8 C 153/2020 - 306

Rubrum

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] trvale bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená [Jméno Zástupce], advokátkou se sídlem [Jméno advokátky] [Anonymizováno] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], narozený [Datum narození žalovaného A], [Anonymizováno] zastoupený [Jméno žalovaného B], advokátem se sídlem [Anonymizováno] o určení, že nemovitá věc náleží do zaniklého a nevypořádaného společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že přístavba a nástavba [Anonymizováno] dílny nacházející se na pozemku parcela č. St. [Anonymizováno] obec [adresa], katastrální území [adresa], zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeného Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], vyznačená v geometrickém plánu č. [hodnota], ověřeného dne 11. 12. 2013, č. [Anonymizováno] pod písmeny „g, h, k“ na parcele č. [Anonymizováno] barevnými šrafy, který tvoří přílohu kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 2. 5. 2014, č. j. [Anonymizováno], vydaného Městským úřadem v [adresa], patří do zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku ve výši 53.199 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku na náhradu nákladů státu částku ve výši 25.272 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala určení, že ve výroku I. tohoto rozsudku uvedené nemovitosti patří do zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného s tím, že tak činí v návaznosti na výrok II. usnesení nadepsaného soudu o nařízení předběžného opatření ze dne 7. 9. 2020, č.j. [spisová značka]. Žalobkyně a žalovaný spolu dne 12. 9. 1992 uzavřeli na Městském úřadu v [adresa] manželství. Manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka], ze dne 31. 10. 2018 (dále jen „rozsudek o rozvodu manželství“), čímž došlo k zániku společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného. Vzhledem k tomu, že právní mocí rozsudku o rozvodu manželství zaniklo společné jmění manželů žalobkyně a žalovaného, je třeba toto společné jmění včetně vnosů ze společného jmění žalobkyně a žalovaného na výlučný majetek žalobkyně a žalovaného a investic z výlučného majetku žalobkyně a žalovaného na majetek ve společném jmění žalobkyně a žalovaného vypořádat. Mezi žalobkyní a žalovaným k takovému vypořádání nedošlo. Společné jmění žalobkyně a žalovaného podléhá zákonnému režimu, nedošlo tedy k jeho smluvní modifikaci anebo k modifikaci založené rozhodnutím soudu. Na pozemku par. č. st. [Anonymizováno], obec [adresa], k. ú. [adresa], zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeného Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] ve výlučném vlastnictví žalovaného byla vybudována v době trvání manželství žalobkyně a žalovaného (které bylo, jak výše řečeno uzavřeno v roce 1992 a rozvedeno v roce 2018) přístavba a nástavba [Anonymizováno] dílny (dále jen „nemovitá věc“), jak vyplývá z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby č. j. [Anonymizováno], ze dne 2. 5. 2014 vydaného Městským úřadem [adresa], Odbor správní, stavební a vyvlastňovací úřad (geometrický plán č. [hodnota], ověřeno dne 11. 12. 2013 č. [Anonymizováno] – předmětné stavby zachycuje stavbu v části „g, h, k“ geometrického plánu na p. č. [Anonymizováno] – označeno v příloze č. [hodnota] kolaudačního souhlasu barevnými šrafy v geometrickém plánu). Žalobkyně v této souvislosti poukazuje na ust. § 144 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“): „Pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.“, které platilo v době výstavby nemovité věci (kdy ještě neplatila zásada superficies solo cedit), a ze kterého vyplývá, že pokud není prokázán opak, má se za to, že nemovitá věc tvoří společné jmění manželů žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistila, že žalovaný jednak nechal v listopadu 2019 do katastru nemovitostí zapsat nemovitou věci (tj. přístavbu a nástavbu [Anonymizováno] dílny) jako součást svého rodinného domu č. p. [Anonymizováno] nacházejícího se rovněž pozemku par. č. st. [Anonymizováno], obec [adresa], k. ú. [adresa], zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeného Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa]; a jednak zahájil dne 20. 8. 2020 vkladové řízení vedené u shora označeného katastrálního pracoviště pod sp. zn. [Anonymizováno], jehož předmětem je zřízení zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení ze strany žalovaného jakožto zástavce k tíži celého majetku zapsaného na shora označeném listu vlastnictví, tedy včetně nemovité věci nacházející se doposud v nevypořádaném společném jmění žalobkyně a žalovaného, a to ve prospěch společnosti [právnická osoba] jakožto zástavního věřitele, čímž se tak žalovaný pokusil nakládat a zatěžovat nikoliv jen svůj výlučný majetek, ale též majetek ve společném jmění žalobkyně a žalovaného (nemovitou věc), a to bez jakéhokoliv souhlasu či právně relevantního projevu vůle na straně žalobkyně jakožto společného vlastníka nemovité věci. Ohledně výše označené společnosti je rovněž nutno uvést, že jde o společnost, která dle zápisu v obchodním rejstříku vznikla toliko v březnu 2020 a její podíly jsou tvořeny kmenovými listy, jde tedy o fakticky anonymní formu společnosti s ručeným omezením, kdy nakládání s těmito kmenovými listy a jejich aktuální majitel či majitelé nemusí být z obchodního rejstříku nikterak patrný. V tomto kontextu je nutno transakci ze strany žalovaného, který ve prospěch této nově vzniklé anonymní společnosti zastavuje majetek v celkové hodnotě přibližně 50.000.000 Kč, hodnotit jako krajně podezřelou a nabízející k možnému závěru o vyvedení majetku na spřízněný anonymní subjekt za účelem znemožnění faktického uspokojení pohledávek žalobkyně za žalovaným. Ostatně i proto se žalobkyně návrhem na vydání předběžného opatření, podaným u nadepsaného soudu, úspěšně domáhala, aby soud žalovanému s nemovitou věcí zakázal jakkoliv nakládat až do meritorního rozhodnutí o tom, do jakého vlastnického režimu nemovitá věc spadá, pročež je rovněž na místě tento meritorní návrh ze strany žalobkyně podat. Zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému právnímu stavu, neboť ačkoliv se nemovitá věc (přístavba a nástavba [Anonymizováno] dílny) nachází v zaniklém a nevypořádaném společném jmění žalobkyně a žalovaného, je v katastru nemovitostí jako vlastník přístavby a nástavby [Anonymizováno] dílny coby součásti jeho rodinného domu č. p.[Anonymizováno][Anonymizováno] nacházejícího se rovněž pozemku par. č. st. [Anonymizováno], obec [adresa], k. ú. [adresa], zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeného Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] zapsán toliko žalovaný. Nemovitá věc však není součástí předmětného rodinného domu. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (viz např. usnesení sp. zn. 30 Cdo 3034/2006, ze dne 30. 10. 2007) totiž platí, že: „Řešení otázky vzniku stavby coby samostatné věci nutno odvíjet z občanskoprávního hlediska, nikoliv zakládat na existenci rozhodnutí z oblasti správního práva; případné pochybení správního orgánu v otázce záměny „přístavby“ mající charakter součásti nemovité věci za samostatnou stavbu a z tohoto se odvíjející rozhodnutí s důsledky promítnutými i ve vztahu ke katastru nemovitostí, nepředstavuje právní skutečnost, která by mohla mít právní vliv na vznik stavby z pohledu občanského práva. Vznik stavby z občanskoprávního hlediska se tedy stává podkladem pro regulaci v oblasti stavebního práva, přičemž otázky spojené s příp. porušením stavebně právních předpisů z hlediska vzniku stavby zde nejsou rozhodující, resp. nemají vliv na vznik (nemovité) stavby. V daném případě je rozhodné, zda rodinný dům, jenž byl předmětem darování, bylo možno převést pouze s přístavbou či i bez ní. Je zde nepochybné, že k převodu rodinného domu i bez přístavby dojít mohlo, neboť tato je samostatnou stavbou, oddělitelnou od stavby hlavní, jak bylo zjištěno mimo jiné ze znaleckého posudku. Podmínkou, aby věc byla považována za součást stavby, je mj. skutečnost, že jejím oddělením od věci hlavní by byla věc hlavní, tj. zde rodinný dům, jenž byl předmětem převodu, znehodnocena. Naproti tomu není podstatné, zda oddělením dojde ke znehodnocení věci oddělované. V posuzované věci nemohlo dojít ke snížení hodnoty původního rodinného domu tím, že od něj byla oddělena přístavba, jež byla od počátku užívána samostatně, nezávisle na stavbě hlavní, a kterou je možno ze stavebně-technického hlediska považovat za stavbu samostatnou, oddělitelnou od stavby hlavní, na niž je napojena pouze přípojkami vody, elektřiny a plynu, přičemž i stavební povolení bylo vydáno na přístavbu rodinného domku, která nebude se stávajícím objektem propojena ani v suterénu, a objekt přístavby, vybudovaný podle stavebního povolení, byl také kolaudován. Odvolacímu soudu tudíž nelze vytýkat nesprávný právní názor, jestliže v dané věci uzavřel, že „přístavba“ jako samostatná stavba není součástí původní nemovitosti, která tak mohla být předmětem platné darovací smlouvy.“ V právě posuzovaném případě jde o identickou situaci. Oddělením nemovité věci od (rodinného domu žalovaného) ke znehodnocení rodinného dojmu nedojde. Není přitom podstatné, jestli tímto oddělením případně dojde ke znehodnocení nemovité věci. Nemovitá věc byla od počátku užívána samostatně nezávisle na rodinném domu (k provozování podnikatelské činnost obchodní společnosti [právnická osoba]), nemovitou věc je navíc možno považovat ze stavebně-technického hlediska za samostatnou stavbu oddělitelnou od rodinného domu žalovaného. Na základě výše uvedených skutkových okolností ve světle označených důkazů je přitom dostatečně odůvodněno, že žalovaný se bez souhlasu žalobkyně, a bez jakéhokoliv jejího projevu vůle skutečně pokusil nakládat a právně jednat s majetkem, který nepatří do jeho výlučného vlastnictví, tedy z důvodu neodpovídajícího katastrálního zápisu činil jednání, ke kterým není objektivně vlastnicky nadán, čímž z jeho strany dochází k flagrantnímu porušení vůdčí zásady ovládající soukromé práva, a sice že nikdo nemůže převést více práv než sám má. S ohledem na zahájené vkladové řízení se tak nejedná toliko o hypotetickou hrozbu způsobenou neodpovídajícím katastrálním zápisem, nicméně o hrozbu akutní s předpokládatelným vznikem neoprávněného zatížení majetku ve spoluvlastnictví žalobkyně, která tak odůvodňovala návrh na vydání předběžného opatření spočívající v zákazu nakládání s nemovitou věcí ze strany žalovaného. Skutečnost, že usnesením nadepsaného soudu o nařízení předběžného opatření ze dne 7. 9. 2020, č.j. [spisová značka] bylo tomuto návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhověno, již sama o sobě předjímá, že se jedná otázku, u které existuje neodkladná potřeba jí mezi žalobkyní a žalovaným bezodkladně právně upravit, které v meritu věci zavdává existenci naléhavého právního zájmu na jejím meritorním řešení. Podle § 985 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) platí, že: „Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.“ Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3245/2017, ze dne 20. 9. 2017 vyplývá, že: „Právní názor, uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 22 Cdo 506/2008, týkající se naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví nemovitosti v zaniklém, avšak doposud nevypořádaném SJM účastníků, již není pro nemovitosti evidované v katastru nemovitostí použitelný. Občanský zákoník z roku 2012 zavedl plně princip materiální publicity zápisů do veřejných seznamů. Je-li tedy v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z (bývalých) manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem zaniklého, avšak doposud nevypořádaného SJM, může se domáhat určení, že nemovitost je v zaniklém a doposud nevypořádaném SJM. Pokud v průběhu řízení nastanou účinky zákonné domněnky vypořádání (§ 741 o. z., § 150 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb.), bude třeba žalobu změnit na určení, že věc je v podílovém spoluvlastnictví účastníků.“ S ohledem na shora citovanou judikaturu ve spojení se skutkovým stavem osvědčeným nařízeným předběžným opatření má ve vztahu k řízení o věci samé žalobkyně naléhavý právní nájem na určení, že nemovitá věc náleží do zaniklého a nevypořádaného společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně tvrdí, že dílna na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] je samostatnou stavbou, která náleží do nevypořádaného SJM účastníků, neboť byla postavena za trvání manželství a byla financována ze společných prostředků bývalých manželů [Anonymizováno]. Žalovaný tomuto tvrzení odporuje a uvádí tvrzení opačná. Dílna [Anonymizováno] je součástí (přístavbou) domu č. p. [Anonymizováno] na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v kat. úz. [adresa], přičemž pozemek - společně s domem který je jeho součástí - je vlastnictvím žalovaného. Dílna [Anonymizováno] sice byla přistavěna k původnímu křídlu domu č. p. [Anonymizováno] za trvání manželství účastníků, avšak přístavba nebyla financována z prostředků náležejících do SJM bývalých manželů [Anonymizováno], ale z prostředků společnosti [právnická osoba] Stavebníkem v rámci stavebního řízení byl výhradně žalovaný, rovněž tak vlastníkem pozemku, na němž byla stavba prováděna. Samotné pojmy "přístavba a nástavba" definují, že se jedná o součást (součásti) existující nemovitosti, se kterou tvoří jeden celek. Tedy součást věci (domu č. p. [Anonymizováno] na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v kat. úz. [adresa]) sleduje právní osud této věci. Neboli vlastníkem přístavby a nástavby se automaticky stává vlastník původní stavby. Dále jsou nepravdivé údaje žalobkyně, že funkčně má jít o oddělitelné stavby - obě křídla jsou průchozí v obou podlažích, neboli propojené dveřmi, elektroinstalace podkroví nad dílnou je jednotná s elektroinstalací v domě, naopak elektroinstalace v přízemí dílny je jednotná s elektroinstalací v garáži nacházející se v původním křídle obytného domu, celý objekt má jednu kotelnu, umístěnou v původním křídle a zásobující teplem celý objekt, atd. Toto řešení je obsaženo již v projektové dokumentaci, která byla přílohou k žádosti o vydání stavebního povolení a v této podobě byla stavba také zkolaudována. Dále žalovaný namítl, že určení předmětu v žalobním požadavku je nesrozumitelné, když není připojen označený nákres. V žalobním požadavku je zmínka o barevných šrafách; má-li se však jednat o geometrický plán, ten se zpracovává vždy v černobílém grafickém provedení a barevné šrafy tedy nemůže obsahovat. Žalobní požadavek – bez připojeného geometrického plánu, na jehož podkladě by bylo možno stávající objekt (budovu č. p. [Anonymizováno]) "právně rozdělit" na dvě samostatné stavby – je nevykonatelný. Dále žalobce poukazuje na skutečnost, že u Okresního soudu v [adresa] probíhá pod sp. zn. [spisová značka] řízení o vypořádání SJM zahájené na návrh žalobkyně. V tomto řízení žalobkyně uvádí jiná tvrzení – přístavbu a nástavbu dílny správně označuje za majetek žalovaného, tvrdí přitom, že tento jeho majetek byl zhodnocen investicí z prostředků SJM. Z uvedeného vyplývá, že klíčovou pro posouzení otázky vlastnictví je otázka, zda se jedná o samostatnou věc (samostatnou stavbu) či součást původní věci (přístavbu původní stavby), a taktéž otázka financování nákladů této přístavby. Otázka, zda se jedná a věc samostatnou či součást věci původní, není otázkou znaleckou, ale otázkou právní, k jejímuž vyřešení není kompetentní znalecký posudek, ale přísluší do pravomoci soudu. Žalovaný k doložení svého stanoviska o tom, že jde o součást budovy č. p. [Anonymizováno], navrhuje jako důkaz projektovou (výkresovou) dokumentaci, která se nachází na stavebním úřadě v [adresa], z níž jednoznačně vyplývá, že přístavba byla od počátku navrhována jako funkčně propojená s domem, a to v obou jejích podlažích, že celá stavba měla být od počátku zásobována teplem z kotelny nacházející se v původním křídle budovy. Dále touto dokumentací dokládá, že u původní garáže (nacházející se v původním křídle budovy) byl zpočátku změněn její původní účel využití na dílnu – tak, aby [Anonymizováno] mohla být rozšířena i to této prostory, přímo propojené s dílnami v přízemí přistavěné části, přičemž tato prostora rovněž jako dílna dlouhodobě sloužila. K tomu je možno doložit i fotodokumentaci. Dále žalovaný je připraven nabídnout jako důkaz odborné vyjádření z oboru elektroinstalací, ze kterého vyplyne, že elektrorozvody v místnostech 2. nadzemního podlaží přístavby jsou přímo napojeny na rozvody v původním křídle budovy – tedy tvoří jednotnou elektroinstalaci s rozvody v místnostech původního křídla budovy, zatímco elektroinstalace v přízemí přístavby, kde se nacházejí dílenské prostory, tvoří samostatný celek. Neboli budova č. p. [Anonymizováno] má zřízeny dvě elektropřípojky, kdy na první z nich je připojena elektroinstalace celého původního křídla budovy, včetně elektroinstalace celého 2. nadzemního podlaží přistavěného křídla, zatímco na druhé přípojce je připojena vnitřní elektroinstalace přízemního podlaží přístavby + instalace pro připojení [Anonymizováno] umístěného v místnosti původní garáže, nacházející se v přízemním podlaží původního křídla. Taktéž žalovaný je schopen nabídnout jako důkaz odborné vyjádření z oboru instalací rozvodů ústředního vytápění, ze kterého vyplyne, že budova č. p. [Anonymizováno] je jako celek vytápěna z jediného zdroje tepla, a sice kotle umístěného v kotelně, která se nachází v přízemí původního křídla budovy. Tedy jak prostory dílny, tak prostory v podkroví přístavby, jsou vytápěny prostřednictvím kotle ústředního topení umístěného v původním křídle budovy. Rovněž je možno ověřit ohledáním na místě samém. Dále je možno poukázat na skutečnost, že přístavba dílny nemá v místě styku s původním křídlem budovy vlastní obvodovou zeď – vnitřní stěna dílny je tvořena štítovou zdí původního křídla budovy. Toto je možno rovněž ověřit ohledáním na místě samém, když v této štítové stěně původního křídla budovy se nacházejí propojovací dveře spojující prostor dílny s prostorem původní garáže, užívané taktéž pro [Anonymizováno]. Využití celého objektu bylo od počátku plánováno tak, že v přízemí přístavby bude situována dílna včetně příslušenství a podkroví přístavby bude tvořit součást bytu nacházejícího se v původním křídle budovy. Tedy funkčně se jedná o jeden celek. Je možno citovat ze stavebního povolení, vydaného Městským úřadem v [adresa] dne 29. 10. 2008 pod č. j. [Anonymizováno] nabylo právní moci dne 30. 10. 2008: „Dispozičně – dílna, šatna, umývárna, WC, spojovací chodba a sklad. Nad dílnou bude vybudováno podkroví (využití pro provoz bytového domu) propojené se stávajícím objektem bydlení přes terasu. Nad příslušenstvím dílny bude pochůzí terasa přístupná z obývacího pokoje podkroví stávajícího objektu. Součástí povolení je elektroinstalace, hromosvody, vnitřní rozvody vody a kanalizace – napojeno na stávající síť. Vytápění bude ze stávající kotelny obj. bydlení." Pokud jde o konečné kolaudační rozhodnutí (nikoliv pouze dílčí kolaudační souhlas s užíváním dílny, resp. části dílny, provedené v jednotlivé etapě stavby), které bylo vydáno v roce 2019, z tohoto rovněž plyne, že stavba je kolaudována jako celek. Z uvedeného plyne, že přístavba dílny tvoří jeden celek s původním křídlem budovy č. p. [Anonymizováno] a tedy se jedná o součást této věci. Jakožto součást původní stavby sleduje přístavba právní osud této stavby a otázka vlastnictví je vyřešena vlastnictvím věci původní.

3. Výpisem z katastru nemovitostí k listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] a obec [adresa], má soud za prokázané, že žalovaný je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitostí, a to mimo jiné pozemku p. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno]. Vše zapsáno u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa].

4. Rozhodnutím [právnická osoba] [adresa], stavebního úřadu ze dne 29. 10. 2008, sp. zn. [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno], má soud za prokázané, že uvedený úřad vydal na základě žádosti žalovaného ze dne 1. 10. 2008, stavební povolení na stavbu „dílny na [Anonymizováno]“ na pozemku p. č. [hodnota], [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] s tím, že stavba obsahuje vlastní dílnu s příslušenstvím a dřevěný přístřešek – umístění dle územního rozhodnutí ze dne 27. 8. 2008, č. j. [Anonymizováno]. Dispozičně stavba obsahuje dílnu, šatnu, umývárnu, WC, spojovací chodbu a sklad. Nad dílnou bude vybudováno podkroví (využití pro provoz bytového domu) propojené se stávajícím objektem bydlení přes terasu. Nad příslušenstvím dílny bude pochůzí terasa přístupná z obývacího pokoje podkroví stávajícího objektu. Dále stavba obsahuje přístřešek po celé délce na dřevěných sloupech, který je součástí krovu stavby a bude sloužit pro uskladnění zemědělských strojů. Součástí povolení je elektroinstalace, hromosvody, vnitřní rozvody vody a kanalizace – napojeno na stávající síť. Vytápění bude ze stávající kotelny objektu bydlení.

5. Rozhodnutím o umístění stavby a stavebním povolením vydaným Městským úřadem [adresa], Odborem správním, stavebním a vyvlastňovacím dne 4. 12. 2013 pod č. j. [Anonymizováno], sp. zn. [Anonymizováno], má soud za prokázané, že uvedený úřad vydal na základě žádosti žalovaného ze dne 28. 12. 2012 rozhodnutí o umístění stavby na stavbu „stavební úpravy s přístavbou [Anonymizováno] dílny, [adresa]“ (dále jen „stavba“) na pozemku p. č. [hodnota] (ostatní plocha), st. p. [Anonymizováno] (orná půda) v katastrálním [adresa] s tím, že stavba obsahuje stavební úpravy a přístavbu [Anonymizováno] dílny. Přístavba velikosti 10 x 19,2 m přistavěno směrem západně ke stávající dílně, stavba je komunikačně propojena se stavbou hlavní (původní dílna). Dále uvedený úřad vydal stavební povolení na stavbu na pozemku p. č. [hodnota], [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] a stavbu, která obsahuje stavební úpravy a přístavbu [Anonymizováno] dílny. Dispoziční uspořádání – rozšíření stávající [Anonymizováno] dílny a zřízení sociálního zařízení a kancelářských prostor a zázemí. Předmětem povolení jsou stavební úpravy stávající části v 2. NP, přístavba dílny, vnitřní rozvody elektro, vody a kanalizace, napojení na přípojky stávající. V rámci technického řešení dílny bylo uvedeno, že dílna bude vybavena třemi stroji [Anonymizováno]), přemístěné ze stávající garáže obytného domu s obsluhou maximálně dvěma pracovníky. Při opracování nebudou vznikat žádné škodlivé látky, odpad z [Anonymizováno] bude ukládán do ocelových kontejnerů a likvidován jako železný odpad ve sběrných surovinách. V rámci napojení na inženýrské sítě bylo uvedeno, že přístup a příjezd je ze stávající místní komunikace navazující na parcelu stavebníka od prostoru nádvoří. Z nádvoří částečně zpevněného vjezd a vstup do navržené dílny a obytného domu. Napojení vodovodní přípojky a sociálního zařízení dílny bude provedeno ze stávajícího rozvodu pitné vody v obytném domě. Přívod vody do domu ze stávající studny. Veřejný vodovod v této části obce není. Kanalizace splašková, odpadní vody ze sociálního zařízení dílny budou svedeny do stávající nepropustné jímky na vyvážení, kam jsou svedeny odpadní vody z obytného domu. Napojení ležaté odpadní kanalizace bude provedeno za obytným domem přes revizní šachtu. Dešťová kanalizace není řešena. Všechny dešťové vody ze střech a zpevněných ploch budou svedeny volně do terénu. Plynová přípojka nebyla řešena, když v této části obce nebyl zaveden plynovod. Napojení na elektrorozvod bude ponecháno stávající z venkovního betonového sloupu vedení nn kabelovou vzdušnou přípojkou do rozvaděče s hlavním jističem 32 A a elektroměrem je pro dílnu, umístěného na zdivu obytného domu. Obytný dům má vlastní přípojku s rozvaděčem. Hlavní rozvaděč pro dílnu bude po dokončení výstavby zabudován do vnějšího zdiva dílny u vstupu do dílny. Elektroinstalace bude provedena kompletně pod omítkou z kabelů AYCU, z hlavního elektroměrového rozvaděče s hlavním jističem 32 A do pojistkového rozvaděče umístěného v chodbě u dílny. Objekt bude opatřen hromosvodem. Minimálně tři jímací tyče dostatečně uzemněné před a za objektem. Vodoinstalace bude provedena napojením ze stávajícího rozvodu vody v obytném domě. V místě přechodu z obytného domu do dílny bude proveden hlavní uzávěr. Vodovodní rozvod z plastových tlakových trubek pod omítkou, včetně rozvodu teplé vody. Vnitřní kanalizace bude provedena z plastových trub napojením na stávající vodorovnou kanalizaci od domu do jímky na vyvážení. V místě vyvedení kanalizačního potrubí z dílny, bude provedena revizní šachta. Odvětrání kanalizace bude provedeno nad střechu (nad terasu) ze sociálního zařízení vedle komínového tělesa odvětrání. Celá dílna bude vytápěna ústředním topením s napojením na stávající kotel umístěný v kotelně obytného domu. Ohřev teplé vody bude ze stávajících rozvodů v obytném domě.

6. Kolaudačním souhlasem s užíváním stavby vydaným Městským úřadem [adresa], Odborem správním, stavebním a vyvlastňovacím dne 2. 5. 2014 pod č. j. [Anonymizováno], sp. zn. [Anonymizováno], má soud za prokázané, že uvedený úřad vydal na základě žádosti žalovaného ze dne 3. 4. 2014 kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby „Stavební úpravy s přístavbou [Anonymizováno] dílny, [adresa]“ (dále jen „stavba“) na pozemku p. č. [hodnota], [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] provedené dle stavebního povolení sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 4. 12. 2013. Účel užívání stavby byl vymezen tak, že se jedná o stavební úpravy za účelem propojení stávající stavby s přístavbou. V přístavbě v 1. NP je umístěna dílna, propojovací schodiště, denní místnost, sociální zařízení, sklad a chodba. Ve 2. NP je dílna, chodba, sociální zařízení, kancelář, zasedací místnost, denní místnost, šatna, kancelář technika, vše dle dokumentace ověřené ve stavebním povolení kromě změny, která je zaznamenána ve stavebním deníku a byla odsouhlasena na místě samém při místním šetření a kontrolní prohlídce, kdy se jedná o změnu opláštění přístřešku namísto dřevěné konstrukce bylo zvoleno klasické zdivo s osazením vrat pro přístřešek pro kovový odpad.

7. Rozhodnutím [právnická osoba] [adresa], Odboru správního, stavebního a vyvlastňovacího, ze dne 4. 11. 2019, č. j. [Anonymizováno], sp. zn. [Anonymizováno], má soud za prokázané, že uvedený úřad vydal na základě žádosti žalovaného ze dne 2. 9. 2019 rozhodnutí o dodatečném povolení stavby na stavbu „zastřešení požární nádrže (původní požární nádrž plní funkci pro provozovnu, zastřešení tvoří konstrukci pro vlastní využití k rodinnému domu), zastřešení vchodu do hospodářské budovy a původní hospodářské budovy (stáje, sklady), na pozemku p. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa].

8. Sdělením souhlasu s užíváním vydaným Městským úřadem [adresa], odbor správní, stavební a vyvlastňovací úřad, datovaným 19. 5. 2014, č.j. [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno], má soud za prokázané, že uvedený úřad vydal předmětný souhlas pro stavbu „Hospodářská budova na pozemku p. č. st. [Anonymizováno], p. č. [hodnota] k. ú. [adresa]“. V listině je uvedeno, že objekt hospodářské budovy je jednopodlažní, nepodsklepený se sedlovou střechou a tvoří doplňkovou stavbu ke stávajícímu rodinnému domu na parcele p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], jehož vlastníkem je žalovaný jako stavebník. Objekt je postaven tak, aby svou výškou, vzhledem a charakterem nedošlo k narušení celkového vzhledu a charakteru okolní krajiny. Objekt hospodářské budovy půdorysných rozměrů 10 m x 20 m je jednopodlažní, nepodsklepený se sedlovou střechou. Půdorysně není objekt rozdělen. Do objektu je vjezd pomocí dvou plechových, dvoukřídlých vrat 3000 x 3500 mm umístěných ve štítových stěnách. Objekt slouží výhradně pro uskladnění zemědělské techniky a sypkého krmení určené pro chov koní. V objektu nejsou provedeny žádné rozvody ani instalace. Dešťové vody ze střechy jsou svedeny do vsakovací jímky umístěné na parcele stavebníka.

9. Deskami spisu projektanta [jméno FO] (zpracoval [jméno FO]), má soud za prokázané, že na těchto deskách je uveden název stavby „hospodářská budova“, základní charakteristika „stavba – nová stavba“, místo [adresa], katastrální území [adresa], pozemek parcela č. [hodnota], č. [Anonymizováno] a stupeň dokumentace „projekt pro územní a stavební řízení“.

10. Znaleckým posudkem č. [hodnota], vypracovaným [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho výslechem a znaleckým posudkem č. [Anonymizováno], pořadové č. vyhotovení [Anonymizováno], zpracovaným znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho výslechem, má soud za prokázané, že stavbu „Stavební úpravy s přístavbou [Anonymizováno] dílny, [adresa]“, vyznačenou v geometrickém plánu č. [hodnota], ověřeném dne 11. 12. 2013, č. [Anonymizováno], pod písmeny „g, h, k“ na p. č. [Anonymizováno] barevnými šrafami, nelze ze stavebně-technického hlediska považovat za stavbu samostatnou, oddělitelnou od stavby hlavní, tedy od rodinného domu č. p. [Anonymizováno], na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] s následujících důvodů. Stavební propojitelnosti střešních konstrukcí, kdy nelze vytýčit liniovou hranici mezi oběma stavbami tak, aby konstrukce jedné stavby nezasahovaly do konstrukce stavby druhé (vzájemný vznik „přestavků“); možnost přenosu požáru ze střešní konstrukce [Anonymizováno] dílny na střešní konstrukci rodinného domu č. p. [Anonymizováno]. Komunikační propojenosti obou částí stavby v 1. i ve 2. NP, kdy je zde komunikační propojenost mezi garáží v rodinném domě č. p. [Anonymizováno] a montážní halou [Anonymizováno] dílny v 1. NP, dále komunikační propojení přes terasu (z obývacího pokoje bytové jednotky ve 2. NP rodinného domu č. p. [Anonymizováno] do chodby [Anonymizováno] dílny ve 2. NP), dále s přístupem do místnosti „relax“ a bazénu, a z bazénu do chodby ve 2. NP hospodářského objektu. Je nežádoucí, aby stavby jako vlastnicky samostatné funkční celky byly vnitřně komunikačně propojeny, např. dveřmi, průchody, společnými prostorami apod. Znehodnocení spočívá ve ztrátě soukromí a snížení uživatelského komfortu. Zejména znehodnocení z tohoto hlediska vznikne při využívání terasy s kuchyňskou linkou a krbem při „rodinném posezení“ a užívání bazénu v místnosti „relax“. Dalšími důvody neoddělitelnosti je propojenost rozvodů ústředního topení a teplé užitkové vody a elektro [Anonymizováno] dílny s rozvody v rodinném domě č. p. [Anonymizováno], kdy [Anonymizováno] dílna je temperována ústředním topením, které je napojeno na kotel umístěný v rodinném domě č. p. [Anonymizováno] a dále sdružené přípojky dešťové a splaškové kanalizace V případě oddělení nebude možno temperovat vnitřní prostory [Anonymizováno] dílny; kotel je umístěn ve stavbě rodinného domu č. p. [Anonymizováno]. U společné přípojky splaškové a dešťové kanalizace vznikne v případě nefunkční kanalizační přípojky (např. ucpáním) spor, ve které části poškození nastalo. Kanceláře a místnosti ve 2. NP [Anonymizováno] dílny jsou napojeny na elektrický rozvod rodinného domu č. p. [Anonymizováno] a oddělením může vzniknout stav, kdy kanceláře a další místnosti 2. NP [Anonymizováno] dílny budou bez elektrické energie. [adresa] užitková voda pro kuchyňskou linku na terase a sprchu bazénu je napojena na elektrický bojler v 1. NP [Anonymizováno] dílny a při oddělení může vzniknout stav, kdy bude znemožněno použití teplé užitkové vody v kuchyňské lince na terase a sprchy u bazénu. Dalším důvodem neoddělitelnosti je provozně-dispoziční propojenost [Anonymizováno] dílny s rodinným domem č. p. [Anonymizováno] v otázce zabezpečení tlakového vzduchu, kdy místnost s kompresorem pro výrobu tlakového vzduchu pro potřeby [Anonymizováno] dílny je součástí hospodářské části ve dvoře a oddělením bude znemožněno zásobování [Anonymizováno] dílny stlačeným vzduchem (ovládání [Anonymizováno] strojů, ofuk výrobků apod.). Dalšími důvody neoddělitelnosti jsou důvody bezpečnostní, kdy bazén, jako příslušenství domu č. p. [Anonymizováno], nelze oddělit od stavby [Anonymizováno] dílny z důvodu požárně bezpečnostního zabezpečení, kdy bazén je určen jako vodní retence v případě nutnosti hašení. V případě oddělení nebude možno využít vodní retence bazénu pro případný hasební zásah u [Anonymizováno] dílny. Dalším důvodem neoddělitelnosti je skutečnost, že osamostatněním, oddělením obou staveb dojde u rodinného domu č. p. [Anonymizováno] ke znehodnocení z hlediska snížení komfortu bydlení, zejména podstatným narušením soukromí, což je důsledek komunikačního propojení obou částí staveb. Uvedené závěry potvrdil také znalecký posudek č. [Anonymizováno], pořadové č. vyhotovení [Anonymizováno], zpracovaný znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalec v tomto posudku uvedl, že v současném stavu nelze předmětnou nemovitost reálně rozdělit, a tedy od rodinného domu oddělit stavbu dílny jako samostatnou stavbu. Část střechy zasahuje nad střechu rodinného domu a neplatí tedy podmínka, aby hořlavé konstrukce nepřesahovaly z jedné části do druhé. Vytápění dílny je ústřední, napojeno na kotel v kotelně rodinného domu a neplatí tedy podmínka, aby obě nové části byly samostatně uživatelné. Stavba dílny nemá samostatné přípojky vody a splaškové kanalizace, rozvody vody dílny jsou napojeny na stávající přípojku rodinného domu, dešťové vody ze zádní části střechy dílny jsou samostatně svedeny do trativodu, dešťové vody z přední části střechy dílny a ze střechy rodinného domu jsou společně svedeny do trativodu, splaškové vody ze sociálního zařízení dílny jsou napojeny na stávající rozvody rodinného domu a tím i na přípojku splaškové kanalizace rodinného domu. Neplatí tedy podmínka, aby obě nové části měly vlastní přípojky inženýrských sítí. Střecha dílny slouží jako pochůzná terasa přístupná z pokoje rodinného domu i z administrativní části dílny (dle místního šetření i dle stavebního povolení ze dne 29. 10. 2008 – nad příslušenstvím dílny bude pochůzná terasa přístupná z obývacího pokoje podkroví stávajícího objektu – rodinného domu). Neplatí tedy podmínka, aby dělící rovina byla svislá, vodorovné dělení není přípustné ani částečně, např. překrytím částí, přesahem místností nebo užívaných ploch v jednotlivých podlažích. Aby bylo možné objekt dílny oddělit od rodinného domu, bylo by třeba provést stavební úpravy. Geometrickým plánem je třeba vyčlenit stavební pozemek pod objektem dílny a ten převést na budoucího vlastníka dílny. Dále je třeba zajistit přístup z veřejné komunikace přes pozemek p. č. [Anonymizováno], který je ve vlastnictví, a tedy bude vyžadovat jeho souhlas. Dílna má samostatnou přípojku elektro, je tedy možno osadit elektrokotel nebo tepelné čerpadlo a tyto použít jako tepelný zdroj pro ústřední vytápění objektu dílen. Dále je třeba zřídit samostatné přípojky vody a splaškové kanalizace, což je finančně a organizačně náročné, vyžaduje to jejich napojení na obecní rozvody nacházející se v prostoru průjezdné obecní komunikace ve vzdálenosti cca 70 m. Tyto budou poté vedeny pod úzkou příjezdovou komunikací na pozemku p. č. [hodnota]. Je třeba provést výkopové práce které budou po dobu stavebních prací znemožňovat příjezd k rodinnému domu [adresa] a tím omezovat majitele tohoto domu. Dále budou muset být vedeny přes pozemek p. č. [Anonymizováno], který je ve vlastnictví žalovaného, a tedy budou vyžadovat jeho souhlas. Dále je třeba provést stavební úpravy části střechy dílny, aby tato nepřesahovala nad střechu rodinného domu, se zřízením dělící požární stěny zasahující až nad střešní rovinu. Je třeba vyřešit problém svislé dělící roviny v prostoru pochůzné terasy, a to zazděním balkonových dveří a zamezením přístupu vlastníka rodinného domu na tuto terasu, což je možné pouze s jeho souhlasem (dle stavebního povolení ze dne 29. 10. 2008 – nad příslušenstvím dílny bude pochůzná terasa přístupná z obývacího pokoje podkroví stávajícího objektu rodinného domu), což je značně nepravděpodobné. Další možnost je oddělení části dílny pod pochůznou terasou a její přičlenění k rodinnému domu, zrušení přístupu a oken na terasu z administrativní části dílny, což vyžaduje souhlas obou stran sporu. Rozdělení stavby na právně samostatné věci je možné provést jen na základě rozhodnutí stavebního úřadu, po vypracování projektové dokumentace na toto rozdělení a stavebním řízení ve kterém se k navrhovanému řešení vyjadřují obě dotčené strany, s jejich vyjádřeními a souhlasy. Oddělením stavby dílny od rodinného domu č.p. [Anonymizováno] na pozemku st [Anonymizováno] by v případě se zazděním balkonových dveří a zamezením přístupu vlastníka rodinného domu na terasu, případně s omezením využívání krytého bazénu (požární nádrže) došlo k omezení využívání dosavadních prostorů rodinného domu a tím ke znehodnocení tohoto domu č.p. [Anonymizováno]. Taktéž s možností přístupu z veřejné komunikace k objektu dílny přes stávající pozemek p. č. [Anonymizováno] jiným vlastníkem dílny by došlo k omezení užívání tohoto pozemku jeho stávajícím vlastníkem a tím i k znehodnocení navazujícího domu č.p. [Anonymizováno]. V současnosti slouží tento pozemek stávajícímu vlastníku rodinného domu k přístupu k rodinnému domu z veřejné komunikace.

11. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění pro nadbytečnost. Důkazní návrh žalovaného účetními doklady společnosti [právnická osoba] za roky 2009 až 2015 a důkazní návrhy žalobkyně spisem stavebního úřadu, spisem [Anonymizováno] soudu sp. zn. [spisová značka] a revizním znaleckým posudkem soud zamítl s ohledem na shodné závěry obou dosud provedených znaleckých posudků a neexistenci jiného znaleckého posudku s odlišnými závěry na základě kterého by bylo nutné zpracovávat revizní znalecký posudek. O závěrech znalců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] soud nemá důvodné pochybnosti, když znalci své závěry řádně a dostatečně odůvodnili a v rámci svých výslechů také obhájili.

12. Dle ustanovení § 80 občanského soudního řádu se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je, či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Soud v předmětné věci shledal existenci naléhavého právního zájmu žalobkyně s ohledem na skutečnost, že předmětná přístavba [Anonymizováno] dílny byla vybudována za trvání manželství a jako výlučný vlastník rodinného domu č. p. [Anonymizováno] je v katastru nemovitostí evidován žalovaný.

13. Při právním hodnocení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), konkrétně z § 505, který uvádí, že součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Dle komentáře k tomuto ustanovení na sebe obě kritéria navazují. Povaha věci (jež je prvotním kritériem) je ustavena v okamžiku jejího vzniku. Druhé z kritérií má zabezpečit, že integrita věci (její základní funkční a právní vlastnosti) přetrvají s přihlédnutím k opotřebení a k případným rekonstrukcím věci po celou dobu její existence. Proto komponenty věci, které zabezpečují její základní funkční a právní vlastnosti, tvoří součást, nikoli jen příslušenství věci hlavní. Komponent náleží k věci hlavní pro její povahu (je její součástí), jestliže věci stejného druhu nebo obdobné věci v daném místě a čase nejsou využívány bez takového komponentu, buď proto, že je to funkčně zcela nemožné, nebo proto, že uživatelé věci hlavní si navykli na určitý standard využití věci způsobený komponentem natolik, že provoz věci hlavní je bez komponentu nemyslitelný. Soudní judikatura v případě kritéria vzájemné sounáležitosti věci hlavní a součásti věci sděluje, že „to, co k věci podle její povahy náleží“ se určuje do značné míry podle lidských zvyklostí, zkušeností a norem vztahujících se ke konkrétní věci. Zákonný text dává prostor k individuálnímu posouzení, jaké vlastnosti věc hlavní vykazuje, aby odtud bylo možno odvíjet úvahy, zda jiná relativně samostatná věc k ní „patří“ natolik neodmyslitelně, že nemůže již být považována za věc odlišnou (NS 29 Odo 97/2003). Právě uvedené neznamená, že by vzájemná sounáležitost hlavní věci a její součásti byla subjektivním kritériem, závisí totiž nikoli na postoji vlastníka věci hlavní, ale na objektivním, široce přijatém aktuálním vnímání funkčních a právních vlastností věci hlavní. Součástí věci nejsou jen její technické komponenty, ale i komponenty s právním obsahem, bez nichž by s věcí nemohlo být bez zásadních překážek nakládáno. Věc je oddělením některého ze svých komponentů (součástí) znehodnocena, jestliže věc hlavní jeho oddělením přestane mít funkční nebo jiné právem chráněné vlastnosti (např. estetika věci), které jsou pro její využití nezbytné, nebo pokud je oddělením věci objektivně přijímaný standard funkčního využívání nebo právního nakládání s věcí zásadně porušen, a to i vzhledem k původním vlastnostem věci (srov. s NS 21 Cdo 230/2010, NS 29 Odo 97/2003). Například již při výrobě byly do automobilu jako nadstandardní vybavení zabudovány klimatizace, detektor deště a airbagy. Tím byla ustavena počáteční (a nadstandardní) povaha věci hlavní, která má přetrvat až do jejího zániku nebo do případné přeměny věci v jinou funkční podstatu, např. rekonstrukcí budovy. Neoddělitelnost komponentu od věci hlavní tedy nelze chápat jako mechanickou nemožnost jeho oddělení, ale jako jakýkoli zásadní zásah do funkčních nebo právních vlastností věci hlavní, který věc podstatným způsobem znehodnocuje. Termín „oddělení“ součásti od věci hlavní zahrnuje celou škálu způsobů od přímých zásahů do hmotné podstaty věci (např. vybourání vestavěných oken domu), přes manipulaci neničící podstatu věci (např. odmontování kola automobilu), po pouhé volně proveditelné odnětí věci (např. odnesení bezdrátového sluchátka od telefonního aparátu). Na základě závěrů znaleckých posudků soudních znalců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] a jejich výslechů pak soud dospěl k závěru, že z důvodů oběma znalci uvedených, je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedená přístavba a nástavba [Anonymizováno] dílny nedílnou součástí nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného, a to stavby rodinného domu č. p. [Anonymizováno], nacházejícího se na pozemku p. č. st. [Anonymizováno], vše zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa]. Jakožto součást pak tato přístavba sdílí osud věci hlavní, tedy uvedeného rodinného domu a nemůže být mimo jiné ani samostatným předmětem žaloby. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl, když další v řízení provedené důkazy výše uvedenými listinami závěry obou znalců potvrzují.

14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalovaný měl ve sporu plný úspěch a soud mu tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 39.140 Kč dle § 7, bodu 5 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění před novelou provedenou vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 258/2024 Sb., za 9 úkonů právní služby po 3.100 Kč (převzetí a příprava, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu dne 1. 6. 2022, 31. 5. 2023 a 3. 7. 2023, účast při prohlídce nemovitosti znalcem dne 15. 10. 2022 a sepis vyjádření ze dne 9. 1. 2023 k odvolání žalobkyně a jejímu vyjádření, sepis vyjádření ze dne 4. 12. 2023 k odvolání žalobkyně a účast při prohlídce nemovitosti znalcem dne 1. 11. 2024) a dle § 7, bodu 5 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění po novele provedené vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 25/2024 Sb. za 2 úkony právní služby po 5.620 Kč (účast u jednání soudu dne 30. 4. 2025 a 9. 6. 2025). Dále jsou náklady řízení tvořeny 9x režijním paušálem po 300 Kč a 2x po 450 Kč dle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále cestovným na trase ze [adresa] a zpět k výše uvedené prohlídce nemovitosti konané 15. 10. 2022 (46 km) motorovým vozidlem tovární značky Mazda CX-5, RZ: [SPZ], při průměrné spotřebě 6,6 litru benzinu Natural 95 na 100 km a vyhláškové ceně 1 litru ve výši 44,50 Kč dle § 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,70 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, tedy 352 Kč. Dále cestovným na trase ze [adresa] a zpět k výše uvedené prohlídce nemovitosti konané 1. 11. 2024 (46 km) motorovým vozidlem tovární značky Mazda CX-5, RZ: [SPZ], při průměrné spotřebě 6,6 litru benzinu Natural 95 na 100 km a vyhláškové ceně 1 litru ve výši 38,20 Kč dle § 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2023 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,60 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, tedy 374 Kč. Dále náhrady za zmeškaný čas ve výši 2 x 100 Kč za 2 půlhodiny a 2 x 150 Kč za dvě půlhodiny, to vše navýšeno o 21 % DPH. Celkem tak náklady žalovaného činí 53.199 Kč.

15. Vzhledem k tomu, že stát vynaložil v souvislosti s tímto řízením částku 25.272 Kč na znalecké zkoumání, uložil v souladu s § 148 odst. 1 občanského soudního řádu ve sporu neúspěšné žalobkyni, aby tuto částku státu zaplatila, přičemž zohlednil žalobkyní již uhrazenou zálohu ve výši 1.000 Kč.

Poučení