8 C 169/2016 - 450

Rubrum

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A], [Anonymizováno] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B], [Anonymizováno] oba zastoupeni [Jméno žalobce C], advokátem se sídlem [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená [Jméno Zástupce], advokátkou se sídlem [Anonymizováno] o zřízení služebnosti nezbytné cesty takto:

Výrok

I. Zřizuje se služebnost nezbytné cesty zatěžující části pozemků p. č. [Anonymizováno] – ostatní plocha a p. č. [Anonymizováno] – ostatní plocha, zapsaných u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota] pro obec [Anonymizováno] a katastrální území [Anonymizováno], dle geometrického plánu Ing. [jméno FO] [adresa], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a to ve prospěch vlastníka pozemku p. č. [hodnota] – ostatní plocha, zapsaného u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [Anonymizováno].

II. Žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradu za služebnost vymezenou ve výroku I. tohoto rozsudku částku ve výši 9.170 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů ode dne zápisu této služebnosti do katastru nemovitostí.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a) a b) na náhradu nákladů řízení částku ve výši 148.033 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku na náhradu nákladů státu částku ve výši 27.858 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali zřízení služebnosti nezbytné cesty, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že na základě dohody o zřízení práva osobního užívání [Anonymizováno] ze dne 14. 12. 1987 jsou vlastníky pozemku p. č. [hodnota] o výměře 923 m2, ostatní plocha, jiná plocha, v katastrálním území [Anonymizováno]. Pozemek získali od obce a byli přesvědčeni, že z tohoto důvodu mají zajištěno i právo cesty k tomuto pozemku, neboť vedle něj se nachází i obecní pozemek. Zjistili však, že obec vlastní toliko pozemek p. č. [hodnota], kdežto pozemek p. č. [hodnota] vlastní žalovaná. Vzhledem k tomu, že tak nemají zajištěnu cestu k jejich pozemku a jediná možnost, jak se k tomuto pozemku dostat je právě z obecního pozemku p. č. [hodnota], přes pozemek žalované p. č. [hodnota], oslovili prostřednictvím právního zástupce žalovanou dopisem ze dne 17. 8. 2016. V tomto dopise pak navrhli, i když byli přesvědčeni o vydržení práva cesty, právní řešení odkoupením pozemku p. č. [hodnota] případně jenom části sloužící jako vjezd, případně i zřízení věcného břemene k takovéto části pozemku. Žalovaná písemně na návrh neodpověděla, pouze ústně sdělila právnímu zástupci žalobců, že s žádným výše uvedeným řešením nesouhlasí a vydržení práva cesty zpochybnila. Vzhledem k výše uvedenému je tedy nepochybné, že k pozemku žalobců p. č. [hodnota] v k. ú. [Anonymizováno] nemají žalobci právně zajištěn přístup, který však lze dosáhnout prostřednictvím ustanovení § 1029 občanského zákoníku o nezbytné cestě. Dle uvedeného ustanovení vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat, protože není dostatečně spojena s veřejnou komunikací, může žádat, aby soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit jako služebnost. Za nezbytnou cestu náleží úhrada. Z uvedených důvodů se tak žalobci domáhali zřízení výše uvedené služebnosti.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že je skutečnou vlastnicí pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [Anonymizováno], jak je zapsán na LV č. [hodnota] pro k.ú. [Anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Má ovšem za to, že zřízení nezbytné cesty dle ust. § 1029 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „OZ“), tak jak ji navrhují žalobci, neodpovídá smyslu tohoto ustanovení. Mezi základní podmínky pro zřízení nezbytné cesty patří zejména skutečnost, že přístup vlastníka k nemovité věci nelze zajistit jinak, pro pouhé zlepšení spojení nelze nezbytnou cestu zřídit. To je třeba vyložit tak, že pokud stávající spojení je sice nepohodlné, vyžadující určité úsilí, nicméně postačující k objektivní potřebě nemovitosti, nelze právo cesty zřídit. Přístup musí být zajištěn k veřejné cestě, je-li více možností, jak přístup zajistit, musí být vybrán ten, který nejméně zatěžuje vlastníka pozemku, přes který má cesta vést. Cestu lze zřídit jen v takovém rozsahu, bez kterého by