8 C 111/2022 - 190

Rubrum

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobců a žalovaného k pozemkům p. č. [číslo], jehož součástí je stavba č. p. [číslo], a p. č. [číslo] zapsaným Katastrálním úřadem pro [adresa], Katastrálním pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [číslo] pro katastrální území a obec [adresa], se zrušuje.

II. Pozemky p. č. [číslo], jehož součástí je stavba č.p. [číslo], a p. č. [číslo] zapsané Katastrálním úřadem pro [adresa],[Anonymizováno]Katastrálním pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [číslo] pro katastrální území a obec [adresa], se přikazují do společného jmění manželů žalobců.

III. Žalobcům se ukládá, aby žalovanému zaplatili společně a nerozdílně vypořádací podíl ve výši [částka], a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobci domáhali, aby bylo zrušeno a vypořádáno jejich spoluvlastnictví s žalovaným k nemovitostem, a to k pozemku p. č. [číslo], jehož součástí je stavba č. p. [číslo], a p. č. [číslo] zapsaným Katastrálním úřadem pro [adresa], Katastrálním pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [číslo] pro katastrální území a obec [adresa] (dále též jen „Nemovitosti“). Žalobci přitom vlastní ve společném jmění manželů podíl na Nemovitostech o velikosti id. 2/3 (kdy 1/3 nabyli od [jméno FO] za [částka]), žalovaný id. 1/3. Žalobci v odůvodnění žaloby uvedli, že se s žalovaným pokoušeli dohodnout na mimosoudním vypořádání spoluvlastnictví a žalovanému nabízeli odkoupení jeho podílu na Nemovitostech za částku [částka], na což však žalovaný nepřistoupil. Žalobcům nabídl faktické rozdělení domu tak, že by žalovaný užíval dva pokoje a kuchyň ve 2. nadzemním podlaží, žalovaní zbývající část domu a WC a koupelnu ve 2. NP by pak užívali společně; s ohledem na rodinu žalobců pro ně však tato varianta není realizovatelná. Žalobci mají tři nezletilé děti, žalobce a) se také jednou za 14 dní stýká s dcerou z předchozího vztahu, rodina s ohledem na neochotu žalovaného vypořádat vzájemné vztahy aktuálně žije ve dvou pokojích u rodičů žalobkyně b). Žalobci jsou s ohledem na stáří domu připraveni přistoupit k rekonstrukci a poté chtějí dům jako rodina užívat; o těchto skutečnost žalovaného informovali. Žalobkyně b) má k Nemovitostem také významný osobní vztah, když zde navštěvovala své prarodiče a trávila v nich pravidelně čas i v období prázdnin. S ohledem na uvedené žalobci navrhli přikázání Nemovitostí do jejich společného jmění manželů.

2. Žalovaný ve svém vyjádření potvrdil existenci podílového spoluvlastnictví a dále uvedl, že se s žalobci skutečně na vypořádání nedohodli, což však bylo způsobeno důvody na straně žalobců. Žalovaný měl zájem se s žalobci dohodnout na společném postupu, tito však bez součinnosti s ním zadali zpracování odhadu odhadci [tituly před jménem] [jméno FO], který Nemovitosti ocenil na částku [částka], kterou žalovaný považuje za neadekvátní. Dle názoru žalovaného se aktuální hodnota blíží [částka]. Žalovaný je připraven dle této hodnoty vyplatit žalobcům vypořádací podíl. Žalobci žalovanému nejprve nabídli za jeho podíl částku [částka], později pak [částka], na toto vypořádání však žalovaný nepřistoupil, neboť tato částka dle jeho názoru jednak neodpovídá hodnotě Nemovitostí, jednak má zájem nabýt Nemovitosti do svého výhradního vlastnictví. Žalovaný má k domu osobní vztah, neboť jej od roku [datum] pomáhal stavět a následně v něm [číslo] let žil. Po odstěhování se o dům i nadále staral, vykopal studnu, podílel se na opravách, péči o zahradu, v domě denně navštěvoval rodiče a společně s bratry také zajišťoval péči o matku při zhoršení jejího zdravotního stavu. Na poslední dva měsíce před jejím úmrtím se do domu také nastěhoval. Tvrzení žalobkyně b) o jejím osobním vztahu k domu označil žalovaný za účelové. Žalovaný se pokoušel již v roce 2021 odkoupit podíly od svých bratrů, tito mu však odkup nenabídli a bratr [jméno FO] nakonec svůj podíl za [částka] prodal žalobcům. Žalobci dům užívají od října [datum], již od počátku dům užívají bez dohody se žalovaným a zasahují tím do jeho práv; započali také s rekonstrukcí, s níž žalovaný nesouhlasí, což také žalobcům sdělil. Žalovaný tak navrhl, aby Nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví.

3. K otázce rekonstrukce prováděné žalobci se žalovaný dále vyjádřil v návrhu na vydání předběžného opatření ze dne [datum], dle nějž žalobci necitlivě, jednostranně a předčasně zasahují do nemovitosti změnami domu samého, když začali zcela měnit dispozice bouráním a přestavbou příček apod. Navrhl proto, aby žalobcům byla uložena povinnost zdržet se do doby rozhodnutí ve věci provádění stavebních úprav v domě. Návrhu bylo vyhověno usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], které bylo k odvolání žalobců potvrzeno usnesením Krajského soudu v [adresa] – pobočka v [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací].

4. Z výpisu z aplikace Nahlížení [název] bylo zjištěno, že žalovaný je zapsán jako vlastník podílu na Nemovitostech o velikosti 1/3 a žalobci jako vlastníci podílu o velikosti 2/3 (ve společném jmění manželů).

5. Z odborného vyjádření [právnická osoba], zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] soud zjistil, že tento za využití srovnávací metody určil obvyklou cenu Nemovitostí částkou [částka].

6. Výzvou ze dne [datum] byla žalovanému ze strany žalobců učiněna nabídka na odkup podílu žalovaného na Nemovitostech o velikosti id. 1/3 za částku [částka] s tím, že nabídka platila do [datum]. Na tuto výzvu bylo ze strany žalovaného dne [datum] reagováno tak, že i nadále usiluje (zejm. z důvodu hlubokého osobního vztahu) o získání Nemovitostí do svého vlastnictví a nabídku žalobců nepovažuje za adekvátní, hodnota věcí je dle jeho názoru nejméně o [částka] vyšší, než jak odhadl odhadce, a tuto vyšší cenu je sám ochoten žalobcům uhradit. Také při následující komunikaci v dubnu [datum] setrvaly strany na svých postojích; v e-mailu z [datum] pak zástupce žalovaného zástupci žalobců sdělil, že žalovaný si domu cení na částku [částka] Kč a odpovídající podíl je připraven uhradit i bez znaleckého posudku.

7. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně b) informovala žalovaného o podpisu smlouvy o převodu podílu [jméno FO] na žalobce a dále mu zaslala nákres stavebních úprav, k nimž chtějí v domě přistoupit. Plány rekonstrukce dále v e-mailu popsala, včetně výměny rozvodů vody, elektřiny aj., vyzvala jej k vyzvednutí věcí, které si chce ponechat, v dalším pak žalovanému oznámila úmysl začít s vyklízením domu a s rekonstrukcí v co nejkratší době. Též se žalovaného dotázala, zda má zájem jim svůj podíl prodat. E-mailem ze dne [datum] informovala žalobkyně b) žalovaného prostřednictvím jeho zástupce o tom, že bude z jejich strany zahájena rekonstrukce domu, a to zvětšením zádveří, postavením zdi u budoucí koupelny, provedou také nové rozvody vody, elektřiny a vymění kotel a topná tělesa. Žalovaného požádala o vyklizení horní části domu do [datum].

8. Z čestného prohlášení [jméno FO] soud zjistil, že tento se dne [datum] zúčastnil prohlídky Nemovitostí za účelem osvědčení provádění stavebních úprav v I. NP domu. Z přiložených fotografií pak vyplývá, že v domě byly vybourány zárubně, vyzděna nová příčka, došlo k poškození nášlapné vrstvy dřevěného schodiště aj. Z potvrzení [jméno FO] ze dne [datum] pak bylo zjištěno, že téhož dne nebylo možné vyměnit topná tělesa ve II. NP domu, neboť byly zarovnány věcmi. Z fotografií domu z téhož dne je patrné, že se na různých místech po bytě ve II. NP domu nacházely krabice s věcmi, další věci byly poházeny po zemi ve všech pokojích, v kuchyni bylo neuklizené nádobí apod.

9. Soud provedl dne [datum] místní šetření na adrese [adresa]. Při něm bylo zjištěno, že se v případě Nemovitostí jedná o pozemek, na němž stojí rodinný dům, a zahradu, která k němu přiléhá. Dům má dvě nadzemní podlaží, je podsklepený, součástí je také garáž; tyto prostory jsou využity ke skladování věcí. Okna a vnější dveře jsou novější, v I. NP byly započaty stavební úpravy (výstavba nových příček, vybourání zárubní apod.). II. NP domu je vybaveno starším nábytkem a část prostor je taktéž využita ke skladování věcí. V tomto podlaží není koupelna, ani toaleta.

10. Ze znaleckého posudku č. [číslo] zpracovaného [právnická osoba], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, ke dni [datum], bylo zjištěno, že obvyklá cena Nemovitostí byla znalcem stanovena ve výši celkem [částka]. Při určení ceny znalec využil porovnávací metodu, když ke srovnání využil obdobné nemovitosti realizované na lokálním realitním trhu v [adresa]. Znalec také zohlednil stav Nemovitostí a posoudil možnost reálného rozdělení, když došel k závěru, že reálné rozdělení není možné. Závěry učiněné ve znaleckém posudku znalec stvrdil také při výslechu dne [datum] s tím, že formální chyby, které posudek vykazoval, nemají na tyto závěry vliv.

11. Podle potvrzení o výši zůstatku na účtu vystavených [právnická osoba], ke dni [datum] byl na spořicím účtu žalobkyně b) č. [č. účtu] zůstatek ve výši [částka], na spořicím účtu žalobce a) č. [č. účtu] ve výši [částka] a na spořicím účtu žalobce a) č. [č. účtu] ve výši [částka].

12. Z potvrzení zůstatku na účtu vydaného [právnická osoba] byl na účtu [jméno FO] č. [č. účtu] ke dni [datum] zůstatek ve výši [částka]. Na spořicím účtu [jméno FO] vedeném u [právnická osoba], pod č. [č. účtu] byl k témuž dni zůstatek ve výši [částka] a běžném účtu vedeném u téže banky pod č. [č. účtu] Kč pak byl zůstatek ve výši [částka]. Dle výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba], ve prospěch žalovaného pod č. [č. účtu], činil zůstatek ke dni [datum] [částka] Kč. Ze sdělení [tituly před jménem] [jméno FO], regionálního ředitele [právnická osoba], vyplývá, že na základě posouzení finanční situace žalovaného a jeho manželky dospěl k závěru, že těmto je jednoznačně možno poskytnout úvěr ke koupi nemovitosti, který budou schopni splácet. Dle přiložené kalkulace bonity by žalovanému a jeho manželce bankovní instituce při jejich příjmech ze zaměstnání ve výši [částka] poskytly úvěr ve výši od [částka] do [částka] se splátkami od [částka] do [částka] měsíčně a dobou splácení [datum] let.

13. Z faktur od společností [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba], vystavených v období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalobci zakoupili materiál na úpravy v domě v celkové ceně zhruba [částka]. Ze zpráv o provedení čištění a kontroly spalinové cesty a protokolu o zjištění závady spotřebiče pak vyplývá, že žalobkyně b) zajistila v letech [datum]-[datum] příslušné kontroly a dne [datum] bylo vysloveno, že plynový kotel v domě již není schopen bezpečného a spolehlivého provozu.

14. Žalobkyně b) při výslechu uvedla, že k Nemovitostem má vztah skrze svou rodinu a dům chtějí využívat k bydlení. Aktuálně s žalobcem a) a třemi dětmi [resp. čtyřmi, pokud je přítomna i dcera žalobce a) z předchozího manželství] žijí ve dvou samostatných pokojích u rodičů žalobkyně, zbývající zařízení domu užívají společně, což je pro rodinu zcela nevyhovující. Žalobci první podíl o velikosti 1/3 nabyli od [tituly před jménem] [jméno FO] na konci října [datum] za [částka], druhý podíl o velikosti 1/3 pak odkoupili od otce žalobkyně b) za částku [částka]. O plánech na rekonstrukci domu žalobci žalovaného informovali, sešli se nejprve u žalobců a poté i přímo v domě. Žalobci od nabytí podílů dojížděli do domu topit, zajistili dřevo, sekali trávu a dům také začali vyklízet, aby mohli zahájit rekonstrukci. Zajistili výměnu kotle, neboť byl nevyhovující, a dále výměnu radiátorů v I. NP domu.

15. Žalobce a) vypověděl ohledně bytové situace rodiny shodně jako žalobkyně. K nabytí podílů dále uvedl, že odhad byl vypracován mimo jiné za účelem dohody se žalovaným, na čemž se spolu domluvili. Žalovaný však následně přestal komunikovat a neměl zájem na dohodě. Žalobci obstarávali běžnou péči o Nemovitosti, starali se o zahradu, topili aj., posléze zahájili rekonstrukci domu.

16. Žalovaný při výslechu uvedl, že se společně s bratry od počátku podílel na stavbě domu, stavba byla dokončena v roce [datum] a v roce [datum] se do něj rodina nastěhovala. I po nastěhování se žalovaný podílel na potřebných pracích, s otcem vyráběl nábytek, obkládal stropy, vykopal studnu, z níž je možné zásobovat dům. Žalovaný v domě bydlel [datum] let, v dospělosti obýval horní patro domu i se svou rodinou. Poté se kvůli svým psům odstěhoval do srubu na [adresa], který byl původně zamýšlen jako chata, následně jej však zrekolaudovali na dům. I po odstěhování žalovaný pravidelně dojížděl za rodiči, zajistil například vytápění, dodával rodičům dřevo. Když se zhoršil zdravotní stav rodičů, zajišťovali péči o ně žalovaný s bratry společně. Žalovaný v domě s rodiči také přespával, pokud bylo třeba něco obstarat, bratr [jméno FO] zajišťoval nákupy a bratr [jméno FO] lékaře. Podíly o velikosti 1/3 nabyl každý z bratrů po smrti otce, za doby tohoto spoluvlastnictví bylo provedeno zateplení a výměna oken, což financovali spoluvlastníci a matka. Při zhoršení stavu matky, která již v domě v té době bydlela sama, bylo nutné zajistit charitní služby, neboť žalovaný s bratry již nebyli zcela schopni péči zajistit sami. V období před smrtí matky pak o ni bratr [jméno FO] odmítl dále pečovat, [jméno FO] měl dlouhodobou neschopenku, proto se za matkou do domu nastěhoval žalovaný. Po smrti matky se bratři sešli za účelem dohody ohledně nakládání s Nemovitostmi, [jméno FO] je chtěl prodat, [jméno FO] nikoli a sám žalovaný také o prodej nestál, neboť má k domu blízký vztah, dlouho v něm žil a má tam nadále zařízený byt. K obnově diskuse došlo následně poté, co žalovaný navrhl, aby v domě po přechodnou dobu bydlel jeho syn a užíval jeho podíl; s tím nesouhlasil bratr [jméno FO] a následně se domáhal vyřešení spoluvlastnictví. Žalovaný i jeho syn se pokoušeli [jméno FO] přesvědčit, aby svůj podíl rozdělil na poloviny a polovinu poskytl žalovanému a druhou polovinu bratru [jméno FO], aby bylo možné dům komfortně užívat, což při podílech o velikosti 1/3 nelze. [jméno FO] dělení odmítl a svůj podíl nabídl žalobkyni b), která jej přijala; žalovanému svůj podíl nikdy nenabídl. Dle žalovaného žalobci začali dům vyklízet necitlivě, vyhazovali osobní věci po matce žalovaného, s čímž nesouhlasí, stejně jako nesouhlasí se zásahy do domu v podobě rekonstrukce. Žalobci neměli ani základní povědomí o tom, jak je v domě co zařízeno, žalovaný sám jim vše ukazoval. Když se žalobců ptal, jak hodlají vyřešit jeho účast na spoluvlastnictví, bylo mu řečeno, že jim podíl buď daruje nebo prodá; poté žalovaný k uklidnění situace přistoupil ke komunikaci prostřednictvím zástupce. Žalovaný opakovaně žádal, aby mu žalobci své podíly prodali a našli si jiný dům. Pokud by Nemovitosti nabyl do svého výlučného vlastnictví, žalovaný zvažuje, že se na stáří do domu nastěhuje a svůj dům přenechá dceři. Za dobu spoluvlastnictví s žalobci žalovaný prováděl pouze malé opravy a v domě větral, jezdí kontrolovat vodu atd. Sám se také pustil do vyklízení a přebírání věcí ve svém patře, proto se v něm nacházely poházené věci.

17. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO], bratr žalovaného a strýc žalobkyně b), vypověděl, že po smrti otce nabyli s bratry ([jméno FO] a žalovaným, pozn. soudu) každý třetinový podíl na Nemovitostech. Zhruba od roku 2018 se bratři v domě starali o matku, která byla nemocná a potřebovala denní péči. Péči zajišťovali dle rozvrhu tak, aby byla ze strany všech tří bratrů zhruba stejná, od roku [datum] se však žalovaný podílel méně, což musel svědek s bratrem [jméno FO] kompenzovat a nakonec většinu věcí zajišťoval svědek sám. Svědek tuto skutečnost hůře psychicky snášel, proto napsal oběma bratrům ke konci října [datum] dopis. Po smrti matky měl svědek zájem spoluvlastnictví vypořádat, o schůzku se pokoušel již v lednu [datum], žádného výsledku se však nedobrali. Při opakované schůzce v březnu [datum] svědek opět navrhl, že podíly od bratrů odkoupí nebo jim naopak svůj prodá, ve spoluvlastnictví setrvat nechtěl. Žalovaný na tuto nabídku nijak nereagoval, bratr [jméno FO] uvedl, že o podíl by mohla mít zájem jeho dcera, žalobkyně b). Protože žalovaný nereagoval ani na pozdější nabídky svědka k řešení situace, obrátil se tento na bratra [jméno FO], kterému svůj podíl nabídl za [částka]. O podíl za tuto cenu projevila zájem žalobkyně b), které svědek následně svůj podíl převedl. V mezidobí mezi jednáními o vypořádání žádal žalovaný o možnost ubytovat v domě svého syna [jméno FO] s rodinou, toto však svědek odmítl, neboť nechtěl, aby v domě někdo bydlel. [jméno FO] později také projevil zájem o odkoupení podílu, to však bylo již v době, kdy jej svědek nabídl žalobkyni b). Co se týče péče o Nemovitosti, svědek s bratry se na této podíleli společně, hradili platby spojené s užíváním a nutné rekonstrukce. Na běžné údržbě se podílel primárně svědek. Poté, co přestal být spoluvlastníkem, měl svědek informace o péči o dům pouze zprostředkované; věděl, že žalobci mají zájem dům zrekonstruovat, prováděli vyklízení domu apod.

18. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO], syn žalovaného, při výslechu uvedl, že do jeho plnoletosti žili s rodiči ve II. NP domu na adrese [adresa]. V průběhu života se při běžném provozu přirozeně podílel na drobných opravách. Po odstěhování za prarodiči jednou týdně jezdili na návštěvy, zajišťovali jim otop atd. Vzhledem ke svému vzdělání následně svědek vypomáhal se zateplením domu, navrhl vhodné úpravy a projektovou dokumentaci, kterou následně firma realizovala, část zateplení také museli zrealizovat samostatně, neboť jej firma provést odmítla. V době, kdy svědek bydlel v [adresa] a současně zahájil stavbu domu v [adresa], měl zájem s rodinou dům na adrese [adresa] po přechodnou dobu užívat, což jim nebylo ze strany bratrů žalovaného umožněno. Následně se svědek od [jméno FO] dozvěděl, že tento svůj podíl nabídl žalobkyni b); když sám svědek projevil o odkup podílu zájem, již možnost nedostal. S žalobkyní b) poté, co podíl nabyla, znovu konzultoval možnost případného bydlení v domě, ta mu však sdělila, že chtějí co nejdříve zahájit rekonstrukci. Svědek také s žalobci dům procházel, aby se seznámila se stavem a dispozicemi, neboť neměla ani povědomí o existenci dvou sklepů. Dále svědek uvedl, že jej otec informoval o tom, že žalobci zahájili rekonstrukci domu, se kterou nesouhlasí, sám však nic neviděl. Co se týče průběhu jednání o vypořádání mezi bratry [jméno FO] svědek neměl žádné informace o nabídkách, dům byl dlouhodobě nevyužívaný a vypořádání se začalo řešit až poté, co projevil zájem se do domu nastěhovat. Žalobkyni b) již byla možnost bydlení v domě nabízena po smrti dědečka v roce [datum], což však odmítla.

19. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že provedené listinné důkazy, výpovědi účastníků, svědků i znalecký posudek se navzájem doplňují a jsou dostatečným podkladem pro skutkový závěr sloužící k rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků. Pokud byly shledány rozpory ve výpovědích svědka [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaného, tyto se týkaly zejména jejich péče o nemocnou matku či následného (ne)nabídnutí podílu k odkupu, což nejsou skutečnosti rozhodné pro učinění závěru o věci. Chyby ve znaleckém posudku, přestože jich bylo větší množství, byly pouze formálního charakteru a jak znalec sám při výslechu uvedl, na závěr o ceně neměly vliv; znalcem využitou porovnávací metodu shledal soud vhodnou, neměl tak důvod o znalcem určené ceně pochybovat. Naopak soud nepovažoval za důvěryhodné sdělení a výpočet bonity [tituly před jménem] [jméno FO], regionálního ředitele [právnická osoba], ohledně možnosti získání hypotečního úvěru ze strany žalovaného a jeho manželky, neboť tento vycházel z jejich příjmů ze zaměstnání. S ohledem na věk žalovaného (potažmo jeho manželky) je však třeba zohlednit odchod do starobního důchodu a jeho vliv na následnou možnost splácet, což by jistě učinily i bankovní instituce.

20. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. Žalobci a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky Nemovitostí, přičemž žalobci mají ve společném jmění manželů podíl o velikosti 2/3 a žalovaný podíl o velikosti 1/3. Žalobci podíl o velikosti 1/3 nabyli převodem od [tituly před jménem] [jméno FO] za částku [částka] a druhý podíl o velikosti 1/3 nabyli převodem od otce žalobkyně b), [jméno FO], za částku [částka]. Žalovaný podíl nabyl po úmrtí otce, v domě dlouhodobě žil jak ve svém dětství, tak následně s vlastní rodinou, o Nemovitosti se staral. Se žalovaným se žalobci na převodu podílu nedohodli, žalovaný měl zájem odkoupit jejich podíly i za vyšší než odhadnutou cenu, žalobci naopak chtěli odkoupit podíl od žalovaného. Žalobci chtějí Nemovitosti využívat k bydlení s rodinou, žalovaný pak do budoucna uvažuje o bydlení v domě z důvodu jeho dostupnosti. Žalobci pak v roce [datum] zahájili rekonstrukci domu, s níž žalovaný nesouhlasí. Soudem ustanovený znalec stanovil obvyklou cenu Nemovitostí na částku [částka]. Žalobci pro případ nutnosti úhrady podílu disponují okamžitě dostupnými finančními prostředky ve výši [částka], žalovaný [částka]. Žalovaný je ochoten na vypořádací podíl žalobců vyplatit částku [částka].

21. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

22. Na základě zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím k citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že ani jedna ze stran již nemá zájem na setrvání ve spoluvlastnictví. Dlouhodobě mezi sebou mají spory ohledně nemovitosti, o čemž svědčí jejich komunikace či nesouhlas žalovaného s rekonstrukcí a úpravami domu. S ohledem na § 1140 odst. 1 o. z. tak soud výrokem I. rozhodl o zrušení spoluvlastnictví. V návaznosti na rozhodnutí o zrušení spoluvlastnictví pak soud přistoupil k rozhodnutí o způsobu vypořádání spoluvlastníků. V této fázi řízení byl soud vázán nejen možnými způsoby vypořádání, ale také zákonem stanoveným pořadím, v němž může soud tyto způsoby vypořádání použít (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1/2018, nebo ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2208/2015, dostupné na adrese www.nsoud.cz). Primárním způsobem vypořádání je rozdělení společné věci, není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům a nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě. V projednávané věci není dle názoru soudu i s přihlédnutím k vyjádření účastníků a znalce rozdělení věci dobře možné, neboť zejména v případě rodinného domu, který je součástí jednoho z pozemků, by s ohledem na jeho účel a dispozice nedošlo při rozdělení na podíly o velikostech 1/3 a 2/3 ke vzniku nadále vhodně funkčních celků a rozdělené nemovitosti by nebylo možno bez omezení užívat. Současně má soud za to, že náklady na případné rozdělení Nemovitostí by byly s přihlédnutím k hodnotě a stavu věcí nepřiměřeně vysoké. Proto se soud zabýval v pořadí druhým způsobem vypořádání spoluvlastnictví, tj. přikázáním Nemovitostí za náhradu do výlučného vlastnictví žalovaného nebo do společného jmění manželů žalobců.

23. Při rozhodování o tom, které ze stran budou Nemovitosti přikázány, vycházel soud z kritérií stanovených judikaturou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), kterými jsou zejména solventnost, velikost podílů, účelnost využití společné věci či osobní vztah k nemovitostem. V dané věci je třeba konstatovat, že kritérium velikosti podílů svědčí bezpochyby žalobcům, kteří vlastní podíl o velikosti 2/3, zatímco žalovaný vlastní podíl o velikosti 1/3. Co se týče kritéria solventnosti, z provedeného dokazování dále vyplynulo, že žalobci disponují dostatečnými finančními prostředky k vyplacení přiměřené náhrady za spoluvlastnický podíl žalovanému a tuto úhradu jsou pak žalobci schopni úhradu provést v zásadě obratem. Žalovaný sice prokázal, že též disponuje (příp. jeho manželka) vyšším objemem financí, tento však není dostatečný k úhradě ceny podílu žalobců a žalovaný by si ve zbývající části nejprve musel žádat o úvěr, když dle názoru soudu jeho poskytnutí nelze považovat za jisté, a to mimo jiné s ohledem na věk žalovaného, který banky při kalkulaci úvěrů též zohledňují. Žalobcům tedy svědčí také kritérium solventnosti, neboť jsou v zásadě bezprostředně připraveni vypořádací podíl žalovanému vyplatit, jsou tedy lépe solventní. Další kritérium, které dle názoru soudu svědčí žalobcům, je také kritérium účelnosti využití společné věci. Žalobci v rámci řízení prokázali, že jejich rodina má aktuálně velmi stísněné podmínky pro život. Dům, který je jednou z Nemovitostí, pak hodlají do budoucna využívat právě pro rodinný život a za tímto účelem jej také přebudovat. Žalovaný sice také naznačil svou představu o dalším využívání věcí, dle názoru soudu však nejde o záležitost nikterak akutní a i dle vyjádření žalovaného se jedná pouze o zvažovanou možnost. Posledním kritériem, které soud při rozhodování zvažoval, bylo kritérium osobního vztahu k Nemovitostem. V tomto bodě se soud přiklonil na stranu žalovaného, neboť se podílel na zbudování domu, dlouhou dobu v něm žil, mimo jiné také se svou rodinou, v domě vychovával své děti a později se zde také staral společně s bratry o rodiče. Nemovitosti v souvislosti s touto skutečností obhospodařovával, v době kdy byl jejich spoluvlastníkem do nich také provedl významnější investice. Osobní vztah na straně žalobců, resp. žalobkyně b), pak v porovnání s tím nemůže obstát, neboť tato Nemovitosti pouze příležitostně navštěvovala a její vztah k nim je spíše zprostředkován skrze jejího otce a rodinu. Soud při svých úvahách zohlednil také skutečnost, že žalovaný byl ochoten za spoluvlastnický podíl žalobců uhradit vyšší částku, než jaká by jim s ohledem na znalecký posudek náležela. Ani tato ochota žalovaného však nemohla zvrátit skutečnost, že ve prospěch žalobců svědčí většina posuzovaných kritérií. S ohledem na shora uvedené a s přihlédnutím k citované judikatuře Nejvyššího soudu soud výrokem II. rozsudku rozhodl, že se Nemovitosti přikazují do společného jmění manželů žalobců.

24. Pokud tedy soud rozhodl o přikázání Nemovitostí do společného jmění manželů žalobců, jak bylo uvedeno shora, jsou žalobci povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně přiměřenou náhradu odpovídající velikosti jeho spoluvlastnického podílu na Nemovitostech. Při určení výše této přiměřené náhrady vycházel soud ze zpracovaného znaleckého posudku, dle nějž činila obvyklá cena Nemovitostí [částka]. Tuto částku s ohledem na obsah posudku, kdy znalec dostatečně odůvodnil použité metody a závěry, k nimž dospěl, zohlednil také kladné a záporné parametry a posudek doplnil fotodokumentací, považoval za adekvátní. Proto soud z této ceny stanovil výši náhrady, kterou jsou žalobci coby budoucí vlastníci povinni zaplatit žalovanému za jeho spoluvlastnický podíl k Nemovitostem. Vzhledem k tomu, že velikost podílu žalovaného činí id. 1/3, jsou žalobci povinni zaplatit mu za jeho podíl náhradu ve výši [částka] ([částka] ÷ 3). Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalobcům uložil, aby uvedenou částku zaplatili žalovanému společně a nerozdílně do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobci navrhovanou lhůtu v délce šesti měsíců považoval soud za nepřiměřeně dlouhou s ohledem na skutečnost, že žalobci jsou tuto částku schopni uhradit v zásadě obratem a není tak třeba delšího vyčkávání.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a to s přihlédnutím k povaze sporu a související judikatuře. V dané věci se jedná o specifické řízení, tzv. řízení iudicium duplex, které může být zahájeno k návrhu kteréhokoli ze spoluvlastníků, který nemá zájem na setrvání ve spoluvlastnictví. Této specifické povaze také odpovídá rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Jak uvedl Ústavní soud ve svém stanovisku ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS – st. 59/23 (dostupné na nalus.usoud.cz), „v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.“ Současně je třeba konstatovat, že v řízení žádná ze stran po finanční (majetkové) stránce ničeho neztrácí, pouze změní forma majetku. S ohledem na uvedené, kdy na procesní úspěch jednotlivých účastníků je třeba pohlížet jako na stejný a zásadně nepřiznávat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř. (ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují jiný postup, přičemž takové okolnosti soud v řízení neshledal), soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

26. V průběhu řízení dále vznikly státu náklady v souvislosti s pořízením znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] v částce [částka]. Stát má podle § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu vynaložených nákladů, přičemž u žádného z účastníků řízení nebyly dány předpoklady pro osvobození od placení soudních poplatků. S ohledem na shora uvedenou specifickou povahu tohoto řízení a (shodný) procesní úspěch účastníků, je každá ze stran povinna nahradit státu polovinu nákladů států, tj. částku [částka]. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil účastníkům, aby svou část náhrady nákladů státu zaplatili do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.