77 C 53/2022-62

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M. sídlem [adresa] o zaplacení 62.506 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 62.506 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 18.972,80 Kč, k rukám zástupce žalované, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou podepsanému soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobci částku 62.506 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení). Podáním ze dne [datum] žalobce žalobní žádání co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení rozšířil, změna žaloby byla připuštěna usnesením podepsaného soudu ze dne 22. 6. 2022, č.j. 77 C 53/2022 – 30, které nabylo právní moci dne [datum], předmětem řízení byl nadále požadavek žalobce na zaplacení částky 62.506 Kč, úroku z prodlení z částky 40.508 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení z částky 21.998 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

2. Požadované peněžité plnění žalobce kvalifikoval tak, že se jedná o nedoplatek odkupného z pojistných smluv uzavřených mezi žalobcem a žalovanou, která odkupné mylně stanovila (a vyplatila) v částce 25.492 Kč (a má doplatit 40.508 Kč) a v částce 39.802 Kč (a má doplatit 21.998 Kč). Žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] pojistnou smlouvu o životním pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] (s počátkem pojištění dne [datum], pojistnou dobou 46 let, sjednaným měsíčním pojistným ve výši 2.000 Kč, pojištění bylo ukončeno s výplatou odkupného dne [datum]) a dne„ 26. 112. 2010“ pojistnou smlouvu o životním pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] (s počátkem pojištění dne [datum], pojistnou dobou 46 let, sjednaným měsíčním pojistným ve výši 800 Kč, pojištění bylo ukončeno s výplatou odkupného dne [datum]). Součástí smluv byly žalobcem podrobněji identifikované všeobecné pojistné podmínky a doplňkové pojistné podmínky. K tvrzenému pochybení (omylu) žalované při stanovení odkupného žalobce odkázal na ust. § 3 písm. x) zák. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, na ujednání ve všeobecných a doplňkových pojistných podmínkách (o tom, že výši odkupného pojistitel stanoví podle pojistně technických zásad, odkupné se určuje jako část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená matematickými metodami k datu zániku pojištění), na to, že žalovaná porušila povinnost vyplývající z ust. § 66 odst. 2 písm. f) zák. č. 37/2004 Sb. (povinnost seznámit zájemce o pojištění se způsobem určení výše odkupného), na to, že žalovaná na vrub zaplaceného pojistného (66.000 Kč a 61.800 Kč) v rozporu se smlouvami účtovala rizikovou a nákladovou složku, která nebyla sjednána, v důsledku srážek došlo ke snížení kapitálové hodnoty pojištění a tudíž k výplatě nižšího odkupného. Žalobce dále poukázal na to, že pojistné smlouvy obsahují zneužívající smluvní ujednání ve smyslu článku 3 směrnice Rady 93/13 EHS ze dne [datum] a ust. § 56 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, tato smluvní ujednání jsou neplatná, a proto o tyto náklady nelze snižovat výši odkupného (jedná se o ujednání o rizikovém pojistném a ujednání vztahující se k počátečním, správním a inkasním nákladům. Žalovaná peněžité plnění neposkytla ani poté, co byla o zaplacení upomenuta zástupcem žalobce.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalobce fakticky tvrdí, že se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobce tím, že bez právního titulu snižovala kapitálovou hodnotu pojištění, avšak nároky právně nekvalifikuje jako nároky z bezdůvodného obohacení, neboť si je vědom promlčení svých nároků podle ust. § 107 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Před zahájením sporu právní kvalifikaci bezdůvodným obohacením žalobce provedl, poté podal návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem, jímž se domáhal vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná nesdílí přesvědčení žalobce o neplatnosti pojistných smluv, riziková složka i nákladová struktura byla sjednána„ zcela určitě“ a v souladu s právními předpisy účinnými v době uzavření smluv. Pokud by však soud došel k závěru o neplatnosti smluv, je požadované plnění třeba hodnotit jako bezdůvodné obohacení a nároky žalobce jsou promlčeny, neboť již při uzavření smluv měl k dispozici veškeré relevantní podklady, ze kterých mohl dovodit případnou nevýhodnost smluv, měl možnost dovolat se včas údajné neplatnosti. Po uzavření smluv byl navíc o vývoji smluv pravidelně informován prostřednictvím výročních dopisů. Promlčena jsou veškerá plnění uhrazená přede dnem [datum] Poslední pojistné na pojistnou smlouvu ze dne [datum] bylo uhrazeno dne [datum] a na pojistnou smlouvu ze dne [datum] bylo uhrazeno dne [datum]. Pro případ posouzení smluv jako absolutně neplatných (smluv jako celku) žalovaná vznesla námitku promlčení nároků žalobce ve vztahu k pojistnému zaplacenému více než dva roky před uplatněním nároku žalobou; pro případ posouzení smluv jako částečně neplatných – ve vztahu k ujednáním o nákladech a poplatcích, žalovaná vznesla námitku promlčení nároků ve vztahu k počátečním nákladům a správním poplatkům účtovaným více než dva roky před uplatněním požadavku před finančním arbitrem. Na podporu své argumentace o platnosti smluv žalovaná uvedla, že žalobce před uzavřením pojistných smluv převzal jejich plné znění, včetně pojistných podmínek, až do roku 2018 nijak neprojevil jakýkoli nesouhlas s obsahem smluv, žalobcem zdůrazňovaná ujednání ve smlouvách nezakládají nerovnováhu v právech a povinnostech stran (nejedná se o zneužívající ujednání). O tom, že se nejedná o ujednání zneužívající, již soudy rozhodovaly (žalovaná odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2022, č. j. 29 Co 399/2021 – 193). Ujednání nejsou ani netransparentní, jak svou argumentací prosazuje žalobce (k tomu žalovaná odkázala na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci sp. zn. C [číslo]). I kdyby byly pojistné smlouvy v některých částech neurčité, potažmo neplatné, jednalo by se maximálně o neplatnost relativní. Žalobce se však relativní neplatnosti nedovolal a jeho právo tak učinit se promlčelo ještě před podáním žaloby. Neplatnost by se navíc vztahovala pouze k dílčím ujednáním smluv a neměla by za následek neplatnost celých smluv.

4. Žalobce k vyjádření žalované replikoval podáním ze dne [datum], v němž uvedl, že ve shodě s žalovanou považuje pojistné smlouvy za platné. Žalobce připustil, že před podáním žaloby se v řízení před finančním arbitrem domáhal vydání bezdůvodného obohacení, domníval se, že pojistné smlouvy jsou neplatné (zejm. pro neurčitost ujednání o nákladové struktuře pojistného). Vlivem výstupů rozhodovací praxe soudů v letech 2018 a 2019 přehodnotil svůj právní názor a vzal návrh před vydáním konečného rozhodnutí o námitkách zpět. V rozhodovací praxi soudů se však objevilo i rozhodnutí vyhovující žalobě o zaplacení řádného odkupného, nezpochybňující„ neplatnost“ pojistné smlouvy (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 31. 3. 2021 ve věci sp. zn. 31 C 70/2020). Žalobce žalované neposkytoval žádné plnění na základě ujednání o počátečních a správních nákladech, veškeré plnění bylo poskytováno na základě ujednání o pojistném. Na námitku promlčení žalobce zareagoval odkazem na nález Ústavního soudu ze dne [datum] ve věci sp. zn. II. ÚS 2460/17, na rozhodnutí Nejvyššího soudu i na rozsudek SDEU ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], s tím, že při posouzení pojistných smluv jako neplatných a vypořádání bezdůvodného obohacení soud nemá k objektivní promlčecí lhůtě vůbec přihlédnout, popř. námitku promlčení korigovat ve smyslu ust. § 3 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Ve vztahu k neplatnosti některých ujednání pojistných smluv je klíčové, že žalobce nebyl žalovanou s pojistně matematickými metodami seznámen, ty se proto nestaly součástí pojistných smluv. Současně žalobce zmínil své„ administrativní pochybení“ při formulaci žalobního petitu – při vyčíslení úroků z prodlení, kdy tyto„ začaly běžet již den po výplatě odkupného v nesprávné výši“ (pozn. soudu: Na tuto změnu žaloby soud reagoval usnesením ze dne 22. 6. 2022, č.j. [číslo jednací]).

5. Podáním ze dne [datum] žalobce k námitce promlčení doplnil, že nelze aplikovat dvouletou subjektivní promlčecí dobu a odkázal na nález Ústavního soudu ze dne [datum] ve věci sp. zn. III. ÚS 2127/21. Je na žalované, aby konkrétně tvrdila a prokázala, kdy začala běžet subjektivní promlčecí doba. Z výročních dopisů (u nichž není nijak doloženo, že byly žalobci doručeny) neplyne jakákoliv skutečnost prokazující vědomost žalobce o neplatnosti smluv. Argumentace žalované o vědomosti žalobce o neplatnosti smluv již v době jejich uzavření je i nelogická (žalobce jednal podle smluv, hradil pojistné). Nelze ani konstatovat, že žalobce věděl o neplatnosti smluv v době zahájení řízení u finančního arbitra. Pokud by„ odvolací soud“ dospěl k závěru o tom, že žalobce měl vědomost o neplatnosti smluv již v roce 2017,„ musela touto vědomostí nepochybně disponovat i žalovaná“. Není možná ani aplikace objektivní promlčecí doby (zde žalobce odkázal na rozsudek SDEU ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], rozsudek SDEU ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo] až C [číslo] a na přehodnocení rozhodovací praxe Městského soudu v Praze, jak se podává z jeho rozhodnutí ve věcech sp. zn. 29 Co 492/2021, 29 Co 73/2022 a 29 Co 159/2022). Námitka promlčení navíc koliduje s dobrými mravy (námitkou promlčení se žalovaná snaží ekonomicky těžit z rozdílu mezi řádným plněním z posuzovaných pojistných smluv a nepromlčenou částí bezdůvodného obohacení, obchodní model žalované byl založen na utajení klíčových informací o nákladech účtovaných klientům a její postupy účelově ignorovaly požadavky legislativy, stanoviska regulátora (ČNB) a právní názory finančního arbitra či soudů).

6. Žalovaná se k žalobní argumentaci znovu vyjádřila podáním ze dne [datum], v němž poukázala na to, že žalobce se o údajném bezdůvodném obohacení mohl dozvědět již při první platbě pojistného, avšak současně platí, že žalobce byl se způsobem nakládání s pojistným prokazatelně seznámen (a jeho nákladovou složkou a rizikovým pojistným) nejpozději v okamžik uzavření pojistných smluv, poté byl o způsobu nakládání s hrazeným pojistným pravidelně informován po celou dobu trvání pojistného vztahu (prostřednictvím výročních dopisů). Současně žalovaná poukázala na to, že žalobce dne [datum] zplnomocnil právního zástupce k vymáhání bezdůvodného obohacení, následně žalované doručil výzvu k vydání bezdůvodného obohacení z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy, přitom nejpozději v okamžik zplnomocnění právního zástupce si žalobce byl prokazatelně vědom bezdůvodného obohacení; následně žalobce dne [datum] podal návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem na určení neplatnosti pojistných smluv a vydání bezdůvodného obohacení z obou pojistných smluv (40.508 Kč a 54.100 Kč), následně vzal žalobce návrh zpět. Uvedené skutečnosti prokazují vědomost žalobce o způsobu nakládání s pojistným a strhávání nákladů, poplatků a rizikového pojistného od částky uhrazeného pojistného. Žalovaná se současně podrobněji vymezila proti argumentaci žalobce o neaplikovatelnosti objektivní promlčecí doby.

7. Žalobce poté zareagoval podáním ze dne [datum], v němž nepominul snahu vyjádřit se k argumentaci žalované o vědomosti žalobce o neplatnosti smluv v souvislosti s řízením před finančním arbitrem a v souvislosti se zplnomocněním právního zástupce žalobcem a uvedl, že nelze mechanicky konstatovat, že podpisem plné moci žalobce věděl o neplatnosti smluv a vzniku bezdůvodného obohacení, a to tím spíše, že byl v rámci řízení před finančním arbitrem vyzván, aby pokračoval v pojištění, či zvážil ukončení pojistné smlouvy ze dne [datum]. Žalobce znovu zdůraznil, že vědomostí musela nepochybně disponovat i žalovaná. Co do kolize námitky promlčení s dobrými mravy odkázal na své předchozí vyjádření a na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2022, č. j. 29 Co 26/2022-162 a z něj plynoucí závěr o tom, že nespravedlivému výsledku smluvního ujednání, který v tam posuzované věci nastal, soudy rozhodně nemohou přiznat právní ochranu.

8. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

9. Ze smlouvy o životním pojištění„ [anonymizována dvě slova]“ [číslo] soud zjistil, že dne [datum] žalovaná, tehdy pod názvem [právnická osoba] (v postavení pojistitele) a žalobce (v postavení pojistníka a pojištěného) ujednali vzájemná práva a povinnosti stran investičního životního pojištění (pojištění pro případ smrti nebo dožití), včetně pojištění zproštění od placení pojistného, s počátkem pojištění ke dni [datum]. Pojistná doba byla ujednána na 46 let. Pojistná částka byla sjednána na 10.000 Kč. Pojistné činilo 2.000 Kč měsíčně. Formulář zachycující smluvní ujednání je opatřen podpisy jednajících, žalobce podpisem stvrdil mj. seznámení a převzetí pojistných podmínek ([anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo]).

10. Ze smlouvy o životním pojištění„ [anonymizována dvě slova]“ [číslo] soud zjistil, že dne [datum] žalovaná, tehdy pod názvem [právnická osoba] (v postavení pojistitele) a žalobce (v postavení pojistníka a pojištěného) ujednali vzájemná práva a povinnosti stran investičního životního pojištění (pojištění pro případ smrti nebo dožití - pojistná doba byla ujednána na 46 let, pojistná částka byla sjednána na 10.000 Kč), pojištění úrazového a pojištění zproštění od placení pojistného, s počátkem pojištění ke dni [datum]. Pojistné činilo 800 Kč měsíčně. Formulář zachycující smluvní ujednání je opatřen podpisy jednajících, žalobce podpisem stvrdil mj. seznámení a převzetí pojistných podmínek ([anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo]).

11. Z listiny nadepsané„ Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění“ (verze [anonymizováno] [číslo]), z článku 8 odst. 3, soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna stanovit výši odkupného podle pojistně technických zásad. Z listiny nadepsané„ Doplňkové pojistné podmínky“ (verze [anonymizováno] [číslo]), z článku 1, bodu 1, odst. 1.6. a 1.7. soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna od počátku pojištění snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné, které měla žalovaná stanovit podle svých pojistně technických zásad; z článku 1, bodu 3, odst. 3.1. soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna od počátku pojištění snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle svých pojistně technických zásad, z článku 1, bodu 3, odst. 3.2. soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna započítat žalobci inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Tatáž ujednání jsou zahrnuta i do listiny nadepsané„ Doplňkové pojistné podmínky“ (verze ŽP-DPP-DIM [číslo]).

12. Z jednotlivých výročních dopisů soud zjistil, že žalovaná vyhotovila písemnost zachycující informace o průběžném vývoji pojištění z pojistné smlouvy [číslo] to ke dni [datum] (výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (výroční dopis ze dne [datum]), přičemž z jednotlivých výročních dopisů se nepodává informace o aktuální hodnotě produktu či o předpokládaném zhodnocení, z poskytnutých informací nelze usuzovat na to, že žalovaná vyhotovením jednotlivých výročních dopisů směřovala k podání informace o skutečném stavu investičního pojištění z pojistné smlouvy [číslo].

13. Žalovaná vyhotovila písemnost zachycující informace o průběžném vývoji pojištění z pojistné smlouvy [číslo] to ke dni [datum] (výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (výroční dopis ze dne [datum]), přičemž z jednotlivých výročních dopisů se nepodává informace o aktuální hodnotě produktu či o předpokládaném zhodnocení, z poskytnutých informací nelze usuzovat na to, že žalovaná vyhotovením jednotlivých výročních dopisů směřovala k podání informace o skutečném stavu investičního pojištění z pojistné smlouvy [číslo].

14. Z listiny nadepsané„ Informace k pojistné smlouvě [číslo]“ soud zjistil, že žalovaná dne [datum] vyhotovila písemnost zachycující informaci o aktuálním stavu pojištění – o kapitálové hodnotě pojištění, o výši odkupného; informace žalovaná zaktualizovala v listině nadepsané„ Informace k pojistné smlouvě [číslo]“ vyhotovené dne [datum].

15. Z listiny nadepsané„ Sdělení o zániku pojištění s výplatou odkupného“ soud zjistil, že žalovaná dne [datum] vyhotovila písemnost zachycující informaci adresovanou žalobci o tom, že v návaznosti na ukončení pojištění (pojistná smlouva [číslo]) posílá žalobci odkupné v částce 25.492 Kč. Tuto listinu v řízení předložil i žalobce, tak má soud za prokázané, že se dostala do jeho dispoziční sféry.

16. Z plné moci udělené dne [datum] soud zjistil, že se jedná o průkaz zmocnění advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] žalobcem, ve věci uplatnění nároku žalobce na náhradu škody, popř. vydání bezdůvodného obohacení a dovolání se neplatnosti smluvního vztahu, ke všem jednáním ve vztahu k žalované (tehdy pod názvem [právnická osoba]). Zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokát, dne [datum] sepsal výzvu adresovanou žalované, k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 40.508 Kč s příslušenstvím, s argumentací směřující k závěru o neplatnosti pojistné smlouvy [číslo] (výzva k vydání bezdůvodného obohacení z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy Smlouva životního pojištění [číslo]). Jelikož v řízení listinu předložila žalovaná, má soud za prokázané, že tato se dostala do její dispoziční sféry.

17. Z listiny nadepsané„ Výpověď smlouvy [anonymizována dvě slova] [číslo]“ soud zjistil, že žalobce dne [datum] sepsal a dne [datum] žalované doručil projev vůle, jímž vypověděl ke dni [datum] smlouvu investičního životního pojištění [číslo] požádal o vyplacení negarantované kapitálové hodnoty, po řádném vyúčtování umožňujícím žalobci provést kontrolu řádnosti plnění. Žalovaná na výpověď smlouvy reagovala vyhotovením listiny nadepsané„ Informace k ukončení pojištění“ ze dne [datum], v níž specifikovala výši odkupného ke dni [datum]. Poté žalovaná vyhotovila listinu nadepsanou„ Informace o zániku pojištění výpovědí je konci pojistného období“ ze dne [datum] a listinu nadepsanou„ Potvrzení zániku pojištění“ ze dne [datum], v níž specifikovala výši plnění spojeného se zánikem pojištění.

18. Z usnesení finančního arbitra ze dne 24. 4. 2019, č.j. FA/SR/ZP [číslo] 2018 soud zjistil, že finanční arbitr zastavil řízení zahájené dne [datum] k návrhu žalobce, proti žalované, o vydání bezdůvodného obohacení v částce 54.100 Kč s příslušenstvím (z neplatné pojistné smlouvy [číslo]) a o vydání bezdůvodného obohacení v částce 40.508 Kč s příslušenstvím (z neplatné pojistné smlouvy [číslo]), přičemž důvodem zastavení řízení bylo zpětvzetí návrhu žalobcem. Zjištění o tom, že žalobce podal návrh na zahájení řízení k finančnímu arbitrovi, že tak učinil dne [datum], se podávají i z výzvy finančního arbitra k vyjádření ze dne 21. 3. 2019, č.j. FA/SR/ZP [číslo] 2018.

19. Z plné moci udělené dne [datum] soud zjistil, že se jedná o průkaz zmocnění advokáta (Mgr. [jméno] [jméno]) žalobcem, ve věci uplatnění nároků žalobce z (v tomto řízení) posuzovaných pojistných smluv. Zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno], advokát, dne [datum] sepsal výzvu adresovanou žalované, k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 65.506 Kč, s argumentací směřující k závěru o neplatnosti obou posuzovaných pojistných smluv (výzva k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 62.506 Kč s příslušenstvím). Jelikož v řízení listinu předložila žalovaná, má soud za prokázané, že tato se dostala do její dispoziční sféry.

20. Zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno], advokát, dne [datum] sepsal výzvu adresovanou žalované, k doplacení odkupného, jež má být rovno zaplacenému pojistnému k pojistným smlouvám posuzovaným v tomto řízení, a to konkrétně k doplacení částky 62.506 Kč (výzva k doplacení odkupného v souladu s Pojistnou smlouvou). Jelikož v řízení listinu předložila žalovaná a reagovala na ni sdělením ze dne [datum], má soud za prokázané, že tato se dostala do její dispoziční sféry.

21. Z žalovanou zpracovaného přehledu předepsaného a zaplaceného pojistného a plnění žalované – k pojistné smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalobce ve vztahu k uvedené pojistné smlouvě naposledy zaplatil pojistné dne [datum] v částce 500 Kč, celkem na pojistném zaplatil 66.000 Kč a žalovaná mu vyplatila dne [datum] odbytné v částce 25.492 Kč.

22. Z žalovanou zpracovaného přehledu předepsaného a zaplaceného pojistného a plnění žalované – k pojistné smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalobce ve vztahu k uvedené pojistné smlouvě naposledy zaplatil pojistné dne [datum] v částce 500 Kč, celkem na pojistném zaplatil 64.200 Kč, ač mu bylo předepsáno k zaplacení pojistné ve výši celkem 62.900 Kč a žalovaná mu vyplatila přeplatek na pojistném v částce 1.300 Kč dne [datum] a po zániku pojištění mu dne [datum] vyplatila 39.802 Kč.

23. Z úředního sdělení [obec] národní banky k některým informačním povinnostem při sjednávání a během trvání životního pojištění (ze dne [datum]), uveřejněného ve věstníku [obec] národní banky, soud zjistil, že [ulice] národní banka sdělila své stanovisko k plnění informačních povinností uvedených v zákoně o pojistné smlouvě, včetně povinnosti pojišťoven informovat o nákladovosti životního pojištění a o způsobu určení výše odkupného. Z dohledového benchmarku [číslo] soud zjistil, že se jedná o písemnost sepsanou pod hlavičkou [obec] národní banky, datovanou [datum], přičemž ze zahrnutého upozornění vyplývá, že se jedná o materiál s informacemi vyjadřujícími názor pracovníků sekce dohledu nad finančním trhem ČNB, který je aplikován v dohledové praxi, v souvislosti s posuzováním otázky nákladovosti produktu životního pojištění, informací o odkupném.

24. Z dalších listin provedených k důkazu soud neučinil žádná zjištění významná pro posouzení věci, a proto se jimi v odůvodnění rozhodnutí ani podrobněji nezabývá.

25. Co se týče závěru o skutkovém stavu, lze odkázat na shora vyložená zjištění, která soud učinil.

26. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce a žalovaná ujednali pojištění žalobce v rámci investičního životního pojištění, a to oběma posuzovanými pojistnými smlouvami. Žalobce zaplatil na pojistném z pojistné smlouvy [číslo] (uzavřené dne [datum]) celkem 64.200 Kč, naposledy plnil dne [datum], na pojistném z pojistné smlouvy [číslo] (uzavřené dne [datum]) žalobce zaplatil celkem 66.000 Kč, naposledy plnil dne [datum].

27. Podle ust. § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („ OZ“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 OZ, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ust. § 3036 OZ, podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

28. Právní vztahy žalobce a žalované, založené posuzovanými pojistnými smlouvami, se při aplikaci shora citovaných právních norem řídí zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, a zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 („ SOZ“).

29. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy (dále jen„ soukromé pojištění“), pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Podle ust. § 2 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

30. Podle ust. § 1 odst. 2 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.

31. Podle ust. § 37 odst. 1 SOZ, právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Podle ust. § 41 SOZ, vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

32. Podle ust. § 451 odst. 1 SOZ, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle ust. § 451 odst. 2 SOZ, bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle ust. § 457 SOZ, je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

33. Podle ust. § 107 odst. 1 SOZ, právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle ust. § 107 odst. 2 SOZ, nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

34. Obě posuzované smlouvy o životním pojištění jsou absolutně neplatné pro absenci určitého a konkrétního smluvního ujednání o výši a způsobu stanovení rizikového pojistného, ve smlouvách schází také informace o způsobu stanovení počátečních, správních a inkasních nákladů, neurčitým je také ujednání o výši odkupného (jeho výše měla být stanovena žalovanou podle pojistně technických zásad). Ze smluv vyplývá, že žalovaná bude činit srážky na vrub kapitálové hodnoty jednotlivých pojištění, avšak s výší srážek nebyl žalobce seznámen. Výši rizikového pojistného nelze zjistit z žádného smluvního ujednání. V době uzavření smlouvy nebyla dána jasná (určitá a srozumitelná) pravidla určení výše rizikového pojistného tak, aby jejich výše byla objektivně zjistitelná. Jelikož je ujednání o rizikovém pojistném neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy (jedná se o ujednání podstatné náležitosti pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 2 zák. č. 37/2004 Sb.), již neplatnost ujednání o výši rizikového pojistného způsobuje neplatnost smluv o životním pojištění jako celku (ust. § 41 SOZ). Žalovaná argumentovala tím, že smlouvy jsou platné, neboť žalobce před jejich uzavřením převzal jejich plné znění, včetně pojistných podmínek a až do roku 2018 neprojevil nesouhlas s obsahem smluv, tyto okolnosti však nemohou zvrátit závěr soudu o absolutní neplatnosti smluv (obeznámení žalobce s neurčitými smluvními ujednáními nepřeklene to, že se jednalo o neurčitá, a tedy neplatná ujednání).

35. Bylo proto na místě přistoupit k vypořádání bezdůvodného obohacení účastníků, a to po zohlednění žalovanou uplatněné námitky promlčení. Žalobce požadované plnění právně kvalifikoval jako plnění z pojistných smluv – plnění odkupného, neboť žalovaná odkupné (jeho výši) nesprávně stanovila (odkupné má být rovnou zaplacenému pojistnému a žalovaná žalobci zaplatila toliko část takto určeného odkupného). Jelikož soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti obou pojistných smluv, na jejichž základě si účastníci vzájemně plnili, majetkový prospěch účastníků plněním z neplatného právního úkonu je bezdůvodným obohacením, které soud vypořádává (a tedy nevypořádává plnění ze smlouvy).

36. Každé dílčí plnění žalobce se s ohledem na ust. § 107 odst. 1 SOZ promlčuje uplynutím dvouleté subjektivní promlčecí doby. Soud se proto musel zabývat tím, kdy se žalobce dozvěděl o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení a že se na jeho úkor žalovaná obohatila. Možnost seznat bezdůvodné obohacení je dána tehdy, když pojištěný má alespoň laickou povědomost o bezdůvodném obohacení. Je proto podstatné, kdy se žalobce dozvěděl, že se na jeho úkor žalovaná obohacuje bezdůvodně, tedy od kdy přinejmenším tušil, že s jednotlivými pojistnými smlouvami je něco v nepořádku (k tomu srov. závěry nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] ve věci sp. zn. III. ÚS 2127/21).

37. Žalobce se přitom o skutečném stavu svých investovaných prostředků (ve vztahu k pojištění ze smlouvy [číslo]) dozvěděl již v roce 2016 – tehdy pojištění ze smlouvy [číslo] zaniklo a došlo k vypořádání plnění mezi účastníky (žalovaná žalobci vyplatila odbytné v částce 25.492 Kč, o čemž ho také předem zpravila). Nejpozději v roce 2016 tak žalobce musel vědět, jaké plnění žalované poskytl, jaké plnění mu ona recipročně poskytla, a právě tehdy nejpozději žalobce musel mít povědomost o bezdůvodném obohacení. Nejpozději na konci roku 2018 tak byly veškeré nároky žalobce na plnění (poskytnuté žalobcem žalované v souvislosti s neplatnou smlouvou [číslo]) promlčeny. Žalobce žalobu doručil soudu až dne [datum], tedy po uplynutí dvouleté subjektivní promlčecí doby, proto mu nemohl soud přisoudit požadované plnění v částce 40.508 Kč.

38. Co se týče stavu investovaných prostředků ve vztahu k pojištění ze smlouvy [číslo] zde žalobce žalované plnil až do [datum]. Obě pojistné smlouvy jsou stiženy absolutní neplatností, a to z týchž důvodů (k tomu podrobněji shora), smluvní ujednání v obou smlouvách jsou identická. Žalobce mohl tušit, že je něco v nepořádku s pojistnou smlouvou [číslo] již v roce 2016, kdy měl vypořádáno plnění z pojistné smlouvy [číslo] v roce 2017 žalobce, právně zastoupen, argumentoval absolutní neplatností a vyzýval k vydání bezdůvodného obohacení, v únoru roku 2018 se stejnou argumentací zahajoval řízení před finančním arbitrem. O tom, kolik žalobce na pojistném zaplatil, žalobce věděl nejpozději dne [datum]. O skutečném stavu prostředků investovaných žalobcem v souvislosti s pojistnou smlouvou [číslo] věděl žalobce nejpozději dne [datum], kdy mu žalovaná vyplatila plnění po zániku pojištění. Nejpozději tehdy tedy žalobce věděl, kolik žalované zaplatil a kolik ona vyplatila jemu. Nejpozději [datum] tak byly veškeré nároky žalobce na plnění (poskytnuté žalobcem žalované v souvislosti s neplatnou smlouvou [číslo]) promlčeny, a jelikož žalobce žalobu doručil soudu až dne [datum], tedy po uplynutí dvouleté subjektivní promlčecí doby, nemohl mu soud přisoudit ani plnění v částce 21.998 Kč. Žaloba tak vzhledem k žalovanou vznesené námitce promlčení, kterou soud vyhodnotil jako důvodnou, nebyla ani zčásti po právu, a bylo proto na místě žalobu zamítnout. Pro úplnost lze zmínit, že běh promlčecí doby se nezastavil vlivem uplatnění práv žalobce v řízení před finančním arbitrem, neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že není splněna podmínka řádného pokračování v řízení (ust. § 112 SOZ), když žalobce vzal návrh na zahájení řízení zpět.

39. Argumentace žalobce stran nemožnosti aplikace tříleté objektivní promlčecí doby (opírající se o rozsudek SDEU ve věci sp. zn. C [číslo]) je v projednávané věci nepoužitelná už z toho důvodu, že soud dospěl k závěru o uplynutí subjektivní promlčecí doby, přičemž pokud se právo promlčí uplynutím subjektivní promlčecí doby, je běh objektivní promlčení doby bez právního významu (k tomu srov. závěry rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 28 Cdo 3977/2007). Argumentace žalobce o tom, že není-li aplikovatelná objektivní promlčecí doba (s důvody opírajícími se o shora citovaný rozsudek), pak není aplikovatelná ani subjektivní promlčecí doba, nemá v citovaném (ani v jiném soudu známém) rozhodnutí oporu.

40. Co se týče žalobcem zdůrazňovaného rozporu uplatnění námitky promlčení s dobrými mravy, zde soud nemohl přehlížet, i s ohledem na zásadu legitimního očekávání účastníků tohoto sporu, že řešení této otázky bylo ve skutkově i právně obdobné věci podrobeno přezkumu Nejvyššího soudu (rozhodnutí ve věci sp. zn. 23 Cdo 1254/2020-399), resp. Ústavního soudu (v rámci posouzení navazující ústavní stížnosti, ve věci sp. zn. I. ÚS 2435/20), přičemž z těchto rozhodnutí vyplývá, že rozpor námitky promlčení s dobrými mravy je třeba dovozovat toliko z okolností, za nichž byla námitka promlčení vznesena, nikoliv z okolností a důvodů, z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku. V posuzované věci soud neshledal okolnosti, pro které by bylo na místě se od závěrů citovaných rozhodnutí odchýlit směrem, kterým argumentuje žalobce, jehož argumentace kolizí s dobrými mravy ani nebyla soustředěna na okolnosti, za nichž žalovaná námitku vznesla. Žalovaná podle žalobce uplatněním námitky promlčení hodlá„ ekonomicky těžit“ z nastalé situace, což je ovšem podstatou uplatnění námitky promlčení, kterou se dlužník brání tomu, aby byl soudním rozhodnutím zavázán plnit věřiteli, přičemž výkon práv v řízení obecně nemůže s dobrými mravy kolidovat.

41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšné žalované náleží náhrada nákladů řízení proti procesně neúspěšnému žalobci. Náhrada nákladů řízení žalované je tvořena: 1/ odměnou zástupce žalované ve výši 3.620 Kč za každý jeden zástupcem žalované realizovaný úkon právní služby (ust. § 8 odst. 1, § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, „a. t.“), a to za: i. převzetí věci - § 11 odst. 1 písm. a/ s. t., ii. vyjádření k žalobě ze dne [datum] - § 11 odst. 1 písm. d/ a. t., iii. další vyjádření ve věci samé ze dne [datum], v reakci na podání žalobce - § 11 odst. 1 písm. d/ a. t., iv. účast na jednání soudu dne [datum] - § 11 odst. 1 písm. g/ a. t.; 2/ náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby (ust. § 13 odst. 1, 4 a. t.), tj. ve výši 4 x 300 Kč. K jednotlivým položkám je dále třeba přičíst náhradu za daň z přidané hodnoty v zákonné sazbě 21 %. Náhrada nákladů řízení žalované tak celkem činí 18.972,80 Kč.

42. Uloženou povinnost je žalobce povinen splnit ve lhůtě, které byla určena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.