75 Co 181/2024 - 235

Rubrum

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců Mgr. Bronislava Berana a JUDr. Markéty Pokorné ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o 336.760 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 26. 3. 2024, č. j. 18 C 309/2022-197, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. a) mění tak, že žaloba v části o zaplacení částky 15.120 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15.120 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení se zamítá, b) ve zbývajícím rozsahu potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 127.010,90 Kč k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 336.760 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 336.760 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci z uvedeného důvodu částku 182.193,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

2. Po provedeném dokazování učinil okresní soud závěr o skutkovém stavu věci, podle něhož dne 5. 1. 2021 uzavřeli [Anonymizováno] domu [adresa] jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel smlouvu o dílo na stavební úpravy bytového domu – výměna střešního pláště objektu, oprava hromosvodu s dobou plnění tak, že předání staveniště do tří dnů od obdržení výzvy, zahájení provádění díla od protokolárního předání a převzetí staveniště, dokončení a předání díla do 150 dnů od zahájení. Dodatkem č. [hodnota] ze dne 7. 5. 2021 ke smlouvě o dílo uzavřené dne 5. 1. 2021 byla navýšena ceny díla z důvodu epidemiologické situace a nepředpokládaného prudkého nárůstu cen stavebních komodit. Dodatkem č. [hodnota] ze dne 5. 11. 2021 ke smlouvě o dílo uzavřené dne 5. 1. 2021 byly ujednány vícepráce a méněpráce (termín předání a dokončení V strany) změněná cena v důsledku víceprací a méněprací, změn materiálů použitých na stavbě a v důsledku nepředpokládaného prudkého nárůstu cen stavebních komodit. Dne 10. 6. 2021 uzavřeli [Anonymizováno] domu [adresa] jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel smlouvu o dílo na stavební úpravy bytového domu – úprava zábradlí objektu, úpravy podlah balkonů s dobou plnění tak, že předání staveniště 16. 6. 2021 (paralelně s etapou I – střecha), zahájení provádění díla od protokolárního předání a převzetí staveniště, dokončení díla do 200 dnů od zahájení. Dodatkem č. [hodnota] ze dne 5. 11. 2021 ke smlouvě o dílo uzavřené dne 10. 6. 2021, byly ujednány vícepráce a navýšena cena v důsledku víceprací a změn materiálů použitých na stavbě a v důsledku nepředpokládaného prudkého nárůstu cen stavebních komodit. Dne 25. 5. 2021 [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] a žalovaná uzavřely Dohodou o povolení zvláštního užívání veřejné zeleně na [adresa], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] v termínu od 1. 6. 2021 do 30. 9. 2021. Dle protokolu o předání klíčů k zahájení rekonstrukce střechy ze dne 1. 6. 2021, že byly předány klíče od vstupu, střechy, mříž – sklep, místnost – sušárna, dále je uvedeno na základě domluvy si stavebník, firma [Anonymizováno], dodá vlastní zámek a klíče, které po ukončení stavby předá společenství [Anonymizováno]. Za společenství vlastníků jednotek jsou podepsáni [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] dne 19. 5. 2021.

3. Dále okresní soud v souvislosti s výše popsaným smluvním vztahem mezi [Anonymizováno] domu [adresa] a žalovanou učinil závěr o skutkovém stavu věci, podle něhož se žalovaná a žalobce na základě předchozí spolupráce domluvili na realizaci díla - stavbě lešení, kdy dne 10. 6. 2021 účastníci podepsali cenovou nabídku na akci [adresa]-[Anonymizováno], navrhované lešení: Systémové rámové lešení [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno], výměra lešení [Anonymizováno] [Anonymizováno], navrhovaná cena: montáž a demontáž lešení 230.000 Kč, sítě v ceně, pronájem lešení 2.500 Kč za den – jedno průčelí. Objednávkou díla č. [hodnota] ze dne 29. 6. 2021 žalovaná jako objednatel a žalobce jako dodavatel potvrdili objednávku díla: montáž a demontáž lešení ([Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] – [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno]) potřebné pro rekonstrukci balkonů a střechy panelového domu 1. – 11. NP v Olomouci, [adresa], [Anonymizováno]; termín dodání byl sjednán 30. 6. 2021; cena byla sjednána dle cenové nabídky ze dne 10. 6. 2021. Termín realizace byl sjednán v 6/2021 západní strana, 8-9/2021 východní strana (bude upřesněno); dokončení díla dle SoD investora do 30. 11. 2021. Cena díla byla sjednána dle nabídky dodavatele: výměra - [Anonymizováno] [Anonymizováno], montáž, demontáž – 230.000 Kč, nájemné [Anonymizováno],[Anonymizováno] Kč/m2. Úhrada po dokončení akce a předání. Plocha měla být při předání/užívání TDI odsouhlasena. Cena byla dohodnuta včetně VRN, dopravy aj. součinností díla. Žalobce prohlásil, že je odborně a profesně znalý k provedení díla. Žalobce jako dodavatel byl seznámen s plánem a riziky BOZP, riziky staveniště vč. provozního řádu, je na prováděné práce pojištěný a proškolený. Žalovaná jako objednatel převzala „informace o rizicích a Certifikát jakosti použitého lešení“. Případné doplňující doklady ze strany koordinátora [Anonymizováno] – [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO], měly být dodavatelem dodány. Dne 15. 6. 2021 nastoupil žalobce k realizaci díla na stavbě žalované. Dne 23. 6. 2021 lešení stálo, byly započaty bourací práce. Od této doby bylo lešení využíváno. Dne 23. 6. 2021 proběhl na stavbě žalované 1. kontrolní den BOZP, kdy byly koordinátorem BOZP zjištěny závady na staveništi a to, že dočasné stavební konstrukce nebyly provedeny v souladu s předpisy, normami, návodem výrobce. Opatření: provádět konstrukci lešení dle platných právních předpisů a norem, do odstranění nedostatků nesmí být nekompletní části lešení používány (označit bezpečnostní tabulkou „zákaz vstupu“). Lešení bylo možno užívat pouze po jeho náležitém předání a převzetí do užívání. Lešení nebylo na vnitřní straně osazeno zábradlím, i když byla volná mezera mezi stěnou budovy a lešením větší než 0,25 m, nedostatečná šířka podlahy – šířka podlahy musí být minimálně 0,6 m, chybí zábradlí na vnitřní straně lešení – hloubka pádu směrem na balkon větší než 1,5 m. V bodě 6. zápisu byla uvedena zjištěná nebezpečí a rizika, technická řešení a opatření: vstup nepovolaných osob na staveniště – staveniště musí být zajištěno oplocením výšky 1,8 m, pád z výšky – zajištění proti pádu technickou konstrukcí, způsob zajištění a rozměry technických konstrukcí musejí odpovídat povaze prováděných prací, předpokládanému namáhání a musí umožňovat bezpečný průchod, pád z výšky – dočasné stavební konstrukce (lešení) – dočasné stavební konstrukce lze použít jen v provedení, které odpovídá průvodní dokumentaci a návodům od výrobce na montáž. Montáž a demontáž může provádět pouze pracovník, který byl vyškolen a je odborně způsobilý. Dle stavebního deníku byla dne 23. 6. 2021 provedená kontrola stavby a prováděných prací, dále byl proveden kontrolní den BOZP. Dne 26. 6. 2021 začaly bourací práce na balkonech. Dne 27. 6. a 28. 6. 2021 je zapsáno ve stavebního deníku montáž lešení – předání. I po zahájení prací na lešení dle koordinátora BOZP se na lešení vyskytovaly závady. Ve stavebním deníku nejsou po datu 23. 6. 2021 uvedeny žádné vady lešení. Společnost Scamont realizovala instalaci lešení pouze na východní straně bytového domu. Dne 13. 7. 2021 žádal jednatel žalované prostřednictvím SMS žalobce o doložení předávacího protokolu k namontovanému lešení, kdy koordinátor BOZP [tituly před jménem] [jméno FO] dokument o předání lešení v tomto případě viděl. Žalobce se po dostavění lešení již na místě stavby nezdržoval, neúčastnil se kontrolních dnů stavby. Žádný jiný zápis z kontrolního dne stavby nebyl pak okresnímu soudu předložen. Ze strany žalované nebyly žalobci vytknuty žádné vady lešení. Dne 14. 8. 2021 zaslal jednatel žalované žalobci SMS s výzvou k postavení lešení (druhé – východní - části), opakovaně pak dne 22. 8. 2021. Žalobce na tuto SMS nereagoval, dne 17. 9. zaslal jednatel žalované žalobci SMS výzvu k odstranění postaveného lešení, kdy dne 18. 9. sdělil žalobce jednateli žalované, že ukončuje nájem k 17. 9. a demontáž proběhne následující týden. Dne 23. 6. 2021 tedy lešení postavené žalobcem na stavbě žalované stálo, když k němu byly učiněny výtky pouze na kontrolním dni 23. 6. 2021. Následně bylo lešení pracovníky žalované používáno. Nájem východní strany, tj. lešení, pak byl ukončen 17. 9. 2021. Dne 2. 10. 2021 vystavil žalobce fakturu č. [hodnota] za dodávku, montáž, pronájem a demontáž rámového lešení na akci „[adresa]“: nájemné 22. 6. - 17. 9., celkem 88 dnů x 2.520 Kč, tj. 221.760 Kč, montáž a demontáž 115.000 Kč, celkem [hodnota] Kč, s datem splatnosti 5. 11. 2021. Dne 28. 6. 2022 zaslal právní zástupce žalobce žalované předžalobní upomínku a vyzval žalovanou k úhradě částky 336.760 Kč s příslušenstvím nejpozději do 8. 7. 2022.

4. Na takto zjištěný skutkový stav věci okresní soud aplikoval ust. § 2586 a násl. občanského zákoníku (dále jen o. z.) o smlouvě o dílo, dále ust. § 2201 o. z. a násl. o nájemní smlouvě a ust. § 1958 odst. 2 o. z., ust. § 1968 o. z. a ust. 1970 o. z., včetně nařízení vlády č. 351/2013 Sb., se závěrem, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, když bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o dílo dle ust. § 2586 a násl. občanského zákoníku ve spojení s nájemní smlouvou dle ust. § 2201 a násl. občanského zákoníku, neboť stranami byl dostatečným způsobem vymezen předmět díla, cena díla a další podmínky stanovené v cenové nabídce i objednávce díla, jakými dále byly doba nájmu lešení a cena tohoto nájmu.

5. S procesní obranou žalované založenou na argumentaci o tom, že žalobce dílo nedokončil a toto nebylo žalované předáno a nenastala tak splatnost ceny díla za provedení díla či jeho části se okresní soud vypořádat tak, že citoval ust. § 2604 občanského zákoníku a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 23 Cdo 1505/2013, podle něhož, nebylo-li sjednáno, že sepsání předávacího protokolu je hmotněprávní podmínkou předání díla, ale předávací protokol měl sloužit jen jako důkaz o předání díla, není nárok na doplacení ceny díla podmíněn sepsáním předávacího protokolu mezi účastníky smlouvy o dílo. V tomto směru pak vyložil, že i když o existenci takového protokol hovořil žalobce i slyšený svědek [tituly před jménem] [jméno FO], nebylo v posuzované věci mezi účastníky podmíněno předání díla sepsáním protokolu o jeho předání. Dle výpovědi účastníků a všech slyšených svědků bylo lešení ihned po jeho dostavění používáno, začalo sloužit svému účelu, došlo tedy k faktickému předání díla tím, že začalo být žalovanou, resp. jejími pracovníky používáno. Tak tomu bylo již 23. 6. 2021, kdy lešení prokazatelně stálo a začaly na něm probíhat přípravné práce, až do 17. 9. 2021, kdy byl nájem díla ukončen. Procesní obranu žalované o tom, že dílo nebylo provedeno včas, když tvrdila, že žalobce měl nastoupit na montáž lešení v květnu 2021, měl okresní soud za vyvrácenou nejen cenovou nabídkou sjednanou mezi účastníky ze dne 10. 6. 2021, ale i objednávkou díla č. [hodnota] ze dne 29. 6. 2021. I předložená dohoda o záboru, ve které je sjednán termín od 1. 6. 2021, nutně podle okresního soudu vyvrací tvrzení žalované, že žalobce měl nastoupit ke stavbě lešení v květnu nebo i dříve a že měl být v prodlení, když zábor byl povolen až od 1. 6. 2021. Žalobce tedy podle okresního soudu nemohl reálně v květnu 2021 v rámci této zakázky nastoupit na montáž lešení. Pokud žalovaná dále namítala, že dílo nebylo řádně dokončeno, když žalobce nedodal vstupní koridory a zabezpečovací prvky na střeše, pak k tomuto okresní soud uvedl, že žalovaná ani přes výzvu učiněnou soudem neoznačila důkazy k tvrzení, že tato povinnost žalobce byla mezi účastníky ujednána. Žalovaná v tomto směru poukazovala na to, že se má jednat o standardní požadavek, který navíc vyplývá z norem ČSN a nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo hloubky, nicméně podle závěrů okresního soudu z žádného citovaného předpisu (normy) nevyplývá přímo povinnost žalobce k realizaci koridorů a zabezpečovacích prvků na střeše, pokud toto nebylo mezi účastníky sjednáno. Ve vztahu k technickým normám poukázal na judikaturu Ústavního soudu ČR, sp. zn. Pl. ÚS 40/08, podle níž technické normy nejsou obecně závazné, jsou považovány za kvalifikovaná doporučení (nikoli příkazy) a jejich používání je nezávazné, jen dobrovolné. V řadě případů je dodržení požadavků konkrétních českých technických norem vyžadováno zákonem nebo vyhláškou. Povinnost postupovat při určité činnosti v souladu s českými technickými normami může vzniknout především na základě ustanovení právního předpisu, které stanoví, že ve vztazích upravených tímto právním předpisem je nutno dodržovat české technické normy. V těchto případech již lze o určité závaznosti těchto norem hovořit. Dále poukázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 18. 1. 2011, č. j. 2 Afs 56/2010-132, podle něhož z platné právní úpravy vyplývá, že české technické normy nemají obecně závazný charakter, jedná se o normy dobrovolné, resp. doporučující. V řízení se tedy podle okresního žalované nepodařilo prokázat, že by bylo mezi účastníky sjednáno, že žalobce zajistí vstupní koridory a zabezpečovací prvky na střeše. Bylo pak povinností žalované zabezpečit bezpečnost stavby a zamezit vstupu cizích osob na staveniště. K námitce žalované, že dílo vykazovalo vady, okresní soud vyložil, že dle ust. § 2604 občanského zákoníku oproti dosavadní úpravě podle § 554 obchodního zákoníku dochází k jazykové úpravě, nyní je použit vhodnější a užívanější termín dokončeno oproti dřívějšímu ukončeno. Podstatné však je především, že nyní se hovoří toliko o dokončení díla, nikoli řádném ukončení, tedy tzv. bez vad. Podmínkou nároku na zaplacení ceny díla je, nebylo-li sjednáno něco jiného, provedení díla. Dílo je tedy podle ust. § 2604 provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. V takovém případě přebírá objednatel dílo s výhradami nebo bez výhrad (srov. § 2605). Znamená to, že i když má objednatel výhrady k dílu, zpravidla tedy pro jeho určité vady, může takové dílo sloužit svému účelu a po jeho předvedení, případně provedení zkoušek (§ 2607) je lze považovat za dokončené. Je-li současně předáno (§ 2608), vzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla. Nově tedy podle okresního soudu platí, že i dílo, které je vadné, ale bylo předvedeno, že slouží svému účelu, je dílo dokončené, a bylo-li předáno, je objednatel povinen zaplatit cenu díla, nebylo-li sjednáno něco jiného. Dochází tak k odklonu od stávající úpravy v obchodním zákoníku a judikaturní závěry o tom, že není dán nárok na zaplacení ceny díla, není-li provedeno řádně, tedy bez vad, nebylo-li dohodnuto něco jiného, jsou nadále neaplikovatelné (např. NS 29 Odo 11/2001). Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo za zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. V posuzované věci pak okresní soud dospěl k závěru, že dílo bylo předáno žalované fakticky, tedy tím, že jej bezprostředně po dokončení začala žalovaná, resp. její pracovníci užívat. Žalovaná pak opět po poučení poskytnutém ze strany soudu neměla označit jediný důkaz k prokázání tvrzení, že by žalobci vytkla konkrétní vady díla, jakým způsobem ani kdy, když smluvní vztah byl pouze mezi žalobcem a žalovanou, a pouze žalovaná jako smluvní partner mohla žalobci vady vytknout. Pokud byl k důkazu předložen stavební deník z období 23. 6. 2021 až 28. 7. 2021, pak tato část stavebního deníku neobsahuje jedinou výtku směrem k instalaci lešení, natož výzvu žalované směrem k žalobci. Pouze u zápisu ze dne 28. 7. 2021 je uvedeno, že bylo doplněno zábradlí na delších stranách střechy. Pokud byl k důkazu dále předložen pouze jeden zápis z kontrolního dne BOZP, a to zápis č. 1 ze dne 23. 6. 2021, je v něm sice vytýkán nedostatek, ale vzhledem ke skutečnosti, že podle zápisů ve stavebním deníku z období 23. 6. 2021 až 28. 7. 2021 stavba probíhala a lešení bylo užíváno, je zjevné, že vytýkaný nedostatek byl odstraněn. V opačném případě by koordinátor BOZP byl povinen užívání lešení okamžitě zakázat a stavbu zastavit, přičemž nic takového se nastalo. Příslušnou dokumentaci k lešení žalovaná od žalobce převzala, jak je potvrzení v objednávce díla č. [hodnota]. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] dále dle okresního soudu mělo vyplynout, že nedostatky na lešení vytýkané v zápisu ze dne 23. 6. 2023 byly odstraněny a že lešení bylo od počátku v celém rozsahu užíváno. Uvedené vyplynulo i z výpovědí svědků – členů výboru SVJ a rovněž z předložených zápisů ve stavením deníku, kde není uveden jediný zápis, z něhož by vyplývalo, že nebylo možné lešení užívat nebo že bylo zakázáno užívání lešení, a není zde uvedena ani jediná výtka směrem k žalobci jako dodavateli lešení. Z listinných důkazů vyplývá, že nejpozději dne 23. 6. 2021 bylo lešení postaveno - viz zápis z kontrolního dne BOZP. Z tohoto zápisu sice vyplývá, že lešení mělo nedostatky, ale není zde vytýkáno, že lešení není postaveno v celá výšce budovy. Dne 29. 6. 2021, tj. šest dní po kontrolním prvním dni BOZP (ten proběhl 23. 6 .2021), kde měly být zjištěny nedostatky lešení, podepsala žalovaná objednávku díla č. [hodnota]. V této objednávce není uvedena žádná výtka směrem ke kvalitě lešení, je v ní ze strany žalované jako objednatele potvrzeno převzetí „informace o rizicích a certifikátu jakosti použitého lešení“. Stejně tak je v ní uvedeno, že případné doplňující doklady požadované ze strany koordinátora BOZP budou žalobcem jako dodavatelem dodány. Po datu 29. 6. 2021 nebylo ze strany žalované, ani ze strany SVJ a ani ze strany koordinátora BOZP po žalobci ničeho požadováno, nebylo mu nic vytýkáno ke kvalitě či nedostatkům lešení, lešení bylo v celém rozsahu žalovanou bez výhrad užíváno. Pokud by k tomuto dni nebylo lešení kompletní a v pořádku v rozsahu dle cenové nabídky ze dne 10. 6. 2021, položil si okresní soud otázku, proč žalovaná za takové situace podepsala dne 29. 6. 2021objednávku č. [hodnota]. Na základě vyloženého pak okresní soud uzavřel, že lešení bylo na stavbě žalobcem řádně instalováno a žalovanou, resp. jeho pracovníky užíváno v období od 23. 6. 2021 do 23. 9. 2021 (termín odstranění potvrdila žalovaná ve svém vyjádření ze dne 21. 2. 2023), i když nájem žalobce ukončil dnem 17. 9. 2021. Lešení mělo být instalováno na dvou stranách domu – západní a východní - při celkové výměře 3362 m2 a nájemném 1,50 Kč za m2 a den. Cena za montáž a demontáž celku byla dohodnuta ve výši 230.000 Kč. Byla realizována montáž na západní straně domu, tedy poloviční výměra 1680 m2. Při ceně 1,50 Kč za m2 a den činilo nájemné za den 2.520 Kč. Za montáž a demontáž pak má žalobce podle okresního soudu nárok na z částky 230.000 Kč, tj. 115.000 Kč. Lešení bylo instalováno v období od 23. 6. 2021 do 23. 9. 2021, tj. celkem 92 dnů. Žalobce vyúčtoval a požaduje nájemné za 88 dnů. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že nárok žalobce v rozsahu uplatněném žalobou je zcela po právu.

6. Dále se okresní soud vyjádřil k tvrzením žalované, podle nichž měl nastoupit na montáž lešení v květnu 2021, kdy nastoupil až 15. 6. 2021, což mělo znamenat prodlení s ukončením výstavby na západní straně o 30 dní tak, že tato tvrzení má za vyvrácená z listin cenová nabídka ze dne 10. 6. 2021 a objednávka díla č. [hodnota] ze dne 29. 6. 2021, která obsahují požadovaný termín realizace 06/2021. Poukázal pak rovněž na to, že sám jednatel žalované uvedl, že žalobce nastoupil na realizaci instalace lešení 15. 6. 2021, kontrola postaveného lešení proběhla podle zápisu z kontrolního dne BOZP č. 1 a zápisu ve stavebním deníku dne 23. 6. 2021. Tedy lešení v ten den muselo již stát. Dle ust. § 2610 občanského zákoníku, právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení. V daném případě bylo dílo prováděno po částech, a to ve dvou fázích tak, jak si účastníci sjednali v objednávce. Protože byla jedna část díla a jeho pronájmu realizována (západní strana domu), vzniklo žalobci právo na zaplacení části díla, tj. montáž, pronájem a demontáž lešení na západní straně domu. Konečně se okresní soud vyjádřil k důkazům předloženým žalovanou, a to tak, že pokud žalovaná předložila soudu k prokázání svých tvrzení odborný posudek, tento vychází pouze z údajů zadaných žalovanou, jí předložených fotografií, u kterých není možné určit, v jaké fázi instalace lešení byly pořízeny, zda byly vady následně odstraněny, či nikoli. V případě výskytu vad, není odborné vyjádření způsobilé k prokázání tvrzení, zda tyto byly řádně a včas žalovanou u žalobce vytknuty, rovněž z předložené sms komunikace mezi účastníky nevyplývá ničeho o vytknutí vad, když obsahem byla pouze výzva k zahájení instalace 2. etapy lešení a následně výzva k demontáži lešení.

7. Proti uvedenému rozsudku brojí odvoláním žalovaná, domáhajíc se jeho změny tak, že žaloba bude zamítnuta. Podle žalované je řízení postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu § 205 odst. 2, písm. c) o. s. ř., rovněž dle žalované okresní soud dospěl na základě provedeného dokazování k nesprávným skutkovým zjištěním ve smyslu § 205 odst. 2, písm. e) o. s. ř. a konečně dle žalované rozhodnutí okresního soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu § 205 odst. 2, písm. g) o. s. ř. Konkrétně žalovaná v rámci doplnění odvolání uváděla, že okresní soud uzavřel v odůvodnění napadaného rozsudku v odst. 10 a násl., že skutkový stav odpovídá tomu, že lešení bylo užíváno ode dne 23. 6. 2021. Ve zbytku hodnocení skutkového stavu pouze převzal skutková zjištění rekapitulovaná v předchozí části napadaného rozsudku bez jakéhokoliv dalšího hodnocení a aplikace úvahy soudu a hodnocení důkazů vůči sobě navzájem a ve vzájemné souvislosti. Je tedy podle žalované otázkou, zda takto zjištěný a prezentovaný skutkový závěr je vůbec přezkoumatelný. Dále se soud prvního stupně zabýval aplikací jednotlivých právních norem občanského zákoníku, kdy tyto pouze uvedl bez dalšího dosazení do uvedeného skutkového stavu. Samotná právní a skutková úvaha soudu pak začíná až od odst. 24 odůvodnění napadaného rozsudku, kde uzavírá, že byla uzavřena platná smlouva o dílo mezi účastníky. To je však od počátku mezi účastníky nesporná skutečnost. V následujícím odstavci se soud zabývá jednou z námitek žalované, a to otázkou splatnosti ceny díla. S touto se však soud prvního stupně vypořádal nesprávně a navíc nedostatečně, když uzavřel, že s odkazem na ust. § 2604 občanského zákoníku splatnost nastává provedením díla, tj. dokončením a předáním. Odkazem na žalované známou judikaturu pak překlenul ono samotné formální předání díla, když uvedl, že jej dovodil z užívání díla, jak je již shora uvedeno. S tímto závěrem však podle žalované nelze souhlasit, když podle žalované okresní soud její procesní obranu značně překroutil a zřejmě nesprávně pochopil. Žalovaná totiž od počátku splatnost nevázala na ono formální předání, nýbrž na dokončení díla a možnost jeho užívání v souladu s jeho účelem. Uvedená judikatura je tak zcela nepřiléhavá, když řeší jinou situaci zejména v té otázce, že v onom případě nebylo pochyb o dokončení díla. Naopak v projednávané věci okresní soud ve svých skutkových zjištěních jednoznačně odkazuje na skutečnosti i formálně prokázané, a to že dílo vykazovalo vady natolik podstatné, že nemohlo sloužit ani svému účelu. O tomto svědčí zápisy koordinátora BOZP i výslech [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Pokud se navíc soud opírá o sdělení svědka, že asi viděl předávací protokol, avšak svědek přislíbil, že tento dohledá a soudu poskytne, pakliže existuje, a tato skutečnost nenastala, pak učinil vadný skutkový závěr, jelikož nedošlo k žádném předání. S tímto souvisí pak i nesprávné právní hodnocení celého případu, kdy žalovaná po celou dobu trvání sporu argumentuje tím, že dílo nebylo nikdy dokončeno a nikoliv předáno. Pokud pak nebylo dokončeno řádně, nemohlo být ani předáno. Zde pak nemůže zcela logicky i na soudem odkazovanou normu nastat splatnost ceny díla. V tomto žalovaná opakuje svou argumentaci, kdy dle ust. § 2064 občanského zákoníku je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dle ust. § 2605 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Nebylo tvrzeno, že dílo může sloužit svému účelu, naopak bylo prokázáno odbornými posudky a vyjádřeními oprávněných osob, že sloužit nemohlo, když na něj byl dokonce zakázán vstup pro jeho nebezpečnost. Žalovaná odkazuje také na skutečnost, že žalobce nepředvedl, a dokonce ani netvrdil, že hodlal předvést provedení díla a možnost sloužit svému účelu. V tomto tak neunesl ani břemeno tvrzení ani břemeno důkazní. Samotná skutečnost o tvrzení žalobce (provedeném po koncentraci řízení), že odstranil veškeré vady bez toho, aniž by uvedl kdy, jak atp., je zcela právně bezvýznamná. Nad to na počátku řízení vždy uváděl, že dílo bylo bezvadné. Nad rámec výše uvedeného pak zákon zná výjimku pro takové posouzení, a to dle ust. § 2628 OZ, že by se dílo považovalo za nepředané, pokud by žalovaná odmítla jej převzít. Nic takového však nenastalo ani nastat nemohlo. Dle ust. § 2610 o. z. pak právo na zaplacení díla vzniká jeho provedením. Nad to z objednávky tvořící smlouvu o dílo jednoznačně vyplývá splatnost až po „po skončení akce a předání“. Je tak nasnadě zdůraznit vadný závěr soudu o skončení akce a předání díla či jeho provedení. Pokud okresní soud řešil otázku aplikace technických norem, jednalo se podle žalované o nadbytečné hodnocení, když dílo nebylo a nemohlo být dokončeno, jelikož nesloužilo svému účelu a sloužit nemohlo. Žalovaná však nesouhlasí se závěrem soudu, že nebylo povinností žalobce zajistit lešení vč. střešních prvků. Z objednávky jednoznačně vyplývá kompletní provedení díla. Pokud žalobce měl pochyby, pak měl z principu profesionality chtít konkrétní vymezení díla, a ne s uvedením kompletní. Ve vztahu k nákladovému výroku žalovaná namítala přiznání neúčelných úkonů právní služby, a to nahlížení do spisu ze dne 8. 2. 2024 a sdělení žalobce, že nemá nová tvrzení ani důkazní návrhy. Pakliže by totiž toto nesdělil, nemělo by to na průběh řízení jakýkoliv vliv, a dokonce se to presumuje.

8. Žalobce se k odvolání žalované vyjádřil v rámci odvolacího jednání tak, že zcela souhlasí s napadeným rozhodnutím, jeho odůvodněním a navrhoval jeho potvrzení. Zopakoval argumentaci uváděnou v celém řízení se zdůrazněním toho, že žalovaná poukazuje na formálními nedostatky a přehlíží faktický stav věci, tedy to, že lešení bylo užíváno. Pokud nově v odvolání argumentuje nepředvedením díla, pak žalobce zvažuje vůbec, jakým způsobem by toto mělo být naplněno, resp. naplnění tohoto není zřejmé. Poukazuje na to, že jediná výhrada k předmětnému lešení byla pouze ve zprávě BOZP a uvedené výtky byly odstraněny, kdy se jedná o zprávu ze dne 23. 6. 2021. V této souvislosti pak poukazuje i na časový sled, kdy objednávka byla podepsána 29. 6. 2021 a ze strany žalované nebylo ničeho dále namítáno. Jde-li o náklady řízení a námitky neúčelnosti některých z nich, pak má za to, že nahlížení do spisu bylo ze strany zástupce žalobce účelné, a to v situaci, kdy žalovaná do spisu založila spoustu listin, bylo potřebné se s těmito seznámit tak, aby mohla být provedena příprava na následující jednání. Pokud se týká vyjádření ve věci, pak žalobce zdůrazňuje, že tato byla činěna k výzvě soudu.

9. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné pouze částečně.

10. Z obsahu spisu v rozsahu nezbytném pro projednání odvolání žalované vyplývá, že návrhem na vydání el. platebního rozkazu (dále jen EPR) ze dne 19. 8. 2022 se žalobce proti žalované domáhal zaplacení částky 336.760 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 336.760 Kč od 6. 11. 2021 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, a to za skutkových tvrzení, že dne 29. 6. 2021 si žalovaná u něj objednala v návaznosti na cenovou nabídku žalobce dílo dle přiložené objednávky díla (pronájem, montáž a demontáž lešení) za cenu stanovenou dohodou. Instalace lešení byla objednána k celému bytovému domu na adrese [adresa] - 25 a po dohodě měla být realizována ve dvou etapách (první etapa na západní straně domu, druhá pak na východní straně domu). Objednávku žalobce ústně, a i písmeně potvrdil, čímž byla smlouva ve všech podstatných náležitostech uzavřena. Ve dnech 22. 6. a 23. 6. 2021 pak byla provedena první etapa instalace lešení. Instalaci lešení prováděl sám žalobce a dále společně s ním [jméno FO] a syn [Jméno žalobce]. Dne 17. 9. 2021 byla provedena demontáž první etapy instalace lešení. K realizaci druhé etapy nedošlo, protože žalovaná nebyla schopna zajistit bezpečný prostor v místě instalace; do tohoto prostoru vstupovaly třetí osoby, což pro ně znamenalo riziko zranění, a to případným pádem předmětů či částí lešení z výšky. Na toto byla žalovaná opakovaně upozorňována a žádána o nápravu, kterou ovšem nezajistila. Objednané práce tak byly žalobcem řádně provedeny z jedné poloviny, předány a následně žalované řádně vyúčtovány daňovým dokladem (fakturou) číslo [hodnota] na částku 336.760 Kč bez DPH se splatností dne 5. 11. 2021. Splatnost byla dohodnuta ústně v délce nejméně 30 dní. Uvedená faktura nebyla uhrazena, ani přes písemnou výzvu žalobce ze dne 28. 6. 2022. Ve věci dne 19. 9. 2022 pod č. j. EPR 232468/2022-7 vydaný el. platební rozkaz byl k odporu žalované zrušen, když tato uplatněný nárok považovala za neexistentní. Skutečnost, že došlo k vyúčtování fakturou, která ani nebyla žalované doručena, pak podle ní neosvědčuje ničeho. To má samo o sobě vliv i na uplatňované příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení za dobu od 6. 11. 2021 do zaplacení. Žalovaná se však o tvrzeném nároku žalobce dozvěděla až dne 28. 6. 2022, kdy obdržela předžalobní výzvu. Co se týče dané objednávky, nedošlo k jejímu naplnění, a to ani z části, kdy žalovaná byla nucena si zajistit subdodávku od jiného dodavatele, když současně jí vznikly nemalé vícenáklady v důsledku nekomunikace žalobce a neplnění předmětu díla. Žalovaná tedy shrnuje, že dílo nebylo provedeno, předáno, ani řádně vyúčtováno, a tak nemůže uplatňovaný nárok žalobce existovat. První jednání ve věci okresní soud nařídil a uskutečnil dne 2. 2. 2023, v rámci něhož žalovaná korigovala svou procesní obranu potud, že netvrdí, že by lešení nestálo vůbec, ale že bylo provedeno závadně, nebylo tedy provedeno řádně, a to z důvodů bezpečnostních, kdy toto bylo žalobci vytýkáno ze strany bezpečnostního dozoru. Na uvedené žalobce u jednání reagoval tak, že ani v průběhu instalace lešení, ani v průběhu, kdy lešení stálo, nebylo ze strany bezpečnostního dozoru žalobci vytýkáno ničeho, naopak žalobce žádal, aby byl prostor z pohledu bezpečnosti stavby zabezpečen, k tomu nedošlo, a proto se nerealizovala druhá etapa. V rámci uvedeného jednání okresní soud zahájil dokazování listinami a jednání přerušil do 12. 4. 2023. Podáním okresnímu soudu doručeným dne 21. 2. 2023 žalovaná doplnila svá tvrzení potud, že v souvislosti se zakázkou pro svého zákazníka [Anonymizováno] na [adresa], si na jaře roku 2021 s žalobcem odsouhlasila cenu za m2, celkovou plochu lešení, termín nástupu a montáže, a vše písemně potvrdila objednávkou ze dne 29. 6. 2021. Počátkem května jednatel žalované žalobce informoval o možném započetí díla již v květnu. Bylo mu žalobcem sděleno, že do 14 dnů nastoupí a dílo do týdne od nástupu postaví, nastoupil však až 15. 6. 2021. Lešení se stavělo velmi pomalu, žalobce vyčlenil na stavbu lešení pouze dva řemeslníky, a to mělo za následek zpoždění termínu ukončení stavby lešení na západní straně o 30 dní. Zdůrazňovala, že stavba byla z její strany po celou dobu řádně zajištěna oplocením kolem celé stavby, záborem pro zázemí stavby - vše v souladu s omezením pohybu neoprávněných osob. Pochybení shledávala na straně zhotovitele mj. v tom, že na lešení nezajistil vstupní koridory pro bezpečný pohyb nájemníků zadních vchodů, jak bylo požadováno. Na vše byl průběžně upozorňován vč. zápisu do stavebního deníku v rámci kontrolních dnů. Žalovaná proto byla po dohodě s investorem (výborem SVJ) nad rámec dohody a požadavků, z důvodu absence koridorů, které měl žalobce zajistit, nucena u zadních vchodových dveří vyměnit zámky, na balkonech pořídit a namontovat zádržný systém s upozorněním zákazu vstupu a pohybu na lešení, což vedlo hned v prvopočátku k prodlení s plánovanými stavebními pracemi – tj. demontáž zábradlí balkonů, bourací práce na dlažbě, práce na střeše aj. Pohyb po lešení proto byl komplikovanější, omezený a neslučitelný s technologickými a bezpečnostními postupy, které žalovaná deklarovala. V průběhu výstavby lešení žalobce i nadále nereagoval na stálé výtky ze strany objednavatele i zástupců SVJ a TDI. Kontrolních dnů se nezúčastňoval i přes to, že byl o nich zpraven. Výhrady koordinátora BOZP, TDI byly tak zásadní, že zápisem do stavebního deníku byla žalovaná neustále vyzývána k nápravě a doplnění potřebných opatření. Ze strany žalobce, avšak k nápravě a doplnění nedošlo, a to zejména pokud jde o koridory zadních vstupů, okopové desky na celém lešení, vyplnění mezer mezi lešením a fasádou, zajištění střechy 11. patra proti pádu aj. Tyto nedostatky pak měly být v přímém rozporu s normou a užíváním stavebního lešení. Jelikož žalobce na výtky v průběhu ani po vadné montáži poloviny objednaného lešení nereagoval, byla žalovaná nucena z důvodu časové tísně doplnit vlastním lešení, prvky PERI jiným dodavatelem a vlastními opatřením s řemeslníky, na doporučení koordinátora BOZP, zajistit náhradním způsobem s prvky dodatečným osobním uchycením a pevným zádržným systémem do stavby. Polovinu objednaného díla žalobce namontoval o 3 týdny později. Žalovaná hledala způsob, jak situaci řešit, uvažovala o odstranění lešení jinou společností a postavení řádného lešení na obou stranách a náklady přeúčtovat žalobci. Byla však upozorněna na skutečnost, že by se mohlo jednat o nezákonný postup, jelikož lešení není majetkem žalované, proto oslovila náhradní dodavatele společnost PERI na zajištění a doplnění chybějících prvků lešení. Žalované se podařilo zajistit si potřebné lešení v požadované kvalitě vč. koridorů spol. [právnická osoba]., ovšem za vyšší cenu. Stavební práce mohly být po shora uvedeném zahájeny a dokončeny (západní strana), avšak s velkým časovým skluzem a finančními vícenáklady na straně žalované. I tak se termín nepodařilo dodržet a došlo ze strany žalované jako generálního dodavatele ke slevě na díle formou slevy a nevyúčtovaných víceprací. Dílo se dodělávalo mimo předpokládaný termín, v nevyhovujících klimatických podmínkách, tj. říjen 2021. K dokončení došlo 12/2021, resp. s nedodělky na jaře 2022. Jediná komunikace v průběhu nedokončeného a vadného díla byla až dne 1. 9. 2021, kdy jednatel žalované přes SMS vyzval žalobce k urgentnímu odstranění nevyhovujícího lešení. Na výzvu reagoval a lešení k 23. 9. 2021 demontoval a odvezl. Žádná další komunikace neproběhla a s ohledem na vzájemné negativní vztahy ani jednatel žalované nepředpokládal, že žalobce za své pochybení bude požadovat jakoukoliv odměnu. Proto jej nepřekvapila skutečnost, že fakturu, nezaslal. Překvapení však pro žalovanou nastalo po obdržení výzvy k úhradě právního zástupce žalobce, který se ozval po více než jednom roce. V tento moment žalovaná poprvé obdržela fakturu vystavenou žalobcem, kdy ji však vrátila jako neoprávněnou a již probíhala komunikace mezi právními zástupci. Žalovaná tedy setrvává na svém procesním stanovisku, kdy dílo nebylo řádně ani včas provedeno, nedošlo k jeho předání a nejsou tedy splněny podmínky stanovené v ust. § 2604 a násl. občanského zákoníku, když nemohlo sloužit ke svému účelu z důvodů bezpečnostních rizik. Zcela logicky v návaznosti na to nejsou splněny podmínky dle ust. § 2610 občanského zákoníku, kdy právo na zaplacení díla vzniká provedením díla. Na toto žalovanou provedené doplnění tvrzení reagoval žalobce replikou, v níž uváděl, že tvrzení žalované o tom, že měl nastoupit již v květnu 2021 je vyvráceno cenovou nabídkou datovanou 10. 6. 2021 a objednávkou díla č. [hodnota] z 29. 6. 2021, přičemž sama uvádí, že nastoupil 15. 6. 2021. Kontrola postaveného lešení proběhla podle zápisu z kontrolního dne BOZP č. 1 a zápisu ve stavebním deníku dne 23. 6. 2021. Tedy lešení v ten den muselo již stát, resp. na západní straně domu byla instalace lešení dokončena dne 22. 6. 2021, tedy den před kontrolou BOZP. K tvrzení žalované, že žalobce pochybil, když nezajistil vstupní koridory pro bezpečný pohyb nájemníků u zadních vchodů uváděl, že nic takového nebylo mezi účastníky sjednáno (ani v cenové nabídce, ani v objednávce díla č. [hodnota]). Toto měla zajistit žalovaná, předmětem dodávky lešení nebylo oplocení stavby. Právě tyto nedostatky vytýkal žalobce žalovanému, nikoli obráceně, a protože nebyla žalovaným dostatečně zajištěna i přes opakované výtky ze strany žalobce bezpečnost, ustoupil žalobce od realizace druhé etapy pronájmu lešení. Pokud žalovaná uvádí, že žalobce nezajistil zabezpečovací prvky na střeše, tak instalace těchto prvků rovněž nebyla předmětem dohody, kdy žalobce měl dodat pouze lešení, a to konkrétní značku a konkrétní typ uvedeny v cenové nabídce a objednávce, když zabezpečovací prvky na střeše byla opět věc žalované. K tvrzení žalované, že závady a neustálé výtky k dílu měly být obsahem předloženého stavebního deníku uváděl, že předložený stavební deník z období 23. 6. 2021 až 28. 7. 2021 neobsahuje jedinou výtku směrem k instalaci lešení, natož výzvu žalované směrem k žalobci. Pouze u zápisu ze dne 28. 7. 2021 je uvedeno, že bylo doplněno zábradlí na delších stranách střechy. Část stavebního deníku ze dnů 2. 11. 2021 až 4. 11. 2021 je pro tento spor irelevantní, neboť lešení bylo žalobcem demontováno před uvedenými dny. Byl předložen toliko jeden zápis z kontrolního dne BOZP, a to zápis č. 1 ze dne 23. 6. 2021. Je v něm vytýkán nedostatek, ale vzhledem ke skutečnosti, že podle zápisů ve stavebním deníku z období 23. 6. 2021 až 28. 7. 2021 stavba probíhala a lešení bylo užíváno, je zjevné, že vytýkaný nedostatek byl odstraněn. V opačném případě by koordinátor BOZP byl povinen užívání lešení okamžitě zakázat a stavbu zastavit. Nic takového se nastalo. Příslušnou dokumentaci k lešení žalovaný od žalobce převzal, jak je potvrzení v objednávce díla č. [hodnota]. Lešení bylo na stavbě žalobcem řádně instalováno a žalovanou užíváno v období od 22. 6. 2021 do 23. 9. 2021 (termín odstranění potvrdil žalovaný ve svém vyjádření ze dne 21. 2. 2023). Lešení mělo být instalováno na dvou stranách domu – západní a východní - při celkové výměře [Anonymizováno] m2 a nájemném 1,50 Kč za m2 a den. Cena za montáž a demontáž celku byla dohodnuta ve výši 230.000 Kč. Byla realizována montáž na západní straně domu, tedy poloviční výměra [Anonymizováno] m2. Při ceně 1,50 Kč za m2 a den činilo nájemné za den 2 520 Kč. Za montáž a demontáž pak má žalobce nárok na z částky 230.000 Kč, tj. 115 000 Kč. Lešení bylo instalováno v období od 22. 6. 2021 do 23. 9. 2021, tj. celkem [hodnota] dnů. Žalobce vyúčtoval a požaduje nájemné za 88 dnů. Dílo bylo předáno v termínu jeho instalace, a to dne 22. 6. 2021, kdy tato skutečnost vyplývá i z protokolu BOZP ze dne 23. 6. 2021, i ze skutečnosti, že žalovaný dílo, tedy lešení, užíval, to vyplývá i ze stavebního deníku předloženého žalovanou, že tedy byly prováděny práce na domě, a k tomuto dílo muselo být užíváno, kdy mezi účastníky nebylo výslovně sjednáno, že musí být sepsaný písemný protokol o předání díla, dílo tedy bylo fakticky předáno ke dni 22. 6. 2021, kdy následně pak 17. 9. 2021 byla zahájena demontáž díla a tato byla ukončena tak, jak uvádí i žalovaná dne 23. 9. 2021, kdy tedy v tomto období měla žalovaná dílo k dispozici, toto užívala a žalobce si za toto období nárokuje nájemné. To, že dílo bylo předáno a nedostatky byly odstraněny, vyplývá ze stavebního deníku, dle kterého byly prováděny práce, k nimž dílo, tedy lešení, bylo užíváno, a kdyby dílo vykazovalo nedostatky nebo bylo provedeno částečně, nemohl by toto žalovaný užívat k pracím, jak je uvedeno ve stavebním deníku. V jednání okresní soud pokračoval dne 12. 4. 2023, v jehož úvodu vzal žalobce žalobu co do požadovaného úroku z prodlení v sazbě 8,5 % ročně z částky 336.760 Kč od 6. 11. 2021 do 28. 7. 2022 zpět, na což okresní soud procesně odpovídajícím způsobem reagoval tak, že usnesením na č. l. 85 řízení v dané části zastavil. V rámci jednání dne 12. 4. 2023 okresní soud pokračoval v dokazovaní, a to jednak listinnými důkazy a dále výslechy svědku, kdy jednání opětovně přerušil do 22. 6. 2023, které se však z důvodu na straně zástupce žalobce nekonalo a bylo přerušeno do 30. 8. 2023. K návrhu žalované okresní soud usnesením ze dne 12. 7. 2023, č. l. 106, rozhodl tak, že žalobci uložil ve prospěch žalované zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 12.051,60 Kč za zmařené jednání ze dne 22. 6. 2023. Okresní soud pokračoval v projednávání věci dne 30. 8. 2023, kdy pokračoval v dokazování listinami a výslechem svědků. V rámci uvedeného jednání okresní soud dle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzvala žalovanou, aby ve lhůtě 30-ti dnů označila důkazy k prokázání tvrzení, že obsahem smlouvy byl závazek žalobce k instalaci vstupních koridorů u zadních vchodů domu, okopové desky na celém lešení, že součástí montáže lešení měla být i instalace jistících prvků na střeše, popř. jiných částí budovy a konečně, že ze strany žalované, zástupců [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byly žalobci vytýkány nedostatky a vady díla s tím, že byla současně poučena o procesních následcích nesplnění uvedení výzvy. Nato žalovaná reagovala podáním ze dne 29. 9. 2023, v němž zopakovala, že se jedná o standardní požadavek u uvedeného typu staveb a nadto požadavek investora, kdy navrhovala již provedený výslech [tituly před jménem] [jméno FO] a dále výslech jednatele žalované a [tituly před jménem] [jméno FO], el. komunikaci, výslech Img. [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a znalecký posudek, který předloží. V rámci jednání dne 24. 10. 2023 okresní soud provedl k důkazu žalovanou předložený odborný posudek a výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO], u jednání dne 10. 1. 2024 výslech žalobce a jednatele žalované a přítomným účastníkům dal poučení dle § 118b odst. 1 o. s. ř. V rámci jednání dne 20. 3. 2024 okresní soud dokončil dokazování, poučil účastníky dle § 119a o. s. ř. a umožnil jim učinit tzv. závěrečné návrhy ve věci a jednání odročil na den 26. 3. 2024, kdy ve věci vyhlásil napadený rozsudek.

11. Předně krajský soud považuje za správná skutková zjištění okresním soudem učiněná z jednotlivých provedených důkazů uvedená pod bodem 8., přičemž po dílčím zopakování dokazování (§ 213 odst. 2 o. s. ř.) je třeba doplnit, že jednatel žalované učinil do stavebního deníku zápis, podle něhož 26. 6. (2021) byly provedeny bourací práce balkony [Anonymizováno]-2,3, [Anonymizováno]-3,4, dne 27.6 (2021) byla provedena montáž lešení [Anonymizováno],[Anonymizováno] a dne 28. 6. montáž lešení, předání, umístění WC s tím, že k těmto záznamům následně připojil pod dalším záznamem ze dne 1. 7. 2021 svůj podpis. Stavební deník neobsahuje žádné výhrady ze strany žalované k přebíranému lešení (listina - dílčí část stavebního deníku č. l. 67 a násl.). Jednatelem žalované v záznamech použité zkratky V1 – V 4 pak dle jeho vyjádření označují balkonové věže. Ze zápisu z kontrolního dne BOZP č. 1 ze dne 23. 6. 2021 pak nad rámec zjištění okresního soudu dále vyplývá, že tohoto byl účasten i jednatel žalované. Z listiny označené jako Objednávka díla č. [hodnota] datovaná dnem 29. 6. 2021 bylo dále zjištěno, že tato je opatřena otisky razítek účastníků a podpisem žalobce i jednatele žalovaného.

12. Odvolací soud dále akceptuje relevantní závěr (týkající se vztahu mezi účastníky) o skutkovém stavu věci obsažený v době 11. písemného odůvodnění rozsudku s tímto doplněním, že k bezvýhradnému převzetí montáže lešení a lešení došlo ze strany žalované dne 28. 6. 2021, když předtím byla žalovaná prostřednictvím svého jednatele dne 23. 6. 2021 přítomna kontrolnímu dni svolanému koordinátorem BOZP společnosti [právnická osoba], v rámci něhož byly vzneseny výhrady k provedené konstrukci lešení právě z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kdy do odstranění vytčeného nemělo být nekompletní lešení používáno a že by toto mělo být užíváno až po jeho náležitém předání a převzetí.

13. Pokud se týká právního hodnocení ztotožňuje se odvolací se závěrem okresního soudu, že mezi účastníky byla uzavřena (§§ 1725, 1727 o. z.) smlouva, kterou lze označit jako smíšená, obsahující prvky dvou pojmenovaných smluv, a to smlouvy o dílo (§ 2586 a násl. o. z.) a smlouvy nájemní (§ 2201 o. z.). K tomu je třeba doplnit, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena písemně již dne 10. 6. 2021 listinou označenou jako „cenová nabídka“, z níž je zřejmý její obsah, tedy závazek žalobce provést montáž systémového rámového lešení [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2 na akci [adresa]-[Anonymizováno], při ceně montáže a demontáže 230.000 Kč a ceně nájmu 2.500 Kč za den – jedno průčelí. Tato smlouva pak byla změněna a doplněna písemně dne 29. 6. 2021 listinou označenou jako „Objednávka díla“, kdy došlo ke změně ceny nájmu na 1,50 Kč/m2 a doplnění o lhůt k plnění, kdy výkladem smlouvy za použití pravidel § 556 o. z. je termín dodání 30. 6. 2021 třeba vykládat jako termín montáže a dobu nájmu lze vyložil z ujednání o dokončení díla dle [Anonymizováno] investora, do 30. 11. 2021. Smlouva pak byla účastníky ukončena dohodou ke dni 17. 9. 2021.

14. Jde-li o odvolací námitky žalované, pak odvolací soud nesdílí úvahu žalovaného o tom, že by závěr o skutkovém stavu věci, jak jej učinil okresní soud, měl být závěrem nepřezkoumatelným. K tomu lze odkázat na výše vyložené, kdy odvolací soud po dílčím zopakování dokazování skutkový stav zjištěný okresním soudem pouze upřesnil.

15. Podstatou odvolání žalované je, stejně jako v řízení před okresním soudem, zpochybnění splnění předpokladů pro vznik nároku žalobce na zaplacení ceny díla (§ 2610 o. z.), a to v rovině zpochybnění provedení díla, tedy jeho dokončení a předání (§ 2604 o. z.), přičemž za dokončené je třeba považovat dílo, u něhož je předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu (§ 2605 odst. 1 o. z.). Právě posléze uvedené je strany žalované zpochybňováno, když zřejmě s ohledem na uvedené pak žalovaná dále zpochybňuje i nárok na zaplacení sjednaného nájemného. K tomu je potřebné uvést, že zákon tento předpoklad vymezuje pouze obecně a není-li smluvního ujednání mezi účastníky smlouvy, které by splnění tohoto předpokladu (předvedení jeho způsobilosti sloužit svému účelu) vymezilo, je třeba vždy vycházet z individuálních okolností věci a povahy díla.

16. Při řešení dané otázky v projednávané věci nelze rovněž odhlédnout od povahy účastníků, kteří v rámci smluvního vztahu, z něhož vzešel tento spor, vystupovali jako podnikatelé v rámci své podnikatelské činnosti, tedy jako profesionálové v oboru stavebnictví a navazovali na předchozí spolupráci.

17. Jak vyloženo výše, smluvně měli účastníci sjednáno provedení díla ke dni 30. 6. 2021, přičemž dne 23. 6. 2021 byl na místě samém uskutečněn třetí osobou kontrolní den BOZP, který z pohledu BOZP vytkl prováděné montáži nedostatky a dospěl k závěru o nepoužitelnosti lešení do doby jejich odstranění, byť to bylo v době provádění montáže. Skutkově pak z provedeného dokazování vyplývá (výpověď svědka [jméno FO] a výpověď žalobce), že na tyto výtky bylo reagováno doděláním a opravou, kdy na tomto se aktivně podílel jednatel žalované pan [adresa], který byl při těchto úkonech přítomen a uděloval, vedle žalobce, svědkovi Bajbarovi pokyny, co má udělat. Jestliže tedy žalobce reagoval na výtky třetí osoby, koordinátora BOZP, odstraňoval vytčené nedostatky, a to za přítomnosti jednatele žalované a k pokynům jednatele žalované a následně jednatel žalované stvrdil ve stavebním deníku, že bezvýhrad převzal dne 28. 6. 2021 montáž lešení, nelze dospět k jinému závěru než k tomu, že muselo dojít k předvedení způsobilosti díla sloužit ke svému účelu, za což lze právě považovat činnost žalobce za přítomnosti jednatele žalované po výtkách se strany koordinátora bezpečnosti. Podle odvolacího soudu nemůže odpovídat obvyklému chodu věcí, aby žalovaná jako zkušená profesionálka v oboru stavebnictví bez výhrad přebírala dílo (montáž) lešení, u kterého by nebyla předvedena způsobilost sloužit svému účelu, když nadto je nepochybné, že dílo dále užívala – tedy čerpala jeho užitné vlastnosti věci (výpověď svědkyně [Anonymizováno], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a ostatně i jednatele žalované, byť uváděl, že jen částečně). Odvolací argumentaci žalované je tak třeba odmítnout jako účelovou, když nelze v uvedených souvislostech odhlédnout od samotného postoje a vyjádření žalované za řízení, které uvedený závěr podporují, a to postoj u jednání dne 2. 2. 2023, kdy žalovaná prostřednictvím svého zástupce navrhovala uzavření smíru stran částky 115.000 Kč, což mělo představovat ochotu uhradit montáž a demontáž lešení, což je v příkrém rozporu s její odvolací argumentací. Stejně tak lze v uvedených souvislostech poukázat i na výpověď jednatele žalované, která je vnitřně rozporná potud, že na jednu stranu tento vypovídá, že dílo provedeno k jeho nespokojenosti, jak co do rozsahu, tak do kvality, a že tedy nebylo provedeno řádně a bezpečně a na druhou stranu uvádí, že když chtěl, aby žalobce dokončil i druhou část, přestal s ním žalobce komunikovat. Podle odvolacího soudu postrádá logiku a neodpovídá obvyklému chodu věci, aby žalovaná, která tvrdí, že jí nebyla předvedena funkčnost díla, nebylo jí dílo předáno, bylo fakticky provedeno nikoli řádně a jak uvádí nikoli bezpečně, požadovala po svém smluvním partnerovi, aby pokračovat v druhé části provádění díla. Odvyklému a logickému postupu při takto nastalé situaci pak logicky spíše odpovídá ukončení spolupráce. Nelze rovněž odhlédnout od toho, že den po převzetí lešení žalovaná podepisuje s žalobcem listinu označenou jako „Objednávka díla“ s účinky výše vyloženými a není pravděpodobné (logické), aby tak činila v situaci, pokud by s provedeným dílem nebyla ztotožněna.

18. Za popsaného stavu tak odvolací soud dospěl k závěru, že podmínky vzniku nároku na zaplacení ceny díla vznikly dne 28. 6. 2021 (den převzetí díla, kterému předcházelo předvedení jeho funkčnosti) a tímto dnem započal současně dohodnutý nájem lešení (převzetí předmětu nájmu), který byl ukončen dohodou ke dni 17. 9. 2021, aniž by byla naplněna smlouva o dílo v části montáže lešení na východní straně domu. S ohledem na uvedené je tedy akceptovatelný závěr okresního soudu, že za montáž a demontáž lešení náleží žalobci pouze cena odpovídající jedné polovině sjednané ceny, tedy částka 115.000 Kč. Jde-li o nájemné, požadoval žalobce nájemné za dobu od 22. 6. 2021 do 17. 9. 2021 (88 dnů), kdy po přepočtení sazby za m2 a dohodnuté výměry v rozsahu opět jedné poloviny (realizovaná západní část domu) činila denní sazba 2.520 Kč. Vzhledem k výše uvedenému je však třeba počátek doby nájmu odvozovat ode dne 28. 6. 2021 (převzetí předmětu nájmu), což do konce doby nájmu 17. 9. 2021 činí 82 dnů a nájemné tak představuje částku 206.640 Kč. Pro úplnost je vhodné dodat, že z titulu právního vztahu nájmu věci je užívání cizí věci právem nájemce, nikoliv jeho povinnosti, z čehož plynu, že i pokud by nájemce za trvání právního vztahu věc neužíval, je jeho povinností platit nájemné, pročež současně platí, že nájemce má za podmínek ust. § 2208 o. z. při existenci vad pronajaté věci, k jejíž odstranění je povolán pronajímatel, právo na slevu (prominutí) z nájemného. V tomto směru však tvrzení činěna nebyla ani nevyšla v řízení najevo. Pokud se týká splatnosti ceny díla a nájemného, bylo mezi účastníky ujednáno, že tato nastává po „ukončení akce a předání“, přičemž sporu bylo, zda tímto bylo míněno „ukončení akce“ mezi žalovanou a [Anonymizováno] či mezi účastníky s tím, že současně však nebylo sporu mezi účastníky, že „akce“ mezi žalovanou a [Anonymizováno] byla ukončena na přelomu listopadu a prosince roku 2021, akce mezi účastníky v září 2021. Domáhá-li se pak žalobce s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby zákonného úroku z prodlení až ode dne 29. 7. 2022, není pochyb, že v této době byla žalovaná v prodlení, a proto bylo možné takto úrok z prodlení přiznat, přičemž žalobcem požadovaná sazba odpovídá sazbě zákonného úroku z prodlení v době, kdy byla „ukončena akce“ jak mezi účastníky, tak i mezi žalovanou a [Anonymizováno].

19. S ohledem na vše shora uvedené tak odvolací soud za podmínek § 220 odst. 1, písm. b) o. s. ř. napadený rozsudek změnil tak, žalobu zamítl v části přiznaného nájemného za dobu od 22. 6. 2021 do 27. 6. 2021 spolu s požadovaným příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení, když ve zbytku napadený rozsudek jako ve výroku věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

20. Za podmínek ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud nově rozhodoval o nákladech řízení mezi účastníky před soudem prvního stupně. Ke dni vyhlášení tohoto rozhodnutí žalobce požadoval k zaplacení částku 336.760 Kč na jistině, částku 66.667,40 Kč na úroku z prodlení (kapitalizováno) a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku 1.200 Kč, tedy celkem 404.627,40 Kč. Úspěšný byl žalobce co do zaplacení částky 321.640 Kč na jistině, částky 63.674,46 Kč na úroku z prodlení (kapitalizováno) a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku 1.200 Kč, tedy celkem 386.514,46 Kč. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení před soudem prvého stupně rovněž nelze opomenout, že žalobce částečným zpětvzetím žaloby procesně zavinil zastavení řízení ohledně úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od 6. 11. 2021 do 28. 7. 2022 z částky 336.760 Kč, což kapitalizováno představuje částku 20.782,94 Kč, kterou je třeba hodnotit jako procesní neúspěch žalobce. Za použití pravidel ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věty prvé o. s. ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení proti žalované v rozsahu 82 %, přičemž platí, že účastník má právo na náhradu nákladů řízení, které lze kvalifikovat jako účelně vynaložené, tedy potřebné k účelnému uplatňování práva.

21. Za účelně vynaložené náklady na straně žalobce v řízení před okresním soudem lze považovat zaplacený soudní poplatek ve výši 13.471 Kč a náklady související s jeho zastoupením zástupcem z řad advokátu, které představují náklady na jeho odměnu a náhradu hotových výdajů. Tarifní hodnota jako základ pro výpočet sazby mimosmluvní odměny dle § 8 advokátního tarifu (dále jen AT) představuje částka 336.760 Kč a sazba mimosmluvní odměny pak částka 9.660 Kč. Advokát žalobce učinil účelně následující úkony právní služby, za nějž náleží náhrada mimosmluvní odměny, a to: 1. převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1, písm. a/ AT), 2. návrh na vydání el. platebního rozkazu (§ 11 odst. 1, písm. d/ AT), 3. písemné vyjádření k odporu žalované – k výzvě soudu (§ 11 odst. 1, písm. d/ AT), 4. účast u soudního jednání dne 2. 2. 2023 (§ 11 odst. 1, písm. g/ AT), 5. písemné vyjádření k doplněným tvrzením žalované ze dne 11. 4. 2023 – k výzvě soudu (§ 11 odst. 1, písm. d/ AT), 6. účast u soudního jednání dne 12. 4. 2023 (§ 11 odst. 1, písm. g/ AT), 7. účast u soudního jednání dne 30. 8. 2023 (§ 11 odst. 1, písm. g/ AT), 8. účast u soudního jednání dne 24. 10. 2023 (§ 11 odst. 1, písm. g/ AT), 9. účast u soudního jednání dne 10. 1. 2024 (§ 11 odst. 1, písm. g/ AT), 10. účast u soudního jednání dne 20. 3. 2024 (§ 11 odst. 1, písm. g/ AT). Náhrada na mimosmluvní odměnu ve výši jedné poloviny, tj. 4.830 Kč, náleží 11. za jednoduchou výzvu k plnění (§ 11 odst. 2, písm. h/ AT). Pokud zástupce žalobce na náhradě nákladů řízení před soudem prvého stupně požadoval náhradu za písemné vyjádření ze dne 18. 10. 2023, pak nelze učinit závěr, že se jedná o tzv. účelný náklad, když toto vyjádření zástupce žalobce nečinil na základě výzvy soudu. Sdělení ze dne 9. 11. 2023 týkající se dokazování (souhlas s účastnickým výslechem, vyjádření k důkaznímu návrhu), stejně jako sdělení ze dne 11. 1. 2024 o tom, že nejsou další důkazní návrhy (obecně sdělení k procesním otázkám), nelze s ohledem na rozhodovací praxi soudu považovat za honorovatelný úkon právní služby ve smyslu písemného podání ve věci samé (§ 11 odst. 1, písm. d/ AT). Za účelný náklad řízení nelze považovat ani nahlížení zástupce žalobce do spisu dne 8. 2. 2024, když v posuzované věci nelze dospět k závěru, že byly v tomto civilním sporném řízení splněny podmínky pro mimořádné přiznání odměny za takový úkon advokáta analogicky dle § 11 odst. 1, písm. f) AT (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1176/2015).

22. Při plném úspěchu ve věci by tak žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvého stupně náležela náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 13.471 Kč, náhradu na odměnu advokáta ve výši 101.430 Kč (10x 9.660 Kč + 1x 4.830 Kč), paušalizovaná náhrada hotových výdajů ve výši 3.300 Kč (11x 300 Kč) a náhrada na daň z přidané hodnoty dle 137 odst. 3. o. s. ř. ve výši 21.993,30 Kč, tedy celkem částka 140.194.30 Kč. Žalobci však náhrada nákladů řízení před okresním soudem náleží v rozsahu 82 %, což představuje 114.959,30 Kč.

23. Jde-li o odvolací řízení, byla předmětem řízení částka kapitalizovaná ke dni vyhlášení rozhodnutí odvolacím soudem ve výši 404.627,14 Kč, přičemž žalovaná jako odvolatelka se domohla změny rozhodnutí tak, že žaloba byla zamítnuta co do kapitalizované částky 18.113,28 Kč. Úspěch žalobkyně tak představuje pouze 4,5 %. Za této situace náleží žalobci ve smyslu §§ 224 odst. 1, 142 odst. 3 o. s. ř. plná náhrada nákladů odvolacího řízení, když jeho neúspěch lze kvalifikovat jako nepatrný. Na nákladech účelně vynaložených žalobcem v souvislosti s odvolacím řízení mu tak náleží plná náhrada na odměnu advokáta za jeden úkon právní služby za účast u soudního jednání dne 14. 11. 2024 (§ 11 odst. 1, písm. g/ AT) ve výši 9.660 Kč (z tarifní hodnoty 336.760 Kč), náhrada paušalizovaných hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a náhrada na daň z přidané hodnoty dle 137 odst. 3. o. s. ř. ve výši 2.091,60 Kč, tedy celkem částka 12.051,60 Kč.

24. S ohledem na vše shora uvedené tak žalobci proti žalované na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů náleží částka 127.010,90 Kč.

25. Místo plnění náhrady nákladů odvolacího řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobce s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plnění ve splátkách.

Poučení