8 A 76/2019– 80

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce proti žalovanému C – COPY Centrum Praha, s.r.o., IČO: 25056085 se sídlem Kurta Konráda 2445/5, Praha 9, zastoupen Mgr. Bc. Pavlem Kozelkou, advokátem se sídlem Velké náměstí 7/12, Písek, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Praha 1, Na Františku 1039/32, PSČ 110 00 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 04. 2019, č.j. MPO 79017/18–61100/01000, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Ministryně průmyslu a obchodu (dále jen „ministryně“) rozhodnutím ze dne 15. 4. 2019, č. j. MPO 79017/18–61100/01000, podle § 14e odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), nevyhověla námitkám žalobce a jako oprávněné potvrdila opatření žalovaného ze dne 16. 10. 2018, č. j. MPO 75247/18/61100/61150 (dále jen „prvostupňové správní rozhodnutí“), kterým podle § 14e zákona o rozpočtových pravidlech rozhodl o zkrácení částky dotace požadované k proplacení žalobci v žádosti o platbu z částky 4.225.043,33 Kč na částku 3.178.493,95 Kč.

2. Městský soud v Praze (dále jen „soud“) rozsudkem ze dne 22. 10. 2021, č. j. 8 A 76/2019–48, rozhodnutí ministryně zrušil pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) svým rozsudkem ze dne 15. 11. 2022, č.j. 4 Afs 413/2021–32, rozsudek soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soud proto o žalobě opětovně rozhodoval.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

3. Žalobce považoval výrok napadeného rozhodnutí za nezákonný z důvodu nepřezkoumatelnosti, neboť se žalovaný nezabýval jím uplatněnými námitkami ze dne 30. 10. 2018, doplněnými námitkami ze dne 11. 03. 2019, a nevypořádal se s žalobcem předestřenou argumentací.

4. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí nezabýval žalobcem předestřenými otázkami, týkajícími se: – tvrzení žalobce, že změna řešení byla vynucena okolnostmi stavby, – souhlasem MPO se změnou projektové dokumentace stavby ze dne 04. 09. 2018, – potvrzením MPO, že změnou projektové dokumentace stavby nebyly zjištěny nedostatky, které by vedly k udělení sankce, – metodikou MPO o skutečnostech, které změny závazku se považují za podstatnou změnu závazku, – skutkovým stavem předestřeným žalobcem, zejména MPO schválenou smlouvou o dílo na zhotovení stavby, okolnostmi stavby, prohlášením zhotovitele, – znaleckým a expertním posudkem k důvodům krácení dotace č. 71–2/2019, vypracovaným doc. JUDr. Ing. R. J., Ph.D., soudním znalcem, obsahujícím doložku podle § 127a o.s.ř., ve spojení se skutkovým stavem a rozdílného rozhodování ve skutkově totožných věcech – tj. rozhodování ve věci týkající se společnosti Triangl, a.s.

5. Žalobce dále shledává nezákonnost výroku napadeného rozhodnutí v nesprávně zjištěném skutkovém stavu MPO spočívajícím v nepodloženém závěru o tom, že změna řešení nebyla vynucena okolnostmi stavby, ale okamžitými možnostmi dodavatele, přičemž žalobce stran nesprávnosti tohoto závěru odkázal na konkrétní komunikaci účastníků, stanovisko zhotovitele a uzavřenou smluvní dokumentaci, přičemž MPO dne 04. 09. 2018 schválilo žádost o změnu projektu s tím, že v rámci schvalovacího procesu nebyly shledány žádné nedostatky a není dán důvod jakýchkoliv sankcí ve vztahu k žalobci.

6. Dále shledává nezákonnost výroku napadeného rozhodnutí z důvodu porušení ústavní zásady rovnosti, kdy MPO při hodnocení totožného skutkového stavu ve dvou právních věcech postupovalo odlišným způsobem, a to v neprospěch žalobce, jak je zřejmé z postupu žalovaného (resp. MPO) ve věci společnosti Triangl, a.s., týkající se projektu Realizace objektu pro polygrafickou výrobu společnosti Triangl a.s. u projektu r.č. CZ.0.1.2.07/0.0./16_058/007959, kdy se žalovaný ve věci žalobce předloženým znaleckým a expertním posudkem k důvodům krácení dotace vypracovaným doc. JUDr. Ing. R. J., Ph.D., soudním znalcem pro obor ekonomika, č. 71–2/2019 ze dne 05.03.2019, opatřeným doložkou podle § 127a o.s.ř., se vůbec nezabýval.

7. Žalovaný k žalobě uvedl, že tvrzení, že změna řešení byla vynucena okamžitými okolnostmi stavby, žalobce neprokázal. Žalovaný se včas podanými námitkami žalobce zabýval. V rozhodnutí je vysvětleno, že nelze využít výjimky bodu 50) Pravidel pro výběr dodavatele platných od 2. 5. 2017 (dále jen „Pravidel“), neboť nebylo splněno ustanovení bodu 50) písmena b), kdy u nahrazované položky/práce musí být cena stejná nebo nižší (bez ohledu o kolik procent) a dále žalobce ani nedodržel ustanovení písmena d), neboť žalobcem nebyl vypracován a předložen o každé jednotlivé záměně soupis stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací a stejné nebo vyšší kvality, jak toto ustanovení požaduje.

8. Žalovaný dále k argumentaci žalobce, že nesouhlasí, že „změna řešení není vynucena okolnostmi, ale okamžitými možnostmi dodavatele“ uvedl, že z předloženého situačního plánu v době podání žádosti o podporu a následně vydaného rozhodnutí o poskytnutí dotace a následně z předloženého situačního plánu po změně je naprosto zřejmé, že se jedná o jiné rozložení budov a napojení daných objektů. Toto napojení vytváří propojení budovy, jež byla předmětem projektu žalobce, s další budovou právě výše zmíněné společnosti Triangl, a.s. Namísto 2 samostatných budov došlo k vytvoření „komplexu“ 3 budov na sebe napojených, což nelze odůvodnit „vynucením změnou okolností“, když původně předložený situační plán měl všechna potřebná povolení a nic nebránilo jeho realizaci a jako takový byl i poptáván v rámci výběrového řízení, kdy v takovém rozsahu a podobě byla veřejná zakázka i vysoutěžena. Současně žalobce měl v případě podání žádosti o podporu a veškeré s tím související přiložené dokumentace dostatek času si dostatečně promyslet či případně odborně posoudit, jakým způsobem chtěl případně koncept staveb připravit/realizovat.

9. Žalovaný dále uvedl, že v rozhodnutí taktéž vysvětluje, že v celkovém součtu nemohou být změny posuzovány podle bodu 47) písm. b) Pravidel, neboť hodnota změny musí být nižší než 15% původní hodnoty závazku ze smlouvy, což žalobce opět nenaplňuje. K uvedenému tvrzení, že žalobce poskytl důkaz o tom, že řešení si vynutily okamžité okolnosti stavby tím, že doložil v námitkách komunikace účastníků, stanovisko zhotovitele a uzavřenou smluvní dokumentaci, žalovaný uvádí, že v námitkách žalobce dodal pouze stanovisko zhotovitele, které nenaplnilo požadavky bodu 50) Pravidel pro výběr dodavatele platných od 2. 5. 2017 (dále jen „Pravidel“).

10. Posudek č. 71–2/2019 byl zaslán po lhůtě a navíc není v rámci projektu žalobce relevantní, neboť zaprvé neposuzoval situaci projektu žalobce, když jeho objednatelem byla společnost Triangl a.s. v rámci svého projektu, a za druhé, se daný posudek zabývá primárně zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, avšak žalobce měl povinnost postupovat podle Pravidel, jenž jsou přílohou vydaného rozhodnutí o poskytnutí dotace, tudíž uvedený posudek neobsahuje žádné relevantní informace/argumenty, které by mohly mít vliv na rozhodnutí, a pro danou záležitost není využitelný. Stejně bylo o daném posudku rozhodnuto v případě předložení námitek proti krácení dotace u projektu společnosti Triangl, a.s., tj. že je posudek pro navržené krácení irrelevantní.

