8 C 165/2019 - 258

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: [Jméno žalobce A], narozený dne [Datum narození žalobce A], bytem [Adresa žalobce A], právně zastoupeného [Jméno žalobce B] [Anonymizováno], advokátkou se sídlem [adresa] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované], se sídlem [Adresa žalované], právně zastoupené [Jméno Zástupce], advokátem se sídlem [Jméno advokáta][Anonymizováno], o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 50 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od 6.5.2019 až do zaplacení, to vše do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím zamítá.

III. Žalobce je povinen uhradit náklady státu ve výši 15 323,25 Kč, a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna uhradit náklady státu ve výši 5 107,75 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce je povinen uhradit žalované na nákladech řízení 68 251 Kč, a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení 200 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od podání žaloby (6.5.2019) až do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že se dne 4.11.2016 podrobil zubnímu ošetření v ordinaci žalované, kam se dostavil za účelem preventivního vytržení zubů. Zákrok provedený v analgosedaci vykonal [tituly před jménem] [jméno FO], který žalovanému po jeho skončení sdělil, že byl ošetřen pouze zub č. [hodnota], který se nachází přímo v dásni, proto byla odříznuta korunka a kořen zubu ponechán. Dne 10.11.2016 se žalobce dostavil k žalované za účelem vynětí stehů, přičemž již neměl důvěru k ošetření v její ordinaci. Z tohoto důvodu žalobce navštívil svou praktickou zubní lékařku [tituly před jménem] [jméno FO] s obtížemi, jimiž trpěl po předmětném zákroku, tedy s bolestivostí, nemožností kousat potravu a zánětem. Lékařka předepsala žalobci antibiotika a sepsala žalobci žádanku na ošetření v [podezřelý výraz], kam se žalobce dostavil 19.1.2017, ale kde jej odmítli vyšetřit s tím, aby byl výkon dokončen na pracovišti, kde byl započat. Žalobce pozbyl důvěru v žalovanou, od předmětného zákroku trpí již dva roky bolestmi a obtížemi, prošel si fyzickými i psychickými útrapami. S žalobcem nebyl sepsán informovaný souhlas, nebyl poučen o možných komplikacích, nebyla mu předepsána antibiotika, žalovaná se také nepostarala, aby byl zákrok dokončen na jiném pracovišti. Žalobce také požadoval vynětí celkem tří zubů, ale byl vyňat pouze jeden, a to ještě jen částečně. Žalobce si nechal v dané souvislosti zpracovat znalecký posudek, z nějž vyplývá, že žalovaná, resp. [jméno FO]. [jméno FO], nepostupovala lege artis. Žalovaná tak neposkytla žalobci zdravotnické služby na úrovni předpokládané zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Žalovaná se dosud žalobci ani neomluvila či jinak nevyjádřila nad danou situací lítost, kořeny zubů jsou stále ponechány v ústech a hrozí dalšími komplikacemi. Žalobci v daném případě s ohledem na uvedené svědčí prostředky ochrany osobnosti dle § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a žalované pak povinnost odčinit újmu na přirozených právech člověka dle § 2956 občanského zákoníku, kdy bylo zasaženo do jeho práva na život a zdraví. S odkazem na judikaturu Ústavního soudu pak žalobce svůj nárok dále rozdělil tak, že se domáhá nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč dle § 82 občanského zákoníku, dalších 50 000 Kč požaduje z titulu bolestného a 100 000 Kč jako náhradu za ztížení společenského uplatnění. Žalobce při úvaze o výši jednotlivých nároků zohlednil jednotlivé okolnosti věci a princip proporcionality s odkazem na judikaturu Ústavního soudu.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 14.11.2019 navrhla žalobu zamítnout. Dále uvedla, že žalobce se dostavil v září 2016 do ordinace žalované s žádankou na preventivní a neakutní vytržení levé a pravé dolní osmičky při částečném uspání. Žalobci tedy byl odevzdán anesteziologický dotazník a informovaný souhlas s výkonem při uspání. Dne 4.11.2016 se žalobce dostavil s doprovodem k zákroku, kde mu před výkonem a před uspáním (tzv. analgosedaci) bylo podáno vysvětlení o průběhu zákroku a následné péči, které bylo popsáno též i v předaném informovaném souhlasu. V průběhu zákroku v analgosedaci se lékař provádějící zákrok rozhodl dle zjištěného zaklínění a částečném srůstu pravé dolní osmičky s kostí, blízkosti kořenu pravé dolní sedmičky a nepřítomnosti zánětu k odříznutí korunkové části pravé dolní osmičky a ponechání vrostlého a zaklíněného kořene pravé dolní osmičky v zubním lůžku. Dle zkušenosti lékaře hrozilo poškození nezkažené pravé dolní sedmičky, zhmoždění nervu probíhajícího pod kořeny stoliček v dolní čelisti probíhajícího velmi blízko k hrotu kořenu pravé dolní osmičky a možnému zlomení dolní čelisti při použití větší síly při extrakci. Z toho důvodu bylo upuštěno od plánovaného vytržení dalších osmiček. Žalobce nemohl být v průběhu zákroku o nutnosti změn informován s ohledem na skutečnost, že byl uspán. Dne 10.11.2017 se žalobce dostavil na vyjmutí stehů po zákroku, kde mu bylo vše detailně vysvětleno, stav po zákroku byl přiměřený, bez teplot a otoku, jednalo se o běžný stav týden po extrakci tohoto typu. Od té doby se žalobce u žalované neukázal až do listopadu 2018, kdy se dostavil k [tituly před jménem] [jméno FO] se stížností na postup [jméno FO]. [jméno FO]. Při žádosti o kontrolní rentgenový snímek za účelem zjištění pooperačního stavu žalobce toto odmítl a odešel, následně podal stížnost na žalovanou a [tituly před jménem] [jméno FO] u České stomatologické komory (ČSK). Stížnost byla odložena, když znalec ČSK shledal, že postup žalované byl lege artis. Ponechání zaklíněného kořenu při riziku poranění jiných anatomických struktur a nepřítomnosti zánětu je postup běžný a nikoliv ojedinělý, podávání antibiotik v případě nepřítomnosti zvýšených teplot a akutního zánětu je na volbě operatéra, který účelnost či neúčelnost jejich podání vyhodnotí na základě informací, které má o zákroku a jeho průběhu a zdravotním stavu pacienta; samoúčelné podávání antibiotik v situaci, kdy není žádná indikace k jejich nasazení, pak není v zájmu pacienta. Žalobce si protiřečí, když na jednu stranu žalované vyčítá nedokončení zákroku a zároveň sám připouští, že již k této neměl důvěru a s akutními problémy se dostavil ke své ošetřující lékařce.

3. Při jednání soudu dne 19.1.2021 právní zástupkyně žalobce doplnila, že žalobci byly kořeny zubů již vyjmuty a to na jiném pracovišti než u žalované. Při jednání dne 29.6.2021 jednatel žalované [tituly před jménem] [jméno FO] k výzvě soudu uvedl, že podepsaným souhlasem žalobce s výkonem, nedisponuje. Žalobce byl se vším seznámen již na první schůzce, kdy byl zákrok naplánován, přičemž i podpis na takové listině může být později pacienty znevěrohodněn, přičemž žalobce provedl platbu za zákrok předem, z čehož lze odvodit, že byl informován a srozuměn. Právní zástupkyně žalobce k tomu odvětila, že žalobce nebyl informován o možnosti ponechání kořene zubu, s tímto by nesouhlasil. Při jednání dne 16.11.2021 právní zástupkyně žalobce uvedla, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dostatečně stvrdil svůj posudek, když podrobně popsal, že došlo k pochybení žalované a v čem toto pochybení spatřuje, přičemž [tituly před jménem] [jméno FO] není soudním znalcem a odpovídá na jinak formulované otázky. Zpracování dalšího znaleckého posudku je tak nadbytečné. Právní zástupce žalované k tomu odvětil, že [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil, že zákrok provedený žalovanou byl lege artis. Otázkou zůstává, zda bylo nutné provést odstranění kořene a zda nasadit antibiotika. V tomto ohledu jsou oba zpracované posudky diametrálně odlišné. [tituly před jménem] [jméno FO] je přednostou stomatologické kliniky fakultní [podezřelý výraz] [adresa], vývoj poznání v medicíně postupuje velmi rychle dopředu a je žádoucí zjistit, jaký je aktuální vývoj v dané oblasti a je tedy žádoucí zpracování revizního znaleckého posudku.

4. Právní zástupkyně žalobce v podání ze dne 23.6.2023 uvedla, že znalecký posudek podaný znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] neobsahuje rozbor, ze kterého znalec čerpal při odpovědi na otázka a popis toho, co vyplývá ze zdravotnické dokumentace. Za postup non lege artis lze dle aktuálních závěrů odborné literatury nutno považovat i postup, kdy neexistuje řádný informovaný souhlas pacienta. V podání ze dne 10.7.2023 právní zástupkyně žalobce uvedla, že znalec [tituly před jménem] [adresa] ve svém posudku uvádí, že má k dispozici informovaný souhlas žalobce, nicméně žalobce udělil souhlas s extrakcí tří zubů a nikoli se zákrokem, který byl následně fakticky proveden. Dále znalec uvádí, že extrakce kořenu není nutná, pokud tento nepůsobí komplikace, nicméně v případě žalobce komplikace působil, což dokládá, že se žalobce dostavil s těmito k [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Při jednání dne 19.9.2023 právní zástupkyně žalobce uvedla, že [tituly před jménem] [adresa] vytýká [tituly před jménem] [jméno FO], že neměl k dispozici zdravotnickou dokumentaci, ač jí ale sám neměl a nic mu nebránilo si jí vyžádat. Rovněž [tituly před jménem] [adresa] žalobce nevyšetřil a nijak nezohlednil, že si žalobce nechal extrakci kořene zubu dodělat ve zdravotnickém zařízení v [adresa].

5. Usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] soud vyzval dle § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalobce, nechť doplní tvrzení jakým konkrétním způsobem a v jakých datech kontaktoval žalovanou s tím, že po zákroku provedeném v listopadu 2016 má přetrvávající potíže a dále, zda následkem předmětného zákroku mělo dojít k poškození nervů žalobce a tím vzniku tzv. neuralgické bolesti. Dále nechť žalobce prokáže, že po zákroku žalované v listopadu 2016 trpěl dlouhodobě přetrvávajícími silnými bolestmi zubu, na němž žalovaná vykonala v listopadu 2016 zákrok. Dále soud vyzval žalovanou, nechť doplní důkazy k prokázání tvrzení, že před zákrokem z listopadu 2016 s žalobcem sepsala informovaný souhlas případně jej jinak poučila o průběhu předmětného zákroku a jeho možných následcích či komplikacích.

6. Žalovaná k výše uvedené výzvě v podání ze dne 3.1.2024 uvedla, že podepsaný informovaný souhlas se jí nepodařilo dohledat, nicméně tento byl žalobci před výkonem standardně předložen a tento byl s průběhem seznámen. Žalobce k výzvě soudu ve svém podání ze dne 19.12.2023 uvedl následující. Když se dne 10.11.2016 dostavil za účelem vynětí stehů, sdělil lékaři, že má bolesti, ale lékař mu sdělil, že je vše v pořádku. Z tohoto důvodu navštívil žalobce ihned [tituly před jménem] [jméno FO], která mu vypsala po několika návštěvách doporučení k návštěvě nemocnice v Praze a zároveň jej již v prosinci 2016 začala pro bolesti v pravé dolní čelisti léčit antibiotiky. Lékařka též označila bolesti žalobce v lékařské zprávě ze dne 22.5.2019 jako neuralgické. Ihned po odmítnutí v Praze se žalobce dostavil za [tituly před jménem] [jméno FO], který na něj dokonce křičel, že několikrát prováděl ošetření po [tituly před jménem] [jméno FO] a ten ať „drží hubu“. Z provedeného dokazování vyplývá, že účastníci uzavřeli ústní smlouvu o péči o zdraví dle § 2636 občanského zákoníku, z níž vznikla žalované povinnost pečovat o zdraví žalobce a nahradit žalobci újmu způsobenou porušením smluvně převzatých povinností podle § 2913 občanského zákoníku, přičemž předpokladem této povinnosti není zavinění. Tam, kde péče o zdraví má charakter zdravotních služeb, zakládá porušení povinností stanovených pro jejich poskytování zvláštními zdravotnickými zákony deliktní povinnost k náhradě újmy podle § 2910 věty první občanského zákoníku. Poskytovatel zdravotních služeb je podle § 45 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, tedy podle § 4 odst. 5 zmíněného zákona především podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů. Důkazní břemeno v daném ohledu nese poškozený. Judikatura nicméně dospěla k závěru, že pokud poskytovatel zdravotních služeb porušil svou povinnost vést řádně zdravotnickou dokumentaci a poškozený nemá v dané souvislosti reálnou možnost prokázat porušení povinnosti postupovat lege artis, je na místě důkazní břemeno obrátit. Z dokumentace, kterou má žalobce od žalované k dispozici, nevyplývá ošetření [tituly před jménem] [jméno FO], ačkoli tento vyšetření sám v rámci svého výslechu potvrdil. Povinností žalované jako poskytovatele zdravotních služeb bylo také podle § 31 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb. zajistit, aby žalobce byl srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách, přičemž žalovaná takovým informovaným souhlasem nedisponuje, jak sama připouští. Účelem informační povinnosti je chránit právo pacienta na sebeurčení a na svobodné individuální rozhodování; informace musí být poskytnuta tak, aby i laik mohl zvážit rizika zákroku a rozhodnout se, zda jej podstoupí či nikoli. Ustálená soudní praxe pak uzavřela, že poskytnutí zdravotní služby na základě souhlasu pacienta, který nebyl informovaný, je porušením zákonem stanovené povinnosti, zakládajícím povinnost k náhradě újmy podle § 2910 věty první občanského zákoníku. Pokud by byl žalobce poučen o tom, že nebude provedena extrakce zubu a bude mít téměř tři roky trvající bolesti, tak by určitě zákrok nepodstoupil.

7. Při jednání dne 16.4.2024 soud sdělil stranám, že výzvu obsaženou v usnesení zmíněném v odstavci 7. tohoto rozsudku, účastníci řízení nesplnili. Právní zástupce žalované k tomu sdělil, že v daném ohledu již jiné důkazy navrhovat nebude. Právní zástupkyně žalobce k tomu sdělila, že navrhuje provedení důkazu znaleckým posudkem za účelem zjištění újmy na zdraví a dále široce odkázala na judikaturu Ústavního soudu, že metodika Nejvyššího soudu není závazná, byť podle ní soudy stále jednají. Bude třeba objasnit, byť subjektivní pocity bolesti, kterými žalobce trpěl a za tímto účelem ustanovit znalce. K tomu právní zástupce žalované odvětil, že zde není prostor pro posudek navrhovaný protistranou, když odpovědnost žalované není už v základu dána.

8. Právní zástupkyně žalobce závěrem navrhla žalobě vyhovět a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení. Žalobce při podávání žaloby vycházel z posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který konstatoval, že [tituly před jménem] [jméno FO] nepostupoval lege artis. Tento lékař se pak nepostaral o to, aby byl zákrok dokončen na jiném specializovaném pracovišti. S žalobcem nebyl sepsán informovaný souhlas, žalobce nebyl řádně poučen o tom, jak postupovat po zákroku, nebyl poučen o možných komplikacích a nebyla mu nasazena antibiotika. Žalobce v důsledku tohoto zákroku trpěl více než dva roky bolestmi, prošel si fyzickými a psychickými útrapami. Právní zástupkyně rovněž odkázala na své námitky proti posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále právní zástupkyně žalobce velmi zevrubně rozvedla povinnost informování pacienta, kterou má zdravotnické zařízení před zákrokem, účel této povinnosti a skutečnost, že žalovaná tak v daném případě neučinila. Žalobce je proti žalované slabší stranou, žalovaná mu dle § 2910 občanského zákoníku odpovídá za újmu. Určení výše náhrady je na úvaze soudu, který pro tuto nemusí mít žádný posudek. Pro případ, že by soud žalobě nevyhověl, je na místě aplikace § 150 o.s.ř. a nepřiznání náhrady nákladů řízení žalované. Žalobce je i ze zákona osvobozen od úhrady soudního poplatku, kdy i sám zákonodárce vnímá, že žaloby na náhradu újmy jsou specifickým řízením. Žalobce je starobní důchodce s důchodem ve výši 21 037 Kč měsíčně a nevlastní žádný větší majetek, žalovaná je podnikající právnickou osobou. Žalovaná nedostála své zákonné povinnosti řádně poučit pacienta a uvrhla ho do nutnosti domoci se svých nároků v rámci řízení před soudem. Žalobce neuplatňoval nárok ani svévolně či svéhlavě, vycházel ze znaleckého posudku. Právní zástupce žalované závěrem navrhl žalobu zamítnout a přiznat žalované náhradu nákladů řízení. Postup žalované lege artis vyplynul z provedeného dokazování. Extrakce zubu žalobce nebyla dokončena pouze proto, že žalobce následně hledal řešení u jiných specialistů a v době, kdy dokončení projednával s žalovanou, nakonec zákrok odmítl. Pakliže žalobce po operaci trpí bolestmi, měl by uvedenou situaci intenzivně řešit, a pokud za tento stav má odpovídat žalovaná, měl by ji řešit rovněž s žalovanou. V řízení se prokázalo, že žalobce uvedené opakovaně řešil s [tituly před jménem] [jméno FO], tato jej i doporučila na jiné pracoviště, kde byl však odmítnut a je otázkou, proč tuto situaci obratem neřešil dále. Jediné pochybení žalované tak spočívá v tom, že se u ní nedochovala podepsaná listina obsahující informovaný souhlas. Je však třeba uvést, že v rámci účastnického výslechu sám žalobce připouštěl podpis nějakého formuláře. Soudem ustanovený znalce potvrdil, že antibiotika po zákroku není třeba nasazovat, pokud se nevyskytne specifický problém. Stejně tak se vyjádřil v otázce trvající bolesti na straně žalobce, kdy tato měla být podchycena v rámci kontrol u [tituly před jménem] [jméno FO] a tato ji měla řešit. Odpovědnost za škodu tedy není dána. Co se týče návrhu žalobce na postup dle § 150 o.s.ř., tak toto ustanovení není aplikovatelné od chvíle, kdy byl žalobce seznámen se závěry znaleckého posudku zadaného soudem, neboť na tento měl a mohl procesně reagovat. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

9. Ze zdravotního záznamu žalobce z období od 14.9.2016 do 10.11.2016 vyplynulo, že žalobce požádal lékařku [tituly před jménem] [jméno FO] o ošetření v sedaci, byl objednán k žalované, konkrétně pak k [tituly před jménem] [jméno FO], kde byl 3.11.2016 vyšetřen a objednán na následují den k zákroku. Zákrok byl následně popsán tak, že zuby 18 a 38 jsou ankylosní, jsou tedy zatím ponechány. Co se týče zubu 48, tak se jedná o komplikovanou chirurgickou extrakci zubu, která je zde dále popsána s tím, že žalobci bylo vše vysvětleno včetně možných pozdních komplikací s tím, nechť se dostaví k vyndání stehů a na kontrolu za týden. Dne 10.11.2016 bylo konstatováno, že stehy jsou vyňaty, rána klidná, bez teploty, proveden výplach a vysvětleno, že ostatní zuby budou ponechány, v případě bolesti nechť se žalobce dostaví na kontrolu.

10. Ze zprávy o ambulantním vyšetření ze dne 19.1.2017 vyplynulo, že tuto zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO] z [Anonymizováno] nemocnice v [Anonymizováno] a zde uvedl, že se dostavil žalobce s tím, že mu byla provedena částečná extrakce zubu 48, v prosinci byl přeléčen antibiotiky. Dále bylo lékařem shledáno, že zevně nejsou pozoruhodnosti, otvírá ústa bez omezení, sliznice bez patologických změn, rána po operaci zhojena. Žalobci bylo lékařem doporučeno, aby bylo dokončeno ošetření na pracovišti, kde byl původně operován.

11. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 1.4.2019 zpracovaného soudním znalcem z oboru zdravotnictví se zvláštním zaměřením na stomatologii [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo následující. Znalec zde uvádí stav, který zjistil z blíže neurčené zdravotnické dokumentace s tím, že obecně popsal své zkušenosti v daném ohledu a úskalí extrakce tzv. zubů moudrosti. Dále uzavřel, že též telefonicky hovořil s žalobcem, od nějž zjistil, že od doby zákroku trpí bolestmi. Zub musí být dle závěrů znalce vždy vyjmut celý, [tituly před jménem] [jméno FO] nepostupoval lege artis, když provedl pouze částečnou extrakci zubu, ponechal kořeny na místě, nepostaral se o dokončení zákroku na jiném pracovišti a s žalobcem nebyl sepsán informovaný souhlas, nebyla mu nasazena antibiotika. Právní zástupkyně žalobce k tomu dodala, že [tituly před jménem] [jméno FO] žalobce navštívil z toho důvodu, že trpěl po zákroku žalované silnými bolestmi, ze znaleckého posudku nevyplývá jen to, že žalovaná nepostupovala lege artis, ale také že žalobce zažil vážné psychické a fyzické útrapy.

12. Z předžalobní upomínky ze dne 9.4.2019 vyplynulo, že tuto adresovala právní zástupkyně žalované s tím, že s výstrahou soudního vymáhání požaduje náhradu ve shodné výši jako v žalobě ve lhůtě čtrnácti dnů. Právní zástupce žalované k tomu sdělil, že nemá od klienta informace o tom, zda byla tato písemnost doručena.

13. Z žádanky ze dne 6.9.2016 vyplynulo, že tuto vyplnila [tituly před jménem] [jméno FO] ohledně provedení stomatologického výkonu u žalované spočívajícího v extrakci tří zubů typu 8, kdy pacient udává občasné bolesti v čelistech.

14. Z nedatovaného anesteziologického dotazníku vyplynulo, že tento byl vyplněn ohledně osoby žalobce a jeho zdravotního stavu z důvodu následného provedení anestézie.

15. Dále soud provedl důkaz disciplinárním spisem České stomatologické komory (dále jen „ČSK“), z nějž vyplynulo, že z podnětu žalobce ze dne 16.6.2017 bylo zahájeno prověřování skutečností týkajících se [tituly před jménem] [jméno FO], součástí spisu je rovněž vyrozumění Policie ČR, že žalobce v dané souvislosti kontaktoval policii, která věc odložila s doporučením pro žalobce, nechť kontaktuje ČSK. Žalovaná ve vyjádření došlém ČSK dne 24.8.2017 popřela své pochybení s tím, že při kontrole žalobce byl jeho stav odpovídající, od té doby jej [tituly před jménem] [jméno FO] neviděl. Žalobce se následně dostavil ke kolegovi [tituly před jménem] [jméno FO], ale po žádosti o kontrolní rentgen žalobce toto odmítl a odešel. Dále je součástí spisu vzor (formulář) informovaného souhlasu pacienta s výkonem, kde jsou uvedeny osobní údaje žalobce, souhlas je datován dnem 14.9.2016, není podepsaný, ač obsahuje kolonku na podpis pacienta. Žalobce následně Stomatologické komoře udělil souhlas k nakládání s jeho zdravotní dokumentací, načež zmíněná instituce zadala vypracování znaleckého posudku. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalce ČSK, ze dne 10.12.2017, vyplynulo, že ponechání ankylózního radixu 48 bylo lege artis, u pacienta nemohou být z tohoto důvodu potíže s rozmělněním potravy, pooperační potíže jsou v daném případě standardní a není nutné ihned po operaci ordinovat antibiotika. Posudek obsahuje obsáhlý soupis podkladů jak ke konkrétnímu skutkovému stavu, tak co se týče použité odborné literatury. Z oznámení ze dne 11.1.2018 vyplynulo, že tímto ČSK oznámila žalované a žalobci, že věc byla odložena, neboť ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že postup žalované byl lege artis, oznámení obsahuje též dodejky svědčící o jeho doručení. 16. [tituly před jménem] [jméno FO] ve své účastnické výpovědi uvedl, že u žalované působí jako jednatel, žalobce zná jako pacienta, který se v září 2016 objednal na extrakci osmiček. Z důvodu obavy žalobce bylo naplánováno, že zákrok bude proveden v tzv. analgosedaci, tedy při částečném uspání pacienta. V tomto ohledu bylo žalobci dáno poučení, jak o analgosedaci, tak o samotném zákroku. Zhruba za měsíc se žalobce dostavil k zákroku, jehož předmětem mělo být vyjmutí osmičky vpravo dole. Bylo to z důvodu jejího zaklínění v dásni, čímž ohrožovala další stoličku a hrozily další komplikace. V průběhu zákroku byla odňata ze zubu korunka a byl ponechán kořen zubu. Tento postup je zcela běžný a je uváděn i v učebnicích. Zhruba za týden po zákroku se žalobce dostavil k vyndání stehů, které byly vyjmuty, žalobci byl popsán průběh zákroku s tím, že mu bylo sděleno, že v případě jakýkoliv komplikací může samozřejmě pracoviště žalované kontaktovat a navštívit. Od té doby jej již jednatel neviděl. Při vyndávání stehů byl žalobce v běžném stavu po dekoronaci zubu, obdobných extrakcí je u žalované provedeno několik tisíc ročně. K otázce, zda bylo do budoucna počítáno i s vyjmutím kořene, jednatel uvedl, že za dané situace se předně vyjme ta část, která může být zdrojem infekce, samotný kořen již pak po daném zákroku nepůsobívá problémy, je možno jej pak již poměrně snadno vyjmout, tato otázka je pak posuzována individuálně a záleží na mnoha okolnostech. S ohledem na analgosedaci nemohl být žalobce informován o ponechání kořenu již v průběhu zákroku. Pacient sice v daném stavu částečně vnímá, ale je pod silným vlivem léků a má po zákroku amnézii. Žalobce nebyl informován o možnosti ponechání kořenu předem, nelze s pacienty probrat veškeré eventuality, kterých je mnoho. Jednatel žalobci neměřil při kontrole teplotu, toto se standardně nedělá, pacient toto buď sám sdělí nebo je stav seznatelný. Obecně u těchto zákroků teploty nebývají. Je rovněž standardní, že po chirurgickém zákroku nastává bolest, která většinou přichází třetí až čtvrtý den po zákroku. K dotazu, co je indikátorem pro pozdější vyjmutí kořene, jednatel uvedl, že v drtivé většině je to situace, kdy se část kořene objeví na sliznici, takových zákroků žalovaná provede dvacet až třicet ročně, není to nic raritního. K dotazu, jaké komplikace může ponechání kořenu způsobit, tak kořen jako takový je inertní materiál a sám o sobě žádné komplikace způsobit nemůže, to mohou být až následné skutečnosti jako například infekce, cysta po čištění kanálků atp., u žalobce ovšem žádný zánět nebo kaz nebyl, jednalo se o preventivní odstranění zubu. K dotazu, zda si dále pozval žalobce na kontrolu jeho stavu, jednatel uvedl, že žalobce není jeho pacient. Extrakcí zubu provádí žalovaná několik tisíc ročně a nezve si poté pacienty na preventivní kontroly, tito se musí eventuálně ozvat sami, že nastaly komplikace, přičemž konkrétně žalobce se již neukázal.

17. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ve své výpovědi uvedla, že žalobce jí není znám, zná pouze žalovanou, kde dlouhodobě externě působí na pozici anesteziologa. Svědkyně si již nevzpomíná, zda se účastnila zákroku žalobce. Co se týče průběhu analgosedace obecně, tak tato se používá v drtivé většině u pacientů, kteří mají ze zákroku obavy. Daná procedura zahrnuje podání léků, které způsobí stav, kdy pacient je schopen základní komunikace a spolupráce, posadit se, otevřít ústa apod., nicméně si nic nepamatuje a většinou pak odchází spokojen, jako by se nic nestalo. K dotazu, zda dochází v daném ohledu ke komplikacím, tak tyto nebývají, to by si svědkyně pamatovala, amnézie je naprosto standardní, je to v podstatě jeden z účelů dané procedury. K dotazu, zda je pacient po analgosedaci schopen činit nějaká rozhodnutí, svědkyně uvedla, že to jistě nikoli, pacient je pod vlivem daných léků a nemůže činit žádná zásadní rozhodnutí, nemůžeme se jej v průběhu medikace na nic dotazovat a navíc poté přichází amnézie.

18. Svědek [právnická osoba] [jméno FO] ve své svědecké výpovědi uvedl, že žalovanou zná, má sídlo na stejné adrese a působí v ní jeho kolega. Svědek zná i žalobce, když jej tento zhruba před třemi lety navštívil v ordinaci s tím, že má nějaké problémy, které se táhnou již delší dobu. Svědek tedy žalobce prohlédl a zjistil, že mu kousek zubu prořízl dáseň. Jednalo by se jen o zabroušení ostré hrany, nicméně žalobce pomoc odmítl s tím, že o tuto nestojí, že jim nevěří. Co se týče stavu žalobce po ponechání kořene a po uvolnění tlaku může dojít i k uvolnění kořene, k čemuž pravděpodobně došlo v tomto případě a jeho část prořízla dáseň. Řešení této situace je naprosto triviální, jedná se o zákrok zhruba na tři minuty, kdy dojde k zabroušení ostré části. Je zcela běžné, že se v daném případě kořeny zubů ponechávají, dopředu se to velice těžce posuzuje. Je to následně na volbě operatéra, neboť odstranění celého zubu včetně kořene může v dané situaci způsobit značné komplikace, krvácení, ztrátu kosti apod.

19. Svědkyně [jméno FO] ve své výpovědi uvedla, že je zaměstnána u žalované zhruba od roku 2016, původně jako zdravotní sestra u [tituly před jménem] [jméno FO] a nyní jako dentální hygienistka. Žalobce jí povědomý není a není si vědoma toho, že by se účastnila nějakého zákroku s žalobcem. K dotazu, jakým způsobem standardně probíhá u žalované zákrok s analgosedací, svědkyně uvedla, že pacient je seznámen se zákrokem, podepisuje se souhlas, následně se provede výkon, často se provádí také rentgen. Bez podepsaného souhlasu by asi zákrok neprovedli, tento konkrétní případ si již ale nepamatuje a nemůže tedy konkrétně říci. K dotazu, jak probíhá kontrola po zákroku, když se vyndávají stehy, svědkyně uvedla, že se zkontroluje rána, její zarudnutí apod.

20. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] při svém slyšení uvedl, že na závěrech svého znaleckého posudku nadále trvá. Co se týče zdrojů, z nichž čerpal, tak měl k dispozici zdravotnickou dokumentaci žalobce, jak tu zpracovanou žalovanou, tak od jeho praktické lékařky [jméno FO], tak od [tituly před jménem] [jméno FO] z ÚVN, kam byl žalobce praktickou lékařkou doporučen a konečně měl k dispozici i záznam o vyjmutí kořene zubu v [právnická osoba] v [adresa]. Co se týče odlišných závěrů s posudkem ČSK, znalec uvedl, že se jednalo se o velmi obtížný zákrok, neboť zub byl uložen hluboko v kosti. Operatér postupoval v pořádku, pokud provedl zákrok pod analgosedací. V daném případě došlo k masivnímu krvácení, kdy je oblast zubu zaplavena krví a operatér se nemůže k zubu dostat. V takovém případě je na místě odstranit korunku zubu a ponechat kořen. I toto se znalci v průběhu jeho čtyřicetileté praxe stalo, nicméně následně ve vhodném termínu zajistil vyjmutí zbytku kořene a pokud by tento zákrok byl již příliš složitý, odeslal pacienta na vyšší odborné pracoviště. Pochybění tedy shledává v tom, že se operatér nepostaral o odstranění zbytku kořene a nikoliv v tom, že kořen ponechal. Ponechaný kořen není sterilní, může po určité době, která je individuální, způsobit komplikace např. hnisavý zánět v daném místě, případně se mohou bakterie zde obsažené dostat do krevního řečiště a způsobit komplikace i na jiných místech těla. Ze [podezřelý výraz] dokumentace je zřejmé, že žalobce následkem zákroku trpěl psychickými i fyzickými útrapami až dne 10.1.2020 došlo k extrakci zbytku kořene a dále také dvou dalších zubů moudrostí. Co se týče časového horizontu, kdy je třeba kořen odstranit, tak by bylo vhodné toto provést cca do dvou až tří měsíců, nicméně čím dříve, tím lépe, dle individuální situace. Pochybení operatéra neshledává znalec v samotném průběhu operace a jejím provedení, ale až v následném nezabezpečení extrakce kořene. Dále se domnívá, že bylo chybou, že nebyla pro žalobce zajištěna antibiotika, tato mu předepsala až za týden [tituly před jménem] [jméno FO], tyto riskantní zákroky by měly být vždy prováděny pod clonou antibiotik.

21. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 13.6.2023 zpracovaného znalcem [tituly před jménem] [adresa] vyplynuly následující závěry znalce. Zákrok provedený žalovanou dne 4.11.2016 byl proveden lege artis s ohledem na skutkové okolnosti. Ponechání kořene zubu vzhledem k anatomickému uložení zubu bylo postupem lege artis. Po provedení operace tohoto typu jsou běžné obtíže pacienta jako je bolest, otok apod. Pokud kořen zubu nepůsobí v budoucnu komplikace není jeho vyjmutí nutné. Paušálně není nutné po operaci daného typu nasazovat antibiotika, záleží na stavu pacienta. Z dostupných materiálů nelze stanovit přesně závažnost původní diagnózy žalobce, pro operatéra v dané situaci nebyla bezpečnější alternativa. Dle dostupné dokumentace byl žalobce řádně před zákrokem edukován. Co se týče určení všech následných zdravotních problémů žalobce včetně psychických, znalec uvedl, že psychické potíže nemůže hodnotit a co se týče dalších obtíží, tak dle opětovných kontrol po předmětném zákroku se zdá, že žádné obtíže nebyly a rána se hojila bez patologických změn. Otázku bolestného, ztížení společenského uplatnění a navýšení těchto kapitol znalec nemůže hodnotit. Co se týče rozdílných závěrů znalců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], tak posudek [tituly před jménem] [jméno FO] je opřen o zdravotnickou dokumentaci, odbornou literaturu a hodnocení moderních metod. U znalce [tituly před jménem] [jméno FO] výčet podkladů chybí, když se zdá, že tento vycházel pouze z telefonických rozhovorů s žalobcem a vlastního empirického pohledu.

22. Znalec [tituly před jménem] [adresa] ve své výpovědi nejprve podrobně popsal zákrok, který byl žalobci ze strany žalované proveden. Co se týče otázky, že zákrok nebyl proveden dle informovaného souhlasu, znalec sdělil, že takové situace se v medicíně standardně stávají, kdy během zákroku vyplynou najevo nové skutečnosti, zde musela panovat obava např. z poškození čelisti apod., přičemž některé obavy by bylo možné odstranit pomocí CBCT rentgenu, který však není na takových pracovištích standardně k dispozici a nelze pacienta v analgosedaci během zákroku na takový rentgen odeslat a samozřejmě také informovat o tom, že nastane změna v zákroku. Pokud bylo v bodě 4 znaleckého posudku uvedeno, že kořen zubu není nutné extrahovat za předpokladu, že nepůsobí komplikace a jak znalec dospěl k závěru, že tomu tak bylo v tomto případě, znalec odpověděl, že vycházel z dostupné zdravotnické dokumentace a z lékařské zprávy z 19.1.2017 z [Anonymizováno], kde není popsáno nic, co by naznačovalo, že by tam byly nějaké známky zánětu, otoku a podobně, a to v delší době, než jsou běžné pooperační komplikace. Ke korekci závěru znalce by mohl vést doklad, že došlo k dlouhodobým komplikacím, že to byly komplikace neurologické, neuralgické bolesti, které musí zjistit neurolog. V takových případech se jedná o tak silné bolesti, že by žalobce nepochybně vedly k ošetření na jiném pracovišti. Po předestření zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] ze dnů 12.12.2016 a 22.5.2019 (odstavec 25. tohoto rozsudku) znalec uvedl, že žalobce u neurologa nebyl a bral pouze analgetika, ale to v lékařské zprávě z [Anonymizováno] nebylo a pak tedy znalec nemůže předpokládat, že to žalobce bolí a v tu chvíli je to pocit žalobce, ale nikoliv objektivní stav. Pokud by tam lékař napsal, že pacient bere analgetika, s tím, že pokud se analgetika berou více jak dva až tři měsíce, tak to ukazuje na chronickou bolest a pak se řeší příčina, ale toto ve zprávě není. K výtce, že neměl pro posudek dostatečnou zdravotnickou dokumentaci v podobě zmíněných dvou zpráv, znalec uvedl, že žádná další dokumentace, která by jej měla navádět jiným směrem doložena nebyla a otázky pro posudek směřovaly zejména na zhodnocení předchozích dvou posudků a na provedení zákroku a následné stavy po tomto zákroku, k čemuž byla stávající dokumentace dostačující. Komplikace popsané ve zprávě z 12.12.2016 nemusí být spojeny s ponecháním kořene, ale jsou běžné po operačním zákroku a mohou být dány např. poškozením měkkých tkání. Pokud by měl žalobce dlouhodobé neuralgické bolesti, tak určitě byl na místě postup udělat CBCT snímek a dokončit extrakci na specializovaném pracovišti, ideálně ústní, čelistní a obličejové chirurgie. K dotazu, proč nebyla extrakce provedena, když ji nakonec vykonali na jiném pracovišti, znalec uvedl, že lékař v rámci dostupných podmínek, které měl v ambulanci – musí se brát v potaz pracoviště, je pracoviště praktického zubního lékaře, pracoviště zubního lékaře stomatochirurga a pracoviště ústní, čelistní a obličejové chirurgie – a je na zhodnocení toho lékaře, který zákrok provede a na jakém pracovišti. Pokud je zub ankylotický, tedy pevně spojen s kostí, a pokud hrozí fraktura dolní čelisti, tak pak má znalec pochopení pro to, že v tu chvíli je u pacienta provedeno odstranění korunkové části a ponechán kořen. Zub lze vždycky vyndat, ale je na místě míra rizika s tímto související. Pokud je zub ankylotický, tak se těžko rozlišuje, kde je kost a kde je zub a jedná se o oblast, kde je přítomnost zubního nervu, který prochází spodní čelistí, což by chtěl málokdo riskovat mimo specializované pracoviště. Odeslání na takové pracoviště je otázkou posouzení lékaře, samozřejmě by tam pro jistotu mohl odeslat všechny zákroky, ale to by neodpovídalo kapacitám. Nikdy není v medicíně záruka, že nenastanou nějaké komplikace, v případě ponechání kořene se jedná o zhruba osm až deset procent případů. Pokud [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém posudku operuje s pojmem dlouhotrvající bolest pacienta, tak si měl vyžádat neurologický posudek na posouzení tohoto stavu, jinak je to subjektivní hodnocení pacienta. Pokud by po předmětném zákroku nastaly dlouhodobé neuralgické bolesti, tak by šlo zákrok hodnotit jako chybný. Pokud je lékař nedovede odstranit sám, měl by pacienta odeslat na vyšší pracoviště, ale o tomto se napřed musí dozvědět. Správný postup by byl, že by o tomto spravila [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly před jménem] [jméno FO], případě mohla žalobce na specializované pracoviště odeslat i sama. K dotazu, proč žalobce nevyšetřil, znalec uvedl, že nemá tuto povinnost, pokud má dostatečnou dokumentaci, v dané věci se navíc jednalo o značnou dobu po předmětném zákroku a znalec není neurolog, aby posuzoval otázku bolesti. Žalobce konečně nevyšetřili ani předchozí znalci. K dotazu k intepretaci záznamu o vyšetření žalobce v ÚVN dne 17.1.2017 znalec uvedl, že je tam uvedena diagnóza, která říká, že tam zůstal kořen a pokud je tam doporučení k dokončení ošetření, tak pacienta můžete ošetřit jakkoliv, můžete mu dovybavit ten kořen, předepsat antibiotika atd., možností je nepočítaně. Ze zprávy ovšem nelze nikterak dovodit, že by bylo nutné dovybavit kořen zubu.

23. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] ve své výpovědi uvedl, že zná žalobce, když tomuto prováděl ošetření, jednalo o extrakci zubů. Svědek jej neobjednával, takže neví, zda měl v minulosti žalobce nějaké komplikace, ale z dokumentace vyplynulo, že již v minulosti na nějakém částečném zákroku žalobce byl, tento proběhl v analgosedaci a nezdařilo se vyjmout zub zcela. Ze záznamu také vyplývalo, že z důvodu vzájemné nedůvěry již tento zákrok nebyl dokončen na původní pracovišti, a že motivací žalobce pro objednání byly nějaké dlouhodobé potíže se zubem v dané oblasti. Uložení kořene v daném případě bylo z těch komplikovanějších, odpovídalo složitějšímu zákroku. Zákrok se nejdříve zcela nedařil a z důvodu diskomfortu žalobce v průběhu zákroku byl tento nakonec proveden v celkové anestézii. Obecně se jedná o velmi nepříjemné zákroky jak pro pacienty, tak i pro lékaře. Předmětný zákrok prováděli někdy v roce 2019. Co se týče podoby místa, kde se odstraňoval zbytek zubu, před zákrokem, tak malá část korunky koukala sliznicí. Je obvyklé, že se na takovém místě tvoří kaz z důvodu nižší dostupnosti, případně i další komplikace. Co se týče otázky, zda je schopen pacient v analgosedaci schopen přijmout informace o zákroku, tak toto je velmi individuální, záleží na typu medikamentu, samotném pacientovi apod. Často se ovšem analgosedace používá také k tomu, že si pacienti samotný zákrok ani nepamatují a jsou informováni o jeho průběhu až s nějakým časovým odstupem.

24. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ve své výpovědi uvedla, že žalobce byl její pacient v zubařské ordinaci, [tituly před jménem] [jméno FO] zná jako kolegu. Žalobce se na svědkyni obrátil s problémy s dolním zubem moudrosti, což se mělo řešit extrakcí, s níž ho odeslala k žalované. Žalobce poté přišel na kontrolu, měl bolesti a nějak to lokálně ošetřovali. Žalobce pak chtěl ještě konzultaci u jiného pracoviště, tak jej svědkyně odeslala do [adresa]. K dotazu, zda o problémech žalobce informovala žalovanou, nebo věc řešili tzv. po vlastní linii, tak to řešili po vlastní linii, svědkyně říkala žalobci, ať se na žalovanou případně obrátí, ale říkal, že by chtěl jinam. Co se týče četnosti návštěv žalobce v daném ohledu, tak navštívil svědkyni v ordinaci vícekrát, asi tak pětkrát či šestkrát. Na konkrétní způsob projevu bolesti u žalobce si již svědkyně nevzpomněla, je již tři roky v důchodu, domnívám se nicméně, že bolest byla v místě extrakce a asi pronikala do dolní čelisti.

25. Ze zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 22.5.2019 vyplynulo, že touto žádala o vyšetření žalobce, kdy popsala zákrok na zubu 48, jemuž se podrobil v listopadu 2016, načež se dostavil k lékařce v prosinci s bolestí v dané oblasti, ordinována antibiotika. Po týdnu při kontrole již byl bez otoku, přetrvávala citlivost v okolí rány. Vzhledem k tomu, že již žalobce na kliniku do Chomutova nechtěl, byl odeslán do [Anonymizováno], kde jej odmítli. Dne 22.5.2019 se žalobce dostavil s bolestí v předmětné oblasti, okolí je citlivé, bez otoku, uzlina vpravo je nezvětšená a nebolestivá, je viditelná část ponechaného radixu. Ve zprávě ze dne 12.12.2016 žádala [tituly před jménem] [jméno FO] o vyšetření žalobce s popisem stavu shora již zmíněným ve zprávě z roku 2019. Právní zástupkyně žalobce k tomu doplnila, že z těchto zpráv vyplývá, že žalobce trpěl v listopadu a prosinci přetrvávajícími bolesti, že byl s těmito léčen a právě z důvodů neustupujících problémů byl následně odeslán do [Anonymizováno], kde byl ovšem odmítnut.

26. Z výpisu z interního systému žalované vyplynulo, že dne 1.2.2019 absolvoval žalobce na žádost [tituly před jménem] [jméno FO] rentgen u žalované, byl objednán na 5.2.2019. Žalobce se dostavil dne 5.2.2019 s tím, že mu [tituly před jménem] [jméno FO] nevytrhnul celý zub 48, v oblasti má bolesti. Žalobci doporučen zábrus zubu a zaleštění kosti, což žalobce odmítá a odchází během rozhovoru, aniž by si nechal vysvětlit celý postup. Právní zástupkyně žalobce k tomu doplnila, že žalobce neobdržel žádnou lékařskou zprávu z této návštěvy, což je v rozporu se zákonem a související judikaturou. Právní zástupce žalované k tomu odvětil, že ze zdravotní dokumentace vyplývá, že žalobce odešel během rozhovoru, stěží by mu tedy mohla být předána jakákoliv zpráva.

27. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že se domluvil s [tituly před jménem] [jméno FO] na preventivní extrakci tří zubů v analgosedaci, chtěl předejít možným budoucím problémům s těmito zuby, s nimiž už nějaké drobné problémy občas měl. Žalobce podepsal nějaký dokument, kde bylo uvedeno, že bude provedena extrakce tří zubů, což se nestalo, obsah dokumentu si již zcela nevybavuje. Po zákroku trpěl velkými bolestmi, načež se dostavil k [tituly před jménem] [jméno FO], od ní chtěl doporučení do [Anonymizováno]. Zde mu [tituly před jménem] [jméno FO] sdělil, že něco takového v životě neviděl, ale že nemohou přebírat odpovědnost za jiné zákroky, nechť to dodělají na původním pracovišti, kde ovšem již žalobce ztratil důvěru, která byla pošramocena právě tím, že nedošlo k domluvené extrakci tří zubů. Pak to ještě trvalo pár let, žalobce takto dvakrát v bolestech navštívil žalovanou, ale byl vyhozen. Zákrok přitom šlo snadno provést, jak se později stalo v [právnická osoba], celá operace trvala 55 minut. [tituly před jménem] [jméno FO] neinformoval žalobce o jiném řešení, než je extrakce, před zákrokem byl žalobce žalovanou vyšetřen, když již v tuto dobu bylo zřejmé, že předmětný zub je srostlý s kostí. Předmětný zákrok by žalobce určitě nepodstoupil, kdyby věděl, že k extrakci nedojde nebo, že nastanou problémy. Po vyjmutí zubu 48 [právnická osoba] již žalobce nemá vůbec žádné problémy. K dotazu, zda a s kým řešil své problémy, pokud trvaly několik let, žalobce uvedl, že takto kontaktoval [Anonymizováno], byl opakovaně u [tituly před jménem] [jméno FO] a byl také dvakrát u žalované, přičemž není pravdou, že by u žalované odmítl nějaké ošetření, protože u žalované o žádné ošetření nestál, zde chtěl pouze konzultaci, nikoliv ošetření.

28. Z operačního protokolu ze dne 10.1.2020 vyplynulo, že [právnická osoba] provedl žalobci extrakci zubů 18, 38 a 48, operace trvala od 12:25 do 13:20.

29. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobce dne 4.11.2016 podstoupil zákrok u žalované, kdy se objednal na extrakci tří zubů včetně zubu 48. Při zákroku prováděném v tzv. analgosedaci [tituly před jménem] [jméno FO], zaměstnancem žalované, byl žalobci ponechán v dutině ústí kořen zubu 48, další dva zuby, které měly být předmětem extrakce, nebyly zákrokem dotčeny. Před zákrokem žalobce podepsal blíže nespecifikovaný souhlas se zákrokem. Dne 10.11.2016 se žalobce dostavil na kontrolu k žalované, kdy mu byly vyňaty stehy a konstatováno lékařem, že rána je klidná a žalobci bylo vysvětleno, že ostatní zuby budou ponechány. Na počátku prosince 2016 se žalobce dostavil ke své lékařce [tituly před jménem] [jméno FO] s bolestmi v dané oblasti, tomuto byla předepsána antibiotika, následně ustoupil otok, přetrvávala citlivost v okolí rány. Žalobce se na základě doporučení [tituly před jménem] [jméno FO] dostavil dne 27.1.2017 do [Anonymizováno], kde jej odmítl ošetřit s tím, nechť zákrok dokončí tam, kde jej započali. Žalobce se následně dostavil v únoru 2019 k žalované, kde odmítl nabízené ošetření, dne 22.5.2019 [tituly před jménem] [jméno FO] na základě udávané citlivosti oblasti zubu 48 doporučila žalobce k zákroku v [adresa], kde byly žalobci dne 10.1.2020 vyňaty zubu 18, 38 a kořen zubu 48. Žalobce v dané souvislosti podal proti žalované, resp. [jméno FO]. [jméno FO], podnět k ČSK, která na základě zpracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] konstatovala, že postup [jméno FO]. [jméno FO] byl v daném případě lege artis.

30. Dle § 2910 občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Dle § 2956 občanského zákoníku, vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Dle § 93 odst. 1 občanského zákoníku, mimo případ stanovený zákonem nesmí nikdo zasáhnout do integrity jiného člověka bez jeho souhlasu uděleného s vědomím o povaze zásahu a o jeho možných následcích. Souhlasí-li někdo, aby mu byla způsobena závažná újma, nepřihlíží se k tomu; to neplatí, je-li zásah podle všech okolností nutný v zájmu života nebo zdraví dotčeného. Dle § 94 odst. 1 občanského zákoníku, kdo chce provést na jiném člověku zákrok, vysvětlí mu srozumitelně povahu tohoto zákroku. Vysvětlení je řádně podáno, lze-li rozumně předpokládat, že druhá strana pochopila způsob a účel zákroku včetně očekávaných následků i možných nebezpečí pro své zdraví, jakož i to, zda přichází v úvahu případně i jiný postup. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1, odst. 2 písm. a) věta první zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen „zákon o zdravotních službách“), se poskytovatelem zdravotních služeb rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona. Zdravotními službami se rozumí poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona zdravotnickými pracovníky. Dle § 45 odst. 1 zákona o zdravotních službách je poskytovatel povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb. Dle § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách se náležitou odbornou úrovní rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Dle § 31 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách je poskytovatel povinen zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách.

31. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Žalobce se domáhal zaplacení celkem 200 000 Kč (s příslušenstvím), když svůj nárok dále specifikoval jako nárok na zaplacení nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč, dalších 50 000 Kč z titulu bolestného a 100 000 Kč jako náhradu za ztížení společenského uplatnění.

32. Co se týče bolestného a ztížení společenského uplatnění žalobce v těchto nárocích konstruoval odpovědnost žalované za náhradu škody, kterou mu měla způsobit provedením zákroku v rozporu se zákonem. Žalobce odvozoval odpovědnost žalované z § 2910 občanského zákoníku, kdy k zásahu do absolutního práva žalobce na život a zdraví mělo dojít na základě jednání žalované spočívajícího ve [podezřelý výraz] výkonu non lege artis, tedy vykonaném nikoli s náležitou odbornou úrovní podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality [podezřelý výraz], s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti, jak předpokládá § 4 a § 45 zákona o [podezřelý výraz] službách, jejichž poskytovatelem v souladu s § 2 cit. zákona žalovaná je. Tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Žalobce se opíral o závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO], jemuž se nicméně ani po výslechu soudem nepodařilo odstranit pochybnosti o správnosti jeho závěrů. Zásadní okolností v daném ohledu byla existence znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] zpracovaného z iniciativy ČSK, který dospěl ke zcela opačnému závěru než [tituly před jménem] [jméno FO], a sice, že postup žalované byl lege artis, ponechání kořene zubu je běžnou praxí a antibiotika není nutné paušálně nasazovat. Byť tato listina nebyla zpracována soudním znalcem a nevykazovala na rozdíl od posudku [tituly před jménem] [jméno FO] parametry obsažené v § 127a o.s.ř., jednalo se zejména s ohledem na skutečnost, že ji zpracoval znalec vykonávající svou činnost pro profesní komoru a dále s ohledem na skutečnost, že jeho závěry nebyly jen odchylné, ale v podstatě opačné, než u znalce [tituly před jménem] [jméno FO] o vážný zásah do důvěry ve správnost závěrů [tituly před jménem] [jméno FO]. Konečně i [tituly před jménem] [jméno FO] při svém slyšení své původní poměrně kategorické závěry korigoval, když uvedl, že pochybení operatéra neshledává v samotném průběhu [podezřelý výraz] a jejím provedení včetně ponechání kořene zubu, ale až v následném nezabezpečení extrakce kořene a nepředepsání antibiotik. Důvod odlišných závěrů [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly před jménem] [jméno FO] nijak přesvědčivě neosvětlil a tyto nevyvrátil. Právě z těchto důvodů soud dále postupoval dle § 127 odst. 2 o.s.ř. a nechal posudek přezkoumat jiným znalcem, konkrétně pak [tituly před jménem] [jméno FO], jehož závěry jsou již zeširoka popsány shora v odstavcích 21. a 22. tohoto rozsudku, a který se v zásadě ztotožnil se závěry [tituly před jménem] [jméno FO] v tom, že postup žalované byl lege artis.

33. Námitky vznesené žalobcem proti znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] soud neshledal důvodnými, když znalec se s těmito podrobně vypořádal, resp. vytýkané nedostatky odstranil. Rozbor a popis skutečností vyplývajících ze [podezřelý výraz] dokumentace sice vyplývá ze znaleckého posudku skutečně jen velmi okrajově, nicméně znalec toto zevrubně doplnil při svém výslechu a formální nedostatek daného typu nezakládá pochybnosti o odbornosti či správnosti závěrů znalce. Informovaný souhlas, který měl být předestřen žalobci, byl žalovanou doložen a případná právní či skutková interpretace toho, zda listina skutečně byla žalobci předložena, zda tuto podepsal a co je jejím obsahem, nebylo úkolem znalce a soud dané okolnosti zhodnotil dále. Pokud pak žalobce znalci vytýkal, že nezohlednil jeho nastalé komplikace, tak znalec zevrubně vyložil, jaké komplikace by musely pro zvrat v jeho závěrech nastat a v dané souvislosti též dostatečně zdůvodnil, proč o takových komplikacích nemá dostatečné podklady a proč těmito nejsou dvě zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] a zpráva z ÚVN. Pokud pak žalobce znalci vytýkal, že neměl k dispozici kompletní [podezřelý výraz] dokumentaci žalobce, tak znalec nemůže předpokládat a vědět, jakých všech vyšetření a zákroků a na jakých pracovištích se žalobce v průběhu několika let účastnil a bylo na žalobci, aby v tomto ohledu předložil dostatečné podklady, k čemuž kromě dvou dodatečně doložených žádanek [tituly před jménem] [jméno FO] nedošlo. Konečně pak znalec také zdůvodnil, proč žalovaného nevyšetřil, když sám žalobce tvrdil, že již zhruba dva a půl roku před zpracováním znaleckého posudku byl na zákroku, kdy mu byl i zbytek zubu vyňat a od té doby nemá žádné problémy, když tedy vůbec zřejmé, co by mělo z aktuálního vyšetření žalobce za daného stavu vyplynout.

34. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že by postup žalované spočívající v samotném zákroku a následném postupu byl non lege artis, a to ani přes opakované poučení soudem, nezbylo soudu, než přijmout závěr, že odpovědnost žalované v daném ohledu není dána, když ponechání kořene zubu aktuálně běžnou lékařskou praxí a paušální nasazení antibiotik není při absenci dalších problémů nutné. V daném ohledu soud připomíná, že aby [podezřelý výraz] zařízení mohlo nějak adekvátně reagovat na potíže [podezřelý výraz], musí se o nich primárně vůbec dozvědět a [podezřelý výraz] nesmí zákrok odmítat. Žalovaná nebyla ošetřujícím lékařem žalobce, stejně tak [tituly před jménem] [jméno FO], jedná se v daném ohledu o specializované pracoviště, kam se žalobce dostavil ad hoc k jednorázovému zákroku. Nelze tedy žalované ani vyčítat, že se o [podezřelý výraz] stav žalobce dále nezajímala, pokud je ponechání kořene běžnou praxí, která z více než 90 % nečiní žádné obtíže a pokud jí žalobce sám neinformoval nebo pokud ji neinformovala [tituly před jménem] [jméno FO] jako praktická lékařka žalobce. Žalobce prokázal pouze jednu událost, kdy žalovanou vyrozuměl, a to více než dva roky po předmětném zákroku, kdy ovšem jakékoliv ošetření a vyřešení situace odmítl, což vyplynulo z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] a z výpisu z interního systému žalované. To konečně nepopíral ani žalobce, který sice sám tvrdil, že žalovanou navštívil dvakrát, aniž by druhou návštěvu jakkoliv podrobně specifikoval včetně tvrzení, k jejichž doplnění byl vyzván a především od počátku tvrdí, že k žalované pozbyl důvěru a o žádné vyřešení či zákrok ze strany žalované výslovně nestál. S ohledem na shora uvedené závěry pak soud neprovedl důkaz výslechem [tituly před jménem] [jméno FO] navrhovaným žalovanou, když tento byl již nadbytečný. Stejně tak soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem za účelem zjištění újmy na zdraví žalobce, když žalobce neprokázal, že by k újmě na jeho zdraví, která by zakládala odpovědnost žalované, vůbec došlo.

35. Co se týče nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy, shledal soud žalobu naopak důvodnou. Žalobce tvrdil, že nebyl žalovanou dostatečně poučen o zákroku či jeho možných následcích a odvozoval svůj nárok v daném ohledu od ochrany osobnosti případně pak nesplnění povinnosti žalované vyplývající z uzavřené smlouvy o péči o zdraví. Daná povinnost poskytovatele [podezřelý výraz] služeb je v českém právním řádu upravena duplicitně na několika místech a lze ji dovodit nejen z ochrany osobnosti, resp. ochrany [podezřelý výraz] a tělesné integrity (§ 93 a § 94 občanského zákoníku), tak ze smluvního vztahu smlouvy o péči o zdraví (§ 2638 občanského zákoníku), kterou účastníci řízení shora popsaným jednáním uzavřeli, tak i ze zákona o [podezřelý výraz] službách /§ 31 odst. 1 písm. a) tohoto zákona/. Žalovaná k výzvě soudu připustila, že nedisponuje podepsaným souhlasem žalobce, jehož předtištěný formulář doložila. I sám žalobce sice připustil, že nějaké listiny v dané souvislosti před zákrokem podepisoval, nicméně tím nebyl nijak prokázán obsah poučení, kterého se žalobci dostalo a důkazní břemeno v daném ohledu spočívalo na straně žalované. V daném ohledu je nutno připomenout, že odpovědnost poskytovatele [podezřelý výraz] péče za škodu na zdraví v případě nedostatečného poučení o možných rizicích a alternativách zákroku, ač jinak byla [podezřelý výraz] služba poskytnuta lege artis, nastává jen tehdy, prokáže-li [podezřelý výraz], že při znalosti rozhodných skutečností (o nichž měl být poučen) bylo reálně pravděpodobné, že by se rozhodl jinak, tj. že zákrok nepodstoupí (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne 29.4.2015).

36. V daném případě je zřejmé, že žalobce se dostavil k žalované za účelem extrakce tří zubů, když v případě dvou nebyla provedena vůbec a v případě jednoho byl ponechán v ústní dutině kořen zubu. Sám žalobce opakovaně tvrdil, a to včetně své účastnické výpovědi, že již při samotné vědomosti, že nebude proveden zákrok v předem smluvených parametrech by tento jako nekompletní nepodstoupil. Ač v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná nepostupovala lege artis a povaha následných komplikací žalobce tento závěr nijak nezpochybnila, tak přesto z řízení vyplynulo, že k určitým komplikacím na straně žalobce došlo. Tento je předně hodnotil subjektivně, ale vyplynuly okrajově také ze zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] z 22.5.2019 a připustil je konečně i [tituly před jménem] [jméno FO], který uvedl, že se u žalobce sice jednalo o jednoduše odstranitelný problém, ale tento existoval. Za shora popsané situace soud považuje za přesvědčivě prokázané, že kdyby byl žalobce seznámen s tím, že zákrok bude proveden pouze částečně, případně i s tím, že mohou nastat případné komplikace při jeho částečném provedení, tak by v intencích shora citovaného rozsudku Nejvyššího soudu zákrok nepodstoupil a je tedy dána odpovědnost žalované za škodu, když došlo k zásahu do tělesné integrity žalobce, k němuž by nedošlo, kdyby byl tento dostatečně seznámen se všemi rozhodnými okolnostmi, což žalovaná ani k výzvě soudu neprokázala (viz § 93, § 94 a § 2956 občanského zákoníku).

37. Co se týče výše náhrady, soud shledal požadavek žalobce na zaplacení 50 000 Kč jako přiměřený. Zde zohlednil, že život a zdraví jsou nejhodnotnějším předmětem ochrany práva a zásah do daných práv pak v obecném měřítku tím nejzávažnějším. Je také obecně známo, že oblast zubů je společensky vnímána jako vysoce citlivá, spojená s obavami a bolestí v případě jakýchkoliv zákroků a dále umocněná každodenní potřebou této části těla v souvislosti s příjmem potravy. Požadovaná částka je ekvivalentem zhruba 1,3 násobku průměrné mzdy v období podání žaloby a jako taková se nejeví nijak nepřiměřeně vysoká. Soud také přihlédl k povaze žalované jako podnikající právnické osoby, kde lze mít k této ještě vyšší požadavky na administrativní zajištění zákroků než v případě fyzické osoby podnikající v daném oboru. Pokud pak žalobce upozorňoval na volnou úvahu soudu při určení výše náhrady, tak soud sice při určení výše nároku postupuje dle své úvahy a nemusí být vázán vyjádřením znalce apod., nicméně nemůže překročit petit žaloby. Doba plnění nemohla být mezi stranami již z povahy daného nároku dohodnuta, proto byla žalovaná povinna plnit k výzvě žalobce (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož pak žalovaná k výzvě žalobce ze dne 9.4.2019, jejíž doručení nebylo zpochybněno, neplnila, je od konce lhůty dané zde žalobcem v prodlení a žalobci též náleží úroky z prodlení (§ 1968. § 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

38. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., dle většinového úspěchu žalované. Náklady řízení na straně žalované spočívaly v nákladech na právní zastoupení. Dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) činí v daném řízení odměna advokáta za jeden úkon právní služby 9 100 Kč. Právní zástupce žalované v daném řízení účelně vykonal dvanáct úkonů právní služby, a sice přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé - vyjádření k žalobě ze dne 14.11.2019, vyjádření k otázkám znalci, sdělení k výzvě soudu dle § 118a o.s.ř. ze dne 3.1.2024 a dále o účast u jednání ve dnech 19.1.2021, 29.6.2021, 1.10.2021, 16.11.2021, 19.9.2023, 31.10.2023, 16.4.2024 a 7.5.2024. Dle § 13 odst. 3 tarifu pak advokátu náleží paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 9 879 Kč, když soud ověřil, že advokát žalované je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení na straně žalované při součtu výše uvedených položek činí 136 501 Kč (12 x 9 100 + 12 x 300 + 23 701). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 50 000 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 74 543,79 Kč, žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení 150 000 Kč s úroky z prodlení, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 223 630,78 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 298 174,37 Kč tak představuje úspěch žalobce 25 %, úspěch žalované 75 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalovaná má právo na úhradu 50 % svých nákladů, z částky 136 501 Kč tedy ve výši 68 251 Kč.

39. V řízení vznikly náklady státu spočívající v nákladech na výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a výslech svědka [právnická osoba] (znalec [tituly před jménem] [adresa] se s odkazem na svá prodlení se zpracováním posudku odměny a náhrad vzdal). Tyto činily celkem 20 431 Kč (2 431 + 18 000). Výroky o nákladech řízení státu (č. III a IV) se opírají ve svém základu o § 148 odst. 1 o.s.ř. a vychází dále z poměru úspěchu účastníků ve věci vyjádřeného shora, kdy tedy soud uložil žalobci uhradit 75 % těchto nákladů a žalované zbývající míru 25 %.

40. O lhůtě k plnění ve vztahu k žalobci soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř. s ohledem na výši částky, jíž má žalované, podnikající obchodní společnosti, uhradit při přihlédnutí k deklarovaným poměrům žalobce jako starobního důchodce. Lhůtu dvou měsíců, kterou soud shledává dostatečnou pro konsolidaci poměrů žalovaného i vzhledem ke skutečnosti, že si výsledku řízení byl vědom podstatně dříve, než došlo k doručení rozsudku, pak soud užil i v případě platební povinnosti žalované vůči žalobci v zájmu možného vzájemného vypořádání a dostatečného a shodného času pro obě strany sporu. V případě náhrady nákladů státu ve vztahu k žalované již k takové úvaze nebyl důvod, proto soud užil lhůty patnácti dnů.

41. Pokud žalobce pro případ svého neúspěchu navrhoval nepřiznání nákladů řízení žalované s odkazem na § 150 o.s.ř., neshledal soud tento návrh důvodný. Zde soud především přihlédl k tomu, že žalobce byl právně zastoupen a již v roce 2018, tedy před podáním žaloby, seznámen s výsledky šetření ČSK, která na základě znaleckého zkoumání shledala, že podnět žalobce není důvodný a žalovaná, resp. [jméno FO]. [jméno FO], postupovali lege artis. Žalobce si tedy musel být vědom jisté procesní riskantnosti podání žaloby při nejistém skutkovém stavu.

Poučení