Číslo jednací: 14A 114/2019 - 32

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Karly Cháberové a Jana Kratochvíla ve věci žalobkyně: Triangl, a. s., IČO 281 61 050 sídlem Beranových 65, 199 02 Praha 9 zastoupen advokátem Mgr. Bc. Pavlem Kozelkou, sídlem Velké náměstí 7, 397 01 Písek proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 32, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministryně průmyslu a obchodu ze dne 29. 4. 2019, č. j. MPO 92562/18/61100/01000 PID MIPOX02G763M, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým ministryně průmyslu a obchodu (dále také jen „ministryně“) nevyhověla jejím námitkám proti opatření ze dne 11. 12. 2018, č. j. MPO 77821/18/61100/61150 MIPOX02ESE55 (dále jen „opatření“), kterým žalovaný ve smyslu § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), rozhodl o krácení částky dotace navržené k proplacení.

2. Ze správního spisu k dané věci vyplynulo, že žalobkyně jakožto příjemce dotace podala dne 19. 10. 2018 žádost o platbu, v níž požadovala k proplacení částku 3 157 751,10 Kč. Žalovaný opatřením zkrátil částku dotace požadované k proplacení a žalobkyni proplatil částku 2 368 765,40 Kč. Důvodem krácení byl fakt, že se žalobkyně dopustila ve výběrovém řízení č. 2 porušení bodů č. 46) a 47) Pravidel pro výběr dodavatelů, č. j. MPO 65504/16/61100, účinných ode dne 5. 12. 2016 (dále jen „pravidla pro výběr dodavatelů“). Porušení spočívalo v provedení technických změn v projektové dokumentaci po proběhnutém výběrovém řízení, které přesáhly 15% hranici pro posouzení podstatné změny závazku ze smlouvy. Přitom se nejednalo o změnu řešení vynucenou okolnostmi stavby, ale okamžitými možnostmi dodavatele. V souladu s kategorizací sankcí za porušení postupu zadavatele, č. j. MPO 28039/15/61100, s platností ode dne 1. 10. 2016 (dále jen „Kategorizace sankcí“), byla žalobkyni vyměřena sankce ve výši 25 %.

3. Dále pak žalobkyně porušila bod 3) pravidel pro výběr dodavatelů, neboť se vůči dodavatelům dopustila diskriminačního chování, když požadovala, aby dodavatelé tvořili cenu podle ceníků RTS/ÚRS. Skutečnost, že uchazeč nebyl oprávněn u žádné z položek překročit katalogovou cenu, mohlo mít za následek vyloučení uchazeče z výběrového řízení.

4. Proti opatření podala žalobkyně dne 20. 12. 2018 námitky. V nich zejména vyjádřila nesouhlas se závěrem, že „změna řešení není vynucena okolnostmi stavby, ale okamžitými možnostmi dodavatele“. Žalobkyně uzavřela dne 2. 10. 2017 smlouvu o dílo se zhotovitelem, který se následně smluvně zavázal, že subdodavatel nosných konstrukcí provede nutné a povinné kontrolní statické výpočty tak, aby dodávka odpovídala technickým a bezpečnostním normám. Změna řešení tedy nebyla způsobena okamžitými výrobními možnostmi dodavatele, ale individuální výrobní technologií každého jednotlivého subdodavatele nosných konstrukcí.

5. Dále žalobkyně namítla, že se nedopustila porušení bodů 46) a 47) pravidel pro výběr dodavatelů, neboť se nejednalo o podstatnou změnu závazků ze smlouvy. Dle žalobkyně dosahují změny podílu 11,62 % z hodnoty díla, protože změny počtu nosných sloupů, dimenze a rozměrů vazníků na sloupech, změny vyvěšení trapézových plechů a jejich následné zesílení považuje žalobkyně za nepodstatné změny podle bodu 50) pravidel pro výběr dodavatelů, které neměly být do celkového součtu změn započítány. Na podporu svého tvrzení žalobkyně doložila Stanovisko zhotovitele ke změnám v Projektu nezahrnutých do bilance méně a více prací (dále jen „stanovisko zhotovitele“). V něm zhotovitel deklaroval, že změna byla vyvolána staticko- bezpečnostními výpočty v průběhu stavby, přičemž použitý materiál a práce jsou kvalitativně stejné nebo v některých případech vyšší kvality oproti původním položkám a cena materiálu a prací zůstala stejná. Zhotovitel rovněž vyhotovil o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací.