11. K další námitce žalovaný uvedl, že schválení žádosti o změnu týkající se změny Projektové dokumentace a Výkazu výměr, kterou se navyšuje obestavěný prostor o 6,4% a podlahová plocha o 4,7% (v součtu o 14,6%), není ve vztahu k možnosti udělení sankce nikterak relevantní, jelikož se jedná o dva samostatné procesy.

12. Soud nařídil ve věci jednání na den 1. 2. 2023, při kterém účastníci setrvali na svých návrzích. Právní zástupce žalobce dále uvedl, že nesouhlasí s postojem žalovaného, kdy při ústním jednání, o kterém z důvodu pochybení na straně žalovaného nebyl pořízen záznam, došlo k dohodě, na základě které byl vypracován expertní posudek, žalovaný však následně k tomuto vůbec nepřihlédl a postupoval způsobem, který lze nazvat „vyřizovačstvím“, kterýžto zapovídá jak NSS tak Ústavní soud. Správní orgán, který určuje pravidla chování závazné pro účastníka, tak učinil zcela v rozporu s legitimním očekáváním a právní jistotou, kterou by měl subjekt jako subjekt podřízený ve vztahu k vrchnostenskému orgánu mít.

III. Posouzení žaloby

13. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí s tím, že je vázán závěry Nejvyššího správního soudu uvedenými v jeho rozsudku ze dne 15. 11. 2022, č.j. 4 Afs 413/2021–32.

14. NSS v tomto rozsudku shledal žalobou napadené rozhodnutí přezkoumatelným a dále uvedl: „

26. Nejvyšší správní soud shrnuje, že z napadeného rozhodnutí lze srozumitelně seznat, z jakého důvodu ministryně nevyhověla námitkám žalobkyně. Zjednodušeně řečeno, žalobkyně se domáhala výjimky vyžadující splnění několika podmínek. Tyto podmínky však žalobkyně nesplnila a ministryně jí vysvětlila, v čem spočívalo její pochybení. Provedené změny veřejné zakázky bylo totiž zejména nutné posuzovat v celkovém součtu hodnot, tvrzení žalobkyně o možnosti jejich dělení tedy neobstálo. Ministryně současně odkázala na konkrétní ustanovení Pravidel a vysvětlila, z jakých důvodů byly změny provedené žalobkyní započítány do celkového objemu změn v projektu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci dotace poskytnuté společnosti Triangl, a.s., ze dne 7. 6. 2021, č. j. 1 Afs 370/2020–34). 15.

27. Dále ministryně žalobkyni objasnila, z jakého důvodu nelze změny v celkovém součtu posuzovat jako nepodstatné změny ve smyslu bodu 50) Pravidel. Žalobkyně nepostupovala v souladu s tímto ujednáním, zejména nepředložila přehled obsahující náležitosti podle bodu 50) písm. d) Pravidel. Podle tohoto ustanovení se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, mimo jiné za předpokladu, že „zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle písmene a) a stejné nebo vyšší kvality podle písmene c) tohoto bodu.“ 16. Soud předně uvádí, že námitku přednesenou při ústním jednání ohledně nezaznamenaného jednání, které mělo proběhnout mezi žalobcem a poskytovatelem dotace, považuje za opožděnou a nebude se jí zabývat. Soud se následně vypořádal s žalobními námitkami uvedenými v žalobě a shledal je nedůvodnými.

17. Dle ust. § 14e odst. 1 věta před středníkem zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech ve znění do 31. 12. 2019 (dále jen „zákon“), poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá–li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta.

18. Dle ust. § 14e odst. 2 zákona, poskytovatel o opatření podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne, kdy tuto informaci obdržel, podat poskytovateli proti tomuto opatření námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele.

19. V Pravidlech pro výběr dodavatele platných od 2. 5. 2017, na které odkazuje žalobou napadené rozhodnutí žalovaného, se uvádí (pozn. zvýraznění provedl soud):

20. Bod 46) písm. a): Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy, kterou uzavřel na plnění zakázky. Za podstatnou změnu se považuje taková, která by výrazně rozšířila předmět zakázky.

21. Bod 47) písm. b): Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu zakázky a jejíž hodnota je nižší než 15% původní hodnoty závazku ze smlouvy na zakázku na stavební práce.

22. Bod 50): Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladu že: a) nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám, b) cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší, c) materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší, d) zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle písmene a) a stejné nebo vyšší kvality podle písmene c) tohoto bodu.

23. Dle bodu 51) Pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu se původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na zakázku upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje–li smlouva na zakázku taková ustanovení o změně ceny. Celkový nárůst související se změnami dle bodů 48) a 49) Pravidel při odečtení stavebních prací, služeb a dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nepřesáhne 30% původní hodnoty závazku. Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech těchto změn, přičemž snížení původní hodnoty závazku se sčítají samostatně a zvýšení hodnoty závazku také samostatně.

24. V žalobou napadeném rozhodnutí jsou námitky žalobce proti opatření, kterým mu byla dotace krácena, shrnuty následovně: „V zaslaných Námitkách uvádí příjemce dotace, že důvodem rozhodnutí o krácení je nepochopení struktury změn ze strany poskytovatele dotace. Z jeho pohledu se změny počtu nosných sloupů, dimenze a rozměry vazníků na sloupech, změny vyvěšení trapézových plechů a jejich následné zesílení nedají považovat za vícepráce, ale za nepodstatné změny, které podléhají výjimce bodu 50) PpVD. Dále tvrdí, že u zbývajících změn, které rozdělením celkové hodnoty změn vznikly, se dostává pod limit 15 % celkové hodnoty soutěžené zakázky, čímž naplnil ustanovení bodu 47) písm. b) PpVD. Příjemce dotace tedy rozdělil změny provedené v Projektu, resp. jejich hodnoty a to tak, že část těchto změn je dle jeho názoru změnou nepodstatnou a část je změnou podstatnou podléhající pravidlu 15 %.“ 25. Ministryně k tomu uvedla: „S tím poskytovatel dotace nemůže souhlasit, neboť ustanovení pro užití výjimky předpokládá splnění několika podmínek, které v tomto případě nebyly splněny. Dle posledního odstavce bodu 51) PpVD platí, že pokud bylo provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn, přičemž zvýšení i snížení hodnoty závazku se sčítají samostatně. Dle tohoto ustanovení je třeba změny posuzovat v celkovém součtu jejich hodnot a nikoli je rozdělovat. Nelze tedy akceptovat názor příjemce dotace, že pro účely výpočtu hodnoty změny v dotčené veřejné zakázce je možné výše vyjmenované změny veřejné zakázky na stavební práce podřadit pod bod 50) PpVD a ostatní pod bod 47) PpVD. V celkovém součtu změny navíc nemohou být posuzovány dle bodu 50) PpVD, neboť nebylo splněno ustanovení písm. b), dle kterého musí být cena stejná nebo nižší a nebylo splněno ani ustanovení bodu d), neboť poskytovateli dotace nebyl předložen přehled soupisek změn s podrobným odůvodněním každé jednotlivé položky změny. V celkovém součtu nemohou být změny posuzovány ani dle bodu 47) PpVD, neboť nebylo splněno ustanovení písm. b), dle kterého musí být nová hodnota nižší než 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy. Nad rámec výše uvedeného poskytovatel dotace dodává, že argumentaci příjemce dotace ohledně úprav stavby z důvodu souladu s technickými normami musí rovněž odmítnout. Do souladu s takovými normami měly být uvedeny již požadavky v zadávací dokumentaci v okamžiku vyhlášení výběrového řízení. V transparentním výběrovém řízení nelze připustit, aby dodavatel předkládal nabídku, která není v souladu s normami a dodatečně ji upravoval podle potřeby. Povinností příjemce dotace jako zadavatele je vytvořit zadávací dokumentaci v takovém rozsahu, aby umožnila účastníkovi podat nabídku, která je kompletní a s ostatními nabídkami vzájemně porovnatelná. Příjemce dotace v rozporu s výše uvedeným zakázku dotvářel až po ukončení zadávacího řízení. Příjemci dotace byla oprávněně udělena sankce dle bodu 19) KS ve výši 25 %.“ 26. Soud má za to, že ze shora citovaných bodů Pravidel plyne, že zadavatel může umožnit změnu závazku, tato však nesmí přesáhnout 15% původní hodnoty závazku. Změnou závazku také nejsou více práce, pokud nedojde ke snížení kvality a navýšení ceny. Soud má proto za to, že mohlo dojít k situaci, kdy došlo ke změně závazku spočívajícím ve změně projektové dokumentace, tak jak byla dodatečně schválená, a následně k dalším změnám, tyto však nesměly ve svém souhrnu tj. v tomto případě v součtu s již schválenými změnami překročit 15% nebo se muselo jednat o změny nepodstatné ve smyslu bodu 50) Pravidel. Tento závěr je v souladu s obecným požadavkem, aby dotace byla použita na ten projekt, pro který byla schválena.