řádné (obvyklé) užívání bylo znemožněno nebo značně ztíženo. Zřízení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku, a proto je třeba vždy poměřovat, zda výhoda, kterou cesta poskytuje, není podstatně menší než újma, která by vznikla zřízením cesty pro vlastníka zatížené nemovitosti. Musí dbát, aby vlastník pozemku byl omezen co nejméně. Z judikatury Nejvyššího soudu ČR je tedy zřejmé, že při zřizování nezbytné cesty je třeba dbát, aby právo vlastníka pozemku bylo omezeno, co možno nejméně. Má-li vlastník stavby možnost zřídit přístup ke stavbě jinak, bez omezení vlastníka přilehlého pozemku, nelze právo věcného břemene cesty zřídit (srov. Rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 38/2005). Skutečnost, že přístup zřízený přes cizí pozemek na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni by byl pro žalobce pohodlnější, resp. výhodnější, nebo že by se obešel bez stavebních úprav, není významná (srov. Rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1897/2004). Žalobci mají vchodovou branku ke svému pozemku postavenou nejen u přístupu z pozemku žalované, ale také z protější strany, kde se nachází vodní tok a za ním pozemek parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [Anonymizováno] ve vlastnictví obce [adresa], který představuje místní komunikaci. Tato místní komunikace je daleko lépe sjízdnější, když se jedná o klasickou obecní cestu, zatímco cesta vedoucí k pozemku, který má být dle návrhu žalobců zatížen služebností, „za humny“ má špatný povrch a aby získali žalobci přístup k tomuto mému pozemku, musí přejet přes další pozemky ve vlastnictví různých osob. Co se týče přístupu z obecní cesty, tj. pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [Anonymizováno], pak stačí žalobcům postavit mostek přes místní potok, jako to mají ostatní občané obce, kteří mají své věci nemovité za tímto potokem a nemají přístup přes vlastní věci nemovité z cesty „za humny“. Navíc obecní cesta umístěná na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [Anonymizováno] přímo sousedí s domem ve vlastnictví žalobců, v němž mají trvalý pobyt. Pozemek parc. č. [hodnota] v k.ú. [jméno FO], který bezprostředně sousedí s pozemkem žalobců a na nějž mají žalobci vybudovanou přístupovou branku, je ve vlastnictví Obce [adresa]. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [jméno FO] tvořící vodní tok, přes nějž by si žalobci mohli vybudovat mostek, je ve vlastnictví České republiky, přičemž právo hospodaření je zřízeno ve prospěch státního podniku [právnická osoba]. Vzhledem k těmto skutečnostem je zřejmé, že se žalobci domáhají nezbytné cesty z toho důvodu, že je pouze pro ně tato možnost ekonomicky výhodnější bez ohledu na naše zájmy a omezení našeho vlastnického práva, nikoli z toho důvodu, že by nemohli přístup ke svému pozemku zřídit jiným způsobem. Žalobci v žalobě ani netvrdí, že by se pokusili zřídit si mostek stejným způsobem, jak jej má zřízen vlastník pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [Anonymizováno], tj. vlastník sousedního pozemku hned za žalobci. V tomto směru by tedy měli být soudem vyzváni, aby svá tvrzení doplnili o uvedení skutečností, proč si mostek nezřídili. Judikatura Nejvyššího soudu ČR vydaná po účinnosti nového občanského zákoníku navíc rozvádí negativní podmínky uvedené v § 1032 NOZ, za kterých nelze právo nezbytné cesty zřídit a rozhodnutí vydaná pod sp.zn. 22 Cdo 1499/2015 a sp.zn. 22 Cdo 3242/2015 vymezují, že právo nezbytné cesty nelze zřídit ani v případě, kdy žadatel o zřízení služebnosti, v tomto případě žalobci, již při nabytí pozemku, v jehož prospěch služebnost zřídit žádají, neučinili takové úkony, aby si přístup z veřejné cesty zajistili. Sami žalobci v žalobě tvrdí, že pozemek parc. č. [hodnota] v k.ú. [jméno FO] získali od obce a „byli přesvědčeni“, že z toho důvodu mají zajištěno i právo cesty. Je tedy na místě, aby soud vyzval žalobce, nechť dotvrdí, jaké úkony ještě před nabytím předmětného pozemku učinili, aby si zajistili přístup z veřejné cesty, a k těmto tvrzením označili důkazy. Skutečnost, že k nabytí pozemku došlo ještě před účinností NOZ je nevýznamná – k tomu viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1499/2015. S ohledem na výše uvedené skutečnosti žalovaná navrhla, aby Okresní soud v Šumperku žalobu zamítl.

3. Rozhodnutím Okresního národního výboru v [adresa] datovaným 19. 10. 1967, zn. [Anonymizováno] a knihovními vložkami č. [hodnota] a [Anonymizováno] pozemkové knihy pro katastrální území [Anonymizováno], má soud za prokázané, že manželům [jméno FO] a [jméno FO], byl na základě jejich žádosti ze dne 16. 3. 1967, přidělen do osobního užívání pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 895 m2, v katastrálním území [Anonymizováno] s tím, že přidělený pozemek je určen k výstavbě rodinného domku, garáže, rekreační chaty a zřízení zahrádky.

4. Dohodou o osobním užívání pozemku datovanou 14. 12. 1987, uzavřenou mezi [adresa] národním výborem v [jméno FO] a manželi [jméno FO] a [jméno FO] a knihovními vložkami č. [hodnota] a [Anonymizováno] pozemkové knihy pro katastrální území [jméno FO], má soud za prokázané, že mezi žalobci a [adresa] národním výborem v [jméno FO] byla uzavřena uvedená dohoda, na základě které [právnická osoba] v [Anonymizováno], který měl ve své správě v katastrálním území [Anonymizováno] celý pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 895 m2, zřídil žalobcům na základě pravomocného rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání, vydaného finančním odborem ONV [adresa] ze dne 19. 10. 1967 pod zn. [Anonymizováno], právo společného osobního užívání k tomuto pozemku za účelem výstavby rodinného domku.

5. Identifikací parcel datovanou 18. 4. 1993 pro [adresa], obec [adresa], katastrální území [jméno FO], má soud za prokázané, že žalovaná je evidována jako vlastník pozemku p. č. [Anonymizováno], zahrada o výměře 105 m2 dle LV č. [hodnota].

6. Přídělovou listinou vydanou Okresním národním výborem ve [Anonymizováno], datovanou 25. 7. 1957, zn. [Anonymizováno], má soud za prokázané, že po provedeném přídělovém řízení byla vydána pro [jméno FO] a [jméno FO], [adresa], přídělová listina, podle níž se uskutečnil převod vlastnického práva k nemovitostem, a to pozemkům p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] louky, zahrada a pastvina, vše v katastrálním území [jméno FO] p. [jméno FO].

7. Notářským zápisem vydaným Státním notářstvím v [adresa] dne 17. 5. 1972, sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci 2. 6. 1972, má soud za prokázané, že žalovaná jako kupující uzavřela s [jméno FO], narozeným [datum], bytem [adresa] a jeho synem [jméno FO], narozeným [datum], bytem [adresa], jako prodávajícími, kupní smlouvu, na základě které prodali žalované domek čp. [Anonymizováno] se st. [Anonymizováno] ve výměře 283 m2 a zahradu p. č. [hodnota] ve výměře 1502 m2, zapsané ve vložce číslo [hodnota] pozemkové knihy pro katastrální území [jméno FO] dle rozhodnutí o přídělu z 18. 5. 1949.

8. Rozhodnutím o dědictví vydaným Státním notářstvím v [adresa] dne 18. 4. 1989, sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 18. 4. 1989, má soud za prokázané, že Státní notářství v [adresa] ve věci dodatečného projednání dědictví po [jméno FO], naposledy bytem [adresa], zemřelém [datum], potvrdilo, že nově zjištěný majetek nabyla na základě pravomocně schválené dohody o vypořádání dědictví žalovaná jako zůstavitelova vnučka, a to podíl pozemků zapsaných u SG v [adresa] na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [jméno FO], a to p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], část [Anonymizováno], [Anonymizováno], část [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a část [Anonymizováno].

9. Notářským zápisem vydaným Státním notářstvím v [adresa] dne 18. 9. 1989, sp. zn. [Anonymizováno], [spisová značka], má soud za prokázané, že žalovaná jako obdarovaná a [jméno FO], narozený [datum] a [jméno FO], narozená [datum], oba bytem [adresa], jako darující, uzavřeli darovací smlouvu, na základě které darovali žalované nemovitosti, a to spoluvlastnický podíl na pozemcích zapsaných u SG v [adresa] na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [jméno FO], a to pozemcích p. č. [Anonymizováno], zahrada ve vlastním užívání a dále p. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], část [Anonymizováno], [Anonymizováno], část [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a část [Anonymizováno].

10. Výpisem z katastru nemovitostí k listu vlastnictví číslo [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [jméno FO], má soud za prokázané, že vlastníkem pozemku – parcely číslo [hodnota], ostatní plocha, způsob využití neplodná půda, zapsaného u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] na listu vlastnictví číslo [hodnota], pro obec [adresa], katastrální území [jméno FO], byla žalovaná, která jej nabyla na základě rozhodnutí o dědictví [Anonymizováno] státního notářství ze dne 18. 4. 1989.

11. Výpisem z katastru nemovitostí k listu vlastnictví číslo [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [jméno FO], má soud za prokázané, že vlastníkem pozemku – parcely číslo [hodnota], ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, zapsaného u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] na listu vlastnictví číslo [hodnota], pro obec [adresa], katastrální území [Anonymizováno], jsou žalobci, kteří mají tento pozemek ve společném jmění manželů. Nabývacím titulem je dohoda o zřízení práva osobního užívání [Anonymizováno] ze dne 14. 12. 1987.

12. Informacemi o pozemku parcelní číslo [hodnota] zapsaném na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [jméno FO], má soud za prokázané, že vlastníkem pozemku – parcely číslo [hodnota], ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, zapsaného u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], byla obec [adresa].

13. Informacemi o pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] zapsaném na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [jméno FO], má soud za prokázané, že vlastníkem pozemku – parcely číslo [Anonymizováno]1, vodní plocha, způsob využití koryto vodního toku přirozené [rodné přijmení] upravené, zapsaného u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], je Česká republika.

14. Informacemi o pozemku parcelní číslo [hodnota] zapsaném na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [jméno FO], má soud za prokázané, že vlastníkem pozemku – parcely číslo [hodnota], vodní plocha, způsob využití koryto vodního toku přirozené [rodné přijmení] upravené, zapsaného u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], je obec [adresa].

15. Informacemi o pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] zapsaném na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [jméno FO], má soud za prokázané, že vlastníkem pozemku – parcely číslo [Anonymizováno]1, ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, zapsaného u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], je obec [adresa].

16. Geometrickým plánem č. [hodnota] vypracovaným [jméno FO], jehož součástí je výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí a směnnou smlouvou datovanou 27. 1. 2021, uzavřenou mezi žalovanou a Obcí [adresa], má soud za prokázané, že pozemek p. č. [hodnota], ostatní plocha, jehož vlastníkem byla žalovaná, byl uvedeným geometrickým plánem rozdělen na pozemky p. č. [Anonymizováno], ostatní plocha a [Anonymizováno], ostatní plocha, přičemž pozemek p. č. [Anonymizováno] zůstal ve vlastnictví žalované a pozemek p. č. [Anonymizováno] byl na základě uvedené směnné smlouvy směněn s Obcí [adresa] za pozemek p. č. [Anonymizováno], ostatní plocha. Všechny uvedené pozemky jsou zapsány u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota], pro obec [adresa] a katastrální území [jméno FO].

17. Informacemi o pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] zapsaném na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [jméno FO], má soud za prokázané, že vlastníkem pozemku – parcely č. [Anonymizováno], ostatní plocha, způsob využití neplodná půda, zapsaného u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], je žalovaná.

18. Informacemi o pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] zapsaném na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [jméno FO], má soud za prokázané, že vlastníkem pozemku – parcely č. [Anonymizováno], ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, zapsaného u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], je žalovaná.

19. Informacemi o pozemku parcelní číslo [hodnota] zapsaném na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [jméno FO], má soud za prokázané, že vlastníky pozemku – parcely č. [hodnota], ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, zapsaného u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], jsou žalobci, kteří mají tento pozemek ve společném jmění manželů.

20. Informacemi o pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] zapsaném na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [jméno FO], má soud za prokázané, že vlastníkem pozemku – parcely č. [Anonymizováno], ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, zapsaného u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], je Obec [adresa].

21. Informacemi o pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] zapsaném na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [jméno FO], má soud za prokázané, že vlastníkem pozemku – parcely č. [Anonymizováno], ostatní plocha, způsob využití neplodná půda, zapsaného u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], je Obec [adresa].

22. Fotografiemi výše uvedených pozemků parcelní číslo [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a místním šetřením má soud za prokázané, že žalobci mají na hranici svého pozemku p. č. [hodnota] a pozemku žalované p. č. [Anonymizováno] vybudovanou bránu umožňující vjezd motorových vozidel z obecní komunikace na pozemku p. č. [Anonymizováno] přes pozemky žalované p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] na pozemek žalobců p. č. [hodnota]. Na hranici pozemku žalobců p. č. [hodnota] a pozemku obce [adresa] p. č. [hodnota] mají žalobci vybudovanou malou branku, které vjezd motorových vozidel neumožnuje.

23. Žádostí žalobců datovanou 17. 5. 2017 a adresovanou obci [adresa] a vyjádřením obce [adresa] adresovaným žalobcům a datovaným 31. 5. 2017, má soud za prokázané, že žalobci se svým přípisem datovaným 17. 5. 2017 obrátili na starostu obce [adresa] se žádostí o prošetření možnosti přístupu na jejich pozemek p. č. [hodnota] s tím, že stávající příjezd z nezpevněné cesty na p. č. [hodnota] je jim znemožněn žalovanou a řešení vidí ve zbudování mostu, který by odpovídal stávajícím parametrům vedlejšího mostu vedoucího k obecní parcele p. č. [Anonymizováno]. Starosta obce [adresa] ve své odpovědi uvedl, že se žádostí žalobců zabývala dne 30. 5. 2017 Rada obce [adresa] a přijala usnesení, ve kterém žádost žalobců na vybudování mostu, který by sloužil jako přístup na jejich pozemek p. č. [hodnota], zamítla. Dále starosta obce uvedl, že obec nestaví či neopravuje mosty či lávky, které slouží k zajištění přístupu výhradně k jedné jediné nemovitosti. Navíc uvedené navrhované řešení zajištění přístupu formou výstavby mostu považuje za zcela neekonomické a nehospodárné, když ze západní strany pozemku p. č. [hodnota] je možné zajistit přístup k pozemku bez výstavby mostu.

24. Výpovědí svědka [jméno FO], manžela žalované, má soud za prokázané, že na předmětný pozemek žalobců p. č. [hodnota] dříve vedla cesta podle potoka, která však byla v roce 1969 nebo 1970 zrušena. V té době se přes ten potok dělala ke každému pozemku, na kterém stál dům, přístupová lávka. Na pozemku p. č. [hodnota] však žádný dům nestál, tak tam lávka vybudována nebyla. Ty přístupové lávky jsou pouze pěší, pokud vlastníci domů potřebují něco přivést, uhlí nebo dřevo apod., tak jezdí tou cestou za humny, ale pouze za sucha. Tehdy uvedený pozemek užíval pan [jméno FO], který na něj přistupoval přes pozemek p. č. [hodnota]. Vždy se zeptal, jestli může projít. Pak pozemek koupili žalobci a v tom místě, kde nyní žádají přístup, si postavili bránu a začali na pozemek p. č. [hodnota] přistupovat po pozemku p. č. [hodnota]. Následně došlo mezi účastníky k dohodě, že za používání pozemku žalované p. č. [hodnota] k přístupu na pozemek žalobců p. č. [hodnota], budou žalobci platit nájem ve výši 200 Kčs ročně. Po nějaké době však došlo mezi účastníky k neshodám ohledně břízy na pozemku žalobců p. č. [hodnota] a svědek se rozhodl, že přes pozemek p. č. [hodnota] už nedovolí žalobcům přístup.

25. Sdělením [právnická osoba] [adresa], odboru výstavby, datovaného 11. 5. 2022, má soud za prokázané, že dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., musí být každá stavba, která se umisťuje, napojena na veřejnou technickou a dopravní infrastrukturu. Dopravní napojení musí být na veřejně přístupnou komunikaci. Ke každé stavbě rodinného domu je nutné dodržení a splnění všech požadavků stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek. Pro stavbu rodinného domu bude nutné zajištění dopravního připojení pozemku p. č. [hodnota] na komunikaci p. č. [hodnota] v katastrálním území [Anonymizováno]. Popřípadě zajištění dopravního připojení pozemku p. č. [hodnota] na komunikaci p. č. [Anonymizováno] přes pozemky p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v katastrální území [Anonymizováno]. V tomto případě se jedná o pozemky, které jsou vodní plochou (koryto vodního toku) a bylo by nutné vybudování mostní konstrukce a nového mostu pro toto dopravní připojení pozemku a stavby na p. č. [hodnota] v katastrálním území [Anonymizováno].

26. Znaleckým posudkem soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] ze dne 6. 11. 2022 a znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 23. 6. 2024 č. [Anonymizováno]/2024 a jeho výslechem, má soud za prokázané, že výše finanční náhrady za služebnost spočívající v právu stezky přes pozemky p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [jméno FO] vymezené geometrickým plánem č. [hodnota] vypracovaným [tituly před jménem] [jméno FO] dne 7. 11. 2022, ve prospěch vlastníka pozemku p. č. [hodnota] ostatní plocha, zapsaného u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [Anonymizováno], představuje částku 9.170 Kč.

27. Shodným tvrzením účastníků a místním šetřením má soud za prokázané, že v průběhu řízení došlo ke změně charakteru povrchu cesty „za humny“, tedy cesty nacházející se na pozemku p. č. [Anonymizováno], která je nyní zpevněna a vyasfaltována.

28. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění a důkazní návrh žalobců opakovaným místním šetřením soud zamítl jako nadbytečný.

29. Při právním posouzení věci soud vycházel z § 1029 až 1036 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dle § 1029 občanského zákoníku vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Jak bylo zjištěno provedeným dokazováním, na předmětném pozemku žalobců p. č. [hodnota] nelze řádně hospodařit a řádně jej užívat proto, že není dostatečně spojen s veřejnou cestou. Přístup přes pozemek žalované p. č. [Anonymizováno] který byl užíván téměř 30 let žalobci na základě dohody s žalovanou a užíval jej i předchozí nájemce pozemku p. č. [hodnota], na základě neshody mezi účastníky již nemohou žalobci užívat. Žalovaná argumentuje tím, že si žalobci mohou zřídit přístup z druhé strany přes potok, tedy přes pozemky p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] a postavit si most. Jak bylo v průběhu dokazování zjištěno, pozemek p. č. [hodnota] tvoří koryto potoka a jeho vlastníkem je obec [adresa]. Pozemek p. č. [Anonymizováno] také tvoří koryto potoka a jeho vlastníkem je Česká republika. Návrh žalobců, který učinili v roce 2017 na zajištění jejich přístupu k pozemku p. č. [hodnota] vybudováním mostu přes pozemky p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] obec zamítla jako neekonomické a nehospodárné řešení s tím, že ze západní strany pozemku p. č. [hodnota] je možné zajistit přístup bez výstavby mostu. Za této situace soud považuje zřízení služebnosti nezbytné cesty za náhradu přes pozemky žalované p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] za nejhospodárnější a nejlogičtější řešení, když zbudování mostu přes pozemky p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] by vyžadovalo značné náklady ze strany žalobců a obec [adresa] jako vlastník pozemku p. č. [hodnota] s tímto postupem nesouhlasí. Proto soud také zamítl návrh žalované na zpracování odborného vyjádření, které by se týkalo výše nákladů souvisejících se zřízením mostu. Navíc pokud jde o újmu vzniklou žalované zřízením předmětné služebnosti, nelze odhlédnout od skutečnosti, že přístup k pozemku žalobců před pozemek žalované p. č. [Anonymizováno] byl žalobci využíván již v minulosti s jejím souhlasem a ke znemožnění přístupu žalobců k pozemku p. č. [hodnota] došlo až po vzájemných neshodách týkajících se stromu na pozemku žalobců. Nejedná se tedy o zřízení zcela nového přístupu. Soud se také zabýval tím, zda jsou splněny podmínky uvedené v § 1032 odst. 1 občanského zákoníku, které znemožňují nezbytnou cestu zřídit, a dospěl k závěru, že splněny nejsou. Škoda na nemovitostech žalované, tedy pozemcích p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] nepřevýší výhodu nezbytné cesty, neboť kromě umožnění průchodu a dopravy lidskou silou, nedojde na dotčených části pozemků p. č. [Anonymizováno] a p. č. [adresa]. Starosta obce [adresa] ve své odpovědi uvedl, že se žádostí žalobců zabývala dne 30. 5. 2017 Rada obce [adresa] a přijala usnesení, ve kterém žádost žalobců na vybudování mostu, který by sloužil jako přístup na jejich pozemek p. č. [hodnota], zamítla. Dále starosta obce uvedl, že obec nestaví či neopravuje mosty či lávky, které slouží k zajištění přístupu výhradně k jedné jediné nemovitosti. Navíc uvedené navrhované řešení zajištění přístupu formou výstavby mostu považuje za zcela neekonomické a nehospodárné, když ze západní strany pozemku p. č. [hodnota] je možné zajistit přístup k pozemku bez výstavby mostu. Na základě těchto v řízení zjištěných skutečností, dospěl soud k závěru, že nelze v případě žalobců hovořit o tom, že by si nedostatek přístupu způsobili z hrubé nedbalosti či dokonce úmyslně a není tak důvod žalobu zamítnout s odkazem na § 1032 odst. 1, písm. b) občanského zákoníku. Na základě všech uvedených skutečností pak soud žalobě vyhověl, přičemž náhrada byla určena znaleckým posudkem ve výši 9.170 Kč. Pokud jde o rozsah užívání pozemku p. č. [hodnota], tak žalobci tento pozemek užívají jako zahradu, kdy tam mají vysázené ovocné dřeviny a postavenou zahradní chatku, sekají trávu a sklízí ovoce. K jejich tvrzení, že na tomto pozemku zamýšlí postavit dům soud uvádí, že v řízení nebylo prokázáno a žalobci to ani netvrdili, že by již zahájili kroky směřující k této výstavbě. Pozemek je navíc v katastru nemovitostí stále evidován jako ostatní plocha se způsobem využití jiná plocha. Proto při svém rozhodování soud vycházel ze stávajícího stavu, tedy že předmětný pozemek je žalobci využíván toliko jako zahrada. Za této situace je tak zcela dostačující zřízení služebnosti nezbytné cesty v rozsahu stezky o šířce 2,5 m umožňující po ní chodit nebo se dopravovat lidskou silou. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že veřejná komunikace na pozemku p. č. [Anonymizováno] byla v průběhu řízení zpevněna a vyasfaltována, odpadá argument žalované o nemožnosti přístupu touto cestou za nepříznivého počasí a přístup z této cesty k nemovitosti žalobců je odpovídající variantou na rozdíl od nehospodárného a neekonomického přístupu přes pozemky p. č. [hodnota] a [Anonymizováno], tedy přes potok. Pokud žalobci namítají, že geometrický plán [tituly před jménem] [jméno FO] je pro určení rozsahu, resp. umístění nezbytné cesty nepoužitelný, tak soud má za to, že tento ve výroku tohoto rozsudku uvedený geometrický plán je zcela v souladu se zadáním a rozsah a umístění nezbytné cesty odpovídá výše uvedeným závěrům soudu. Námitky žalované týkající se výše náhrady za předmětnou služebnost, kterou ve svém znaleckém posudku určil znalec Ing. [jméno FO], soud shledal nedůvodnými, když znalec ve svém posudku a následném výslechu své závěry dostatečně přesvědčivě odůvodnil a soud o nich nemá pochybnosti. Žalovaná soudu žádný jiný znalecký posudek určující výši náhrady, nebo relevantní důkazy zpochybňující závěry Ing. [jméno FO], nepředložila.

30. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobci měli ve sporu plný úspěch a soud jim tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 100.000 Kč, dle § 7, bodu 5 a § 9 odst. 3 písm. c) a § 12 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 25 úkonů právní služby po 4.000 Kč (převzetí a příprava, žaloba, účast u jednání ve dnech 19. 4. 2017, 6. 9. 2017, 5. 2. 2018, 28. 3. 2018, 13. 3. 2019, vyjádření ve věci ze dne 31. 8. 2017, 20. 2. 2018, účast na zaměření znalcem ze dne 11. 5. 2018, vyjádření ze dne 11. 12. 2019, účast u jednání odvolacího soudu v Olomouci dne 20. 2. 2020, vyjádření ze dne 18. 8. 2020, účast u jednání odvolacího soudu v Olomouci dne 20. 8. 2020, účast na místním šetření dne 28. 7. 2021, účast u jednání ve dnech 31. 5. 2021, 10. 1. 2022, podání ze dne 21. 1. 2022, účast u jednání dne 20. 6. 2022, vyjádření ze dne 14. 12. 2022 ke znaleckému posudku, účast u jednání dne 8. 1. 2024, vyjádření ze dne 21. 8. 2024 ke znaleckému posudku, vyjádření ze dne 4. 11. 2024, účast u soudního jednání ve dnech 6. 11. 2024 a 9. 12. 2024). Dále jsou náklady řízení tvořeny 50x režijním paušálem po 300 Kč dle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále cestovným k zaměření pozemku dne 11. 5. 2018 na trase ze [adresa] a zpět (40 km) motorovým vozidlem Opel Insignia, RZ: [SPZ], při průměrné spotřebě 7,7 litru benzinu Natural 95 na 100 km a vyhláškové ceně 1 litru benzinu Natural 95 ve výši 30,50 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 463/2017 Sb. a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, tedy celkem 254 Kč, dále náhrady za zmeškaný čas ve výši 2 x 100 Kč za 2 půlhodiny, cestovným k jednání odvolacího soudu v Olomouci dne 20. 2. 2020 a 20. 8. 2020 na trase ze [adresa] do Olomouce a zpět (celkem [hodnota] km) motorovým vozidlem Škoda Karoq, RZ: [SPZ], při průměrné spotřebě 6,5 litru benzinu Natural 95 na 100 km a vyhláškové ceně 1 litru benzinu Natural 95 ve výši 32 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb., a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,20 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, tedy celkem 1.507 Kč, dále náhrady za zmeškaný čas ve výši 8 x 100 Kč za 8 půlhodin, cestovným k místnímu šetření dne 28. 7. 2021 na trase ze [adresa] a zpět (celkem 40 km) motorovým vozidlem Škoda Karoq, RZ: [SPZ], při průměrné spotřebě 6,5 litru benzinu Natural 95 na 100 km a vyhláškové ceně 1 litru benzinu Natural 95 ve výši 27,80 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 510/2020 Sb., a sazby základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,40 Kč dle § 1 písm. b) citované vyhlášky, tedy celkem 248 Kč, dále náhrady za zmeškaný čas ve výši 2 x 100 Kč za 2 půlhodiny. To vše navýšeno zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč a 21 % DPH. Celkem tak náklady žalobců činí 148.033 Kč. Soud se při rozhodování o nákladech řízení řídil procesním úspěchem ve věci a neshledal důvody, pro které by bylo na místě náklady řízení žalobcům nepřiznat či je dokonce přiznat žalované, která po celou dobu trvání sporu setrvávala na zamítavém stanovisku ve vztahu k předmětné služebnosti.

31. V souladu s § 148 občanského soudního řádu pak soud uložil ve sporu neúspěšné žalované, aby státu uhradila náklady, které stát v souvislosti s tímto řízením vynaložil, a to znalečné v celkové výši 27.858 Kč.

Poučení