6. K porušení bodu 3) pravidel pro výběr dodavatelů žalobkyně uvedla, že jednotkové ceny dle soustav ÚRS nebo RTS jsou průměrnými cenami v daném oboru a dané době. Nevznikl tak tlak na účastníky stanovit nepřiměřeně nízké ceny. Důvodem pro zastropování jednotkových cen v soustavách ÚRS nebo RTS byla praxe správce daně, který při následných kontrolách projektu v rámci doby udržitelnosti postupuje velmi striktně a sankcionuje příjemce dotace v případě odchylky mírně nad průměr jednotlivých položek až na úroveň katalogových cen.

7. Dne 11. 3. 2019 zaslala žalobkyně Doplnění námitek ze dne 20. 12. 2018, jehož součástí byl znalecký posudek, který podporuje tvrzení žalobkyně uvedená v námitkách.

8. Napadeným rozhodnutím ministryně námitkám nevyhověla. V odůvodnění uvedla, že dle posledního odstavce bodu 51 pravidel pro výběr dodavatelů je rozhodný součet hodnot všech změn; v případě provedení více změn je tak třeba tyto změny posuzovat v celkovém součtu jejich hodnot a nikoliv je rozdělovat. Nelze tedy akceptovat názor žalobkyně, že pro účely výpočtu hodnoty změny je možné některé změny (konkrétně změny počtu nosných sloupů, dimenze a rozměrů vazníků na sloupech, změny vyvěšení trapézových plechů a jejich následné zesílení) podřadit pod bod 50) pravidel pro výběr dodavatelů a ostatní pod bod 47) pravidel pro výběr dodavatelů. V celkovém součtu navíc změny nemohou být posuzovány dle bodu 50) pravidel pro výběr dodavatelů, neboť nebylo splněno ustanovení písm. d). Doložené stanovisko zhotovitele nelze považovat za splnění této podmínky, neboť neobsahuje nové položky soupisu stavebních prací, ani odůvodnění srovnatelnosti materiálu nebo prací podle bodu 50) písm. a) a c) pravidel pro výběr dodavatelů. Znalecký posudek je nedostatečný, neboť nevysvětluje, proč žalobkyně nevyhotovila přehled dle bodu 50) písm. d) pravidel. V celkovém součtu nemohou být změny posuzovány ani podle bodu 47) pravidel pro výběr dodavatelů, neboť nebylo splněno ustanovení písm. b), podle něhož musí být nová hodnota nižší než 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy.

9. Ohledně porušení bodu 3 pravidel pro výběr dodavatelů ministryně uvedla, že v daném případě byly hodnotícími kritérii nabídnutá cena (80 %) a doba realizace zakázky (20 %). Zastropování dle katalogových cen je proto diskriminační, neboť by mohlo dojít k situaci, kdy by byla nabídka dodavatele vyřazena pro překročení jednotkové ceny v soustavách ÚRS/RTS, přestože ve spojení s druhým hodnotícím kritériem mohla být vyhodnocena jako vítězná.

II. Obsah žaloby

10. Žalobkyně v žalobě namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť ministryně se vůbec nezabývala námitkami ze dne 20. 12. 2018, doplněnými dne 11. 3. 2019. Napadené rozhodnutí obsahuje pouze univerzální odůvodnění, které nezohledňuje skutkový stav věci. Ministryně nereagovala na tvrzení žalobkyně, dle něhož byla změna řešení vynucena okolnostmi stavby, ani nevzala v potaz skutkový stav předestřeny žalobkyní, zejména znění smlouvy o dílo, okolnosti stavby a prohlášení zhotovitele. Dále nezohlednila, že žalovaný se změnou projektové dokumentace vyslovil souhlas dne 4. 9. 2018 a potvrdil, že změnou projektové dokumentace stavby nebyly zjištěny nedostatky, které by vedly k udělení sankce. Stejně tak se ministryně nevypořádala s argumentací týkající se metodiky žalovaného ohledně posouzení, které změny závazku se považují za podstatnou změnu. Konečně pak ministryně zcela přehlédla znalecký posudek doložený žalobkyní, ačkoliv podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2007, č. j. 30 Ca 258/2005-37, Sb. NSS č. 1579/2008, takový postup způsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí.

11. Žalobkyně žádá, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného

12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že žalobkyně v námitkách nikterak neprokázala své tvrzení, že změna řešení byla vynucena okolnostmi stavby, a ani se nedovolávala užití výjimky bodu 49) pravidel pro výběr dodavatelů. Jejím hlavním argumentem bylo tvrzení, že žalovaný nepochopil strukturu změn, a v tomto smyslu se dovolávala výjimky uvedené v bodě 50) pravidel. Ministryně na tento argument řádně reagovala, neboť uvedla, že „ustanovení pro užití výjimky předpokládá splnění několika podmínek, které v tomto případě nebyly splněny“. Zejména nebyla splněna podmínka stanovená v bodu 50) písm. d) pravidel pro výběr dodavatelů. Ze stejného důvodu pak ministryně nepřihlédla k doloženému znaleckému posudku, neboť ani tento posudek nezprošťuje žalobkyni povinnosti dodržet ustanovení pravidel. Nadto znalecký posudek poskytuje právní rozbor zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“), žalobkyně však neměla povinnost řídit se tímto zákonem, ale pravidly pro výběr dodavatelů. Znalecký posudek proto nebyl pro danou věc využitelný. K domnělému nepochopení struktury změn se ministryně rovněž vyjádřila a vysvětlila, že podle ustanovení pravidel pro výběr dodavatelů je třeba sčítat hodnoty všech změn.

13. Žalobkyně tvrdí, že poskytla důkaz o tom, že změnu řešení si vynutily okamžité okolnosti stavby a doložila za tím účelem komunikaci účastníků, stanovisko zhotovitele a uzavřenou smluvní dokumentaci. Toto tvrzení se však nezakládá na pravdě, neboť žalobkyně v námitkách doložila pouze stanovisko zhotovitele, které ovšem nenaplnilo požadavky bodu 50) pravidel pro výběr dodavatelů. Stejně nepravdivé je pak tvrzení žalobkyně, že žalovaný schválil žádost o změnu projektu bez shledání nedostatků, neboť žalobkyně byla svým projektovým manažerem upozorněna na krácení ve výši 25 %, kterému se v případě změnového řízení nevyhne.

14. Souhlasem se změnovým řízením a potvrzením, že změnou projektové dokumentace nebyly zjištěny nedostatky, se ministryně v napadeném rozhodnutí skutečně nezabývala, neboť žalobkyně v námitkách k této otázce nevznesla žádné argumenty. K metodice žalovaného ohledně podstatných změn závazku se ministryně vyjádřila v tom směru, že pro použití výjimek dle bodů 46) a 47) pravidel musí být dány důvody, které žalobkyně nesplnila. Ministryně tedy neopomenula vypořádat ani jeden ze dvou důkazů, které žalobkyně předložila. Konečně pak k otázce porušení bodu 3 pravidel pro výběr dodavatelů se ministryně vyjádřila na str. 2 napadeného rozhodnutí, kde zdůvodnila, proč byl postup žalobkyně diskriminační.

15. Žalovaný žádá, aby soud žalobu zamítl.

IV. Argumentace účastníků při jednání

16. Žalobkyně při jednání setrvala na své předchozí argumentaci a poukázala na průběžná jednání se žalovaným o plnění podmínek dotace.

17. Žalovaný při jednání zevrubně pospal průběh předmětného dotačního projektu a přisvědčil dříve vysloveným závěrům.

V. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

18. Soud dle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou tvrzených bodů nezákonnosti, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

19. Dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. „soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí“.

20. Dle § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) „v odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí (…)“.

21. Jádro sporu mezi účastníky spočívá v tom, zda ministryně dostála požadavkům výše citovaných ustanovení a napadené rozhodnutí řádně odůvodnila a zároveň reagovala na veškeré námitky vznesené žalobkyní.

22. Rozhodnutí správního orgánu je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jestliže není zřejmé, které skutečnosti vzal správní orgán za podklad svého rozhodnutí, proč považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl či jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů (viz již rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 1993, č. j. 6 A 48/92-23).

23. Zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je však vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám správních rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze správní rozhodnutí meritorně přezkoumat. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů přitom musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. 7 Afs 212/2006). Na odůvodnění rozhodnutí správních orgánů nelze klást nepřiměřeně vysoké požadavky. Není přípustné institut nepřezkoumatelnosti rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se například správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se dílčího nedostatku odůvodnění (viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, sp. zn. 1 Afs 92/2012, bod 28).

24. Nepřezkoumatelným tak zůstává pouze rozhodnutí, jehož odůvodnění se vůbec nevypořádává s námitkami účastníka řízení nebo obsahuje toliko obecný odkaz na to, že napadené rozhodnutí bylo přezkoumáno a jeho důvody shledány správnými, neboť v takovém případě zcela chybějí důvody rozhodnutí. Za situace, kdy rozhodnutí správního orgánu nereflektuje námitky účastníků řízení a zásadní argumentaci, o níž se opírá, soud musí přistoupit k jeho zrušení pro nepřezkoumatelnost.

25. Soud při vědomí výše uvedených východisek posoudil žalobní argumentaci a dospěl k závěru, že napadeného rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti netrpí. Byť je pravdou, že napadené rozhodnutí je spíše stručné, neboť jeho podstatná část zabírá toliko cca jednu stranu, tak zároveň je z jeho odůvodnění patrné, z jakého důvodu ministryně potvrdila závěr o krácení dotace a jakým způsobem reagovala na námitky žalobkyně.

26. Ohledně prvního z vytýkaných porušení žalobkyně v námitkách zejména uvedla, že žalovaný nepochopil strukturu změn, které žalobkyně nezapočítala do bilance méně a více prací, čímž dle jejího názoru nedošlo k překročení 15 % hranice pro posouzení podstatné změny závazku ze smlouvy. Tuto stěžejní námitku ministryně vypořádala na str. 2 napadeného rozhodnutí tak, že odkázala na poslední odstavec bodu 51) pravidel pro vývěr dodavatelů, podle něhož „pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn (…)“. S ohledem na znění citovaného bodu pravidel ministryně vysvětlila, že pro účely výpočtu hodnoty změny v dotčené veřejné zakázce není možné provedené změny rozdělovat, ale naopak je nutno jejich hodnotu považovat za jeden celek. Z toho důvodu nebylo možné některé změny označit za nepodstatné ve smyslu bodu 50) pravidel pro výběr dodavatelů (konkrétně změny počtu nosných sloupů, dimenze a rozměrů vazníků na sloupech, změny vyvěšení trapézových plechů a jejich následné zesílení), a zbylé změny ve výši 11,62 % z hodnoty díla podřadit pod bod 47) pravidel pro výběr dodavatelů (jakožto změny nepřekračující 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy). Uvedené zdůvodnění je dle soudu zcela dostatečné a zároveň věcně správné.

27. Dále pak ministryně v napadeném rozhodnutí posuzovala, zda provedené změny nemohou být ve svém celku podřaditelné pod bod 47) nebo pod bod 50) pravidel pro výběr dodavatelů. Přitom dospěla k závěru, že tomu tak není, neboť uplatnění výjimky dle bodu 47) předpokládá, že nová hodnota musí být nižší než 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy, což v řešeném případě splněno nebylo. Změny nemohly být posouzeny ani podle bodu 50) pravidel pro výběr dodavatelů, neboť uplatnění této výjimky předpokládá splnění podmínek stanovených pod písmenem a) až d) toho ustanovení. Žalobkyně však nepředložila přehled soupisek změn s podrobným odůvodněním každé jednotlivé položky změny, čímž nesplnila ustanovení písm. d). Tyto skutečnosti ministryně uvedla na str. 3 napadeného rozhodnutí.

28. Žalobkyně v žalobě dále namítá, že ministryně se nikterak nevyjádřila k jejímu tvrzení, že změny byly vynuceny náhlými okolnostmi stavby. Soud nepopírá, že žalobkyně skutečně na str. 2 svých námitek uvedla, že nesouhlasí zejména se závěrem žalovaného, podle něhož „změna řešení není vynucena okolnostmi stavby, ale okamžitými možnostmi dodavatele“. Na str. 3 pak své tvrzení rozvedla v tom směru, že změna byla způsobena individuální technologií dodavatelů nosných konstrukcí, kteří byli smluvně zavázáni provést kontrolní statické výpočty tak, aby dílo odpovídalo technickým, technologickým a bezpečnostním normám. I přes tato tvrzení se však žalobkyně nedovolávala užití výjimky dle bodu 49) pravidel pro výběr dodavatelů (umožňující změnu závazku, která vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat), ale v navazující argumentaci na str. 4 námitek se soustředila na prokázání předpokladů pro užití výjimky dle bodu 50) pravidel. Z toho důvodu se ministryně v napadeném rozhodnutí zabývala právě otázkou naplnění podmínek bodu 50), nikoliv tím, zda změna vznikla v důsledku nepředvídatelných okolností ve smyslu bodu 49).

29. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedovolávala výjimky stanovené v bodě 49) pravidel, ministryně hodnotila i předložené důkazy, tj. znalecký posudek a stanovisko zhotovitele právě optikou požadavků ustanovení bodu 50) pravidel pro výběr dodavatelů. V tomto smyslu na str. 3 napadeného rozhodnutí uvedla, že stanovisko zhotovitele nenaplňuje požadavky ustanovení písm. c) a d) bodu 50) pravidel pro výběr dodavatelů, neboť neobsahuje nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou nahrazovány, ani podrobné a srozumitelné odůvodnění srovnatelnosti materiálu nebo prací stejné nebo vyšší kvality. Stanovisko totiž obsahuje pouze obecnou deklaraci dodavatele o tom, že 1) nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu ve vztahu k nahrazovaným položkám, 2) cena materiálu je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná, 3) materiál podle nových položek soupisu stavebních prací je kvalitativně vyšší a 4) zhotovitel o každé jednotlivé záměně vyhotovil přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu, které jsou takto nahrazovány, a logicky a srozumitelně je objednateli zdůvodnil. Soud však spolu s ministryní zdůrazňuje, že samotný přehled položek soupisu stavebních prací ve stanovisku zhotovitele chybí.

30. Rovněž znalecký posudek ministryně shledala nedostatečným, neboť na str. 3 napadeného rozhodnutí uvedla, že znalecký posudek „nevysvětluje, proč příjemce dotace nevyhotovil přehled dle bodu 50), písm. d) pravidel pro výběr dodavatelů“. Je jistě pravdou, že citované zdůvodnění je stručné, ovšem dle soudu je z něj patrné, z jakého důvodu ministryně k předloženému znaleckému posudku nepřihlédla. Zejména zdůraznila, že ani znalecký posudek nezbavuje žalobkyni povinností stanovených v pravidlech pro výběr dodavatelů a nemůže nahradit podmínky uvedené v bodě 50) pravidel. Nadto soud konstatuje, že znalecký posudek obsahuje zejména právní rozbor ustanovení zákona o veřejných zakázkách, které však pro nyní řešený případ nejsou relevantní, a dále relativně obecné tvrzení o tom, že zejména s ohledem na bezpečnost prací je nezbytné, aby subdodavatelé nosných konstrukcí provedli v souladu se svým návrhem optimalizaci vazníků, počtu a vzdálenosti obvodových sloupů, vnitřních nosníků a panelů zavěšených na nosnou konstrukci podle své výrobní technologie a dále příslušné statické výpočty. Samotné konkrétní zdůvodnění nezbytnosti takového postupu však znalecký posudek neobsahuje.

31. Soud shrnuje, že ministryně se v napadeném rozhodnutí vyjádřila k oběma důkazům předloženým žalobkyní a srozumitelně zdůvodnila, že ani jeden z nich neprokázal naplnění výjimky bodu 50) pravidel pro výběr dodavatelů, kterého se žalobkyně dovolávala. Žádné další důkazy žalobkyně v průběhu řízení nepředložila, tedy ani tvrzenou smluvní dokumentaci a komunikaci účastníků; ministryně tedy žádný z předložených důkazů neopomněla vypořádat.

32. Dále soud neshledal opodstatněnou ani námitku, dle níž žalobkyně jednala v dobré víře, neboť žalovaný schválil žádost o změnu projektu bez shledání nedostatků. Uvedené tvrzení se nezakládá na pravdě, neboť jak vyplývá ze spisového materiálu, žalobkyni byla schválena změna dne 6. 9. 2018, kdy byla zároveň upozorněna, že se jedná o významnou změnu zakázky mající za následek stanovení sankce ve výši 25 % z celkové ceny zakázky. Žalovaný dále odůvodnil sankční krácení tak, že provedené změny překračují 15 % hranici pro posouzení podstatné změny závazku ze smlouvy, přičemž změny je nutno chápat jako jeden celek. Ostatně právě uvedené dokumenty žalobkyně citovala i ve svých námitkách proti opatření, z čehož jasně vyplývá, že byla s postupem žalovaného seznámena. Žalovaný pak rovněž ve vyjádření k žalobě vhodně vysvětlil, že povolení změnového řízení neobsahuje sankci, což ovšem neznamená, že nebyly shledány žádné nedostatky. Smyslem schválení změn totiž není udílet sankci, ale povolit žádanou změnu. Samotná sankce je obsažena až v opatření vydaném dle § 14e rozpočtových pravidel.

33. Soud uzavírá, že v napadeném rozhodnutí neshledal namítané vady, neboť z rozhodnutí je seznatelné, z jakých skutkových okolností ministryně vycházela a které ustanovení aplikovala na daný případ. V odůvodnění napadeného rozhodnutí jsou rovněž přezkoumatelným způsobem zhodnoceny předložené důkazní prostředky a námitky žalobkyně. Pro zrušení napadeného rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost tedy nebyl dán důvod.

VI. Závěr

34. Žalobkyně se svými námitkami tedy neuspěla; jelikož v řízení o žalobě nevyšly najevo žádné vady, k nimž je nutno přihlížet z úřední povinnosti, městský soud zamítl žalobu jako nedůvodnou.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému pak v řízení o žalobě nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.