77 A 56/2022 – 65

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci navrhovatele: P. Š., X, za účasti:

1. Městský úřad Tachov, Hornická 1695, 347 01 Tachov 2. Patrioti Tachova, jednající zmocněnkyní E. M., X 3. Idealisté pro Tachov, jednající zmocněnkyní Ing. M. N., X 4. Za lepší Tachov, jednající zmocněncem Mgr. Davidem Zrostlíkem, Sadová 663/13, 312 00 Plzeň 5. Volím Tachov, jednající zmocněncem P. S., X o návrhu ze dne 5. 10. 2022 na neplatnost voleb do Zastupitelstva města Tachov konaných ve dnech 23. a 24. září 2022, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

[I] Vymezení věci 1. Krajskému soudu v Plzni (dále jen „soud“) byl dne 7. 10. 2022 doručen navrhovatelův návrh ze dne 5. 10. 2022 (navrhovatel omylem uvedl 5. 10. 2020 – pozn. soudu), kterým se domáhal, aby soud rozhodl o neplatnosti voleb do Zastupitelstva města Tachov konaných ve dnech 23. a 24. září 2022.

2. Volby do zastupitelstev obcí jsou upraveny zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách“ nebo „zákon č. 491/2001 Sb.“). [II] Návrh a vyjádření účastníků [IIa] Návrh 3. Navrhovatel předně konstatoval, že „k hrubému porušení došlo během předvolební kampaně“, které dle jeho přesvědčení a „dle zpráv na Facebooku a sdělení mnoha přátel a známých ovlivnilo hlasování stovek lidí.“ Navrhovatel dále uvedl: „Anketa ,Koho chcete za starostu‘ byla zveřejněna po lhůtě a Tachovem se nesla zpráva že ,Macák prohraje měl jenom 3 procenta‘. Poté sice byla patrně na pokyn z vyšších míst stažena, ale škodu napáchala a hrubě porušila ustanovení zákona, na což redakci Deníku upozornil právník města Zítek. Anketa, která měla 560 hlasujících, běžela ve středu 21. 9. 2022 od rána do 16:00 a web nejčtenějšího regionálního tisku měl obrovský dosah a ta zpráva, že současný starosta drtivě propadl se nesla městem, mluvili o tom lidé v hospodě i na obědech. Zmanipulovaná a nezákonná anketa svým výsledkem hrubě ovlivnila průběh voleb, jak se ukázalo na jejich výsledku.“ Navrhovatel v té souvislosti odkázal na § 30 odst. 2 zákona o volbách („V době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů.“) a doplnil, že „když to poruší občan platí 30 tisíc ale Volím Tachov neplatilo nic a podvodem, nebo trestuhodným a hrubým přestupkem Tachovského deníku tak vyhrálo volby“.

4. Navrhovatel dále navrhoval „zrušit volby, aby se zakázalo mafiánům rozhodovat svými penězi a klamat skrytě lidi!“, což odůvodnil tak, že „P. M., který se na zastupitelstvu (ne)přiznal k uplácení zastupitelů /za toto byl prošetřován Policií a ta to (na čí pokyn a proč?!) odložila/ věnoval (poskytl na symbolický nájem – říkají že na kampaň měli 70 tis a maličký billboard stojí 8 tisíc, to by po tom megaboardu u Morgiho už neměli peníze na nic) Volím Tachov plochu na plachtu před svou restaurací na největším sídlišti v Tachově, /restaurace není sice psaná na něj, všechno má psané na rodinu nebo věřitele, ale my co víme, víme, jak to je a chápeme signál moci a přízně !!! Ale obyčejný občan to netuší a volil sympatické mladé lidi bez znalosti pozadí.“. Navrhovatel v souvislosti s P. M. dále uvedl, že „taky udělal hanobící Billboard (jeden u benzínky na Plzeň a jedna byla povedená akce když s ČSSD dali načerno plachty na soukromý dům). Koalice ČSSD a VOLÍM Tachov tak za prostředky M. vedla zákeřnou kampaň proti M.. Včera jsme si mohli v Tiskové zprávě dočíst, že Finanční výbor povede S., starý M. kamarád z fotbalu. Volím Tachov měli na finance dvojku kandidátky – manažera hotelu Ing. K. a abrakadabra i ten finanční výbor socanům pustili.“. Vrcholem byl dle navrhovatele „leták do schránek, který M. nepodepsal, ale všichni v Tachově víme, čí měl být hotel a komu šlo o ,fotbal‘. Tenhle leták šel dohromady s letákem VOLÍM Tachov – tomu že jde o náhodu by věřil jenom blázen. Macák, který minule vyhrál a dal většinu, byl vymazán z politické mapy spolčením peněz a aktivní úderky. V městě panuje strach, že se vše vrátí do doby, kdy se o městě rozhodovalo na fotbalové tribuně a jediná šance jak vyhrát volby, je najít si bohatého patrona či se poklonit mainstreamové doktríně.“.

5. Závěrem navrhovatel dovodil, že „kdyby VOLÍM Tachov a ČSSD přiznali, že je platí M., nikdy by tolik hlasů nezískali. M. neměl čas se bránit a nemohl té propagandistické dezinformační mašinérii vzdorovat. Na N. si netroufli, ten má kontakty nahoře a penězma se s nima zkoušel měřit, ale M. zbaběle a neférově protáhli bahnem a klamavou kampaní při soustavném obcházení a porušování zákona vymazali z politické mapy.“. [IIb] Vyjádření účastníků 6. Městský úřad Tachov (dále jen „Úřad“) se k návrhu vyjádřil v podání ze dne 13. 10. 2022 tak, že jelikož se jednotlivá údajná porušení volebního zákona netýkají jeho činnosti jakožto volebního orgánu, ponechává jejich věcné hodnocení na úvaze soudu. Dále uvedl, že o anketě byl neoficiálně informován až poté, co byla ukončena vydavatelem Tachovského deníku. Na čí popud k ukončení došlo, není úřadu známo. Dle informací z jednotlivých volebních místností, okrskovým volebním komisím nebyly ve dnech voleb sdělovány žádné stížnosti, oznámení nebo připomínky vztahující se k uvedené anketě. Stran negativní volební kampaně, která se letos, patrně poprvé, na území města objevila, Úřad sdělil, že k jejím zadavatelům či organizátorům kampaně nemá žádné informace, a proto nemůže údaje uváděné navrhovatelem posoudit.

7. E. M., zmocněnkyně strany Patrioti Tachova, k návrhu uvedla, že skutečnosti v něm uvedené jsou pravdivé, staly se a nejenom tyto. Občany ovlivnily anonymní, nepravdivé letáky, distribuované Českou poštou do poštovních schránek po celém městě a anonymní billboardy proti Patriotům Tachova. Překvapivá byla anketa Tachovského deníku těsně před volbami, koho chtějí občané Tachova za starostu, která nikdy v minulosti v Tachově neproběhla a byla vyhlášena pouze v Tachově. Asi shodou náhod ve stejné době zveřejněné ankety, SNK Volím Tachov na svých facebookových stránkách vyzývalo občany, aby hlasovali pro jejich lídra P. V..

8. Ing. D. Z., zmocněnec volební strany Za lepší Tachov, ve vyjádření k návrhu provedl nejprve podrobný právní rozbor podmínek, za kterých by bylo možno návrhu vyhovět, přičemž uzavřel, že z navrhovatelových tvrzení nijak nevyplývá, že by ve věci došlo ke kumulativnímu naplnění předpokladů pro úspěšnost návrhu podle § 60 odst. 2 nebo 3 nebo 4 zákona o volbách. Navrhovatelova tvrzení označil za spekulativní, neodůvodňující přepočítání hlasů nebo výrok o neplatnosti hlasování nebo voleb nebo volby kandidáta.

9. Pokud jde o anketu „Koho chcete za starostu Tachova?“, sdělil, že volební strana Za lepší Tachov s takovou anketou nesouhlasí, na druhou stranu, taková anketa není v rozporu s § 30 odst. 2 zákona o volbách, jak se navrhovatel mylně domníval.

10. Brojí–li navrhovatel proti údajným akcím „podnikatele P. M.“, pak zmocněnec strany Za lepší Tachov připomněl, že tato osoba nebyla ani kandidátem žádné volební strany ve volbách. Odkazování na „hanobící billboard“, na označený obsah části zápisu z jednání Zastupitelstva města Tachova ze dne 24. 6. 2019, na „zákeřnou kampaň“ apod. je pouhým „vykřikováním do tmy“ v rovině pouhých ničím nepodložených spekulací.

11. Celkově vzato, navrhovatelova tvrzení nemohou bez jejich podepření konkrétními důkazy přivodit rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb tak, jak se jej navrhovatel domáhá.

12. Ing. N. se jakožto zmocněnkyně volební strany Idealisté pro Tachov k návrhu vyjádřila v tom smyslu, že odmítá návrh zejména z respektu k projevené vůli voličů a obavy z akceptace legitimity opakovaných voleb občany Tachova. K domnělému správnímu deliktu dle § 30 odst. 2 zákona o volbách, konstatovala (ve světle usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. Vol 8/2016), že toliko pozvánku k účasti na anketě pořádané třetí osobou nelze považovat ani při drakonické analýze za překročení hranice zákona.

13. P. S., zmocněnec sdružení Volím Tachov, k obsahu návrhu uvedl, že volby proběhly řádně, občané v nich svobodně vyjádřili svou vůli a dali jasný mandát tomu, kdo má město vést. Všechny strany mohou potvrdit, že před volbami proběhla přátelská dohoda, že se nebudou vzájemně napadat a zaměří se pouze na prezentování svého programu. Lze dohledat v historii kampaní, že Volím Tachov v tomto směru dohodu nijak neporušili.

14. Volím Tachov je sdružení lidí, kteří si mimo jiné čtyři roky odkládali peníze a z takto naspořených peněz pak financovali kampaň. Díky zkušenostem v marketingu a vhodnému cílení bylo možné dosáhnout velkého zásahu při nízkých nákladech. Zároveň je třeba vyzdvihnout stovky hodin dobrovolnické práce, kterou sdružení a jeho příznivci na kampani odvedli. Volím Tachov je připraveno kdykoli předložit účetnictví kampaně, protože má čisté svědomí. S negativní kampaní proti konkurenci nemá sdružení nic společného a naopak se cítí poškozeno tím, že část letáků sdružení šla spolu s anonymy. Kampaň sdružení byla pozitivní, zaměřená na program, a vysvětlující záměry pro město.

15. Stran ankety Tachovského deníku P. S. sdělil, že i když jako ostatní strany sdíleli odkaz na možnost účasti v ní, neměl by jí být přikládán důraz. Bez uveřejněného výsledku nemůže být považována za průzkum. [III] Posouzení věci soudem 16. Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „soudní řád správní“ nebo „s. ř. s.“). Soudnictví ve věcech volebních je upraveno v § 88 a následujících soudního řádu správního, přičemž neplatnost voleb a hlasování je upraveno v § 90 s. ř. s.

17. Soud ve věci rozhodl dle § 90 odst. 3 s. ř. s. bez jednání.

18. Podle § 90 odst. 1 s. ř. s., „za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.“ 19. Podle § 90 odst. 2 věty prvé s. ř. s., „řízení o návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán, politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo nezávislý kandidát.“ 20. Podle § 60 odst. 1 zákona o volbách, „podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí.“.

21. Podle § 60 odst. 3 zákona o volbách, „návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má–li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.“ 22. Jak vyplývá z dikce § 60 odst. 3 zákona o volbách, resp. soudní judikatury, návrh na neplatnost voleb může být úspěšný v případě, kdy je zákon o volbách porušen způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Nejvyšší správní soud zaujal v usnesení ze dne 15. 2. 2018, č.j. Vol 16/2018–33 (publikováno pod č. 3717/2018 Sb. NSS; rozhodnutí kasačního soudu jsou k dispozici na www.nssoud.cz) toto stanovisko: „Zákon č. 322/2016 Sb., kterým se mění volební zákony a další související zákony, zpřísnil podmínky pro vyhovění volební stížnosti. Zásah volebního soudu již není podmíněn pouhou potencialitou vlivu zjištěné protizákonnosti na výsledek volby, nýbrž je nutné, aby porušení zákona výsledek volby skutečně ovlivnilo, a to hrubým způsobem.“. Intenzita nezákonného jednání musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, byly by výsledky hlasování a voleb zcela jiné. Stejně tak judikatura dovodila, že ingerence soudů ve volebních věcech je možná jen ve výjimečných případech tam, kde vady volebního procesu byly natolik zásadní, že způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a bylo by dosaženo jiného volebního výsledku.

23. Soud dospěl k závěru, že ve věci jím souzené pod sp. zn. 77 A 56/2022 nedošlo k porušení ani ústavních, ani zákonných principů výkonu volebního práva, když o uplatněných námitkách uvážil následovně.

24. Podle § 30 odst. 1 zákona o volbách, „pro volební kampaň starosta může vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to nejméně 16 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících volebních stran. Plochu pro vylepení volebních plakátů poskytne obec k využití bezplatně; na takové bezúplatné plnění se nevztahují ustanovení zvláštního zákona upravující hospodaření politických stran a politických hnutí.“.

25. Podle § 30 odst. 2 zákona o volbách, „v době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů.“.

26. Na anketu Tachovského deníku (www.tachovskydenik.cz) s otázkou „Koho chcete za starostu Tachova?“, bylo možno reagovat ještě dne 21. 9. 2022. Z dikce § 30 odst. 2 zákona o volbách jednoznačně vyplývá, že „v době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování“, v souzené věci tedy od 20. 9. do 24. 9. 2022, je zakázáno zveřejňování výsledků předvolebních a volebních průzkumů. Uvedená anketa však takovým předvolebním nebo volebním průzkumem nebyla. Tím by bylo např. zveřejnění odhadů, jakého volebního výsledku by mohly dosáhnout jednotlivé kandidující strany/hnutí. Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 29. 6. 2006, č.j. Vol 43/2006–8, mj. konstatoval: „Zákaz obsažený v těchto ustanoveních tak zjevně dopadá pouze na výsledky předvolebních a volebních průzkumů, tedy na jednoznačně formulované odhady volebních výsledků, ať už formou odhadů v podobě čísel či procent, nebo v určení pořadí kandidujících subjektů z hlediska předpokládaných volebních výsledků.“. Byť se tento závěr týkal § 16 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2016 („V době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů.“), lze jej beze zbytku aplikovat i na věc souzenou Krajským soudem v Plzni, protože obsahově jsou obě ustanovení totožná. Navrhovatelem zmiňovaná anketa zjišťovala, koho by si její účastníci přáli za starostu Tachova. Nedocházelo tak skrze ni k jakékoliv prezentaci výsledků předvolebních či volebních průzkumů.

27. Stran souboru námitek, které by se daly souhrnně označit jako námitky proti činnosti „podnikatele P. M.“, soud nejprve připomíná, jak se k formulaci žalobních námitek vyjádřil Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 28. 7. 2005, č.j. 2 Azs 134/2005–43 (publikováno pod č. 685/2005 Sb. NSS; k dispozici na www.nssoud.cz). Kasační soud konstatoval mj. toto: „Podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. žaloba proti rozhodnutí správního orgánu musí obsahovat mj. žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. tak žalobci ukládá povinnost uvést v žalobě konkrétní (tj. ve vztahu k žalobci a k projednávané věci individualizovaná) skutková tvrzení doprovázená (v témže smyslu) konkrétní právní argumentací, z nichž plyne, z jakých důvodů považuje žalobce napadené výroky správního rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. (…)“. Za přípustně uplatněné námitky považuje Nejvyšší správní soud takové, které jsou „alespoň v základních rysech v žalobních bodech obsažených v žalobě či jejím včasném rozšíření formulovány a případně dále (i po uplynutí lhůty k podání či rozšíření žaloby) upřesněny či podrobněji rozvedeny, aniž by tím byly rozšiřovány. (…)“. I když se Nejvyšší správní soud v tomto případě vyslovil ke kvalitě žalobních tvrzení v případě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, dají se názory vyjevené v usnesení ze dne 28. 7. 2005, č.j. 2 Azs 134/2005–43, považovat za univerzální co do požadavků na pregnantnost tvrzení uplatněných v žalobách/návrzích dle soudního řádu správního.

28. Navrhovatel těmto požadavkům v případě tvrzení o činnosti „podnikatele P. M.“ nedostál.

29. Celý příslušný text návrhu je spíše souhrnem spekulací nepodložených relevantními důkazy. S tvrzeními o domnělé trestné činnosti lze navrhovatele odkázat na Policii ČR, příp. státní zastupitelství. Dále, poskytnutí jedné plochy na volební billboard za tzv. symbolický nájem není bez dalšího ničím, co by mělo deformovat svobodnou soutěž politických stran a hnutí a ve svém důsledku hrubě ovlivnit výsledky voleb. Neurčitá a nikterak ověřitelná jsou pak tvrzení o tom, že P. M. „taky udělal hanobící Billboard (jeden u benzínky na Plzeň a jedna byla povedená akce když s ČSSD dali načerno plachty na soukromý dům).“ Těžko může navrhovatel očekávat relevantní vypořádání takového tvrzení (stran případného porušení § 30 odst. 1 zákona o volbách), když ani nespecifikoval, kde přesně byly „hanobící billboard“ a „nelegální plachta“ vyvěšeny, natož aby vyjevil, jak a proč ovlivnily konané volby. Ostatní tvrzení („M., který minule vyhrál a dal většinu, byl vymazán z politické mapy spolčením peněz a aktivní úderky.“; „V městě panuje strach, že se vše vrátí do doby, kdy se o městě rozhodovalo na fotbalové tribuně a jediná šance jak vyhrát volby, je najít si bohatého patrona či se poklonit mainstreamové doktríně.“; „Kdyby Volím Tachov a ČSSD přiznali, že je platí M., nikdy by tolik hlasů nezískali.“ či „M. zbaběle a neférově protáhli bahnem a klamavou kampaní při soustavném obcházení a porušování zákona vymazali z politické mapy.“) lze společně označit za obecné proklamace vyjadřující nesouhlas s výsledkem voleb, avšak nemající žádnou schopnost prokázat, že došlo k porušení zákona o volbách, resp. k hrubému ovlivnění volebních výsledků.

30. Nad rámec toho soud ještě připomíná závěry vyjevené v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2018, č.j. 8 A 155/2018–59: „

40. Pravidla pro vedení volební kampaně při volbách do zastupitelstev obcí stanoví citované ustanovení § 30 zákona o volbách do zastupitelstev v obcích, který reguluje volební kampaň pouze ve dvou oblastech a zakazuje tak zveřejňování výsledků předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončení hlasování. Současně ve dnech voleb zakazuje volební agitaci a propagaci pro volební strany i nezávislé kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost a v jejím bezprostředním okolí. Regulace volební kampaně pro volby do zastupitelstev obcí se tím výrazně liší od regulace voleb do parlamentu České republiky a volby prezidenta republiky. Zákon o volbách do Parlamentu České republiky č. 247/1995 Sb. v § 16 odst. 2 stanoví, že volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech a politických stranách nebo koalicích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje. Obdobně zákon o volbě prezidenta č. 275/2012 Sb. v § 35 odst. 2 stanoví, že volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech zveřejňovány nepravdivé údaje. (…)

41. Zákon o volbách do zastupitelstev obce v citovaném ustanovení § 60 odst. 3 umožňuje navrhovateli podat návrh na neplatnost voleb, pokud navrhovatel má za to, že byla porušena ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obce a to způsobem, který výsledky voleb mohl ovlivnit. Porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí je tedy prvotní podmínkou, jejíž naplnění může vést soud k dalšímu zkoumání, zda porušení citovaného zákona by mohlo nabýt intenzity, která výsledek voleb ovlivňuje. Ustanovení § 30 zákona o volbách do zastupitelstev obcí však zákaz vedení nečestné a nepoctivé kampaně neobsahuje. Z tohoto prostého důvodu v projednávaném případě ani tvrzené vedení nečestné a nepoctivé volební kampaně nemohlo být vyhodnoceno jako porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí. (…)“.

31. Ergo, v souzené věci soud dospěl k závěru o a) nedůvodnosti návrhu v části týkající se tvrzeného porušení § 30 odst. 2 zákona o volbách, a dále b) absenci jakýchkoliv relevantních tvrzení a důkazů v části návrhu týkající se činnosti „podnikatele P. M.“. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04 (k dispozici na https://nalus.usoud.cz/), mj. uvedl: „Z hlediska Ústavního soudu podstata posuzované věci spočívá v zajištění ochrany základních ustanovení ústavního pořádku, ze kterých plyne zásada, podle které je lid zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Tento názor se v průběhu 20. století prosadil prakticky všeobecně. “. V souzené věci nebylo soudu předloženo nic, co by prokazovalo existenci takových pochybení, která by mohla vést k závěru o neplatnosti voleb.

32. Prizmatem řečeného soud dospěl k závěru, že návrh ze dne 5. 10. 2022 na neplatnost voleb do Zastupitelstva města Tachov konaných ve dnech 23. a 24. září 2022 nebyl shledán důvodným, a byl proto usnesením podle § 90 odst. 3 věty prvé s. ř. s., ve spojení s § 78 odst. 7 s. ř. s. per analogiam zamítnut. [IV] Náklady řízení 33. O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.