8 C 120/2022 - 113

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jarolímkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované A]., IČO [IČO žalované A] sídlem [Adresa žalované A] za účasti vedlejší účastnice na straně žalované: [Jméno žalované B]., IČO [IČO žalované B] sídlem [Adresa žalované B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o náhradu škody 427 301,58 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 427 301, 58 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 2 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejší účastnici na straně žalované na náhradě nákladů řízení 79 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 18. 11. 2022 domáhá po žalované zaplacení částky 427 301,58 Kč coby náhrady škody, kterou mu měl v rámci řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 15 C 88/2015 (dále jen „předmětné řízení“) způsobit advokát Mgr. [jméno FO]. [jméno FO] – jenž vykonává advokacii jako společník žalované – tím, že jako jeho právní zástupce nepodal, ač to sám považoval za vhodné, odvolání proti rozsudku ze dne 16. 9. 2020 č. j. 15 C 88/2015-373 (dále jen „rozsudek“) a žalobce, který byl v předmětném řízení žalovanou stranou, tak musel na základě pravomocného rozsudku uhradit p. [jméno FO], který byl v předmětném řízení žalující stranou, shora uvedenou částku. Konkrétně se žalovaná částka skládá z žalobcem zaplacené jistiny ve výši 183 800 Kč představující obvyklou cenu díla, zaplaceného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od 12. 4. 2014 do 25. 11. 2020 ve výši 98 058,31 Kč a ze zaplacených nákladů řízení protistrany ve výši 145 439,40 Kč (pozn. soudu: součet uvedených částek činí toliko 427 297,71 Kč).

2. Žalobce je přesvědčen, že v případě včasně podaného odvolání proti rozsudku by byl v předmětném řízení úspěšný – rozsudek trpí takovými vadami, že by v odvolacím řízení nemohl obstát (viz níže) – přičemž žaloba p. [jméno FO] na zaplacení ceny díla (rekonstrukce bytu žalobce) by vůči němu byla nakonec zamítnuta jako nedůvodná – zejm. z důvodu, že dílo nebylo nikdy předáno/převzato, vykazovalo řadu vad, které žalobce zhotoviteli opakovaně vytkl a poskytl mu dodatečnou lhůtu k jejich odstranění a navíc se jednalo o fixní závazek, který uplynutím 28. 2. 2014 zanikl, a proto nemůže obstát závěr soudu, že p. [jméno FO] coby zhotovitel ztratil možnost dokončit dílo pro dodatečnou nemožnost plnění. Pokud jde o konkrétní namítané vady rozsudku, pak podle žalobce soud v předmětném řízení nesprávně zjistil skutkový stav, kdy navíc nepřihlédl k mnoha okolnostem svědčících v jeho prospěch a v souvislosti s tím věc také nesprávně právně posoudil. Zabýval se toliko tím, jaké práce měly být p. [jméno FO] pro žalobce provedeny a vůbec nezkoumal, jaké práce byly skutečně provedeny, jaká byla jejich kvalita, ani tím, zda žalobce dílo skutečně převzal. Dostatečně nezkoumal, zda bylo dílo prováděno řádně a včas. Nezabýval se ani tím, jaký materiál dodal p. [jméno FO] coby zhotovitel a jaký naopak žalobce coby objednatel, kdy v tomto směru zcela nekriticky převzal tvrzení p. [jméno FO], že veškerý materiál dodal on. Zcela pak ignoroval i skutečnost, že žalobce coby objednatel k 7. 3. 2014 od smlouvy o dílo odstoupil. Nesprávně soud přistoupil také ke kompenzační námitce vznesené v předmětném řízení žalobcem (žalobce započetl pohledávky na náhradu škody spočívající v nutnosti vynaložit dodatečné náklady na nájemné a náklady na opravu díla) s tím, že se jedná o pohledávky nejisté a neurčité, s čímž však žalobce nemůže souhlasit.

3. Za nejzásadnější vadu předmětného řízení a jednoznačný důvod pro změnu/zrušení rozsudku v odvolacím řízení žalobce považuje to, že soud svá skutková zjištění založil de facto výhradně na nezákonném a zcela nepoužitelném znaleckém posudku [jméno FO]. [jméno FO], jehož závěry převzal zcela nekriticky, aniž se vypořádal s řadou námitek žalobce, což mimo jiné činí rozsudek nepřezkoumatelným. Konkrétně žalobce znaleckému posudku vytýkal, že znalec pro určení obvyklé ceny díla použil nesprávnou metodu položkového rozpočtu namísto porovnávací metody, kterou jedinou zákon pro určení ceny obvyklé připouští. Dále znalec vycházel z nejasného zadání – soud znalecký posudek zadal zcela nedostatečně, když nespecifikoval provedení jakých konkrétních prací a v jakém rozsahu má znalec ocenit – kdy namísto žádosti o bližší specifikaci ze strany soudu si rozsah díla pro potřeby znaleckého posudku specifikoval sám, čímž zásadním způsobem překročil své pravomoci, neboť posuzoval otázku, která byla předmětem sporu mezi stranami (rozsah skutečně provedených prací ze strany zhotovitele p. [právnická osoba] kterou měl posoudit soud. Do ocenění znalec také nesprávně zahrnul i materiál, který na díle nebyl použit nebo jej pořídil přímo žalobce (např. sádrokartonové desky, materiál na rekonstrukci koupelny, elektromateriál) a také práce osob, které nebyly subdodavateli zhotovitele, ale přímo žalobce, který je i platil (např. p. [jméno FO], který prováděl podlahové práce). A naopak při ocenění znalec nezohlednil vady při provádění rekonstrukce (např. podlahy, koupelna, sádrokartony), kdy neodečetl náklady, které bylo nutné vynaložit na opravu vadně provedených prací. Znalecký posudek je s ohledem na uvedené vady dle žalobce jako důkaz zcela nepoužitelný a soud pochybil, když z něho vycházel.

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že nerozporuje to, že Mgr. [jméno FO]. [jméno FO] skutečně v předmětném řízení včas nepodal řádný opravný prostředek proti rozsudku, čímž tedy tento nabyl právní moci a žalobci tak vznikla povinnost uhradit částku v celkové výši 427 301,58 Kč. Nicméně je toho názoru, že rozsudek by byl i přes případně podané odvolání s velkou pravděpodobností odvolacím soudem jako věcně správný potvrzen, a to vzhledem k jeho přesvědčivému a průběhu dokazování odpovídajícímu odůvodnění. Žalobce pak podle žalované v nadepsaném řízení neprokázal, že i kdyby v předmětném řízení bylo odvolání podáno, že by nakonec byla žaloba p. [jméno FO] zamítnuta jako nedůvodná a žalobce by tak nebyl povinen hradit shora uvedené částky.

5. Vedlejší účastnice na straně žalované navrhla zamítnutí žaloby s tím, že i pokud by žalovaná advokátní kancelář podala žalobcem požadované odvolání proti rozsudku řádně a včas, nebyl by žalobce s obranou vůči uplatněnému nároku úspěšný a byl by povinen zaplatit v rozsudku uvedené částky, neboť nalézací soud v předmětném řízení rozhodl správně v souladu se znaleckým posudkem, vyčerpávajícím způsobem shrnul výsledky dokazování, logicky vyložil své právní závěry a přesvědčivě se vypořádal s námitkami žalobce. S ohledem na uvedené tak dle vedlejší účastnice nelze dovodit odpovědnost žalované za škodu vzniklou údajně na straně žalobce. Skutková zjištění:

6. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce byl v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10[Anonymizováno]pod sp. zn. 15 C 88/2015 žalován p. [jméno FO] o zaplacení částky 214 704 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené části ceny díla, přičemž jeho právním zástupcem v předmětném řízení byl Mgr. [jméno FO]. [jméno FO], který vykonává advokacii jako společník žalované (shodně také plná moc ze dne 5. 11. 2020 udělená žalobcem Mgr. [jméno FO]. [jméno FO], výpis z obchodního rejstříku žalované). Rozsudkem ze dne 16. 9. 2020 č. j. 15 C 88/2015-373 byla žalobci uložena povinnost zaplatit p. [jméno FO] částku 183 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 12. 4. 2014 do zaplacení (výrok I.), co do částky 30 904 Kč s příslušenstvím bylo řízení zastaveno (výrok II.) a dále byla žalobci uložena povinnost zaplatit p. [jméno FO] na nákladech řízení částku 145 439,40 Kč (výrok III.), České republice na nákladech státu částku 1 305 Kč (výrok IV.) a dále na doplatku soudního poplatku částku 8 733 Kč (výrok V.). V rozporu s pokynem žalobce Mgr. [jméno FO]. [jméno FO] nepodal proti uvedenému rozsudku odvolání a rozsudek tak dne 19. 11. 2020 nabyl právní moci (shodně také rozsudek ze dne 16. 9. 2020 č. j. 15 C 88/2015-373 vč. doručenky, záznam z portálu infosoud ke sp. zn. 15 C 88/2015).

7. Na základě předmětného rozsudku uhradil žalobce dne 25. 11. 2020 p. [jméno FO] částku v celkové výši 427 301,58 Kč (viz výpis z účtu žalobce ze dne 25. 11. 2020).

8. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 15 C 88/2015 soud zjistil ohledně předmětného řízení následující skutečnosti:

9. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 10 dne 11. 2. 2015 se p. [jméno FO] domáhal po žalobci coby žalovaném zaplacení částky 214 704 Kč s příslušenstvím, s tím, že se jedná o cenu díla, které pro žalobce na základě ústní smlouvy o dílo z ledna 2014 zhotovil. Dle odůvodnění žaloby byla předmětem díla rekonstrukce bytu žalobce dle jeho průběžných pokynů, kdy p. [jméno FO] v rámci díla prováděl bourací práce, odvoz suti, montáž sádrokartonů, opravu vodovodní instalace, celkovou opravu elektroinstalace, rekonstrukci podlah a další stavební práce. Žalobce se díla osobně účastnil a průběžně dával pokyny k jeho provedení; pokud nebyl přítomen, pak pokyny vydával a dílo řídil p. [jméno FO]. Žalobce si dílo po částech vždy přebíral. Jako nejpozdější termín předání díla si účastníci sjednali 30. 4. 2015. Často docházelo k tomu, že žalobce po zhotovení části díla změnil svůj názor a tuto hotovou část nechal zhotovit znovu dle svého přání – u díla tak docházelo ke zdržením. Na popud p. [jméno FO] následně žalobce rozhodl, že p. [jméno FO] nebude již práce na díle nadále vykonávat, ačkoli dílo bylo již téměř hotovo. Dne 13. 3. 2014 p. [jméno FO] žalobci dílo předal, nicméně žalobce bez uvedení jakéhokoli důvodu či uplatnění reklamace odmítl zaplatit zbytek ceny díla. Cena díla nebyla konkrétně určena, p. [jméno FO] coby zhotoviteli proto náleží obvyklá cena díla, kterou vyčíslil na 340 502 Kč, přičemž po zohlednění žalobcem již uhrazených plateb v celkové výši 125 798 Kč, zbývá žalobci na cenu díla doplatit částku 214 704 Kč. Stran žalobcem tvrzených vad díla p. [jméno FO] akcentoval, že žalobce dílo převzal bez výhrad, a proto k později uplatněným námitkám ohledně vad nelze přihlížet. Žalobce si navíc údajné vady nechal odstranit prostřednictvím třetí osoby, aniž by p. [jméno FO] umožnil tvrzené vady odstranit. I kdyby tedy dílo žalobci řádně předáno nebylo, měl by p. [jméno FO] nárok na zaplacení ceny díla, neboť žalobce mu znemožnil domnělé vady díla odstranit, čímž dokončení díla zmařil (viz žaloba ze dne 11. 2. 2015, doplnění žaloby ze dne 31. 3. 2015, ze dne 11. 5. 2015, ze dne 21. 6. 2016, vyjádření ze dne 31. 10. 2016, ze dne 9. 11. 2017 a ze dne 18. 8. 2020).

10. Žalobce s žalobou p. [jméno FO] nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. V rámci svých vyjádření k žalobě uvedl, že původně měl celou rekonstrukci bytu provést p. [jméno FO], ale z důvodu jeho zaneprázdněnosti byla první etapa rekonstrukce – bourací a přípravné práce – žalobcem zadána p. [jméno FO], přičemž p. [jméno FO] plnil de facto práci stavebního dozoru. Bourací a přípravné práce p. [jméno FO] provedl a žalobce mu za ně zaplatil. Jelikož byl žalobce s pracemi p. [jméno FO] spokojen, zadal mu provedení i druhé etapy rekonstrukce – zbudování příček a zbroušení podlahy – kdy současně p. [jméno FO] žalobci obstaral i materiál v podobě sádrokartonových desek, které měly být následně nasazeny na kovovou konstrukci na stěnách a stropech bytu. Přestože zbroušení podlah nebylo provedeno bez vad, zaplatil žalobce p. [jméno FO] na základě vyúčtování všechny práce provedené i v druhé etapě rekonstrukce, vč. materiálu v podobě sádrokartonových desek. Třetí etapa rekonstrukce již měla být provedena p. [jméno FO], ale z důvodu jeho hospitalizace žalobce opět oslovil p. [jméno FO], aby na základě dílčích zadání a úkolů prováděl práce na rekonstrukci bytu tak, aby rekonstrukce byla dokončena do konce února 2014. V rámci této etapy měl p. [jméno FO] provést práce spočívající ve zhotovení nové elektroinstalace, montáži sádrokartonových desek na stěny a stropy, rekonstrukci koupelny a montáži podlahy. Žádnou z těchto prací však p. [jméno FO] neprovedl řádně a včas, a proto s ním dne 7. 3. 2014 žalobce ukončil spolupráci. Dne 13. 3. 2014 zaslal p. [jméno FO] žalobci vyúčtování, přičemž k jeho žádosti nebyl schopen doložit, které konkrétní práce a v jakém rozsahu byly prováděny a jaký materiál je ve vyúčtování zahrnut. Dne 16. 3. 2014 převzal stavbu p. [jméno FO], který žalobci sdělil, že práce provedené ve třetí etapě jsou natolik nekvalitní, že bude nutné takřka vše předělat. Na základě tohoto sdělení žalobce odmítl p. [jméno FO] vyúčtování ze dne 13. 3. 2014 zaplatit. Pokud jde o elektroinstalaci, pak měl p. [jméno FO] provést rozvěšení nové elektroinstalace a montáž rozvaděče (jističe). Jistič nainstalovaný p. [jméno FO] však neumožňoval úspěšné zapojení zbytku elektroinstalace – po převzetí stavby p. [jméno FO] byl objednán pan [jméno FO], který musel provést výměnu rozvaděče a následně úspěšně zprovoznil elektroinstalaci; p. [jméno FO] navíc po žalobci požadoval zaplacení neúměrného množství materiálu (cca 1 km kabelů dle faktury č. DV1200045 ze dne 10. 3. 2014) i času. Pokud jde o montáž sádrokartonových desek, pak jejich instalace byla p. [jméno FO] provedena velmi nekvalitně – po převzetí stavby p. [jméno FO] bylo nutné v zásadě veškerý sádrokarton sundat a znovu ho namontovat, přičemž zhruba 20 % materiálu nebylo možno znovu použít a musel být nahrazen novým; materiál v podobě sádrokartonových desek byl p. [jméno FO] žalobcem plně uhrazen v rámci druhého vyúčtování. Pokud jde o rekonstrukci koupelny, pak se měl p. [jméno FO] podílet na instalaci vodovodních rozvodů a na dalších stavebních úpravách v koupelně, nicméně vodoinstalační práce byly provedeny tak nekvalitně, že musely být kompletně předělány a dokončení rekonstrukce koupelny bylo nakonec zajištěno až p. [jméno FO]. Pokud jde o podlahy, pak p. [jméno FO] pro žalobce provedl přípravu na rekonstrukci podlahy, tj. broušení betonového podkladu před položením plovoucí podlahy, které mu bylo i přes jeho nekvalitní provedení (na podlaze vznikly nerovnosti, které musely být vyrovnány nivelační stěrkou, která vyvýšila podlahu na úroveň spodní hranice dveří, které tak musely být zkráceny, aby bylo možné jejich otvírání) uhrazeno; bourací práce spočívající v odstranění původní podlahové krytiny mu byly uhrazeny již v předchozích etapách rekonstrukce. Podlahovou krytinu i práce spojené s její instalací žalobce uhradil přímo p. [jméno FO], coby subdodavateli p. [jméno FO]. Žalobce zároveň vůči p. [jméno FO] uplatnil kompenzační námitku a započetl svou pohledávku na náhradu škody spočívající ve vícepracích, které následně musel z důvodu vadnosti p. [jméno FO] předaného díla provést p. [jméno FO] a jeho subdodavatelé (140 000 Kč), nákladech na dodatečný materiál (30 000 Kč) a nájemném za náhradní ubytování, které žalobce musel platit po dobu než byla rekonstrukce bytu dokončena, tj. za březen a duben 2014 (43 000 Kč) (viz vyjádření žalobce ze dne 12. 1. 2016, ze dne 2. 11. 2016 a ze dne 3. 8. 2020).

11. Na jednání soudu dne 25. 5. 2016 účastníci učinili nesporným, že žalobce zaplatil p. [jméno FO] za práce na rekonstrukci bytu ve dvou platbách částku v celkové výši 126 000 Kč (viz protokol z jednání soudu ze dne 25. 5. 2016, shodně také e-mailové vyúčtování ze dne 29. 1. 2014 vč. potvrzení platby 43 000 Kč ze dne 31. 1. 2014 a e-mailové vyúčtování ze dne 10. 2. 2014 vč. potvrzení platby 83 000 Kč ze dne 11. 2. 2014).

12. Kompenzační námitku vznesenou žalobcem p. [jméno FO] označil za neoprávněnou, kdy žalobcem započítávané pohledávky zpochybnil co do důvodu i výše. Pokud jde o náklady na odstranění tvrzených vad p. [jméno FO], pak tyto označil za zcela nepřiměřené a neúčelné. Pokud jde o tvrzené nájemné, pak namítal, že zahrnuté poplatky spojené s nájemným by žalobce musel hradit i kdyby bydlel ve zrekonstruovaném bytě, takže minimálně v této části je jeho nárok zcela zjevně neoprávněný (viz vyjádření ze dne 9. 11. 2017, ze dne 21. 3. 2018 a ze dne 18. 8. 2020).

13. Na jednání konaném dne 4. 9. 2017 byli mimo jiné vyslechnuti svědci [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] a dále byly provedeny listinné důkazy, zejm. e-mailová komunikace účastníků, fotografie, daňové doklady (viz protokol z jednání soudu ze dne 4. 9. 2017).

14. E-mailem ze dne 13. 3. 2014 zaslal p. [jméno FO] žalobci vyčíslení na celkovou částku 220 825 Kč s rozdělením na položky: Standa 14 000 Kč, Kontejner 6 600 Kč (3 x 2 200 Kč), Stavební materiál 34 454 Kč, Elektro materiál 54 861 Kč, hodinové sazby pro práci 340,5 po 150 Kč (51 075 Kč), 137,5 po 200 Kč (27 500 Kč), 114 po 250 Kč (28 500 Kč), Bruska na podlahu 2 215 Kč a Doprava 1 620 Kč; současně žalobce informoval o tom, že byl objednán ještě další materiál, který ve vyúčtování není zahrnut. Na tento e-mail žalobce reagoval e-mailem ze dne 14. 3. 2014, kterým p. [jméno FO] požádal o detailnější rozpis hodinových sazeb. Na to p. [jméno FO] reagoval e-mailem ze dne 16. 3. 2014, kterým žalobce informoval, že sazba 250 Kč/hod je za práci na elektroinstalaci, sazba 200 Kč/hod je práce přímo p. [jméno FO] (tj. elektroinstalace a demontáž, zaslepení topení, broušení podlah, vzduchotechnika atd.) a sazba 150 Kč/hod je za odvoz sutě, sekání podlahy, bourání, zednické práce, sádrokartony, škrábání a impregnace zdi, betonáže a okno; konkrétní úkony vůči hodinám rozepsané nemá (viz e-mailová komunikace žalobce a p. [jméno FO] z 13. – 16. 3. 2014).

15. Na jednání konaném dne 22. 11. 2017 byl mimo jiné vyslechnut svědek [jméno FO]. [jméno FO], který vypověděl, že je kamarádem žalobce, který ho na začátku roku 2014 požádal o pomoc s rekonstrukcí bytu, kdy důvodem byla jednak časová prodleva, jednak kvalita prací; svědek žalobci poslal dva své pracovníky, kteří měli dělat obklady a stěny v koupelnách, ti to však odmítli, protože zdi byly příliš křivé; svědek v bytě během rekonstrukce nebyl, vyslaní zaměstnanci však stavbu procházeli a sdělili mu, že kvalita prací byla katastrofální, zejména v koupelně; při návštěvě po rekonstrukci si svědek všiml, že kvalita rekonstrukce je nepřiměřená – všiml si křivých stěn a stropů v obýváku a dále neodborně podřezaných dveří. Dále byl vyslechnut svědek [jméno FO], který vypověděl, že v bytě žalobce dodělával elektroinstalaci; pracoval na tom dva dny, přičemž elektroinstalace byla ve stádiu rozpracovanosti – dělal kompletaci, osazoval přístroje, zásuvky, vypínače; materiál tam byl, žádný nedokupoval; na celkové elektroinstalaci se podílel zhruba 15-20 %; vady na elektroinstalaci neshledal; většina věcí byla pod sádrokartonem. Dále byla vyslechnuta svědkyně [jméno FO], která v rámci své výpovědi uvedla, že je družkou žalobce a p. [jméno FO] zná od roku 2013; všech jednání žalobce a p. [jméno FO] se účastnila, kdy tyto vždy probíhaly v přátelském duchu, rovněž forma rozloučení byla v normálním tónu; prvá jednání byla před Vánoci 2013, měli se stěhovat z podnájmu, kdy jim výpovědní doba měla skončit v únoru 2014; původně měli rekonstrukci domluvenou s p. [jméno FO], který byl ale zaneprázdněn, a proto se obrátili na p. [jméno FO], se kterým byla nejprve dohodnuta první fáze – vyklizení a bourání příček, demontáž staré kuchyně, odsunutí odpadu do kontejnerů – což proběhlo v pořádku; následně měl práce převzít p. [jméno FO], ale onemocněl, a proto nechali i další fáze – příčky, sádrokartony, strop, zbroušení podlahy, elektroinstalace, obklady v koupelnách – udělat p. [jméno FO]; při jednání s p. [jméno FO] přímo neřekli v jakém termínu mají být práce provedeny, ale bylo zřejmé, že to má být v co nejrychlejším termínu, neboť podnájem měli do konce února 2014; p. [jméno FO] průběžně na základě jeho e-mailových žádostí propláceli materiál; v rámci další fáze již na stavbě nastaly problémy, kritické období trvalo celý únor 2014 – podlahy byly špatně zbroušeny, nenavazovaly stropy, nefungoval jistič, byla špatně provedena vodoinstalace, nebylo možné obložit stěny v koupelně; na stavbě bylo několik výtek, kdy nad některými mávli rukou, protože chtěli bydlet; p. [jméno FO] ústně vytýkali vadu stropu, který nenavazoval a také vodu; p. [jméno FO] přebíral stavbu v březnu/dubnu 2014, přičemž si již nepřál, aby do díla zasahovali další lidé, chtěl mít za svoji práci zodpovědnost – po převzetí stavby musel předělat celou vodoinstalaci, dodělat koupelny, baterie, předělával stropy, dodělával malby celého bytu, osazení elektřiny a montáže; do bytu se stěhovali na konci dubna/začátkem května 2014 (viz protokol z jednání soudu ze dne 22. 11. 2017).

16. Na jednání konaném dne 31. 1. 2018 byl mimo jiné vyslechnut svědek [jméno FO], který vypověděl, že původně měl rekonstrukci bytu žalobce provádět on, ale z důvodu své hospitalizace navrhl žalobci, aby práce provedl p. [jméno FO], který uvedl, že je schopen provést celou rekonstrukci bytu; svědek na stavbě od ledna do března 2014 vykonával stavební dohled a po konzultaci s [jméno FO] radil p. [jméno FO], jak se má byt předělat – určovali směr, tj. jaké práce budou prováděny, ale práci p. [jméno FO] neorganizovali; p. [jméno FO] si s žalobcem a jeho družkou za přítomnosti svědka dohodli termín do konce února 2014, kdy budou práce ukončeny; bourací práce, které představovaly 30-40 % veškerých prací, byli p. [jméno FO] provedeny dle plánu ke konci ledna; následně bylo třeba udělat sádrokartonářské práce (stropy, příčky, nové stěny) – zde se na začátku února 2014 objevily první nedostatky, kdy na sebe nenavazovaly stropy, svědek to s p. [jméno FO] řešil a ten se to snažil předělat, přesto dílo v této části nebylo hotovo; dále měl p. [jméno FO] provést elektroinstalaci, vodoinstalaci, srovnání podlah, vyrovnání stěn, vybudování kanceláře, usazení skla, vytvoření dvou průlezů v dětském pokoji, posunutí stěn v šatně, vybudování koupelen a WC a srovnání špalet u oken; svědek se na stavbě stavoval obden a s p. [jméno FO] probíral jednotlivé věci, radil mu postupy a kdykoliv byl problém, tak se dostavil, řešili spolu co je potřeba opravit a dokdy; p. [jméno FO] svědka a [jméno FO] ujišťoval, že vše stihne do konce února 2014, ale svědek již v polovině února dospěl k závěru, že práce včas hotovy nebudou – nenavazovaly stropy, stěny nebyly vyhlazené do hladka, podlahy byly nerovné, průlezy křivé, koupelny v počáteční fázi, elektrické rozvody byly provedeny jen nahrubo, na stěnách byly praskliny; následně p. [jméno FO] doporučil p. [jméno FO], který dodělával koupelny, ale ani ten práci na koupelnách nestíhal, a proto svědek poslal na stavbu dva své zaměstnance, kteří dostavili a vyhladili stěny, dokončili instalaci vody a práce na koupelnách, vymalovali a vyhladili špalety kolem oken; ze strany p. [jméno FO] bylo hotovo 30-50 % sjednaných prací, přičemž mimo podlahy bylo započato vše, ale nic dotaženo; svědek převzal rekonstrukci v druhém týdnu v březnu 2014 a skončil ji v polovině dubna 2014; svědek byl přítomen tomu, když [jméno FO] vytýkali p. [jméno FO] během stavby některé z vad – strop, stěny, nedodělané koupelny, hrubé rozvody elektřiny, špalety – nicméně zda byla p. [jméno FO] z jejich strany poskytnuta přiměřená lhůta k odstranění vad, tak o tom mu není nic známo, protože v této závěrečné fázi přítomen nebyl; vady na stavbě po p. [jméno FO] opravoval svědek, přičemž mu to zabralo přibližně 1-2 týdny; pokud jde o materiál, pak svědek uvedl, že nějaký materiál byl na stavbě, dokoupit musel asi 20 %. Dále byl vyslechnut svědek [jméno FO], který uvedl, že je synem p. [jméno FO], přičemž v rámci rekonstrukce bytu žalobce se podílel na demolicích, odklízení suti, stěhování sádrokartonu; dále byl přítomen při předání díla na jaře 2014 za účasti žalobce a p. [jméno FO] – byt si neprohlížel, díval se do mobilu, ví, že tam byly sádrokartony, předání proběhlo v klidné atmosféře, byly předány klíče, vzali si nářadí, žalobce neměl žádné námitky týkající se nedodělků (viz protokol z jednání soudu ze dne 31. 1. 2018).

17. Usnesením ze dne 27. 11. 2018 č. j. 15 C 88/2015-218 byl soudem ustanoven [jméno FO]. [právnická osoba] znalcem z oboru stavebnictví, stavby obytné s tím, že jeho úkolem je stanovit obvyklou cenu díla (stavebních prací – bourací práce, zhotovení sádrokartonů, oprava vodoinstalace, oprava elektroinstalace) provedených p. [jméno FO] v bytě žalobce v období prosinec 2013 až březen 2014 (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27. 11. 2018 č. j. 15 C 88/2015-218).

18. Dopisem ze dne 18. 4. 2019 znalec [jméno FO]. [jméno FO] informoval soud o přípravě a zpracování znaleckého posudku. Konstatoval, že rozsáhlá část informací týkající se skladby provedených prací, použitých materiálů a rozsahu těchto prací je problematická s ohledem jednak na časový odstup od provádění díla, jednak s ohledem na rozdílné názory obou stran. Zvažoval proto, zda soud nepožádá o upřesnění skladby a výměr provedených prací tak, aby mohl jednoznačně zpracovat položkový rozpočet v příslušné cenové úrovni. Nakonec se ale rozhodl, že se pokusí rekonstruovat práce jak na základě spisového materiálu, tak na základě místního šetření. Místní šetření proběhlo za aktivní účasti obou stran dne 9. 4. 2019, kdy ale nebylo možné ani jednou ze stran nesporně konstatovat, jaká byla skladba provedených prací (při provádění prací chyběla nejen smlouva o dílo, ale především projektová dokumentace, zápisy ze stavebních deníků, kontrolních dnů, resp. stanoviska stavebního dozoru investora, chybí také revizní zpráva elektroinstalace). Závěrem znalec uvedl, že 100% rekonstrukce provedených prací není možná a že i když se pokusil o co největší přesnost při stanovení skladby prací, dojde při jeho výslechu k řadě sporných názorů. Dále soud požádal o prodloužení lhůty k vyhotovení znaleckého posudku (viz dopis ze dne 18. 4. 2019).

19. Znalec [jméno FO]. [jméno FO] ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] stanovil obvyklou cenu stavebních prací provedených p. [jméno FO] v bytě žalobce v období 1. čtvrtletí roku 2014, konkrétně v době od 16. 1. 2014 do 7. 3. 2014, na částku 309 800 Kč vč. DPH. Při zpracování posudku znalec vycházel z podkladů ze spisového materiálu, včetně přílohových obálek s fotografickou dokumentací, e-mailovou komunikací účastníků, paragonů a faktur, dále z výkresu půdorysu příslušného podlaží bytového domu, kupní smlouvy mezi [jméno FO] a žalobcem jako kupujícím ze dne 3. 12. 2013, z fotografické dokumentace pořízení při místním šetření, z informací a údajů sdělených znalci při místním šetření a dále ze skutečností a výměr zjištěných na místě (měření laserovým dálkoměrem STABILA). Znalec zopakoval, že zvažoval, zda soud nepožádá o upřesnění skladby a výměr provedených prací, nicméně s ohledem na místní šetření, spisový materiál a s ohledem na identifikaci řady stavebních prací z 54 snímků spisového materiálu, který předložil p. [právnická osoba] ze 4 snímků, které předložil p. [jméno FO], se pro potřeby znaleckého posudku nakonec rozhodl rekonstruovat základní rozsah stavebních prací jak na základě rozboru spisového materiálu, tak na základě zjištění a měření z místního šetření, a to s co nejvíce možnou objektivitou. Nicméně konstatoval, že s odstupem času a s ohledem na všechny chybějící stavebně-právní podklady (chybějící projektová dokumentace, ucelené písemné pokyny objednatele stavebních prací, stavební deník, výstupy stavebního dozoru, faktury za provedené práce vč. soupisu provedených prací, pravidelná fotodokumentace, protokol o předání a převzetí díla, revizní zprávy) 100% rekonstrukce provedených prací není prakticky možná. Pokud jde o tvrzené vady díla, pak tyto znalec v rámci posudku nezohlednil s výjimkou stanovení ceny sádrokartonových konstrukcí, kdy zohlednil pravděpodobné vady snížením jednotkové ceny provedení sádrokartonových příček a podhledů o 20 % z obvyklé ceny. Pro výpočet ceny stavebních prací zvolil znalec s ohledem na specifičnost daného případu metodiku, která vyjadřuje přímé a konkrétní stanovení ceny stavebních prací na základě položkového rozpočtu – metoda položkového rozpočtu stanovení výše ceny stavebních prací v cenové úrovni 2014 dle ceníků a katalogů [právnická osoba], a.s. (dále jen “[Anonymizováno] [adresa], a.s.”) a metoda stanovení nákladové ceny elektroinstalačních prací dle ukazatelů [Anonymizováno] [adresa], a.s. – přičemž skladba prací a výkaz výměr vycházejí ze všech uváděných listinných podkladů, z ústních informací z místního šetření a z měření na místě laserovým dálkoměrem STABILA. Konkrétně byly znalcem oceněny tyto položky: 1. bourání a demontáže, 2. přesun sutě, 3. sádrokartonové konstrukce – do výpočtu není zahrnuta část vnitřní dělící příčky v rámci dětského pokoje, která byla dle informace žalobce provedena později, současně při ocenění sádrokartonových konstrukcí znalec zohlednil pravděpodobné vady snížením jednotkové ceny provedení sádrokartonových příček a podhledů o 20 % z obvyklé ceny, 4. elektroinstalační práce – zde nebylo možné provést nesporné ocenění formou položkového rozpočtu, a proto znalec stanovil cenu těchto prací dle Ukazatele průměrné rozpočtové ceny na měrovou a účelovou jednotku pro rok 2014, jejž vydal [Anonymizováno] [adresa], a.s., přičemž vyházel ze sdělení p. [jméno FO], který elektroinstalační práce dokončoval a uvedl, že se na nich podílel toliko v rozsahu 15-20 %, tj. p. [jméno FO] provedl cca 82,5 %, 5. další stavební práce v podobě broušení nerovností betonových podlah – výkaz výměr byl převzat z nabídky p. Vrtani, plentování drážek elektroinstalačních rozvodů a začištění omítky po vybourání původních příček, 6. přesun hmot. Pokud jde o faktury a paragony založené ve spisovém materiálu, pak znalec konstatoval, že část materiálů je obsažená v jednotlivých položkách rozpočtu, nicméně paragony vystavené po 7. 3. 2014, kdy již byly práce ukončeny, do výpočtu nezahrnoval. Dále do položkového rozpočtu nezahrnoval práce na rozvodech vody v koupelnách a vyzdění předstěny, a to z důvodu naprosté absence jakéhokoli podkladového materiálu. Součástí znaleckého posudku je krycí list rozpočtu a rozpočet s výkazem výměr, přílohu pak tvoří fotodokumentace (viz znalecký posudek č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 27. 4. 2019).

20. Na jednání konaném dne 1. 6. 2020 byla k důkazu provedena fotodokumentace na CD a dále byl slyšen znalec [jméno FO], který odkázal na znalecký posudek a zdůraznil, že zpětné posouzení je velmi složité s ohledem na omezené podklady, které měl k dispozici, přičemž nelze stoprocentně nesporně a jednoznačně identifikovat celou skladbu prací a především jejich výměry; posuzoval nesporné a jednoznačné práce, které mohl zjistit na místě a tam, kde byl mezi stranami spor o rozsah prací nebo jejich skladbu, tam se rozhodoval na základě relevantních podkladů, které měl k dispozici – rekonstruoval skladbu prací a její výměry tak, aby výstup byl co nejvíce objektivní, a proto např. neoceňoval vodoinstalaci, neboť ohledně této absentovaly jakékoli podklady, ze kterých by mohl vycházet; v rámci rozpočtu jsou zahrnuty jak práce, tak materiál; každá z položek v rozpočtu z výkazu výměr je dána odborovým kalkulačním vzorcem, který zahrnuje přímé mzdy, přímý materiál, přímé zpracovací náklady, stavební stroje, sociální a zdravotní odvody (50-60 % připadá na materiál, 40 % na práci, tzn. montáž, mzdy atd.); v případě elektroinstalace se jedná o zprůměrovanou cenu, která zahrnuje jak práci, tak materiál; práce znalec oceňoval jako bezvadné a způsobilé k předání, jedinou výjimku udělal u sádrokartonů, kdy cenu snížil o 20 %; pokud jde o zvolenou metodologii, pak znalce akcentoval, že v daném případě nebylo možné porovnávat obdobné práce přímým porovnáním, neboť se nejednalo o celou rekonstrukci bytu a nebyl by schopen nalézt stejně vedené práce, ve stejném rozsahu, ve stejném období, které by mohl porovnávat – zvolil proto metodu cenotvorby používanou na trhu se stavebními pracemi, tj. položkovou metodu, která vychází z porovnávání konkrétních realizovaných stavebních prací v daném období, které navíc koriguje dle předem daných kritérií, kdy se jedná o metodu nejpodrobnější (viz protokol z jednání soudu ze dne 1. 6. 2020).

21. K podanému znaleckému posudku se p. [jméno FO] vyjádřil tak, že představuje objektivní posouzení obvyklé ceny prací a materiálu vynaloženého při provádění rekonstrukce bytu žalobce a měl by být použit pro vyčíslení spravedlivého vypořádání mezi účastníky (viz vyjádření ze dne 13. 7. 2020).

22. Žalobce se ke znaleckému posudku [jméno FO]. [jméno FO] vyjádřil tak, že jej považuje za nezákonný, nepravdivý a pro předmětné řízení zcela nepoužitelný. Jako zcela zásadní pochybení žalobce shledává znalcem zvolenou metodu určení ceny obvyklé (metoda položkového rozpočtu v cenové úrovni 2014 dle ceníků [Anonymizováno] [adresa], a.s.), kdy v tomto směru akcentoval, že obvyklou cenu díla spočívajícího v rekonstrukci bytu žalobce bylo možno určit pouze jedinou zákonnou metodou – porovnáním dostatečného počtu cen skutečně realizovaných a ve znaleckém posudku identifikovaných a popsaných obdobných rekonstrukcí obdobných nemovitostí, tj. obdobných jak svým rozsahem, tak způsobem realizace a funkčním určením rekonstruované nemovitosti (byt), které by pak byly statisticky vyhodnoceny za pomoci Gaussovy křivky. Jako další nedostatek žalobce shledává to, že znalec částečně nahrazoval činnost soudu, když si „dotvořil“ předmět ocenění znaleckého posudku, neboť soud v tomto směru znalecký posudek zadal zcela nedostatečně, kdy znalec objektivně nemohl rozsah oceňovaného díla určit, přičemž navíc znalec při svých „skutkových závěrech“ vycházel toliko z tvrzení některé ze stran sporu, která však nejsou podepřena řádnými důkazy. Navíc některé části díla neměly být vůbec předmětem ocenění, neboť byly p. [jméno FO] žalobcem uhrazeny (bourací práce, materiál v podobě sádrokartonových desek, broušení podlah, které navíc prováděl p. [jméno FO]), resp. pro žalobce neměly jakýkoli význam, když p. [jméno FO] nebyly řádně dokončeny a žalobci předány (zhotovení sádrokartonových příček a podhledů) (viz protokol z jednání soudu ze dne 3. 8. 2020 a vyjádření ze dne 3. 8. 2020).

23. Žalobce dále dne 3. 8. 2020 doplnil svou argumentaci o tvrzení, resp. právní hodnocení, že od smlouvy o dílo k 7. 3. 2014 fakticky odstoupil, neboť p. [jméno FO] neprovedl dílo řádně a včas, přičemž vady díla, na které v předmětném řízení poukazuje, při zhotovování díla řádně uplatnil – jak jinak interpretovat situaci, kdy s p. [jméno FO] byla dne 7. 3. 2014 ukončena spolupráce, ačkoli dílo v podobě kompletní rekonstrukce bytu bylo zjevně ve značné míře nedokončené. K vytýkaní vad docházelo již na začátku února 2014 a k odstoupení došlo k 7. 3. 2014 – z toho je dle žalobce zřejmé, že p. [jméno FO] měl více než přiměřenou dobu na to, aby zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Pokud jde o část díla, která byla p. [jméno FO] provedena, pak k tomu žalobce uvedl, že tato byla provedena tak nekvalitně, že pro něho neměla žádný užitek, a naopak vyvolala další dodatečné náklady – odstoupení se tedy týkalo celého plnění a nelze zde hovořit o jakémkoli bezdůvodném obohacení na straně žalobce (viz protokol z jednání soudu ze dne 3. 8. 2020 a vyjádření ze dne 3. 8. 2020).

24. Na jednání konaném dne 16. 9. 2020 vzal p. [jméno FO] žalobu zpět co do částky 30 904 Kč s příslušenstvím, představující cenu prací souvisejících s vodoinstalací (viz protokol z jednání soudu ze dne 16. 9. 2020).

25. Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 16. 9. 2020 č. j. 15 C 88/2015-373 žalobě p. [jméno FO] co do částky 183 800 Kč s příslušenstvím vyhověl, co do částky 30 904 Kč s příslušenstvím řízení z důvodu zpětvzetí zastavil. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce a p. [jméno FO] uzavřeli ústní smlouvu o dílo, jejímž předmětem byly práce na rekonstrukci bytu žalobce. Tyto práce zahrnovaly bourací a přípravné práce, zbudování příček, zbroušení a přípravu podlahy, zajištění a montáž sádrokartonových desek, zhotovení elektroinstalace a rekonstrukce koupelny. P. [jméno FO] zajišťoval materiál i samotné provedení prací. Jednotlivé pokyny zadával p. [jméno FO] žalobce či p. [jméno FO], který na stavbu pravidelně docházel, průběh prací kontroloval a zadával p. [jméno FO] pokyny k dalšímu postupu a rovněž s ním konzultoval případné změny či nutné úpravy na díle. Přesné datum dokončení prací nebylo sjednáno. Cena díla nebyla mezi účastníky sjednána. Provedené práce vyúčtovával p. [jméno FO] žalobci postupně prostřednictvím e-mailové komunikace. Na poslední souhrnné vyúčtování žalobce reagoval pouze dotazem na rozpis jednotlivých hodin, v e-mailové komunikaci žádné vady p. [jméno FO] nevytkl a vyúčtování nezaplatil. Během prací se na díle objevily vady spočívající v nerovnosti na podhledu a dále několik zásadních vad na rekonstrukci koupelny. Tyto nedostatky byly s p. [jméno FO] řešeny v průběhu díla. Žalobce ukončil s p. [jméno FO] v první polovině března 2014 spolupráci a rekonstrukční práce předal p. [jméno FO], který mu sdělil, že nějaké věci bude třeba opravit, přičemž tyto věci opravil sám přímo p. [jméno FO] se svými pracovníky; P. [jméno FO] nebylo umožněno případné nedostatky a vady opravit. Pokud jde o obvyklou cenu díla (práce + materiál), které p. [jméno FO] v rámci rekonstrukce provedl, pak soud vyšel ze znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO], který ji vyčíslil na částku 309 800 Kč (bez zohlednění prací v koupelně). Ohledně znaleckého posudku soud konstatoval, že znalec zvolenou metodu položkového rozpočtu v cenové úrovni 2014 dle ceníků [Anonymizováno] [adresa], a.s řádně, logicky a srozumitelně vysvětlil a na ústním jednání její použití obhájil, přičemž souhlasí s tím, že při rekonstrukčních prací v bytě si nelze ani dobře představit ohodnocení prací srovnáním se stejnou (obdobnou) rekonstrukcí; ocenění dle agregovaných průměrovaných dat je dle soudu schopné cenu díla srovnatelnou s cenou díla provedeného p. [jméno FO] spolehlivě určit (viz body 26.-28 rozsudku ze dne 16. 9. 2020 č. j. 15 C 88/2015-373).

26. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce tak, že účastníci uzavřeli ústní smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. o. z. Cena nebyla stanovena a nebyl určen ani způsob jejího určení, a proto za dílo náleží cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek (§ 2586 odst. 2 věta druhá o. z.), kdy touto cenou je 309 800 Kč, jak ji určil znalec. Dílo bylo předáno v první polovině března a žalobce jej bez výhrad převzal (§ 2618 o. z.), pokud tedy nyní namítá zjevné vady díla, nelze mu práva z vadného plnění přiznat, neboť tak neučinil při převzetí a p. [jméno FO] tuto námitku v řízení vznesl (§ 2605 odst. 2 o. z.). Navíc i kdyby žalobce dílo převzal s výhradami, případně včas uplatnil práva z vadného plnění, nemohla by mu dle soudu být tato práva přiznána, když si vady nechal odstranit p. [jméno FO], aniž by to před tím umožnil p. [jméno FO], k čemuž odkázal na závěry rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 2.2000 sp. zn. 2 Cmo 242/99. Ohledně námitek žalobce, že dílo nebylo převzato pak soud odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2009 sp. zn. 23 Cdo 4092/2007 a konstatoval, že i v případě nepředání díla by p. [jméno FO] měl právo na zaplacení ceny díla, neboť následné předání opět zmařil žalobce tím, že nechal v díle pokračovat p. [jméno FO]. S ohledem na uvedené shledal soud žalobní nárok důvodným – obvyklá cena díla činí 309 800 Kč, žalobce již uhradil 126 000 Kč, a proto má p. [jméno FO] nárok na doplatek ceny díla ve výši 183 800 Kč. Jde-li o kompenzační námitku žalobce, pak tuto soud neshledal důvodnou s tím, že započítávané pohledávky nejsou dosud splatné, a navíc se s ohledem na relevantní námitky p. [jméno FO] jedná o pohledávky nelikvidní (viz body 32.-38 rozsudku ze dne 16. 9. 2020 č. j. 15 C 88/2015-373). Právní posouzení:

27. Podle § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“) je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny (odst. 1). Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné (odst. 2).

28. Podle § 24 zákona o advokacii odpovídá advokát klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena (odst. 1). Vykonává-li advokát advokacii ve společnosti nebo v zahraniční společnosti, odpovídá klientovi za újmu podle odstavce 1 tato společnost nebo zahraniční společnost (odst. 3). Advokát nebo společnost anebo zahraniční společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat (odst. 4).

29. Podle § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (odst. 1). Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek (odst. 2).

30. Podle § 2593 o. z. objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.

31. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

32. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

33. Podle § 2605 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad (odst. 1). Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas (odst. 2).

34. Podle § 2613 o. z. zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.

35. Podle § 2615 odst. 2 věty první o. z. o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

36. Podle § 2106 odst. 1 písm. d) o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo odstoupit od smlouvy. Podle odst. 2 věty první tohoto ustanovení kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Podle odst. 3 tohoto ustanovení nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

37. Podle § 2107 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny (odst. 1). Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady (odst. 2).

38. Odpovědnost advokáta za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie je tzv. objektivní odpovědností a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou 1) výkon advokacie, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Existenci uvedených předpokladů je povinen tvrdit a prokázat žalobce (poškozený klient). Advokát se může odpovědnosti zprostit, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani vynaložením veškerého úsilí, které na něm lze požadovat. Nicméně prokazování liberačních (zprošťujících) důvodů advokátem přichází v úvahu, teprve prokázal-li žalobce předpoklady odpovědnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2003 sp. zn. 25 Cdo 1862/2001 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010 sp. zn. 25 Cdo 2007/2009).

39. V řízení nebylo mezi účastníky sporu o tom, že společník žalované, advokát Mgr. [jméno FO]. [jméno FO], který v předmětném řízení zastupoval žalobce coby stranu žalovanou, nepodal v rozporu s jeho pokynem odvolání proti rozsudku, jenž žalobci ukládal povinnost k plnění, a tento tak nabyl dne 19. 11. 2020 právní moci. Tím, že společník žalované nepodal z pokynu svého klienta (žalobce) odvolání do rozsudku, porušil své povinnosti coby advokáta při chránění oprávněných zájmů klienta, čímž došlo k naplnění první podmínky vzniku odpovědnosti žalované za škodu způsobenou žalobci podle § 24 odst. 1, 3 zákona o advokacii.

40. Škodou je míněna majetková újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného. Žalobci zaplacením částky 427 301,58 Kč p. [jméno FO] (na základě pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 16. 9. 2020 č. j. 15 C 88/2015-373) vznikla majetková újma ve výši žalované částky vč. nákladů řízení, čímž je tedy naplněna i druhá z uvedených podmínek vzniku odpovědnosti žalované za škodu způsobenou žalobci podle § 24 odst. 1, 3 zákona o advokacii.

41. Další a poslední nezbytnou podmínkou odpovědnosti za škodu je příčinná souvislost mezi pochybením žalované – tedy mezi tím, že její společník v rozporu s pokynem žalobce nepodal odvolání proti rozsudku – a vznikem škody – tedy tím, že žalobci vznikla povinnost zaplatit p. [jméno FO] finanční obnos ve výši žalované částky.

42. Závěr o příčinné souvislosti mezi výkonem advokacie a vznikem škody lze učinit jen tehdy, pokud nebýt pochybení advokáta, mohl klient právo úspěšně uplatnit, tedy jen v případě, že toto právo skutečně existovalo. Proto soud při posuzování odpovědnosti advokáta za škodu způsobenou při výkonu advokacie jako předběžnou otázku zkoumá, zda by při řádném postupu advokáta (žalovaného) klient (žalobce) se svým nárokem u soudu uspěl – např. zda by po řádném a včasném podání, resp. doplnění, odvolání mohl být nárok žalobce v původním řízení shledán opodstatněným (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2007 sp. zn. 25 Cdo 1515/2007 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2009 sp. zn. 25 Cdo 72/2009 a ze dne 27. 6. 2006 sp. zn. 25 Cdo 644/2005).

43. V daném případě by bylo lze učinit závěr o příčinné souvislosti ve shora uvedeném smyslu tehdy, jestliže nebýt protiprávního opomenutí žalované, resp. jejího společníka, spočívajícího v nepodání odvolání, došlo by k zamítnutí žaloby p. [jméno FO] proti žalobci. Soud tedy pro posouzení poslední podmínky odpovědnosti za škodu musel částečně ingerovat do pravomoci odvolacího soudu a v rámci řešení předběžné otázky – zda by rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 po řádně a včas podaném odvolání obstálo v rámci odvolacího řízení – posuzoval výsledek odvolacího řízení, načež dospěl k závěru, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 je věcně správný a nejsou zde důvody, pro které by jej odvolací soud rušil či měnil ve prospěch žalobce (viz níže).

44. Pokud jde o námitku nepřezkoumatelnosti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, pak tuto soud neshledal důvodnou. Z hlediska přezkoumatelnosti rozhodnutí je klíčové, aby soud v jeho odůvodnění vyložil, jaké úvahy ho vedly k jeho rozhodnutí, a tedy, proč rozhodl tak, jak rozhodl (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2018 sp. zn. I. ÚS 4093/17). Těmto nárokům na odůvodnění rozsudku Obvodní soud pro Prahu 10 v předmětném řízení plně dostál.

45. Namítá-li žalobce, že skutková zjištění Obvodní soud pro Prahu 10 neodpovídají provedeným důkazům, pak soud k tomuto předně uvádí, že hodnocení důkazů je vnitřní myšlenkovou činností soudce a nemusí se pochopitelně shodovat se stejnou činností odvolacího soudu rozhodujícího o odvolání. Odvolací soud může zasáhnout do výsledku činnosti soudu prvního stupně při hodnocení důkazů pouze tehdy, jestliže způsob, jak k němu soud prvního stupně dospěl, neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení § 132 o. s. ř. Za chybu při vytváření skutkových závěrů soudem prvního stupně může být proto považováno, pokud soud vezme v úvahu skutečnosti, které z dokazování ani z přednesů účastníků nevyplývají ani nevyšly při řízení jinak najevo. Dále pokud opomene hodnotit skutečnosti, které vyplynuly z dokazování nebo které vyšly za řízení najevo jinak, a pokud neprovede navrhované důkazy, přestože byly navrženy důvodně. Chybou rovněž je, jestliže v hodnocení důkazů, popř. poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, eventuálně věrohodnosti, je logický rozpor, nebo jestliže hodnocení důkazů odporuje ustanovením § 133 až § 135 o. s. ř. Nelze-li soudu prvního stupně v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry. Znamená to, že hodnocení důkazů, a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, z jiných než výše uvedených důvodů nesmí odvolací soud v rámci své přezkumné činnosti napravovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2017 sp. zn. 21 Cdo 1472/2017). Touto optikou soud neshledal důvod, pro který by mělo být ze strany odvolacího soudu do skutkových zjištění Obvodního soudu pro Prahu 10 zasaženo (pokud jde tedy o závěr o skutkovém stavu v předmětném řízení, pak v tomto směru lze pro stručnost odkázat na závěr o skutkovém stavu uvedený v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10), kdy navíc i kdyby byl skutkový závěr soudu změněn tak, jak argumentuje žalobce, tj. že byl sjednán termín dokončení prací do konce února 2014, že p. [jméno FO] byly vady v průběhu zhotovování díla vytknuty a že k předání/převzetí díla nedošlo, na právním posouzení věci v předmětném řízení by se nic nezměnilo, což je pro dané řízení o odpovědnosti za škodu podstatné – navíc je třeba akcentovat, že i s těmito eventualitami Obvodní soud pro Prahu 10 v rozsudku pracoval (srov. body 34. a 35. rozsudku).

46. V předmětné věci je dle soudu zásadní to, že žalobce – bez ohledu na předání/nepředání a vadnost/bezvadnost díla provedeného p. [jméno FO] coby zhotovitelem – tím, že rekonstrukční práce bez dalšího dne 16. 3. 2014 předal p. [jméno FO], který vady po p. [jméno FO] odstranil (což bylo v řízení jednoznačně prokázáno, právě výpovědí p. [jméno FO] a [jméno FO] a vyplývá to i ze samotných tvrzení žalobce), tak fakticky p. [jméno FO] znemožnil, aby dílo řádně dokončil, tj. odstranil vady, resp. dílo řádně předal (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2009 sp. zn. 23 Cdo 4092/2007), a z tohoto důvodu nemůže žalobce důvodně odmítat zaplacení ceny díla (práce vč. materiálu, které p. [jméno FO] vykonal).

47. Pokud bychom vycházeli z předpokladu, že k předání díla p. [jméno FO] žalobci nedošlo, jak žalobce tvrdí, pak v takovém případě nelze hovořit o právech z vadného plnění, neboť podmínkou vzniku odpovědnosti za vady díla je předání zhotoveného díla objednateli (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2004 sp. zn. 29 Odo 1067/2003 či FALTA, David. Kapitola 13. [Předpoklady vzniku odpovědnosti zhotovitele za vady díla]. In: FALTA, David. Odpovědnost za vady díla ve stavebnictví. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 41.). Postup objednatele ve fázi realizace díla (tj. před převzetím díla) upravuje § 2593 o. z., který stanoví, že objednatel má právo kontrolovat provádění díla, přičemž zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem, a pokud tak neučiní, tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy. V daném případě však i kdyby žalobci coby objednateli takové právo na odstoupení od smlouvy ve smyslu § 2596 o. z. vzniklo, jak tvrdí, pak v řízení z ničeho nevyplynulo, že by žalobce odstoupení od smlouvy o dílo vůči p. [jméno FO] skutečně realizoval, kdy navíc tento právní konstrukt o odstoupení od smlouvy žalobce do předmětného řízení vznesl až v jeho závěru, konkrétně dne 3. 8. 2020.

48. Podle komentářové literatury odstoupení od smlouvy, které je adresovaným jednostranným právním jednáním, musí být učiněno dostatečně zřetelně a v zásadě explicitně. Jednání oprávněné strany musí obsahovat takový projev vůle, na jehož základě je možné dospět k závěru, že tato strana hodlá odstoupit od smlouvy, a to ev. i s použitím výkladu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Odon 102/97). Odstoupení od smlouvy musí být ve sporu zjištěno, proto jen sama skutečnost, že druhý účastník smlouvy mohl z okolností dovodit, že byla projevena vůle od smlouvy odstoupit, nemá účinky dojití projevu vůle (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1374/98). Jak upozorňuje judikatura, „shoda účastníků o splnění podmínek pro odstoupení ještě nemusí znamenat, že odstoupení bylo skutečně platné či účinné a že smlouva je tak zrušena.“ (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2794/2000). Musí tak být učiněno jednostranné jednání, z něhož může jeho adresát (druhá smluvní strana) bez pochybností vyvodit, že je vykonáváno právo odstoupit od smlouvy. Zpravidla půjde o výslovné užití formulace „odstoupení od smlouvy“, případně „storno“, „zrušení smlouvy“ či „závazku“ s odkazem na zákonné ustanovení či smluvní ujednání (viz ŠILHÁN, Josef. § 2001 [Podmínky odstoupení]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1193). V předmětné věci z ničeho nevyplývá, že by žalobce od smlouvy o dílo platně a účinně odstoupil. Poté, co p. [jméno FO] po ukončení spolupráce zaslal žalobci dne 13. 3. 2014 závěrečné souhrnné vyúčtování, žalobce na toto reagoval dne 14. 3. 2014 pouze tím, že požádal o podrobnější rozpis hodinových sazeb, na což p. [jméno FO] dne 16. 3. 2014 odpověděl a podrobnější rozpis hodinových sazeb žalobci zaslal, na což však již žalobce nijak nereagoval. Z tohoto dle soudu rozhodně nelze usuzovat na to, že by žalobce vůči p. [jméno FO] účinně projevil vůli od smlouvy odstoupit, kdy navíc ze samotných tvrzení žalobce vyplývá, že nezaplatit p. [jméno FO] zaslané vyúčtování se rozhodl až poté, co stavbu převzal dne 16. 3. 2014 p. [jméno FO], který mu sdělil, že práce provedené ve třetí etapě jsou natolik nekvalitní, že bude nutné takřka vše předělat, což však již p. [jméno FO] žádným způsobem nesdělil a pouze vyúčtování – bez jakéhokoli sdělení, že vyúčtování nezaplatí, bez jakéhokoli vytknutí vad, požadavku na opravu díla, slevu z ceny díla či explicitního sdělení, že od smlouvy odstupuje – nezaplatil. Smlouva o dílo tedy nezanikla odstoupením od smlouvy, ale tím, že žalobce p. [jméno FO] znemožnil, aby dílo řádně dokončil, resp. dílo řádně předal, když rekonstrukční práce bez dalšího předal dne 16. 3. 2014 p. [jméno FO], který v díle po p. [jméno FO] pokračoval (viz výše).

49. Ke stejnému závěru by soud dospěl i v případě, že by dílo p. [jméno FO] žalobci předáno bylo a žalobce by vady díla řádně vytkl. Uplatňování práv z vad je dvojsložkové – první složku tvoří vytknutí vady a druhou složkou je samotné uplatnění práv, tedy volba z práv k odstranění vady (srov. KASÍK, Petr, BEDNÁŘ, Václav. § 2106 [Podstatné porušení smlouvy]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 73-75). V projednávaném případě, však žalobce práva z vadného plnění řádně neuplatnil – i kdyby vady vytkl a jednalo se o vady způsobující podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2106 o. z., pak žalobce p. [jméno FO] prokazatelně nesdělil, jakým způsobem chce vadu odstranit (pokud jde o tvrzené odstoupení od smlouvy, které právní úprava v případě podstatného porušení smlouvy v ustanovení § 2106 odst. 1 písm. d) o. z. připouští, pak toto nebylo žalobce realizováno – viz výše). Volba práva v případě podstatného porušení smlouvy musí být navíc učiněna bez zbytečného odkladu, jinak oprávněnému náleží toliko práva z vadného plnění nepodstatným způsobem (§ 2106 odst. 3 o. z.), mezi která patří právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z ceny, přičemž dokud není uplatněno právo na slevu z ceny nebo neodstoupí od smlouvy (k tvrzenému odstoupení od smlouvy viz výš), může, ten kdo vadně plnil vady odstranit podle své volby (§ 2107 odst. 2 o. z.) – tuto možnost však žalobce p. [jméno FO] coby zhotoviteli znemožnil, když rekonstrukční práce bez dalšího dne 16. 3. 2014 předal p. [jméno FO], který vady po p. [jméno FO] odstranil. Takový postup, jak správně konstatoval i Obvodní soud pro Prahu 10 v předmětném řízení, není řádným uplatněním práv z vadného plnění a p. [jméno FO] má tedy právo na zaplacení ceny díla (srov. rozsudek Vrchního soudu ze dne 11. 2. 2000 sp. zn. 2 Cmo 242/99).

50. Pokud jde o tvrzení žalobce (se kterým nově přichází až v tomto řízení), že smlouva o dílo měla povahu fixního závazku ve smyslu § 1980 o. z., který uplynutím 28. 2. 2014 zanikl, a proto nemůže obstát závěr soudu, že p. [jméno FO] coby zhotovitel ztratil možnost dokončit dílo pro dodatečnou nemožnost plnění, pak ani s tímto právním hodnocením soud nemůže souhlasit. V případě fixních závazků (resp. fixních smluv) jde o závazky se zjevnou vazbou účelu plnění na konkrétní přesně sjednaný termín, po jehož uplynutí již plnění evidentně ztrácí pro věřitele jakýkoliv smysl. Sjednaná doba zde představuje rozhodující neopominutelný účelový atribut samotného plnění. Rozhodně platí, že pouhé přesné stanovení doby plnění fixní povahu závazku nezakládá. To, že je ve smlouvě přesně uvedeno datum splatnosti, resp. datum plnění, ještě neznamená, že na případném opožděném plnění nebude mít věřitel zájem. Obě kategorie je třeba důsledně odlišovat: smlouvy s konkrétně sjednanou dobou plnění na straně jedné, fixní závazky na straně druhé. Fixní závazky jsou pouze podmnožinou závazků s přesně určenou dobou plnění. Je-li např. uvedena přesná doba splatnosti kupní ceny, a jsou-li na ni případně dokonce navázány i výrazné sankce a na termín je dlužník navíc věřitelem opakovaně upozorňován a upomínán, nevyplývá z toho ještě samo o sobě, že by eventuální opožděná úhrada ceny neměla již pro věřitele hospodářský význam. I peníze přijaté až mnoho dní po termínu splatnosti budou zpravidla pro věřitele velmi vítaným příjmem, na kterém zájem má (viz ŠILHÁN, Josef. § 1980 [Fixní závazek]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1109). V projednávaném případě s ohledem na povahu závazku spočívajícího ve zhotovení díla v podobě rekonstrukce bytu dle soudu v žádném případě nelze uvažovat o jeho fixní povaze. Žalobce měl evidentně zájem na dokončení rekonstrukce bytu i po datu 28. 2. 2014. Sjednaná doba v projednávaném případě zcela jistě nepředstavovala rozhodující neopominutelný účelový atribut samotného plnění – smyslem závazku zde bylo, aby došlo k rekonstrukci bytu, do kterého se následně žalobce se svou rodinou nastěhuje. Rozhodně nelze uvažovat o tom, že pokud by rekonstrukce byla dokončena až po uvedeném datu, že by již žalobce na této neměl jakýkoli zájem (jak vyplývá z tvrzení žalobce, do zrekonstruovaného bytu se nastěhovali na přelomu dubna/května 2014).

51. K námitce, že se Obvodní soud pro Prahu 10 v předmětném řízení nezabýval tím, jaké práce byly p. [jméno FO] skutečně provedeny a v jaké kvalitě, soud uvádí, že žalobce zřejmě záměrně nerozlišuje mezi provedením prací a bezvadným provedením prací. Jak již bylo shora uvedeno, žalobce v předmětném řízení práva z vad řádně neuplatnil, a proto je třeba na dílo provedené p. [jméno FO] pro žalobce na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo pohlížet jako na dílo provedené bez vad. To, že zhotovitel pro žalobce provedl (bez ohledu na vady) v rámci rekonstrukce bytu bourací a přípravné práce, zbudování příček, zbroušení a přípravu podlahy, zajištění a montáž sádrokartonových desek, zhotovení elektroinstalace, jednoznačně vyplývá z provedeného dokazování, ale i ze samotných tvrzení žalobce, z nichž se podává, že tyto práce p. [jméno FO] provedl, avšak vadně – z tohoto rozsahu pak zcela správně vycházel i znalec při vypracování znaleckého posudku. Pokud jde o rekonstrukci koupelny, kterou měl původně p. [jméno FO] provést, pak v tomto rozsahu byla žaloba vzata zpět a ani znalec tyto práce a materiál do ocenění nezahrnul.

52. Stran znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO], ze kterého Obvodní soud pro [adresa] v předmětném řízení vycházel, soud uvádí, že tento neshledává ani nezákonným, ani pro posouzení předmětné věci nepoužitelným, naopak.

53. Pokud jde o znalcem zvolenou metodu určení obvyklé ceny prostřednictvím položkového rozpočtu v cenové úrovni 2014 dle ceníků a katalogů [Anonymizováno] [adresa], a.s., pak na tomto postupu soud neshledává nic nezákonného. Podle § 2586 odst. 2 věty druhé o. z. mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Posouzení ceny placené za totéž nebo srovnatelné dílo je typickou otázkou odbornou, která může být v případě soudního sporu, jakož i v praktickém životě zpravidla určena osobou, která disponuje příslušnými odbornými znalostmi, typicky znalcem. Primární určení ceny tímto postupem odpovídá použití porovnávacího způsobu, při kterém se porovná předmět ocenění s totožným nebo srovnatelným předmětem, u něhož je zjištěna jeho cena. Pokud však např. předmět, který má sloužit k porovnání, nebude v potřebném rozsahu zjistitelný, připadá v úvahu i použití jiných oceňovacích způsobů. Je totiž na znalci, aby v souladu s poznatky z oboru, v němž působí, zvolil metodu, kterou pro ocenění použije, neboť otázka správnosti stanovení ceny věci k tomu povolaným znalcem není otázkou právní, ale skutkovou (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2011 sp. zn. 22 Cdo 2045/2009 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014 sp. zn. 22 Cdo 4409/2014). V rozsudku ze dne 31. 10. 2018 sp. zn. 32 Cdo 5698/2016 Nejvyšší soud konstatoval, že pokud nelze pro absenci relevantního trhu zjistit cenu obvyklou, odpovídá zadání znaleckého posudku volba takové metody ocenění, která pokud možno co nejvíce zohlední tržní vlivy. V předmětném řízení si znalec [jméno FO]. [jméno FO] použití jiné než „porovnávací“ metody náležitě odůvodnil, kdy akcentoval, že v předmětné věci nebylo možné porovnávat obdobné práce přímým porovnáním, neboť se nejednalo o celou rekonstrukci bytu a nebyl by schopen nalézt stejně vedené práce, ve stejném rozsahu, ve stejném období, které by mohl porovnávat, a proto zvolil metodu cenotvorby používanou na trhu se stavebními pracemi, tj. položkovou metodu, která vychází z porovnávání konkrétních realizovaných stavebních prací v daném období, přičemž tuto metodu považuje za nejpodrobnější. Soud má za to, že znalcem zvolená metoda položkového rozpočtu – jenž byl kalkulován cenami z cenové soustavy [Anonymizováno] [adresa], a.s., která je uceleným a běžně používaným systémem pro oceňování stavební produkce v České republice, a je bez výhrad dlouhodobě akceptována i v praxi soudů – je způsobilá k určení ceny placené za totéž nebo srovnatelné dílo ve smyslu § 2586 odst. 2 věty druhé o. z. a v tomto ohledu považuje soud závěry znalce za přesvědčivé a správné.

54. Dále je dle soudu třeba odmítnout námitky žalobce, dle kterých si znalec pro účely znaleckého posudku nepřípustně domýšlel rozsah prací provedených p. [jméno FO] v bytě žalobce v rámci rekonstrukce, když tyto Obvodní soud pro Prahu 10 v zadání znaleckého posudku náležitě nespecifikoval. Pokud jde o zadání znaleckého posudku s tím, aby znalec stanovil obvyklou cenu díla v podobě stavebních prací – bourací práce, zhotovení sádrokartonů, oprava vodoinstalace, oprava elektroinstalace – provedených p. [jméno FO] v bytě žalobce v období prosinec 2013 až březen 2014, pak toto soud s ohledem na skutečnost, že měl znalec k dispozici veškerý spisový materiál a dále poznatky z místního šetření, považuje za dostatečně určité. To, že p. [jméno FO] pro žalobce provedl (bez ohledu na vady, k tomu viz výše) v rámci rekonstrukce bytu bourací a přípravné práce, zbudování příček, zbroušení a přípravu podlahy, zajištění a montáž sádrokartonových desek, zhotovení elektroinstalace, bez dalšího vyplývá z provedeného dokazování i ze samotných tvrzení žalobce, přičemž s tímto rozsahem také znalec pracoval. Nic nad rámec uvedených prací znalec neoceňoval a stejně tak neoceňoval práce, ke kterým neměl dostatek podkladů (např. práce na koupelnách), jinými slovy tedy oceňoval spíše méně než více. Žalobce v rámci uvedené námitky opět směšuje rozsah provedených prací, kdy v tomto směru byl jejich rozsah dostatečně prokázán a rozsah bezvadně provedených prací, který však v předmětném řízení není relevantní – znalec postupoval zcela správně, když v rámci posudku vady díla nezohlednil, neboť by tím docházelo k obcházení institutu práv z vadného plnění.

55. Není pravdou, že by znalec do ocenění zahrnul i materiál, který na díle nebyl použit, nebo jej zakoupil přímo žalobce. Pokud jde o sádrokartonové desky, pak ze samotného tvrzení žalobce vyplývá, že tyto obstaral p. [jméno FO] v rámci smlouvy o dílo a žalobce mu za ně v rámci druhého průběžného vyúčtování zaplatil – jedná se tedy o materiál použitý v rámci zhotovování díla a znalec postupoval správně, když tento v rámci ocenění zohlednil. Skutečnost, že žalobce na cenu díla p. [jméno FO] již částečně hradil soud zohlednil v konečném výpočtu, když od ceny díla stanovené znalcem částky již zaplacené žalobcem odečetl. Pokud jde o tvrzený elektromateriál vč. cca 1 km kabelů, pak jde o položky, které byly uvedeny v daňovém dokladu č. DV1200045 ze dne 10. 3. 2014, přičemž znalec uvedl, že paragony vystavené po 7. 3. 2014, kdy již byly práce ukončeny, do výpočtu nezahrnoval.

56. Stejně tak není pravda, že by znalec do ocenění zahrnul práce osob, které nebyly subdodavateli p. [jméno FO], ale přímo žalobce. Konkrétně se mělo dle žalobce jednat o p. [jméno FO], který prováděl práce na podlahách. Z provedených důkazů, ale i ze samotných tvrzení žalobce vyplývá, že zbroušení a přípravu podlah, které znalec do ocenění zahrnul, provedl přímo p. [jméno FO] (žalobce namítal, že zbroušení bylo provedeno vadně). P. [jméno FO] prováděl až samotné nášlapné konstrukce, které však znalec již neoceňoval.

57. Obvodní soud pro Prahu 10 v předmětném řízení nepochybil ani tehdy, když odmítl kompenzační námitku žalobce (započtení nákladů nájmu za březen a duben 2014 ve výši 43 000 Kč a nákladů na opravu vad díla ve výši 170 000 Kč) s tím, že se jedná o pohledávky nejisté a neurčité, tedy nezpůsobilé k započtení. Dle judikatury Nejvyššího soudu je nejistou nebo neurčitou pohledávkou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. zpravidla ta pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá) a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení (srov. rozsudek ze dne 1. 10. 2018 sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 či ze dne 9. 9. 2020 sp. zn. 31 Cdo 684/2020). V projednávané věci by oprávněnost tvrzených pohledávek žalobce s ohledem na řadu relevantních námitek p. [jméno FO] (prodlení s dílem z důvodu na straně žalobce, skutečnost, že i v bytě by žalobce musel hradit náklady spojené s užíváním bytu, nepřiměřeně vysoké náklady na odstranění vad p. [jméno FO], neúčelnost provedení opravných prací) musela být složitě prokazována, což by řízení podstatně prodloužilo a bylo by to nehospodárné – v takovém případě je nutno na pohledávky žalobce hledět jako na nezpůsobilé k započtení.

58. Ze všech shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 16. 9. 2020 č. j. 15 C 88/2015-373 je věcně správný – žalobce byl povinen p. [jméno FO] zaplatit doplatek obvyklé ceny díla, která byla řádně stanovena znaleckým posudkem [jméno FO]. [jméno FO]. S ohledem na tento závěr musí soud konstatovat, že neexistuje příčinná souvislost mezi porušením povinnosti žalované, resp. jejího společníka, spočívající v nepodání odvolání a majetkovou újmou žalobce spočívající v tom, že žalobci vznikla povinnost zaplatit p. [jméno FO] finanční obnos ve výši žalované částky vč. nákladů řízení. Ani při odůvodnění odvolání způsobem popsaným žalobcem v daném řízení by totiž podle názoru soudu rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 nedoznal změny. Z důvodu nesplnění poslední ze tří nutných podmínek pro vznik odpovědnosti žalované za škodu způsobenou žalobci podle § 24 odst. 1, 3 zákona o advokacii soud žalobu coby nedůvodnou v celém jejím rozsahu zamítl.

59. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalované a vedlejší účastníci na straně žalované, neboť byly v řízení plně úspěšné. U žalované je náhrada nákladů řízení tvořena náhradou hotových výdajů ve výši 2 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 písm. a), b), c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu – 7 úkonů po 300 Kč (vyjádření ze dne 9. 2. 2023, příprava k jednání a účast na jednání soudu dne 21. 11. 2023, příprava k jednání a účast na jednání soudu dne 28. 5. 2024, závěrečný návrh, účast na jednání soudu dne 8. 8. 2024, kde byl toliko vyhlášen rozsudek). U vedlejší účastníce je náhrada nákladů řízení tvořena odměnou za její zastupování advokátem podle § 7, § 8 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) – 5,5 úkonů po 10 020 Kč (převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření ze dne 8. 3. 2023, účast na jednání dne 21. 11. 2023 a dne 28. 5. 2024, závěrečný návrh, účast na jednání dne 8. 8. 2024, kde byl toliko vyhlášen rozsudek), paušální náhradou hotových výdajů ve výši 1 800 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu – 6 úkonů po 300 Kč, cestovným ve výši 5 979 Kč podle § 13 odst. 1 a odst. 5 advokátního tarifu ve spojení s § 156 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, za cestu na jednání soudu ve dnech 21. 11. 2023, 28. 5. 2024 a 8. 8. 2024 na trase [adresa] a zpět, na trase o délce vždy 2 x 140 km, vozidlem Citroën Berlingo, náhradou za promeškaný čas ve výši 2 400 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu v souvislosti s 3 cestami k jednání soudu na trase [adresa] a zpět (cesta vždy cca [právnická osoba] hod), tj. 24 započatých půlhodin po 100 Kč a náhradou za 21 % DPH z částky 65 289 Kč ve výši 13 711 Kč; celkem tedy náklady vedlejší účastnice činí 79 000 Kč. Žalobce je ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen náhradu nákladů řízení vedlejší účastnice zaplatit k rukám jejího zástupce, který je advokátem.

60. Lhůty k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.

Poučení