76 C 34/2023 - 35

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Šindelářovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] za účasti: [Anonymizováno] a.s., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu [Anonymizováno] Katastrální pracoviště [Anonymizováno], ze dne [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno], takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Katastrálního úřadu [Anonymizováno] Katastrální pracoviště [adresa], ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], se nahrazuje takto: povoluje se vklad vlastnického práva [jméno FO][Datum narození zainteresované osoby 0/0], trvale bytem [adresa], [adresa], k podílu o velikosti 1/6 na pozemku parc. č. [Anonymizováno], trvalý travní porost, o výměře 449 m2, zemědělský půdní fond, v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaném na LV č. [hodnota] a k podílu o velikosti 1/4 na stavbě bez čp/če stojící na pozemku pč. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaném na LV č. [hodnota], to vše v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem [Anonymizováno] Katastrální pracoviště [adresa].

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se návrhem doručeným Krajskému soudu v Praze dne [datum] domáhá nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu [Anonymizováno] Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „správní orgán“), ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] kterým byl zamítnut návrh na vklad vlastnického práva žalobce k podílu o velikosti 1/6 na pozemku parc. č. [Anonymizováno] trvalý travní porost, o výměře 449 m2, zemědělský půdní fond, v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaném na LV č. [hodnota] a k podílu o velikosti 1/4 na stavbě bez čp/če stojící na pozemku pč. st. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaném na LV č. [hodnota], to vše v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem [Anonymizováno] Katastrální pracoviště [adresa] na základě smlouvy ze dne [datum], když dle správního orgánu nelze navrhovaný vklad vlastnického práva provést, neboť v uvedené smlouvě je uvedena kupní cena ve shodné výši a její úhrada shodně jako ve smlouvě ze dne [datum] a tato kupní cena nemůže obsahovat i cenu dodatečně prodávaných nemovitostí jež jsou předmětem smlouvy ze dne [datum], tedy kupní cena není v předložené kupní smlouvě jednoznačně určena.

2. Žalobce má na rozdíl od správního orgánu za to, že kupní cena za prodávané nemovitosti je v předložené kupní smlouvě zcela jednoznačně určena a nic nebrání povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobce. Žalobce odkázal na aktuální právní úpravu a judikaturu - zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), zákon č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3507/2021 ze dne 29. 3. 2022.

3. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2024, č. j. 76 C 34/2023-15 byl správní orgán v souladu s § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyzván, zda bude v řízení uplatňovat procesní práva, tento se v dané lhůtě vyjádřil podáním ze dne [datum] tak, že práva podle § 250c odst. 2 o. s. ř. uplatňuje a k podané žalobě uvedl, že přezkoumal v rámci řízení o povolení vkladu návrh na vklad a kupní smlouvu a v souladu s § 17 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona dospěl k závěru, že předložená vkladová listina (kupní smlouva) nesplňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru nemovitostí. Správní orgán tak má za to, že byly splněny všechny procesně-právní a hmotně-právní zákonné podmínky pro vydání napadeného rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, včetně zákonem stanovených náležitostí. Součástí podání je rekapitulace vkladového řízení a odůvodnění napadeného zamítavého rozhodnutí.

4. Usnesením Krajského soud v Praze ze dne 3. 4. 2024, č. j. 76 C 34/2023-19 byl v souladu s § 250d odst. 1 o. s. ř. účastník řízení vyrozuměn, že se ve lhůtě 15 dnů může písemně vyjádřit ve věci samé k žalobě, která byla k vyrozumění soudu připojena. Účastník nijak nereagoval.

5. Ve věci bylo nařízeno soudní jednání na den [datum], ke kterému se dostavil pouze žalobce (se svým právním zástupcem), účastník ani právní orgán se přes řádné doručení předvolání do jejich datových schránek k nařízenému jednání bez omluvy či žádosti o odročení jednání nedostavili. Soud proto postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 245 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti.

