8 C 100/2016 - 553

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiekem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2. [Jméno advokáta C], narozený [Datum narození advokáta C] bytem [Adresa advokáta C] zastoupený advokátem [Jméno advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] o povolení nezbytné cesty v rozsahu služebnosti stezky a cesty takto:

Výrok

I. Soud povoluje nezbytnou cestu jako pozemkovou služebnost stezky ve prospěch pozemků parc. č. [Anonymizováno] – trvalý travní porost o výměře 340 m2 a parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. ev. [Anonymizováno], to vše zapsáno v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] ve vlastnictví žalobce, přes pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] – trvalý travní porost o výměře [Anonymizováno], oba zapsané v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] a přes pozemek parc. č. [Anonymizováno] – trvalý trávní porost o výměře [Anonymizováno], to vše zapsáno v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] v rozsahu vymezeném geometrickým plánem vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO], č. plánu [Anonymizováno], který je součástí tohoto rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1 a 2 společně a nerozdílně úplatu za povolení práva nezbytné cesty ve výši 21 890 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Zamítá se návrh na povolení provedení prací sloužících ke zřízení a udržení nezbytné cesty jako umělé.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku, na nákladech státu částku 9 131,25 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice, na účet Okresního soudu ve [adresa], na nákladech státu částku 9 131,25 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhal povolení práva cesty přes pozemky ve vlastnictví žalované parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu a parc. č. [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] k pozemkům parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba pro rodinou rekreaci ve vlastnictví žalobce, které jsou zapsány v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] a v rozsahu pozemkové služebnosti stezky a cesty v souladu s geometrickým plánem, který žalobce k žalobě připojil. Současně se domáhal povolení provedení prací sloužících ke zřízení a udržení nezbytné cesty jako umělé, vše za náhradu ve výši 10 000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že výše uvedené nemovitosti ve vlastnictví žalobce se nachází v místě bez možnosti přímého přístupu z veřejné komunikace. Doposud žalobce k zajištění přístupu ke svým pozemkům užíval výše uvedené pozemky ve vlastnictví žalované (dříve ve vlastnictví právního předchůdce žalované), avšak bez sjednání písemné dohody, která by toto právo ve prospěch žalobce zřizovala. Poté, co žalovaná nabyla předmětné pozemky do vlastnictví, žalobci zabránila předmětné pozemky používat k přístupu ke svým nemovitostem a ten je nucen využívat komplikovanou stezku vedoucí svažitým a těžce přístupným terénem přes pozemky ve vlastnictví několika dalších osob, která je vzhledem ke zdravotním problémům žalobce nevhodná, neboť i přenesení běžného nákupu způsobuje žalobci zdravotní problémy v oblasti zad a páteře. Cesta pro příjezd k nemovitostem neexistuje v současné době žádná a vše co je potřeba na pozemky žalobce dopravit, je nutno nosit v rukou při pěší chůzi. Nemožnost přístupu žalobci ztěžuje veškeré hospodaření s předmětnými nemovitostmi, i další aspekty běžného života. Žalobce v předmětné stavbě trvale bydlí, má zde i poštovní doručovací adresu, přičemž ani poštovní doručovatelé nemají přístup k pozemkům žalobce. V případě nouze, či ohrožení života, zde není možný příjezd zdravotnické záchranné služby, či hasičských vozidel. Žalobce opakovaně navrhoval žalované uzavření dohody o zřízení práva s obsahem odpovídajícím služebnosti stezky a cesty, žalovaná však jakýkoliv návrh dohody odmítla. Navrhovanou trasu žalobce považuje za nejvhodnější, neboť navazuje na veřejnou komunikaci a vede podél jižní hranice výše vyjmenovaných pozemků ve vlastnictví žalované. S ohledem na to, že předmětné pozemky jsou extrémně zamokřené a trasa je svažitá, je nutné i povolení terénních a povrchových úprav na pozemku pod cestou v prostorovém rozsahu vymezeném v geometrickém plánu, bez kterých by byla cesta neprůjezdná a neprůchozí.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Nesouhlasila s tvrzením žalobce, že v době, kdy předmětné pozemky, které mají být zatíženy služebností, byly ve vlastnictví právního předchůdce žalované, tyto užíval k přístupu ke svým pozemkům. Naopak právní předchůdce žalované [jméno FO] poté, co potkal na tomto pozemku žalobce, který si otevřel branku a chtěl ke své chatě projít, průchod žalobci po svém pozemku zakázal. Podle zjištění žalované žalobce pro příchod k chatě užíval pozemek parc. č. [Anonymizováno], který s pozemkem žalobce přímo sousedí a jehož jediným ze spoluvlastníků je bratr žalobce [jméno FO] a dále k příchodu používá pozemky parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], případně parc. č. [Anonymizováno] a rovněž může procházet přes pozemek parc. č. [Anonymizováno]. Nemovitost, kterou žalobce užívá, je objektem určeným k rekreaci, k němuž podle dřívější úpravy zcela postačoval příchod, tedy pěší stezka a ke kolaudaci takovéhoto objektu nebyl nutný příjezd po zpevněné komunikaci. Této skutečnosti si byl žalobce i jeho právní předchůdci vědomi. Navržená trasa z cesty by žalované značně zúžila vjezd do garáže a navíc by zcela přetnula pozemek parc. č. [Anonymizováno] a zcela zkomplikovala jeho využití, přičemž zřízením cesty by byl tento pozemek s ohledem na tržní hodnotu zcela znehodnocen. Poukazovala, že je hrubou nedbalostí žalobce, že nabyl pozemek se stavbou bez zajištěného přístupu. Později doplnila, že škoda na nemovitých věcech zatížených nezbytnou cestou dle návrhu žalobce, by převýšila výhodu žalobce, kterou tímto získá, a to proto, že zatížené pozemky tvoří funkční celek a žalovaná by po zřízení nezbytné cesty tyto pozemky nemohla používat. Namítala, že žalobce si nedostatek přístupu způsobil sám, neboť po nabytí dědictví se až do roku 2015 nesnažil získat přístup ke své nemovitosti, a navíc zde začal trvale bydlet v situaci, kdy má jiné možnosti bydlení. Zřízením nezbytné cesty by byly zatíženy prostory uzavřené za tím účelem, aby do nich cizí osoby neměly přístup, což dle judikatury Nejvyššího soudu vylučuje zřízení nezbytné cesty. Navíc byla žalovaná přesvědčena, že jsou zde alternativní cesty přes pozemky jiných vlastníků, které by tyto vlastníky zatěžovaly méně než žalovanou, neboť ti používají své nemovitosti pouze k dočasnému ubytování, nikoliv trvale jako žalovaná.

3. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne [datum] byla povolena nezbytná cesta jako pozemková služebnost stezky ve prospěch pozemků ve vlastnictví žalobce zatěžující pozemky žalované v rozsahu vymezeném geometrickým plánem [jméno FO] č. [hodnota], a to za úplatu ve výši 15 000 Kč. Na základě odvolání obou účastníků byl tento rozsudek rozsudkem odvolacího soudu ze dne [datum] změněn tak, že žaloba byla zamítnuta. Po podaném dovolání ze strany žalobce Nejvyšší soud České republiky svým rozsudkem ze dne [datum] rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení a následně Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudek okresního soudu ze dne [datum] zrušil a věc vrátil k tomuto soudu k dalšímu řízení. Vyslovil závazný názor, že s ohledem na zjištěné okolnosti případu nelze odepřít žalobci nezbytnou cestu z důvodu, že si nedostatek přístupu způsobil hrubou nedbalostí či úmyslně a v důsledku toho zabránil zřízení či existenci přístupu ke své nemovitosti. Stanovil soudu pravého stupně nutnost zvážit, zda žalobce má takové zdravotní omezení, které mu neumožňují řádně užívat předmětnou nemovitost v souvislosti se stanovením rozsahu nezbytné cesty a za tím účelem provést důkazy dle důkazních návrhů žalobce.

4. V rámci prvního odvolacího řízení vstoupil do řízení na stranu žalované žalovaný 2., který zastával stejná stanoviska jako žalovaná 1.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště [adresa] ze dne [datum], LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] a LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] a z nesporných tvrzení učiněných před odvolacím soudem bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemků v k.ú. [adresa] parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. ev. [Anonymizováno] se způsobem využití rodinná rekreace a pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] - trvalý trvaní porost. Nabývacím titulem je usnesení o schválení dědické dohody ze dne [datum]. Žalovaná 1. je vlastnicí pozemků v k. ú. [adresa] parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno], a parc. č. [Anonymizováno] – trvalý travní porost. Vlastnické právo nabyla ke dni 30. 9. 2014, resp. 30. 3. 2015. Původně vlastnila pozemek parc. č. [Anonymizováno], z něhož byl v průběhu řízení oddělen pozemek označený parc. č. [Anonymizováno], který zůstal ve vlastnictví žalované 1. a zbývající část pozemku parc. č. [Anonymizováno] získal do svého vlastnictví žalovaný 2..

6. Z dopisu žalobce ze dne 19. 1. 2015, dopisu zástupce žalobce ze dne 20. 8. 2015 a dopisu žalované ze dne 26. 1. 2015 zjistil soud, že žalobce žalované navrhnul dopisem ze dne 19. 1. 2015 odkoupení části pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] za účelem zřízení nezbytné obslužné příjezdové cesty vedoucí z veřejné komunikace k jeho nemovitostem v rozsahu okolo 1000 m za částku 120 000 Kč. Pro případ neakceptace návrhu kupní smlouvy navrhoval uzavření smlouvy o zřízení služebnosti příjezdové cesty přes zmiňované pozemky. Žalovaná v reakci na tento návrh žalobci písemně sdělila, že nemá v úmyslu prodávat svůj pozemek, ani uzavřít smlouvu o zřízení služebnosti přes své pozemky. Dopisem ze dne 20. 8. 2015 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce znovu požádal o uzavření dohody o zřízení práva nezbytné cesty přes pozemky žalované parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno] za úplatu.

7. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] zjistil soud, že v domě č.p. [Anonymizováno] v [adresa] bydleli prarodiče svědka, které tento v dětství navštěvoval a jezdil zde i později. Dům včetně pozemků v roce 2012 zdědil s dalšími třemi dědici a v prvním roce po nabytí vlastnictví zde jezdil asi 10x za rok, posléze častěji. Ví, že chatu, kterou užívá žalobce, užíval předním jeho otec a dle dohody s prarodiči svědka do chaty chodil cestičkou, která vedla za garáží, stodolou a domem po louce. Šlo o vyšlapaný chodník, nijak zpevněný, nikdy zde však nejezdila žádný vozidla. Svědek jednou zjistil, že zámek na brance od dvora je odštípnutý a přes dvůr směrem k chatě žalobce projel traktor. Traktorista mu sdělil, že mu bylo řečeno, že tam může projet. Rovněž v roce 2013 se stalo, že žalobce odhazoval sníh u branky do domu svědka tak, aby jí mohl zavřít, a tehdy svědek žalobci řekl, že si nepřeje, aby tudy procházel. Posléze nemovitosti svědek prodal žalované.

8. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] zjistil soud, že je sousedem obou účastníků. Jeho dům, ve kterém bydlí 30 let, stojí na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a tedy jeho pozemek sousedí s pozemkem jak žalobce, tak žalované. Pamatoval si na otce žalobce, který chatu před ním užíval a který chodil stejně jako ostatní chataři zespoda, tedy od hlavní silnice. Shora, tedy přes pozemek, který je nyní ve vlastnictví žalované, se v době, kdy vlastníky byli [jméno FO], nechodilo, neboť ti by průchod přes svůj pozemek nepovolili. Poté, co zemřeli, byl dům v podstatě opuštěn, občas se tam někdo objevil a žalobce začal tehdy používat k přístupu k chatě zmiňovaný pozemek žalované. Rovněž si přes pozemek nechal k chatě přivézt nějaký materiál, svědka to však nezajímalo, blíže se o to nestaral. Později se na vratech, které jsou u horní cesty, objevil řetěz se zámkem a žalobce ke své chatě chodil přes pozemek žalované nad jejím domem.

9. Z šetření na místě samém bylo zjištěno, že navrhovaná trasa služebnosti, jak je zakreslena v geometrickém plánu [jméno FO] ze dne [datum], začíná na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] při hranici s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] (komunikace), od níž je oddělena bránou o šíři asi 3 m a následně plotem. Plocha je po celé délce a šíři navrhované služebnosti travnatá, terén se svažuje a nachází se na ní několik ovocných stromů (asi 3x od hranice s pozemkem parc. č. [Anonymizováno]), které nebrání průchodu až k pozemku žalobce parc. č. [Anonymizováno]. Trasa, kterou nyní žalobce užívá k přístupu ke svým nemovitostem (a o které svědek [jméno FO] ve své výpovědi hovoří jako o cestě zespoda) začíná na hlavní komunikaci parc. č. [Anonymizováno]. S ohledem na terénní zlom (převýšení asi 3 m) vedou z této komunikace schody, z nichž se vchází na pozemek parc. č. [Anonymizováno] (případně parc. č. [Anonymizováno]) a přes pozemky parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] vede k chatě žalobce č. ev. [Anonymizováno]. Tato trasa směřující do svahu vede v travnatém, nezpevněném, relativně členitém terénu mezi rekreačními chatami stojícími na uvedených pozemcích, není v terénu nijak viditelná, neumožňuje průjezd vozidly. Stejný přístup mají i uživatelé těchto zmiňovaných chat, kteří zde rovněž nemají možnost příjezdu vozidlem. Přes pozemek parc. č. [Anonymizováno] není přístup vhodný pro výrazný terénní zlom na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v místech, kde navazuje na tento pozemek. Stezka vedoucí z komunikace parc. č. [Anonymizováno] po pozemku parc. č. [Anonymizováno] okolo domu ve vlastnictví žalované č.p. [Anonymizováno] a hospodářské budovy (nad těmito budovami), která je vidět na fotografiích na č. l. 6 a 7 spisu, není již viditelná, je zarostlá trávou a pozemek je užíván jako pastvina pro ovce a ohrazen elektrickým ohradníkem. Pozemek se zde svažuje více než na trase navrhované služebnosti, stezka je delší.

10. Ze zprávy o ambulantním vyšetření ze dne [datum] zjistil soud, že žalobce trpí onemocněním [podezřelý výraz], k čemuž lékař doporučil [Anonymizováno] režim bez zvedání či nošení těžkých břemen s tím, že pacient je limitován v chůzi.

11. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] zjistil soud, že svědek je bratrem žalobce, proto zná jeho zdravotní stav. Žalobce trpí [Anonymizováno], kdy jde o chronický stav, který se léčí konzervativně, tedy analgetiky, které tlumí bolest a toto zdravotní postižení žalobce omezuje v pohybu a pro zvedání břemen. Umožňuje běžnou chůzi, horší je to s chůzi do schodů s nošením zátěže. [Anonymizováno] Žalobce bydlí v chatě v [adresa] trvale a svědek jej často navštěvuje. Při návštěvě zajišťuje bratrovi přinesení potravin, které přiveze a vynese do chaty a kromě toho žalobci pomáhají místní lidé, zejména zajištěním dříví na otop a podobně. Svědek k chatě chodí zespoda od hlavní silnice přes soukromé pozemky a lesní pozemky, neboť průchod přes pozemek žalovaných je mu znemožněn. Dopravu dřeva zajišťuje žalobci pan [jméno FO], v případě nutnosti oprav vypomáhají pan [jméno FO] a pan [jméno FO]. Žalobce vlastní byt v [adresa], který je pronajat a dále dva byty v [Anonymizováno], jeden o velikosti 1+1 a druhý je garsoniérou. I oba tyto byty jsou dlouhodobě pronajaté. Všechny předmětné byty jsou v domě bez výtahu, v [adresa] ve 4. podlaží, stejně jako jeden z bytů v [Anonymizováno] a druhý [Anonymizováno] byt je ve 3. podlaží. Chata žalobce vyžaduje větší opravy, konkrétně rekonstrukci střechy a sklepa. Pokud u žalobce dojde ke zhoršení zdravotního stavu, tedy k [Anonymizováno], znamená to, že žalobce nehybně leží, což může trvat od několika hodin do několika dnů. Tehdy se nemůže hnout, tedy nemůže jít ani například na WC. K těmto stavům dochází při zátěži. V dřívější době za předchůdců žalovaných se materiál na chatu, případně otop vozil přes pozemek ve vlastnictví žalovaných, tedy přes dvorek a louku, a to traktorem. Dle svědka je žalobce schopen drobných domácích prací, které nevyžadují dlouhé stání. V chatě bydlí žalobce celoročně, v březnu 2022 byl u svědka v Praze asi tři týdny. I s ohledem na svůj zdravotní stav je žalobce schopen vyjít do schodů či do kopce, není však schopen rychlejší chůze, případně vynášet břemena do schodů či ze schodů. Svědek má v [adresa] rekreační chatu, která sousedí s chatou žalobce a spoluvlastníkem lesního pozemku, který sousedí s pozemky žalovaných i žalobce a s komunikací 4. třídy. Tento pozemek však podle svědka k přístupu k chatě žalobce vhodný není, neboť jde o svažitý terén s několika potůčky.

12. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] zjistil soud, že k žalobci občas chodívá, když jej požádá o nějakou pomoc. Chodívá tam řezat dřevo, byl tam spravovat střechu, na kterou dával asfalt a takto za žalobcem chodíval v průměru dvakrát měsíčně. Když zde měl více práce, bral si na pomoc kolegy, dříve pana [Anonymizováno], nyní pana [Anonymizováno]. Naposledy u žalobce řezal dřevo, a to asi půl dne motorovou pilou.

13. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] zjistil soud, že žalobci s panem [Anonymizováno] lepil na střechu izolační pásy v listopadu 2021. Poté na žádost žalobce kosil křovinořezem okolí jeho chaty v červnu 2022 a v září či říjnu 2022 pro něho spolu se svým bratrem vynesl brikety od cesty k jeho chatě. Při těchto pracech žalobce svědkovi nepomáhal. Práce na střeše trvala asi 7 až 8 hodin, křovinořezem sekal od rána do oběda, brikety vynášel odhadem 5 až 6 hodin.

14. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] zjistil soud, že jde o partnera žalované 1., se kterou žije ve společné domácnosti posledních pět let. O žalobci ví, že bydlí v chatě pod domem žalovaných a on sám nikdy neviděl, že by žalobci někdo pomáhal při pracech okolo chaty kromě jedné situace v minulém roce, kdy mu někdo pomáhal na střeše. Rovněž neviděl, že by mu někdo pomáhal s přípravou palivového dříví, naopak žalobce minulý rok na konci léta viděl připravovat dříví na zimu, konkrétně řezat dřevo elektrickou řetězovou pilou a pak je štípat sekerou. Nevšimnul si, že by stezkou od hlavní silnice k chatě žalobce někdo nosil nějaké věci pro žalobce. Naopak v minulém roce viděl žalobce nést nějaké dvě krabice. Svědek připustil, že na chatu žalobce vidí od domu, případně z garáže, a to přední část chaty se vchodem i okny, kdy výhled je poněkud ztížený ke stromům a keřům.

15. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] zjistil soud, že se s žalobcem zná dlouhou dobu, a to od doby, kdy žalobce chodil v [adresa] do školy s jejím synem a v té době se stýkala s rodiči žalobce. V [adresa] se zdržuje od roku 2009, a to od jara do podzimu, zbytek roku bydlí v [adresa]. Od roku 2009 žalobci pomáhá, neboť ten trpí [Anonymizováno], a proto [Anonymizováno]. Ona k němu dochází asi dvakrát týdně, kdy mu na místě vypere, udělá lehčí úklid, mnohdy i uvaří a nosí nákup, někdy léky. S těžšími věcmi mu pomáhá její syn nebo různí brigádníci. Svědkyně do jeho chaty chodí cestičkou od hlavní silnice, což je pro ni namáhavé. Ví, že v chatě je třeba opravit střechu, neboť tam zatéká do verandy, ale firmy, když zjistí, že k chatě není příjezd, odmítají opravy provést. Základní věci žalobce zvládá, mnohdy však nemůže sedět a musí si lehnout. V chatě bydlí nastálo od roku 2009. Těžší práce jako sekání trávy, přípravu dříví na zimu, přípravu otopu a další těžší práce dělá pro žalobce její syn, případně známý žalobce z [adresa] nebo použije nějaké brigádníky. Svědkyně si neumí představit, že by žalobce tyto věci dělal sám. Svědkyně ví, že v době od podzimu do jara žalobce v chatě nebývá a jezdí do Prahy za bratrem, který se o něj stará. To ví od bratra žalobce, se kterým je rovněž v kontaktu i od žalobce.

16. Z potvrzení [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] zjistil soud, že se na tohoto majitele stavební firmy obrátil [tituly za jménem] [jméno FO], za účelem zakázky na generální opravu střechy na svém domku v [adresa]. Sdělil mu však, že nemá přístup k domu motorovými vozidly a z tohoto důvodu nebylo možné zakázku realizovat.

17. Z čestného prohlášení [jméno FO] ze dne [datum] zjistil soud, že jej oslovil pan [jméno FO], zda by tento tesař a pokrývač nemohl provést opravu střechy v nedaleké nemovitosti jeho bratr, kterou v několika místech zatéká, avšak po provedení obhlídky [jméno FO] zjistil, že stav střechy vyžaduje celkovou výměnu, že na místo není dojezd autem a veškerý materiál a nářadí a pomůcky by bylo nutno vynášet ručně pěšky do značného kopce, na což nemá kapacity, a proto realizaci odmítnul.

18. Z doplněné svědecké výpovědi [jméno FO] zjistil soud, že žalobce zná přes 30 let, dříve byli kamarádi, což se ovšem změnilo poté, co vznikl tento spor. Jeho pozemky sousedí s pozemky žalovaných i s pozemkem žalobce a jsou odděleny plotem. Žalovaný bydlí ve své chatě stabilně snad posledních 8 nebo 9 let a předtím tam jezdil jako chatař. Svědek uvedl, že vídá žalobce, jak se stará o chatu, že seká trávu malým křovinořezem, viděl ho řezat dřevo i štípat, naopak neviděl cizí lidi u chaty pomáhat kromě opravy střechy, kterou prováděl s nějakým kamarádem a v říjnu nebo v listopadu minulého roku viděl, jak spolu s žalobcem nějaký mladý kluk nosil brikety. Dříve, asi před 10 lety chodil žalobci pomáhat pan [jméno FO] a vidí ho tam přijít občas i nyní, ne však pracovat, ale půjčovat peníze. Žalobce seká křovinořezem trávu asi 3x ročně, řezat dříví a štípat dříví ho viděl jednou na podzim vloni. Vztahy s žalobcem se změnily v důsledku tohoto sporu, kdy bratr žalobce koupil vedle chatu a začal na svědka zkoušet různé věci, kdy jej vyzýval k posunutí plotu, odstranění branky a po předchozí výpovědi u soudu jej napadl verbálně. Za dobu, co žalobce v chatě bydlí neviděl, že by jej někdo navštívil, kromě pana [jméno FO]. Asi 50 metrů od chaty žalobce má chatu pan [jméno FO] a od jeho chaty je možno dostat se k chatě žalobce přes pozemek svědka. Tento přístup však žalobcem ani jeho právní předchůdci nebyl v minulosti nikdy užíván. Vždy se k chatě žalobce chodilo zespoda od hlavní komunikace, a tak chodí žalobce ke své chatě i dosud. Dříve, když pozemky žalované vlastnili ještě [Anonymizováno] chodíval žalobce přes jejich pozemek, tedy shora od cesty přes bránu podél plotu svědka.

19. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] zjistil soud, že je kamarád žalobce a znají se asi dva roky. Před dvěma lety začal chodit pomáhat na chatu bratra žalobce, poté se seznámil s žalobcem a navštěvuje jej asi dvakrát měsíčně. Většinou mu zajde s něčím pomoct, a to většinou na žádost jeho bratra. Proto tam loni dvakrát sekal trávu strunovou sekačkou, tahal dříví z lesa, které pak řeže a štípe, čistí okapy a podobně. Žalobce nemůže nosit těžší věci, proto dříví tahá svědek většinou sám. K práci používá nástroje, které jsou na chatě jako strunovou sekačku, elektrickou pilu, sekyru. Žalobce občas stáhne nějakou menší větev například dvoukilovou.

20. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] zjistil soud, že je vzdálena příbuzná žalobce a s manželem mají chatu v [adresa], kam jezdívá přes sezónu od června do září. Když jsou na chatě, navštěvuje svědkyně žalobce v [adresa] asi jednou týdně v daném období. Většinou mu přiveze něco k jídlu, na chatě mu uklidí, protože dle názoru svědkyně je po operaci [Anonymizováno] a špatně se pohybuje. K chatě chodí zespoda, kde zaparkují auto a kolem dvou cizích chat se tam dostanou. Žalobce na chatě a kolem chaty neviděla dělat fyzické práce. Svědkyně si myslí, že na těžší práce tam někoho má, což usuzuje i z toho, že na chatě jeho bratra různé práce dělají cizí lidé. Svědkyně si myslí, že chata žalobce je celkem v dobrém stavu a neví o tom, zda například střecha vyžaduje údržbu. Žalobce si občas stěžoval, že ho bolí [Anonymizováno] a chodí křivě, ale podrobněji se o jeho zdravotním stavu nebavili.

21. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] zjistil soud, že žalobce je jeho kamarád ze školních let a navštěvuje jej na jeho chatě v [adresa] jednou až dvakrát měsíčně. Když tam jede zjišťuje, zda potřebuje něco přivézt například trvanlivější potraviny. Občas mu s něčím pomůže například vyčistit okap. Ví, že žalobce má problémy se zády, takže občas se ho zeptá, zda nepotřebuje pomoct se dřevem, on mu říká, že dřevo nachystané má, takže předpokládá, že na to má někoho jiného. Nebavili se, kdo a jaké práce na jeho chatě dělá. Svědek má za to, že na chatě bylo třeba opravit střechu, kdy střešní krytina z ipy je horší kvality.

22. Ze Znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] zjistil soud, že znalkyně z oboru ekonomika, odvětví ceny, odhady nemovitostí stanovila obvyklou cenu pozemkové služebnosti stesky zatěžující pozemky parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] v rozsahu vymezeném geometrickým plánem [jméno FO] č. [hodnota] částkou 21 890 Kč. Ve své výpovědi doplnila, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] v části, kdy má být zatíženo služebností, ocenila jako stavební pozemek, neboť tvoří funkční celek s pozemkem st. [Anonymizováno] a stavbou domu. Existence trvalých porostů na zatížených nemovitostech se nepromítly v ceně obvyklé, narozdíl od stavebních částí. V posudku bylo zohledněno, že v případě zatížení pozemku věcným břemenem nebude vlastník pozemek užívat k účelům jako dosud.

23. V odvolacím řízení doplnil odvolací soud dokazování a zjistil sdělením Obecního úřadu [adresa], stavebního odboru, ze dne 19. 6. 2019, z něhož zjistil, že na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], je povolena územním rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], s nabytím právní moci dne [datum], přístavba hospodářské budovy. Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne [datum], č. j. [č. účtu], sp. zn. [č. účtu], z něhož zjistil, že Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, jako správní orgán příslušný podle § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., zamítl odvolání [Jméno žalobce], proti územnímu rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], stavebního odboru, č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], kterým k žádosti [Jméno žalované], umístil změnu stavby „přístavba hospodářské budovy“ na pozemcích parc. č. st. [Anonymizováno] a st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], jako nepřípustné. Ohledáním na místě samém dne 31. 10. 2019 a zjistil, že okresní soud napadeným rozhodnutím zřídil cestu podél dřevěného plotu, který je na pozemku pana [jméno FO]. Po vstupu na pozemek je stavba garáže, na ní navazuje další betonová stavba - (betonový základ rozestavěné stavby hospodářské budovy), na jejímž konci je uloženo dřevo. Roh této stavby je na kótě 2,2 m od hranice pozemku s pozemky pana [jméno FO]. Po provedeném měření bylo zjištěno, že vzdálenost mezi rohem hospodářské budovy a místem, dle kterého (dle žalované) končí hranice pozemku, je 240 cm, od rohu stavby až k plotu je vzdálenost 290 cm. Pod stavbou zhruba 2,5 m je zídka (dle žalované se nejedná zatím o stavbu, ale pouze o uložený materiál). Asi 40 cm od plotu, který odděluje pozemky pana [jméno FO], je základ betonového plotu, na okraji je plot ve výšce zhruba asi 1,20 m. Cesta, kterou původně žalovaná navrhovala pro zřízení nezbytné cesty za účelem příjezdu žalobce, přívozu topiva a příjezdu nákladními automobily k nemovitosti žalobce, vede nad rodinným domkem podél elektrického sloupu, dále podél smrků a pak dolů po prudkém svahu směrem k chatě žalobce; tento pozemek žalované nemá a neměl charakter zpevněné komunikace. Z veřejné komunikace (pozemek parc. č. [Anonymizováno]) pod domem pana [jméno FO] vede brána na pozemek [spisová značka] parc. č. [Anonymizováno] (vlastník [jméno FO]), na jehož větší části je zřízena zpevněná komunikace, cesta patří k chatě ve vlastnictví pana [Anonymizováno], ev. č. chaty [Anonymizováno], pozemky pana [Anonymizováno] jsou od sousedního pozemku odděleny plotem s kamennou podezdívkou. Na to navazuje pozemek pana [jméno FO] a poté pozemek žalobce. Veřejná komunikace (pozemek parc. č. [Anonymizováno]) vede směrem dolů až k silnici III. třídy (z [adresa] směr [Anonymizováno]). Po zhruba 400 m je schodiště se zábradlím, po kterém žalobce (dle jeho tvrzení v žalobě) přichází na své pozemky. Stezka vede přes dřevěný mostek přes větší příkopu, na něj navazují schody (nášlapy jsou z dlažby) v počtu 16. Po odbočení doprava se prochází úzkým chodníkem zhruba v šířce 1 m. Po 60 m se odbočuje doleva, prochází se přes pozemek cizího vlastníka, na kterém je chatka evidenční číslo [hodnota]. Poté po pár metrech do kopce je pozemek dalšího vlastníka (dle žalobce pana [Anonymizováno]), průchod je mezi stromy v těsné blízkosti chatky e. č. [hodnota] a kůlny, která (dle žalobce) patří k chatce ev. č. [hodnota]. Poté je průchod mezi porostem smrčků, úzkou, klikatou pěšinkou, mírně do kopce, až k chatě žalobce ev. č. [hodnota]. Od chaty žalobce směrem k lesu je nepřístupná krajina, hustý lesní porost. K nemovitostem vede další přístupová cesta ze spodní strany veřejné komunikace (silnice III. třídy) kolem domu ve vlastnictví slečny [jméno FO]. Kolem domu (směrem dolů) vede úzká pěšinka, kolem domu je zčásti úzká pěšinka tvořená velkými kameny (nášlapy), na ni navazuje plocha tvořená betonovými kvádry (větší schody), na ni navazuje opět pěšinka s kamennými nášlapy. Jedná se o chodník pouze pro pěší přístup, který vede až k veřejné komunikaci.

24. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování rozhodoval soud na základě zjištěného skutkového stavu, dle kterého je žalobce od roku 2009 vlastníkem pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rekreační chaty č. ev. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno], které jsou zapsány na LV č. [hodnota] pro kat. území [adresa]. Žalobce nabyl tyto nemovitosti děděním po svých rodičích a předmětná rekreační chata byla postavena někdy kolem roku 1970. K této rekreační chatě nebyl nikdy v minulosti smluvně nebo rozhodnutím soudu zajištěn přístup po okolních pozemcích a jak vyplývá z výpovědi svědka [jméno FO], i ze zjištění šetření na místě samém k přístupu k této chatě, stejně k chatám okolním, byly bezesmluvně užívány okolní pozemky a přístupová pěší trasa vedla přes nezpevněné pozemky různých vlastníků a okolních chat od hlavní komunikace vedoucí po pozemku parc. č. [Anonymizováno] Poté, co zemřeli původní vlastníci pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] manželé [jméno FO], začal žalobce používat jako přístup ke svým nemovitostem pozemek parc. č. [Anonymizováno] po trase, která vede z obecní komunikace parc. č. [Anonymizováno] a je zachycena na fotografiích nacházejících se na č. l. 6 až 8 spisu, výjimečně pak i přes pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] v trase odpovídající geometrickému plánu [jméno FO] i fotografii na č. l. 40 spisu. V roce 2014, resp. 2015 se stala žalovaná 1) vlastníkem pozemků parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. st. [Anonymizováno] a dalších zapsaných na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], kdy součástí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] je rodinný dům a součástí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno], které žalovaná rovněž nabyla do svého vlastnictví, jsou garáž, resp. hospodářská budova. Krátce poté, co žalovaná nabyla vlastnické právo k těmto pozemkům, jí žalobce navrhnul odkup části pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v trase, která odpovídá geometrickému plánu [jméno FO], případně navrhnul uzavření smlouvy o zřízení služebnosti představující právo stezky a cesty po těchto pozemcích. Žalovaná s těmito návrhy nesouhlasila. V průběhu tohoto řízení byla od pozemku parc. č. [Anonymizováno] oddělena část, která je označena parc. č. [Anonymizováno]. Vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno] se stal žalovaný 2. a pozemku parc. č. [Anonymizováno] se stala žalovaná 1.. Žalobce trpí [podezřelý výraz]. Jeho zdravotní stav je z toho důvodu dlouhodobě nepříznivý s nutnou chronickou opioidní medikací a vertobropathickým režimem bez zvedání či nošení těžkých břemen, jak vyplývá z lékařské zprávy ze dne 30. 8. 2022. Žalobce tedy trpí bolestmi [Anonymizováno], místy nesnesitelnými, které jej omezují. K přípravě dříví na otop v jím obývané chatě, opravám této chaty či nošení těžších břemen k chatě využívá pomoci jiných osob, jak vyplynulo z výslechu všech svědků, vyjma [jméno FO] a [jméno FO]. Tyto dvě výpovědi se zcela lišší s výpověďmi dalších svědků, kteří popisovali kdy, jak a s čím žalobci pomáhají a soud nemá důvod jejich výpovědi nevěřit. Navíc to, že [jméno FO] v minulosti neviděl nikoho pomáhat žalobci s přípravou palivového dříví neznamená, že k této činnosti pro žalobce nedošlo, kdy navíc svědkovi brání ve výhledu na chatu žalobce vzrostlé stromy a keře. Výpovědí svědka [jméno FO], dle které nikdy neviděl nikoho žalobci pomáhat vyjma opravy střechy soud neuvěřil a jeho výpověď považuje za účelově motivovanou s ohledem na spory tohoto svědka s žalobcem a jeho bratrem. Naopak soud uvěřil tomu, že v některých případech žalobce mohl štípat dříví, případně křovinořezem sekat trávu, když z výpovědi bratra žalobce vyplynulo, že jeho zdravotní stav je proměnlivý a navíc i svědek [jméno FO] sdělil, že žalobce nemůže nosit těžší věci, proto dříví většinou tahal on a žalobce nesl občas nějakou menší, například dvoukilovou větev. Žalobce v roce 2021 realizoval opravu zatékající střechy prostřednictvím pana [Anonymizováno] a [jméno FO]. Měl zájem, aby opravu provedli příslušné řemeslné firmy, které však po zjištění nutnosti vynášet materiál, nářadí a pomůcky ručně pěšky do značného kopce realizaci opravy střechy odmítli.

25. Podle § 1029 odst. 1 občanského zákoníku, vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit, či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

26. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně jí užívat a s náklady co nejmenšími, a to jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením, nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

27. Podle § 1032 odst. 1 občanského zákoníku Soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobí-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

28. Z výše uvedeného skutkového stavu vyplývá, že žalobce vlastní pozemky parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba rekreační chaty a pozemek parc. č. [Anonymizováno] a tyto pozemky nejsou spojeny s veřejnou cestou. Je proto nepochybné, že žalobce bez spojení svých nemovitostí s veřejnou cestou nemůže tyto nemovitosti řádně užívat. Žalobci nesvědčí žádné právo přístupu z veřejné komunikace na své pozemky, a tedy v souvislosti s ustanovením § 1029 odst. 1 občanského zákoníku může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Z výše uvedeného skutkového stavu je možno zjistit, že od veřejné cesty lze dojít (nikoliv však dojet motorovými vozidly) přes různé pozemky. Dle názoru soudu je však pouze jediná trasa, kterou lze dojít z veřejné cesty k pozemkům žalobce při akceptování zásad uvedených v § 1029 odst. 2 občanského zákoníku, tedy s co nejmenšími náklady a co nejmenším zatížením, aniž by bylo zasahováno do vlastnického práva většího množství vlastníků nemovitostí, a to trasa vedoucí přes pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované 1. a parc. č. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalovaného 2. při hranici s pozemky parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]. Trasy, kterou ve svém posledním vyjádření navrhovala žalovaná, i trasa kterou žalobce v současné době používá, vede přes řadu pozemků různých vlastníků, v bezprostřední blízkosti staveb na nich zřízených, a tedy pokud by bylo právo cesty zřízeno po těchto pozemcích, došlo by k mnohem více výraznějšímu zásahu do těchto pozemků a mnohem většímu obtěžování většího počtu vlastníků, jak to vyplývá z výsledků šetření na místě samém. Rovněž jiná trasa, kterou žalobce v minulosti používal, vedoucí pouze po pozemku parc. č. [Anonymizováno] a nyní i parc. č. [Anonymizováno], okolo domu č. p. [Anonymizováno] a hospodářské budovy tak, jak je naznačeno vychozenou stezkou na fotografiích založených ve spise na č. l. 6 až 8, dle názoru soudu mnohem více zatěžuje předmětný pozemek než trasa výše zmíněná. Jednak jde o cestu delší a jednak tato trasa protíná předmětný pozemek parc. č. [Anonymizováno] téměř přes jeho prostředek, takže zatěžuje využívání tohoto pozemku mnohem více než zmiňovaná trasa, kterou navrhoval žalobce. Navíc zmiňovanou cestu by bylo obtížné po vytyčení v geometrickém plánu sledovat v terénu tak, aby v budoucnu nedocházelo mezi vlastníky zatížených pozemků a vlastníky pozemků panujících ke sporům, kudy zmiňovaná cesta či stezka vede, na rozdíl od cesty, která je po celé trase vázána na hranici konkrétního (v tomto případě sousedního) pozemku. Soud proto učinil závěr, že jsou splněny podmínky pro povolení nezbytné cesty ve smyslu § 1029 občanského zákoníku ve prospěch vlastníka pozemku parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], a to v trase přes pozemky parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], která začíná od hranice pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] a pozemkem parc. č. [Anonymizováno] tak, jak je vyznačeno v geometrickém plánu [tituly před jménem] [jméno FO], který je přílohou tohoto rozsudku. V současné době (s ohledem na datum vyhotovení) tento geometrický plán nerespektuje vznik pozemku parc. č. [Anonymizováno] avšak je z něj zcela jasně patrno, kudy a v jaké šíři trasa služebnosti vede, tedy že zatěžuje i tento nově vzniklý pozemek i v jakém rozsahu jej zatěžuje. S ohledem na vymezení služebných pozemků ve výroku rozsudku je proto soud přesvědčen, že lze tento geometrický plán použít pro bližší vymezení povolení nezbytné cesty i pro zápis do katastru nemovitosti. Z textu zákona nevyplývá, že by právo nezbytné cesty muselo mít nezbytně povahu služebnosti, nicméně soud dospěl k závěru, že v daném případě povolení cesty jako služebnosti bude nejvhodnější. Při stanovení rozsahu nezbytné cesty tak, aby odpovídala potřebě vlastníka pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], tyto nemovitosti řádně užívat, přihlížel soud zejména k tomu, že zmiňované pozemky a na nich stojící rekreační chata č. ev. [Anonymizováno], byla vždy od samého počátku užívána jako objekt k rekreaci a vlastníci těchto nemovitostí, stejně jako okolních rekreačních chat, byli srozuměni s tím, že k chatám není přístup motorovými vozidly a k naplnění účelu rekreace byla vždy používána pěší stezka. To, že žalobce se rozhodl v předmětné rekreační chatě bydlet trvale, aniž by měl k nemovitosti zřízenu cestu pro dopravu motorovými vozidly, musí jít proto jednoznačně k jeho tíži. Z toho důvodu soud rozhodl o povolení nezbytné cesty přes uvedené pozemky ve vlastnictví žalované jako služebnosti, a to služebnosti stezky ve smyslu § 1274 občanského zákoníku. Tím bylo založeno právo pro vlastníka pozemku parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], aby po ní chodil, nebo se po ní dopravoval lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přecházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali. Pro naplnění tohoto práva dle názoru soudu postačuje stezka o šíři 1 m, což při určitém úhlu napojení na pozemek parc. č. [Anonymizováno] znamená, že při hranici s tímto pozemkem bude šíře činit 1,15 m. Stezka umožní i dopravu potřebného materiálu a nářadí na potřebné opravy, neboť tento materiál a nářadí, lze přenést či převézt vozíkem poháněným lidskou silou od veřejné komunikace na pozemek žalobce. Služebnost tedy byla zřízena v tom rozsahu, jak jí stanoví geometrický plán [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota], který je součástí tohoto rozsudku.

29. Při tomto rozhodnutí vzal soud v úvahu, že žalobce trpí chronickým onemocněním [Anonymizováno], které jej výrazně omezuje při údržbě nemovitostí, svépomocných opravách či přípravě otopu na topnou sezonu. Nelze však přehlédnout, že žalobce vlastní další tři byty, které mu umožnují pohodlné bydlení, při kterém by ho jeho onemocnění nelimitovalo. Přesto se rozhodl trvale bydlet v chatě určené k rekreaci zejména mimo zimní období s komplikovaným pěším přístupem přes cizí pozemky. Zřízením služebnosti cesty umělé, určené k průjezdu motorovými vozidly by dle názoru soudu škoda na zatížených nemovitostech převýšila výrazně výhodu získanou žalobcem. Naopak škoda na nemovitostech žalované dle názoru soudu nepřevýší výhodu nezbytné cesty ve formě stezky. Soud na rozdíl od žalované nemá za to, že by si žalobce způsobil nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně, jak nakonec vyplývá z právních závěrů odvolacího a dovolacího soudu. Z uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalobce nabyl tyto nemovitosti v dědickém řízení po svých předcích již v situaci, kdy právo cesty k nemovitostem od počátku nebylo zřízeno, a proto skutečnost, že se dědictví nevzdal, nemůže představovat onu hrubou nedbalost. Naopak to, že žalobce začal rekreační chatu používat k trvalému bydlení, aniž by měl k ní zajištěn přístup motorovými vozidly, již takovouto hrubou nedbalostí je a z toho důvodu soud nepřistoupil ke zřízení služebnosti ve formě cesty průjezdné motorovými vozidly.

30. Při hodnocení skutečnosti, zda škoda na nemovité věci žalované převýší výhodu nezbytné cesty i úvaze o co nejmenším obtěžování a zasažení služebného pozemku, i skutečnosti, zda jde o prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, vycházel soud ze situace, která zde byla na počátku soudního řízení a ještě i v době ohledání na místě samém, kde situace v terénu byla taková, že nic nebránilo volnému průchodu (vyjma nutnosti vcházet na pozemek parc. č. [hodnota] zřízenou dřevěnou branou) po trase, která je vyznačena ve zmiňovaném geometrickém plánu. Až poté, kdy bylo žalované známo stanovisko soudu ohledně nejvhodnější trasy, začala žalovaná se stavbou oplocení, vodních jezírek a umístěním okrasných dřevin, které předmětnou trasu protínají, jak je možno zjistit z fotografií na č. l. 40 pořízených v době šetření soudu prvního stupně na místě samém a fotografií pořízených znalkyní [jméno FO] a jejího zjištění na místě samém v roce 2023. Toto konání žalované se jeví jako účelové vedoucí k zabránění zřízení této nezbytné cesty v dané trase. Pokud by měl být soud tímto konáním účastníka, v průběhu soudního řízení o zřízení nezbytné cesty, limitován při rozhodování kudy má tato cesta vést, mohlo by docházet k absurdním situacím, že po každém vyhotovení geometrického plánu, z něhož je seznatelný záměr soudu, by v určené trase byly vystavěny pevné stavby, případně by prostor uzavřel, což by vedlo k nemožnosti rozhodnutí ve věci. Nicméně ani snaha o oplocení, které vede ve zmiňované trase, nemusí bránit realizaci práva cesty, kdy v tomto oplocení lze bez výraznějších nákladů zřídit branku tak, aby stezka byla průchodná, po odstranění okrasných keřů a vyřešení přechodu vodní plochy.

31. Soud vycházel při stanovení náhrady za zřízení práva nezbytné cesty ve smyslu § 1030 občanského zákoníku ze znaleckého posudku znalkyně [jméno FO] a stanovil úplatu za nezbytnou cestu včetně odčinění újmy žalované částkou 21 890 Kč. Tato částka odpovídá obvyklé ceně pozemkové služebnosti stezky v daném čase a místě a při jejím stanovení znalkyně vycházela i z toho, že zatíženou část pozemku, nebudou moci žalovaní užívat k zamýšleným účelům.

32. Soud proto vyhověl žalobě na povolení nezbytné cesty jako služebnosti, ovšem nikoliv v rozsahu navrhovaném žalobcem tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobce byl zavázán zaplatit žalovaným úplatu za povolení práva nezbytné cesty ve výši 21 890 Kč společně a nerozdílně. Protože nebyl shledán důvod pro zřízení nezbytné cesty v rozsahu navrhovaném žalobcem a k účelu stezky není nutno zřizovat cestu novou, byl zamítnut návrh na povolení provedení prací sloužících ke zřízení a udržení nezbytné cesty jako umělé.

33. Protože z výroku rozsudku je patrno, že žádný z účastníků nebyl plně úspěšný a jejich procesní úspěch ve věci odpovídá jejich neúspěchu, bylo v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

34. Ze stejných důvodů, tedy s ohledem na výsledek sporu, byl každý z účastníků zavázán dle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. zaplatit České republice na nákladech řízení 50 % těchto nákladů. Celkové náklady státu představují náklady na zhotovení geometrického plánu 8 000 Kč a za znalecký posudek ve výši 9 416,50 Kč a svědečné ve výši 846 Kč. Polovina těchto nákladů představuje částku 9 131,25 Kč.

Poučení