8 A 155/2018 - 59

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a Mgr. Jany Jurečkové v právní věci navrhovatel za účasti P. S. zastoupen advokátkou JUDr. Jindřiškou Kořínkovou, se sídlem Praze 1, Melantrichova 20 1)Úřad městské části Praha 22, Praha 22, Nové nám. 1250/10, 2) Politické hnutí Pro Prahu, IČ: 714 43 568, Praha 1, Panská 891/5 3) Politické hnutí Starostové a nezávislí + Svobodní 4) Občanská demokratická strana, IČ: 161 92 656, Praha 1, Truhlářská 1106/9 5) Sdružení Praha 22. Naše Město 6) ANO 2011, IČ: 714 43 339, Praha 4, Babická 2329/2 7) Česká strana sociálně demokratická, IČ: 004 09 171, Praha 1, Hybernská 1033/7 8) Sdružení Rozumní SOUSEDÉ v řízení o návrhu na neplatnost voleb do zastupitelstva Městské části Praha 22 konaných ve dnech 5. – 6. 10. 2018 Takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá práva na náhradu nákladů řízení. 2 8 A 155/2018

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Navrhovatel se včas podaným návrhem dne 16. 10. 2018 domáhal u Městského soudu v Praze určení neplatnosti voleb do zastupitelstva Městské části Praha 22, konaných ve dnech 5. – 6. 10. 2018.

2. Navrhovatel tvrdil, že volební kampaň vedená politickým hnutím Starostové a nezávislí + Svobodní nebyla vedena čestně a poctivě, když naopak byly o navrhovateli několik málo dní před samotným konáním voleb šířeny mezi voličskou veřejností v tisku nepravdivé a hrubě zkreslené informace, když tyto byly šířeny jedině s cílem ovlivnit nadcházející komunální volby a voliče ovlivnit tak, aby navrhovatel nebyl do funkce zastupitele Městské části Praha 22 zvolen, a aby sdružení politických stran a nezávislých kandidátů sdružení Rozumní SOUSEDÉ bylo poškozeno.

3. Navrhovatel uváděl, že dne 4. 10. 2018 vyšla tiskoviny „Volební stanoviny“ s přílohou „Mimořádné volební STANOVINY“, v nichž mj. bylo podrobně uváděno, že „Radní Prahy 22 P. S. rezignoval na svou funkci“, že padělal směnku, aby získal zhruba 12 mil. Kč a zjednal výhodu firmě, která zvítězila v tendru na obnovu barokní památky KUKS.

4. Navrhovatel tvrdil, že nebyl odsuzujícím rozsudkem žádného soudu uznán vinným z jakéhokoliv trestné činnosti, obžaloba, jež na něj byla podána, byla předběžně soudem projednána a celá věc byla vrácena a státnímu zástupci k došetření.

5. Navrhovatel tvrdil, že tiskovina „Volební stanoviny“ s přílohou „Mimořádné volební STANOVINY“ ovlivnila názor voličů tak, aby tito navrhovatele a sdružení Rozumní SOUSEDÉ nezvolili. Došlo tak k úmyslnému ovlivnění voleb v neprospěch navrhovatele a v neprospěch celé koalice politických stran a hnutí pro Prahu, ČSSD, ODS a ANO 2011.

II. Vyjádření účastníků řízení

6. Úřad městské části Praha 22 sdělil dne 22. 10. 2018, že průběh voleb registrační úřad neřešil, všechny podané kandidátní listiny volebních stran byly pro volby do Zastupitelstva městské části Praha 22 řádně zaregistrovány. Samotné volby ve dnech 5. – 6. 10. 2018 proběhly řádně a v pořádku ve všech osmi okrskových volebních komisích.

7. Politické hnutí ANO 2011 sdělilo dne 22. 10. 2018, že k věci nemá žádné relevantní informace.

8. Občanská demokratická strana sdělila dne 23. 10. 2018, že se ztotožňuje s návrhem, že ve volební kampani byla zneužita údajná trestní kauza navrhovatele, což nepoctivě ovlivnilo volební výsledek jejich budoucího koaličního partnera sdružení Rozumní SOUSEDÉ.

9. Kandidáti za sdružení Praha 22. Naše Město sdělili dne 25. 10. 2018, že si nejsou vědomi toho, že by kampaň byla vedena sdružením Starostové a nezávislí + Svobodní nekorektním způsobem. O obžalobě Ing. S. se dozvěděli všichni z médií. O jeho obžalobě také věděli z vyjádření starosty městské části Praha 22 na webu této městské části, kdy byl Ing. S. poskytnut prostor pro vyjádření. Co se týče neúspěchu, kandidátky sdružení Rozumní SOUSEDÉ v komunálních volbách v Praze 22, domnívají se, že trestní stíhání Ing. S. ho ovlivnilo jen částečně. Hlavní podíl na tom mám chování jejich čelních představitelů během posledních čtyř let ve vedení radnice. Určitě se na volebním neúspěchu podílel i přesun jejich kandidátů z roku 2014 na jiné kandidátky. 3 8 A 155/2018 10. Sdružení Rozumní SOUSEDÉ sdělilo dne 25.10.2018, že plně podporuje návrh pana S. na neplatnost voleb z důvodu nesmírně poškozující politické lživé a očerňující kampaně vedené politickým hnutím Starostové a nezávislí + Svobodní, uskutečněné den před volbami.

11. Politické hnutí Pro Prahu sdělilo dne 25. 10. 2018, že potvrzuje, že v tiskovině „Volební stanoviny“ s přílohou „Mimořádné volební STANOVINY“ byly den před konáním voleb dne 4. 10. 2018 uvedeny a šířeny nepravdivé informace o navrhovateli, jejichž cílem s ohledem na načasování bylo poškodit navrhovatele a kandidátní listinu sdružení Rozumní SOUSEDÉ a ovlivnit průběh voleb a volební výsledek.

12. Politické hnutí Starostové a nezávislí + Svobodní dne 24. 10. 2018 odmítlo, že by v tiskovině „Volební stanoviny“ s přílohou „Mimořádné volební STANOVINY“ byly uvedeny nepravdivé informace. Poukázalo na skutečnost, že v ten samý den 4. 10. 2018 vyšla tiskovina „SPECIÁL 22“, která byla vydána anonymně a dehonestovala lídra jejich kandidátky V. Z. a kandidátky Praha 22. Naše Město.

III. Posouzení návrhu

13. Městský soud v Praze posoudil návrh na neplatnost voleb podle § 90 soudního řádu správního a dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

14. Podle § 90 odst. 1 soudního řádu správního za podmínek stanovených zvláštními zákony20) může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.

15. Podle § 90 odst. 2 soudního řádu správního v řízení o návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán, politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo nezávislý kandidát. V řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena.

16. Podle § 90 odst. 3 soudního řádu správního soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Jednání není třeba nařizovat.

17. Ústavní soud usnesením ze dne 9. října 2018, sp. zn. II. ÚS 3235/18, odmítl ústavní stížnost Ing. P. S.proti postupu Městského státního zastupitelství v Praze, spočívajícím v podání obžaloby na stěžovatele před konáním komunálních voleb.

18. Ústavní soud konstatoval, že usnesením Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, 1. oddělení ze dne 20. 6. 2016 bylo proti stěžovateli zahájeno trestní stíhání pro zločin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 alinea 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní zákoník") za užití § 238 trestního zákoníku. Usnesením policejního orgánu ze dne 13. 2. 2018 bylo proti stěžovateli zahájeno trestní stíhání pro trestný čin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. c) a 3 trestního zákoníku a poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1 a 4 písm. c) trestního zákoníku. Dne 29. 5. 2018 podal stěžovatel návrh na zastavení trestního stíhání. Dne 27. 8. 2018 obdržel stěžovatel přípis městského státního zastupitelství ze dne 17. 8. 2018, kterým byl upozorněn na zpřísnění právní kvalifikace, co se týče trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie tak, že nadále bude jednání posuzováno podle § 260 odst. 1 a 5 trestního zákona. Dne 4. 9. 2018 obdržel stěžovatel přípis, č. j. 1 KZV 108/2016-250a, kterým byl informován o tom, 4 8 A 155/2018 že státním zástupcem městského státního zastupitelství na něj byla podána obžaloba k soudu. Proti postupu městského státního zastupitelství stěžovatel podal ústavní stížnost.

19. Ústavní soud uvedl, že za určitých okolností může zasáhnout do probíhajícího trestního řízení ve stádiu přípravného řízení, přičemž je tato možnost vázána na splnění dvou kumulativních podmínek, a to že zásah do základních práv stěžovatele je projevem zjevné svévole orgánů činných v trestním řízení a zároveň že toto porušení není možno napravit v dalším průběhu trestního řízení [srov. k tomu např. nález sp. zn. III. ÚS 2520/14 ze dne 9. 10. 2014 (N 191/75 SbNU 155), bod 31; usnesení sp. zn. III. ÚS 693/06 ze dne 7. 12. 2006 (U 14/43 SbNU 655); sp. zn. III. ÚS 554/03 ze dne 5. 2. 2004 (U 4/32 SbNU 467).

20. Podle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád") je v pravomoci policejního orgánu rozhodnout neprodleně o zahájení trestního stíhání, nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že byl spáchán trestný čin. Zahájení trestního řízení je pouze počátkem trestního stíhání. Podle § 176 trestního řádu podá státní zástupce obžalobu, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud. Podání obžaloby přitom nepředstavuje rozhodnutí o vině stěžovatele, ale je pouze jedním z řady procesních úkonů v průběhu trestního řízení (viz např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 562/05 ze dne 26. 9. 2005). Osoba, na niž byla podána obžaloba, má již postavení obviněného a z něj vyplývající práva a povinnosti a její postavení se mění toliko tím, že se jí otevírá možnost uplatňovat svou obhajobu před nezávislým a nestranným soudem. Do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí je zároveň třeba pohlížet na trestně stíhaného jako na nevinného. Výše uvedené je odrazem principu presumpce neviny, který představuje pilíř spravedlivého trestního řízení, který je chráněn čl. 40 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 2 Úmluvy.

21. Podáním obžaloby tudíž nedochází k později neodstranitelnému zásahu do základních práv či svobod stěžovatele. Těmto závěrům odpovídá i rozhodovací praxe Ústavního soudu, který ústavní stížnosti podané proti obžalobám odmítá pro nepřípustnost dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. K tomu srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 562/05 ze dne 26. 9. 2005, sp. zn. II. ÚS 505/05 ze dne 10. 10. 2005, sp. zn. IV. ÚS 574/05 ze dne 5. 12. 2005, sp. zn. III. ÚS 522/05 ze dne 9. 1. 2006, sp. zn. I. ÚS 88/14 ze dne 14. 1. 2014, sp. zn. IV. ÚS 179/14 ze dne 18. 3. 2014, či sp. zn. IV. ÚS 334/17 ze dne 9. 5. 2017. Od této rozhodovací praxe nemá v nynější věci Ústavní soud žádný důvod se odklonit ani v případě, kdy je ústavní stížnost formulována jako stížnost proti postupu městského státního zastupitelství.

22. V inkriminované věci dospěl Ústavní soud k závěru, že ze strany stěžovatele nedošlo k vyčerpání všech procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud zároveň v právě projednávaném případě neshledal naplnění některé z výjimek z pravidla subsidiarity ústavní stížnosti podle § 75 odst. 2 téhož zákona.

23. Při posuzování důvodnosti návrhu soud vycházel z Výsledků voleb do Zastupitelstva městské části Praha 22, které byly zveřejněny na úřední desce Úřadu této městské části dne 7. 10. 2018. Z těchto výsledků vyplynulo, že v seznamu voličů bylo zapsáno celkem 7.631 osob, úřední obálky odevzdalo celkem 4.013 osob, volební účast tedy činila celkem 52,60 %, platných hlasů bylo odevzdáno celkem 93.192.

24. Politické hnutí Pro Prahu získalo celkem 20.164 hlasů a šest mandátů.

25. Politické hnutí Starostové a nezávislí + Svobodní získali celkem 31.571 hlasů a devět mandátů.

26. Občanská demokratická strana získala celkem 10.011 hlasů a tři mandáty.

27. Sdružení Praha 22. Naše Město získalo celkem 19.171 hlasů a 5 mandátů 28. Politické hnutí ANO 2011 získalo celkem 8.309 hlasů a dva mandáty.

29. Česká strana sociálně demokratická získala celkem 1.911 hlasů a žádný mandát.

30. Sdružení Rozumní SOUSEDÉ získalo celkem 2.055 hlasů a žádný mandát. 5 8 A 155/2018 31. Městský soud v Praze ověřil tyto výsledky na webové stránce Českého statistického úřadu www.volby.cz 32. Městský soud v Praze dále ověřil navrhovatele předloženou tiskovinu „Volební STANOVINY“, na jejichž přední straně je mj. článek s názvem „Radní Prahy 22 P. S. rezignoval na svou funkci“. V článku se uvádí, že začátkem září se do mediálního prostoru dostala zpráva ČTK, která informovala o tom, že státní zástupce obžaloval čtyři osoby kvůli rekonstrukci zámku KUKS. Jedním z těchto čtyř osob je i P. S., který od roku 2014 zastával pozici radního městské části Praha 22 pro investice a infrastrukturu. Podle vyšetřovatelů zjednal výhodu firmě, která v tendru na obnovu barokní památky zvítězila, a padělal směnku, aby získal zhruba 12 mil. Kč.

33. Městský soud v Praze při posuzování návrhu o neplatnost voleb vycházel z obsahu návrhu, jehož podstatou je tvrzení navrhovatele, že zveřejněním zcela nepravdivých informací o něm, k nekalé a očerňující volební kampani, čímž došlo k ovlivnění výsledku voleb. Městský soud v Praze vzal za prokázané, že den před volbami do zastupitelstva městské části Praha 22, a to dne 4. 10. 2018 byla vydána tiskovina „Volební stanoviny“ s přílohou „Mimořádné volební STANOVINY“, obsahující informaci týkající se zastupitele P. S. a jeho trestního stíhání.

34. Nicméně publikovaná informace nebyla nepravdivá, jak vyplývá z obsahu usnesení Ústavního soudu ze dne 9. října 2018, sp. zn. II. ÚS 3235/18.

35. Městský soud v Praze ověřil rovněž politickým hnutím Starostové a nezávislí + Svobodní předloženou tiskovinu vydanou rovněž dne 4. 10. 2018 „SPECIÁL 22“, která byla vydána anonymně, a v níž se mj. uvádí, že lídr kandidátky politického hnutí Starostové a nezávislí + Svobodní V. Z. torpédoval výstavbu nové školy. Dále je zde položena otázka, proč se v nezávislé Hlavě 22 nepíše o tom, jak zastupitelé politického hnutí Starostové a nezávislí a TOP 09 hlasovali při nákupu potřebných pozemků pro Pitkovické rybníky nebo prostorů pro nové ordinace? Protože se to nehodí do katastrofického příběhu o hrozném životě v Praze 22.

36. Tyto skutečnosti nesporně prokázaly, že volební kampaň při volbách do zastupitelstva městské části Praha 22 byla vedena formou zveřejňování zavádějících informací o kandidátech zúčastněných volebních stran, což jsou symptomy nečestné a nepoctivé volební kampaně. S prokázáním těchto skutečností se soud spokojil a další navrhovatelem tvrzené skutečnosti neověřoval, neboť další objasňování sporného tvrzení o koalici politických stran a hnutí a jejich dotčení tvrzeným ovlivňováním voleb, bylo pro posouzení důvodnosti projednávaného návrhu irelevantní.

37. V inkriminované věci Městský soud v Praze neshledal, že by vydáním tiskoviny „Volební stanoviny“ s přílohou „Mimořádné volební STANOVINY“ politickým hnutím Starostové a nezávislí + Svobodní docházelo k přímému porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí.

38. Podle § 30 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (1) Pro volební kampaň starosta může vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to nejméně 10 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících volebních stran. (2) V době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů. (3) Ve dny voleb je zakázána volební agitace a propagace pro volební strany i nezávislé kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí.

39. Podle § 60 téhož zákona 6 8 A 155/2018 (1) Podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu32) každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. (2) Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. (3) Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. (4) Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.

40. Pravidla pro vedení volební kampaně při volbách do zastupitelstev obcí stanoví citované ustanovení § 30 zákona o volbách do zastupitelstev v obcích, který reguluje volební kampaň pouze ve dvou oblastech a zakazuje tak zveřejňování výsledků předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončení hlasování. Současně ve dnech voleb zakazuje volební agitaci a propagaci pro volební strany i nezávislé kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost a v jejím bezprostředním okolí. Regulace volební kampaně pro volby do zastupitelstev obcí se tím výrazně liší od regulace voleb do parlamentu České republiky a volby prezidenta republiky. Zákon o volbách do Parlamentu České republiky č. 247/1995 Sb. v § 16 odst. 2 stanoví, že volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech a politických stranách nebo koalicích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje. Obdobně zákon o volbě prezidenta č. 275/2012 Sb. v § 35 odst. 2 stanoví, že volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech zveřejňovány nepravdivé údaje. Vzhledem k tomu, že jedinou skutečností, která měla podle navrhovatele ovlivnit výsledek voleb, byla nečestná a nepoctivá volební kampaň, zabýval se Městský soud v Praze otázkou, do jaké míry jsou takto vedenou volební kampaní naplněny zákonné podmínky, za kterých může být návrh na vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva městské části Praha 22 úspěšný.

41. Zákon o volbách do zastupitelstev obce v citovaném ustanovení § 60 odst. 3 umožňuje navrhovateli podat návrh na neplatnost voleb, pokud navrhovatel má za to, že byla porušena ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obce a to způsobem, který výsledky voleb mohl ovlivnit. Porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí je tedy prvotní podmínkou, jejíž naplnění může vést soud k dalšímu zkoumání, zda porušení citovaného zákona by mohlo nabýt intenzity, která výsledek voleb ovlivňuje. Ustanovení § 30 zákona o volbách do zastupitelstev obcí však zákaz vedení nečestné a nepoctivé kampaně neobsahuje. Z tohoto prostého důvodu v projednávaném případě ani tvrzené vedení nečestné a nepoctivé volební kampaně nemohlo být vyhodnoceno jako porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí.

42. Městský soud v Praze se proto zaměřil na posouzení problematiky v širším kontextu a zkoumal, zda navrhovateli tvrzené postupy provázející volební kampaň nepřekročily rámec ústavnosti. Soud tedy posuzoval, zda aplikované ustanovení § 30 zákona o volbách do zastupitelstev obcí regulující volební kampaň není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb., v rámci deklarovaných politických práv v čl. 21 odst. 1 přiznává občanům právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Článek 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod pak občanům zajišťuje za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcí. 7 8 A 155/2018 43. Městský soud v Praze s ohledem na ustálenou judikaturu musel konstatovat, že ustanovení § 30 zákona o volbách do zastupitelstev obcí je ústavně konformní, neboť jakkoli se způsob regulace volební kampaně odlišuje od regulace volební kampaně při volbách do Parlamentu České republiky a při volbě prezidenta republiky, byl zákon o volbách do zastupitelstev obcí zákonodárcem přijat v řádném legislativním procesu. Přestože je způsob regulace volební kampaně ve volbách do zastupitelstev obcí, ve volbách do parlamentu České republiky a při volbě prezidenta České republiky odlišný, je věcí zákonodárce, jakým způsobem volební kampaň se rozhodne regulovat a do jaké míry učiní kroky k tomu, aby v neodůvodněných rozdílech byla regulace sjednocena. Městský soud v Praze neshledal ve způsobu regulace voleb do zastupitelstev obcí rozpor s ústavním pořádkem a to ani ve vztahu k čl. čl. 21 odst. 1 a odst. 4 Listiny základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. Při řešení otázky, zda v průběhu voleb do zastupitelstva městské části Praha 22 došlo k porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí, aplikoval také ustanovení § 30 citovaného zákona a shledal, že tento zákon v důsledku navrhovatelem tvrzené nečestné a nepoctivé volební kampaně porušen nebyl.

44. V namítané tiskovině „Volební stanoviny“ s přílohou „Mimořádné volební STANOVINY“ byl navrhovatel označen jako osoba trestně stíhaná, což jak vyplývá z usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3235/18 nelze označit jako nepravdivou informaci. V uvedené tiskovině nebyl navrhovatel označen jako osoba odsouzená. Z uvedené=ho vyplývá, že vydavatel namítané tiskoviny ctil princip presumpce neviny, který představuje pilíř spravedlivého trestního řízení, který je chráněn čl. 40 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 2 Úmluvy. Podáním obžaloby tudíž nedochází k později neodstranitelnému zásahu do základních práv či svobod navrhovatele.

45. Volební kampaň ve své podstatě je propagací volených kandidátů a deklarací cílů volební strany a je věcí úrovně politické kultury, v jaké rovině takováto propagace v rámci volební kampaně je realizována. Volební kampaň v lokálním měřítku voleb do zastupitelstev obcí směřuje přímo ke konkrétní skupině voličů, a proto to jsou právě voliči, kteří mají nezadatelné právo vyjádřit svůj postoj nejen k samotné propagaci kandidáta a propagaci cílů a záměrů volební strany, ale mají i nezadatelné právo vyjádřit v průběhu volby kandidátů svůj postoj ke zvolené politické kultuře, která je v rámci volební kampaně praktikována. Proto absence regulace nečestné a nepoctivé volební kampaně při volbách do zastupitelstev obcí neomezuje občany jako voliče ve svobodném projevu vůle při volbě svých zástupců a občané na tomto politickém právu ve smyslu čl. 21 Listiny základních práv a svobod, nejsou kráceni.

46. Městský soud v Praze při projednávání návrhu o neplatnost voleb přihlédl rovněž k závěrům ustálené judikatury Ústavního soudu, a to především k nálezu ze dne 18. ledna 2011, sp. zn. Pl. ÚS 57/10. Ústavní soud v tomto nálezu mj. judikoval, že „V případě zjištěného porušení volebního zákona by měl soud při zjišťování skutkového stavu a právním posouzení věci vždy postupovat od posouzení varianty prohlášení neplatnosti voleb jako celku k ostatním ve volebním zákoně uvedeným „dílčím“ variantám. Přepjatým formalismem by pak byl takový postup, kdy by soud zamítl žalobu podanou pouze na prohlášení neplatnosti voleb, shledal-li by, že je namístě toliko prohlášení neplatnosti hlasování v některém z volebních okrsků, aniž by přivedl účastníky k patřičné úpravě žalobního petitu. Součástí práva na spravedlivý proces je i řádné odůvodnění soudního rozhodnutí. Takovým nemůže být v žádném případě odůvodnění, jehož východiska jsou v nesouladu s principy demokratického právního státu ve smyslu preambule a čl. 1 Ústavy. Exces, jehož se dopustil krajský soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí v pasážích o přípustnosti pojetí voleb "obchodně tržním způsobem" je východiskem, které je s principy demokratického právního státu v natolik extrémním a hrubém nesouladu, že by sám o sobě stačil k tomu, aby Ústavní soud napadené usnesení zrušil, neboť při testu proporcionality zájem na ochraně demokratického právního státu bez jakékoliv pochybnosti převažuje nad minimalizací zásahu, a to i v případě, že by snad nebyla v řízení před krajským soudem provedeným dokazováním zjištěna objektivní "příčinná souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možná příčinná souvislost". Rovněž legitimita a dobré jméno zvoleného orgánu by se takto nepřímo staly předmětem pochybností. "Domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů", je již samotným zjištěným uplácením logicky vyvrácena. Při posouzení příčinné souvislosti mezi volební vadou a ovlivněním, resp. možností 8 8 A 155/2018 ovlivnění volebního výsledku v případě volební korupce je třeba vzít rovněž v úvahu protiprávní jednání toho, kdo je uplácen, a to jakkoli toto nese v sobě nižší stupeň protiprávnosti ve srovnání s jednáním toho, kdo uplácí.“ 47. Městský soud v Praze neshledal v průběhu voleb do zastupitelstva městské části Praha 22 porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí, jmenovitě porušení jeho ustanovení § 30 o regulaci volební kampaně. Za této situace je nutno respektovat, že rozhodnutí voličů může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy jsou shledány vady volebního procesu, které navíc dosáhnou intenzity, že by mohly způsobit, že voliči by rozhodli jinak a došlo by k volbě jiného kandidáta. Takovéto vady volebního procesu však Městský soud v Praze neshledal a proto respektoval ústavní princip ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodování respektující práva menšiny garantována čl. 6 Ústavy.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

48. Návrh na neplatnost voleb do zastupitelstva Městské části Praha 22 konaných dne 5. a 6. října 2018 není důvodný a Městský soud v Praze tento návrh usnesením podle § 90 odst. 3, věty prvé soudního řádu správního, ve spojení s § 78 odst. 7 soudního řádu správního per analogiam zamítl.

49. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 soudního řádu správního, podle něhož na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.

Poučení