6. Z listin, jež jsou součástí soudního a správního spisu, soud zjistil (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř.), že: - napadeným rozhodnutím správního orgánu byl zamítnut návrh vklad vzniku vlastnictví k předmětným nemovitostem na základě kupní smlouvy ze dne [datum], a to z důvodu, že kupní cena není v předložené kupní smlouvě jednoznačně určena, když kupní cena ve výši 606 882 Kč, vč. způsobu její úhrady, je uvedena v kupní smlouvě ze dne [datum], tato kupní cena tedy nemůže obsahovat i cenu dodatečně prodávaných předmětných nemovitostí, kupní cena je podstatnou a nezbytnou částí kupní smlouvy a katastrální úřad je povinen evidovat cenové údaje v souladu s katastrálním zákonem, kdy cenovým údajem se podle katastrální vyhlášky rozumí údaj o dosažené kupní ceně nemovitosti nebo skupiny nemovitostí, v tomto případě tedy vkladová listina (kupní smlouva) nesplňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru dle katastrálního zákona; - čestným prohlášením ze dne [datum] účastník potvrdil, že účastníci nejprve uzavřeli kupní smlouvu ze dne [datum], kterou byl převeden soubor (deseti) nemovitostí za celkovou kupní cenu ve výši 606 882 Kč z žalobce na účastníka, následně uzavřeli kupní smlouvu ze dne [datum] v rámci realizace práva zpětné koupě podle smlouvy ze dne [datum], kterou došlo k převodu (osmi) nemovitostí specifikovaných v kupní smlouvě ze dne [datum] a kupní smlouvu ze dne [datum] v rámci realizace zpětné koupě podle smlouvy ze dne [datum], kterou došlo k převodu (zbylých dvou) předmětných nemovitostí, účastník dále potvrdil, že žalobce uhradil kupní cenu v čestném prohlášení uvedených (deseti) nemovitostí v rámci celkové částky ve výši 606 882 Kč; - kupní smlouvou ze dne [datum] došlo k převodu předmětných (dvou) nemovitostí z účastníka (coby prodávajícího) na žalobce (coby kupujícího), preambule kupní smlouvy obsahuje prohlášení, že strany smlouvy nejprve dne [datum] uzavřeli kupní smlouvu s výhradou zpětné koupě, kdy kupující prostřednictvím této kupní smlouvy realizuje takto sjednané právo zpětné koupě, obsahem článku I. kupní smlouvy je mj. prohlášení účastníka, že je vlastníkem předmětných nemovitostí na základě kupní smlouvy s výhradou zpětné koupě ze dne [datum], článek IV. kupní smlouvy obsahuje ujednání týkající se kupní ceny a způsobu jejího uhrazení, tedy že smluvní strany se v kupní smlouvě s výhradou zpětné koupě ze dne [datum] dohodli na kupní ceně v celkové výši 606 882 Kč za soubor nemovitostí, tento soubor nemovitostí obsahuje předmětné nemovitosti a dále nemovitosti, jenž jsou specifikovány v kupní smlouvě ze dne [datum], kupní cena za tento soubor nemovitostí je konečná, dále smluvní strany prohlásili, že ke dni uzavření této kupní smlouvy kupující celkovou kupní cenu ve výši 606 882 Kč uhradil na bankovní účet prodávajícího, smlouva obsahuje úředně ověřené podpisy smluvních stran; - kupní smlouvou ze dne [datum] došlo k převodu (osmi) nemovitostí: podíl o velikosti na pozemku p.č. St. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 814 m2, jehož součástí je stavba [adresa], č.p. [Anonymizováno], bydlení stojící na pozemku p.č. St. [Anonymizováno], podíl o velikosti na pozemku p.č. St. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 840 m2, na pozemku stojí stavba bez čp/če, zem.stav, LV [Anonymizováno], podíl o velikosti na pozemku p.č. [Anonymizováno], zahrada, o výměře 1147 m2, zemědělský půdní fond, podíl o velikosti na pozemku p.č. [Anonymizováno], trvalý travní porost, o výměře 2141 m2, zemědělský půdní fond, podíl o velikosti na pozemku p.č. [Anonymizováno], trvalý travní porost, o výměře 760 m2, zemědělský půdní fond, podíl o velikosti na pozemku p.č. [Anonymizováno] ostatní plocha, jiná plocha, o výměře 20 m2, podíl o velikosti na pozemku p.č. [Anonymizováno], ostatní plocha, neplodná půda, o výměře 946 m2, podíl o velikosti na pozemku p.č. [Anonymizováno] trvalý travní porost, o výměře 4039 m2, zemědělský půdní fond, to vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa] – z účastníka (coby prodávajícího) na žalobce (coby kupujícího), že strany smlouvy nejprve dne [datum] uzavřeli kupní smlouvu s výhradou zpětné koupě, kdy kupující prostřednictvím této kupní smlouvy realizuje takto sjednané právo zpětné koupě, obsahem článku I. kupní smlouvy je mj. prohlášení účastníka, že je vlastníkem specifikovaných nemovitostí na základě kupní smlouvy s výhradou zpětné koupě ze dne [datum], článek IV. kupní smlouvy obsahuje ujednání týkající se kupní ceny a způsobu jejího uhrazení, tedy že smluvní strany se v kupní smlouvě s výhradou zpětné koupě ze dne [datum] dohodli na kupní ceně v celkové výši 606 882 Kč za soubor nemovitostí, kupní cena za tento soubor nemovitostí je konečná, dále smluvní strany prohlásili, že ke dni uzavření této kupní smlouvy kupující celkovou kupní cenu ve výši 606 882 Kč uhradil na bankovní účet prodávajícího, smlouva obsahuje úředně ověřené podpisy smluvních stran; - kupní smlouvou ze dne [datum] došlo k převodu nemovitostí specifikovaných v kupní smlouvě ze dne [datum] včetně nemovitostí, jichž se tato žaloba týká, z žalobce (coby prodávajícího) na účastníka (coby kupujícího), za tento soubor (deseti) nemovitostí, jež strany smlouvy samy zkráceně označují „dále též rovněž jen jako „Nemovitosti““, si strany smlouvy ujednaly celkovou kupní cenu ve výši 606 882 Kč, v článku V. kupní smlouvy je sjednána výhrada práva zpětné koupě, jenž obsahuje mj. ujednání, že v případě uplatnění výhrady zpětné koupě je kupující povinen vrátit „Nemovitosti“ a prodávající je povinen vrátit straně kupující „kupní cenu za Nemovitosti“; - na LV č. [hodnota] a č. [hodnota] jsou zapsány předmětné nemovitosti, jejichž vlastníkem je účastník, výhrada zpětné koupě na základě kupní smlouvy ze dne [datum] ve prospěch žalobce byla do katastru nemovitostí k uvedeným LV zapsána.

7. Soud z dalších listin nevycházel, případně návrhy na doplnění dokazování zamítnul, neboť pro rozhodnutí ve věci jsou výše uvedené listiny dostačujícím podkladem, když jedinou spornou otázkou je, zda na základě kupní smlouvy ze dne [datum] do katastru nemovitostí vlastnické právo žalobce zapsat lze či nikoli.

8. Na základě shora provedených důkazů soud zjistil následující skutkový a právní stav:

9. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

10. Podle § 245 o. s. ř. není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.

11. Podle § 246 odst. 1 o. s. ř. k návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

12. Podle § 250a odst. 1 o. s. ř. účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.

13. Podle § 18 odst. 5 katastrálního zákona není proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

14. Podle § 17 odst. 1 katastrálního zákona platí, že ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

15. Podle § 17 odst. 5 katastrálního zákona skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 přezkoumává katastrální úřad na základě listin předložených účastníky, popřípadě soudem nebo soudním exekutorem ke vkladovému řízení, dosavadních zápisů v katastru a na základě údajů ze základních registrů, z agendového informačního systému evidence obyvatel a z agendového informačního systému cizinců a dále na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a dalšími účastníky vkladového řízení poté, co obdrží od katastrálního úřadu informaci podle § 16 odst.

1. Tyto skutečnosti katastrální úřad zkoumá podle stavu, jaký tu byl v okamžiku podání návrhu na vklad.

16. Podle § 4 odst. 1 písm. c) katastrálního zákona katastr obsahuje cenové údaje, údaje pro daňové účely a údaje umožňující propojení s jinými informačními systémy, které mají vztah k obsahu katastru.

17. Podle § 24 odst. 1 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální vyhláška“), cenový údaj je údaj o dosažené kupní ceně nemovitosti nebo skupiny nemovitostí.

18. Podle § 24 odst. 2 písm. a) katastrální vyhlášky se cenový údaj vede pro skupinu nemovitostí, které byly nabyty na základě téže kupní smlouvy.

19. Podle § 24 odst. 4 katastrální vyhlášky se cenový údaj nevede, pokud je v listině vyjádřen jiným způsobem než konkrétní částkou v penězích nebo pokud jsou části kupní ceny uvedeny v různých měnách.

20. Podle § 2080 o. z. je kupní cena ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení.

21. Podle § 2131 o. z. se v ostatním na smlouvu o koupi nemovité věci použijí přiměřeně ustanovení o koupi movitých věcí.

22. Podle § 2135 odst. 1 o. z. z ujednání o výhradě zpětné koupě vzniká kupujícímu povinnost převést na požádání věc prodávajícímu za úplatu zpět. Kupující vrátí prodávajícímu věc v nezhoršeném stavu a prodávající vrátí kupujícímu kupní cenu; tím jsou vyrovnány i užitky z peněz a plody z věci snad vytěžené.

23. Podle komentářové literatury doručením žádosti prodávajícího se mezi stranami realizuje nová kupní smlouva s obrácenými rolemi – zpětná koupě. Tato druhá kupní smlouva se považuje za novou smlouvu podmíněnou odkládací podmínkou (např. rak. OGH 3 Ob 482/56 a též RS0024137); nová koupě se opírá o kupní smlouvu původní, resp. v ní sjednanou výhradu, a její následné uplatnění. Na straně kupujícího se přijetí či souhlas s žádostí nevyžaduje. Mezi stranami dochází k plnění z nové koupě, úhradě kupní ceny, vrácení věci a k vypořádání nákladů vynaložených na věc a případných změn v hodnotě věci. Po uplatnění práva je kupující povinen vydat věc prodávajícímu (arg. „vrátí věc“). Vrácení věci zahrnuje získání dispozice s věcí (vydání, vyklizení nemovitosti) i znovunabytí vlastnického práva prodávajícím. Vlastnické právo k movité věci, při absenci jiného ujednání, získá prodávající zpět již uplatněním výhrady (§ 1099); u druhově určených k nabytí vlastnictví dojde jejich oddělením (§ 1101). U nemovitostí získá prodávající vlastnictví až zápisem v KN (§ 1105). Výraz převést je v kontextu § 2135 třeba vykládat jen jako vrácení; nejde tedy o zvláštní způsob nabytí vlastnictví a odchylku od § 2079 odst.

1. Prodávající poskytne kupujícímu úplatu – zaplatí kupní cenu z nové kupní smlouvy vzniklé uplatněním práva. Kupní cena je sjednána v ujednání o zpětné koupi; není-li nová cena zvláštně sjednána, vrátí se původní kupní cena. Dohoda může stanovit i způsob určení kupní ceny (znaleckým posudkem, podle hodnoty věci v době nového prodeje apod.). Nebyla-li původní kupní cena zcela splacena (prodlení kupujícího, plnění ve splátkách apod.), dá se z formulace zákona „vrátí kupujícímu kupní cenu“ dovozovat, že prodávající uhradí jen část již zaplacenou, aniž by musel činit právní jednání směřující k započtení. (viz [Převedení věci zpět]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 23.)

24. Soud předně dospěl k závěru, že žaloba je podána osobami oprávněnými, včas a je přípustná, takže nejsou splněny podmínky pro její odmítnutí. S ohledem na uvedené soud přistoupil k meritornímu projednání žaloby, přitom vyšel z dále uvedených východisek.

25. V řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, podle části páté občanského soudního řádu nejde o přezkum správnosti rozhodnutí a jeho procesního postupu, ale o nové projednání a meritorní rozhodnutí věci, o níž podle zákona dříve rozhodl tento správní orgán. Projednání téhož sporu nebo jiné právní věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem, soudem v občanském soudním řízení nepředstavuje způsob přezkoumání správnosti (zákonnosti) rozhodnutí správního orgánu obdobný správnímu soudnictví nebo rozhodování vycházející z bezvýslednosti řízení před správním orgánem. Podstata projednání a rozhodnutí stejné věci v občanském soudním řízení spočívá v tom, že se účastníku řízení před správním orgánem, který vyčerpal v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky a který není spokojen s konečným rozhodnutím správního orgánu, umožňuje, aby - bez ohledu na překážku věci pravomocně rozsouzené vytvořenou rozhodnutím správního orgánu - požadoval nové projednání sporu nebo jiné právní věci u soudu a také nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům, než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou - v takovém rozsahu, v jakém o nich bylo před správním orgánem skončeno řízení - soudem definitivně uzavřeny a že nemohou být vráceny správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1607/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3207/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5046/2014).

26. Je-li činností soudu v řízení podle části páté občanského soudního řádu nové projednání téže věci soukromoprávní povahy, která (již) byla předmětem řízení před správním orgánem, vyplývá z toho mimo jiné, že soud se v tomto řízení věcí (z pohledu hmotného práva) zabývá v takovém rozsahu, v němž k tomu byl oprávněn (a povinen) správní orgán; bere proto v úvahu právě a jen ta hmotněprávní kritéria, která měl a mohl vzít v úvahu také správní orgán. Soud zde totiž "na místě správního orgánu" rozhoduje, znovu, ve vymezeném rozsahu (srov. § 250f o. s. ř.), o téže věci. Také proto se v ustanovení § 250b odst. 3 o. s. ř. předepisuje, že předmětem rozhodování soudu musí být (příp. ve vymezeném rozsahu) to, co (již) bylo předmětem rozhodování správního orgánu.

27. Uvedené mimo jiné znamená, že soud, který na základě podané žaloby v řízení podle části páté občanského soudního řádu projednává a rozhoduje věc vkladu práva do katastru nemovitostí, v níž byl rozhodnutím katastrálního úřadu návrh na vklad zamítnut, se může (protože projednává a rozhoduje znovu právě takový návrh) věcí zabývat jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu. V opačném případě by totiž takové řízení nebylo novým projednáním téže věci soukromoprávní povahy soudem, ale - při možnosti "vnesení" do soudního řízení "poprvé" nových hmotněprávních kritérií - stalo by se řízením nalézacím sporným ve smyslu části třetí občanského soudního řádu. Soudní řízení podle části třetí a podle části páté občanského soudního řádu je třeba důsledně odlišovat; každé má jiný charakter a řízení podle části páté občanského soudního řádu také předpokládá, že je tu primárně založena ve věci soukromoprávní povahy pravomoc jiného orgánu, nežli civilního soudu (§ 7 odst. 1, 2 o. s. ř.) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2011 sp. zn. 21 Cdo 3546/2010).

28. Soud je tak i v této věci vázán zákonnými hmotněprávními limity přezkumu návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí k podílu o velikosti 1/6 na pozemku parc. č. [Anonymizováno], trvalý travní porost, o výměře 449 m2, zemědělský půdní fond, v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaném na LV č. [hodnota] a k podílu o velikosti 1/4 na stavbě bez čp/če stojící na pozemku pč. st. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaném na LV č. [hodnota]. Úkolem zdejšího soudu v nynějším řízení (stejně jako úkolem Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno]) je pouze posouzení toho, zda vkladová listina (kupní smlouva) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru.

29. V řízení nebylo sporováno, že účastníci mezi sebou nejprve uzavřeli kupní smlouvu ze dne [datum], kterou žalobce převedl na účastníka soubor (deseti) nemovitostí za pevně danou celkovou kupní cenu ve výši 606 882 Kč a že v této smlouvě si účastníci ujednali právo zpětné koupě.

30. Žalobce toto své právo zpětné koupě uplatnil a k realizaci tohoto práva došlo formou kupní smlouvy ze dne [datum], na základě které došlo ke zpětnému převodu části souboru nemovitostí (osmi nemovitostí) a formou kupní smlouvy ze dne [datum], na základě které mělo dojít ke zpětnému převodu zbylé části souboru nemovitostí (dvou nemovitostí, jenž jsou předmětem tohoto řízení). Ani v jedné z těchto dvou následných „zpětných“ kupních smluv není stanovena kupní cena konkrétní částkou za danou část souboru nemovitostí, ale v obou smlouvách je shodně odkázáno na konečnou celkovou kupní cenu za celý soubor převáděných nemovitostí ve výši 606 882 Kč uvedenou v (první) kupní smlouvě ze dne [datum]. Zároveň v obou následných kupních smlouvách realizujících právo zpětné koupě je výslovně uvedeno, že se jedná o uplatnění tohoto práva a na kupní smlouvu ze dne [datum] je odkazováno.

31. Jestliže byl na základě kupní smlouvy ze dne [datum] povolen vklad vlastnického práva k části souboru nemovitostí ve prospěch žalobce s tím, že správní orgán ve smlouvě uvedený odkaz na kupní cenu sjednanou ve smlouvě ze dne [datum] vyhodnotil jako kupní cenu za tuto převáděnou část souboru, pak soud je toho názoru, že správní orgán nepostupoval správně, neboť z ničeho nevyplývá, že kupní cena ve výši 606 882 Kč by měla být kupní cena části souboru (osmi z deseti) nemovitostí.

32. Jestliže správní orgán ve vkladovém řízení sp. zn. [Anonymizováno] zamítnul návrh na vklad vlastnického práva žalobce k předmětným nemovitostem na základě smlouvy ze dne [datum] z důvodu, že kupní cena není v předložené kupní smlouvě jednoznačně určena, pak tímto způsobem mělo být postupováno rovněž ve vkladovém řízení vztahujícím se ke kupní smlouvě ze dne [datum], neboť cena je tam shodně uvedena odkazem na kupní smlouvu ze dne [datum]. Jestliže ve vkladovém řízení vztahujícím se ke kupní smlouvě ze dne [datum] došlo k zápisu vlastnického práva žalobce, pak tak mělo být postupováno i v rámci vkladového řízení sp. zn. [Anonymizováno], jehož zamítavé rozhodnutí je předmětem této žaloby. Každopádně v obou případech se dle názoru soudu cenový údaj vést neměl, neboť cenový údaj v obou „zpětných“ kupních smlouvách není ve své podstatě vyjádřen konkrétní částkou ale odkazem na první kupní smlouvu ze dne [datum]. Cenový údaj by se dle názoru soudu vedl až v případě, že by se převáděl celý soubor nemovitostí, když je jednoznačně určeno, že kupní cena ve výši 606 882 Kč je kupní cenou za prodej celého (nikoli částečného) souboru nemovitostí.

33. Soud je toho názoru, že kupní smlouva ze dne [datum] ani kupní smlouva ze dne [datum] každá samostatně není způsobilá k dovršení uplatnění práva zpětné koupě, když z žádné ze smluv nevyplývá, že by bylo úmyslem stran nebo že by vůbec bylo možné uplatnit výhradu zpětné koupě jen ve vztahu k části souboru nemovitostí. Možnost uplatnit výhradu zpětné koupě je v tomto konkrétním případě možné jen vůči celému souboru (deseti) nemovitostí, když uvedené vyplývá jak z první kupní smlouvy ze dne [datum], kde je výhrada práva zpětné koupě ujednána (z formulací tam uvedených: „dále též rovněž jen jako „Nemovitosti““, kupující je povinen vrátit „Nemovitosti“ a prodávající je povinen vrátit straně kupující „kupní cenu za Nemovitosti“), tak i z následných „zpětných“ kupních smluv ze dne [datum] a ze dne [datum], a to s ohledem formulaci ujednání týkajících se kupní ceny, kdy je v obou smlouvách odkazováno na kupní cenu sjednanou v kupní smlouvě ze dne [datum]. Realizace práva zpětné koupě je tak v daném případě dovršena až spojením obou následných kupních smluv, které spolu dohromady obsahují zpětný převod celého souboru (deseti) nemovitostí právě za celkovou kupní cenu ve výši 606 882 Kč tak, jak předpokládá kupní smlouva ze dne [datum]. Z ničeho nevyplývá, že by se účastníci dohodli jinak.

34. Soud tak kupní smlouvu ze dne [datum] vyhodnotil jako dodatek ke kupní smlouvě ze dne [datum] a teprve z jejich spojení je nepochybné, že byla zcela dovršena realizace práva zpětné koupě, jejíž výhrada byla účastníky ujednána v kupní smlouvě ze dne [datum], když měl být převeden celý soubor nemovitostí, a to za jednoznačně určenou celkovou kupní cenu ve výši 606 882 Kč. V současné chvíli je však stav takový, že v katastru nemovitostí je zapsáno vlastnické právo žalobce pouze k části souboru nemovitostí, což neodpovídá skutečnému stavu odpovídajícímu vůli účastníků (obsahu kupních smluv ve vzájemné souvislosti). Aby bylo dosaženo souladu stavu zapsaného v katastru nemovitostí se stavem skutečným, je nezbytné, aby bylo vlastnické právo žalobce na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (tj. dle posouzení soudu dodatku ke kupní smlouvě ze dne [datum]) do katastru nemovitostí k předmětným nemovitostem zapsáno.

35. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku nahradil napadené rozhodnutí správního orgánu, když je toho názoru, že s ohledem na vzájemné souvislosti všech tří kupních smluv mohlo být vlastnické právo žalobce do katastru nemovitostí zapsáno jen k celému souboru nemovitostí tak, aby bylo vyhověno jak právní úpravě obsažené v o. z. co do výhrady zpětné koupě, tak i právní úpravě obsažené v katastrálním zákoně a katastrální vyhlášce co do cenových údajů (určitosti kupní ceny). Tímto rozsudkem tak bude stav zápisů v katastru nemovitostí uveden do souladu se skutečným původně (v kupní smlouvě ze dne [datum] v případě uplatnění práva zpětné koupě) zamýšleným stavem.

36. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

37. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno v důsledku zamítnutí návrhu na povolení vkladu vlastnického práva žalobce k předmětným nemovitostem na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem coby kupujícím a účastníkem coby prodávajícím, proti žalobě neuplatnil účastník žádnou procesní obranu, naopak pro účely soudního řízení soudu zaslal čestné prohlášení ve prospěch žalobce a s přihlédnutím ke skutečnosti, že ve vztahu mezi žalobcem a účastníkem má toto řízení podle části páté o. s. ř. soluční povahu, když účastník nijak nebrojil proti uplatněné žalobě, tedy žalobce a účastník se nachází v postavení solučním, pak za dané situace není namístě ve vztahu mezi žalobcem a účastníkem uložit kterémukoliv z nich povinnost hradit náklady tohoto řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2012, sp. zn. I. ÚS 2505/11). Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení