76 C 167/2022 - 393

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [IČO žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] 2. [Jméno advokátky C], narozený [Datum narození advokátky C] bytem [Adresa advokátky C] 3. [Jméno advokátky D], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [IČO advokátky D] bytem [Adresa advokátky D] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky E] sídlem [Adresa advokátky E] o ochranu práva z věcného břemene takto:

Výrok

I. Žalovaní jsou povinni odstranit plotové sloupky č. [hodnota] až [Anonymizováno] dle jejich zaměření v geodetickém plánu ze dne [datum], č. [hodnota], vypracovaného [Anonymizováno] [Anonymizováno] a ověřeného [tituly před jménem] [jméno FO], z pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaného na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobci domáhali odstranění sloupku č. [hodnota] a sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno] dle jejich zaměření v geodetickém plánu ze dne [datum], č. [hodnota], vypracovaného [Anonymizováno] [Anonymizováno] a ověřeného [tituly před jménem] [jméno FO], z pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaného na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], zamítá.

III. Žalovaní 1) a 3) jsou povinni zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupkyně žalobců, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Ve vztahu mezi žalobci a žalovaným 2) účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalovaní 1) a 3) jsou povinni zaplatit ČR Okresnímu soudu v Ústí nad Labem na náhradě nákladů řízení placených státem částku [částka], a to do tří dnů od právní moci takového usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], doplněnou dne [datum], domáhají, aby bylo žalovaným uloženo zdržet se zásahů do výkonu práva z věcného břemene jízdy a chůze žalobců po služebném pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaného na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro okres a obec [adresa] a katastrální území [adresa] (dále jen „služebný pozemek“), tak, že jsou povinni odstranit [Anonymizováno] plotových sloupků dle jejich geometrického zaměření ze služebného pozemku, které brání v průjezdu a průchodu přes služebný pozemek a v příjezdu k pozemkům zapsaných na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro okres a obec [adresa] a katastrální území [adresa], a to s následujícím odůvodněním. Žalobci jsou spoluvlastníky nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota], katastrální území [adresa], obec a [adresa], mimo jiné pozemku parc. č. [hodnota], pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba ev. č. [hodnota] a pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba ev. č. [hodnota]. Žalovaní jsou spoluvlastníky služebného pozemku [prvý a třetí žalovaní jsou svěřenskými správci svěřenského fondu, do něhož byl spoluvlastnický podíl ke služebnému pozemku vložen]. Žalobci dne [datum] uzavřeli s původním vlastníkem služebného pozemku [jméno FO] (dále jen „[právnická osoba].“) kupní smlouvu na shora uvedené nemovité věci, přičemž součástí této kupní smlouvy byla i smlouva o zřízení věcného břemene, na základě, které bylo ve prospěch žalobců (a dalších případných vlastníků oprávněných pozemků) zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy po služebném pozemku, neboť k pozemkům ve spoluvlastnictví žalobců nevede žádná jiná možná cesta, jedná se o jedinou možnou variantu. Následně dne [datum] uzavřela prvá žalovaná kupní smlouvu na podíl služebného pozemku a dne [datum] pak i druhý žalovaný, přičemž jak z kupních smluv, tak z údajů veřejně přístupného katastrálního rejstříku byli oba srozuměni, že uvedená parcela je zatížena předmětným věcným břemenem. Žalobci podali dne [datum] žádost o vydání společného stavebního povolení u příslušného stavebního úřadu, který po provedeném řízení vydal dne [datum] rozhodnutí o povolení stavebního záměru stavby souboru staveb A a B pro krátkodobé ubytování na parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] – [Anonymizováno]. [Anonymizováno], bungalov [Anonymizováno]. Dotčeným subjektem uvedeného stavebního řízení byla i prvá žalovaná a právní předchůdce druhého žalovaného, oba tak byli o stavebním řízení, jakož i o podmínkách stavby, zpraveni. Jednou z těchto podmínek bylo řešení příjezdové cesty k objektu, kdy bylo stanoveno, že příjezdová cesta bude napojená na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Jakékoliv námitky k uvedenému stavebnímu záměru nebyly nikým vzneseny. Žalobci započali se stavbou objektu. V létě [Anonymizováno] [Anonymizováno] započali žalovaní, konkrétně prvá žalovaná a třetí žalovaný, bránit žalobcům v řádném průjezdu po služebném pozemku k jejich nemovitým věcem a v konečném důsledku i v pokračování ve stavebním záměru. Dne [datum] započali žalovaní s osazováním sloupků pro oplocení podél cesty na služebném pozemku. To vedlo ke zúžení prostoru pro průjezd cestou na služebném pozemku, což způsobilo, že daná šíře cesty nepostačuje k průjezdu osobních vozidel, natož pak vozidel větších či nákladních, ostatně i další žalovanými vytvořené překážky brání v řádném výkonu práv žalobců. Služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly, tedy i vozidly většími než jen vozidly osobními, které v dané situaci slouží k realizaci stavebního záměru žalobců. Umístěním plotových sloupků žalovaní zasahují do výkonu práva odpovídající věcnému břemeni – práva chůze a jízdy ze strany žalobců. Z uvedených důvodů se žalobci domáhají odstranění sloupků.

2. V podání ze dne [datum] se žalobci vyjádřili k rozsahu a obsahu věcného břemene a k jeho omezení, následovně. Věcné břemeno chůze a jízdy po služebném pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (původně parc. č. [hodnota]), bylo zřízeno proto, neboť k pozemkům žalobců (tj. zejména k pozemku parc. č. [hodnota], jejíž součástí je stavba ev. č. [hodnota] a pozemku parc. č. [hodnota], jejíž součástí je stavba ev. č. [hodnota]) nevede žádná jiná možná přístupová cesta. Původní vlastník - [právnická osoba]. - celý areál pionýrského tábora nabyl v roce [Anonymizováno], následně byl areál rozdělen na celkem tři části, z nichž na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyli žalobci do spoluvlastnictví pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] s tím, že mezi stranami bylo též sjednáno právo odpovídající věcnému břemeni. Jelikož původní záměr jak žalobců, tak prvotního vlastníka se zakládal na výstavbě nemovitých věcí k užívání, zahrnující veškeré stavební práce jako demolice, rekonstrukce a nová výstavba, byla předmětem vlastnického omezení nejenom možnost průchodu a průjezdu osobními vozidly, ale též i vozidly stavební techniky, díky kterým mohly být následně uskutečňovány plánované výstavbové práce. Za celou dobu, tj. do doby prodeje nemovitých věcí (přičemž jednou z nich byl mimo jiné i rozestavěný rodinný dům [právnická osoba]. č.p. [Anonymizováno], což též dokládá záměr a vůli stran při sjednávání věcného břemene o jeho obsahu a rozsahu, tedy výstavbě na zatížených i panujících pozemcích), nebylo nikdy mezi stranami smlouvy sporu, nikdy žalobcům nebylo ve výkonu jejich práv bráněno. Žalobci mají za to, že pro bezpečnou a plynulou jízdu po služebném pozemku je třeba tento zachovat v celé jeho šíři tak, jak je zanesena v katastru nemovitostí. Komunikace není rovná, ale stáčí se, proto jakékoliv zužování cesty omezuje, respektive zcela vylučuje právo žalobců spočívající v možnosti řádného průjezdu danou cestou. Klasické osobní vozidlo sice projede, ale s obtížemi, stejně tak, má-li přípojný vozík, kdy délka soupravy činí 7m a šířka 2m, obdobně tomu je u větší dodávky [Anonymizováno] [Anonymizováno] o délce 6,8 m a šířce 2m. Ostatní vozidla se již po umístění překážek na komunikaci k pozemkům ve vlastnictví žalobců nedostanou, tj. například osobní vozidlo s připojeným karavanem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o délce soupravy minimálně 11,5 m a šíři 2,25 m, osobní vozidlo, popřípadě dodávka do 3,5t s přípojným vozíkem pro odvoz bagru o hmotnosti 1,5t o délce soupravy 8m a šíři 2m, vozidlo s mixem na beton o délce 8,8m a šíři 2,5m, sklápěcí vůz o délce 8,8m a šíři 2,5m, pumpa na beton o délce 11m a šíři 2,5m, jeřáb o délce 11m a šíři 2,5m, nákladní automobil s hydraulickou rukou o délce 11,6m a šíři 2,5m. Uvedená těžká stavební technika by sice nejezdila po komunikaci každý den, ale v rámci provádění povolené stavby nelze stavební materiál dovézt jiným způsobem.

3. Prvá žalovaná nárok žalobců na ochranu věcného břemena ani částečně neuznává, neboť dle jejího názoru žalobcům v přístupu k jejich nemovitým věcem nic nebrání a ze strany žalované je průjezdnost předmětné cesty plně zachována v rozsahu daném smlouvou, kterou žalobci uzavřeli dne [datum] s původním vlastníkem služebného pozemku panem [právnická osoba]. Jsou to žalobci, kteří věcné břemeno užívají nad míru přiměřenou místním poměrům a zcela bezohledným způsobem vůči okolí, čímž žalovaným vytrvale způsobují nemalé škody, když po služebném pozemku projíždí těžká stavební technika, která má na služebný pozemek i na okolní pozemky zapsané na LV č. [hodnota] značně negativní vliv. Služebným pozemkem běžně projíždějí nákladní automobily na panující pozemky ve vlastnictví žalobců. Žalobci se nadto nikterak nepřispívají na údržbu cesty. Ve smlouvě o zřízení věcného břemene chůze a jízdy ze dne [datum] je rozsah věcného břemene vymezen pouze pro právo chůze a jízdy v míře nezbytně nutné pro užívání výše uvedených pozemků a staveb na nich umístněných. Toto vymezení bez dalšího nezahrnuje užívání cesty pro výstavbu dalších staveb na pozemcích a užívání těžkou technikou. Předmětná přístupová cesta nikdy nebyla určena pro užívání těžkou technikou, právo vyplývající z věcného břemene je tudíž omezováno nikoliv ze zavinění žalovaných. Pokud se týká geodetického zaměření sloupů budoucího oplocení na služebném pozemku, který vypracoval geodet [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], tak z tohoto zaměření je patrná pouze poloha sloupů, nikoliv však samotná šíře průjezdného koridoru tvrzeného žalobci. Žalovaná dále namítla, že na služebném pozemku se nenachází místní komunikace ve smyslu § 2 ve spojení s ust. § 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Cesta po služebném pozemku nemusí tak splňovat technické normy místní komunikace, a to ani pokud se týká povrchu či šířky cesty tak, aby předmětná cesta byla sjízdná jakýmikoliv vozidly, jak se domáhají žalobci. Žalovaná uzavřela, že žalobci jednají v rozporu s dobrými mravy, kdy se na jedné straně odmítají podílet na údržbě předmětné cesty a zamezování dalších škod po průjezdech těžké stavební techniky a na straně druhé se domáhají právě průjezdů této techniky. Poté, co se třetí žalovaný stal v průběhu řízení jeho účastníkem, vzal argumentaci prvé žalované za svou.

4. Druhý žalovaný k žalobě uvedl, že on sám nikdy žalobcům nikterak nebránil v užívání služebného pozemku, nebyl tím, kdo by osadil pozemek dotčenými plotovými sloupky. Byla to naopak prvá žalovaná, která žalobci zmíněné překážky na pozemek umísťovala. Pokud bude žalobě vyhověno, měla by být povinnost uložena toliko prvé žalované.

5. Jelikož v průběhu řízení po provedení důkazu znaleckým posudkem vyplynulo, že faktická zpevněná cesta, vedoucí (i) po služebném pozemku, nekopíruje jeho katastrální hranici, nýbrž zasahuje i do pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (viz dále), přitom mezi účastníky nebylo nesporné, zda průběh zpevněné cesty doznal změn od stavu panujícího v době zřízení dotčeného věcného břemene, na jednání dne [datum] soud žalobcům a žalovaným 1) a 3) poskytl poučení dle § 118a o. s. ř. Žalobce tíží povinnosti tvrdit a prokázat okolnosti sjednání věcného břemene včetně stavu služebného pozemku a cesty v době jeho zřízení pro účely posouzení jeho obsahu (s ohledem na pouze povrchní vymezení obsahu věcného břemene ve zřizovacím titulu; viz judikatura Nejvyššího soudu dále). Žalobci přitom tvrdili, že průběh cesty nedoznal v mezidobí změn. Soud je proto podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučil jednak o jejich povinnosti tvrzení prokázat, jednak o následcích neprokázání. Žalovaní 1) a 3) naproti tomu přišli s tvrzením, že průběh cesty v mezidobí od zřízení věcného břemene doznal změn. Jelikož toto tvrzení vnesli do řízení a dovozují z něj pro sebe pozitivní následky [v případě prokázání by totiž bylo lze uvažovat o tom, že žalobci úpravami (rozuměj rozšířením) cesty tuto využívají nad rámec obsahu věcného břemene], žalovaní 1) a 3) nesou povinnosti tvrdit (doplnit tvrzení) a prokázat tuto okolnost. Ke specifikaci změn a k jejich prokázání jim soud poskytl poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

6. Žalobci ve lhůtě v poučení stanovené navrhli provedení důkazů v bodech 32. - 37., 43. odůvodnění. Žalovaní 1) a 3) ve lhůtě v poučení stanovené doplnili, že druhý žalobce provedl neoprávněné terénní úpravy, kdy bez souhlasu žalovaných, příp. vlastníků dalších okolních pozemků na několika místech odbagroval část svahu v místech, kde nyní stojí sloupky č. [hodnota] a [Anonymizováno], dále na tomto místě ze strany druhého žalobce došlo bez souhlasu příslušného správního orgánu k pokácení dřevin, kdy v důsledku těchto terénních úprav opakovaně dochází k sesuvům půdy a zatékání velkého množství vody na předmětnou příjezdovou cestu, které v závislosti na klimatických podmínkách přechodně znemožňuje užívání předmětné cesty. K prokázání tvrzení navrhli provedení důkazů v bodech 28., 29., 30., 55.

7. Mezi účastníky je nesporné, že dotčených dvanáct sloupků umístil třetí žalovaný se souhlasem prvé žalované (viz jednání ze dne [datum]). Sloupky jsou zabetonovány do země (viz jednání ze dne [datum]). Aktuálně značený pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] odpovídá označení pozemku parc č. [hodnota] v době zřízení věcného břemene (viz jednání ze dne [datum]).

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] - listu vlastnictví č. [hodnota], pro kat. území [adresa], obec [adresa], soud zjistil, že prvá žalovaná a druhý žalovaný jsou vlastníky spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno], resp. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], způsob využití ostatní komunikace. Ve prospěch pozemků parc. č. [Anonymizováno]/ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] je v oddílu [Anonymizováno] zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy, tížící pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum], s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Prvá žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl s účinky ke dni [datum] na základě kupní smlouvy ze dne [datum], druhý žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl s účinky ke dni [datum] na základě kupní smlouvy ze dne [datum].

9. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] - listu vlastnictví č. [hodnota], pro kat. území [adresa], obec [adresa], soud zjistil, že žalobci jsou každý vlastníky spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno] na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. e. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. e. [Anonymizováno], a pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Ve prospěch pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] je v oddílu [Anonymizováno] zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy, tížící pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum], s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Z aktuálního výpisu se podává, že věcné břemeno je nyní namísto pozemku parc. č. [hodnota] zapsáno k pozemkům parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno].

10. Z kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k budově a pozemkům se zřízením věcného břemene podepsané dne [datum] žalobci a [právnická osoba]. se podává, že [právnická osoba]. jakožto prodávající a žalobci jakožto kupující se dohodli na prodeji pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a jiných staveb bez čp/če na pozemcích parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], to vše evidováno Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj na LV č. [hodnota], kat. území [adresa], obec [adresa], za kupní cenu [částka]. V článku V. Smlouvy, se strany dohodly na zřízení věcného břemene tížícího vlastníka pozemku parc. č. [hodnota], LV č. [hodnota], kat. území [adresa] (mezi účastníky je nesporné, že pozemek je aktuálně veden pod parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]), ve prospěch žalobců a každého dalšího vlastníka prodávaných pozemků jakožto oprávněných z věcného břemene spočívajícího v právu chůze a jízdy (příjezdu a přístupu) a to v míře nezbytně nutné pro užívání výše prodávaných pozemků a staveb na nich umístěných.

11. Z kupní smlouvy podepsané dne [datum] [právnická osoba]. a dne [datum] prvou žalovanou se podává, že [právnická osoba]. jakožto prodávající a žalovaná jakožto kupující se dohodli na prodeji spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], jehož součástí je budova ev. č. [hodnota], pozemku parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova bez čp/če, to vše evidováno Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj na LV č. [hodnota], kat. území [adresa], obec [adresa], za kupní cenu [částka]. Žalovaná byla mimo jiné upozorněna (čl. III. Smlouvy) na předmětné věcné břemene chůze a jízdy váznoucí na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jež přechází na kupujícího.

12. Z dopisu ze dne [datum], odeslaném dne [datum], jak plyne z podacího lístku (čl. 354), se podává, že žalobci požádali prvou žalovanou prostřednictvím třetího žalovaného jakožto jejího zmocněnce mimo jiné o nebránění průjezdu nákladních vozidel služebným pozemkem a vyjádřili ochotu podílet se na „vylepšení“ služebného pozemku.

13. Z nájemní smlouvy č. [spisová značka] (a jejích příloh) podepsané dne [datum] druhým žalobcem jakožto nájemcem a Českou republikou – státním pozemkovým úřadem jakožto pronajímatelem se podává, že strany se dohodly na přenechání pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], evidovaném na [Anonymizováno] [Anonymizováno], pro kat. území [adresa], obec [adresa], k užívání za účelem přístupové cesty na dobu neurčitou, počínaje dnem [datum].

14. Z rozhodnutí Magistrátu města [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno], se podává, že stavební úřad k žádosti žalobců podané dne [datum] schválil jejich stavební záměr na stavbu souboru staveb pro krátkodobé užívání na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kat. území [adresa]. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] má být napojen na stávající areálovou komunikace na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Povolení zahrnovalo rovněž stavbu garáže, k níž má vést zpevněná cesta o šiří 3,5m, napojená na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Účastníky řízení byli mimo jiných i prvá žalovaná a [právnická osoba]. Ze strany účastníků přitom nebyly vzneseny jakékoli námitky proti schvalovanému stavebnímu záměru.