27. První námitka nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, již byla vypořádána Nejvyšším správním soudem, jak bylo citováno shora. Soud jsa vázán právním názorem NSS proto s odkazem na jeho argumentaci uvádí, že žalobní námitka je nedůvodná.

28. Soud dále doplňuje ohledně jednotlivých námitek, se kterými se dle žalobce ministryně nezabývala, následující:

29. Co se týče tvrzení žalobce, že změna řešení byla vynucena okolnostmi stavby, a s tím související žalobní námitkou nesprávně zjištěného skutkového stavu, má soud za to, že tato námitka je nedůvodná.

30. Žalobce na str. 2 svých námitek uvedl, že nesouhlasí zejména se závěrem žalovaného, podle něhož „změna řešení není vynucena okolnostmi stavby, ale okamžitými možnostmi dodavatele“. Na str. 3 následně tuto námitku rozvedl v tom směru, že změna byla způsobena individuální technologií dodavatelů nosných konstrukcí, kteří byli smluvně zavázáni provést kontrolní statické výpočty tak, aby dílo odpovídalo technickým, technologickým a bezpečnostním normám s tím, že se jedná o změny splňující podmínky bodu 50) Pravidel. K tomu však žalobce doložil pouze Stanovisko zhotovitele ke změnám v projektu nezahrnutých do bilance méně a více prací, které sice v posledním bodě prohlašuje, že „zhotovitel vyhotovil ke každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, kterou jsou takto nahrazovány a logicky a srozumitelně je objednateli zdůvodnil“, tento přehled však žalobce nedoložil.

31. Ministryně se k těmto tvrzením vyjádřila sice pouze obiter dictum, viz podtržená část rozhodnutí citovaného v bodě 25 tohoto rozsudku, nicméně z rozhodnutí je patrné, že námitky byly shledány nedůvodnými, jelikož žalobce nesplnil podmínky Pravidel.

32. Bylo tedy na žalobci, aby dále doložil splnění podmínek pro uplatnění výjimky dle ustanovení bodu 50) písm. b) Pravidel, tj. že u nahrazované položky/práce byla cena stejná nebo nižší, a vypracoval a předložil o každé jednotlivé záměně přehled včetně soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací.

33. Jak bylo výše zdůrazněné v rozsudku NSS, na poskytnutí dotace není právní nárok, jedná se o dobrodiní státu, kdy má žalobce povinnost, chce–li být úspěšný, tvrdit a prokazovat všechny pro věc rozhodné skutečnosti, a proto na věc nelze aplikovat závěry rozsudku NSS ze dne 24. 9. 2003, č. j. 2 A 1105/2002–22. Bylo tedy povinností žalobce předložit v souladu s bodem 50) písm. d) Pravidel přehled změn s podrobným odůvodněním každé položky změny, což žalobce neučinil.

34. Další žalobní námitka se týkala rozdílného postupu ve věci žalobce a ve věci společnosti Triangl, a.s., s tím, že ve věci žalobce se ministryně znaleckým a expertním posudkem k důvodům krácení dotace č. 71–2/2019, vypracovaným doc. JUDr. Ing. R. J., Ph.D. vůbec nezabývala.

35. Soud má za to, že ani tato námitka není důvodná. Tento posudek byl předložen s listinou sice nazvanou Doplnění námitek podaných dne 30. 11. 2018, avšak tato listina žádné doplnění námitek tj. jejich rozvedení nebo uplatnění nové námitky, neobsahovala, když se zde uvádí: „Doplnění spočívá v přiložení důkazního břemene, který příjemce podpory získal postoupením od společnosti Triangl, a. s., která řešila obdobný/stejný problém v oblasti krácení uznatelných výdajů.“ 36. Soud má za to, že pokud se tedy žalovaný tímto posudkem, který byl doložen, aniž by bylo uvedeno, co konkrétně má být tímto posudkem prokázáno, a který se týká jiného příjemce dotace, v rozhodnutí doslova nezabýval, a v rozhodnutí nejsou tyto skutečnosti uvedené, není tato vada takového charakteru, aby způsobila nezákonnost tohoto rozhodnutí. Z rozhodnutí je patrné, proč nebylo možné námitkám žalobce vyhovět (nedoložení soupisu resp. překročení povolené hranice celkového součtu změn). Soud dále doplňuje, že žalobce ani v žalobě netvrdí, že tento posudek obsahuje soupis prací, tak jak byl vyžadován bodem 50) písm. d) Pravidel, a že tedy mohl vyvrátit závěry poskytovatele dotace. Soud nad rámec shora uvedeného odkazuje na hodnocení tohoto posudku Městským soudem v Praze ve věci společnost Triangl, a.s. č.j. 14 A 114/2019–32, potvrzené rozsudkem NSS ze dne 7. 6. 2021, č.j. 1 Afs 370/2020–34, který k němu uvedl, že ani tento posudek nedával odpovědi na pro rozhodnutí věci důležité otázky.

37. Obdobně nemůže představovat vadu rozhodnutí skutečnost, že se žalovaný explicitně nevyjádřil ke skutečnosti, že schválenou změnou projektové dokumentace stavby ze dne 4. 9. 2018 nebyly ze strany MPO zjištěny nedostatky, které by vedly k udělení sankce. Jak bylo uvedené shora, dotace byla zkrácena z důvodu nedodržení Pravidel, i když byla změna předtím schválená.

38. Co se týče námitky, že se ministryně ve svém rozhodnutí vůbec nezabývala: – metodikou MPO o skutečnostech, které změny závazku se považují za podstatnou změnu závazku,– skutkovým stavem předestřeným žalobcem, zejména MPO schválenou smlouvou o dílo na zhotovení stavby, okolnostmi stavby, prohlášením zhotovitele – soud uvádí následující.

