79 A 3/2016 - 49

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. v právní věci navrhovatele R. H., zastoupeného JUDr. Františkem Kubínem,advokátem se sídlem v Havířově-Městě, Dlouhá třída 461/3, proti odpůrci Obci Malenovice, se sídlem Malenovice 85, Frýdlant nad Ostravicí, zastoupenému Mgr. Markétou Rájeckou, advokátkou se sídlem ve Frýdku-Místku, Zámecké nám. 42, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, Změny č. 2 územního plánu obce Malenovice vydané Zastupitelstvem obce Malenovice dne 7.4.2016, takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy – Změna č. 2 územního plánu obce Malenovice vydané Zastupitelstvem obce Malenovice dne 7.4.2016 se v části týkající se pozemku parc. č. X v k.ú. Malenovice zrušuje dnem právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části se návrh zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Podaným návrhem se navrhovatel domáhal zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 2 územního plánu Obce Malenovice vydané Zastupitelstvem obce Malenovice dne 7.4.2016 (dále jen OOP). Navrhovatel uvedl, že je vlastníkem pozemku parc. č.X v k.ú. Malenovice na základě kupní smlouvy z roku 1999. V době nabytí vlastnictví pozemku navrhovatelem byl pozemek veden v tehdejším územním plánu jako pastvina a navrhovatel usiloval o jeho zařazení do kategorie zastavitelné plochy, neboť měl v úmyslu postavit na něm rodinný dům. V roce 2013 byl Zastupitelstvem obce Malenovice schválen záměr pořízení změny č. 2 územního plánu. Plocha zahrnující také shora označený pozemek navrhovatele byla označena jako plocha Z2.3 a byla v návrhu OOP zahrnuta mezi plochy s požadavkem na zařazení do ploch zastavitelných bytovou výstavbou, ploch bydlení venkovského, smíšeného. K tomuto zařazení v přijatém OOP nedošlo. Podaný návrh navrhovatel odůvodnil takto: 1) K návrhu OOP podalo připomínky mimo jiné Hnutí DUHA, které nesouhlasilo se schválením ploch Z2.12, Z2.13, P2.4, P2.5 a P2.

6. Hnutí DUHA nemělo připomínky k ploše Z2.3, avšak některé z jím vznesených připomínek nebyly odpůrcem akceptovány a zdůvodnění obsažené v OOP je v rozporu s ust. § 172 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen správní řád) nedostačující. 2) Subjektem, který uplatnil připomínky k OOP, byl také Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí. Jeho připomínky ze dne 22.5.2014 směřovaly proti návrhu ploch Z2.9 a Z2.4 a připomínky ze dne 28.5.2015 proti plochám Z2.9 a Z2.14 (původně Z2.4). Žádné z těchto připomínek nebyly odpůrcem akceptovány a zdůvodnění uvedené v OOP je nedostačující. 3) Přes vznesené připomínky k ploše Z2.9 byla tato vymezena v OOP jako zastavitelná plocha bydlení venkovského smíšeného typu (BV). V odůvodnění OOP je uvedeno, že plocha je vymezena v návaznosti na stávající zastavěné území, je mimo plochy, v nichž by hrozilo narušení pohledových souvislostí a je koncepční součástí navržených změn v dotčené lokalitě. Dále je uvedeno, že plocha umožňuje zajištění dopravní a technické obsluhy, je propojitelná na sítě technické infrastruktury, podél hranice plochy jsou vymezené návrhové trasy vodovodu a plynovodu, likvidace odpadních vod se předpokládá žumpou s vývozem, napojení na kanalizaci je technicky náročnější, ale reálné, dopravní napojení plochy by mělo být proveditelné prostřednictvím stabilizované místní komunikace místní sk. C zakreslené v platném územním plánu. Navrhovatel s tímto odůvodněním nesouhlasí, když se jedná o plochu, která se nachází mezi dvěma lyžařskými sjezdovkami, k níž není přístup zajištěn vyhovující zpevněnou pozemní komunikací, ale je možný pouze přes pozemek ve vlastnictví soukromé osoby, která s tímto využitím pozemku nesouhlasí a ani jej nezamýšlí za tímto účelem prodat. Podle navrhovatele je zřejmé, že se bude investor nebo obec snažit vybudovat přístupovou komunikaci, což bude znamenat zásah do chráněné krajinné oblasti Beskyd (dále jen CHKO), a to je v rozporu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje. 4) Plocha Z2.3 nebyla zařazena do ploch zastavitelných BV v návaznosti na nesouhlasné koordinované stanovisko Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (dále jen KÚ MSK) ze dne 26.5.2014 č.j. MSK 49811/2014, v němž je uvedeno, že se jedná o lokalitu, která je v daném klimatickém regionu vnímána s nezanedbatelnou produkční schopností a u které není v zájmu ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF) rozšiřovat zástavbu v dosud nedotčených ucelených plochách náležejících ZPF. Plocha je primárně určena k zemědělské rostlinné výrobě a pastevnímu chovu dobytka, je v ní přípustné pouze umisťování staveb nezbytných pro zemědělskou výrobu. KÚ MSK, odbor životního prostředí a zemědělství pak ve svém stanovisku z 29.2.2016 č.j. MSK 20104/2016 k ploše Z2.3 dále uvedl, že není v zájmu ochrany ZPF vytvářet nové lokality k zástavbě. Navrhovatel s tímto odůvodněním nesouhlasí, neboť je mu známo, že o cca 100m dále směrem k horskému masivu a v bezprostředním sousedství s II. zónou CHKO bylo vyňato 7.000m2 půdy ze ZPF, a to za účelem stavby konferenčního centra. Tato stavba má představovat třípodlažní budovu o zastavěné ploše 1.935m2. Součástí stavby bude 5.964m2 zpevněných ploch (parkoviště, chodník, komunikace). Navrhovatel poukázal na stanovisko Ministerstva životního prostředí ze dne 4.5.2016 č.j. 699/580/16, 28067/ENV;001100/A-10, v němž se uvádí, že realizací této stavby je dotčeno území III. zóny odstupňované ochrany přírody CHKO Beskydy a že ze závazných stanovisek správy CHKO vyplývá, že stavba konferenčního centra není v rozporu s ochranou jiných zájmů chráněných zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.) a také, že nebyl shledán významný vliv na dotčenou evropsky významnou lokalitu a ptačí oblast Beskydy. Navrhovatel se cítí být OOP dotčen ve výkonu svých vlastnických práv, neboť z přístupu odpůrce ke stavbě kongresového centra je zřejmé, že nemůže obstát odůvodnění obsažené v napadeném OOP, kterým se zdůvodňuje nezařazení plochy Z2.3 dle požadavku a ani odůvodnění nevyhovění námitkám navrhovatele č. 10 a č. 11. 5) Odpůrce postupuje nezákonně opakovaně. Navrhovatel v této souvislosti poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) ze dne 11.9.2008 č.j. 8 Ao 2/2008-156, jímž byl územní plán obce Malenovice (dále jen ÚP) v části týkající se pozemku navrhovatele parc. č. X zrušen. NSS v tomto rozsudku uvedl, že zpracovatel ÚP rozhodoval na základě nesprávných podkladů, když v případě uvedeného pozemku nejde o pozemek s půdou o nejvyšší, ale naopak o nejnižší třídě ochrany a když v ÚP absentuje odůvodnění, proč by se v případě tohoto pozemku mělo jednat o zemědělsky významnou lokalitu. Navrhovatel dále odkázal na judikaturu NSS (rozsudek ze dne 24.10.2007 č.j. 2 Ao 2/2007-73), podle které mají být při rozhodování o námitkách vyváženy zájmy vlastníků dotčených pozemků s ohledem na veřejný zájem, který je v nejširším slova smyslu zájmem na harmonickém využití území. Navrhovatel má za to, že nebylo řádně zdůvodněno, proč zájem na ochraně zemědělské půdy převážil nad jeho individuálním zájem jako vlastníka pozemku, když dosavadní zdůvodnění zejm. s ohledem na stavbu kongresového centra nemůže obstát. Odpůrce ve vyjádření uvedl s odkazem na rozsudek NSS ze dne 27.9.2005 č.j. 1Ao 1/2005-98 určující algoritmus přezkumu OOP, že ačkoliv navrhovatel uplatňoval v procesu pořizování změny č. 2 námitky, o kterých bylo s velmi podrobným odůvodněním rozhodnuto, proti tomuto rozhodnutí o námitkách ani proti odůvodnění nevymezení původně navržené zastavitelné plochy nesměřuje výslovně žádná námitka návrhu. V další části vyjádření odpůrce poukázal na konstantní judikaturu NSS, týkající se procesní legitimace navrhovatele v řízeních, jejichž předmětem je přezkum OOP, zejména pokud jde o případy, kdy se vytýkaná procesní vada při procesu přijímání OOP nedotkla právní sféry navrhovatele. V návaznosti na uvedené pak odpůrce shrnul, že první dvě námitky nezákonného vypořádání připomínek Hnutí DUHA a Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí jsou námitkami nepřípustnými, neboť se týkají ochrany práv jiných osob než navrhovatele. Stejně tak námitky směřující proti vymezení plochy Z2.9 se nijak nedotýkají právní sféry navrhovatele, neboť v rámci této plochy navrhovatel nedisponuje žádným pozemkem ve svém vlastnictví. K námitce směřující proti odůvodnění nevymezení zastavitelné plochy Z2.3 odpůrce uvedl, že napadeným OOP nebyla žádná plocha pro konferenční centrum vymezována, neboť byla vymezena již v původním územním plánu. Jestliže navrhovatel nesouhlasí s touto stavbou, musí tento nesouhlas projevit případně jako účastník územního řízení. To, zda měla být plocha, ve které má být umístěno konferenční centrum, vymezena a zda k tomuto vymezení došlo v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění (dále jen stavební zákon) a jinými právními předpisy může být předmětem posouzení při přezkumu OOP, v rámci kterého byla plocha vymezena, což není napadené OOP, ale původní ÚP. Pokud jde o odůvodnění nevymezení zastavitelné plochy, odpůrce nesouhlasí s žalobní námitkou, neboť z odůvodnění (str. 31 odůvodnění OOP) a také z podrobného odůvodnění rozhodnutí o námitkách navrhovatele vyplývá několik důvodů pro vyjmutí plochy Z2.3 ze zastavitelných ploch. V podrobnostech odpůrce odkázal na obsah odůvodnění napadeného OOP. Odpůrce navrhl zamítnutí návrhu. Ze správních spisů odpůrce bylo zjištěno, že napadené OOP představuje Změnu č. 2, kterou byl změněn územní plán Malenovice vydaný Zastupitelstvem obce Malenovice formou OOP dne 4.7.2008 s datem nabytí účinnosti 23.7.2008. Napadené OOP aktualizuje zastavěné území obce Malenovice k 1.1.2014 a aktualizuje plochy stabilizované tak, že jako stabilizované plochy vymezuje zastavitelné plochy vymezené původním ÚP, u nichž již došlo k novému využití. Naopak nedošlo ke změně koncepce rozvoje území, koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot, koncepce rozvoje kulturních hodnot, ani koncepce ochrany životního prostředí. Zachováno a nezměněno zůstalo také vymezení dopravní infrastruktury a podmínky pro ni. O pořízení napadeného OOP rozhodlo Zastupitelstvo obce Malenovice na svém zasedání dne 13.3.2013. Projednání návrhu OOP bylo oznámeno dne 2.9.2013 a návrh byl vystaven k veřejnému nahlédnutí veřejnou vyhláškou po dobu 30 dnů. Oznámení bylo zveřejněno na úřední desce obce a také na elektronické úřední desce. Současně byla stanovena lhůta pro uplatnění připomínek, požadavků a podnětů k návrhu. Na základě uplatněných požadavků a podnětů byl návrh upraven. Dotčený orgán státní správy KÚ MSK, odbor životního prostředí a zemědělství konstatoval, že je nutno OOP posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí, takže byla zpracována tzv. SEA. Naopak nebylo zpracováno hodnocení NATURA, neboť Správa CHKO Beskydy jako příslušný dotčený orgán konstatovala, že OOP nemůže mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Projednání OOP bylo zahájeno dne 7.4.2014, kdy byla vyvěšena veřejná vyhláška a návrh byl vystaven k veřejnému nahlédnutí v období od 7.4. do 22.5.2014. Dotčený orgán KÚ MSK ve svém koordinovaném stanovisku ze dne 26.5.2014 vyslovil nesouhlas se záměry mimo jiné plochy Z2.3, negativně se vyjádřila také Správa CHKO svým stanoviskem ze dne 21.5.2014. Z veřejného projednání vyplynuly požadavky na podstatné úpravy návrhu, k nimž následně došlo. Dne 18.11.2015 bylo zahájeno opakované veřejné projednání návrhu. Ke vzneseným námitkám a připomínkám byly zpracovány návrhy rozhodnutí a vyhodnocení, které byly odeslány dotčeným orgánům a nadřízenému správnímu orgánu k vyjádření. Dotčené orgány s návrhy rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek souhlasily. Následně bylo OOP předloženo zastupitelstvu obce k vydání. V části D. odůvodnění OOP je obsaženo komplexní zdůvodnění přijatého řešení. V části D3. je pak zpracována urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby a systému sídelní zeleně. Součástí je také odůvodnění nevymezení ploch, obsahující mimo jiné odůvodnění, proč plocha Z2.3 zůstala nevymezena pro stavební účely (str. 31-32). Odpůrce v odůvodnění uvedl, že vycházel ze sdělení Správy CHKO Beskydy ze dne 21.5.2014 č.j. 1577/BE-14, podle něhož se ve smyslu odstupňované ochrany jedná o území, které je součástí III. zóny CHKO Beskydy a součástí evropsky významné lokality Beskydy a ptačí oblasti Beskydy. Pozemek parc. č. X ve vlastnictví navrhovatele je zmiňován jako pozemek, který je součástí rozsáhlých travnatých porostů, které společně s remízy a pohledovým horizontem v podobě zalesněných vrcholů (Hradová, Kykulka, Lysá Hora ad.)představuje plochu s velmi vysokou krajinářskou hodnotou. Navržená plocha vybíhá do volné krajiny, čímž narušuje ucelené plochy travních porostů. Dle sdělení KÚ MSK se jedná o lokalitu, která je v daném klimatickém regionu vnímána s nezanedbatelnou produkční schopností a u které není v zájmu ochrany ZPF rozšiřovat zástavbu v dosud nedotčených, ucelených plochách náležejících ZPF. Plocha je vymezena jako stabilizovaná plocha - plocha nezastavitelná, zemědělská, primárně určená k zemědělské rostlinné výrobě a pastevnímu chovu dobytka, v níž je přípustné umisťování staveb nezbytných pro zemědělskou výrobu, letní ustájení dobytka, skladování zemědělských produktů, včelíny a podobně, přístřešky a odpočinková místa u značených turistických tras, stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody atd. Dopravní obsluha pozemku je zajištěna přípustností staveb komunikací třídy C a D, výhybek, mostů a lávek. Takové vymezení plochy odpovídá požadavkům ochrany přírody a krajiny, požadavkům vyplývajícím ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje i geniu loci této oblasti Malenovic. Dále je zmíněno, že z hlediska koncepčního se zastavitelnost této plochy jeví jako nevhodná nejen z uvedených důvodů, ale také proto, že vymezení zastavitelné plochy v této lokalitě by vytvářelo nežádoucí precedens vedoucí k následnému tlaku na zastavění celé dotčené strany silnice v celé šíři louky, což by znamenalo nevratné narušení rázu podhorské krajiny a genia loci lokality, v němž jednostranná zástavba podél silnice a výhled na volné louky prezentuje typickou strukturu osídlení v podhorských oblastech Beskyd. Součástí správního spisu jsou také námitky, které podal navrhovatel dne 27.5. a dne 27.12.2015. O těchto námitkách bylo rozhodnuto v odůvodnění napadeného OOP jako o námitce č. 10 a námitce č. 11. tak, že jim nebylo vyhověno. Soud v souladu s ustanovením § 101d zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) v rozsahu a v mezích návrhových důvodů přezkoumal napadené OOP. Podle ust. § 101a odst. 1 věta první s. ř. s. je oprávněn návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí podat ten, kdo tvrdí, že byl opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen na svých právech. Aktivní procesní legitimace navrhovatele je založena na tvrzení o dotčení jeho subjektivních práv (práva vlastnického) napadeným OOP. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k otázce aktivní procesní legitimace v usnesení ze dne 21.7.2009, č.j. 1 Ao 1/2009-120, publ. pod č. 1910/2010 Sb. NSS a na www.nssoud.cz, v bodu 34. uvedl: „Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude (…) dáno, bude-li stěžovatel logicky konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení jeho právní sféry příslušným opatřením obecné povahy. To, zda je dotčení podle povahy věci vůbec myslitelné, závisí na povaze a předmětu, obsahu a způsobu regulace prováděné konkrétním opatřením obecné povahy, napadeným návrhem na jeho zrušení. Obecné podmínky přípustnosti návrhu podle § 101a a násl. s. ř. s. tedy lze formulovat jen ve velmi abstraktní rovině, neboť splnění podmínek § 101a odst. 1 s. ř. s. je v podstatné míře závislé na tom, jaké opatření obecné povahy je napadeno.“ V dané věci navrhovatel jako vlastník pozemku parc. č. X v k.ú. Malenovice namítá, že je omezen ve svém vlastnickém právu tím, že plocha, jejíž je označený pozemek součástí, nebyla zahnuta mezi plochy zastavitelné pro účely bytové výstavby. V této skutečnosti spatřuje negativní dopad na svá práva. Navrhovatel tedy logicky a konsekventně tvrdí dotčení své právní sféry. Je nepochybné, že může být dotčen územním plánem jako souborem pravidel omezujících způsoby a možnosti využití pozemků. Jeho aktivní procesní legitimace v řízení je tedy dána. Podle ust. § 101d odst. 1 s.ř.s. je soud vázán rozsahem a důvody návrhu. Zákonnost opatření obecné povahy soud zkoumá jednak z hledisek kompetenčních a procesních, a jednak z hledisek hmotněprávních, včetně proporcionality zásahů do subjektivních práv navrhovatelů (viz přiměřeně rozsudek NSS ze dne 27.9.2005 č.j. 1 Ao 1/2005-98, publikovaný ve Sb. NSS pod č. 740/2006 a usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 16.11.2010 č.j. 1 Ao 2/2010-116). V uvedených intencích se krajský soud zabýval důvodností návrhu. První dvě námitky navrhovatele směřovaly proti způsobu vypořádání připomínek k návrhu OOP, které podaly subjekty Hnutí DUHA a Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí. Při jejich posouzení vycházel krajský soud z ustálené judikatury správních soudů, která v základní premise vychází z názoru, který byl citován již výše v souvislosti s otázkou aktivní procesní legitimace navrhovatele (usnesení rozšířeného senátu NSS sp. zn. 1 Ao 1/2009) a která je založena na ochraně subjektivních práv navrhovatele. Lze poukázat např. na rozsudek NSS ze dne 20.5.2015 sp. zn. 6 As 104/2014, v němž NSS vyslovil, že soudní ochrana související s možností podat návrh na zrušení opatření obecné povahy je koncipována jako nástroj k ochraně subjektivních práv navrhovatele. Řízení o takovém návrhu je zaměřováno na to, zda k tvrzenému zkrácení na subjektivních právech navrhovatele skutečně došlo. Současně vyslovil, že návrh na přezkoumání opatření obecné povahy nemůže současně představovat „žalobu ve veřejném zájmu“, a proto soud nemůže přihlížet k tvrzením a námitkám vztahujícím se k jiným pozemkům, než k pozemkům ve vlastnictví navrhovatele. V posuzované věci krajský soud neshledal žádné skutkové a právní důvody, pro které by se měl od citované judikatury odchýlit, když z argumentace navrhovatele ve vztahu k prvním dvěma námitkám nevyplývá, že by byla dotčena jeho vlastnická práva v důsledku tvrzené nepřezkoumatelnosti, s jakou byly v napadeném OOP vypořádány připomínky Hnutí DUHA a Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí. Navrhovatel se pouze domáhá přezkoumání OOP jako celku a mylně se domnívá, že splňuje-li aktivní procesní legitimaci v důsledku tvrzeného dotčení vlastnického práva k jeho pozemku, může vznášet jakékoliv námitky týkající se procesu tvorby OOP. Jak vyslovil NSS v jiném svém rozsudku (ze dne 23.4.2015 sp. zn. 10 As 96/2014), pokud se navrhovatelem vytýkaná procesní vada nedotkla jeho právní sféry, což stěžovatel netvrdí, nejedná se o námitku přípustnou a důvodnou. Dotčením, resp. vlivem na právní sféru stěžovatele přitom nelze rozumět v širším smyslu skutečnost, že případné zrušení OOP v důsledku tvrzení stěžovatelem namítané procesní vady, by představovalo naplnění cíle, k němuž svým návrhem směřoval. V kontextu uvedeného krajský soud neshledal první dvě námitky způsobilými soudního přezkumu. Ve třetí námitce vyjádřil navrhovatel nesouhlas s odůvodněním OOP ve vztahu k ploše Z2.9 vymezené jako plocha zastavitelná, bydlení venkovského smíšeného typu, neboť se jedná o plochu, k níž není zajištěn přístup vyhovující zpevněnou komunikací, takže lze do budoucna předpokládat snahu investora nebo obce vybudovat přístupovou komunikaci, což bude znamenat zásah do chráněné krajinné oblasti Beskyd. Také k tomuto návrhovému tvrzení lze vztáhnout argumentaci o nezpůsobilosti k soudnímu přezkumu, neboť předmětná plocha nezahrnuje žádný pozemek ve vlastnictví navrhovatele, a navrhovatel ani netvrdil, že vymezením plochy bude dotčena jeho právní sféra. Tvrzení o nutnosti vybudovat přístupovou komunikaci, která bude představovat zásah do chráněné krajinné oblasti, je navrhovatelovu ničím nepodloženou domněnkou. Stavba přístupové komunikace se jednak vztahuje ke stavu budoucímu a jednak představuje natolik detailní požadavek, který ani v principu nelze řešit územním plánem, který toliko koncepčně vymezuje plochy a jejich další využití, přičemž to, zda k realizaci těchto záměrů dojde, je otázkou budoucnosti. Každá zamýšlená stavba, bude-li k její realizaci přistoupeno, může být vybudována pouze na základě samostatného správního řízení a bude-li její realizací navrhovatel dotčen potenciálně na svých právech, což je možnost toliko hypotetická, neboť z obsahu jeho návrhu nic nenasvědčuje tomu, že by mohl být vůči pozemkům zahrnutým do plochy Z2.9 ve své právní sféře nějak dotčen, bude moci na svou obranu vystupovat v takovém budoucím řízení. Ve čtvrté námitce navrhovatel brojil proti odůvodnění, jímž plocha Z2.3, tj. plocha, jejíž součástí je pozemek parc. č. X ve vlastnictví navrhovatele, nebyla zařazena do ploch zastavitelných BV. Navrhovatel má za to, že odůvodnění nezařazení plochy dle požadavku a ani odůvodnění nevyhovění jeho námitkám č. 10 a 11 nemůže obstát s ohledem na stavbu konferenčního centra v bezprostřední blízkosti. Odpůrce k této námitce uvedl, že napadeným OOP nebyla žádná plocha pro konferenční centrum vymezována, neboť byla vymezena již v původním územním plánu. Plocha vymezená k umístnění konferenčního centra by mohla být předmětem posouzení v rámci přezkumu OOP, v němž byla tato plocha vymezena, ale nikoliv v rámci posouzení napadeného OOP. Dále odpůrce zmínil, že navrhovatel může nesouhlas se stavbou konferenčního centra uplatňovat jako případný účastník územního řízení. Obsahem správních spisů má krajský soud za prokázané, že navrhovatel v námitce zde 27.5.2015 mj. uvedl, že bezprostředně v sousedství plochy Z2.3 již existují stavby, a to blíže směrem k masivu Lysé Hory, což jsou bezprostředně poslední louky před pozvolným zvedáním masivu s lesními porosty a v posuzovaném OOP je počítáno s dalším rozšířením staveb občanské vybavenosti (např. konferenčního centra a parkovišť), a to ve velkém rozsahu. Jedná se o plochy Z48 a Z40, které jsou velmi rozsáhlé a zasahují hluboko do zóny CHKO, navíc se zde pořádají hlučné noční akce a koncerty, které do CHKO nepatří. Navrhovatel tedy již ve své námitce řádně podané v procesu tvorby OOP poukázal na stavbu konferenčního centra jako na kontroverzní a také uvedl, že nyní projednávané OOP zahrnuje plochy, u nichž se počítá s dalším rozšířením (zázemím) této stavby. Navrhovatel tvrdil rozdílný přístup odpůrce ve vztahu k ploše Z2.3 a plochám Z48 a Z40, jakož i ke stavbě konferenčního centra. V jinak obšírném odůvodnění rozhodnutí o námitce odpůrce tuto část námitky nijak nevyhodnotil. Ve svém odůvodnění vycházel primárně z vyjádření Správy CHKO a stanoviska k posuzování vlivu na životní prostředí vydaného KÚ MSK dne 30.3.2015. Namítal-li navrhovatel rozdílný přístup odpůrce k ploše Z2.3 a k bezprostředně sousedícím plochám Z48 a Z40, které mají souvislost se stavbou konferenčního centra a kromě přímé návaznosti těchto ploch na plochu Z2.3 argumentoval také jejich podobnou charakteristikou z hlediska ochrany přírody a krajiny, bylo povinností odpůrce tvrzený rozpor vypořádat náležitou správní úvahou. Krajský soud se rovněž neztotožňuje s argumentací odpůrce uvedenou ve vyjádření k návrhu, že vyhodnocením této části námitky se nelze zabývat, protože konferenční centrum je umístěno na ploše, která nebyla vymezena přezkoumávaným OOP, ale původním OOP v roce 2008. Územní plán obce s jeho dalšími změnami vytváří jeden celek a pokud je k němu jako k celku tvrzena konkrétní disproporcionalita, která se částečně vztahuje i k těm částem územního plánu, které byly přijaty dříve než napadená část, je nezbytné takovéto tvrzení vypořádat. Odpůrce se k námitce navrhovatele ze dne 27.5.2015 vyjádřil sice poměrně obsáhle, ale obsahově velmi obecně a výhradně z hlediska stanovisek dotčených správních orgánů s ohledem na celkový pohled na rozvoj dané lokality. Individuálním zájmem navrhovatele, tj. zájmem o zastavění jeho pozemku parc. č. X, se odpůrce nijak nezabýval. S ohledem na námitkové tvrzení však bylo nezbytné, aby se odpůrce konkrétně vypořádal s namítaným rozdílným přístupem ve vztahu k sousedním plochám, u nichž by dle navrhovatelova názoru připadal v úvahu shodný režim jako v případě plochy Z2.3 a také s důvody rozdílného přístupu k ploše Z2.3 a již dříve vymezené ploše určené pro umístění konferenčního centra. Posuzované rozhodnutí o námitce navrhovatele ze dne 27.5.2015 proto nemůže obstát z hlediska požadavků, které jsou na odůvodnění rozhodnutí kladeny ust. § 68 odst. 3 správního řádu. S odkazem na ustálenou judikaturu NSS je nutno připomenout, že z odůvodnění správního rozhodnutí musí být zřejmé, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené a proč považuje skutečnosti namítané účastníkem za nerozhodné a nesprávné. Pouze při naplnění těchto kritérií je pak možno rozhodnutí správního orgánu považovat za přezkoumatelné a přesvědčivé (srov. např. rozsudek NSS sp. zn. 1 Ao 5/2010). Krajský soud se rovněž neztotožňuje s názorem odpůrce, že navrhovatel způsob vypořádání jím vznesených námitek v podaném návrhu nenamítl, neboť na straně 6 návrhu pod bodem III., který navazuje na předchozí argumentaci ze strany 5 návrhu, výslovně uvádí odkaz na stavbu konferenčního centra, ve vztahu k níž nemůže odůvodnění obsažené v přezkoumávaném OOP obstát, stejně jako nemůže obstát ani odůvodnění nevyhovění námitkám č. 10 a č.

11. Dle obsahu správního spisu je pak shora citovaná námitka navrhovatele ze dne 27.5.2015 právě onou námitkou č.

10. Návrhový bod č. 4 proto shledal krajský soud důvodným. V podstatě ze stejných důvodů uvedených ve vypořádání návrhového bodu 4) shledal soud důvodným také pátý návrhový bod, a to v části, v níž navrhovatel namítá, že nebylo řádné zdůvodněno, proč zájem na ochraně zemědělské půdy převážil nad jeho individuálním zájmem jako vlastníka pozemku, když dosavadní zdůvodnění (s ohledem na stavbu konferenčního centra) nemůže obstát. Naopak soud neakceptoval odkaz navrhovatele na rozsudek NSS ze dne 11.9.2008 č.j. 8 Ao 2/2008-156, jímž byl územní plán obce Malenovice v části týkající se rovněž pozemku navrhovatele parc. č. X zrušen, neboť žádné srovnání zde podle názoru krajského soudu není přiléhavé, když rozsudek NSS byl argumentačně vystavěn na skutečnosti, že odpůrce, resp. zpracovatel územního plánu, rozhodoval na základě nesprávných podkladů, týkajících se bonity půdy, kterou má pozemek ve vlastnictví navrhovatele. Uvedený rozsudek rovněž nezavázal odpůrce žádným závazným názorem ohledně budoucího začlenění pozemku parc. č. X. Na základě argumentace uvedené k námitce č. 4 krajský soud napadené OOP v části týkající se pozemku parc. č. X zrušil (ust. § 101d odst. 2 věta první s.ř.s.). Současně soud uvážil, že tento krok nijak zásadně nezasáhne do práv a povinností třetích osob, neboť je rozhodováno pouze ve vztahu k pozemku ve vlastnictví navrhovatele. Ve věci bylo rozhodnuto bez jednání v souladu s ust. § 76 odst. 1 s.ř.s. v návaznosti na ust. § 101b odst. 4 s.ř.s. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Navrhovatel sice byl ve sporu úspěšný, ale v poměru k obsahu návrhu pouze v malé části, když se podaným návrhem domáhal zrušení celého OOP. Procesně úspěšnějším byl tedy odpůrce. Soud mu však nepřiznal právo na náhradu požadovaných nákladů právního zastoupení. Judikatura správních soudů podpořená i názorem Ústavního soudu, že v případě, že v soudním řízení správním vystupuje jako účastník orgán veřejné správy v oboru své působnosti, není v zásadě důvodně vynaloženým nákladem, pokud se v takovém řízení nechá zastoupit. Schopnost a povinnost obhájit vlastní akt v soudním řízení je v takovém případě integrální součástí řádného výkonu veřejné správy. Z tohoto důvodu krajský soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení