79 A 6/2015 - 68

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Moniky Javorové ve věci navrhovatelů a) Huisman Konstrukce, s.r.o., a b) Huisman Reality, s.r.o., obou se sídlem Sviadnov, Nádražní 289, obou v řízení zastoupených Mgr. Tomem Káňou, advokátem se sídlem Frenštát pod Radhoštěm, nám. Míru 6, proti odpůrci Obec Sviadnov se sídlem Sviadnov, Na Drahách 119, v řízení zastoupenému Mgr. Jiřím Kubalou, advokátem se sídlem Frýdek-Místek, J. V. Sládka 35, za účasti osob zúčastněných na řízení I) M. Z., II) M. P., III) D. P., IV) I. A., V) S. G., a VI) Ing. R. O., o návrhu na zrušení opatření obecné povahy - Změny č. 1 Územního plánu Sviadnov, takto:

Výrok

I. Změna č. 1 Územního plánu Sviadnov schválená Zastupitelstvem obce Sviadnov dne 29.6.2012 jako Opatření obecné povahy č. 1/2012 se zrušuje dnem právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli a) na náhradě nákladů řízení částku 11.364,60 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Toma Káni, advokáta se sídlem Frenštát pod Radhoštěm, nám. Míru 6.

III. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli a) na náhradě nákladů řízení částku 11.364,60 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Toma Káni, advokáta se sídlem Frenštát pod Radhoštěm, nám. Míru 6.

IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Navrhovatelé se podaným návrhem domáhají zrušení Změny č. 1 Územního plánu Sviadnov přijaté Zastupitelstvem obce Sviadnov dne 29.6.2012, kdy jediným předmětem této změny je stanovení výškové regulace staveb v plochách výrobních průmyslových VP a plochách výroby a skladování VS tak, že maximální výška objektů je 20m nad povrchem terénu. Namítají, že: 1) opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem. Zastupitelstvo obce totiž nikdy řádně neschválilo náležitosti zadání změny územního plánu co do obsahu zadání, dle § 47 odst. 5 a odst. 6 zák. č. 183/ 2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen „stav. zák.“). Podle § 55 odst. 2 stav. zák. zastupitelstvo obce může v rozhodnutí o pořízení změny územního plánu upustit od (…) konceptu územního plánu v případech, (…) pokud jsou pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu součástí schválené zprávy o uplatňování územního plánu. Koncept změny územního plánu má být vyhotoven vždy, pokud zastupitelstvo vyhotovení konceptu změny územního plánu výslovně nevyloučí při svém rozhodnutí o pořízení změny územního plánu, což se však v posuzovaném případě nestalo. Navrhovatelům tak bylo zamezeno vyjádřit se ke konceptu ve veřejném projednání; 2) předmětný výškový regulativ je silným diskriminačním zásahem, namířeným pouze proti několika subjektům, jimiž jsou průmyslové společnosti působící na území obce Sviadnov, mezi něž se řadí i navrhovatel b) jako vlastník dotčených nemovitostí a navrhovatel a) jako právnická osoba podnikající v dotčených nemovitostech. Průmyslová výroba v daném místě, tvořícím průmyslovou zónu, má dlouholetou tradici a navrhovatelé pouze pokračují v průmyslové výrobě započaté a provozované po desetiletí před jeho příchodem, pouze s tím rozdílem, že průmyslová výroba navrhovatele je nesrovnatelně čistší, tišší, s minimálními emisemi a především s vysokou přidanou hodnotou odborné konstruktérské práce. V areálu navrhovatele b) jsou již v současné době objekty, jež svou výškou převyšují navrhované výškové omezení 20 m (vodojem, sklad, osvětlovací sloupy, nová výrobní hala), v blízkosti jsou i další viditelné objekty nad 20m výšky (komín a hlavní technologická budova společnosti Dalkia, těžní věž dolu Sviadnov). Zadání změny územního plánu bylo započato poté, co navrhovatel a) požádal o stavbu haly řádově kolem výšky 30 m, která byla následně po jednání mezi odpůrcem a navrhovatelem a po podpisu memoranda o dalším postupu snížena na výšku přesahující jen o málo 20 m. Odpůrce byl dále ze strany vedení navrhovatele a) informován o potenciální budoucí možnosti stavby další haly v areálu s výškou přesahující 30 metrů, načež odpůrce obratem přistoupil k zadání změny územního plánu jako nástroje zabránění takového postupu. V odůvodnění návrhu změny ÚP je uvedeno že „důvodem pro tuto úpravu je potřeba regulovat výšku nově realizovaných výrobních objektů tak, aby nedošlo k zásadnímu narušení obrazu obce, jehož obytná zástavba, situovaná v těsném sousedství výrobních areálů, má 1 – 2 NP.“ V kontrastu s tím však stojí popis regulovaného území, kterým je „převážná část řešeného území zařazena do krajinné oblasti Ostravsko-karvinsko (výrazně sídelní a industriální typ krajiny se zbytky původního zemědělského a rybnikářského využití, se silnými projevy dopravy a průmyslových suburbií; území vysoké dynamiky změn, krajina antropická), pouze jeho jiho- západní výběžek do krajinné oblasti Podbeskydí (oblast úpatních členitých pahorkatin až vrchovin Slezských a Moravskoslezských Beskyd, krajina harmonická, spíše drobnějšího měřítka, citlivá na změny krajinného rázu). Z krajinných typů je v území zastoupena především krajina ovlivněná hlubinnou důlní činností a sídelní krajina, pouze okrajově zemědělská harmonická krajina.“ Argument, že musí být chráněna přiléhající zástavba, neobstojí a je účelový, protože již existují stavby přesahující požadovanou výšku a tyto stavby koexistenci průmyslové zóny a občanů do dnešního dne nevadily. Stejně tak je upravovaná oblast svým účelem dlouhodobě sloužící pro průmyslovou výrobu, bez výškových omezení, což je konstatováno i v popisu regulovaného území. Navrhovatelé budou do budoucna s velkou pravděpodobností v zájmu zachování a případně rozšíření výroby usilovat o rozšíření počtu těchto objektů. Činností, která je nosnou v rámci předmětu podnikání navrhovatelů, je design a výroba techniky s vysokou přidanou hodnotou konstruktérské práce a originální know-how, které vyráběné technické celky řadí do kategorie HI-TECH, mezi jiným těžké zdvihací techniky a vrtných zařízení, jejichž výroba klade vysoké požadavky nikoli pouze na technické zpracování a tzv. know-how, ale též značné požadavky prostorové, a to na výrobní a montážní haly i prostory pro uskladnění hotových produktů. Změna územního plánu je jednoznačně účelově namířena proti malému počtu obchodních (převážně strojírenských) společností, a to zejména jako reakce na záměr výstavby nové montážní haly navrhovatele b), umožňující kompletaci a testování vrtných a jeřábových souprav v uzavřeném prostoru. Přestože tak paradoxně dojde ke snížení okolní zátěže hlukem, světlem a prachem, protože činnosti dosud vykonávané na dvoře firmy budou nyní uvnitř haly, setkal se tento záměr s odporem majitelů domů v okolí a následně i s odporem odpůrce. Navrhovatelé opakovaně projednávali a vysvětlovali důvody svého záměru na veřejných schůzkách s občany odpůrce a bez ohledu na navýšení projektu přizpůsobili plánovaný projekt haly některým požadavkům občanů. Nyní však odpůrce použil nástroj územního plánování pouze a výlučně k zastavení jednoho projektu stavby haly, přestože je takové užití v rozporu s obecnými zásadami a úkoly územního plánování a z pohledu navrhovatelů zneužití práva, které nemůže požívat jakékoliv právní ochrany. Změna územního plánu je v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, jak je vymezuje stav. zák., neboť zcela nekoncepčně zapovídá stavbu objektů vyšších než 20 m, aniž by zohledňovala zákonný požadavek na udržitelný rozvoj, který spočívá nikoli pouze v příznivém životním prostředí, ale odpovídající měrou musí být zohledněno též hledisko hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel území. Pokud tedy Změna ÚP cílí proti významnému zaměstnavateli v regionu, aniž by pro to existoval relevantní a podložený zájem na ochraně životního prostředí, který by zároveň svým významem převážil zájem na hospodářském rozvoji v regionu, vyšší zaměstnanosti a tudíž i lepším sociální situaci obyvatel – pak se otevírá prostor pro důvodné pochyby, že předmětná změna má ryze populistický charakter a je pouze laciným způsobem, jak získat přízeň té části obyvatel, která z nějakého důvodu nepřeje rozvoji činností v existující průmyslové zóně. Dle názoru navrhovatelů územní plán nemůže sloužit jako nástroj účelového omezování výkonu vlastnických práv konkrétního subjektu. Pokud navrhovatel b) jakožto majitel objektů v zóně výroby průmyslové provozuje své podnikání, očekává, že vývoj případných změn bude podložen smysluplným dlouhodobým plánem rozvoje obce, ve vztahu a s ohledem ke všem majitelům pozemků a staveb v obci, nikoliv ad hoc narychlo prosazovaným nástrojem nepřípustného zásahu do vlastnických práv jednoho subjektu. Zakotvení výškového limitu pro stavby je kritériem, které v rámci územního plánu bez jakéhokoli dalšího rozlišování a zvažování účelu zapovídá stavby tento limit přesahující, jakkoliv by jinak zcela naplňovaly účel využití území. Jedná se tedy o mezní řešení, které by mělo ze své podstaty být stanoveno po pečlivém zvážení všech okolností, možného budoucího vývoje stávávajícího stavu, včetně společenských potřeb (mezi jinými nepochybně i hospodářských a sociálních - zaměstnanost) jako skutečně mezní limit, který nemůže být překročen, neboť reálně nelze předpokládat existenci výhod, které by potencionálně mohla s sebou přinést stavba tento limit přesahující a které by převážily nad nevýhodami s danou stavbou spojené. K takovému důslednému zvážení všech podmínek nedošlo a nebylo ani jinak zapracováno a uvedeno. Navrhovatelé tedy nepopírají, že stanovení výškového limitu pro stavby v rámci územního plánu může být rozumně zdůvodnitelné, není však akceptovatelné, aby v rámci části obce tradičně využívané pro těžké strojírenství byl stanoven limit, který je obsahem napadené změny. Výškový limit 20m není akceptovatelný právě proto, že je tak nízký, až reálně znemožňuje rozvoj podnikání navrhovatelů, ba dokonce udržitelnost jejich konkurenceschopnosti na trhu. V rámci stanovení uvedeného limitu nebyly řádně zohledněny výhody a nevýhody, které mohou budoucí stavby do budoucna přinést obci Sviadnov a jejím občanům, potažmo též Moravskoslezskému kraji a České republice. Mezi nejdůležitější priority navrhovatelů patří i ochrana životního prostředí, tento zájem je však třeba pečlivě poměřovat se zájmem na hospodářský růst a rozvoj podnikání v regionu. Navrhovatel a) je konstruktér, vyrábějící speciální strojní techniku světového významu, zaměstnávající nyní vice než 600 zaměstnanců s vysoce nadprůměrným příjmem a vysokou přidanou hodnotou práce, tedy provádějící činnosti nikoliv monotónně se opakující nebo jednoduché, ale vytváří nová technická řešení komplikovaných strojírenských celků, s celosvětovým uplatněním. Uvedená výrobní činnost však s sebou neodmyslitelně nese vysoké požadavky na prostorové podmínky, hlavní část produkce navrhovatele a) představuje těžká zdvihací technika pro vedoucí světové firmy provádějící pozemní i námořní operace. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že posouzení konkrétního záměru na postavení stavby by mělo být především věcí projednání v rámci územního, potažmo stavebního řízení, v jejichž rámci stav. zák. garantuje dotčeným osobám možnost vyjádřit své námitky a připomínky, které musí být projednány a správní úřad se v rámci svého rozhodování musí s nimi náležitě vypořádat v rámci odůvodnění rozhodnutí. Navrhovatelé uplatnili prakticky totožnou argumentaci jako námitku při projednávání územního plánu. Tato námitka je v napadeném opatření obecné povahy vypořádána textem: „Územní plánování a jeho právní úprava vychází ze zkušenosti, že změny prováděné v uspořádání území a na jednotlivých pozemcích mají vždy vliv na širší okolí, jeho kvalitu mohou významně ovlivnit a jsou i na ní závislé. Územní plánování je výrazem potřeby společnosti usměrňovat nakládání s územím a s jeho částmi a chránit při tom veřejné zájmy. V Územním plánu Sviadnov byla u ploch bydlení v rodinných domech, ploch smíšených obytných, bydlení v bytových domech, v plochách zahrádkových osad, v plochách občanského vybavení veřejné infrastruktury, občanského vybavení komerčního typu, tělovýchovných a sportovních zařízení a v plochách jezdeckého areálu stanovena výšková regulace staveb. U ploch, lze konstatovat, že zásadních, výroby průmyslové a ploch výroby a skladování, byla tato regulace opomenuta. Jedním z důležitých faktorů je, že tyto plochy jsou obklopeny stávající bytovou zástavbou, která byla realizována dřív, než byla zahájena výstavba daných průmyslových areálů. O to je větší nutností výškové omezení budov v plochách průmyslových a výroby a skladování, aby nedošlo k naprostému znehodnocení kvality bydlení ve stávajících rodinných domech. Pokud v plochách průmyslových a výroby a skladování už jsou realizovány stavby vyšší, než je navrženo současné omezení, a to nad 20 m, jde o stav, který už nelze napravit. (…) V souladu s ustanovením § 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období. Změna č. 1 ÚP Sviadnov nevycházela ze zprávy o uplatňování územního plánu, protože tuto zprávu dosud nebylo žádoucí zpracovávat. Změna byla pořízena na podnět Zastupitelstva obce Sviadnov a zpracování ,Zadání’ vyplývá ze zákona. V ,Zadání’ pro zpracování návrhu Změn č. 1 ÚP Sviadnov bylo uvedeno, že návrh Změny č. 1 bude obsahovat I. Návrh změny č. 1, I.A Textovou část a II. Odůvodnění Změny č. 2, II.A Textovou část, že návrh Změny č. 1 bude zpracován bez konceptu a bez variant a také, že nejsou požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Zadání v tomto znění schválilo Zastupitelstvo obce Sviadnov na svém 6. Zasedání konaném dne 9. prosince 2011. V žádném případě nejde o účelovou změnu územního plánu, ale jen o odstranění nedostatku, který měl být již součástí nového Územního plánu Sviadnov. Rovněž v projednávání Změny č. 1 nedošlo ze strany obce Sviadnov k pochybení, protože v ,Zadání’ byl zastupitelstvem schválen obsah i postup projednávání návrhu Změny č. 1 Územního plánu Sviadnov.“ Odpůrce navrhuje zamítnutí návrhu, kdy opakuje právě citované odůvodnění nevyhovění námitce navrhovatelů. Osoby zúčastněné na řízení uvedly, že jejich nemovitosti se nalézají v přímém sousedství továrny Huisman. Rozhodnutí soudu může mít negativní vliv na další život v blízké obytné zóně, kde osoby zúčastněné na řízení I) – V) i bydlí. Již dnes trpí provozem závodu a představa, že zde vyrostou ještě vyšší budovy než dnes, je děsí. Došlo by tak ke zhoršení pohody bydlení a k zásahu do jejich vlastnických práv. Již teď trpí vlivy obrovského ruchu spojeného s provozem těžských strojů, hlučných budov a obrovských jeřábů pohupujících se jim nad hlavami. Krajský soud předně konstatuje nedůvodnost žalobního bodu 1). Podle § 55 odst. 2 stav. zák. při pořizování a vydávání změn územního plánu se postupuje obdobně podle § 43 až 46 a § 50 až 54 a přiměřeně podle § 47 až 49. Zastupitelstvo obce může v rozhodnutí o pořízení změny územního plánu upustit od zadání i konceptu územního plánu v případech, kdy se nezpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a pokud jsou pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu součástí schválené zprávy o uplatňování územního plánu. Podle § 47 odst. 5 stav. zák. zadání územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce, pro jejíž území je územní plán pořizován. V odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného orgánu zastupitelstvo obce uloží v zadání zpracování konceptu územního plánu ověřujícího variantní řešení územního plánu. Podle § 48 odst. 1 stav. zák. pokud je tak stanoveno v zadání územního plánu, zajistí pořizovatel pro obec zpracování konceptu územního plánu (…). Soudy rozhodující ve správním soudnictví již v minulosti zdůraznily, že v případě upuštění od konceptu změny územního plánu je třeba odlišit dvě různé situace: a) upuštění od zpracování zadání i konceptu za podmínek § 55 odst. 2 věty druhé stav. zák., a b) zpracování zadání a upuštění jen od zpracování konceptu v souladu s § 47 odst. 5 užitým na základě § 55 odst. 2 věty první stav. zák., přičemž koncept změny územního plánu je třeba zpracovat vždy, jestliže dotčený orgán na úseku posuzování vlivů na životní prostředí uplatnil požadavek na posouzení změny územního plánu na životní prostředí v různých variantách - § 47 odst. 3 a 5 stav. zák. (srov. zejm. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11.2010 č.j. 1 Ao 5/2010-169, Sb. NSS č. 2266/2011, www.nssoud.cz). V nyní posuzovaném případě se nejedná o případ subsumovatelný pod shora popsanou variantu a), neboť zadání změny územního plánu zpracováno bylo. Jedná se tedy o případ subsumovatelný pod variantu b), kdy pro posouzení zákonnosti postupu odpůrce je rozhodné znění § 47 odst. 5 stav. zák. Podle jeho výslovného znění se koncept (změny) územního plánu zpracovává jen, pokud tak uložilo zastupitelstvo v zadání. Tak se v posuzovaném případě nestalo, proto nelze výkladem zcela převracejícím rozhodné znění zákona, dovozovat povinnost odpůrce ke zpracování konceptu této změny. Ve vztahu k žalobnímu bodu 2) se soud zabýval obsahem vypořádání námitky navrhovatelů a dospěl k závěru, že toto odůvodnění je nepřezkoumatelné. Základním obsahem námitky navrhovatelů je neodůvodněnost výškové regulace určené přesnou hodnotou 20m, přičemž z vypořádání námitky ani z jiného textu napadené změny není seznatelné, z jakého důvodu byla zvolena právě tato hodnota a ne jiná. Navrhovatelé ve své námitce operují opakovaně s hodnotou (pro ně možná akceptovatelnou) 30m, příp. s výškou „přesahující jen o málo 20 metrů“. Za této situace bylo na odpůrci, aby nejpozději při odůvodnění nevyhovění této námitce zdůvodnil, proč je regulační hodnota 20,0m nepřekročitelná a mezní, zda a proč tato hodnota nemůže činit např. 20,1m, 21,3m, 25,6m, atd. (stejně tak není z napadené změny zřejmé, proč tato hodnota nemusí být naopak nižší, když výšková regulace obytných staveb v územním plánu směřuje jednotně k hodnotě cca. 10 - 12m, srov.: - max. 2 NP+podkroví nebo 3 NP bez podkroví v plochách bydlení v rodinných domech (soudu je z jeho činnosti známo, že běžně uvažovaná výška 1 NP je 3m), - max. výšku hřebene střechy 12m v plochách smíšených obytných, - max. 3 NP+podkroví nebo 4 NP bez podkroví v plochách bydlení v bytových domech, - max. 3 NP+podkroví nebo výška hlavní římsy odpovídající 4 NP v plochách občanského vybavení veřejné infrastruktury, - max. výšku hlavní římsy 12m v plochách občanského vybavení komerčního typu, - max. 2 NP+podkroví nebo max. výšku hlavní římsy 10m v ploše jezdeckého areálu). Tomuto požadavku však odpůrce při vypořádání námitek navrhovatelů nedostál. Jakkoli si je podepsaný soud vědom závěrů Ústavního soudu o tom, že požadavky správních soudů na odůvodnění (změn) územního plánu nesmějí být přemrštěné (srov. zejm. nález Ústavního soudu ze dne 7.5.2013 sp. zn. III. ÚS 1669/11, nalus.usoud.cz), je třeba trvat alespoň na základním vypořádání argumentace obsažené v námitce. Odpůrcem v tomto případě zvolený způsob deklarace obecných cílů územního plánování včetně výškové regulace a konstatace opomenutí výškové regulace některých ploch v územním plánu, aniž by odpůrce zaujal jakékoli stanovisko k otázce, proč přistoupil k regulaci právě hodnotou 20m, nenaplní ani nejmírnější požadavky na vypořádání navrhovateli uplatněné námitky. Pro právě uvedenou nepřezkoumatelnost podepsaný soud napadenou změnu územního plánu podle § 76 odst. 1 písm. a) užitého dle § 101b odst. 4 s.ř.s. bez jednání zrušil, a to ke dni právní moci tohoto rozsudku, když ke stanovení jiného okamžiku neshledal v nyní posuzované věci důvody. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého procesně úspěšným navrhovatelům vzniklo vůči odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Náklady navrhovatelů tvoří: a) zaplacené soudní poplatky 10.000,00 Kč b) náklady právního zastoupení advokátem a) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 4.960 Kč bez DPH / úkon při těchto úkonech právní služby: § 7, § 9 odst. 4 písm. d) § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. 1) příprava a převzetí věci 2) sepis žaloby 9.920,00 Kč b) paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč bez DPH / úkon při úkonech právní pomoci vypočtených pod písm. a) § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. 600,00 Kč g) DPH 21% z částek uvedených pod písm.a) – b) § 57 odst. 2 s.ř.s. 2.209,20 Kč Celkem z čehož na každého z navrhovatelů připadá 22.729,20 Kč 11.364,60 Kč Soud proto uložil odpůrci zaplatit každému z navrhovatelů na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle § 64 s.ř.s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o.s.ř.“) k rukám advokáta, který navrhovatele v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 59, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. O náhradě nákladů řízení osob zúčastněných na řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 5 s.ř.s., když soud neuložil žádné z těchto osob v tomto řízení žádnou povinnost a neshledal ani žádné důvody zvláštního zřetele hodné, které by přiznání náhrady nákladů řízení některé z těchto osob odůvodňovaly.

Poučení