15. Z plánků území a z geometrického plánu (čl. 25-26) soud zjistil polohu služebného pozemku, pozemků panujících, a polohu pozemků souvisejících. Služebný pozemek sousedí s pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno].

16. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného pozemkovému úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] od žalobců (čl. 34) se mimo jiné podává, že žalobci provedli odbagrování hrany pozemku, která vznikla úpravami cesty žalovaným 3).

17. Fotodokumentace (čl. 27-28 a 35-36) zachycuje služebný pozemek před umístěním dotčených sloupků, vjezd na panující pozemek, zvýšenou zídku z betonových sloupků na hranici panujícího a služebného pozemku, dále umístěné sloupky a rameno bagru přes služebnou cestu.

18. Geodetický plán ze dne [datum], č. [hodnota], vypracovaný [Anonymizováno] [Anonymizováno] a ověřený [tituly před jménem] [jméno FO] (čl. 45-46), obsahuje geodetické zaměření dotčených sloupků. Je z něj patrné, že zatímco sloupky označené body č. [hodnota]-[Anonymizováno] a [Anonymizováno]-[Anonymizováno] jsou umístěny na služebném pozemku, sloupek č. [hodnota] je umístěn na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Geodetickým plánem zpracovaným [jméno FO], jenž je přílohou znaleckého posudku (viz dále), bylo ověřeno, že geodetický plán odpovídá skutečnosti, když zjištěné odchylky jsou v mezích přesnosti měření.

19. Z Potvrzení o účasti o dopravní nehodě ze dne [datum] a z náčrtku místa nehody (čl. 47) se podává, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě v místech domu č.p. [Anonymizováno] v [adresa], při které došlo k poškození oplocení – kovového sloupku prvé žalované, spočívající ve vyhnutí a oděru, s výší škody [částka].

20. Z Potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne [datum] (čl. 139-140) se podává, že shora uvedené nemovité věci (viz bod odůvodnění) byly s účinky ke dni [datum] vydraženy [právnická osoba]., r. č. [RČ]. [právnická osoba] pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště v [adresa] potvrdilo [právnická osoba]. nabytí vlastnického práva k dotčeným nemovitým věcem dopisem ze dne [datum].

21. Z Dražební vyhlášky ze dne [datum] (čl. 143) se podává, že dne [datum] měla být dražebníkem [právnická osoba] provedena dražba pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], budovy č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota], a dále množství budov bez č.p. a ev. č. na pozemcích parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], to vše zapsané na LV [Anonymizováno], pro kat. území [adresa]. Dražebník popsal stavebně technický stav všech dražených budov jako velmi špatný. Na pozemcích parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] se nacházejí ubytovací objekty. Stavebně technický stav areálu je na hranici demolice u většiny stavebních objektů.

22. Svědek [právnická osoba]. v čestném prohlášení (čl. 144) uvedl, že v roce [Anonymizováno] v dražbě odkoupil celý areál [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], přičemž tento areál byl následně rozdělen na tři části. Část si ponechal, část (pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) na základě kupní smlouvy ze dne [datum] prodal žalobcům. Současně došlo i ke zřízení dotčeného věcného břemene po komunikaci parc. č. [hodnota], neboť původní plán, jak svědka, tak plán žalobců, spočíval ve výstavbě nemovitostí k užívání. Záměr ke zřízení věcného břemene tak neobsahoval pouze přístupovou cestu k pozemkům ve vlastnictví žalobců, ale zahrnoval též i možnost příjezdu stavební techniky v případě realizace staveb. Při uzavírání předmětné kupní smlouvy tak bylo mezi námi dohodnuto, že pozemky jsou odkupovány právě s úmyslem provedení následné stavby, přičemž tomuto odpovídal i sjednaný rozsah věcného břemene. V době zřízení věcného břemene byl proto jeho rozsah a obsah ujednán tak, aby oprávnění z věcného břemene mohli po služebném pozemku nejenom chodit, ale sloužil též i k příjezdu větších vozidel, nejenom vozidel osobních.

23. V přípisech ze dnů [datum] a [datum] Úřad městského obvodu [adresa], resp. Magistrát města [adresa] (čl. 88-89) sděluje prvé žalované, že na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se nenachází stavba místní komunikace ve smyslu § 6 a § 2 zák. č. 13/1997 Sb. Pozemek je k jízdě a chůzi užíván nikoli z titulu obecného užívání účelové komunikace dle zákona o pozemních komunikacích a není vlastněn MO [adresa].

24. Soud dále provedl důkaz fotodokumentací a videozáznamy předloženými žalobci na CD nosiči. Fotodokumentace zachycuje služebný pozemek, některé plotové sloupky, průjezd vozidel po služebném pozemku, umístění bagru a jeho ramene přes služebný pozemek. Videozáznam označený jako „video č. [hodnota] – [datum]“ zachycuje průjezd dodávky služebným pozemkem a neúspěšný pokus vjet na panující pozemek. Videozáznam označeným jako „video č. [hodnota] - uložení štěrku a bagru přes cestu [datum]“, „video č. [hodnota] - bagr a štěrk stále na svém místě [datum]“, zachycuje umístění bagru a kopy štěrku na/v okolí služebného pozemku. Videozáznam označený jako „video č. [hodnota] - Příjezd na pozemek osobním autem [datum]“ zachycuje průjezd motorového vozidla služebným pozemkem a jeho vjezd na panující pozemek mezi plotovým sloupkem a zvýšenou zídkou při vjedu k domu. Průjezd vozidla je ztížený a neplynulý vlivem zmíněných překážek. Videozáznamy označené jako „video č. [hodnota] - [datum]“ a „video č. [hodnota] - [datum]“ zachycují stav služebného pozemku. Videozáznam označený jako „video č. [hodnota] - součinnost policie - [datum]“ zachycuje rameno bagru se lžící umístěné na šířku přes služebný pozemek a průjezd nákladního vozidla pod ní. Videozáznam označený jako „video č. [hodnota] - závoz objednaný p. [jméno FO] [datum]“ zachycuje průjezd nákladního vozidla služebným pozemkem. Videozáznam označený jako „video č. [hodnota] - vysypaný štěrk na náš pronajatý pozemek p. [jméno FO] [datum]“ zachycuje výklad štěrku z nákladního vozidla v okolí služebného pozemku. zeptat se kam bylo skládáno?). Videozáznam označený jako „video č. [hodnota] - opět vrácení bagru tak aby se nedalo projet širším autem [datum]“ označuje umístění bagru v okolí služebného pozemku. Videozáznam označený jako „video č. [hodnota] - objednávka krbu [datum]“ zachycuje vjezd dodávky z panujícího pozemku na služebný pozemek s umístěnými plotovými sloupy. Průjezd je ztížený vlivem kombinace plotového sloupu, zvýšenou zídkou při vjedu k domu a složených dlažebních kostek. Videozáznam označený jako „video č. [hodnota]. dovoz přívěsného vozíku [datum]“ zachycuje vjezd dodávky s tažným vozíkem ze služebného na panující pozemek při umístěných plotových sloupků. Videozáznam označený jako „video č. [hodnota] - jiný pohled [datum] objednávka stavebních prací“ zachycuje neúspěšný pokus o vjezd dodávky s valníkem ze služebného na panující pozemek při umístěných plotových sloupků. Videozáznam označený jako „video č. [hodnota] - schůzka [datum]“ zachycuje vjezd dodávky s valníkem ze služebného na panující pozemek při umístěných plotových sloupků. Videozáznam označený jako „[Anonymizováno]_[Anonymizováno]“ zachycuje cestu po služebném pozemku, umístění dotčených plotových sloupků, opěrné zídky a kopy štěrku.

25. Z fotodokumentace a videonahrávek předloženým na CD nosiči žalovanými 1) a 3), a to fotografií v souborech „průjezd dodávky“ a „průjezd nákladního automobilu“ a videonahrávek v souboru „videa“ a to „průchod cestou“, „stavební technika na pozemku“, „vjezd dodávky“ a „výjezd dodávky“ soud zjistil následující. V případě průjezdu dodávky fotky zachycují okamžik vzejdu dodávky ze služebného pozemku na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v případě průjezdu nákladního vozidla fotky zachycují velké nákladní vozidlo projíždějící zpevněnou cestou na služebném pozemku již za stavu umístěných plotových sloupků, přičemž vozidlo zastavuje podélně před vjezdem na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Na videu označeném „průchod cestou“ je zachycena situace v místě zpevněné cesty a navazujících pozemků žalobců, na videu označeném „stavební technika na pozemku“ je zachycen pozemek žalobců, výstavba domu a malý bagr s pohybujícím se dělníkem, video „vjezd dodávky“ zachycuje manévrování dodávky při neúspěšném pokusu o vjezd na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] při umístěných plotových sloupcích, video „výjezd dodávky“ pak zachycuje výjezd dodávky z pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na služebný pozemek.

26. Fotodokumentace na čl. 90-96 zachycuje údajné poškozování pozemku žalovaných žalobci a vyjeté koleje od vozidla na služebném pozemku. Fotografie zachycují vyjeté koleje a stojící vodu na pozemku na služebném pozemku a zpevněnou část služebného pozemku při vjezdu k domu č.p. [Anonymizováno] s nánosem bahna.

27. Z úředního záznamu na (čl. 217) vypracovaného PČŘ se podává, že dne [datum] byla na místo služebného pozemku přivolána žalobkyni hlídka Policie z důvodu znemožnění odjezdu vozidla s karavanem kvůli plotovým sloupkům. Hlídka na místě hovořila se třetím žalovaným, který odmítl v dané věci s hlídkou komunikovat s tím, že umístěné sloupky stojí na jeho pozemku a umožňují vjezd osobními vozidly na pozemek žalobců.

28. V emailové zprávě ze dne [datum] (čl. 360) třetí žalovaný vyzývá žalobce k provedení nápravy havarijního stavu příjezdové cesty, kterou užívají na základě věcného břemene jízdy. Odbagrováním svahu mělo dojít k vyplavení pozemku žalovaných, a sice příjezdové cesty k domu č.p. [Anonymizováno], resp. k opakovanému nežádoucímu odtoku vody z pozemku žalobců.

29. V emailové zprávě ze dne [datum] (čl. 361) třetí žalovaný vyzývá Krajský pozemkový úřad pro Ústecký kraj k reakci na tvrzené odbagrování svahu na pozemku státu druhým žalobcem, jenž mu opakovaně způsobuje zaplavení příjezdové cesty vodou a bahnem. Žalovanému je odpovězeno, že vlastník stavby byl vyzván k provedení nápravy na pozemku státu.

30. Fotodokumentace (čl. 362-363) předložená žalovanými 1) a 3) zachycuje jednak pohled na část služebného pozemku a sousedních pozemků z pohledu od domu žalovaných 1) a 3), přičemž je patrný vozidly vyježděný vjezd před zvýšenou zídku z betonových sloupků ze služebného pozemku na pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jednak nákladní vozidlo stojící u sloupků v horní části pozemku. Žalovaný 3) k fotografii na čl. 362 uvedl, že se jedná o fotografii pořízenou před umístěním sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno], má dokumentovat odbagrování svahu na pozemku žalobců.

31. Z emailové komunikace (čl. 372-373) mezi žalovaným 3) a žalobci se podává, že ze strany žalobců mělo dojít k odbagrování části jejich pozemku a pozemku pozemkového fondu, což mělo způsobit příval bahna na pozemek žalovaného 3).

32. Kopie obrazovky internetové stránky geoportal.cz (čl. 345) zachycuje letecký pohled na služebný pozemek a jeho okolí z roku 2013. Snímek zachycuje zpevněnou a jasně nerozlišenou hranici služebného pozemku a pozemku parc. č. 1430/2 a vjezd na tento pozemek z pozemku služebného. Vjezd na pozemek parc. č. 1430/2 ze služebného pozemku již v roce 2013 zčásti vedl i přes pozemek parc. č. 1430/1. Na snímku je dále patrná vegetace na pozemku parc. č. 1430/2. Jinak průběh faktické zpevněné cesty na první pohled v obecných rysech kopíruje její aktuální průběh s tím, že s ohledem na nezastavěnost území je patrné, že cesta přesahovala i do pozemků parc. č. 1430/1 a 1435/1 (jako nyní). Cesta celkově nerespektuje katastrální hranice pozemků, po nichž vede.

33. Kopie obrazovky internetové stránky geoportal.cz (čl. 345, druhá strana) zachycuje letecký pohled na služebný pozemek a jeho okolí z roku [Anonymizováno]. Dle snímku došlo k odstranění vegetace na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k zastavení pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]. Stavební úpravy na pozemku parc. č. [hodnota] pravým horním rohem (při pohledu na mapu) zasahují do plochy faktické cesty. Tentýž pohled nabízí kopie obrazovky internetové stránky nahlížení do KN www.cuzk.cz (čl. 346).

34. Kopie obrazovky aplikace Google maps z roku [Anonymizováno] (čl. 346, druhá strana) zachycuje letecký pohled na služebný pozemek a jeho okolí. Oproti stavu z roku [Anonymizováno] došlo ke rozšíření plochy zpevněné cesty na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno].

35. Z kopie obrazovek aplikace mapy.cz (čl. 347-349) plynou totožná zjištění jako ze shora uvedených leteckých snímků s tím, že je doplněn stav z let [Anonymizováno]-[Anonymizováno], z čehož plyne, že k odstranění vegetace na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] došlo až po roce [Anonymizováno].

36. Z kopie obrazovky Mapového portálu [adresa] z roku [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (čl. 349) je patrné, že v roce [Anonymizováno] došlo k budování opěrné zídky na vjezdu k domu č.p. [Anonymizováno].

37. Fotodokumentace předložená žalobci na čl. 352-353 zachycuje jednak pohled na část služebného pozemku a sousedních pozemků v oblasti nyní umístěných sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno], jednak rozestavěný dům (nyní) č.p. [Anonymizováno], jednak vyježděnou cestu na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], po jehož okraji jsou patrné vzrostlé stromy. Jelikož žalovaný 3) zpochybnil datum pořízení fotografií s tím, že když pozemky zakoupil (dle jeho tvrzení asi rok [Anonymizováno]-[Anonymizováno]), byl stav na nich odlišný. Soud se z důvodu hospodárnosti řízení blíže nezabýval datací fotografií, neboť stav na pozemcích v době zřízení věcného břemene (a jeho změny) byl spolehlivě prokázán jinak.

38. Ze dvou listin označených jako Informace o pozemku datovaných dnem [datum] soud zjistil, že vlastníkem pozemků parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je Česká republika. Důkaz listinami byl proveden podle § 120 odst. 2 o. s. ř., jelikož soud považoval za relevantní zjistit, kdo je vlastníkem pozemků, po nichž probíhá faktická zpevněná cesta mimo katastrální hranice služebného pozemku i s ohledem umístění sloupku č. [hodnota].

39. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem z oboru stavebnictví, odvětví stavby dopravní, jenž byl podán jak písemně, tak ústně na jednání dne [datum], soud zjistil následující. Úkolem znalce bylo primárně posoudit, zda dotčené plotové sloupky brání průjezdu vybraných druhů motorových vozidel služebným pozemkem a jejich vjezdu na panující pozemky. Znalec přitom vycházel ze čtyř kategorií typů vozidel (viz str. 12 posudku) tak, aby se uvažovaná vozidla rozměry blížila rozměrům vozidel, jimiž mají žalobci právo odpovídající služebnosti chůze a jízdy užívat. Prostorové nároky vozidel při pohybu přitom znalec posoudil za užití vlečných křivek, jejichž tvar je dán zejména rozchodem a rozvodem kol vozidla a přesahem obrysu karoserie před a za nápravy. Vlečnou křivku znázorňuje modré zbarvení v dotčených přílohách posudku, a sice vlečku plynulého průjezdu dotčeného typu vozidla rychlostí jízdy 5 km/hod bez potřeby zastavení v průběhu jízdy a bez manévrování, tj. couvání apod. Znalec při zvažování vlečné křivky vycházel z požadavku na zachování odstupu od pevných překážek min 25 cm, což je dle názor znalce obecným standardem dle příslušné technické normy při posuzování plynulého průjezdu cesty vozidlem. Znalec si přitom nechal pro potřeby znaleckého posudku zpracovat geodetické zaměření (příloha č. [hodnota] posudku) jednak plotových sloupků [za účelem ověření správnosti geodetického zaměření předloženého žalobci, jíž žalovaná 1) zčásti zpochybnila], jednak okraje zpevněné cesty. K námitce žalovaných 1) a 3) v odvolání proti usnesení o výši znalečného soud konstatuje, že použitelnosti geodetického zaměření v soudním řízení v žádném případě nebrání, že zpracovatel není soudním znalcem. Plně postačuje, že zpracovatel - [jméno FO], IČO [Anonymizováno] - má živnostenské oprávnění k výkonu zeměměřičských činnosti.

40. Ze znaleckého posudku vyplynulo zjištění, že průběh faktické zpevněné cesty tvořené betonovou drtí, naznačený v geodetickém zaměření, jež tvoří přílohu znaleckého posudku, nekopíruje katastrální hranicí služebného pozemku. Cesta zasahuje i na pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (oba ve vlastnictví České republiky). S ohledem na uvedené zjištění lze ze závěrů znaleckého posudku, nad rámec soudem stanoveného znaleckého úkolu, provést posouzení vlivu dotčených plotových sloupků na průjezdnost faktické zpevněné cesty umístěné na služebném pozemku a pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (viz příloha č. [hodnota] znaleckého posudku). Při vyhodnocování závěrů znaleckého posudku je nezbytné rozlišit mezi posouzením vlivu plotových sloupků jednak na průjezdnost služebného pozemku [[Anonymizováno]], jednak na průjezdnost zpevněné cesty vedoucí přes služebný pozemek a pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], na jejíž faktické hranici jsou sloupky osazeny [[Anonymizováno]]. [[Anonymizováno]] Znalec uvedl, že při průjezdu cestou od vjezdu, kdy sloupky č. [hodnota] až [Anonymizováno] jsou po levé straně, je kritickým místem je úsek cesty mezi sloupky č. [hodnota] až [Anonymizováno], kde jsou všechna vozidla nucena opustit služebný pozemek a držet se při straně cesty, aby mohla nadjet do oblouku do prostoru mezi rohem plotu a sloupkem č. [hodnota]. V horní části cesty je pak kritickým úsekem jednak prostor mezi sloupky č. [hodnota] a [Anonymizováno][Anonymizováno]a protilehlým rohem oplocení, v němž je velkému nákladnímu vozidlu a osobnímu vozidlu s karavanem znemožněno bez manévrování projet vlivem zmíněných překážek, jednak prostor mezi sloupek č. [hodnota] a rohem zídky, jenž je nedostatečný pro všechna uvažovaná vozidla s výjimkou osobního vozidla, které projede, leč bez zachování bezpečného odstupu od sloupku. Vycházeje z příloh č. [hodnota] a 3 znaleckého posudku, znalec dospěl k závěru, že sloupky č. [hodnota] až [Anonymizováno] omezují v průjezdu všechny typy uvažovaných vozidel, vyjma vozidla osobního. Tytéž sloupky brání průjezdu velkého nákladního vozidla při odbočení na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] bez manévrování. Sloupek č. [hodnota], jenž je umístěn na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], představuje omezení pro průjezd nákladního vozidla. Sloupky č. [hodnota] až [Anonymizováno] způsobují, že veškerá vozidla využívající příjezdovou cestu, zasahují na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. [[Anonymizováno]] Pokud jedoucí vozidlo bude respektovat faktický průběh zpevněné komunikace ležící na služebném pozemku a na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pak sloupky (bez manévrování) nebrání průjezdu osobního vozidla (příloha č. [hodnota], str. 1), sloupek č. [hodnota] (bez manévrování) brání průjezdu osobního vozidla s karavanem (příloha č. [hodnota], str. 2), sloupky č. [hodnota] a [Anonymizováno] (bez manévrování) brání průjezdu dodávkového vozidla s přívěsným vozíkem (příloha č. [hodnota], str. 3), sloupky č. [hodnota] až [Anonymizováno] (bez manévrování) brání průjezdu velkého nákladního vozidla (příloha č. [hodnota], str. 4). Znalec při ústním podání posudku doplnil, že sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno] nebrání průjezdu faktické zpevněné cesty, pouze tento průjezd omezují s tím, že řidič vozidla musí dbát zvýšené opatrnosti při průjezdu. Pokud jde o sloupky č. [hodnota] až [Anonymizováno], sloupky neznemožňují průjezd cestou, pouze jej omezují a kladou zvýšené nároky na řidiče, tj. že faktická cesta je i přes umístěné sloupky průjezdná při manévrování, tj. nikoli plynutím průjezdem. Pokud budou nákladní vozidla respektovat stávající cestu, přes sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno] a [Anonymizováno]-[Anonymizováno] projedou s omezením spočívajícím s omezením rychlosti a nutnosti manévrovat. Sloupky č. [hodnota] a [Anonymizováno] zcela znemožňují přímý vjezd na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] lze vjet pouze přes pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (v rámci ústního podání posudku znalec uvedl, že se domnívá, že v případě velkého nákladního vozidla by i sloupek č. [hodnota] nebránil vjezdu vozidla s manévrováním). Omezení průjezdnosti faktické cesty spočívá v tom, že při průjezdu podél plotových sloupků bez manévrování není zachována bezpečná vzdálenost od překážky (25 cm), což platí při průjezdu velkého nákladního vozidla podél sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno]. Pokud velké nákladní vozidlo nebude manévrovat vůbec, tj. pokusí se o plynulý průjezd, cestou podél sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno] neprojede. Z fotodokumentace, jež je součástí posudku, vedení soud seznal umístění sloupků, skutečnost, že sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno]. zčásti přehrazují vjezd na pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno].

41. Pro úplnost soud dodává, že nevyhověl žádosti žalobců (viz přípis ze dne [datum]), aby se znalec vyjádřil k vlivu dotčených sloupků na možnost přístupu na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Žalobou uplatněný nárok se totiž dotýká pouze zdržení se rušení výkonu práva odpovídajícímu věcnému břemeni spočívající v umístění dotčených sloupků bránících průjezdu přes služebný pozemek a přístupu na panující pozemky. Případné rušení užívání pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], užívaného žalobci z titulu nájmu, nikoli z titulu věcného břemene, není předmětem tohoto řízení, není proto třeba zjišťovat omezení přístupu na něj.

42. Soud dále v souladu s § 120 odst. 2 o. s. ř. požádal znalce [tituly před jménem] [jméno FO] o doplnění údajů o vzdálenosti dotčených plotových sloupků od okraje zpevněné cesty, když při své výpovědi znalec uvedl, že takové údaje je schopen z výsledků své znalecké činnosti, jelikož mimo rámec znaleckého úkolu posoudil i průjezdnost faktické cesty, nikoli jen služebného pozemku, doplnit. Soud považoval provedení takového důkazu za důležité pro zjištění skutkového stavu věci s ohledem na zjištění znalce, že zpevněná cesta nekopíruje katastrální hranici služebného pozemku. Potřeba provedení takového důkazu proto vyplynula ze spisu. Proto bylo třeba zjistit šířku průjezdného koridoru mezi sloupky a protilehlým koncem zpevněné komunikace. Z listiny předložené znalcem, jenž se shoduje s nákresem na str. 10 znaleckého posudku, avšak jsou v ní doplněny údaje o vzdálenosti jednotlivých sloupků od okraje cesty, jedná se o zelené kóty s údajem v jednotkách metrů. U sloupku č. [hodnota] činí vzdálenost 3 m, u sloupku č. [hodnota] činí 3,40m, u sloupku č. [hodnota] činí 2,95m, u sloupku č. [hodnota] činí 3,40m, u sloupku č. [hodnota] činí 3,65m, u sloupku č. [hodnota] činí 3,80m, u sloupku č. [hodnota] činí 4,55m (sahající k hranici mezi pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]), u sloupku č. [hodnota] činí 4,35m (k hranici mezi pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]), u sloupku č. [hodnota] činí 5 m (k hranici mezi pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]), u sloupku č. [hodnota] činí vzdálenost 3,85m.

43. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] učiněné na jednání dne [datum] vyplývá následující. K okolnostem vzniku věcného břemene svědek vypověděl, že z vlastní iniciativy věcné břemeno zřizoval, aby dotčenou cestu mohli užívat všichni. Svědek totiž věděl, že si všechny zakoupené pozemky nechce ponechat. Cesta tam byla vždy vyježděná, zpevněná byla již v době, kdy svědek pozemky koupil. V době zřízení věcného břemene po cestě jezdila i nákladní vozidla, traktor, osobní vozidla. Celkově byly pozemky v době, kdy je svědek nabyl ve špatném stavu. Ze sousedních pozemků se odvážel materiál na skládku. Na [Anonymizováno] [Anonymizováno] tam pravidelně jezdilo [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno], které dle svědka musely být nějak zásobovány. V době uzavření kupní smlouvy s žalobci, jejíž součástí bylo i zřízení věcného břemene, svědkovi nebyl znám záměr žalobců, jak s pozemky naložit. K dotazu, jak a za jakým účelem byl služebný pozemek užíván v době, kdy jej vlastnil, svědek uvedl, že po pozemku zkrátka jezdili všichni, svědek toto nikdy neřešil, nikdy nikoho v jízdě po cestě neomezoval. Svědek dále vypověděl, že v horní části pozemku v levotočivé zatáčce do kopce bývaly vyježděné koleje i mimo zpevněnou cestu, v dolní části pozemku se jezdilo pouze po zpevněné komunikaci (na místním šetření uvedl, že měl namysli, že koleje byly vyježděné v části pozemku v levotočivé stoupající zatáčce u sloupku č. [hodnota]). Svědek dále uvedl, že si nepamatuje, že by kdy viděl po dotčené cestě jet autobus dopravující [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Svědek uvedl, že v době zřízení věcného břemene ani žalobci neměli cestu k budově, kterou jim prodal, to vše bylo ve vlastnictví pozemkového fondu. Upřesnil, že to myslel tak, že tam cesta sice byla, ale pozemky, přes které vedla, vlastnil pozemkový fond. Svědek při konfrontaci s mapou na str. č. [hodnota] znaleckého posudku označil prstem část pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] přiléhající k pozemku parc. č. [hodnota]. Při konfrontaci se snímkem na čl. 345 uvedl, že v době zřízení věcného břemene všechny tyto pozemky vlastnil pozemkový fond. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nezměnil katastrální hranici oproti době zřízení věcného břemene. Prstem ukázal na cestu umístěnou na pozemku par. č. [hodnota] a uvádí, že v době zřízení věcného břemene všechny tyto pozemky vlastnil pozemkový fond. Soud výpověď svědka hodnotil jako věrohodnou. Na jedné straně nelze přehlédnout, že svědek je dle svých slov letitým známým žalobců, od nichž se ostatně o předmětu sporu dozvěděl, naopak z jeho opakovaných projevů v průběhu jednání a místního šetření je patrná silná averze vůči třetímu žalovanému s vysokou intenzitou konfliktnosti vzájemného vztahu. Jen na základě uvedeného však nelze apriorně odmítnout zjištění z jeho výpovědi plynoucí. Svědek totiž nezavdal soudu důvodu pochybovat o své věrohodnosti, když vypovídal autenticky a konzistentně (s výjimkou konstatování v jeho četném prohlášení, že pozemky byly odkupovány s úmyslem provedení následné stavby, ve svědecké výpovědi přitom uvedl, že mu záměr žalobců, jak s pozemky naložit nebyl znám), neměnil obsah své výpovědi, byť nikoli výjimečně s citovým zabarvením. Pokud jde o nesrovnalost, že v soudní síni vypověděl, že se jezdilo i mimo zpevněnou cestu v levotočivé zatáčce v horní části pozemku a v průběhu místního šetření tímto místem označil levotočivou zatáčku vedoucí ke sloupku č. [hodnota], pak soudu toto nepovažuje za nekonzistentnost výpovědi, svědek zjevně při popisu horní levotočivé zatáčky měl namysli prostor, který vymezil v průběhu místního šetření, přičemž horním prostorem myslel celou část pozemku se sloupky, dolním prostorem pak logicky část pozemku při vjezdu z místní komunikace. To plyne už jen z toho, že hodní levotočivou zatáčku od sloupku č. [hodnota] si pamatoval spíše jako rovnou cestu než jako zatáčku, logicky tedy nemohl odkazem „vyježděné koleje v levotočivé zatáčce“ mít namysli tento prostor. Svědek nikterak nezastíral, že si podstatnou část skutečností včetně těch, které by mohly být v prospěch žalobců (např. zda mu byl znám stavební záměr žalobců s pozemky), nepamatuje, či na některé položené otázky nezná odpověď. Věrohodnost výpovědi dokládá i to, že pokud svědek popisoval události v dávnější minulosti, děje popisoval spíše obecně, nikoli například přesným dnem či událostí, což svědčí o tom, že popis svých vjemů činil zpaměti, nikoli snad připraveně tak, aby to co nejvíce vyhovovalo zájmům žalobců. Soud na místním šetření pro nepřípustnost nepřipustil otázku žalobce ve znění „chci se zeptat ohledně vyspárování a této opěrné stěny, která tady samozřejmě nebyla“, jelikož otázka byla návodná. Z téhož důvodu soud nepřipustil otázku žalovaného 3), uvozenou slovy „pamatujete si, když tam byla závora“ a po negativní reakci svědka žalovaný kontroval konstatováním „tam byla vždycky závora“. Při přeformulování dotazu svědek uvedl, že v dolní části pozemku nebyla závora, ale řetěz. K výslechu svědka v průběhu místního šetření viz bod 49.

44. Svědek nebyl schopen odpovědět na otázku, zda zpevněná cesta v rámci pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a popř. pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v době zřízení věcného břemene vedla ve stejném vymezení aktuálně, či zda její průběh cesty doznal změn, s odůvodněním, že na pozemcích od doby prodeje nebyl. Pro zjištění skutkového děje je zásadní jednak zjištění stavu služebného pozemku a dotčené cesty v době zřízení věcného břemene [k otázce panujících poměrů v době zřízení věcného břemene s ohledem na protichůdná tvrzení žalobců a žalovaných 1) a 2)], jednak jeho komparace se stavem nynějším [k otázce případného nadužívání práva z věcného břemene, tvrzené žalovanými 1) a 2)].

45. Pro aplikaci § 120 odst. 2 o. s. ř. soud odkazuje na závěry právní teorie. Při dokazování ve sporném řízení soud není odkázán jen na formální návrh účastníka na provedení důkazu. Zákon připouští, aby rovněž ve sporném řízení soud (zcela výjimečně) provedl i jiné, než účastníky navržené důkazy jsou-li způsobilé prokázat konkrétní spornou právně významnou skutečnost a jednoznačně vyplývají z obsahu spisu. Zákon vytyčuje hranice dokazování z vlastní aktivity soudu tak, že činnost soudu se nesmí vyznačovat pátráním po důkazech. Jinak řečeno, soud svou vlastní aktivitou nemůže do sporu vnášet skutečnosti, pro které není podkladu v obsahu spisu a ve výsledcích dosavadního řízení. [adresa] rovnosti řízení se soud nespronevěří tehdy, jestliže důkaz, který provede, jasně vyplývá ze spisu, je proto účastníkům znám, jeho provedením je soud nezaskočí z hlediska zásady předvídatelnosti řízení, a jehož provedení také ve smyslu § 118 odst. 2 účastníkům řádně předem ohlásí (DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2009, s. 859-874).

46. Soudem zvolený postup přitom neporušuje zásadu rovnosti. Stejně, jako žalobci ani po poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. neunášeli důkazní břemeno stran tvrzení ohledně stavu vedení cesty a služebného pozemku v době zřízení věcného břemene, žalovaní 1) a 3) ani po poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. neunášeli důkazní břemeno (ostatně ani břemeno tvrzení), že vedení cesty doznalo v mezidobí změn a že tyto změny vedly k užívání cesty mimo její původní vymezení. Jednalo se přitom o dvě odlišná tvrzení, kdy žalobci nesou „procesní odpovědnost“ za zjištění stavu pozemků a cesty v době zřízení věcného břemene s ohledem na nevymezení průběhu cesty ve smlouvě o zřízení věcného břemene, žalovaní 1) a 3) pak nesou „procesní odpovědnost“ za tvrzení, které do řízení vnesly a je jim ku prospěchu, a sice, že se průběh cesty změnil provedením stavebních úprav ze strany žalobců. Provedením místního šetření spojeného s výslechem svědka mělo dojít k zodpovězení dané problematiky „padni komu padni“, tj. ve prospěch kterékoli ze stran. Nešlo o provedení důkazu k tvrzení prospívajícímu toliko jedné straně.

47. Soud se neztotožňuje s námitkou žalovaných 1) a 3), že provedení místního šetření je nepřípustné s ohledem na koncentraci řízení, tj. že potřeba provedení tohoto důkazu vyšla najevo až poté, co nastaly účinky koncentrace řízení [srov. např. žalovanými 1) a 3) zmiňovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]]. Lze přisvědčit žalovaným, že pakliže soud provádí důkaz bez procesního návrhu účastníka řízení, jehož ohledně dokazované skutečnosti stíhá břemeno důkazní, avšak v jeho zájmu, musí dbát z hlediska koncentrace řízení omezení, jež by tohoto účastníka vázala, kdyby návrh na provedení důkazu podal sám. V poměrech projednávané věci však potřeba provedení tohoto důkazu vyvstala prakticky na samém počátku řízení s ohledem na předmět sporu, dále se zintenzivňovala kvůli množství účastníky průběžně předkládaného různorodého fotografického materiálu z různých dob, úhlů a pozic ztěžujícího orientaci, když pouze přímé pozorování v místě, jehož stav hraje v jeho rozhodování zásadní roli, je způsobilé soudci umožnit přímé a autentické vnímání daného místa a podmínek na něm panujících. Potřeba provedení tohoto důkazu se dále umocnila v průběhu svědecké výpovědi, kdy svědek s ohledem na časový odstup a na to, že na se daném místě od prodeje pozemků nevyskytoval, nebyl s to vylíčit stav pozemků a průběhu cesty v době zřízení věcného břemene, ani případné proběhnuvší změny v mezidobí. Přímá konfrontace svědka s dotčeným místem se proto jevila nejvhodnější prostředek ke zjištění skutkového stavu věci. Nedošlo tedy k tomu, že by soud nepřípustně pátral po důkazech. Ostatně provedení důkazu místním šetřením navrhli i žalovaní 1) a 3) na jednání dne [datum], byť k prokázání jiného tvrzení.

48. Ohledně tvrzení stavu služebného pozemku a cesty v době zřízení věcného břemene a toho, že nedoznal změn, přitom v řízení v době, kdy soud nařídil místí šetření, dosud nenastaly účinky koncentrace řízení. Žalobcům by totiž soud po výslechu svědka, jehož výslech nevedl k prokázání tvrzení žalobců, musel opakovaně poskytovat poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., jelikož by po provedení jimi označeného důkazního prostředku neunášeli důkazní břemeno stran tvrzení o stavu cesty a pozemků v době zřízení věcného břemen a jeho změn v mezidobí (tedy resp. k tomu, že ke změnám nedošlo), a současně v době prvého poučení nemohli předpokládat, že navržená svědecká výpověď a letecké snímky nepovedou k nepochybnému závěru, že sporná skutečnost je jejich prostřednictvím uspokojivě prokázána (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]), pročež by až do opakovaného poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. v řízení nenastaly účinky koncentrace stran uvedeného tvrzení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 59/2012).

49. Pokud jde o aktuální stav v místě služebného pozemku, soud čerpal svá zjištění jednak z foto a video dokumentace předložené v průběhu řízení účastníky (viz body 17., 24., 25., 26., 30., 37.), z fotodokumentace, jež je součástí znaleckého posudku, z vlastního pozorování během místního šetření dne [datum] za účasti svědka [právnická osoba]., z leteckých snímků lokality a z geodetického zaměření sloupků a zpevněné cesty, které je přílohou znaleckého posudku. Pro přehlednost je k aktuálnímu stavu cesty sdělován relevantní obsah výpověď svědka v průběhu místního šetření. Sloupky č. [hodnota] jsou umístěny mimo faktickou zpevněnou komunikaci na její levé straně (z pohledu ve směru cestou směrem k domu č.p. [Anonymizováno]). Od sloupku č. [hodnota] až k prostoru mezi sloupky č. [hodnota] a [Anonymizováno] je cesta tvořena mírným levotočivým stoupáním, po pravé straně je zčásti lemována křovinami, zpevněná je v tomto úseku betonovou drtí s ne zcela jasně vymezenými zpevněnými okraji. Mezi sloupky č. [hodnota] a [Anonymizováno] je patrný vjezd na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. U sloupku č. [hodnota] se cesta ostře stáčí doleva a z mírného stoupaní přechází do roviny v úseku sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno], na pravé straně ohraničena sloupky, na levé straně zídkou, v tomto úseku je cesta zpevněná a vysypána štěrkem. V prostoru mezi sloupkem č. [hodnota] a zídkou z betonových sloupků, ohraničující sjezd k domu č.p. [Anonymizováno] je vjezd na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], sloupek č. [hodnota] je výrazně u země ohnutý. Sloupky č. [hodnota] zčásti přehrazují zpevněnou plochu vjezdu na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], z nějž se vjíždí na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Svědek na místním šetření uvedl, že v době zřízení věcného břemene tam žádné sloupky nebyly, zpevněná cesta fakticky vedla stejně jako nyní. Při příchodu do horní části pozemku ke sloupku [Anonymizováno]. svědek označil původní průběh cesty tak, že cesta vedla rovně k [Anonymizováno] [Anonymizováno] [svědek gestikuloval k pozemkům parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]] Zídka na pozemku parc. č. [hodnota] tam v době zřízení břemene nebyla, vjezd na pozemek žalobců [ze služebného pozemku] mohl být podobný jako dnes, svědek zmínil potíže při orientaci, jelikož se situace na pozemcích změnila, např. zmizely stromy na pozemků žalobců [pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]] a došlo k postavení plotu z KB bloků [pozemek parc. č. [hodnota]]. Na dotaz kudy vedla odbočka z panujícího pozemku na pozemek žalobců svědek uvedl, že vjezd na pozemek žalobců vedl stále rovně [tj. nikoli do ostré zatáčky směrem k domu č.p. [Anonymizováno]], svědek přitom gestikuluje, že cesta vedla zhruba mezi sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno], teprve pak z ní pak vedla odbočka k domu č.p. [Anonymizováno]. V místech sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno], resp. v místech za sloupky na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a patrně i [Anonymizováno]/[Anonymizováno] žádný svah nebyl, vždy tam byla rovina. Levotočivá zatáčka od sloupku č. [hodnota] k domu č.p. [Anonymizováno] nebyla tak ostrá jako nyní, cesta z dolní části pozemku vedla více rovně než nyní, svědek naznačuje, že v místech sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno] [zahrnující část pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], patrně i [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a služebného pozemku] byl široký táhlý pruh vedoucí k objektu domu č.p. [Anonymizováno], svědek při vyznačování onoho pruhu zašel cca 3 metry do prostoru za sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno] na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a patrně i [Anonymizováno]/[Anonymizováno], gestikulací svědek naznačil, kde dříve stály stromy [patrně na myšleno na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kde dříve stromy byly, jak vyplynulo z provedeného dokazování]. Následně svědek přešel na zámkovou dlažbu u vjezdu k domu č.p. [Anonymizováno] a uvedl, že pokud mluvil o tom, že zde byly pozemky pozemkového fondu, jednalo se pozemky zhruba od zbudované zámkové dlažby směrem k domu č.p. [Anonymizováno], zídka z betonových sloupků tam v době zřízení břemene nebyla. Svědek měl původně stavební záměr zrekonstruovat objekt domu č.p. [Anonymizováno], což byla tehdy zbořenina, svědkovi po cestě jezdila i těžká technika.

50. Listina zachycující archivní zaměření pozemků z období 1964-1977 (čl. 31) byla nevypovídající k tvrzení žalobců, jak byl služebný pozemek užíván. Je na ní sice vyznačen služebný pozemek (s určitou změnou v místě vedoucím a přiléhajícím k pozemkové parcele [Anonymizováno]/[Anonymizováno]), avšak neplyne z něj, jak byl pozemek využíván, k prokázání čehož žalobci provedení důkazu navrhli. Z listiny však plyne jiné zjištění, a sice, jaká byla historická situace v místě služebného pozemku. Služebný pozemek byl v relevantní části obklopen pozemkovou parcelou č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], nikoli jako dnes, vícero pozemky (což koresponduje s výpovědí svědka [právnická osoba]., že „vše okolo cesty vlastnil pozemkový úřad“). Jeho vymezení (pokud po něm vedla cesta) pak koresponduje s výpovědí svědka [právnická osoba] o tom, že cesta v místech sloupků č. [hodnota] a [Anonymizováno] se nestáčela tak ostře (jako aktuálně) k domu č.p. [Anonymizováno], nýbrž vedla více rovně, tj. po levé straně nekopírovala nynější pozemek [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Toto je ale bezvýznamné pro projednávanou věci, jelikož zásadní je především stav pozemku a cesty v době zřízení věcného břemene, jenž byl spolehlivě prokázán jinými důkazy (viz dále).

51. Z dopisu ze dne [datum] a z podacího lístku (čl. 32) soud neučinil jakékoli pro věc významné zjištění, neboť v něm žalobci vyzývají prvou žalovanou, aby jim budováním zámkové dlažby na příjezdové cestě neznemožnila průjezd těžké techniky na jejich pozemek, jinak hrozí poškození cesty. Problematika případného rušení výkonu práva z věcného břemene budováním zámkové dlažby není v projednávané věci relevantní.

52. Z emailové zprávy ze dne [datum] (čl. 44), v níž je druhému žalovanému společností [právnická osoba] mimo jiné sdělováno, že nelze na stavbu vjet užitkovým vozem, soud neučinil jakékoli pro věc významné zjištění. Není z ní totiž patrné, jakého pozemku se problém s vjezdem týká a co způsobuje jeho neprůjezdnost. Nadto, otázka průjezdnosti služebného pozemku byla dostatečně zjištěna z jiných provedených důkazů.

53. Z usnesení zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jímž bylo rozhodnuto o nařízení předběžného opatření, jímž bylo prvé žalované a druhému žalovanému uloženo zdržet se zásahů do výkonu práva z věcného břemene chůze a jízdy ze strany žalobců, soud neučinil jakékoli pro věc významné zjištění, neboť mu je z úřední činnosti známo, že usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], byl zamítnut návrh na výkon tohoto rozhodnutí z důvodu jeho materiální nevykonatelnosti. Krom toho, soud v dotčeném usnesení nezjišťoval, zda k rušení výkonu práva žalobců z věcného břemene dotčeným plotovými sloupky skutečně dochází. Naopak konstatoval, že teprve v nalézacím řízení bude třeba posoudit intenzitu stávajícího rušení.

54. Z emailové komunikace mezi třetím žalovaným a druhým žalobcem (čl. 86-87) soud neučinil pro věc jakákoli významná zjištění, když obsahem komunikace jsou tvrzená obtěžující jednání jak ze strany druhého žalobce, tak třetího žalovaného, která však nemají v projednávané věci význam (složení materiálu na pozemek, výpusť vody na sousední pozemek, poškození vytyčovacích kolíků geometrického zaměření).

55. Z emailové zprávy ze dne [datum] (čl. 360) soud neučinil jakákoli pro věc významná zjištění, když v ní třetí žalovaný žádá druhého žalobce o náhradu za poškozené vytyčovací kolíky a k zdržení se vypouštění nádrží zahrádkářům.

56. Soud zamítl návrh žalobců na provedení důkazu potvrzením PČR o přijatém oznámení ze dne [datum] a podaným vysvětlením ze dne [datum] na čl. 19-20, neboť tyto důkazy byly navrženy k prokázání tvrzení stran převážně jiné rušivé činnosti žalovaných než umístění dotčených sloupků, nesměřuje tedy k prokázání ve věci relevantních skutečností. Především však směřuje k prokázání intenzity konfliktních vztahů mezi žalobci a třetím žalovaným, jejíž zjištění není ve věci zásadní. Soud zamítl návrh žalobců na provedení důkazu plánkem s vyznačením překážek (čl. 29), neboť se týká jiné (tvrzené) rušivé činnosti žalovaných, jež není předmětem projednávané věci. Poloha sloupků přitom byla spolehlivě zjištěna ze dvou geodetických zaměření. Soud zamítl návrh žalobců na provedení důkazu návrhem na výkon rozhodnutí, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], byl návrh zamítnut. Krom toho, důkaz nebyl navržen k prokázání tvrzení, jež by bylo ve věci relevantní, neboť na rozhodnutí ve věci nemá vliv to, zda žalovaní již v minulosti pokračovali v rušení věcného břemene jiným rušivým jednáním. Soud zamítl návrh žalobců na provedení důkazu stanoviskem Magistrátu města [adresa] ze dne [datum] (čl. 30), dopisem ze dne [datum] adresovaným Magistrátu města [adresa] (čl. 33), neboť byly navrženy k prokázání tvrzení, že se žalobci obrátili na správní úřady s požadavkem na ochranu užívání služebného pozemku, v případě dopisu na čl.

33. Toto tvrzení však nemá ve věc jakoukoli relevanci, neboť je bez významu k řešené otázce, zda dotčené sloupky omezují právo odpovídající věcnému břemeni. Soud zamítl návrh žalobců na provedení důkazu správním spisem č. [č. účtu] (čl. 214-262) s výjimkou listiny na čl. 244, jež se týká řízení o odstranění souboru staveb – garáž, skleník a opěrná zeď, neboť tento důkaz se vztahu k prokázání tvrzení stran jiného rušení než umístění dotčených sloupků, nesměřuje tedy k prokázání ve věci relevantního skutečností. Dále byl pro nadbytečnost zamítnut návrh na provedení důkazu fotografiemi na čl. 375-376 zachycující stav dolní části pozemku se sloupky. Tento stav byl již spolehlivě zjištěn z jiných provedených důkazů. Soud konečně zamítl návrh žalobců na provedení důkazu listinou – mailovou zprávou druhého žalobce adresovanou žalovaným 1) a 3) (čl. 373 druhá strana). Důkaz se týká jiné rušební činnosti, než je předmětem řízení, a sice složení štěrku žalovaným 3) na pozemek v užívání žalobců.

57. Soud zamítl návrh žalované 1) na provedení důkazu výslechem žalovaného 3), neboť tento návrh vazala žalovaná na jednání zpět. Soud dále z důvodu hospodárnosti zamítl návrh žalované 1) a žalovaného 3) na provedení důkazu místním se znalcem. Návrh byl učiněn k prokázání nesprávnosti zaměření provedeného znalcem zachyceného na snímku na čl. 369, když není patrné, co bral znalec jako okraj faktické cesty. Znalec měl tedy na místním šetření uvést, co považoval za okraj cesty, k němuž vzdálenost měřil. Provedení takového důkazu je nadbytečné, neboť směřuje k prokázání tvrzení, že v dolní části pozemku je i přes sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno] zachován dostatečný prostor pro průjezd. V tomto směru však již byl učiněn kladný závěr samotným znalcem a je irelevantní, jak široká je šíře průjezdu za podmínky, že je tak široká, že nepřiměřeně neomezuje průjezd cestou. Pokud se jedná o vzdálenost sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno] od okraje cesty, pak tento rozměr není směrodatný. Směrodatnou je s ohledem na specifika této části služebného pozemku vlečná křivka jednotlivých vozidel jednak při průjezdu služebného pozemku, jednak při vjezdu na pozemek žalobců. Pokud nákladní vozidlo bez manévrování úsekem neprojede, je logicky irelevantní, jak přesně široká cesta je. K otázce omezení práva jízdy a chůze stran sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno] plně postačují závěry znaleckého posudku. Průběh vlečných křivek pak žalovaní nijak relevantně nezpochybnili.

58. Provedené důkazy soud hodnotil podle § 132 o. s. ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. Po provedeném dokazování přijal soud následující závěr o skutkovém stavu:

59. Původní vlastník služebného pozemku, [jméno FO], nabyl v roce [Anonymizováno] vlastnické právo k souboru pozemků a budov tehdy evidovaných na LV [Anonymizováno], kat. území [adresa], mimo jiné pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Na pozemcích parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] se té době nacházeli ubytovací objekty (pionýrský tábor), stavebně technický stav areálu byl na hranici demolice (viz body odůvodnění 20., 21., 22.). [právnická osoba]. celý areál rozdělil na tři části, z nichž si jednu ponechal, zbylé dvě prodal (viz body 22., 43.). [právnická osoba]., jakožto prodávající, se s žalobci, jakožto kupujícími, v kupní smlouvě ze dne [datum] dohodli na prodeji pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] včetně staveb na nich, to vše na LV č. [hodnota], kat. území [adresa]. Žalobci se stali vlastníky prodávaných pozemků dne [datum] (viz body 9., 10., 22.). Strany kupní smlouvy se současně dohodly na zřízení věcného břemene chůze a jízdy, tížící pozemek parc. č. [hodnota] (aktuálně parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno]) ve prospěch prodávaných pozemků, spočívajícího v právu chůze a jízdy (příjezdu a přístupu) a to v míře nezbytně nutné pro užívání prodávaných pozemků a staveb na nich umístěných (viz body 8., 9., 10.). Dále se [právnická osoba]., jakožto prodávající, s prvou žalovanou, jakožto kupující, v kupní smlouvě ze dne [datum] dohodli na prodeji spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], jehož součástí je budova ev. č. [hodnota], pozemku parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova bez čp/če, to vše na LV č. [hodnota], kat. území [adresa]. Žalovaná byla mimo jiné upozorněna (viz čl. III. Smlouvy) na předmětné věcné břemene chůze a jízdy váznoucí na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Žalovaná se stala vlastnicí spoluvlastnického podílu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] dne [datum] (viz body 8., 11.). V průběhu řízení bylo z listu vlastnictví č. [hodnota], pro kat. území [adresa], zjištěno, že spoluvlastnický podíl [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno] byl žalovanou 1) s účinky ke dni [datum] vložen do Svěřenského fondu ve prospěch zakladatele a jeho potomků, IČO [IČO advokátky D], jehož správci jsou prvá a třetí žalovaní (viz usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Druhý žalovaný se ke dni [datum] stal vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (viz bod 8.).

60. K okolnostem zřízení věcného břemene a užívání služebného pozemku v době zřízení věcného břemene soud dospěl k následujícím závěrům. V době zřízení věcného břemene [právnická osoba]. nebyl seznámen se záměrem žalobců realizovat na prodávaných pozemcích stavební záměr. [právnická osoba]. inicioval zřízení věcného břemen za účelem, aby mohla být dotčená přístupová zpevněná cesta užívána všemi, [právnická osoba]. nikdy nikoho v jízdě po cestě jakkoli neomezoval, neřešil, kdo po ní čím jezdí. V době předcházející zřízení věcného břemene po cestě jezdila i těžká technika. Sám [právnická osoba]. užíval cestu i těžkou technikou, ze sousedních pozemků odvážel materiál na skládku. V na dotčených pozemcích byl areál [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (viz bod 43.). Na pozemcích parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] se v době předcházející jejich prodeji žalobcům nacházelo množství budov bez čp/če (viz body 10., 21., 22.).

61. Ke stavu a charakteru služebného pozemku a cesty po něm vedoucí v době od zřízení věcného břemene a k případným změnám v mezidobí od zřízení věcného břemene do současnosti soud přijal následující závěr. Zpevněná cesta, která vede po pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], nekopíruje katastrální hranici pozemku, nýbrž zasahuje i na pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve vlastnictví třetí osoby (viz bod 32., 40.). Na užívání pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] za účelem přístupové cesty se druhý žalobce, jakožto nájemce, dohodl s vlastníkem pozemku, jakožto pronajímatelem, ve smlouvě ze dne [datum] (viz bod 13.). Magistrát města [adresa] nepovažuje cestu na služebném pozemku za místní komunikací ve smyslu § 6 zák. č. 13/1997 Sb. (viz bod 23.). Žalobci pojali rozhodnutí realizovat stavbu souboru staveb pro krátkodobé užívání na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Stavební úřad jejich stavební záměr dne [datum] schválil s tím, že pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]má být napojen na stávající areálovou komunikaci na pozemku parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno]. Účastníky řízení byli mimo jiných i prvá žalovaná, která nevznesla jakékoli námitky proti schvalovanému stavebnímu záměru (viz bod 14.). K aktuálnímu stavu cesty viz bod 49. odůvodnění. Porovnáním leteckých snímků z let [Anonymizováno] (rok zřízení věcného břemene) a [Anonymizováno]-[Anonymizováno] bylo zjištěno, že průběh zpevněné cesty na služebném pozemku a pozemcích parc č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno][Anonymizováno] zůstal v úseku od sloupku č. [hodnota] ke sloupku č. [hodnota] zásadně nezměněn. V mezidobí došlo k posunutí vjezdu na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze služebného pozemku směrem k dolnímu úseku cesty. Vjezd na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze služebného pozemku již v roce [Anonymizováno] zčásti vedl i přes pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Cesta již v roce roku [Anonymizováno] nerespektovala katastrální hranice pozemků, po nichž vede. Nejpozději v roce [Anonymizováno] byl v částí služebného pozemku přiléhající k pozemku parc. č. [hodnota] vybudován sjezd k domu č.p. [Anonymizováno], poté byla při pohledu na dům na pravé straně svah zpevněn betonovými sloupky. Následně došlo k odstranění vegetace na pozemku parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno], k zastavení pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]. Bylo rovněž zjištěno, že zpevněná cesta v prostoru sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno] sahala po celém svém průběhu na pravé straně více než v roce [Anonymizováno] do pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], aktuálně je ohraničená těmito sloupky (viz body 17., 26., 32., 33., 34. 35., 36., 49.). K výpovědi svědka [právnická osoba]., jenž na místě vypověděl, že levotočivá zatáčka nebyla v době zřízení věcného břemene tak ostrá jako nyní a že plocha cesty byla v horní části zasahovala do pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], soud uvádí, že tato výpověď podporuje skutkový stav učiněný z ostatních zjištění. Zjevně totiž došlo vlivem umístění sloupků k přehrazení vyježděné plochy cesty na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. V době zřízení věcného břemene cesta v tomto v místě zasahovala do prostoru za plotovými sloupky směrem ku a na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Soud toto zjištění dovozuje ze skutečností, že sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno] jsou dle geodetického zaměření postaveny uvnitř služebného pozemku a sloupek č. [hodnota] na samé hranici pozemku s pozemkem parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Z leteckých snímků z let [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (tj. z doby před umístěním sloupků) pravý okraj cesty (z pohledu na dům č.p. [Anonymizováno]) sahal do prostoru za sloupky do pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Pokud tedy dříve cesta sahala do tohoto prostoru a nyní je přehrazena sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno], jež jsou stále na služebném pozemku, logicky muselo dojít ke zúžení prostoru cesty v tomto místě směrem do služebného pozemku. Svědkovi je třeba přisvědčit, že levotočivá zatáčka vlivem posunutí horního úseku cesty nemusela být tak ostrá jako nyní a že cesta zasahoval na pravé straně více do pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Určitý význam pro vliv sloupků na průjezd cesty má i to, že na pozemku parc. č. [hodnota] došlo k zastavení, kdy pravý horní roh onoho zastavení, tj. oplocení z KB bloků je umístěn blízko prostoru levotočivé zatáčky zpevněné cesty (vliv této zídky při průjezdu cestou zmínil znalec v posudku; dle znalce prostor mezi sloupky č. [hodnota] a [Anonymizováno] a protilehlým rohem zídky/oplocení je kritickým místem cesty, když zídka v zásadě nutí vozidlo více si najet do prostoru sloupků). Pokud třetí žalovaný uvedl, že původně byl vjezd na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze služebného pozemku užší, než je nyní, pak toto tvrzení bylo vyvráceno zjištěními, že v roce [Anonymizováno] byl vjezd na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze služebného pozemku širší, jelikož vjezdu na něj jednak nebránila zídka z betonových sloupků při vjezdu k pozemku parc. č. [hodnota], jednak byla původní šíře vjezdu na pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zjevně zčásti přehrazena nynějšími plotovými sloupky (viz shora), když v roce [Anonymizováno] do prostoru za sloupky v levém cípu pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a po jeho hraně přiléhající výjezdu z levotočivé zatáčky očividně zasahovala (viz letecké snímky).

62. Soud dále uzavřel, že třetí žalovaný se souhlasem prvé žalované v době předcházející [datum] umístil na služebný pozemek jedenáct plotových sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno] a [Anonymizováno][Anonymizováno], a na pozemek parc č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve vlastnictví třetí osoby jeden plotový sloupek č. [hodnota] (viz body 7., 18., 38.; označení sloupků bylo pro účely tohoto rozsudku převzato z geodetického plánu č. [hodnota]), všechny byly zabetonovány do země (viz bod 7.). Přesná poloha sloupků byla zjištěna ze dvou vzájemně korespondujících geodetických zaměření (viz body 18.,39.,40.). Sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno] jsou umístěny na služebném pozemku mimo faktickou zpevněnou cestu, ale u její hranice po levé straně ve směru do horní části pozemku (viz bod 49.). Sloupky neznemožňují jakémukoli zvažovanému vozidlu, a to ani velkému nákladnímu, v plynulém projetí tohoto úseku cesty i bez manévrování. Omezují projetí cestou tím, že na opatrnost řidiče jsou kladeny zvýšené nároky. Každý ze sloupků č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] je vzdálen od protilehlého okraje zpevněné cesty 3 metry, sloupek č. [hodnota] pak 2,95 metru (viz bod 42.). Sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno] znemožňují v tomto úseku cesty plynulému průjezdu velkého nákladního vozidla a dodávkového vozidla s přívěsným vozíkem, sloupek č. [hodnota] brání průjezdu osobního vozidla s karavanem, sloupky č. [hodnota] a [Anonymizováno] zcela znemožňují přímý vjezd velkého nákladního vozidla na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Vliv sloupku č. [hodnota] na vjezd na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je negativně ovlivněn rovněž zídkou z betonových sloupků, existující prostor mezi těmito dvěma překážkami je nedostatečný pro všechny typy znalcem uvažovaných vozidel s výjimkou osobního vozidla, které projede, leč bez zachování bezpečného odstupu od sloupku. Sloupek č. [hodnota] by takovému vjezdu nebránil, pokud by vozidlo manévrovalo. Při průjezdu tohoto úseku cesty a vjezdu na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] bez manévrování není zachována bezpečná vzdálenost od překážky 25 cm od kraje cesty (v podrobnostech viz bod 40.).

63. Sousedské vztahy žalovaných 1) a 3) a žalobců jsou vysoce konfliktní. Strany se navzájem obviňují z poškozování buď služebného pozemku, či jiných svých pozemků, z neoprávněného zasahování do nerušeného užívání svých pozemků, na místo byla přivolána i hlídka PČR. Žalovaný 3) reagoval, že sloupky žalobce nepoškozují, neboť jim nebrání ve vjezdu osobních vozidel na jejich pozemek (viz body 27., 28., 29.). V místě umístění sloupků došlo k dopravní nehodě spočívající v poškození sloupku vozidlem (viz bod 19.)

64. Žalobci vyzvali prvou žalovanou dopisem odeslaným dne [datum], aby ustala v bránění průjezdu těžkých vozidel (viz bod 12.).

65. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

66. Podle § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. z.“), zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

67. Podle § 506 odst. 1 o. z., součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

68. Podle § 1012 o. z., vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

69. Podle § 1042 o. z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

70. Podle § 1084 odst. 1 o. z., stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku.

71. Podle § 1257 odst. 1 o. z., věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

72. Podle § 1258 o. z., služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

73. Podle § 1259 o. z., kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § 1040 až § 1043 se použijí obdobně.

74. Podle § 1263 o. z., oprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena. Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet.

75. Ačkoli bylo věcné břemeno zřízeno za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., v souladu s § 3028 odst. 2 o. z., soud projedná žalobu na ochranu práv ze služebnosti podle § 1259 o. z. Zákonem č. 89/2012 Sb. se řídí jednak samotné posouzení předpokladů pro vyhovění negatorní žalobě, ale také případné důvody, pro které lze uvažovat o zamítnutí této žaloby (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

76. Ve vztahu k negatorní žalobě Nejvyšší soud zdůraznil, že uvedené normy nejsou obsahově odlišné, a proto je dosavadní judikatura v zásadě nadále aplikovatelná [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (všechna rozhodnutí dostupná na www.nsoud.cz)].

77. Předně, ačkoli bylo zjištěno, že dotčené sloupky vybudoval žalovaný 3) se souhlasem žalované 1), žalobci správně směřovali žalobu i proti žalovanému 2). Tento je totiž spoluvlastníkem pozemku, jehož součástí jsou překážky (s výjimkou sloupku č. [hodnota]), které dle tvrzení žalobců omezují jejich výkon práva z věcného břemene. Řízení o ochranu výkonu práva z věcného břemene se dle názoru soudu musí účastnit všichni spoluvlastníci věci, způsobující ono rušení, tj. spoluvlastníci služebného pozemku, bez ohledu na to, zda rušení způsobují úmyslně (přiměřeně srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Povinnost odstranit sloupky uložená tímto rozsudkem se logicky musí vztahovat na všechny spoluvlastníky služebného pozemku. Nehledě na uvedené, jelikož jsou sloupky pevně spojeny s pozemkem, jsou jeho součástí a připadajíc všem spoluvlastníkům pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (§ 506 odst. 1 a § 1084 odst. 1 o. z.). Ani žalovaný 2), byť na umístění sloupků nikterak neparticipoval, nemá právo je na svém pozemku mít, pakliže ruší výkon věcné břemeno žalobců.

78. Rozhodovací praxe vyslovila, že pokud věcné břemeno spočívá v nikoliv výlučné možnosti užívat cizí věc (tak je tomu v případě práva cesty), může se oprávněný z věcného břemene domáhat, aby vlastníkovi, případně i jiným osobám byla uložena povinnost strpět žalobci v žalobě konkretizovaný výkon práva odpovídajícího věcnému břemenu, případně zdržet se v žalobě uvedeného konkretizovaného rušení výkonu práva a odstranit jeho následky. Pokud vlastník pozemku umístí na cestě, zatížené věcným břemenem, překážku, která neumožňuje právo odpovídající věcnému břemeni vykonávat, může se oprávněný domáhat odstranění této překážky (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] či ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Z uvedeného pak vyplývá, že osoba, jíž svědčí právo odpovídající věcnému břemenu, se může domáhat ochrany širším požadavkem na strpění konkretizovaného výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni, aniž by bylo nutno v žalobním petitu výslovně uvádět, jakým způsobem je do výkonu tohoto práva zasahováno, nebo konkrétním požadavkem na zdržení se individualizovaného rušebního konaní s případným odstraněním jeho následků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V poměrech obč. zák. bylo při posuzování nároků na ochranu práva odpovídající věcnému břemeni přiměřeně vycházeno z úpravy nároků na ochranu práva vlastnického podle § 126 odst. 1 obč. zák. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), v aktuálně účinné právní úpravě se citované názory bez dalšího prosadí (viz § 1259 o. z.; shora citované závěry rozhodovací praxe se prosadí i v poměrech zákona č. 89/2012 Sb.).

79. Jelikož byla žaloba v původním znění neurčitá, neboť nebylo zřejmé, jakého způsobu ochrany se žalobci domáhají, soud vedl žalobce k odstranění této neurčitosti (v podrobnostech viz usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka]), čemuž žalobci bezezbytku vyhověli podáním ze dne [datum]. Z dosavadního řízení je tudíž jednoznačné, že žalobci se domáhají ochrany výkonu práva odpovídajícího věcnému břemenu před individualizovaným rušením, a sice umístěním [Anonymizováno] plotových sloupků ze služebného pozemku, bránícím průjezdu služebným pozemkem a vjezd z něho na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno].

80. Mezi účastníky panuje v prvé řadě spor o obsah věcného břemene, tj. zda právo jízdy a chůze umožňuje i průjezd nákladních vozidel přes služebný pozemek, tj. těžké techniky. Soud předně přistoupil k řešení otázky, zda v poměrech projednávané věci je použití pozemku věcným břemenem zatíženého k realizaci stavebních prací na panujících pozemcích, tj. zejména k projíždění těžké techniky služebným pozemkem a vjezd z něj na pozemky žalobců, obsahem práva z věcného břemene. V prvé řadě se soud zaměřil na zjištění obsahu a rozsahu věcného břemene.

81. V projednávané věci bylo věcné břemeno zřízeno na základě smlouvy v roce [Anonymizováno]. Bylo vymezeno toliko jako právo chůze a jízdy v míře nezbytně nutné pro užívání panujících pozemků a staveb na nich umístněných. Věcné břemeno bylo zřízeno v době účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., ten však „věcné břemeno jízdy“ výslovně neupravoval. Účastníci smlouvy tak použili pojem, jaký zákon neznal; je tedy třeba tento pojem vyložit (shodně srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze [datum], sp. zn. [spisová značka]). Věcné břemeno odpovídající právu cesty (zahrnující i právo jízdy) bylo v poměrech zákona č. 40/1964 Sb. chápáno jako právo sestávající jak z práva přes pozemek procházet, tak přes něj projíždět, zpravidla motorovými vozidly, nejsou-li zjištěny výjimečné okolnosti (např. zajištěný příjezd motorovými vozidly k hranici zatíženého pozemku, přičemž krátká několikametrová vzdálenost od této hranice ke vchodu jeho domu nevybočuje z obvyklé vzdálenosti staveb od místa příjezdu) pro to, aby právo bylo omezeno toliko na průchod (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Obsahem služebnosti cesty bezpochyby může být i právo přepravovat náklad, je-li to v souladu s hospodářským významem práva cesty a s jeho účelem v konkrétním případě (obdobně srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze [datum], sp. zn. [spisová značka]).

82. Dotčený výklad práva cesty byl nezřídka přijímán při interpretaci § 151o odst. 3 obč. zák., jež upravovalo možnost autoritativního zřízení věcného břemene „nezbytné“ cesty. To však není důvodem pro odklon od takového výkladu v případě věcného břemene cesty zřízeného konsenzuálně dohodou stran v poměrech téhož zákona. Naopak, pakliže věcné břemeno autoritativně zřízené dle § 151o odst. 3 obč. zák. nemusí vést ke komfortnímu užívání panující věci, nýbrž toliko k užívání objektivně řádnému, neboť se jedná vážný zásah do práva vlastníka služebného pozemku bez jeho souhlasu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), pak v případě zřízení věcného břemene dohodou, tj. včetně projevu vůle vlastníka služebného pozemku, je, při užití argumentu a foritori, legitimní očekávat minimálně zachování stejného obsahu a rozsahu, jako v případě věcného břemene nezbytné cesty, neplyne-li ze zákládající právní skutečnosti opak.

83. Obsah a rozsah služebnosti zřízené dohodou se primárně řídí dohodou oprávněného a povinného. Jelikož právní skutečnosti zakládající věcné břemeno - smlouva o zřízení věcného břemene - nad rámec konstatování „nezbytné nutnosti pro užívání dotčených pozemků a staveb“ nikterak blíže neupravovala způsob výkonu a rozsah práv odpovídajících sjednanému věcnému břemenu (např. doba a frekvence přejíždění přes cizí pozemek, typy vozidel různé tonáže, apod.), přičemž ani tehdy účinný občanský zákoník tuto oblast nijak neupravoval, je třeba vyjít z toho, k čemu panující nemovitá věc sloužila v době zřízení věcného břemene a s jakým rozsahem a způsobem výkonu strany mohly a měly při jeho zřízení počítat. Rozhodující je sice potřeba panujícího pozemku, věcné břemeno by však nemělo zatěžovat povinného v rozsahu, na který on nebo jeho právní předchůdci při sjednání břemene nemohli vzhledem k okolnostem konkrétního případu pomyslet (nikoli jen, co v té době věděli); v této souvislosti je třeba přihlédnout i k tomu, jaký způsob a rozsah výkonu práva cesty umožňovala služebná nemovitá věc. Poté je třeba zjistit míru zatížení pozemku a s tím souvisejícího omezení jeho vlastníka při (zamýšleném) provádění stavebních prací a obojí porovnat. Jestliže rozsah užívání služebného pozemku, jeho zatížení a míra omezení jeho vlastníka (např. imisemi hluku a prachu způsobenými užíváním cesty těžkými mechanismy) nezanedbatelně převýší užívání cesty, se kterým zřizovatelé věcného břemene měli a mohli s přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci počítat, pak zpravidla půjde o nepřípustné rozšíření věcného břemene. Vlastníka služebného pozemku (povinného) by měla služebnost zatěžovat co nejméně a nepůsobit mu škodu. Uplatní se přitom pravidlo, že rozsah nebo obsah služebnosti je spíše menší než větší [k tomu viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Uvedený závěr platí i v podmínkách aktuálně účinného občanského zákoníku (viz § 1258 o. z.).

84. Účelem věcného břemene, jak plyne jednak z jeho vymezení ve smlouvě, jednak z okolnosti, že ke zřízení břemene došlo současně s prodejem pozemků, k nimž cesta vedla, tak z kontextu historického užívání služebného pozemku, z něhož [právnická osoba]. vycházel, bylo zajištění dopravní obslužnosti a přístupu k panujícím pozemkům, a to jak pěšky, tak prostřednictvím dopravních prostředků. V řízení bylo zjištěno, že zřizovatel věcného břemene ([právnická osoba].), který koupil soubor pozemků včetně pozemku služebného, nikdy nikoho v průjezdu cestou neomezoval, sám cestu využíval těžkou technikou. Není rozhodné, že mu pří sjednání věcného břemene nemusel být znám konkrétní stavební záměr žalobců, neboť musel počítat s tím, že na dotčených pozemcích bude prováděna výstavba logicky spojená s provozem těžké techniky po cestě, jež tyto pozemky dopravně obsluhovala. To plynulo už jen z charakteru pozemků a špatného stavebně-technického stavu staveb na nich umístěných, i z toho, že inicioval zřízení věcného břemene v návaznosti na prodej části pozemků žalobcům. Ostatně i to, že na pozemcích byly v době nabytí [právnická osoba]. stavby, a současně nebylo zjištěno, že by pozemky byly přístupné z jiné cesty, vede k závěru, že historicky po cestě musela jezdit těžká technika při realizaci dotčených staveb. Těžko mohl [právnická osoba]. při sjednání břemene předpokládat, že noví vlastníci nebudou potřebovat zajistit průjezd těžkou technikou přes služebný pozemek, byť třebas jen k odvozu materiálu ze zakoupených pozemků, na nichž se zčásti nacházel areál [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], když i on sám takto služebný pozemek takto využíval a vycházel z toho, že cesta byla historicky užívána většími vozidly pro obsluhu [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Pokud takto prezentoval svá východiska, těžko může soud dospět k závěru, že [právnická osoba]. neměl v úmyslu povolit žalobcům průjezdy těžkou technikou.

85. Nad rámec konstatování nezbytné míry pro užívání nebyl sjednán rozsah tohoto práva z věcného břemene, resp. způsob, jakým bude vykonáváno. Proto je třeba při zvážení toho, s jakým rozsahem a způsobem výkonu práva mohly strany v době jeho zřízení počítat, vzít do úvahy i stav služebného pozemku v té době. Zjištění učiněné z výpovědi svědka [právnická osoba]. stran toho, že těžká technika po pozemku v době před zřízením břemene jezdila, je však významné i proto, že dává odpověď na otázku, v jakém rozsahu umožňoval služebný pozemek vykonávat právo cesty v době sjednání věcného břemene a s tím související předpoklad stran smlouvy o zřízení věcného břemene. Současně nebylo zjištěno, že by se cesta po služebném pozemku v mezidobí rozšířila. To, že v mezidobí docházelo k poškozování služebného pozemku, ať již úmyslně či vlivem způsobu užívání, bez dalšího neznamená, jak se domnívají žalovaní 1) a 3), jakési ztenčení obsahu věcného břemene vedoucí k zapovězení průjezdu některých typů vozidel. Pokud svědek uvedl, že v době zřízení věcného břemene ani žalobci neměli cestu k budově, kterou jim prodal, že to vše bylo ve vlastnictví pozemkového fondu, není to na újmu závěru, že svědek při zřizování věcného břemene mohl předpokládat, že cesta bude užívána k dopravní obsluze panujících pozemků. Jelikož svědek žalobcům prodal soubor více pozemků a rovněž břemeno zřídil ve prospěch více pozemků, musel předpokládat, že žalobci budou cestu užívat k projetí na své pozemky, byť tam třebas v té době nevedla cesta přímo k budově. Svědek mimo to upřesnil, že to myslel tak, že cesta, která tam vedla, vedla po pozemku pozemkového fondu.

86. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene rovněž nevyplývá, že by výkon práva měl např. omezit na určitý typ vozidel, ani na konkretizované účelové určení (např. zemědělské využití pozemků). Samotné vymezení břemene slovy „v míře nezbytně nutné pro užívání výše uvedených pozemků a staveb“ pak bez dalšího nevypovídá o typu vozidel, jejichž průjezd je oprávněný. Námitka žalovaných 1) a 3), že vymezení obsahu užívání věcného břemene měrou pro užívání nezbytně nutnou, bez dalšího nezahrnuje užívání cesty pro výstavbu další staveb na pozemcích a užívání těžkou technikou, je tak nepřípadná. Je nutné přihlížet ke všem okolnostem při zřízení břemene a i nezbytně nutná míra pro užívání oprávněných pozemků a staveb na nich může znamenat jízdu těžkou technikou po služebném pozemku. „Užívání pozemků a staveb“ v sobě implicitně zahrnuje i možnost stávající stavby odstranit, rekonstruovat, či pozemky zastavět. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene neplyne opak. Bez dalšího rovněž nelze dospět k závěru, že by přejezd těžkou technikou bylo lze považovat za výkon práva svou povahou překračující míru zatížení služebného pozemku žalovaných dosavadní služebností. K tomu by bylo třeba zjištění, že žalobci po pozemku nikdy nemohli těžkou technikou jezdit. Soud dospěl k dílčímu závěru, že vlastníci služebného pozemku, tj. žalovaní, nejsou výkonem práva z věcného břemene spočívajícího v průjezdu těžkou technikou zatěžováni nad míru předvídanou při jeho zřízení z hlediska vyššího zatížení služebného pozemku. Obsahem věcného břemene jízdy a chůze totiž bylo i právo užívat služebný pozemek těžkou technikou.

87. Případným není argument žalovaných 1) a 3), že se žalobci domáhají možnosti využívat cestu nad rámec obsahu věcného břemene, jelikož cesta vede i po pozemcích třetí osoby. Předně žalovaným nepřísluší chránit právo třetí osoby, ostatně sami žalovaní 1) a 3) po cestě jezdí, tedy sami totéž právo porušují. Co je však pro obsah břemene významnější, cesta vedla i v době zřízení břemene přes pozemky třetí osoby, v tomto v mezidobí prakticky nedoznala zásadních změn. Strany smlouvy tedy věděly, kudy cesta vede, byť nemusely nutně vědět, že nerespektuje katastrální hranici, a s jejím užíváním v dané ploše mohly počítat. Pozdější zjištění, že cesta vede přes pozemky třetí osoby, nemá bez dalšího jakýkoli vliv na obsah věcného břemene, samotné zatížení služebného pozemku věcným břemenem, ani na jeho obsah.

88. O nepřípustné rozšiřování věcného břemene ohledně průjezdu těžkou technikou, jak tvrdí žalovaní 1) a 3), nemůže být řeč, neboť obsahem věcného břemeno od samého zřízení je i právo po služebném pozemku jezdit a na panující pozemky vjíždět těžkou technikou. Soud připomíná, že předmětem sporu není spor o nadužívání věcného břemene ve smyslu kvantity užívání dotčené cesty, tj. kolik těžké techniky a jak často může cestu užít, ani spor o zrušení věcného břemene, nýbrž spor o to, zda sloupky nepřípustně omezují žalobce ve výkonu práva z věcného břemene. Řečeno jinak, pokud sloupky neoprávněně omezují průjezd, byť jen jedinému kusu těžké techniky, budou žalobci úspěšní.

89. V dané věci bylo nepochybně zřízeno věcné břemeno jízdy přes pozemek, který je nyní ve spoluvlastnictví žalovaných; smlouva o jeho zřízení však nevymezila kudy má cesta vést. I pro tento případ platí v zásadě to, co bylo nastíněno v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že totiž právo odpovídající věcnému břemeni lze v takovém případě vykonávat kdekoliv na zatíženém pozemku jen tehdy, bylo-li to ve smlouvě uvedeno. V tomto smyslu nebylo ve smlouvě dohodnuto ničeho. Soud tedy vyšel ze zjištění o stavu služebného pozemku v době zřízení věcného břemene. Zpevněná cesta, stejně jako nyní, ani v době [Anonymizováno] nerespektovala katastrální hranice pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Ze soudobých leteckých snímků a z jejich komparace se snímky recentními plyne, že cesta již v roce [Anonymizováno] zasahovala do pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Pokud došlo k nějaké změně v jejím umístění, pak toliko v její horní části k zmenšení plochy zasahující do pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Lze předpokládat, že v době zřízení věcného břemene, jelikož nevyjádřily ve smlouvě jinou vůli, vycházely strany smlouvy o zřízení věcného břemene z toho, že věcné břemeno opravňuje vlastníky panujících pozemků k užívání panujícího pozemku v místech zpevněné cesty. Pokud by soud uzavřel, že oprávnění z věcného břemene mohou k jízdě využívat celý služebný pozemek, nepřípustně by tím rozšířil obsah věcného břemene. Soud proto poměřoval, zda sloupky brání v užívání toliko cesty, nikoli celého služebného pozemku. Na újmu takovému zjištění není, že bez toho, aby vozidla vjížděla na jiné pozemky, nemohla by cestou projet. Řečeno jinak, existence sjednaného věcného břemene není vázána na to, že k plnohodnotném využití práva z věcného břemene je zasahováno i do pozemků věcným břemenem nezatížených.

90. Důvod, proč žalovaná 1) ničeho nenamítala ve stavebním řízení proti stavebnímu záměru žalobců, ačkoli stavební úřad deklaroval využívání služebného pozemku k dopravní obslužnosti, když nyní obhajuje omezování žalobců ve výkonu práv z věcného břemene tvrzenou nezpůsobilostí pozemku od počátku sloužit průjezdu těžké techniky, není zřejmý. I to nasvědčuje závěru, že argumentace žalovaných je v tom ohledu účelová, vytvořená toliko za účelem ospravedlnit omezení věcného břemene sloupky (viz dále).

91. Soud se dále zabýval vlivem umístění dotčených sloupků na užívání práva odpovídajícího věcnému břemenu jízdy a chůze při průjezdu služebným pozemkem a vjezdu na pozemky panující. Rozhodovací praxe stojí na základním východisku, že vlastník služebné nemovité věci může činit úpravy, které sice ovlivňují výkon práva oprávněného, tj. aby vykonával své právo i za jiných okolností, vlastníkem vytvořených, avšak jen takových, které výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni podstatně neztíží, případně neznemožní (srov. snesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] či ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Jestliže vlastník na svém pozemku vytvoří takové podmínky, které by osobě oprávněné výkon jejího práva průchodu a průjezdu podstatně ztížily nebo znemožnily, šlo by ze strany vlastníka pozemku o neoprávněný zásah do jejího práva. Proti takovému zásahu přísluší soudní ochrana jen osobě oprávněné z věcného břemene (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Při výkonu práv a povinností vyplývajících z věcného břemene je třeba dbát jak na to, aby bylo realizováno právo odpovídající věcnému břemeni, tak i na to, aby výkon vlastnického práva k věci břemenem obtížené byl omezen jen v nezbytně nutné míře (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

92. Obecně tedy platí, že žalovaným nic nebránilo realizovat své vlastnické právo ke služebnému pozemku a umístit na něj dotčené plotové sloupky za předpokladu, že toto opatření nebude mít za následek znemožnění či podstatné ztížení výkonu práva osob oprávněných z věcného břemene. Pro posouzení věci je tedy rozhodující, zda průchod a průjezd přes služebný pozemek nebyl znemožněn anebo podstatně ztížen umístěnými plotovými sloupky. Soud uvažuje o velkém nákladním vozidlem, jelikož uzavřel, že obsahem věcného břemene je i právo průjezdu tímto typem vozidla. Pokud sloupky brání tomuto vozidlo s největší vlečnou křivkou, je nadbytečné posuzovat menší vozidla, protože rušivým bude i znemožnění či podstatné omezení tohoto typu vozidla.

93. Pokud jde o sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno], ze znaleckého posudku vyplynulo, že sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno] znemožňují velkému nákladním vozidlu plynulý (tj. bez manévrování) průjezd cestou po služebném pozemku a přímý vjezd na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], přes nějž se přejíždí k panujícím pozemkům. Sloupky č. [hodnota] a [Anonymizováno] pak vjezd na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] velkým nákladním vozidlem znemožňují (sloupek č. [hodnota] i bez manévrování). Z uvedeného plyne, že právo z věcného břemene je tímto podstatně omezeno. Účelem věcného břemene není jen průjezd cesty na její konec k pozemku žalovaných 1) a 3), nýbrž zajištění dopravní obsluhy panujících pozemků, tj. vjezd na ně přes pozemek parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno] (třeba i za využití pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]). Ani zjištění, že sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno] umožňují průjezd cestou při manévrování, nesnižuje intenzitu takového omezení. Pokud umístění sloupků nutí velké nákladní vozidlo, aby při průjezdu cestou v již tak ztížených podmínkách manévrovalo, tj. aby zastavovalo, couvalo apod., zjevně se to příčí účelu zřízení břemene. Z dokazování nevyplynulo, že by strany smlouvy o zřízení věcného břemeno zamýšlely obsah břemene omezit toliko na minimální možnou dopravní obslužnost panujících pozemků, tj. umožnit alespoň nějaký, jakkoli složitý a zdlouhavý, vjezd na panující pozemky, jak nepřípadně připodobnila zástupkyně žalovaných vjezd na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] jako „vjezd do garáže“. Pakliže tedy žalovaní nutí vozidlo při průjezdu již tak obtížně průjezdnou cestou manévrovat, a přitom se pohybovat v těsné blízkosti pevných překážek, podstatně tím omezují právo z věcného břemene. Žalovaní zcela přehlížejí, že cesta může být využita i pro průjezd velkých vozidel hasičského záchranného sboru do prostoru panujících pozemků. Pokud by takový průjezd byl znemožněn (sloupek č. [hodnota]), popřípadě spojen s nutností manévrovat (sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno]), nelze než uzavřít, že umístění sloupků je nepřímo ohrožující pro zájem žalobců na řádném užívání panujících pozemků. Žalovaný 3) tak v zásadě neoprávněně a v rozporu s obsahem věcného břemene svévolně vymezil žalobcům vjezd na jejich pozemek pouze v prostoru mezi sloupkem č. [hodnota] a jím zbudovanou zídkou z betonových sloupků při vjezdu k domu č.p. [Anonymizováno]. Soud uzavírá, že umístění sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno] na služebný pozemek bylo neoprávněný zásahem do práva žalobců z věcného břemene jízdy a chůze, a sice zásahem trvajícím, při němž žalovaní 1) a 3) vytvořili stav zasahující do práva žalobců a od té doby jej udržují, byť v postavení svěřenských správců fondu, do něhož svůj spoluvlastnický podíl prvá žalovaná vložila [včetně žalovaného 2)]. Tento zásah přitom bude trvat až do odstranění udržovaného protiprávního stavu, tj. do odstranění dotčených sloupků.

94. Závěru o důvodnosti žalobního návrhu na odstranění sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno] nadto svědčí zcela svébytný důvod, a sice zneužití práva ze strany žalovaných 1) a 3). Zákaz zneužití práva je institutem sloužícím k tomu, aby pomocí něj byla odepřena právní ochrana takovému výkonu práva, který sice formálně odpovídá zákonu, avšak jenž je vzhledem k okolnostem konkrétního případu nepřijatelný. Úsudek, že určitý výkon práva by ve skutečnosti nebyl jeho výkonem, ale zneužitím, je proto výsledkem posouzení individuálních okolností každého případu. Při posuzování, zda se jedná o zneužití, je třeba vždy pečlivě zvážit všechny rozhodné okolnosti případu, tedy zejména okolnosti jak na straně povinného, tak na straně oprávněného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Z obecné povahy zákazu zneužití plyne to, že jeho použitelnost může uplatnit v souvislosti s výkonem jakéhokoliv subjektivního práva, včetně práva věcného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Za zneužití práva se považuje situace, kdy je vykonáno právo, ačkoliv nositel tohoto práva nemá žádný skutečný nebo jen nepatrný zájem na jeho výkonu; výkon práva se pak jeví spíše jako záminka k dosažení účelu právem nepředpokládaného nebo nekalého. Takové zneužití práva může často nabýt až podoby šikany, jíž se rozumí výkon práva, který je veden výlučným úmyslem způsobit jinému škodu. (srov. Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2022, str. 56-61). Uvedený závěr převzal Nejvyšší soud z odborné literatury v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném pod č. 101/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a rozhodnutí v něm uvedená, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]-II, a ze dne ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Pro šikanózní jednání je typické, že dosažení vlastního smyslu a účelu sledovaného právní normou zůstává pro oprávněného vedlejší, resp. je z jeho hlediska bez významu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Následkem neposkytnutí právní ochrany výkonu takového práva je naopak poskytnutí ochrany tomu, do jehož právní sféry zneužívající výkon zasáhl (např. uložením povinnosti zdržet se výkonu práva). Sankcionovat výkon práva odmítnutím právní ochrany lze přitom pouze ve výjimečných situacích. Soud by však ke zneužití práva měl přihlížet ex officio, tj. bez nutnosti zneužití práva namítat, protože se jedná o zákonem nařízený následek, který není v dispozici účastníků [srov. [adresa], J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2023, kom. k § 8].

95. Příkladem zneužití práva může být může být postavení vysoké prkenné hradby, jejímž účelem je zabránit sousedovi ve vyhlídce z okna a v přístupu světla (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky ze dne ze dne [datum], Rv I 966/21,, [Vážný 1660]), vykopání cisterny na svém pozemku, která není potřebná k jakémukoli hospodářskému účelu, nýbrž cílem daného jednání je vyschnutí sousedovi studně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky ze dne [datum], Rv I 1938/27, [Vážný 8233], žaloba na odstranění svodu vody, jenž vzhledem k jeho tvaru a technickému řešení nepředstavuje prakticky žádné omezení vlastnického práva toho, kdo se odstranění domáhá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

96. S ohledem na úsudek o možném zneužití práva ze strany žalovaných 1) a 3), spočívajícím v umístění dotčených plotových sloupků [tj. výkon vlastnického práva; žalovaný 3) v době umístění sloupků nebyl spoluvlastníkem služebného pozemku, avšak sloupky umístil se souhlasem žalované 1) a jejich stav jejich umístění udržuje i nyní, kdy je svěřenským správcem fondu, do něhož byl spoluvlastnický podíl vložen], se soud dotázal žalovaného 3), na důvod umístění sloupků. Žalovaný uvedl, že účelem umístění sloupků bylo oddělení vlastnického práva a vymezení plochy, kudy žalobci mohou jezdit a kudy nikoli dle věcného břemene. Argument oddělení vlastnictví je smysl postrádající, pročež jej soud vyhodnotil jako ryze účelový. Panující pozemek sousedí s pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Přesto žalovaný 3) přikročil o osazení pozemku sloupky toliko na dvou místech, a sice na části (domnělých) hranic s pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a v obou případech jen z jedné strany služebného pozemku. Samotné oplocení, k jehož zbudování osazení plotových sloupků zpravidla vede, pak žalovaný 3) nikdy nedokončil. Pokud by bylo cílem žalovaného jaksi oddělit pozemek od sousedních pozemků, jistě by neosazoval pozemek sloupky toliko na dvou místech pozemku, v obou případech jen z jedné strany cesty a, jde-li o sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno], v místě, kdy je projetí služebného pozemku za účelem vjezdu na pozemek žalobců nejkritičtější. Dále, žalovaný 3) sloupky v převážné části zasadil nikoli na samou hranici pozemku, nýbrž na hranici faktické zpevněné cesty, tj. do prostoru služebného pozemku. Řečeno jinak, žalovaný 3) sloupky osadil do míst, kde spíše omezují užívání cesty, než oddělují hranici pozemků. Ostatně pokud by jeho záměrem bylo oddělit hranici pozemků, nejprve by si zjistil, kudy hranice vede, aby se vyhnul situaci, kdy sloupky oddělují zpevněnou cestu, nikoli katastrální hranice pozemků. Sloupkem č. [hodnota] dokonce osadil cizí pozemek, a když jej na toto zjištění soud na jednání dne [datum] upozornil, žalovaný toliko odvětil, že sloupek posune do prostoru služebného pozemku, tj. do faktické cesty, i přes tehdy již vyjevený závěr znalce, že již nynější umístění sloupku č. [hodnota] omezuje žalobce v užívání cesty. O pravé pohnutce třetího žalovaného svědčí ostatně i to, že dle svých slov zamýšlel sloupky oddělit vlastnictví, ačkoli on vlastníkem služebného pozemku nikdy nebyl. Druhý argument žalovaného, a sice že účelem plotových sloupků je vymezit plochu, kudy žalobci mohou jezdit a kudy nikoli, pak nabízí zcela zjevnou odpověď na primární důvod umístění sloupků. Tím je snaha protiprávně omezit (k protiprávnosti viz shora), popř. zcela znemožnit žalobcům výkon jejich práva odpovídajícího věcnému břemeni jízdy, když žalobcům logicky nemůže stačit služebným pozemkem projet tam a zpět, nýbrž musí být schopni z něj odbočit na svůj pozemek, čemuž aktivity žalovaného cíleně brání. Osazené sloupky pak, vlivem shora uvedeného, ve své podstatě postrádají jakýkoli hospodářský význam, když ostatně žalovaný 3) k dotazu soudu na účel osazení sloupků ani netvrdil, že účelem je zbudování oplocení, ani že by snad jeho pozemek byl jakkoli negativně ovlivněn tím, že od částí pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve vlastnictví státu není oddělen oplocením, či že by hrozba takového vlivu existovala.

97. Žalovaný 3) tak svévolně přistoupil k omezení práva žalobců na užívání cesty namísto toho, aby, má-li za to, že dochází ze strany žalobců k extenzivnímu využívání práva z věcného břemene, se legitimně bránil např. soudní cestou. Žalovaný 3) sloupky osadil se souhlasem prvé žalované v době, kdy nebyl vlastníkem služebného pozemku, poté, co se stal svěřenským správcem fondu, do něhož byl spoluvlastnický podíl na pozemku vložen, panující stav udržuje. Ze strany žalovaných 1) a 3) dochází ke zneužití výkonu práva, tj. k realizaci jejich vlastnického práva (při užívání svého pozemku) za účelem, který je se zákonem neslučitelný, a jímž je v projednávané věci toliko způsobit újmu žalobcům spočívající v nemožnosti či podstatném omezení práva žalobců na užívání služebného pozemku. Onen hrubý nepoměr mezi zájmy stran, kdy výkon vlastnického práva ze strany žalovaných 1) a 3) vážně poškozuje žalobce, avšak žalovaným nepřináší jakýkoli odpovídající prospěch, je rovněž ukazatelem zneužití výkonu práva (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]; Nejvyšší soud v usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] uvedl, že pokud judikatura k zákonu č. 40/1964 Sb. pojednávala o rozporu s dobrými mravy podle § 3 odst. 1, lze ji – pokud šlo o zneužití práva – přiměřeně aplikovat i na rozhodování podle § 8 o. z.). Žalobcům oprávněným z věcného břemene je působena závažná újma mimo jiné tím, že stejně tak, jako sloupky podstatně omezují v projetí služebného pozemku vjezdu na pozemek parc. č. 1430/2 velké nákladní vozidlo, logicky může nastat tentýž následek pro vozidlo HZS. V případě žalovaného 3) se bezesporu jedná o šikanózní jednání, justament vlastníka, kdy žalovaný zjevně jednal v úmyslu právo žalobců omezit umístěním sloupků. Pokud totiž bylo zjištěno, že žalobci mohou služebný pozemek užívat i pro přejezd těžkou technikou, nemůže mu žalovaný 3) z důvodu domnělého výkonu vlastnického práva v tom bránit a svého vlastnictví užívat jen ke škodě žalobců. V případě žalované 1) soud toliko dodává, že zneužití práva nemusí být činěno v úmyslu právo zneužít, jednající dokonce nemusí jednat ve výlučném úmyslu poškodit druhou stranu (srov. Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2022, str. 56-61). Soud uzavírá, že výkon vlastnického práva žalovanými na umístnění plotových sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno] je zjevným zneužitím práva ve smyslu § 8 o. z. a jako takový nepožívá právní ochrany. I pro tento samostatný důvod jsou žalovaní povinni odstranit plotové sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno]. S ohledem na uvedené bylo žalobnímu nároku stran odstranění sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno] vyhověno (výrok I.).

98. Soud není povinen do výroku svého rozhodnutí o věci samé doslovně převzít žalobcem formulovaný návrh znění výroku rozhodnutí. Není porušením § 153 odst. 2 o. s. ř., jestliže soud neuvede ve výroku údaje, které vymezení práv a povinností účastníků jen zdůvodňují, i když byly (nadbytečně) uvedeny v jinak přesném a určitém žalobním petitu, nebo jestliže soud použitím jiných slov vyjádří přesněji stejná práva a povinnosti, kterých se žalobce určitým a srozumitelným žalobním petitem domáhal (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum]). Soud zastává názor, že předmět daného řízení byl dostatečně vymezen již tím, že v posuzovaném případě šlo odstranění plotových sloupků, jejichž umístění mělo rušit žalobce ve výkonu práva z věcného břemen chůze a jízdy. Těmito údaji byl totiž žalobní požadavek žalobců jednoznačně identifikován. Odstraněním sloupků bude naplněn požadavek, aby se žalovaní zdrželi rušení výkonu práva z věcného břemene. Soud proto ve svém rozhodnutí z důvodu hospodárnosti a srozumitelnosti zpřesnil vyhovující výrok rozsudku tak, aby neobsahoval nadbytečné konstatování, že sloupky jsou zásahem do výkonu práva z věcného břemene jízdy a chůze, že brání v průjezdu a průchodu přes služebný pozemek a v příjezdu k pozemkům zapsaných na LV č. [hodnota].

99. Zcela nepřípadná je námitka žalovaných 1) a 3), že jelikož se žalobci odmítají podílet na údržbě služebného pozemku, jsou povinni se jeho užívání zdržet. Naznačená argumentace nemá oporu v zákoně, žalovaní ji totiž zakládají na nesprávné interpretaci § 1263 věty druhé o. z. Dotčené ustanovení nedopadá na situaci, kdy ze služebnosti oprávněná osoba (vlastník panující věci) nepřispívá na náklad na zachování a opravy služebné věci, nýbrž na situaci, kdy na náklad nepřispívá osoba služebností obtížená (vlastník služebné věci), užívá-li současně služebnou věc. Platí, že pokud by žalovaní, jakožto osoby ze služebnosti obtížené, služebnou věc užívali, ale odmítli se podílet na nákladu na její zachování a opravy, byly by povinné se užívání zatížené věci zdržet. Dotčené ustanovení totiž vychází z koncepce, dle které náklad na zachování a opravy zatížené věci nese zásadně oprávněný z osobní služebnosti, resp. vlastník panujícího pozemku v rámci pozemkové služebnosti. Povinný z osobní služebnosti, resp. vlastník služebné věci je povinen nést tyto náklady poměrně spolu s oprávněným, pokud služebnou věc užívá. Řečeno jinak, tyto náklady povinný ze služebnosti nenese pouze v případě, že služebnou věc vůbec neužívá. Pokud totiž služebná věc slouží pouze a výlučně oprávněné osobě, je spravedlivé, aby pouze tato oprávněná osoba nesla náklad na zachování a opravy věci (srov. Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2021, s. 1132-1134). S ustanovením § 1263 věty druhé o. z. zcela koresponduje § 1276 odst. 3 věta druhá o. z., zakládající vlastníkovi služebného pozemku přispívat k udržování cesty jen tehdy, pokud cestu rovněž užívá. Cituje-li žalovaná 1) v podání ze dne [datum] úryvek z knihy Věcná břemena v novém občanském zákoníku, pak obrat „povinný subjekt“ znamená vlastník služebné věci, nikoli oprávněný ze služebnosti.

100. Případnou není ani námitka, že požadavek žalobců na nerušené užívání služebné věci je z důvodu jejich neochoty podílem se na údržbě a opravách služebné věci, rozporný s dobrými mravy. [adresa] mravy lze definovat jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. 62/1997 časopisu Soudní judikatura). Soudu je dána v každém konkrétním případě možnost posoudit, zda výkon subjektivního práva je v souladu s dobrými mravy, a v případě, že tomu tak není, požadovanou ochranu odepřít. Není tedy vyloučeno, že i takový výkon práva, který odpovídá zákonu, může být shledán v rozporu s dobrými mravy a že mu proto bude soudem odepřena právní ochrana. Fungování systému psaného práva však je založeno zejména na důsledném dodržování pravidel vyplývajících z právních předpisů a korektiv dobrých mravů nesmí být na újmu principu právní jistoty a nesmí nepřiměřeně oslabovat subjektivní práva účastníků vyplývající z právních norem. Odmítnutí poskytnutí ochrany výkonu práva má dle názoru soudu místo jen ve výjimečných situacích, kdy k výkonu práva založeného zákonem dochází z jiných důvodů, než je dosažení hospodářských cílů či uspokojení jiných potřeb, kdy hlavní nebo alespoň převažující motivací je úmysl poškodit či znevýhodnit povinnou osobu (tzv. šikanózní výkon práva), případně kdy je zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak ve vztahu mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikovaný pod č. 5/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K tomu však v poměrech projednávané věci nedošlo. Plnění povinnosti žalobců nést náklady na opravu nebo údržbu služebné věci (§ 1263 věta první o. z.) je soudně vynutitelné (srov rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalovaná se může bránit žalobou na plnění, aby předmětnou opravu nebo udržovací práce žalobci uskutečnili. Nadto, pokud by žalobci služebnou věc řádně neudržovali, byli by povinni nahradit škodu, která by v důsledku porušení jejich povinnosti vznikla. Právní řád dává žalobkyni dostatečné prostředky ochrany před tvrzeným protiprávním (případně i amorálním) jednáním žalobců, je přitom zcela na ní, zda jich využije. Pokud se však rozhodne jich nevyužít, tj. bude tolerovat, že si žalobci případně počínají v rozporu s § 1263 věta první o. z., nemůže se současně dovolávat amorálnosti jednání žalobců, kteří se domáhají ochrany svého porušeného práva z věcného břemene. Výkon práva ze služebnosti, i za případně současného nepodílení se žalobců na udržování služebné věci, již jen z toho důvodu nevede k nepřijatelným důsledkům či jehož realizace by znamenala nepřiměřenou tvrdost, což by případně mohlo rozpor s dobrými mravy založit (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3542/20). Ochrana před rušením výkonu práva z věcného břemene je zákonným institutem a domoci se jí svědčí každému oprávněnému ze služebnosti. Dovolání se takové ochrany by se mohlo příčit dobrým mravům v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor osoby ze služebnosti povinné. Tvrzení, která k tomuto účelu poskytla žalovaná, však v žádném případě, a to ani tehdy, pokud by je žalovaná bez výjimky prokázala, takové výjimečné okolnosti nepředstavují. Navíc, žalovaná nemůže bránit žalobcům ve výkonu jejich práva z věcného břemene ani s odkazem na rezignaci žalobců podílet se na nákladech na opravu a údržbu služebné věci, tj. nemůže svůj protiprávní postup omluvit protiprávním postupem žalobců.

101. Pokud žalovaná argumentuje, že právo vyplývající z věcného břemene je omezováno nikoliv ze zavinění žalovaných, pak obecně platí, že vlastník služebního pozemku zásadně není povinen odstranit z cesty překážky, jež, nastavše bez jeho viny, stěžují výkon služebnosti jízdy (srov. rozhodnutí NS Československé republiky z [datum], Rv II 285/20 [SR 5/2014 s. 198]). K ničemu takovému však v projednávané věci nedošlo, když z provedeného dokazování vyplynulo toliko to, že řádnému výkonu práva z věcného břemen brání žalovaní, která předmětné sloupky umístili na pozemky a tento stav udržují.

102. K námitce žalované 1), že služebným pozemkem projel nákladní vůz, pročež sloupky nemohou rušit žalobce ve výkonu práva za služebnosti, soud konstatuje, že foto a video záznamy sice zachycují nákladní auto jedoucí po dotčené zpevněné cestě, avšak předně není zřejmé, o vozidlo jakých rozměrů se jedná, bez toho tím tudíž nelze jakkoli relevantně zpochybnit závěry znaleckého posudku operujícího s vlečkami i velkých nákladních vozidel, ale především, nikde není zachycen vjezd tohoto vozidla na pozemek žalobců, čemuž v případě velkých nákladních vozidel brání sloupek č. [hodnota].

103. Případným není ani argument žalované 1), že předmětná cesta nikdy nebyla určena pro užívání těžkou technikou, tudíž požadavek žalobců, aby ji takto mohli užívat, je neoprávněný. Dohoda o zřízení věcného břemene neobsahovala zákaz užívat cestu těžkou technikou, což by, s ohledem na závažnost dopadu takového způsobu užívání, obsahovala, pokud by zřizovatel chtěl tomu zamezit. Ostatně zřizovatel věcného břemene potvrdil, že sám užíval cestu těžkou technikou. Na překážku užívání účelové komunikace těžkou technikou není ani zákon, normující toliko účel jejího užívaní (viz § 7 zák. č. 13/1997 Sb.), nikoli typy vozidel, které po ní mohou jezdit.

104. Odkaz žalované 1) na pravidlo, dle kterého žaloba nemůže být úspěšná, pokud je právo vyplývající z věcného břemene omezováno nikoliv ze zavinění žalovaných, je nepřípadný. K omezení výkonu práva z věcného břemene došlo výlučně jednáním žalovaných 1) a 3). Žalobci se v řízení nedomáhají vyspravení povrchu cesty.

105. Přisvědčit nelze ani argumentu žalované 1), že služebný pozemek není místní komunikací nemusí tak splňovat technické normy místní komunikace, a to ani pokud se týká povrchu či šířky cesty tak, aby byla sjízdná jakýmikoliv vozidly. Na vymezení obsahu věcného břemene jízdy a chůze (tj. zda zahrnuje průjezd těžkou technikou) nemá vliv, zda je cesta místní komunikací ve smyslu zák. č. 13/1997 Sb. či nikoli. Žalovaná 1) přitom zcela přehlíží, že žalobci netvrdí, že jsou rušeni nevyhovujícím stavem cesty, nýbrž plotovými sloupky.

106. Na jednání dne [datum] žalovaní 1) a 3) přišli s tvrzením, že průběh faktické zpevněné cesty doznal změn od stavu panujícího v době zřízení věcného břemene. Reagovali tak na provedení důkazu znaleckým posudkem a zjištění znalcem učiněné ohledně průběhu zpevněné cesty nerespektujícího katastrální hranici služebného pozemku, proto jim soud poskytl poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a vyzval je k tvrzení, jakým způsobem se cesta změnila, a k navržení důkazů k jeho prokázání. V podání ze dne [datum] žalovaní uvedli, že žalobce 2) provedl neoprávněné terénní úpravy a na několika místech odbagroval část svahu v místech, kde nyní stojí sloupky č. [hodnota] a č. [hodnota], dále na tomto místě ze strany žalobce 2) došlo bez souhlasu příslušného správního orgánu k pokácení dřevin, kdy v důsledku těchto terénních úprav opakovaně dochází k sesuvům půdy a zatékání velkého množství vody na předmětnou příjezdovou cestu. Žalovaní ani přes poučení nesplnili svou povinnost tvrdit, jak konkrétně se změnil průběh zpevněné cesty. Prosté tvrzení o odbagrování části svahu nikterak nevypovídá o jakékoli změně průběhu zpevněné cesty. Žalovaní tvrzení, že došlo ke změně průběhu cesty nedoplnili o tvrzení, k jaké konkrétní změně v průběhu cesty došlo. Totéž platí i o tvrzeném pokácení dřevin, když není tvrzeno, jak se tato skutečnost projevila na faktickém průběhu cesty. Ani z fotografií, které k doplnění žalovaní předložili k prokázání stavu před odbagrováním, není patrné, že cesta jakkoli změnila svůj průběh vlivem odbagrování. Žalovaní tedy neunesli břemena tvrzení a důkazní stran tvrzení, že faktický průběh cesty doznal od doby zřízení věcného břemene změn vlivem jednání žalobců. Soud žalovaným opakované poučení dle § 118a o. s. ř. neposkytl, jelikož mohli předpokládat, že pokud nikterak nebudou tvrdit konkrétní změny na průběhu cesty, že svou povinnost tvrdit nesplní. Soud je povinen přihlížet ke všemu, co v řízení vyjde najevo. Pro úplnost soud doplňuje, že z provedených důkazů se podává, že k jakémusi terénnímu zásahu ze strany žalobců došlo, žalovaný 3) však na tuto skutečnost historicky upozorňoval vždy toliko v souvislosti se vznikem škody na jeho pozemcích, tj. návaly bahna a vody přes odbagrovaný terén, nikdy ne v souvislosti s rozšířením cesty, s tímto tvrzením přišel až v průběhu soudního řízení (viz body 16., 28., 29., 31.). Nadto, z provedeného dokazování bylo spolehlivě zjištěno, kudy cesta v roce [Anonymizováno] vedla a k jakým změnám na ní došlo. Pokud žalovaný 3) tvrdil, že k došlo k odbagrování svahu v místech, kde nyní stojí sloupky č. [hodnota] a [Anonymizováno], pak přehlíží, že právě i těmito sloupky přehradilo faktický průběh zpevněné cesty dle stavu z roku [Anonymizováno]. Nakonec, při porovnání stavu před umístěním sloupků dle fotografií předložených třetím žalovaným (viz bod 30.) a stavu nynějšího je patrné, že k nějaké drobné terénní úpravě v prostoru za sloupky směrem na pozemek [Anonymizováno]/[Anonymizováno] došlo, nikoli však, že by tato úprava měla jakýkoli vliv na vedení faktické cesty, ohledně čehož - soud znovu opakuje - žalovaní žádný konkrétní vliv netvrdili.

107. Při zvažování důvodnosti žalobního požadavku na odstranění sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno] se soud řídil následujícími úvahami. Na jedné straně nelze přehlédnout skutečnosti svědčící ve prospěch závěru o důvodnosti odstranění sloupků. Těmi jsou specifické místní podmínky vedení zpevněné cesty (mírné levotočivé stoupání, po pravé straně zčásti lemované vegetací, nejedná se o místní komunikaci, nýbrž toliko účelovou komunikaci, čemuž odpovídá i její stav, kdy je zpevněná pouze betonovou drtí s nikoli zcela jasně vymezenými zpevněnými okraji), které způsobují, že vozidla jedoucí tímto úsekem se musí pohybovat toliko omezenou rychlostí (dle názoru znalce zvažovaná rychlost 5km/hod), jež vedenou k úsudku, že umístění sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno] sice mimo faktickou cestu, ale k její hranici, je další okolností ztěžující průjezd jíž tak bez opatrnosti neprůjezdného úseku cesty. Ze svědecké výpovědi [právnická osoba]. vyplynulo, že v někde prostoru levotočivé stoupající zatáčky u sloupku č. [hodnota] se byly vyježděné koleje i mimo zpevněnou komunikaci. Na druhou stranu vlastníkovi věcným břemenem práva jízdy zatíženého pozemku nelze upřít právo na pozemku provádět úpravy. O neoprávněný zásah do věcného břemene nepůjde, pakliže takové úpravy nepovedou k podstatnému ztížení či znemožnění výkonu práva jízdy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] či rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum]). Při posouzení, zda jde o opatření zamezující či podstatně ztěžující výkon služebnosti, je třeba přihlédnout k veškerým relevantním okolnostem případu.

108. Z provedeného dokazování vyplynulo, že ačkoli jsou zmíněné sloupky umístěny na služebném pozemku, nezasahují do plochy faktické zpevněné cesty vedoucí po služebném pozemku (a pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]). [adresa] poznatkem byl výstup znaleckého zkoumání znalce [tituly před jménem] [jméno FO], dle kterého sloupky nebrání průjezdu cesty jakýmkoli uvažovaným typem vozidla, pouze tento průjezd omezují tím, že řidič vozidla musí dbát zvýšené opatrnosti při průjezdu. Z přílohy znaleckého posudku, konkrétně z naznačených vlečných křivek plyne, že pokud řidič jakéhokoli vozidla bude respektovat průběh zpevněné cesty, tento úsek projede plynule bez potřeby manévrování. Ze znalcem změřených vzdáleností sloupků od protilehlého okraje zpevněné cesty vyplývá, že u sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno] je zachována dostatečná šíře koridoru k průjezdu nejširších znalcem uvažovaných vozidel, a to i s rezervou pro bezpečný odstup vozidla od překážky v délce 25 cm na každé straně (s výjimkou sloupku č. [hodnota], u kterého činí rezerva celkem [hodnota] cm namísto 50 cm). Cesta na služebném pozemku a pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jak správně poznamenávají žalovaní 1) a 3), však není místní komunikací ve smyslu § 6 zákona č. 13/1997 Sb., zákona o pozemních komunikací. Dle názoru soudu je pozemní komunikací (§ 2 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb.), avšak toliko účelovou komunikaci ve smyslu § 7 zák. č. 13/1997 Sb. (bez ohledu na to, zda dle vůle žalovaných veřejně či neveřejně přístupnou), sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi. Vlastníkovi účelové komunikace mimo jiné není zákonem č. 13/1997 Sb. uložena povinnost udržovat účelovou komunikaci a provádět s tím spojenou údržbu a opravy v intenzitě dle zákona o pozemních komunikacích (viz § 9 odst. 3 a § 27, jež tuto povinnost zakotvují toliko vlastníkům dálnic, silnic, místních komunikací a chodníků; to samozřejmě nevylučuje občanskoprávní odpovědnost za stav účelové cesty). Z uvedeného plyne, a v tomto ohledu je třeba přisvědčit žalovaným 1) a 3), že na účelovou komunikaci nelze klást tytéž stavebně technické požadavky jako na ostatní pozemní komunikace. Pokud jde o minimální odstup 25 cm od pevné překážky, pak je znalec jej dovodil z technické normy, patrně jím užité ČSN 73 6110 týkající se projektování místních komunikací. Ta však při stanovení onoho odstupu počítá s dovolenou rychlostí 30 km/h, což je rychlost v poměrech služebného pozemku zcela nereálná. Dle znalce je rychlost průjezdu vozidla po cestě pouhých 5 km za hodinu s i bez umístěných sloupků. Tomu odpovídá i zjištění při místním šetření, kdy úsek cesty u sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno] není dle názoru soudu ve stavu, kdy by jej bylo možné bez náležité opatrnosti a výrazného snížení rychlosti projet, a to ani bez sloupků. Soud dospěl k jednak závěru, že v poměrech projednávané věci převažuje ochrana výkonu vlastnického práva žalovaných, jednak že sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno] podstatně neomezují, ani neznemožňují výkon práva z věcného břemene. Je možné, že k jistému omezení průjezdnosti služebného pozemku došlo minimálně umístěním sloupku č. [hodnota]. Jak svědek vypověděl, v dotčené zatáčce byly vyježděné koleje i mimo cestu. Jednak však z výpovědi svědka nevyplynulo, na jaké straně cesty byly koleje vyježděné, jednak z dokazování nevyplynulo, že by sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno] tvořily podstatnou překážku v průjezdu vozidel, budou-li respektovat vedení zpevněné cesty. Proto soud toto omezení nevyhodnotil jako podstatně ztěžující či znemožňující výkonu práva jízdy. S ohledem na uvedené soud žalobu v části, v níž se žalobci domáhali odstranění sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno], zamítl (výrok II.).

109. V případě sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno] pak nemůže být o zneužití práva řeč, jelikož, ač pochybném důvodu jejich osazení svědčí řada argumentů obsažených shora (viz body 96. a 97.), jejich umístěním není žalobcům působena újma, když i ta největší zvažovaná vozidla mohou přes umístěné plotové sloupky cestu bezpečně (se zachováním bezpečné vzdálenosti) projet, tj. sloupky nikterak podstatně neomezují právo žalobců z věcného břemene.

110. Pokud jde o sloupek č. [hodnota], pak z provedeného dokazování vyplynulo, že je umístěn na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jenž je ve vlastnictví třetí osoby. Plotový sloupek je jakožto výsledek určité stavební činnosti, bezpochyby stavbou (k pojmu „stavba“ viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]; k plotu jakožto stavbě viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), neboť je s pozemkem pevně spojen (zabetonován do země), a jako takový je jednak součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], na němž byl vybudován (§ 506 odst. 1 o. z.), jednak stavbou připadající vlastníkovi pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (§ 1084 odst. 1 o. z.). Žalovaný 3), ačkoli dotčený cizí pozemek osadil sloupkem č. [hodnota] protiprávně (resp. nebylo tvrzeno že by tak byl oprávněn učinit; samotný účel stavby plotu, tedy oddělení a ohraničení pozemků, nemůže změnit skutečnost, že stavbou došlo k neoprávněnému zásahu do vlastnického práva jiného vlastníka viz shora zmiňovaný rozsudek NS sp. zn. [spisová značka]), nadále není vlastníkem sloupku, ani osobou oprávněnou s ním jakkoli nakládat, tj. ani jej odstranit, má postavení toliko postavení nepřikázaného jednatele (§ 1084 odst. 2 věta druhá o. z.). Právo žalobců odpovídající věcnému břemeni aktuálně není rušeno žalovaným 3), ale pozemkem parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], resp. stavbou, jež je jeho součástí, odpovědnou osobou je pak vlastník dotčeného pozemku. Ačkoli žalobci mají pozemek v užívání na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum], žalobou se domáhali ochrany před rušením práva odpovídajícího věcnému břemeni, jež však tíží toliko služebný pozemek, nikoli posesorní ochrany držby pozemku, který užívají z titulu nájmu (§ 1003 a násl. o. z.). Žalobci se nemohou se prostřednictvím ochrany věcného břemene před zásahy na služebném pozemku, domáhat odstranění překážky, jež je součástí pozemku, ke kterému se věcné břemeno nevztahuje a který tudíž nemají právo užívat z titulu věcného břemene, a už vůbec ne proti žalovaným, kteří nejsou vlastníky ani dotčené překážky, ani pozemku. Pokud by soud za dané situace nařídil žalovaným odstranit sloupek č. [hodnota], v zásadě by tím nepřímo musel uložit povinnost vlastníkovi pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] strpět, aby žalovaní na jeho pozemku prováděli stavební práce. Soud dodává, že již nyní nebrání žalobcům nic v tom, aby se souhlasem vlastníka pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] sloupek č. [hodnota] svépomocí odstranili. S ohledem na uvedené soud žalobu v části, v níž se žalobci domáhali odstranění sloupků č. [hodnota], zamítl (výrok II.).

111. Pro úplnost soud podotýká, že zneužitím práva není umístění sloupku č. [hodnota]. Aby zneužití práva přicházelo do úvahu, musí se jednat o výkon práva, který formálně odpovídá zákonu. Osazení sloupku č. [hodnota] na cizí pozemek je však protiprávním jedním žalovaného 3), nikoli zneužitím výkonu jinak přináležejícího práva. S ohledem na uvedené soud žalobu zamítl v části, v níž se žalobci domáhali odstranění plotových sloupků č. [hodnota]-[Anonymizováno] a č. [hodnota] (výrok II.)

112. Při rozhodování o nákladové povinnosti se soud řídil následujícími úvahami. Základní zásadou při rozhodování o náhradě nákladů řízení je zásada úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Tento princip je dle názoru soudu plně aplikovatelný i v řízení o zdržení se rušení výkonu práva z věcného břemene. Žalobci byly v řízení úspěšní toliko částečně, když se domáhali uložení povinnosti žalovaným zdržet se rušeních výkonu jejich práva z věcného břemen chůze a jízdy dvanácti plotovými sloupky, uspěly však s požadavkem na odstranění toliko šesti sloupků. S ohledem na částečný úspěch žalobců dospěl soud za aplikace § 142 odst. 2 o. s. ř. k závěru, že mají právo na náhradu 50 % nákladů, které v řízení při obraně svého porušeného práva účelně vynaložili.

113. Soud v poměrech projednávané věci neaplikoval § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť na znaleckém posudku záviselo primárně posouzení základu nároku, tj. zda je žalobcům bráněno v jízdě služebným pozemkem, zda je dán nárok na odstranění sloupků (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), byť posudek zodpovídal i otázku, které sloupky a jak právo jízdy omezují.

114. Žalovaným 1) a 3) však soud náhradu nákladů řízení, na kterou by jinak měli dle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo, nepřiznal z důvodu aplikace § 150 o. s. ř. Důvody zvláštního zřetele pro takový postup spatřuje soud v následujícím. Primárně bylo shledáno, že žalovaní 1) a 3) významně ruší právo žalobců z věcného břemene užívat služebný pozemek k jízdě, byli to tedy žalovaní, kteří svým přístupem zavdali důvod k zahájení soudního řízení, žalovaní 1) a 3) po celou dobu své účasti v řízení nevykázali jakoukoli snahu pokusit se o smírné řešení věci, to naopak výslovně odmítali. Návrh žalovaných prezentovaný na jednání dne [datum] k uzavření smíru zahrnujícího odstranění toliko sloupků č. [hodnota] a [Anonymizováno] soud v žádném případě nepovažuje za konstruktivní. V případě těchto dvou sloupků sice jde o sloupky, které nejpodstatněji omezují (v případě některých vozidel znemožňují) výkon práva užívat dotčenou cestu. Avšak jelikož nebyly současně ochotni odstranit sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno], které rovněž výkonu práva žalobců podstatně omezují, jak vyplynulo ze znaleckého posudku, který byl žalovaným v té době již znám, muselo jim být nadevše zřejmé, že žalobci na takový smír nepřistoupí, neboť by neznamenal ukončení podstatného rušení výkonu jejich práva z věcného břemene ze strany žalovaných. Postoj žalovaného 3) plyne i z toho, že když byl soudem konfrontován se zjištěním, že sloupek č. [hodnota] postavil na cizím pozemku, lakonicky odvětil, že jej pouze posune do služebného pozemku, tedy do faktické cesty, ačkoli již bylo postaveno najisto, že sloupek již ve stávající poloze omezuje žalobce v užívání cesty. Neochotu žalovaných podílet se na smírném řešení věci soud dovozuje i z toho, že ač účastníkům po projednání s jejich zástupci nařídil setkání s mediátorem, žalovaná 1) [tehdy ještě žalovaný 3) nebyl účastníkem řízení] se sice k mediátorovi dostavila, avšak dle sdělení mediátora ze dne [datum] nebyla mediace zahájena z důvodu na straně žalované 1) [žalovaný 2) od počátku nárok uznával, jeho účast na mediaci proto byla zbytečná]. Když se soud pokoušel zjistit bližší informace o provedeném pokusu o mediaci, zástupkyně žalovaných 1) a 3) odmítla mediátora zprostit mlčenlivosti. Byť, jak správně podotkla, je to jejich právem, je zjevné, že k odmítnutí došlo ve snaze jakkoli blíže nevyjevovat průběh setkání u mediátora. Žalobci naopak v průběhu řízení prokázali vůli ke smírnému a kompromisnímu řešení, když ačkoli znalec dospěl k závěru, že sloupky č. [hodnota]-[Anonymizováno] je určitým způsobem omezují ve výkonu práva z věcného břemene, byli ochotni se vzdát požadavku na jejich odstranění. Přehlédnout dále nelze, že sloupky vybudoval žalovaný 3) se souhlasem žalované 1), tehdy spoluvlastnicí vlastnicí pozemku. Mimořádnou okolností je dále závěr, že žalovaný 3) zneužil výkon svého práva, jeho jednání mělo vůči žalobcům povahu šikany (viz shora).

115. Náklady žalobců sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů na zastoupení advokátem, tj. z odměny určené dle § 6 odst. 1, § 7 bod 4., § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), j) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „a.t.“, při tarifní hodnotě [částka] za devět úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, sepis návrhu na vydání předběžného opatření ve věci [spisová značka], sepis žaloby, účast na přípravném jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny, účast na jednání dne [datum], spojené s místním šetřením, přesahující dvě hodiny, vyjádření ze dne [datum]) po [částka] za každého žalobce za jeden společný úkon ([částka] snížených o 20 % dle § 12 odst. 4 a. t.), a jeden půl úkon podle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. [vyjádření k odvolání žalovaných 1) a 3) proti usnesení o znalečném] ve výši [částka] za každého žalobce za jeden společný úkon, tj. na odměně celkem [částka], a z náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 2 a. t. za deset úkonu po [částka], tj. celkem [částka], žalobci vynaložili na nákladech řízení celkem [částka], z čehož 50 % činí [částka].

116. Soud v souladu s § 145 o. s. ř. rozhodl o náhradě nákladů řízení o vydání předběžného opatření vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobci se jím domáhali uložení povinnosti žalovaným 1) a 2) zdržet se zásahů do výkonu práva z věcného břemene jízdy a chůze po služebném pozemku a odstranit vystavěné překážky, mimo jiné sloupky v horní částí pozemku č. [hodnota] a 11, tj. sloupky, jejichž odstranění se žalobci s úspěchem domohli v nyní projednávané věci. Soud náhradu přiznal žalobcům, kterým v řízení o věci samé vzniklo právo na náhradu nákladů řízení podle § 142. Okolnost, zda návrhu na nařízení předběžného opatření bylo vyhověno, či zda bylo vykonáno, je zde bezvýznamná.

117. Soud žalobcům nepřiznal náhradu nákladů za následující úkony právní služby: podání ze dne [datum], jímž žalobci toliko odstraňovali vady žaloby (viz usnesení č.j. [spisová značka] ze dne [datum]), neboť nic nebránilo žalobcům podat bezvadnou žalobu; podání ze dne [datum], jímž žalobci reagovali na poučovací povinnost dle § 118a o. s. ř. (doplnění žaloby v návaznosti na poučení bylo zapříčiněno neřádným plněním povinností tvrdit a prokazovat v žalobě; žalobci měli povinnost sdělit veškeré rozhodné skutečnosti již v žalobě); podání ze dne [datum], jímž žalobci reagovali na poučovací povinnost dle § 118a o. s. ř. (doplnění žaloby v návaznosti na poučení bylo zapříčiněno neřádným plněním povinností tvrdit a prokazovat; žalobci měli tvrdit okolnosti a stav panující na služebném pozemku a navrhnout důkazy k jejich prokázání již v žalobě); podání ze dne [datum] (neboť jím žalobci toliko konkretizovali nedostatečný důkazní návrh a žádali o doplnění znaleckého posudku o zodpovězení otázky, jež nesouvisela s předmětem řízení). Soud naopak přiznal náhradu nákladů za úkon právní služby - vyjádření žalobců ze dne [datum] reagující na vyjádření žalovaných, neboť se nejednalo o prostou repliku, neobsahující nové skutečnosti. Žalobci reagovali na dodatečné tvrzení žalovaných o rozhodné skutečnosti, že odbagrováním došlo ke změně cesty. K jejich újmě tudíž nelze přičítat, že tuto svou argumentaci nevyložili již v narační části žaloby.

118. Ačkoli žalobci nezaslali žalovaným předžalobní výzvu, podle absence předžalobní výzvy není důvodem pro odepření náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný ani po doručení žaloby dluh nesplní, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik. Jestliže totiž dlužník není ochoten či schopen existující dluh ve lhůtě dle § 142a odst. 1 zaplatit, není dán důvod sankcionovat pochybení věřitele, neodeslal-li budoucímu žalovanému výzvu k plnění (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). V poměrech projednávané věci je nade vší pochybnost, že i kdyby žalobci žalovaným zaslali předžalobní výzvu, k odstranění, byť jen některých sloupků by nedošlo, žalovaní 1) a 3) po celou dobu řízení odmítali odstranit kterýkoli ze sloupků, když teprve po výsledcích znaleckého dokazování vyjádřili ochotu odstranit toliko dva sloupky, ačkoli bylo zjištěno, že i další sloupky podstatně omezují žalobce. Zaslání předžalobní výzvy by bylo toliko formalitou bez jakéhokoli reálného přínosu pro řešení sporu.

119. Ve vztahu mezi žalovaným 2) a žalobci soud rozhodl za užití § 142 odst. 2 o. s. ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobci byly úspěšní s nárokem na odstranění šesti sloupků, naproti tomu u zbylých šesti sloupků úspěšní nebyly. Nad rámec uvedeného, jak bylo uvedeno shora, soud by považoval za krajně nespravedlivé, aby byl žalovaný 2) zatěžován jakoukoli nákladovou povinností vůči žalobcům. Žalovaný 2) se na umístění sloupků nijak nepodílel, od počátku soudního řízení uznával požadavek žalobců na jejich odstranění.

120. V průběhu řízení vznikly státu náklady, když zaplatil znalci [tituly před jménem] [jméno FO], jenž byl v řízení ustanoven k vyhotovení znaleckého posudku usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], znalečné ve výši [částka] na základě usnesení okresního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Stát má v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Byť v projednávané věci nelze aplikovat § 142 odst. 3 o. s. ř., je zjevné, že znalecký posudek zásadním způsobem přispěl ke zjištění, že žalovaní ruší výkon práva žalobců z věcného břemene. Ačkoli byli žalobci v řízení částečně neúspěšní, soud za užití § 150 o. s. ř. dospěl k závěru, že je namístě, aby náklady spojené se znaleckým posudkem nesli toliko žalovaní 1) a 3) [k odůvodnění blíže viz bod 114.].

121. O platební povinnosti bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 věty před středníkem zák. č. 99/1963 Sb., jelikož pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod. Soud zvažoval stanovení delší pariční lhůty s ohledem na to, že žalovaný 3) sloupky do země nechal zabetonovat. Žalovaní však v řízení neuvedli jakékoli důvody, ze kterých by vyplývalo, že nebudou schopni uložené plnění splnit v zákonné třídenní lhůtě, jednak jakékoli důvody, že tak budou schopni učinit ve lhůtě delší. Ostatně možný závěr o důvodnosti žalobního nároku k odstranění alespoň části sloupků v řízení vyplynul již ze znaleckého posudku. Žalovaní tedy měli dost času se na odstranění připravit. Samotná nutnost provedení určité stavebně technické činnosti vedoucí k odstranění stavby bez dalšího nemůže znamenat prodloužení pariční lhůty, zvlášť nejedná-li se o odstranění stavby jakkoli rozsáhlé či technicky složité.