39. Soud v tomto ohledu odkazuje na konstantní judikaturu NSS, dle které povinnost orgánů veřejné moci (včetně orgánů moci soudní) svá rozhodnutí řádně odůvodnit nelze interpretovat jako požadavek na detailní odpověď na každou námitku. V rozsudku NSS ze dne 03. 11. 2015, č. j. 2 Afs 143/2015 se kromě jiného uvádí: „Orgán veřejné moci na určitou námitku může reagovat i tak, že v odůvodnění svého rozhodnutí prezentuje od názoru žalobce odlišný názor, který přesvědčivě zdůvodní, tím se s námitkami účastníka řízení vždy – minimálně implicite – vypořádá. Absence odpovědi na ten či onen argument žalobce v odůvodnění žalovaného rozhodnutí (či rozhodnutí soudu) tak bez dalšího nezpůsobuje nezákonnost rozhodnutí či dokonce jeho nepřezkoumatelnost. […] Podstatné je, aby se správní orgán (či následně správní soud) vypořádal se všemi základními námitkami účastníka řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, č. j. 9 Afs 70/2008 – 13). Zpravidla proto postačuje, jsou– li vypořádány alespoň základní námitky účastníka řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, č. j. 9 Afs 70/2008 – 13), případně, za podmínek tomu 2 Afs 143/2015 přiměřeného kontextu, je akceptovatelná i odpověď implicitní (srov. např. usnesení ze dne 18. 11. 2011, sp. zn. II. ÚS 2774/09, odstavec 4 odůvodnění; usnesení ze dne 11. 3. 2010, sp. zn. II. ÚS 609/10, odstavec 5 odůvodnění; usnesení ze dne 7. 5. 2009, II. ÚS 515/09, odstavec 6 odůvodnění [dostupné, stejně jako další níže citovaná rozhodnutí Ústavního soudu, na http://nalus.usoud.cz)], nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2011, č. j. 4 Ads 58/2011 – 72). Není proto nepřezkoumatelným rozhodnutí, v jehož odůvodnění soud prezentuje od názoru žalobce odlišný názor, který přesvědčivě zdůvodní, a toto zdůvodnění poskytuje dostatečnou oporu výroku rozhodnutí. Podle Ústavního soudu „[n]ení porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná“ (srov. nález ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, bod 68; srov. obdobně též rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2013, č. j. 8 Afs 41/2012 – 50, bod 21, nebo ze dne 6. 6. 2013, č. j. 1 Afs 44/2013 – 30, bod 41, popř. ze dne 3. 7. 2013, č. j. 1 As 17/2013 – 50, bod 17). Ostatně i Ústavní soud v případě, že námitky stěžovatelů nejsou způsobilé změnit výrok rozhodnutí, tyto nevypořádává (srov. např. nález ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. II. ÚS 2029/08), neboť si je plně vědom toho, že požadavky kladené na orgány veřejné moci – pokud jde o detailnost a rozsah vypořádání se s námitkami adresátů jejich aktů – nesmí být přemrštěné. Takové přehnané požadavky by byly výrazem přepjatého formalismu, který by ohrožoval funkčnost těchto orgánů, především pak jejich schopnost efektivně (zejména v přiměřené době a v odpovídajícím rozsahu) plnit zákonem jim uložené úkoly.“ 40. Soud má za to, že se ministryně s těmito námitkami vypořádala implicitně. Z rozhodnutí je totiž zcela zřejmé, že i přes namítané schválení změn zakázky žalobce neprokázal splnění podmínek výjimky, jíž se dovolával, jelikož změny zakázky v celkovém součtu překračovaly 15% hodnoty zakázky a žalobcem tvrzené nepodstatné změny žalobce nedoložil přehledem obsahujícím nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle písmene a) a stejné nebo vyšší kvality.

41. Žalobce v rámci řízení o dotaci, a to ani na základě zásady ochrany legitimního očekávání, nemůže očekávat, že žalovaný resp. poskytovatel dotace převezme iniciativu a při zjištění nedodržení Pravidel bude sám vyhledávat způsob, jak prokázat, že příjemce dotace Pravidla dodržel. Ostatně kdo jiný než příjemce dotace je schopen upřesnit a rozepsat, k jakým změnám závazku došlo, jaké je jejich procentuální vyjádření a že se nejedná o změny podstatné. Žalobce, ačkoliv v námitkách brojil proti důvodům krácení dotace, však toto neučinil ani v námitkách ani v žalobě samotné. Bylo proto povinností poskytovatele dotace nedodržení Pravidel zohlednit a dotaci krátit.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

42. Vzhledem k tomu, že městský soud neshledal žádnou z žalobních námitek důvodnou, žalobu v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

43. O nákladech řízení městský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Ve věci úspěšnému žalovanému nevznikly náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti, a proto nebyla náhrada nákladů přiznána žádnému z účastníků.

Poučení

I. Základ sporu II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného III. Posouzení žaloby IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení