78 C 33/2023 - 155

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Němečkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] o [Anonymizováno] takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno] % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhá po žalované konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve správním řízení vedeném u [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], omluvy a peněžitého zadostiučinění ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno] % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že dne [datum] žádal [právnická osoba] [adresa] (dále jen „[adresa]“) o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“). Právní zástupce žalobce v letech [Anonymizováno] podal u [Anonymizováno] [právnická osoba] [adresa] řadu stížností podle § 175 odst. 1 správního řádu na postup tohoto úřadu v různých záležitostech týkajících se provozu [Anonymizováno]. Na tyto stížnosti [Anonymizováno] vůbec nereagoval. Teprve po mnohých urgencích, výzvách a žádostech [Anonymizováno] v průběhu roku [Anonymizováno] odeslal právnímu zástupci žalobce přípisy týkající se těchto stížností. Všechny tyto přípisy jsou obsahově totožné, liší se pouze v číslu jednacím a v datu stížnosti. Přípisy nejsou adresovány žalobci ani jeho právnímu zástupci, nýbrž [Anonymizováno]. Pokud jde o vlastní obsah, všude je uvedena jen formule, že „[datum]“. Právní zástupce informoval žalobce o těchto přípisech a o tom, že není schopen přiřadit je k jednotlivým stížnostem (právní zástupce neeviduje žádnou stížnost z [datum]) a že z přípisů nevyplývá, jaké kroky [Anonymizováno] při vyřizování učinil, jaká zjištění učinil, jak je právně vyhodnotil, a že formulace přípisů spíše dává tušit, že [Anonymizováno] se stížnostmi ve skutečnosti ve věcné rovině vůbec nezabýval. Právní zástupce poučil žalobce o tom, že je třeba v první řadě zjistit, k jakým stížnostem se [Anonymizováno] vyjádřil, a jaké naopak zůstávají nevyřízeny. Žalobce se pokusil získat informace potřebné informace dne [datum], kdy požádal [Anonymizováno] na základě InfZ o poskytnutí informací týkajících se stížnosti, k níž se [Anonymizováno] vyjadřoval pro [Anonymizováno] svrchu označeným přípisem [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] Žalobce konkrétně žádal o (1.) označení osoby stěžovatele, (2.) sdělení, co je předmětem stížnosti, (3.) sdělení, jaké konkrétní úkony, kterou úřední osobou a kdy provedl [Anonymizováno] při vyřizování stížnosti, a (4.) o poskytnutí podkladů, které si [Anonymizováno] pro vyřizování stížnosti opatřil. Touto cestou si žalobce hodlal opatřit informace, které mu umožní bezpečně přiřadit uvedený přípis [Anonymizováno] ke konkrétní stížnosti, vyhodnotit, zda [Anonymizováno] vyřídil stížnost řádně, a event. využít nápravných institutů v podobě žádosti podle § 80 odst. 3 správního řádu nebo podle § 175 odst. 7 správního řádu. [právnická osoba] odepřel informace poskytnout, načež se žalobce bránil správní žalobou podanou ke [adresa] (dále jen „KS v [adresa]“) dne [datum]. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], jímž bylo rozhodnutí správního orgánu zrušeno. Soudní řízení trvalo [Anonymizováno]), což žalobce považuje za nepřiměřeně dlouhé a došlo tím ze strany soudu k porušení jeho práva na spravedlivý proces. Žalobce uvedl, že postup soudu v něm vyvolal [podezřelý výraz]. Dne [datum] vyzval žalobce [Anonymizováno] k poskytnutí satisfakce za nepřiměřenou délku řízení v podobě konstatování porušení práva žalobce, omluvy a zaplacení přiměřeného zadostiučinění. [Anonymizováno] žádost postoupilo [Anonymizováno] které pak přípisem z [datum] uvedlo, že výzvu postupuje zpět [Anonymizováno]. Výši peněžitého zadostiučinění žalobce vyčíslil dle stanoviska [Anonymizováno], kdy za první [Anonymizováno] roky řízení nárokuje částku ve výši [částka] a za dalších [Anonymizováno] měsíců pak nárokuje částku ve výši [částka] ([částka]). Žalobce následně základní částku navýšil o [Anonymizováno] %, neboť řízení bylo jednoinstanční a skutkově a právně jednoduché (navýšení o [Anonymizováno] %) a žalobce se na délce řízení nijak negativně nepodílel (navýšení o [Anonymizováno] %). Celkem se tedy jedná o částku [částka].

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě shrnula průběh správního řízení a namítla nepříslušnost žalované jakožto [Anonymizováno], neboť žalobce se domáhá konstatování porušení práva, omluvy a peněžitého zadostiučinění za nepřiměřenou délku [adresa], nikoli za nepřiměřenou délku celého řízení, čímž odpadá příslušnost žalované, neboť je irelevantní příslušnost úřadu, v jehož odvětví státní správy probíhalo řízení správní. Žalovaná pro případ nepřihlédnutí k námitce nepříslušnosti žalované poukázala na význam předmětu řízení pro žalobce, kdy žalovaná má za to, že žalobce újmu nepociťoval a ani nemohl pociťovat, jelikož v nemovitosti, jež se nachází v blízkosti [Anonymizováno] závodu, s nímž řízení souviselo, trvale nežije, naopak ho využívá pouze k rekreaci, rodinným setkáním a oslavám. Žalovaná dále uvedla, že žalobce spolu se svou [tituly před jménem] [jméno FO], prostřednictvím svého právního zástupce, se kterým jsou v příbuzenském poměru, opakovaně obrací na správní orgány a požadují poskytnutí podání, která učinil dříve sám právní zástupce. Dále žalovaná uvedla, že žalobce i jeho [Anonymizováno] podávají ke [adresa], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] desítky žalob, přičemž žaloby jsou totožné a liší se pouze ve vyčíslení nemajetkové újmy. Takový postup by dle žalované neměl požívat právní ochrany, jak mimo jiného konstatoval i [Anonymizováno] ve svém rozhodnutí sp. zn. [právnická osoba] ze dne [datum], kdy konstatoval, že počínání žalobce (v daném případě jeho [Anonymizováno]) a jeho [Anonymizováno] vykazuje zneužívání široké úpravy práva na informace. Za skutečný motiv podávání žádostí o informace žalobců není kontrola veřejné moci, ale šikanózní postup tyto orgány personálně a časově zatížit.

3. Žalobce v replice uvedl, že právo na informace společně se svojí [Anonymizováno] uplatňuje výlučně v souvislosti s obranou proti hlučnému provozu [Anonymizováno] fungujícího v blízkosti rodinné nemovitosti, ke které má žalobce silný emoční vztah. Nemovitost rodině patří již od roku [Anonymizováno] a je pro celou rodinu vhodným místem ke společnému trávení času, avšak harmonicky strávený čas je narušován nelegálním provozem [Anonymizováno], a proto jsou žádosti o informace a řízení s tím spojená pro žalobce významná. Žalobce uvedl, že se žádostmi o informace snaží opatřit si podklady, které mu umožní náležitě vyhodnotit vliv záměru provozování [Anonymizováno] na zákonem chráněné zájmy, aby je pak mohl uplatnit ve správním řízení o změně v užívání stavby [adresa] (dále jen „rekolaudační řízení“), a zjistit porušování procesních předpisů správními orgány a domáhat se u těchto orgánů nápravy. O významu, který žalobce přikládá ochraně svého oprávněného zájmu na nerušeném užívání rodinné nemovitosti, dle žalobce vypovídá i zjevné úsilí a náklady, které žalobce spolu s rodinou vynakládá na obstarání informací týkajících se [Anonymizováno]. Žalobce uvedl, že soudní řízení iniciovaná žalobcem nejsou řízeními litigózními, kdy naopak většina soudních řízení končí ve prospěch žalobce, neboť je opakovaně porušováno jeho právo na informace. Větší počet soudních řízení a úspěšnost žalobce v nich ukazují, jak moc správní orgány nechtějí poskytovat informace, které by mohly dokládat jejich vlastní selhání.

4. Podáními doručenými soudu dne [datum] a [datum] žalobce učinil částečná zpětvzetí žaloby, a to co do požadavku zákonného úroku z prodlení u požadovaného peněžitého zadostiučinění, o čemž bylo soudem rozhodnuto dne [datum] č.j. [spisová značka] a dále zpětvzetí ohledně požadavku konstatování porušení práva a písemné omluvy žalované o čemž soud rozhodl dne [datum] č.j. [spisová značka]. Předmětem sporu tak zůstalo toliko peněžité zadostiučinění. [právnická osoba] jednání konanému dne [datum] se žalobce nedostavil, proto bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.

6. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům.

7. Dne [datum] [právnická osoba] [adresa] sdělil [Anonymizováno], že pokud jde o opakovanou výzvu o vyjádření k nečinnosti [právnická osoba] [adresa] ve věci vyřízení stížnosti z [datum], [Anonymizováno] prověřil skutečnosti uvedené ve stížnosti a konstatoval, že neshledal pochybení v práci zaměstnanců úřadu. Dne [datum] požádal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce [právnická osoba] [adresa] (dále také jen „[Anonymizováno]“) o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „InfZ“), kdy požadoval poskytnutí informací týkajících se stížnosti, k níž se [adresa] vyjadřoval pro [Anonymizováno] přípisem [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]žádost o informace ze dne [datum] včetně doručenky datové zprávy). Tato žalobcova žádost byla rozhodnutím [Anonymizováno], ze dne [datum] odmítnuta. Žalobce podal dne [datum] proti tomuto rozhodnutí odvolání. Dne [datum] bylo toto odvolání rozhodnutím [Anonymizováno] (dále také jen „[Anonymizováno]“), č. j. [č. účtu], zamítnuto. Dne [datum] podal žalobce proti rozhodnutí [Anonymizováno] u [adresa] (dále také jen „[Anonymizováno]“). (žaloba dle § 65 odst. 1 o.s.ř. ze dne [datum]) Dne [datum] vyzval [Anonymizováno] žalobce, aby zaplatil soudní poplatek. Žalobce tak učinil dne [datum]. Dne [datum] vyzval [Anonymizováno] žalovaný [Anonymizováno] k vyjádření k žalobě a k předložení správního spisu. [Anonymizováno] se k žalobě vyjádřil dne [datum] a předložil správní spis. Dne [datum] zaslal [Anonymizováno] účastníkům řízení sdělení o složení senátu a poučení o možnosti vznést námitku podjatosti. Zároveň vyzval účastníky řízení ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Dne [datum] předložil žalobce repliku k vyjádření žalovaného. Dne [datum] zaslal soud podání žalobce žalovanému. Dne [datum] žalobce svou žalobu doplnil. Dne [datum] vyhlásil [Anonymizováno] č. j. [spisová značka], kterým obě napadená rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [č. účtu] a rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] zrušil a věc vrátil [Anonymizováno] k dalšímu řízení. Dne [datum] nabyl rozsudek právní moci. (nesporná tvrzení účastníků, rozsudek [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], spisový materiál [adresa] sp. zn. [spisová značka]).

8. Žalobce výzvou k poskytnutí satisfakce za nemajetkovou újmu ze dne [datum], doručenou téhož dne, uplatnil u [Anonymizováno] nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení správního vedeného u [Anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]. Žalobce žádal odškodnění konstatováním porušení práva, omluvou a zaplacením peněžitého zadostiučinění ve výši [částka]. (výzva žalobce k poskytnutí satisfakce za nemajetkovou újmu ze dne [datum] včetně doručenky datové zprávy) [Anonymizováno] podáním ze dne [datum] vyrozumělo žalobce o postoupení jeho žádosti [Anonymizováno]. (sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). 9. [Anonymizováno] dne [datum] rozhodlo mimo jiné o zamítnutí odvolání [tituly před jménem] [jméno FO] a napadené rozhodnutí [Anonymizováno], [č. účtu], ze dne [datum] potvrdil. Z rozhodnutí vyplývá, že odvolání podala pouze [Anonymizováno] žalobce, nikoli sám žalobce, neboť tento nebyl účastníkem původního rekolaudačního řízení. V rozhodnutí je uvedeno, že [adresa] se podle urbanistické studie nachází v ploše výrobní a zemědělské a jedná se tak o oblast, u které je do jisté míry nutné počítat se zvýšeným zatížením hlukem. Rodinná nemovitost [Anonymizováno] žalobce je od [adresa] vzdálena cca [Anonymizováno] m vzdušnou čarou. Žalovaná v rozhodnutí dále uvedla, že změnou v užívání předmětné stavby nedojde k narušení pohody bydlení stěžovatelky [tituly před jménem] [jméno FO], neboť dle vyjádření [č. účtu] ze dne [datum] vyplynulo, že byly vypořádány veškeré námitky stěžovatelky [tituly před jménem] [jméno FO] a že vlivem provozu [Anonymizováno] nedochází k překročení hygienického limitu hluku v chráněném venkovním prostoru nejbližších staveb pro denní dobu. [Anonymizováno] žalobce podala proti rozhodnutí [Anonymizováno] žalobu spolu s návrhem na přiznání odkladného účinku. (žaloba proti rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] včetně dodejky datové zprávy). [adresa] dne [datum] rozhodl o odmítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, když žalobkyně dostatečně netvrdila a tím spíš neprokázala tvrzený neomezený provoz [Anonymizováno] a dále neprokázala, že jí tvrzený následek napadeného rozhodnutí způsobuje újmu ve smyslu § 73 odst. 2 s.ř.s. (usnesení [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]).

10. Ze zpráv o šetření [Anonymizováno] soud zjistil, že na [Anonymizováno] se obrátil [Jméno advokáta] a žádal o posouzení postupu [Anonymizováno] ve věci vyřízení opatření proti nečinnosti a následného vyřízení stížnosti. [Anonymizováno] dospěl k závěru, že doba pro vyřízení podnětu čítající téměř [Anonymizováno] měsíců nebyla přiměřená, avšak je třeba zohlednit enormní nárůst spisové agendy u [Anonymizováno], další povinnosti úředních osob a zejména četnost, obsah a řetězení písemností zasílaných stěžovatelem. [Anonymizováno] zohlednil veškeré okolnosti a příslib [Anonymizováno] k přijetí opatření k nápravě a šetření uzavřel. (zpráva [Anonymizováno] o šetření postupu [Anonymizováno] ve věci vyřízení opatření proti nečinnosti a stížnosti podle správního řádu ze dne [datum], zpráva [Anonymizováno] ze dne [datum], zpráva [Anonymizováno] ze dne [datum] adresovaná [Anonymizováno]).

11. Žalobce vedl u [adresa] ve správním soudnictví v období let [Anonymizováno] celkem [hodnota] řízení, [Anonymizováno] řízení již bylo pravomocně skončeno, přičemž ve [Anonymizováno] řízeních dosáhl žalobce úspěšně ochrany svého práva (zrušení rozhodnutí, uložení povinnosti rozhodnout či zastavení řízení pro dodatečné splnění). Všechna řízení se týkala žádostí o poskytnutí informací. (nesporná tvrzení stran, přehled soudních řízení žalobce u [adresa] k [datum]).

12. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec uvedeného žádná další skutková zjištění významná pro posouzení věci, a proto se jimi soud blíže nezabýval.

13. Další důkazy navržené účastníky soud neprováděl, když je pro posouzení projednávané věci s ohledem na dostatečně zjištěný skutkový stav považoval za nadbytečné a irelevantní.

14. Svá skutková zjištění soud opřel o shodná tvrzení účastníků a o výše uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

15. Po právní stránce posoudil soud danou věc následovně.

16. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdškZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle odstave 3 téhož ustanovení stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

17. Podle ust. § 3 odst. 1 písm. a) OdškZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

18. Podle ust. § 5 OdškZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

19. Dle ust. § 6 odst. 1 OdškZ ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad"). Dle odst. 2 téhož ustanovení je úřadem podle odstavce 1 a)Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem; b)příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu.

20. Dle ust. § 6 odst. 3 OdškZ došlo-li ke škodě nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 vět druhé a třetí a posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek, jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení.

21. Podle ust. § 13 odst. 1 OdškZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odstavce 2 téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

22. Dle ust. § 14 odst. 1, 3, § 15 odst. 2 OdškZ se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

23. Podle ust. § 31a odst. 1 OdškZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odstavce 2 téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odstavce 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

24. Uvedená právní úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (k tomu srovnej Stanovisko [datum]). V tomto smyslu [Anonymizováno] ve svém usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Není tedy možné stanovit nějakou abstraktní lhůtu, kterou by bylo možné pokládat za přiměřenou, ale je třeba vždy přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Proto již při posouzení přiměřenosti délky řízení (tedy nejenom při určení výše zadostiučinění) je třeba vycházet z kritérií příkladmo stanovených v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Za porušení zásady rychlosti řízení, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 zákona, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobené nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi (srov. rozsudek [datum], sp. zn. [spisová značka]).

25. Podmínka předběžného uplatnění nároku u příslušného úřadu byla splněna a žaloba byla podána u soudu včas.

26. Předmětem posouzení je délka řízení před [adresa], v němž se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [č. účtu] jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], kterým [adresa] odmítl žádost žalobce o poskytnutí informace ze dne [datum], a to „[Anonymizováno]“ a „[Anonymizováno]“, z důvodu neexistence takových informací. Žaloba byla podána soudu dne [datum]. Správní řízení od podání žádosti o informace dne [datum] do pravomocného rozhodnutí [adresa] ze dne [datum], jež nabylo právní moci dne [datum], trvalo [Anonymizováno]. Samotné soudní řízení, za něž žalobce požaduje přiměřené zadostiučinění, trvalo od [datum] do [datum], tj. [Anonymizováno].

27. Soud se nejprve zabýval námitkou žalované ohledně nedostatku pasivní legitimace, které vyhověl (usnesení ze dne [datum] č.j. [spisová značka]), přičemž toto rozhodnutí bylo zrušeno usnesením [Anonymizováno] ze dne [datum] č.j. [spisová značka]. Soud tedy dále pokračoval v řízení s žalovanou.

28. Soud se dále zabýval otázkou, zda posuzované správní řízení splňuje kritéria aplikovatelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Právo na projednání věci bez zbytečných průtahů je nutno vztáhnout na veškerá správní řízení, jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda (srov. nález [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]). V daném případě se jedná o správní řízení, jehož předmětem je základní právo žalobce na informace, a proto posuzované správní řízení splňuje kritéria aplikovatelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

29. Předmětné správní řízení bylo zahájeno podáním žádosti o informace dne [datum]. Uvedené správní řízení spadá pod ochranu čl. 38 odst. 2 Listiny a je tedy možné aplikovat stanovisko [datum], sp. zn. [Anonymizováno] (dále jen „Stanovisko“). Soudní řízení správní, jež je posuzované v tomto řízení, bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a trvalo do [datum]. Soudní řízení tak trvalo [Anonymizováno].

30. Obecně pak dle Stanoviska platí, že „Nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí a § 22 odst. 1 věty třetí OdpŠk je třeba tvrdit a není-li úspěšně popřena anebo nepostačuje-li konstatování porušení práva, přizná se za ni zadostiučinění v penězích. Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) vychází ze ‚silné, ale vyvratitelné domněnky‘, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje (viz rozsudek velkého senátu [Anonymizováno] ze dne [datum], stížnost č. [Anonymizováno]. proti [Anonymizováno], [právnická osoba] výši zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, [Anonymizováno].), neboť újma vzniká samotným porušením práva. [Anonymizováno] jen zcela výjimečně nepřiznává zadostiučinění v penězích. V tomto ohledu je tedy na místě přistupovat k případnému zadostiučinění ve formě konstatace porušení práva jen za zcela výjimečných okolností (např. tehdy, byl-li význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný).“ K uvedenému závěru se [Anonymizováno] svých rozhodnutích opakovaně přihlásil (srov. například usnesení [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

31. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že délka řízení od podání žádosti o informace do skončení soudního řízení u [adresa], kdy žalobce se domáhá přiznání zadostiučinění pouze za nepřiměřenou délku soudního řízení správního od [datum] do [datum], je zjevně nepřiměřená pro tento typ řízení a neodpovídá době, kterou by bylo možno u tohoto typu řízení rozumně očekávat.

32. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení nebylo nijak složité po skutkové a procesní stránce.

33. Pokud jde o jednání žalobce, tento svým postupem k délce řízení nijak nepřispěl.

34. Co se týče hlediska významu předmětu řízení pro poškozeného, jedná se o hledisko nejdůležitější pro posouzení přiznání formy zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení. V každém řízení o poskytnutí zadostiučinění za nesprávný úřední postup, kam spadá i nepřiměřená délka řízení, je třeba individuálně posoudit význam poskytované informace pro žalobce. Je tomu tak i proto, že se význam daného řízení odvíjí primárně od významu žádaných informací pro žadatele, což neumožňuje učinit paušalizující závěr o významu řízení o poskytnutí informací dle InfZ. [Anonymizováno] pak v rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dovodil, že v řízení o poskytnutí informace se význam jeho předmětu pro poškozeného ve smyslu § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk odvíjí od toho, jak významná je požadovaná informace v době podání žádosti o její poskytnutí (popřípadě v průběhu řízení o její poskytnutí) pro žadatele. Význam předmětu řízení o poskytnutí informací se totiž bude lišit v okamžiku, kdy žadatel potřebuje konkrétní informaci pro realizaci svého práva, a v okamžiku, kdy žádostí o poskytnutí informace realizuje spíše svůj zájem bez toho, aby bylo zjevné, k čemu konkrétně žadatel informaci potřebuje. Právě zjevnost reálné potřeby informaci získat by měla vést příslušný orgán k tomu, aby ji poskytl plně a bez prodlení (srov. rozsudek [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). O standardním či dokonce zvýšeném významu předmětu posuzovaného řízení, a tím i případném poskytnutí zadostiučinění v penězích, lze proto uvažovat pouze v případě, kdy žadatel potřebuje naléhavě a nutně informace získat pro následnou (nikoli časově vzdálenou) realizaci konkrétních práv (přičemž i zde se význam předmětu posuzovaného řízení může lišit v čase – srov. rozsudek [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

35. Podstatou žádosti žalobce ze dne [datum] bylo zjištění, k jaké stížnosti se vyjadřoval [adresa] ve sdělení ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] adresovaném [Anonymizováno] a zaslaném zástupci žalobce na vědomí. S ohledem na obsah předmětné žádosti o informace a na okolnosti této žádosti předcházející, soud na základě doložených důkazů nedospěl k závěru, že by žalobce reálně potřeboval požadované informace pro účinnou realizaci práva týkajícího se, jak žalobce tvrdí, zamezení nezákonného provozu [adresa]. Soud má za to, že primárním účelem žádosti o poskytnutí informace byla snaha zástupce žalobce přiřadit předmětné vyjádření [adresa] ke konkrétní stížnosti zástupce žalobce v souvislosti s [Anonymizováno], což nelze hodnotit jako informace pro žalobce významné, neboť se jednalo o informace, které mohl žalobce zjistit od svého právního zástupce, jenž žádost k [adresa] podal. Žalobce dále argumentoval, že přiřazení sdělení k předmětné stížnosti bylo třeba pro zjištění, zda stížnost byla prošetřena řádně a že žádosti o informace jsou podávány zejména z důvodu opatření veškerých informací pro možnost uplatnění argumentace v rekolaudačním řízení. Soud však z provedeného dokazování zjistil, že požadované informace nebyly informacemi, jež by žalobci přinesly nová zjištění týkající se provozu [Anonymizováno], jednalo se o informace ohledně vyřízení jedné z mnoha stížností adresovaných zástupcem žalobce [adresa], což nemá a ani nemůže mít vliv na stav a vývoj rekolaudačního řízení [adresa]. Předmětná žádost o informace se tak přímo nedotýká zájmů žalobce na nerušeném užívání [Anonymizováno] v obci [adresa]. Co se týče významu řízení a důležitosti informací s ohledem na provoz [Anonymizováno] v blízkosti rodinné nemovitosti, soud nemá v dané věci za prokázané, že žalobce potřeboval získat požadované informace naléhavě a nutně k realizaci konkrétního práva – v daném případě k obraně v rekolaudačním řízení [adresa], jehož není ani účastníkem. Požadované informace se netýkaly osobně žalobce, nebyl zde zvýšený zájem pro poškozeného, a proto soud neshledal specifické důvody, pro které by mělo mít poskytnutí dané informace pro žalobce zvýšený význam. Soud proto vyhodnotil, že zájem žalobce na poskytnutí informace v dané věci byl nepatrný, tudíž dle názoru soudu není v odškodňovacím řízení důvod pro finanční odškodnění tvrzené nejistoty žalobce, či jiné tvrzené újmy žalobce.

36. Soudu je navíc známa skutečnost, že žalobce popřípadě jeho [Anonymizováno] zastoupení stejným právním zástupce jako v nyní projednávané věci vedli či stále vedou řadu soudních sporů před správními soudy, a to se správními orgány, od nichž požaduje poskytnutí informace dle InfZ v souvislosti s provozem [adresa], a následně vedou řadu sporů před obecnými soudy ohledně náhrady škody za nepřiměřenou délku správních řízení. Jen u zdejšího soudu vede žalobce [Anonymizováno] takových sporů a jeho [Anonymizováno] rovněž, přičemž oba jsou zastoupeni týmž právním zástupcem. Předmětem správních řízení je pak často požadování poskytnutí informace ohledně podání, které dříve učinil právní zástupce za žalobce či jeho [Anonymizováno]. Žalobce i jeho [Anonymizováno] prostřednictvím právního zástupce podávají u [adresa] celou řadu stížností a žádostí o informace, jakým způsobem byly žádosti prošetřeny či k jaké žádosti se dané vyjádření vztahuje. Smyslem práva na poskytování informací dle InfZ není poskytovat žadatelům informace, které si mohou sami opatřit, např. od svého právního zástupce, jako v tomto případě, což opět dokládá nepatrný význam předmětu řízení pro žalobce.

37. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že vzhledem k nepatrné intenzitě zásahu do sféry žalobce (osobní, rodinné či pracovní), že není důvod, aby žalobci bylo, vedle konstatování porušení práva a poskytnuté omluva, které žalovaná učinila dobrovolně již v rámci řízení, přiznáno zadostiučinění v penězích. Soud má za to, že s ohledem na výše uvedené se konstatování porušení práva a omluva jeví jako přiměřené a dostačující, a proto žalobu v rozsahu přiznání peněžitého zadostiučinění ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s opakovanými rozhodnutími [Anonymizováno] (sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]). Žalobce byl v řízení dle výroku I. sice neúspěšný, avšak požadovaného konstatování práva a omluvy se mu dostalo od žalované již během řízení dobrovolně. Proto soud vychází z toho, že žalobce byl částečně úspěšný a má právo na náhradu nákladů řízení, avšak tvořených toliko zaplaceným soudním poplatkem. Za odvolací řízení žalobci nenáleží žádná náhrada nákladů řízení, jelikož mu žádné náklady s tímto řízením nevznikly.

39. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

40. Uloženou povinnost je žalovaná povinna splnit ve lhůtě, která byla určena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení