8 C 152/2018-292

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Zuzany Spáčilové a přísedících Marcely Černé a Ivety Tóthové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] o zaplacení 1 800 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy vzniklé z titulu nemocí z povolání, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 200 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu, v němž se žalobce na žalované domáhal zaplacení 1 600 000 Kč zamítá.

III. Žalovaná a vedlejší účastnice jsou povinny žalobci zaplatit společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 126 986 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 10. 2018 domáhal na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví jako navýšení náhrady nemajetkové újmy za ztížení společenského uplatnění vzniklého v souvislosti se třemi nemocemi z povolání potvrzenými u žalobce dne 25. 3. 2015, konkrétně se jedná o artrózu akromioklavikulárního skloubení vlevo, artrózu ramenního kloubu vlevo s funkčním omezením a chronickou burzitidu akromioklavikulárního kloubu vlevo. Žalovaná prostřednictvím pojišťovny (vedlejší účastnice) odškodnila žalobci nárok na bolestné a nárok na ztížení společenského uplatnění. V důsledku těchto onemocnění se žalobci změnil v jeho 39 letech celý dosavadní způsob života, žalobce má řadu fyzických i psychických problémů majících dopad nejenom na něj osobně, ale i na jeho družku a dceru. Žalobci byl s ohledem na nemoci z povolání od 18. 1. 2016 přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a doposud byl žalobce nucen podstoupit dvě operace ramene. Po druhé operaci dne 2. 5. 2018 se bolesti zhoršily a hybnost levé ruky ještě více omezila, toto zhoršení zdravotního stavu vedlo žalobce k podání této žaloby. Žalobce je vyučeným automechanikem, přibližně 20 let pracoval jako řidič vysokozdvižného vozíku a montážní dělník. Kvůli nemocem z povolání je zcela vyřazen z pracovního života, neboť žádnou z těchto prací a ani jinou lehčí práci již nebude moci vykonávat. Žalobce byl sportovně založen - hrál fotbal, plaval, lyžoval, chodil do posilovny a na kurzy sebeobrany, žádný z těchto sportů již vykonávat nemůže. Fotbal přitom žalobce hrál na vyšší úrovni ve třídě B v klubech [obec] [jméno], [obec] a FC [obec]. Plavat chodil žalobce jednou měsíčně, do posilovny chodil dvakrát týdně a na kurzy sebeobrany jednou týdně – se sebeobranou začal půl roku před zjištěním nemocí z povolání. Jediným lékem, který žalobci pomáhá od chronické bolesti, je Cannabis sativa, kvůli kterému však nemůže řídit osobní automobil, je vyloučen z pracovní činnosti vyžadující zvýšenou pozornost a koncentraci. Žalobce jezdil i na motorce, což však pro zdravotní omezení již také není nadále možné. Žalobce zvládal dříve i veškeré domácí či kutilské práce, pomáhal svým starším rodičům při údržbě jejich domu a staral se o chalupu, nyní je však sám odkázán na pomoc rodiny, a to i při běžných úkonech jako je oblékání nebo osobní hygiena. Žalobce nemůže kvůli bolesti spát, což zhoršuje jeho psychický stav. Žalobce ztratil kontakt s lidmi z pracovního prostředí, je tím pádem více fixován na svoji dceru a družku a přenáší na ně své negativní nálady. Současně nepřirozené jednostranné zatížení těla začíná vyvolávat potíže i s pravým ramenem, krční páteří a pravým kolenem. [příjmení] invalidizace žalobce přitom vůbec nesouvisí s bolestným a ztížením společenského uplatnění. Základní odškodnění považuje žalobce za neadekvátní jeho zdravotním, osobním a dalším potížím. Původní odškodnění žalobcova ztížení společenského uplatnění bylo vypracováno v červnu 2016, tedy 3 měsíce po první operaci levého ramene, po níž se předpokládalo zlepšení v omezení žalobce. Předpoklady se bohužel nenaplnily a po operaci v květnu 2018, která měla zastavit degenerativní vývoj ramene, došlo ke zhoršení pohybových schopností žalobce. Zlepšení pohybu ramene žalobce se nyní dle lékařů jeví jako nepravděpodobné kvůli značné změně tvaru ramenního kloubu a poškození rotátorové manžety.

2. Žalovaná navrhla podanou žalobu v plném rozsahu zamítnout. Žalovaná činí nesporným, že žalobci byly uznány dne 25. 3. 2015 tři nemoci z povolání a že jeho dosavadní nároky na bolestné a ztížení společenského uplatnění byly ze strany žalované či vedlejší účastnice již uhrazeny. Žalobce dosud u žalované uplatnil náhradu za ztížení společenského uplatnění ohodnoceného [číslo] body, tj. náhradu ve výši 625 000 Kč. Žalovaná se domnívá, že žalobcem uváděná omezení v úkonech denního života a v uspokojování jeho životních a společenských potřeb byla již zohledněna v základním bodovém ohodnocení ztížení společenského uplatnění, přičemž v únoru 2019 došlo u žalobce k výraznému snížení omezení jeho pracovní schopnosti ze třetího na první stupeň invalidity. Žalobce tvrdí, že byl před zjištěním nemocí z povolání aktivním hráčem fotbalu, nicméně žalovaná se domnívá, že žalobce s aktivní hrou fotbalu skončil určitou dobu před zjištěním nemoci z povolání, a to nejpozději v roce 2013 [ulice] vyžití žalobce nebylo významnější povahy, těžko lze přijmout tvrzení žalobce, že začal v období půl roku před uznáním nemoci z povolání se sebeobranou a chodil dvakrát týdně do posilovny, když současně uvedl, že již v této době trpěl bolestmi ramene. Současně je zřejmé, že psychickými potížemi žalobce trpěl již dlouho před vznikem a uznáním nemoci z povolání a není zde dána příčinná souvislost mezi zhoršením psychického stavu žalobce a uznanými nemocemi z povolání. Zdravotní omezení dle názoru žalované žalobci po fyzické stránce nebrání v běžném společenském a kulturním životě. Žalovaná má dále za to, že žalobce po uznání nemocí z povolání nekonal žádnou práci z pouhého jeho nezájmu, zejména za situace, kdy lze předpokládat, že by výdělek žalobce v dalším zaměstnání nepřesáhl jeho výdělek u žalované a tedy ani v současnosti poskytovanou náhradu za ztrátu na výdělku od žalované. Žalovaná považuje za nepravdivé tvrzení žalobce o omezení žalobce při výkonu základních osobních potřeb. Žalovaná neshledává u žalobce žádné důvody pro zvýšení kompenzace za ztížení společenského uplatnění a jeho tvrzení o intenzivní sportovní aktivitě považuje žalovaná za účelová.

3. Vedlejší účastnice na straně žalované rovněž navrhla zamítnutí žaloby, jelikož již základní bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění ve svém souhrnu reparuje dopady a omezení vyplývající z nemocí z povolání pro další uplatnění žalobce. Nelze přitom opominout, že v únoru 2019 byla žalobci na jednání posudkové komise Okresní správy sociálního zabezpečení snížena invalidita ze třetího na první stupeň a jeho tvrzení o nutnosti dopomoci při sebeobsluze proto nezní zcela reálně. Co se týče kopané, žalobci byly zjištěny nemoci z povolání ve věku, v němž je fotbalová činnost běžně ukončována.

4. Ve věci bylo poprvé rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi dne 15. 1. 2020, č.j. 8 C 152/2018 – 176, tak, že byla žaloba zamítnuta. Rozsudek byl k odvolání žalobce usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2020, č.j. 102 Co 13/2020 – 211, zrušen a vrácen soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Krajský soud v Praze zdůraznil, že v případě odškodnění majetkové a nemajetkové újmy poskytované zaměstnanci podle pracovněprávní úpravy dle ustanovení § 271c zákoníku práce a na něj navazujícího nařízení vlády a ustanovení § 271s zákoníku práce je dán takový právní prostor, který umožňuje poskytnout zaměstnanci nejméně stejnou (a zpravidla vyšší) náhradu za ztížení společenského uplatnění, než kdyby byla vypočítávána podle "Metodiky Nejvyššího soudu. Soud prvního stupně tedy v rozporu s ustanovením § 271s zákoníku práce nezvýšil výši odškodnění stanovenou podle nařízení vlády, přestože ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] vyplývalo vyšší plnění, a proto odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby doplnil dokazování zejména ke zhodnocení následků nemocí z povolání na rodinný a partnerský život žalobce, jakož přihlédnutí k tomu, že žalobci bylo v době vzniku nemocí z povolání pouze 39 let, že má omezené pracovní uplatnění a že má psychiatrické obtíže ("reaktivní smíšenou úzkostně depresivní poruchu").

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

6. Žalobce byl v období let 2000 až 2016 zaměstnancem žalované na pozici řidič vysokozdvižného vozíku a montážní dělník. Žalobce trpí třemi nemocemi z povolání, a to artrózou akromioklavikulárního skloubení vlevo, artrózou ramenního kloubu vlevo s funkčním omezením a nakonec chronickou burzitidou akromioklavikulárního kloubu vlevo, které mu byly uznány dne 25. 3. 2015. První a druhá nemoc z povolání byly u žalobce zjištěny dne 22. 4. 2014, třetí nemoc z povolání dne 17. 10. 2014. Žalobci byla doposud na náhradě za ztížení společenského uplatnění vyplacena částka 625 000 Kč, a to na základě tří znaleckých posudků kliniky pracovního lékařství ze dne 17. 6. 2016 (shodná tvrzení účastníků).

7. Dne 17. 6. 2016 bylo stanoveno bodové hodnocení za ztížení společenského uplatnění žalobce pro nemoc z povolání: chronická burzitida akromioklavikulárního kloubu vlevo na [číslo] bodů ve smyslu § 8 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Nemoc z povolání byla hlášena dne 25. 3. 2015 s datem zjištění dne 17. 10. 2014. Žalobce je levák, je omezen v úkonech denního života a v uspokojování životních a společenských potřeb (lékařský posudek č.j. 109/2016/Vlč). Dne 17. 6. 2016 bylo stanoveno bodové hodnocení za ztížení společenského uplatnění žalobce pro nemoc z povolání: artróza ramenního kloubu vlevo s funkčním omezením na [číslo] bodů ve smyslu § 8 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Nemoc z povolání byla hlášena dne 25. 3. 2015 s datem zjištění dne 22. 4. 2014 (lékařský posudek č.j. 110/2016/Vlč). Dne 17. 6. 2016 bylo stanoveno bodové hodnocení za ztížení společenského uplatnění žalobce pro nemoc z povolání: artróza akromioklavikulárního kloubu vlevo na 500 bodů ve smyslu § 8 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Nemoc z povolání byla hlášena dne 25. 3. 2015 s datem zjištění dne 22. 4. 2014 (lékařský posudek č.j. 111/2016/Vlč).

8. Dne 26. 1. 2016 potvrdila Okresní správa sociálního zabezpečení u žalobce invaliditu třetího stupně s poklesem pracovní schopnosti o 70 % vzniklou dne 18. 1. 2016. Příčinou invalidity byla parciální léze rotátorové manžety levého ramenního kloubu s tím, že na březen 2016 byla naplánována operace. U žalobce byly zjištěny současně lehčí degenerativní změny pravého ramenního kloubu (posudek o invaliditě).

9. Zjištěné nemoci z povolání u žalobce trvají, v květnu 2018 byla u žalobce kvůli natržení rotátorové manžety provedena reoperace ramene. Žalobce dříve hrával rekreačně fotbal a šipky, což nyní nemůže, má potíže i při plavání. Žalobce užívá léčebné konopí, protože netoleruje opioidní analgetika. Marihuanu kouřil žalobce přibližně od roku 2000 do července 2013 denně, marihuana mu pomáhala od bolesti ramene. V současné době užívá konopí přes vaporizér. Díky konopí může spát, aniž by se budil. Levou ruku má žalobce velmi omezenou v hybnosti, najíst se může, s oblékáním má problém, musí používat pravou ruku, která začíná také bolet (ambulantní zpráva VFN v [obec] ze dne 2. 7. 2018). Psychiatr u žalobce zjistil lehkou depresivní poruchu a somatické obtíže související s nemocemi z povolání (lékařská zpráva ze dne 12. 6. 2018). Na bolest užívá žalobce vaporizované léčebné konopí kvůli velmi špatné snášenlivosti klasických analgetik (lékařské zprávy [anonymizováno] nemocnice u sv. [jméno]). Zjištěné nemoci z povolání u žalobce ke dni 27. 11. 2019 i nadále trvají (potvrzení o trvání nemoci z povolání), což ostatně mezi účastníky nebylo sporné.

10. Dne 4. 6. 2013 se žalobce dostavil k psychiatrovi kvůli zhoršení psychického stavu, žalobce v tu dobu užíval přibližně 6 let marihuanu, která mu psychicky pomáhala po rozhodu s manželkou. Žalobce připustil, že při kontrole v práci měl pozitivní test na marihuanu. U žalobce nebyla splněna kritéria pro závislost, užívání marihuany bylo lékařem vyhodnoceno jako ku prospěchu žalobce (zpráva o psychiatrickém vyšetření). Dne 9. 8. 2013 byl žalobce shledán při mimořádné lékařské prohlídce zdravotně způsobilým ke své práci s podmínkou spočívající v zákazu jízd na motorovém dopravním vozíku. Žalobce se proti lékařskému posudku okamžitě odvolal (lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci). Doc. MUDr. [příjmení] [příjmení], CSc., vedoucí úseku 2G-Ochrana zdraví, posudek přezkoumal a shledal jej správným (vyřízení odvolání proti lékařskému posudku).

11. Žalobci byl rozhodnutím [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 3. 2019 snížen stupeň invalidity z třetího stupně na stupeň první (rozhodnutí ČSSZ). Žalobce je od 26. 2. 2019 veden v evidenci jako uchazeč o zaměstnání, vzhledem ke jeho zdravotnímu stavu se pro něj doposud nepodařilo zajistit zaměstnání (průběžné vyhodnocení a aktualizace individuálního akčního plánu).

12. Žalobce je v důsledku nemocí z povolání omezen ve sportovním vyžití a tím, že nedochází do zaměstnání, zhoršily se jeho vazby s okolím. Nemůže pomáhat rodičům, jak byl zvyklý. Problémy s ramenem měl už od roku 2007 a konopí užíval kvůli nim, nikoliv kvůli psychickým problémům. Poškozená ruka je dominantní rukou žalobce, při každodenních činnostech má bolesti, dochází k přetěžování pravé ruky. Žalobce potřebuje dopomoc při oblékání a při koupání. Léčebné konopí mu zmírňuje bolesti, při jeho neužívání se stav žalobce zhoršil. V roce 2016 podstoupil žalobce operaci, která mu ale úplně nepomohla, a proto musel v květnu 2018 podstoupit reoperaci. Kvůli užívání konopí nemůže žalobce řídit automobil. Konopí ovlivňuje vnímání a mělo negativní dopad na intimní život žalobce. Žalobce je při bolestech podrážděný a bez nálady, začínají mu vadit lidi (účastnický výslech žalobce).

13. Žalobce hrál fotbal za SK [obec] [obec] naposledy v období od 30. 3. 2006 do 30. 6. 2006 v hostování u klubu [jméno] [obec] (pasport hráče). Do roku 2015 byl žalobce registrovaným členem [název sportovního klubu] [obec] (sdělení fotbalového klubu).

14. Dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví lze ztížení společenského uplatnění žalobce v souvislosti s jeho nemocemi z povolání vyčíslit na 739 426 Kč, po doporučeném navýšení s ohledem na věk žalobce v době uznání nemoci z povolání pak na částku 813 368 Kč. Znalec ve svém hodnocení mimo jiné zohlednil nutnost žalobce užívat při provádění všeobecných úkolů pravé ruky, fyzicky náročnější úkony žalobce nezvládá. Žalobce nemůže pro bolesti levé ruky ležet jinak než na břiše, do základních pozic (klek, dřep, stoj, sed) se dostane bez obtíží. Oběma rukama zvedne žalobce asi 30 kg, levou rukou maximálně PET lahev, levou rukou nemůže žalobce aktivně zvednout břemeno. [příjmení] rukou se žalobce nepřitáhne, ani nic nepřitáhne, levou ruku nedá nad hlavu, levou rukou se neudrží. Při běhu nebo rychlých pohybech jej levé rameno bolí. Při dopravě by žalobce potíže neměl, ale nejezdí pro pravidelné užívání konopí. Při hygieně musí žalobce užívat pravou ruku, obtížně se mu obléká triko nebo kabát. Žalobce se vyhýbá aktivitám a lidem, projevuje se u něj mírná afektivní labilita, středně silná deprese. V intimním životě má žalobce pro nemožnost užití levé ruky omezené možnost sexuálního uspokojení (znalecký posudek MUDr. [celé jméno znalce]). Dle znalce by měly být dávky léčebného konopí nastaveny tak, aby neomezovaly normální chod života. Znalec zohlednil ve svém posudku omezení žalobce řídit auto, ovšem s tím dovětkem, že nemožnost řídit vozidlo nyní neznamená, že ho nebude žalobce řídit už nikdy, protože žalobce může konopí vynechat, když ví, že bude potřebovat řídit automobil. Znalec zdůraznil, že skutečnost, že výsledné hodnocení neodpovídá subjektivnímu vnímání žalobce, neznamená, že je provedeno špatně. Znalec zohlednil veškeré aspekty fyzické i psychické složky individuálně ve vztahu k osobě žalobce (výslech znalce [příjmení] [celé jméno znalce]).

15. Na září 2019 byla u žalobce plánována operace levého ramene (pozn. soudu – dosud k ní pro pandemii nedošlo), u žalobce přetrvává výrazné funkční omezení ramene s denními bolestmi, stav je spíše v setrvalé progresi (zpráva MUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] ze dne 23. 5. 2019). Žalobce má nadále obtíže z náhradních pohybů, musí se„ kroutit“ i při běžných činnostech. U pravého ramene je patrná elevace a protrakce. U žalobce dochází k významnému přetížení krční páteře, které v roce 2016 ještě zřejmé nebylo. Žalobce přetěžuje celou pravou stranu těla, dochází k narušení diagonální symetrie (zpráva MUDr. [příjmení] ze dne 26. 3. 2020). Konopí žalobci výrazně ulevuje od bolestí levého ramene, intenzita bolesti při užívání konopí je na stupnici [příjmení] 2-4, bez konopí pak 4-7. Při nepokračování v užívání léčebného konopí hrozí u žalobce zhoršení bolestí a kvality života (zpráva [anonymizováno] nemocnice sv. [jméno] v [obec] ze dne 15. 7. 2020). Hybnost v levém ramenním kloubu se nadále omezuje, nyní abdukce na polovinu. Žalobce musí každý den rehabilitovat, protože hodnoty zátěže v bederní oblasti páteře jsou v pásmu degenerace. Prognóza žalobce je nepříznivá (zpráva MUDr. [příjmení] ze dne 10. 11. 2020).

16. Žalobce není schopen vyšší fyzické námahy, například práce na zahradě, kterou před uznáním nemocí z povolání běžně vykonával. Žalobce ztratil zájem na častější setkávání s rodinou, komunikace mezi nimi v poslední době příliš neprobíhá, dříve se stýkali více. U žalobce jsou patrné změny v chování, je odtažitý, nemá zájem se vídat s lidmi, často si stěžuje na bolesti, přestala s ním být legrace, což jeho okolí vnímá negativně. V době, kdy se žalobce rozváděl, u něj bratr takové potíže, jako má nyní, nepozoroval (svědecký výslech [jméno] [celé jméno žalobce], bratra žalobce). Dcera žalobce, [jméno] [příjmení], se od žalobce odstěhovala přibližně v roce 2019, protože se hodně hádali – původ hádek přisuzuje svědkyně změnám chování, ke kterým u žalobce došlo po zjištění nemocí z povolání. Předtím jezdili se žalobcem lyžovat, na návštěvy nebo festivaly, což poté ustalo, žalobce se uzavřel do sebe. Se žalobcem bývala legrace, to už není. Žalobce základní úkony sebepéče zvládá, jenom když se oblékal do něčeho úzkého nebo při mytí zad, potřeboval pomoc, pomáhala mu jeho přítelkyně. Přítelkyně se s žalobcem nedávno rozešla, v poslední době si svědkyni stěžovala, že to už není ono (svědecký výslech [jméno] [příjmení]).

17. Soud neprovedl k důkazu výslech žalobcem navrženého svědka [příjmení] [jméno], [titul za jménem], jelikož tento lékař soudu sdělil, že naposledy viděl žalobce před dvěma lety a nemá pro soud žádné nové poznatky o zdravotním stavu žalobce.

18. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobce byl v období let 2000 až 2016 zaměstnancem žalované a v současné době trpí třemi nemocemi z povolání: artrózou akromioklavikulárního skloubení vlevo (zjištěnou dne 22. 4. 2014), artrózou ramenního kloubu vlevo s funkčním omezením (zjištěnou dne 22. 4. 2014) a chronickou burzitidou akromioklavikulárního kloubu vlevo (zjištěnou dne 17. 10. 2014), které mu byly uznány dne 25. 3. 2015. Žalobci byla doposud na náhradě za ztížení společenského uplatnění vyplacena částka 625 000 Kč ([číslo] bodů dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb.) na základě tří znaleckých posudků kliniky pracovního lékařství ze dne 17. 6. 2016. Poškozená ruka je dominantní rukou žalobce. Žalobce je v důsledku nemocí z povolání omezen v pohybu a ve sportovním vyžití, nemůže vykonávat činnosti, na které byl zvyklý, a musel se omezením vyplývajícím z nemocí z povolání přizpůsobit tím, že namísto své dominantní levé ruky využívá ruku pravou. Významná nemožnost používat levou rukou způsobila u žalobce přetěžování pravé ruky, u níž se začínají objevovat rovněž degenerativní změny, a dochází k narušení symetrie těla žalobce (žalobce se„ kroutí“). Kromě dopadu do fyzické stránky života žalobce se nemoci z povolání projevily negativně i na jeho stránce psychické. Žalobce vnímá velmi negativně svá omezení, straní se společnosti, ztrátou zaměstnání byl připraven o každodenní nutný kontakt s okolím. Změny v chování žalobce si povšimli i jeho nejbližší příbuzní, navzájem se již tolik nevyhledávají, s žalobcem není legrace, na své blízké přenáší své problémy s bolestmi, jimiž denně trpí. U žalobce se rozvinula středně těžká depresivní porucha. Jediný prostředek, který kvůli nesnášenlivosti běžných analgetik, na bolesti žalobce působí, je léčebné konopí. Žalobce nemůže v důsledku toho řídit automobil, resp. by si musel zvolit, zda bude mít vyšší bolesti a neužije konopí nebo užije konopí a vyřadí se z možnosti řídit automobil. Žalobce je při bolestech podrážděný a bez nálady. Žalobce hrál fotbal za SK [obec] [obec] naposledy v období od 30. 3. 2006 do 30. 6. 2006, do roku 2015 byl žalobce registrovaným členem [název sportovního klubu] [obec]. Dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví lze ztížení společenského uplatnění žalobce v souvislosti s jeho nemocemi z povolání vyčíslit na 739 426 Kč, po doporučeném navýšení s ohledem na věk žalobce pak na částku 813 368 Kč. Znalec zohlednil veškeré aspekty fyzické i psychické složky individuálně ve vztahu k osobě žalobce. Prognóza je u žalobce negativní, hybnost ruky v levém rameni se nadále snižuje, dosud provedené operativní zákroky nevedly k očekávanému zlepšení.

19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

20. Podle § 271c zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále pouze jako „zákoník práce“), se náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Podle odst. 2 téhož ustanovení vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

21. Podle § 271s zákoníku práce může soud výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c a 271i) přiměřeně zvýšit.

22. Soud se v daném případě zabýval otázkou, zda je vyplacená náhrada za ztížení společenského uplatnění žalobce stanovená dle nařízení č. 276/2015 Sb. přiměřená zjištěnému dopadu nemocí z povolání do života žalobce a zda jsou u žalobce splněny podmínky pro výjimečné zvýšení takto stanovené náhrady v souladu s § 271s zákoníku práce.

23. Podstatná část žalobcových omezení způsobených nemocemi z povolání, jako jsou obtíže při některých základních úkonech (mytí zad, oblékání určitých typů oděvů), výrazně omezená hybnost levé ruky, její bolestivost či nemožnost realizace žalobce v původní profesi nebo ztížené sportovní vyžití rekreačního rázu i to, že postižena byla dominantní ruka žalobce, je součástí základního odškodnění ztížení společenského uplatnění žalobce. Žalobce se pokusil soud přesvědčit o tom, že jeho sportovní kariéra byla v určitém směru výjimečná, ovšem v tomto ohledu je třeba dát za pravdu žalované a vedlejší účastnici, které poukázaly na to, že fotbalová kariéra žalobce v místní lize byla u konce již před zjištěním nemocí z povolání (podle pasportu hráče naposledy žalobce hrál v roce 2006 a činnost v klubu ukončil v roce 2015).

24. V řízení bylo však prokázáno, že žalobce byl před zhoršením svého zdravotního stavu vedoucího k uznání nemocí z povolání společensky aktivní, byla s ním legrace a na rodinných nebo přátelských setkání byla jeho společnost vítaná. Žalobcovo sebeuvědomění v rámci rodiny vycházelo i z jeho možnost pomáhat spolu s bratrem na zahradě svým rodičům a schopnost starat se o provozní záležitosti a opravy v domácnosti, v níž žil se svojí partnerkou a dcerou. Ztráta těchto schopností vedla u žalobce k psychickým potížím hodnoceným jako středně těžká deprese a žalobce se začal společnosti ostatních stranit, stal se uzavřeným a v rámci rodiny konfliktním a méně žádaným. Žalobce se z osoby, která rodinným příslušníkům dříve pomáhala, stal osobou, která určitou formu pomoci sama potřebuje. Od doby, kdy byly nemoci z povolání odškodněny, došlo u žalobce ke ztrátě naděje na zlepšení operativními zákroky, protože levý ramenní kloub je již příliš poškozen, a lékaři se shodli na negativní prognóze do budoucna. I s ohledem na produktivní věk žalobce v době zjištění nemocí z povolání (38 let) je třeba uzavřít, že původní bodové ohodnocení společenského ztížení uplatnění, na jehož základě bylo již žalobci poskytnuto plnění ve výši 625 000 Kč, výše uvedené skutečnosti nezohlednilo (a ani zohlednit nemohlo), a proto je namístě výši náhrady za ztížení společenského uplatnění stanovenou právním předpisem na 625 000 Kč ve smyslu ustanovení § 271s zákoníku práce zvýšit, jako přiměřené se soudu s přihlédnutím ke zjištěné míře omezení žalobce v jeho dosavadním způsobu života jeví zvýšení o 200 000 Kč, a proto tuto částku žalobci výrokem I. tohoto rozsudku přiznal. Celková náhrada za ztížení společenského uplatnění žalobce tak bude činit 825 000 Kč.

25. Žalobce v řízení požadoval zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění o částku 1 800 000 Kč. Soud proto do výše rozdílu mezi požadovanou a přiznanou částkou, tj. co do částky 1 600 000 Kč žalobu výrokem II. zamítl.

26. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., jelikož žalobce měl sice v řízení úspěch pouze částečný, nicméně výše plnění závisela na znaleckém posudku a úvaze soudu, a proto soud žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Výši odměny za zastupování soud stanovil z tarifní hodnoty rovnajícího se přiznané částce náhrady za ztížení společenského uplatnění, tj. 200 000 Kč Náklady řízení žalobce po zaokrouhlení v celkové výši 126 986 Kč spočívají v odměně advokáta, která je tvořena: -) odměnou ve výši 100 100 Kč za 11 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jako„ AT“ /) za úkony právní služby: 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) žaloba ze dne 14. 10. 2018, 3) účast na jednání dne 7. 3. 2019, 4) písemné doplnění tvrzení ze dne 5. 4. 2019, 5) písemné doplnění vyjádření ze dne 7. 5. 2019, 6) účast na jednání dne 15. 1. 2020, 7) odvolání, 8) účast na jednání u odvolacího soudu dne 17. 9. 2020, 9) písemné doplnění tvrzení ze dne 18. 11. 2020, 10) písemné doplnění tvrzení ze dne 22. 1. 2021 a 11) účast na jednání dne 14. 4. 2021), přičemž sazba mimosmluvní odměny podle § 7 AT za 1 úkon právní služby činí 9 100 Kč – soud nepřiznal žalobci vyúčtovanou odměnu za druhé převzetí a přípravu zastoupení advokátem, jelikož je sice právem žalobce změnit v průběhu řízení advokáta, nicméně z pohledu náhrady nákladů řízení se nejedná o účelně vynaložený náklad, který by mohl jít k tíži druhé strany, -) odměnou 3 300 Kč za 11 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, -) cestovným 829,70 Kč na trase [obec] – [obec] a zpět (126 km) vozidlem Mazda CX-7 s [registrační značka] na jednání Krajského soudu v Praze dne 17. 9. 2020 při kombinované spotřebě 7,5 litrů [číslo] km, ceně nafty 31,80 Kč l a amortizaci 4,20 Kč/km dle vyhl. č. 358/2019 Sb., -) náhradou za promeškaný čas za cestu k jednání odvolacího soudu a zpět podle § 14 odst. 1 písm. a) AT ve výši celkem 400 Kč, tj. 4 x sazba 100 Kč za každou započatou půlhodinu -) to vše navýšeno o náhradu za 21 % DPH ve výši 21 972,25 Kč.

27. O povinnosti žalované a vedlejší účastnice zaplatit společně a nerozdílně tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení