8 C 111/2020 - 176

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně]. [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnictví, takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že žalobkyně je vlastníkem části původního pozemku PK [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], nyní části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], tj. nové parcely parc. č. [Anonymizováno]- zahrady o výměře 875 m2 v obci a katastrálním území [adresa], zaměřené těmito body a souřadnicemi, jimiž je tato parcela zaměřena v Geometrickém plánu pro rozdělení pozemku číslo plánu [Anonymizováno]2023 [tituly před jménem] [jméno FO]: BOD: Souřadnice pro zápis do KN-Y Souřadnice pro zápis do [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] se zamítá[Anonymizováno]

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným ve prospěch společný a nerozdílný na náhradě nákladů řízení k rukám jejich právního zástupce částku 54.432 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem části původního pozemku PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], nyní části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], tj. nové parcely parc. č. [Anonymizováno]- zahrady o výměře 875 m2 v obci a katastrálním území [adresa], zaměřené ve výroku uvedenými body a souřadnicemi, kterými je tato parcela zaměřena v Geometrickém plánu pro rozdělení pozemku číslo plánu [Anonymizováno]2023 [tituly před jménem] [jméno FO]. Uvedla, že darovací smlouvou z roku 1990 nabyla pozemek parc. č. [hodnota], přímo navazující na další její pozemek parc. č. [Anonymizováno]. Kupní smlouvou připravenou žalovanými jim prodala za 20.000 Kč pozemek p.č. zb. [Anonymizováno] o výměře 1291 m2, zaps. mj. na LV č. [hodnota] k. ú. [adresa] (dále „první kupní smlouva“). Z důvodu chybného označení pozemku k převodu nemohlo dojít, proto žalovaní vypracovali další kupní smlouvu rovněž ze dne 9. 11. 1998 (dále „druhá kupní smlouva“), kterou jim žalobkyně prodala pozemek ve zjednodušené evidenci, původ pozemkový katastr p.č. [hodnota] o výměře 1291 m2, zaps. mj. na LV č. [hodnota] kú. [adresa]. K oběma smlouvám žalovaní předložili žalobkyni výpis z katastru nemovitostí č. [hodnota] ze dne 9. 11. 1998, z kterého mj. vyplývalo, že pozemky parc. č. [hodnota] o výměře 1291 m2 a pozemky parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jsou ve zjednodušené evidenci, původ pozemkový katastr a jsou ve vlastnictví žalobkyně. Dále žalovaní předložili žalobkyni před uzavřením smluv Kopii katastrální mapy – Mapový list VS – [Anonymizováno] ze dne 19. 10. 1998 (dále „mapa“). Výměru pozemku si účastníci před uzavřením kupních smluv nijak neověřovali, když bylo dohodnuto, a bylo to zřejmé i ze způsobu a rozsahu užívání pozemků, že kupují pozemek v mapě označený jako [Anonymizováno], zakreslený v mapě tak, že jeho pravá hranice z pohledu z ulice sousedila s hranicemi pozemků v mapě označených čísly [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Z levé strany z pohledu z ulice sousedil kupovaný pozemek s hranicemi pozemků v mapě označených čísly [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Jednoznačně bylo dohodnuto, že hranice mezi kupovaným pozemkem [Anonymizováno] a pozemkem [Anonymizováno] je vedena od rohu nemovitosti stojící na parcele označené v mapě číslem [Anonymizováno]

2. Později opravila žalobkyně své tvrzení tak, že se strany měly dohodnout na tom, že „hranice mezi kupovaným pozemkem [Anonymizováno] dle mapy je vedena od levého rohu domu postaveného na pč. [Anonymizováno] při pohledu z ulice podél tohoto domu, dále podél zdi za domem na tomto pozemku a dále podél plotu na pozemku [Anonymizováno]/4, dle mapy oddělujícího tento pozemek od pozemku pč. [Anonymizováno] dle mapy až k hranici s pozemkem ve tvaru obdélníku rozdělujícího pozemek [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/1 dle (a další) od pozemku [Anonymizováno]/3 dle mapy (a dalších).“ Žalovaní si měli koupit jen to, co je v mapě (čl. 12, 112 a v detailu čl. 114) červeně označeno jako pozemek pč. [Anonymizováno]. Na pozemku [Anonymizováno]/4 dle mapy se žádná stavba nenachází, pouze plot na hranicích sousedních pozemků, na nějž navazuje živý plot ze stromů zasazených již žalovanými a je veden přesně na shora uváděné hranici mezi pozemky [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/1 dle mapy, což znamená, že žalovaní tuto hranici od počátku respektovali.

3. Od uzavření druhé kupní smlouvy do května 2019 užívali žalovaní jen pozemek zakreslený a označený v mapě jako pozemek p. č. [hodnota] dle mapy, nikdy se nesnažili užívat i jiné okolní pozemky, ani část pozemku žalobkyně p. č. [Anonymizováno]/1 do okamžiku, kdy začala probíhat digitalizace katastru. Pak začali tvrdit, že si koupili 1291 m2 zasahujících částečně i do pozemku žalobkyně v mapě označeného číslem. [Anonymizováno]/1. Takovou dohodu však účastníci nikdy neuzavřeli.

4. Pro případ, že by pozemek p. č. [hodnota] dle mapy skutečně zasahoval do pozemku [Anonymizováno]/1, pak žalobkyně tuto část pozemku p. č. [Anonymizováno]/1 dle mapy vydržela, neboť ji před uzavřením první i druhé kupní smlouvy i po uzavření a zavkladování druhé kupní smlouvy nerušeně užívala v dobré víře, že je její, jako k vlastní se k ní chovala, udržovala ji, umožňovala její užívání třetím osobám, aniž by kdokoli toto vlastnictví do května 2019 jakkoli zpochybňoval. Vlastnictví této části pozemku tedy vydržela.

5. Vydrženou část pozemku označila v žalobě nejdříve jako pozemky parc. č. [Anonymizováno]/23, parc. č. [Anonymizováno]/24, parc. č. [Anonymizováno]/26 a parc. č. [Anonymizováno]/5 s tím, že si nechala pro průběh hranice vypracovat geometrický plán č. [hodnota]-37/2019, v němž je vydržená část pozemku PK [Anonymizováno] zaměřena jako pozemek parc. č. [Anonymizováno]/23 o výměře 595 m2, parc. č. [Anonymizováno]/24 o výměře 19 m2, parc. č. [Anonymizováno]/26 o výměře 15 m2 a parc. č. [Anonymizováno]/5 o výměře 308 m2, celkem [hodnota] m2. Tyto nové parcely měly být součástí parcel p. č. [Anonymizováno]/1 a p. č. [Anonymizováno]/3 ve vlastnictví žalobkyně. Faktický stav užívání je zachycen v geometrickém plánu č. [hodnota]-37/2019 a žalobkyně strpěla jejich užívání žalovanými jen kvůli své matce, bydlící vedle žalovaných. Žalobkyně žalovaným prodala pozemek parc. č. [hodnota] podle mapy za 20.000 Kč, ale za 1291 m2 by byla kupní cena daleko vyšší. I kdyby žalobkyně pozemky [Anonymizováno]/1 a [Anonymizováno]/1 dle mapy v roce 1990 nenabyla, pak jejich vlastnictví vydržela a pro zápis jejich vlastnického práva potřebuje soudní rozhodnutí, čímž je dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě.

6. Následně žalobkyně označila pozemek, jehož určení vlastnického práva se domáhá, jako pozemek parc. č. [Anonymizováno]/5 o výměře 875 m2. Má představovat vydrženou část pozemku PK [Anonymizováno], nyní část pozemku p. č. [Anonymizováno]/1, zaměřenou geometrickým plánem [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa].

7. Žalobkyně v průběhu řízení doplnila žalobní tvrzení o údaj, putativním titulem, od kterého žalobkyně odvíjí plynutí vydržecí doby je darovací smlouva z roku 1990. Od té doby žalobkyně sporný pozemek užívala s vědomím, že je jejím vlastnictvím, chovala se k němu jako k vlastnímu a tato dobrá víra trvala minimálně 10 let, a to i kdyby byla počítána od 9. 11. 1998. Na pozemku měla vysazeny trvalé porosty, o které se starala a sklízela z nich plody. Poté nastoupila do zaměstnání a její děti do školy, se stalo užívání pozemku již náročnějším, což znamená, že údržba již pravidelná nebyla. Žalovaní oslovili žalobkyni s návrhem na odkoupení uličky mezi domy v souvislosti se stavbou jejich domu, tato ulička odpovídá pozemku parcela č. [hodnota] a jejímu znázornění v katastrální mapě z roku 1998. Je možné, že prodávaný pozemek reálně neodpovídal výměře 1291 m2, nikdo jej nepřeměřoval. Dohoda zněla tak, že hranice povede podle toho, jak byl sporný pozemek do roku 2019 užíván. Žalovaní ani poté, co rozšířili svou novostavbu, neprojevili zájem sporný pozemek užívat a do roku 2019 užívali jen ten pozemek, který byl v katastrální mapě z roku 1998 označen parc. č. [hodnota]. Není pravdou, že žalobkyně si vzpomněla až v roce 2019, že prodala něco jiného, naopak si s odstupem času vzpomněli žalovaní, že koupili i spornou část pozemku a začali ji okupovat. Žalobkyně si s odstupem času nevzpomněla ani na to, že by prodaný pozemek měl jinou výměru, protože po darování v roce 1990 jej neměřili. Tuto půdu užívalo Zemědělské družstvo a když žalobkyně žádala o její vrácení, bylo zjištěno, že pozemek je veden stále na původní majitele. Žalobkyně se obrátila na geodezii i ohledně výměry pozemku, kde jí bylo řečeno, že pozemek nebyl nikdy vyměřen, tak pro uzavření smluv použili údaje z katastrální mapy. Veškerou dokumentaci ke kupní smlouvě vyžadovali a připravili žalovaní, dohoda zněla pouze na prodej uličky.

8. V roce 1998 byl pozemek parcela č. [hodnota] zakreslený tak, že na něj navazoval další pozemek žalobkyně parcela č. [Anonymizováno]/3, který byl širší než pozemek parcela č. [hodnota] a mezi nimi vedla ulička, která již zanikla, a tak vznikl po digitalizaci zmiňovaný odskok směrem od pozemku p. č. [Anonymizováno]/1. Geometrické plány znázorňují vlastnický i užívací stav žalobkyně ke spornému pozemku.

9. Žalobkyně podle svého tvrzení buď o své vlastnictví nikdy nepřišla, protože neprodala celý pozemek, ve zjednodušené evidenci, původ PK p. č. [hodnota], ale jen jeho část a stále vlastní zbytek představovanou částí pozemku označeného v roce 1998 jako parc. č. [Anonymizováno]/1, která nebyla předmětem kupní smlouvy anebo ji jako součást jejího pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 vydržela v případě, že by soud dospěl k závěru, že pozemek označený v roce 1998 jako parc. č. [hodnota] měl jiné hranice než jak jsou uvedeny v kopii katastrální mapy z téhož roku, tedy že by měl žalovaným měla od roku 1998 snad vlastnicky náležet část pozemku označená v roce 1998 jako parcela č. [Anonymizováno]/1, pak pro tento případ je zřejmé, že jej žalobkyně vydržela, neboť v darovací smlouvě z roku 1990 jí byl darován i pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1.

10. Žalovaní potvrdili, že uzavřeli s žalobkyní ke dni 9. 11. 1998 dvě kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemku ve zjednodušené evidenci, původ PK p.č. [hodnota] o výměře 1.291 m2, kdy druhá ze smluv byla uzavřena pro nesprávné označení pozemku v první kupní smlouvě.

11. Převáděný pozemek byl jednoznačně označen včetně výměry uvedené v katastru nemovitostí jakožto veřejném rejstříku a toto označení bylo následně užito pro jeho jednoznačnou identifikaci v kupní smlouvě.

12. Na Mapový list [Anonymizováno]4 ze dne 19. 10. 1998 odkazovat nelze, protože nebyl součástí ani přílohou kupní smlouvy. Tyto historické nákresy nebyly přesné a ani nebylo podle něj dohodnuto, že hranice mezi kupovaným pozemkem [Anonymizováno] a pozemkem [Anonymizováno]/1 je vedena od rohu nemovitosti postavené na parcele v mapě označené číslem [Anonymizováno]/4 až na konec pozemku [Anonymizováno]/1.

13. Koupený pozemek nezasahuje do pozemku žalobkyně, pouze s pozemkem žalobkyně sousedí a žalovaní za něj od jeho koupě řádně hradí daň.

14. Žalobkyně pozemek, jednoznačně definovaný jako pozemek parc. č. zb. [Anonymizováno] tak, jak byl uveden ve výpisu z katastru nemovitostí ze dne 2. 11. 1998, prodala v celé jeho výměře 1.291 m2 uvedené ve smlouvě, nikoliv pouze část a jiná dohoda ohledně předmětu koupě neexistovala. Skutečnost, že si žalobkyně s odstupem vzpomněla, že se má hranice pozemku nacházet jinde, než se žalobkyně domnívala, svědčí pouze o tom, že nikdy nemohla být v dobré víře a nynější nárokování si pozemku, který dříve prodala, je v rozporu s dobrými mravy. Hranice mezi pozemky nebyla reálně vytyčena, pozemek byl však jednoznačně určen kupní smlouvou. Jeho část, jíž se žalobkyně domáhá, je zahradou sousedící mj. s pozemkem ve vlastnictví žalobkyně – další zahradou a jednoznačná hranice jako je např. plot mezi nimi není, takže je možné mezi pozemky volně přecházet. Nárokované pozemky od jejich koupě spravovali žalovaní, žalovaný na nich kosil trávu, naopak žalobkyně ani nikdo z její rodiny se o ně nikdy nestaral ani tyto neužíval.

15. Žalovaným není známo, že by žalobkyně část pozemku v dobré víře užívala, chovala se k ní jako k vlastní a udržovala ji, stalo se tak leda omylem při údržbě jejího pozemku. Takto by však z jejího pohledu zřejmě došlo k vydržení pokaždé, kdy soused nedopatřením pokosí část trávníku souseda, protože neví přesně, kde končí jeho a kde začíná sousedův pozemek.

16. K požadavku na určení vlastnického práva k pozemkům parc. č. [Anonymizováno]/23, [Anonymizováno]/24, [Anonymizováno]/26 a [Anonymizováno]/5 uvedli, že dobrá víra žalobkyně je zpochybněna i tím, že v žalobním petitu požadovala nejdříve určení vlastnictví k části parcely p.č. [hodnota] PK o celkové výměře 3.470 m2. Žalovaní netuší, jak na tuto výměru přišla, když od ní koupili pozemek o výměře 1.291 m2. Celková výměra nově vzniklých pozemků z částí dosavadních pozemků, které měla žalobkyně vydržet, je celkem 937 m2, tedy necelých 10 arů, což je prakticky 5/6 rozlohy předmětného pozemku.

17. Výměra pozemku parc. č. zb. [Anonymizováno] je ve smlouvě uváděna opakovaně. Podle čl. II. kupní smlouvy se prodává tento pozemek o výměře 1.291 m2 za dohodnutou kupní cenu 20.000 Kč. Její tvrzení, že za tak nízkou kupní cenu by pozemek o tak velké výměře neprodala, se tak nezakládá na pravdě. Tyto informace ve smlouvě uváděny několikrát a není možné, aby si žalobkyně tohoto údajného rozporu mezi údaji ve smlouvě a údajnou dohodou o rozloze předmětu koupě dle mapy nevšimla.

18. Hranice mezi pozemky byla kupní smlouvou určena správně a žalovaní vlastní část nárokovaného pozemku na základě této smlouvy. Na jiném průběhu hranice mezi pozemky se s žalobkyní nedohodli.

19. Podání žalobkyně obsahují vzájemně si odporující tvrzení. Na jednu stranu uvedla, že měla vydržet pozemek parc č. [Anonymizováno]/5, tj. část pozemku žalovaných a na druhou stranu tvrdí, že o své vlastnictví k pozemku nepřišla, neboť jej neprodala, což svědčí o tom, že sama neví, co konkrétně by mělo být titulem, na jehož základě by mělo být určeno její vlastnické právo, když nemá jasno v tom, zda část pozemku prodala či jej užívá a vydržela jej. Nejdříve v rozporu s údaji obsaženými v kupní smlouvě o prodeji pozemku [Anonymizováno]/1, původně PK [Anonymizováno] o výměře 1291 m2 uváděla, že tento pozemek neměl být prodán celý, ale jen část určená „dle mapy“ o výměře 416 m2, tedy pozemek o 68 % menší, než se objevilo v kupní smlouvě a nyní požaduje určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno]/5 o výměře 875 m2, tedy žádá 2/3 výměry pozemku, který prodala.

20. Putativním titulem pro vydržení nemůže být darovací smlouva z roku 1990 protože na jejím základě žalobkyně nabyla vlastnické právo a nemohla vydržet vlastnické právo ke svému vlastnímu majetku. V žalobě byla tvrzena jakási dohoda mimo kupní smlouvu a v doplněném tvrzení po rozhodnutí KS v Brně byla najednou jiná.

21. Návrh na určení vlastnického práva žalobkyně odůvodnila dvěma vzájemně se zcela vylučujícími důvody. Prvním má být skutečnost, že vlastnického práva nikdy nepozbyla, pozemek žalovaných vlastní a nikdy o něj nepřišla a pak chybí naléhavý právní zájem na určovací žalobě, neboť pokud by tomu tak bylo, pak vlastnické právo k vlastnímu pozemku nelze určit. Druhý z údajných důvodů vzniku vlastnického práva je jeho vydržení, kdy jej žalobkyně držela od roku 1990, ale nikdo nemůže vydržet vlastnické právo k vlastnímu pozemku. Pozemek byl pak v roce 1998 převeden kupní smlouvou na žalované, kteří jej až do dnešního dne užívají v hranicích dle katastru nemovitostí a pokud by bylo možno uvažovat o vydržení, pak jen žalovaní by mohli něco vydržet na základě užívání pozemku na základě kupní smlouvy z roku 1998. Túje, které žalovaní na pozemku vysadili v řadě asi 10 metrů, mají zastiňovat rybníček, jejich účelem není vytvářet nějakou hranici mezi pozemky.

22. Žalovaní nebyli [tituly před jménem] [jméno FO] vyhotovujícím geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno]/2023 pro rozdělení pozemku vůbec informováni a přizváni k měření a navržení průběhu hranice. Jeho údaj, že jim byla poskytnuta možnost seznámit se v terénu s průběhem navrhovaných nových hranic, není pravdivý.

23. Podle § 80 o.s.ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

24. Podle § 34 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 (dále obč. zák.), právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

25. Podle § 132 odstavec 1 obč. zák., vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem.

26. Podle § 133 odstavec 2 obč. zák., převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.2f)

27. Podle § 129 odstavec 1 obč. zák., držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

28. Podle § 130 odstavec 1 obč. zák., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

29. Podle § 134 odstavec 1 obč. zák., oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

30. Podle § 3028 odstavec 2 zákona č. 40/1964 Sb. (dále o.z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

31. Podle § 3036 o.z., podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

32. Podle § 3028 odstavec 2 o.z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

33. Podle § 3036 o.z., podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

34. Soud provedl důkaz níže uvedenými listinami, z nichž učinil následující skutková zjištění, a to: - z kupní smlouvy uzavřené dne 9.11.1998 (čl.8) mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanými jako kupujícími o převodu pozemku p. č. zb. [Anonymizováno] o výměře 1291 m2, zaps. mj. na LV č. [hodnota] za dohodnutou kupní cenu 20.000 Kč plyne úmysl stran převést na žalované vlastnictví k pozemku označenému jako p. č. zb. [Anonymizováno] o výměře 1291 m2 za 20.000 Kč. Jiný než uvedený úmysl stran nelze ze smlouvy dovodit. Druhou kupní smlouvou uzavřenou dne 9.11.1998 (čl. 10) mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanými jako kupujícími byl opraven jen chybný údaj v označení pozemku, nyní jako pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původ pozemkový katastr p. č. [hodnota] o výměře 1291 m2, kupní cena zůstala stejná. V čl. II. první ze smluv se uvádí, že cena 20.000 Kč je sjednána za 1291 m2, tato výměra je tu zmíněna na dvou místech a stejná cena za tutéž výměru je uvedena i v druhé ze smluv. - na LV č. [hodnota] ze dne 9.11.1998 (čl. 11), tedy ze dne, kdy byla kupní smlouva uzavřena a podepsána, byla u převáděného pozemku uvedena výměra 1291 m2, jako vlastník byla zapsána žalobkyně, která kromě toho vlastnila i další pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původ pozemkový katastr p. č. [Anonymizováno]/1, díl 1 o výměře 530 m2 a p. č. [Anonymizováno]/2, díl 2 o výměře 851 m2. Zápis vlastnického práva byl proveden na základě darovací smlouvy ze dne 27.8.1990. Podle informace o parcele číslo [hodnota] ze dne 2.11.1998 (čl. 33), tj. informace datované 7 dní před uzavřením kupní smlouvy, byla u převáděného pozemku uvedena výměra 1291 m2, jako vlastník byla na LV č. [hodnota] uvedena žalobkyně. Pozemky parc. č. [Anonymizováno]/1 a [Anonymizováno]/2 měly v roce 1998 dohromady výměru 1381 m2 a spolu s pozemkem parc. č. [hodnota] činila výměra pozemků ve vlastnictví žalobkyně celkem 2672 m2. Žalobkyně by si musela nevšimnout, že z výměry svých tří pozemků prodává téměř polovinu - na kopii Mapového listu [Anonymizováno] ze dne 19.10.1998 (čl. 12, 112), tedy starého v době uzavření kupní smlouvy 3 týdny, označovaného žalobkyní jako mapa, kterou jí měli žalovaní předložit před uzavřením kupní smlouvy, je červeně označený pozemek parc. č. [hodnota] a pouze ten měli žalovaní podle tvrzení žalobkyně koupit. Je situován mezi na sebe navazujícími pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno]/1 a [Anonymizováno]/2 na jedné straně a na sebe navazujícími růžově označenými pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]/4 a žlutě označenými pozemkem parc. č. [Anonymizováno]/1, tedy jeho pravá strana při pohledu z ulice sousedila s pozemky žalobkyně parc. č. [hodnota], [Anonymizováno]/4 a [Anonymizováno]/1 a z levé strany s pozemky žalovaných parc. č. [hodnota], [Anonymizováno]/1 a [Anonymizováno]/2. Vzadu za pozemkem parc. č. [Anonymizováno]/1 při pohledu z ulice se směrem ke hřbitovu měl nacházet pozemek parc. č. [Anonymizováno]/3, který nebyl podle sdělení Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (čl. 76) stejně jako i a ani další pozemky PK [Anonymizováno]/3 a PK [Anonymizováno]/2 v dřívější evidenci nemovitostí ani v katastru nemovitostí vedeny, nebyly uvedeny ani na LV č. [hodnota] ze dne 9.11.1998 (čl. 11). V geometrickém plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/2019 ze dne 7.4.2020 pozemku parc. č. [Anonymizováno]/3 polohově odpovídala parcela č. [Anonymizováno]/23, před obnovou operátu parcele č. [Anonymizováno]/2 a v současnosti je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1. Větší šíře parcely č. [Anonymizováno]/23 oproti pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 před obnovou operátu, mezi nimiž vedla dnes zaniklá ulička, vysvětluje odskok směrem od pozemku p. č. [Anonymizováno]/1, kdy část žalovaného pozemku se v zadní části směrem ke hřbitovu rozšiřuje. - podle informace o parcelách ZE (čl. 80) ke dni 25.7.2001 byla parcela PK [Anonymizováno]/1 díl 1 o výměře 1530 m2 ve vlastnictví žalobkyně (LV č. [hodnota]), parcela PK [Anonymizováno]/2 díl 1 o výměře 851 m2 ve vlastnictví žalobkyně (LV č. [hodnota]) a parcela PK [Anonymizováno]/1 o výměře 1576 m2 ve vlastnictví žalovaných (LV č. [hodnota]). - podle výpisu z LV č. [hodnota] ze dne 3.11.2022 (čl. 63) vlastní žalobkyně na základě darovací smlouvy ze dne 27.8.1990 pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1 o výměře 1343 m2. Podle Mapového listu [Anonymizováno] ze dne 19. 10. 1998 šlo dříve o pozemky PK [Anonymizováno]/1 a [Anonymizováno]/2 (na čl. 12, 112 označené žlutě, pozemek parc. č. [Anonymizováno]/2 byl dříve veden jako parc. č. [Anonymizováno]/3). V Mapovém listu zakreslené a žlutě označený pozemek parc. č. [Anonymizováno]/3 (rukou přepsaný na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/2) a zeleně označený pozemek parc. č. [Anonymizováno]/3 polohově odpovídají dnešnímu pozemku žalobkyně parc. č. [Anonymizováno]/1. - podle výpisu z LV č. [hodnota] ze dne 3.11.2022 (čl. 64) mají žalovaní ve společném jmění mj. pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1- zahrada o výměře 2838 m2, vzniklý podle srovnávacího sestavení parcel ze dne 25.5.2021 (čl. 78) sloučením pozemků parc. č. [hodnota] o výměře 1134 m2 a [Anonymizováno]/1 o výměře 1576 m2, dále pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 649 m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno]. Dnešní pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1 polohově odpovídá pozemkům uvedeným v Mapovém listu [Anonymizováno] jako parc. č. PK [Anonymizováno]/1, parc. č. [Anonymizováno]/2 (která nebyla podle sdělení Katastrálního úřadu [adresa] na čl. 78-79 nikde evidována) a parc. č. [hodnota]. - podle výpisu z LV č. [hodnota] ze dne 3.11.2022 (čl. 67) je ve spoluvlastnictví žalobkyně (podíl ), [jméno FO] (podíl ) a [jméno FO] (podíl ) pozemek parc. č. st. [Anonymizováno]- zastavěná plocha a nádvoří o výměře 343 m2 s, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/4- zahrada, o výměře 273 m2. Obnovou operátu došlo ke změně výměr. - podle sdělení Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (čl. 76) nelze dohledat údaje o výměrách pozemků zjednodušené evidence PK [Anonymizováno]/3, PK [Anonymizováno]/1, PK [Anonymizováno]/3, PK [Anonymizováno]/1, PK [Anonymizováno]/2 před zavedením ISKN před datem 25.7.2001, tedy ani k datu 9.11.1998. Pozemky zjednodušené evidence parc. č. PK [Anonymizováno]/3, PK [Anonymizováno]/3 a PK [Anonymizováno]/2 nebyly v dřívější evidenci nemovitostí ani v katastru nemovitostí vedeny. K tomu odkazuje na kopii parcelního protokolu (čl. 82), informace o parcelách ZE ke dni 25.7.2001 (čl. 80) a srovnávací sestavení parcel – mapování DKM (čl. 78). - podle srovnávacího sestavení parcel ze dne 25.5.2021 (čl. 78-79) z pozemků zaps. na LV č. [hodnota] jako: PK [Anonymizováno]/1 o výměře 530 m2 (části o výměře 216 m2+ 132 m2+ 164 m2, tj. nově cca 512 m2) a č. [Anonymizováno]/2 o výměře 851 m2 (části o výměře 454 m2+ 168 m2+ 210 m2, tj. nově cca 832 m2) vznikl nově pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1 o výměře 1343 m2. Z pozemku zaps. na LV č. [hodnota] jako PK [Anonymizováno]/1 o výměře 1576 m2 (části o výměře 830 m2+ 663 m2, tj. nově cca 1493 m2) vznikl pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1 o výměře 1493 m2, k tomu je v nynějším pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 i zahrnut i pozemek parc. č. PK [Anonymizováno] o celkové výměře 1195 m2. - podle kopie parcelního protokolu (čl. 82) byl pozemek parc. č. [hodnota] role o výměře-1900 m2, zapsán v kn. vl. [Anonymizováno]. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1 role o výměře 1041 m2 byl veden v kn. vl. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/2 role o výměře 1041 m2 v kn. vl. [Anonymizováno] - rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] č. j. [Anonymizováno] ze dne 15.11.2021 (čl. 49) byla zamítnuta námitka žalobkyně proti obsahu obnoveného operátu. I nadále bude společná hranice zobrazena dle výsledků obnovy operátu novým mapováním mezi pozemkem žalovaných parc. č. [Anonymizováno]/1 (před obnovou operátu PK [Anonymizováno]/1 a PK [Anonymizováno]) a pozemkem žalobkyně parc. č. PK [Anonymizováno]/1 (před obnovou operátu č. PK [Anonymizováno]/1 a PK [Anonymizováno]/2). Podle odůvodnění rozhodnutí prováděl katastrální úřad v letech 2017-2021 obnovu operátu novým mapováním. Žalobkyně žádala, aby hranice pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]/1 byly uvedeny podle geometrického plánu č. [hodnota]-37/2019, protože podle žalobkyně nerespektovaly skutečné hranice v terénu a nebyly uvedeny správně.

35. Pozemek parc. č. PK [Anonymizováno] o výměře 1134 m2 je na základě kupní smlouvy ze dne 9.11.1998 ve společném vlastnictví manželů [Anonymizováno]. Předmětem převodu byl pozemek zjednodušené evidence parc. č PK [Anonymizováno] o výměře 1291 m2, která byla snížena na 1134 m2, když manželé [Anonymizováno] požádali v roce 2002 o zápis novostavby na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno].

36. Pozemek žalobkyně parc. č. PK [Anonymizováno]/1 měl výměru 530 m2, nabývací listinou je darovací smlouva ze dne 27.8.1990. Při obnově operátu novým mapováním byly nově určovány a upřesňovány výměry a tvořil se nový operát, vzniklý zjišťováním průběhu hranic odsouhlasený vlastníky. Na základě výsledků obnovy operátu byl pozemek žalovaných parcela č. PK [Anonymizováno] o výměře 1134 m2 sloučen s parcelou č. [Anonymizováno]/1 o výměře 1576 m2 a nyní je zapsán jako parc. č. [Anonymizováno]/1 s výměrou 2838 m2. Pozemek žalobkyně parc. č. PK [Anonymizováno]/1 o výměře 530 m2 byl sloučen s pozemkem parc. č. [Anonymizováno]/2 o výměře 851 m2 a nyní zapsán jako pč. [Anonymizováno]/1 s výměrou 1343 m2.

37. Namítaná hranice mezi pozemky parcela č. PK [Anonymizováno] a PK [Anonymizováno]/1 je v digitální mapě zobrazena jako spojnice bodů nyní mezi parcelami katastru nemovitostí č. [Anonymizováno]/1 a [Anonymizováno]/1. Jeden bod se dotýká pozemku parc. č. [Anonymizováno]/7 ve vlastnictví obce [adresa] a parc. č. [Anonymizováno]/4 ve vlastnictví 2. žalované a [jméno FO] a [jméno FO].

38. Obecní úřad [adresa] vyhlásil místní šetření, kde byli vlastníci vyzváni k trvalému označení hranic, výsledky byly zaznamenány do soupisu č. [hodnota] a [Anonymizováno]. Žalobkyně i žalovaní podepsali souhlas se zjištěným průběhem a označením hranic pozemků v terénu. Na výsledky zjišťování navazovaly geodetické a výpočetní práce, byly zaměřeny všechny lomové body vyšetřených hranic, výsledky byly zaznamenány v měřičském náčrtu č. [hodnota] a [Anonymizováno], ze souřadnic byly vypočteny nové výměry parcel. Po skončení řízení o námitkách byla ke dni 28.6.2021 vyhlášena platnost obnoveného katastrálního operátu novým mapováním. Podle § 93 odst. 2 katastrální vyhlášky doplňuje katastrální úřad pozemky ve zjednodušené evidenci do souboru geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových evidencí, pak stanoví parcelní číslo, určí další údaje o parcele a uvědomí o tom vlastníka pozemku nejpozději při obnově katastrálního operátu přepracováním, dovolí-li to kvalita původního zobrazení parcel.

39. V opačném případě dojde k zániku zjednodušené evidence obnovou katastrálního operátu novým mapováním. Byly zobrazeny hranice pozemků PK [Anonymizováno] a PK [Anonymizováno]/1 do nové digitální mapy, provedena pohledová kontrola převzetí hranic pozemku parc. č.[Anonymizováno]/1 a [Anonymizováno]/1 srovnáním mapy katastru nemovitostí a pozemkového katastru a bylo zjištěno, že hranice vzájemně odpovídají, nebyly zjištěny žádné nedostatky. Po obnově operátu byly výměry určeny s větší přesností. Geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno]/2019 nebyl do katastru nemovitostí dosud zapsán, změna hranic bude provedena až po pravomocném rozsudku soudu. Grafická příloha tohoto rozhodnutí (čl. 54) obsahuje shodné zobrazení hranic pozemků parc. č. [Anonymizováno]/1 a [Anonymizováno]/1 se zákresem parcel původně vedených ve zjednodušené evidenci – původ pozemkový katastr.

40. Hranice mezi těmito pozemky je rovná, bez odskoku, znázorněného v geometrických plánech.

41. Proti tomuto rozhodnutí se odvolala žalobkyně. Podle žalobkyně je na skutečné hranici plot z živých tújí, na mapě hranici přeškrtla tak, jak měla vést v minulosti a uvedla, že měla za to, že hranice bude změněna podle jejího přeškrtnutí. Pokud by nebyla utvrzena, že se tak stane, protokol by nepodepsala.

42. Zeměměřičský a katastrální inspektorát v [Anonymizováno] rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] ze dne 8.2.2022 (čl. 56) výše uvedené rozhodnutí katastrálního úřadu potvrdil.

43. V geometrickém plánu, který vyhotovila [Anonymizováno]. č. [hodnota]-37/2019 (příloha A) ze dne 7.4.2020 hranice tvrzená žalobkyní odskakuje asi v polovině současné parcely p. č. [Anonymizováno]/1 směrem od pozemku p. č. [Anonymizováno]/1. Dříve bylo požadováno určení vlastnictví k parcelám č. [Anonymizováno]/26, [Anonymizováno]/23, [Anonymizováno]/24 a [Anonymizováno]/5, kdy parcely č. [Anonymizováno]/26, [Anonymizováno]/23 a [Anonymizováno]/24 byly znázorněny výrazně širší než parcela č. [Anonymizováno]/5, která se na konci směrem k domům účastníků zužuje, je v ní odskok mezi body 45 a 496 20 a opačným směrem k obecním pozemkům [Anonymizováno]/7 a [Anonymizováno]/2 se rozšiřovala, což je vysvětlena jako je shora uvedeno zánikem pozemku parc. č. [Anonymizováno]/3, poté vedeného jako parc. č. [Anonymizováno]/2 do pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1, když pozemek parc. č. [Anonymizováno]/3 byl oproti pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 širší.

44. Ke geometrickém plánu byl vypracován vytyčovací náčrt ze dne 25.10.2019 (čl. 116) a protokol o vytyčení hranice pozemků ze dne 19.11.2019 (čl. 115). Ten žalovaní z důvodu probíhající obnovy operátu odmítli podepsat. Po obnově operátu nechala žalobkyně vypracovat nový geometrický plán pro rozdělení pozemku č. [hodnota]-70/2023 [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 22.1.2024 (příloha B), na němž je údaj, že dosavadním vlastníkům pozemků, tedy žalovaným, byla poskytnuta možnost seznámit se v terénu s průběhem navrhovaných nových hranic a kde je jako sporná parcela označen pozemek parc. č. [Anonymizováno]/5 o výměře 875 m2. S očíslováním parcel katastrální úřad souhlasil. Žalobkyně uvádí, že tento plán zachycuje skutečný vlastnický i užívací stav.

45. Geometrický plán je technickým podkladem pro zápis vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí a je vždy nedílnou součástí vkladových listin, tedy i rozsudku. Je podkladem listin, podle kterých se do katastru nemovitostí zapisují veškeré nové právní skutečnosti o pozemcích, každý geometrický plán musí být nakonec potvrzen příslušným katastrálním úřadem, který stvrdí skutečnost, že očíslování všech parcel je správné. Podle § 49 odstavec 3 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, k seznámení s výsledky vytyčení musí být prokazatelně přizváni vlastníci dotčených pozemků. Změna žaloby byla usnesením č.j. 8 C 111/2020-126 připuštěna, když je nárokovaný díl původního pozemku identifikován způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, že se žaloba týká části původního pozemku specifikované novým geometrickým plánem. Po připuštění změny žaloby žalovaní upozornili na nesplnění ust. § 49 odstavec 3 katastrálního zákona. Samotným vytyčením hranice pozemků se nezakládají ani nemění právní vztahy k nemovitostem, spor o průběh vzájemné hranice lze řešit pouze občanskoprávní cestou, v dané věci žalobou na určení vlastnictví k části pozemku. Také vzhledem k tomu, že žalobě nebylo možno podle názoru soudu I. stupně vyhovět, nebyly shledány důvody pro přerušení řízení a vyčkání na výsledek vyřízení trestního oznámení.

46. Naléhavý právní zájem na určující žalobě je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým.

47. K existenci naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví k nemovitosti ve smyslu § 80 o. s. ř. postačuje žalobkyni tvrzení, že ač je vlastníkem nemovitosti evidované ve veřejném seznamu, není její vlastnické právo zapsáno.

48. Otázka vydržení byla posuzována podle zákona č. 40/1964 Sb., za jehož účinnosti měla vydržecí doba započít na základě darovací smlouvy ze dne 27.8.1990.

49. Žalobkyně podle svého tvrzení buď o své vlastnictví nikdy nepřišla, protože neprodala celý pozemek, ve zjednodušené evidenci, původ PK p.č. [hodnota], ale jen jeho část, zatímco stále vlastní zbytek – část pozemku označeného v roce 1998 jako parc č. [Anonymizováno]/1, neboť předmětem kupní smlouvy nebyl. Případně, pokud by podle soudu měl pozemek označený v roce 1998 jako parc. č. [hodnota] jiné hranice než ty, které znázorňuje katastrální mapa z roku 1998, tedy že by žalovaným měla od roku 1998 snad patřit část pozemku označená v roce 1998 jako parcela č. [Anonymizováno]/1, pak ji žalobkyně jako součást jejího pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 vydržela, neboť i pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1 jí byl v darovací smlouvě z roku 1990 jí byl darován. Pro případ, že by pozemek p. č. [hodnota] dle mapy skutečně zasahoval do pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 dovozuje žalobkyně, že by tuto část pozemku p. č. [Anonymizováno]/1 dle mapy vydržela. Ze zjištění Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], kterým bylo rozhodnuto o hranicích mezi pozemky účastníků, však nic takového neplyne.

50. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k pozemku parc. č. PK [Anonymizováno] darovací smlouvou ze dne 27.8.1990 a od této smlouvy odvozuje vlastnické právo ke spornému pozemku vydržením pro případ, že by jej v roce 1990 nenabyla darovací smlouvou. Žalobkyně však pozemek darovací smlouvou ze dne 27.8.1990 v souladu s § 628 odstavec 1 zákona č. 40/1964 Sb. řádně nabyla a po 8 letech jeho prodejem pozbyla, v obou případech v souladu s ust. § 34 obč. zák. na základě projevu vůle směřujícího k převodu vlastnického práva. Za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. uzavřela s žalovanými dle § 588 a násl. dne 9.11.1998 hned dvě kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemku ve zjednodušené evidenci, původ PK p.č. [hodnota] o výměře 1291 m2. Převáděný pozemek byl jednoznačně označen způsobem nevzbuzujícím pochyby o tom, co bylo předmětem převodu, včetně výměry pozemku odpovídající údajům v katastru nemovitostí a smluvní strany jej sotva mohly dohodou identifikovat odlišně od těchto údajů. Měla-li být prodána jen část pozemku, bylo možno vypracovat oddělující geometrický plán a prodat skutečně jen tu část, o které je žalobkyně přesvědčena, že byla předmětem prodeje. I kdyby žalobkyně prokázala existenci ústní dohody o průběhu hranic, tedy že žalovaní měli koupit méně, než je uvedeno v písemné smlouvě, nemohla by ani tak zvrátit platnost písemného ujednání zapsaného do katastru nemovitostí. Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] ve spojení s rozhodnutím Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v [Anonymizováno] pravomocně rozhodly o hranicích vedoucích mezi pozemky účastníků a nebylo zjištěno, že by sporný pozemek byl někdy součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1, respektive do něj zasahoval. Proti rozhodnutí se již nelze odvolat. Žalobkyně se v podstatě domáhá zásahu soudu do těchto rozhodnutí. Soud se v tomto řízení zabývá jen otázkou vlastnického práva k pozemku, nikoli vedením hranice mezi pozemky účastníků, kterou řešil ve správním řízení katastrální úřad.

51. Smlouvou ze dne 9.11.1998 prodala žalobkyně pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původ pozemkový katastr p. č. [hodnota] o výměře 1291 m2, tedy celý pozemek, nikoli jen jeho část. Žalobkyně nejdříve tvrdila, že jí patří z prodaného pozemku o výměře 1291 m2 část o výměře 3.470 m2, tedy více než 2,5násobek toho, kolik prodaný pozemek měřil. Ačkoli žalobkyně v žalobě poněkud zmatečně uvedla, že je vlastníkem části pozemku o výměře 3.470 m2, správně činil součet výměr pozemků parc. č. [Anonymizováno]/23, parc. č. [Anonymizováno]/24, parc. č. [Anonymizováno]/26 a parc. č. [Anonymizováno]/5 celkem 937 m2, ale i to představuje z výměry 1291 m2 nezanedbatelných 72,5 % z celkové výměry prodaného pozemku. Později žalobkyně označila předmětem žaloby pozemek parc. č. [Anonymizováno]/5 o výměře 875 m2, tedy o výměře sice již menší, ale stále představující 67,7 % z celkové výměry prodaného pozemku. I kdyby se výměru pozemku účastníci před uzavřením kupních smluv nijak neověřovali, těžce lze uvěřit, že by mohla mít žalobkyně za to a být v dobré víře, že prodala jen část pozemku, představující zlomek výměry uvedené v kupní smlouvě, byť by druhá strana teoreticky akceptovala, že zbytek žalobkyně užívá.

52. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3201/2017 dobrá víra držitele „se zřetelem ke všem okolnostem“ se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), na jehož základě mohlo držiteli vzniknout vlastnické právo. Oprávněná držba se ovšem nemusí nutně opírat o existující právní důvod; postačí, aby tu byl domnělý právní důvod (titulus putativus). Jde tedy o to, aby držitel byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu takový právní titul svědčí.“ 53. Dobrá víra je psychický stav držitele, který se domnívá, že mu vykonávané právo patří, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není. Skutečnost, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoli pouze ze subjektivního hlediska, tedy osobního přesvědčení žalobkyně. Při hodnocení dobré víry je třeba brát v úvahu, zda při běžné opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, nemohla mít po celou dobu, kdy měla pozemek podle svého tvrzení držet, důvodné pochybnosti o tom, že jí nárokovaný pozemek patří (srov. rozsudek sp. zn. 22 Cdo 1843/2000). Držitel není vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v případě, že je sice subjektivně přesvědčen, že mu věc anebo právo patří, avšak při zachování obvyklé opatrnosti by musel vědět, že tomu tak není. Protože dobrou víru je třeba hodnotit objektivně, nelze dospět k závěru, že za stejné situace by jedna osoba byla v takto kvalifikované dobré víře, a druhá nikoliv (srov. III. ÚS 50/04).

54. Žalobkyně nemohla vydržet vlastnické právo s ohledem na nedostatek dobré víry vyplývající z objektivních okolností spočívajících v tom, že si musela být vědoma důvodu zániku jejího vlastnictví k pozemku, který prodala a knihovní stav této skutečnosti si mohla kdykoli ověřit. I kdyby se domnívala, že spornou část pozemku neprodala a prodala menší výměru, popř. že sporný pozemek vydržela, pak podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2451/2011 je jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele i poměr plochy koupeného, v tomto případě prodaného a skutečně drženého pozemku.

55. Kromě toho pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1 má výměru 1343 m2, před sloučením s pozemkem parc. č. [Anonymizováno]/2 měřil jen 530 m2 a žalovaný pozemek parc. č. [Anonymizováno]/5 má výměru 875 m2. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1 by tak sotva mohl do sebe nepozorovaně pojmout z pozemku parc. č. [hodnota] dalších výměru 875 m2, dříve v žalobě dokonce uváděnou výměru 3470 m2.

56. Žalobkyni chybí domnělý nabývací titul, a pokud jej dovozuje z darovací smlouvy z roku 1990, pak jej prodejem pozemku v roce 1998 ztratila, žádný další domnělý nabývací titul od účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. není tvrzen a pokud by měla doba pro posuzování možného vydržení vlastnického práva započít v době účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., pak by nebyla splněna nepřerušená držba trvající 10 let (§ 1091), když pokojná držba měla podle žalobkyně trvat do května 2019. „Dobrá víra držitele zaniká okamžikem, kdy se držitel seznámí se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc patří, a na tom nic nemění skutečnost, že držitel bude subjektivně i nadále v dobré víře. Je lhostejné, jakým způsobem bude držitel s takovýmito skutečnostmi seznámen, podstatné je to, že budou takového charakteru, aby byly schopny (při postupu s obvyklou mírou opatrnosti) u každého vyvolat pochybnosti o vlastnictví věci. Dobrá víra zaniká ve chvíli, kdy se držitel od kohokoliv či jakýmkoliv způsobem dozví o skutečnostech, které u něj objektivně musí vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří. Není tedy rozhodné, zda vlastník informující držitele o skutečném vlastnictví svá tvrzení doloží. Postačí, že jeho ingerence je způsobilá u držitele vyvolat pochybnosti o oprávněnosti držby.“ (srov. 22 Cdo 2147/2023 ze dne 28. 2. 2024). Žalobkyně by musela být v dobré víře vzhledem ke všem právním skutečnostem, jež vedou k nabytí, tedy i k existenci smlouvy vázané zákonem na písemnou formu. Nemohla být v dobré víře jako vlastník pozemku, jehož držby by se chopila jen na základě ústní dohody, i kdyby byla přesvědčena o opaku, a dokonce i tehdy, pokud by žalovaný pozemek od roku 1990 do roku 2019, tedy po dobu 21 let, skutečně užívala. I kdyby byla subjektivně v dobré víře, pak se tak nestalo v dobré víře „se zřetelem ke všem okolnostem“, tedy objektivně. Samotné užívání pozemku by držbu věcného práva založit nemohlo. V době, kdy se žalobkyně po prodeji pozemku v roce 1998 měla ujmout držby jeho části, v té době platný zákon č. 40/1964 Sb. jednoznačně formuloval způsob, jakým lze vlastnictví nabýt. Oprávněná držba věcného práva k nemovitosti vyjít z ústní smlouvy o jeho zřízení vyjít nemohla.

57. Ničemu neodporuje, aby žalující strana tvrdila dvě eventuální možnosti, za kterých může žalobě vyhověno. Žalobkyně se domáhá vydání deklaratorního i konstitutivního rozhodnutí, tedy aby vlastnictví žalobkyně bylo deklarováno buď jako výsledek kontinuálního přechodu práv k pozemku darovací smlouvou z roku 1990, kdy následně sporný pozemek neprodala a nikdy tak o něj nepřišla, nebo aby jí bylo vlastnické právo zřízeno rozhodnutím soudu na základě originálního způsobu jeho nabytí vydržením, pokud bude zjištěno, že zasahuje do jejího pozemku patrc. č. [Anonymizováno]/1, což však zjištěno nebylo. Nabývací titul pro vydržení odvozuje opět od darovací smlouvy z roku 1990, kdy nabyla pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1, který podle jejího neprokázaného tvrzení zahrnuje i sporný pozemek. V rozporu s jejími tvrzeními je zjištění, že pozemek v celé jeho výměře dne 9.11.1998 prodala, žádný další nabývací titul po tomto datu, od něhož by se měla odvíjet dobrověrná držba neuvedla a zásah sporného pozemku do pozemku žalobkyně prokázán nebyl. Proto je nadbytečné provedení důkazu výslechem účastníků a svědků, který nemůže mít vliv na obsah kupní smlouvy ze dne 9.11.1998, závěry správního řízení a svědkové nemohou potvrdit ani vydržení v dobré víře, když k němu objektivně nemohlo pro absenci putativního titul dojít, a to ani kdyby vypověděli, že rodina žalobkyně pozemky obdělávala, užívala a chovala se k nim jako k vlastním.

58. Provedení navrženého důkazu nemá žádný význam bez toho, aby bylo možno třeba i faktickou držbu žalobkyně považovat za poctivou a pravou. Žalobkyně neuvedla žádný důvod, pro který by nabytí sporného pozemku žalovanými kupní smlouvou ze dne 9.11.1998 nebylo platné.

59. Uzavření kupní smlouvy z roku 1998 měla být přítomna matka žalobkyně, jejíž výslech byl navržen. Soud by jej provedl jen tehdy, pokud by do doby, než nastala koncentrace řízení, bylo tvrzeno, že uzavření kupní smlouvy ze dne 9.11.1998 nesplňovalo náležitosti požadované zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 a žalovaní se vlastníky žalovaného pozemku nestali.

60. Nebylo vyhověno požadavku žalobkyně na doplnění chybějících tvrzení a důkazů, protože k jejich doplnění byla vyzvána již usnesením ze dne 30.8.2023 včetně poučení o následcích neunesení důkazního břemene a břemene tvrzení, žalobkyně tedy více než rok věděla, co je třeba doplnit a u jednání dne 12.11.2024 byla vyzvána znovu k doplnění jen toho, co měla učinit již dříve.

61. Protože žalobkyně sporný pozemek pozbyla jeho prodejem, platnost kupní smlouvy ze dne 9.11.1998 není zpochybněna a pozemek ani nevydržela, nezbylo než žalobu zamítnout.

62. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.1 občanského soudního řádu. Žalobkyně je povinna úspěšným žalovaným ve jejich společný a nerozdílný prospěch nahradit náklady právního zastoupení ve výši 51.072 Kč. Za zastoupení každého z žalovaných by představovaly náklady zastoupení 31.920 Kč, z toho 21.700 Kč za sedm úkonů právní pomoci po 3.100 Kč dle § 7 bod 5 a § 9 odst. 1, odstavec 3 písmeno a) a odstavec 4 písmeno b) vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení ze dne 2.6.2020, vyjádření ze dne 4.8.2020, ze dne 14.9.2020, ze dne 14.9.2023 a ze dne 23.4.2024, účast na jednání dne 12.11.2024 za každé započaté dvě hodiny a 1.550 Kč na mimosmluvní odměně ve výši jedné poloviny za vyjádření k odvolání žalobkyně proti rozhodnutí, nikoli ve věci samé ze dne 14.6.2023, dále 2.400 Kč za osm paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení ze dne 2.6.2020, vyjádření ze dne 4.8.2020, ze dne 14.9.2020, ze dne 14.9.2023 a ze dne 23.4.2024, účast na jednání dne 12.11.2024 přesahující dvě hodiny a za vyjádření k odvolání ze dne 14.6.2023, 330 Kč na náhradě cestovních nákladů právního zástupce žalovaných k jednání dne 12.11.2024 z [adresa] a zpět (při cestě dlouhé celkem [hodnota] km, zjištěné průměrné spotřebě nafty 4,4 l/100 km, její ceně 38,70 Kč/1 l podle § 4 písm. c) vyhl. č. 398/2023 Sb., paušálu 5,60 Kč/ 1 km podle § 1 písm. b) citované vyhlášky), částky 400 Kč za ztrátu času za 4 půlhodiny po 100 Kč podle § 14 odstavec 1 písmeno a) a odstavec 3 advokátního tarifu a 5.540 Kč na 21 % DPH z částky 26.380 Kč (21.700+1.550+2.400+330+400) podle § 14a advokátního tarifu.

63. Výše nákladů zastoupení každého z žalovaných 31.920 Kč se upravuje podle § 12 odstavec 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., protože jde o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, kdy náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %, tedy o částku 6.384 Kč. Náklady každého z žalovaných představují 25.536 Kč a náklady obou celkem 51.072 Kč.

64. Žalovaní uplatnili na náhradě nákladů řízení i své cestovní výdaje k jednání dne 12. 11. 2024, kdy žalovaný má místo výkonu zaměstnání v Praze a za účelem účasti na soudním jednání absolvoval cestu z [Anonymizováno] do [Anonymizováno] a odtud do [adresa] a zpět, najel tam a zpět 600 km a za každý je účtován paušál 5,60 Kč podle § 1 písm. b) vyhl. č. 398/2023 Sb., celkem 3.360 Kč. Celková výše vzniklých nákladů žalobců tak činí 54.432 Kč. Ty je žalobkyně povinna zaplatit žalovaným k rukám jejich zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).

65. Žalovaným nebyla přiznána náhrada za ušlou mzdu, protože přes výzvu soudu nedoložili potvrzení zaměstnavatele o tom, že v den soudního jednání čerpali volno bez náhrady mzdy. 1.žalovaný uplatnil i ušlý příjem jako OSVČ. V plánované pracovní době by zaměstnance by jako OSVČ pracovat nemohl a v úvahu připadá až čas po jejím skončení. Jednání dne 12.11.2024 skončilo 10:35 hodin, tedy 1.žalovaný měl čas na vrácení se do Prahy i na výkon další výdělečné činnosti z titulu OSVČ.

Poučení