 2018, 9. 10. 2018 a 8. 11. 2018) po 48 420 Kč (počítáno z tarifní hodnoty věci 10 269 478,88 Kč), celkem 1 355 760 Kč, náhrady hotových výdajů za tyto úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (8 400 Kč), náhrady cestovného dle § 13 odst. 1 advokátního tarifu v souvislosti s cestami na jednání soudu dne 2. 2. 2017 a 23. 3. 2017 - 2 x náhrada 1 301,18 Kč za 140 ujetých km v částce 901,18 Kč (29,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 440/2016 Sb., při průměrné spotřebě 8,6 l/100 km a 3,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 440/2016 Sb.), dne 25. 1. 2018, 21. 6. 2018, 9. 10. 2018 a 8. 11. 2018 – 4 x náhrada 1 327,22 Kč za 140 ujetých km v částce 927,22 Kč (30,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., při průměrné spotřebě 8,6 l/100 km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) – celkem 7 911,24 Kč, náhrady za ztrátu času na cestách k jednáním soudu za 8 půlhodin po 100 Kč (800 Kč) dle § 14 advokátního tarifu a náhrady daně z přidané hodnoty (DPH) z odměny a hotových výdajů (z částky 1 372 871,24 Kč) ve výši 288 302,96 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem přiznal odvolací soud žalobci na nákladech prvního řízení před okresním soudem částku 1 661 174,20 Kč.

98. V prvním odvolacím řízení žalobci vznikly náklady na zastoupení advokátem dle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu, sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednáních odvolacího soudu dne 15. 6. 2021 a 7. 9. 2021) po 48 420 Kč (145 260 Kč), náhrady hotových výdajů za tyto úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (900 Kč), náhrady DPH z odměny a hotových výdajů (z částky 146 160 Kč) ve výši 30 693,60 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem přiznal odvolací soud žalobci na nákladech prvního odvolacího řízení částku 176 853,60 Kč.

99. V druhém řízení před okresním soudem vznikly žalobci náklady na zastoupení advokátem dle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu, sestávající z odměny advokáta za 11 úkonů právní služby (písemná podání ve věci samé ze dne 3. 12. 2021, 6. 1. 2022, 22. 7. 2022, 9. 8. 2022, 19. 9. 2022, 26. 9. 2022, 27. 10. 2022, 15. 5. 2023, odměna za 2 úkony právní služby za účast na jednání soudu dne 18. 10. 2022 a odměna za účast na jednání soudu dne 26. 9. 2023) po 48 420 Kč (532 620 Kč), náhrady hotových výdajů za tyto úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (3 300 Kč), náhrady DPH z odměny a hotových výdajů (z částky 535 920 Kč) ve výši 112 543,20 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., náhrady za složenou zálohu na znalecký posudek ve výši 20 000 Kč. Celkem přiznal odvolací soud žalobci na nákladech druhého řízení před okresním soudem částku 668 463,20 Kč.

100. V druhém odvolacím řízení žalobce vynaložil náklady na zaplacený soudní poplatek za podané odvolání ve výši 513 474 Kč, odměnu advokáta za 6 úkonů právní služby (sepis odvolání, podání ve věci samé ze dne 13. 5. 2024 s 16. 7. 2024, účast na jednání odvolacího soudu dne 15. 6. 2024 a 2 úkony za účast na jednání odvolacího soudu dne 21. 3. 2025) po 48 420 Kč (290 520 Kč), hotové výdaje za 4 úkony po 300 Kč a 2 úkony (účast na jednání dne 21. 3. 2025) po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (2 100 Kč), DPH z odměny a hotových výdajů (z částky 292 620 Kč) ve výši 61 450,20 Kč a složenou zálohu na znalečné ve výši 50 000 Kč. Proto přiznal odvolací soud žalobci na nákladech druhého odvolacího řízení částku 917 544,20 Kč.

101. Na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů tak odvolací soud přiznal žalobci částku 3 424 035,20 Kč (II. výrok tohoto rozsudku).

102. Odvolací soud uložil žalovanému nahradit České republice náklady státu dle § 148 odst. 1 o. s. ř., vzniklé v řízení před okresním soudem za vynaložené svědečné (12 356,60 Kč) a znalečné (36 189 Kč) a ve druhém řízení před odvolacím soudem za vynaložené znalečné (12 029,26 Kč), celkem 60 574,86 Kč (III. výrok tohoto rozsudku).

103. Povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Hodoníně soudní poplatek za podanou žalobu ve výši 513 474 Kč byla žalovanému uložena podle výsledků řízení dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobu podávala insolvenční správkyně s dispozičními oprávněními v řízení o nároku, který se týkal majetku patřícího do majetkové podstaty, jež byla od placení soudního poplatku osvobozena dle § 11 odst. 2 písm. n) zákona o soudních poplatcích (IV. výrok tohoto rozsudku).

Poučení