8 C 169/2018-257

Rubrum

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl soudkyní Mgr. Tamarou Karáskovou ve věci žalobců: [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa], [PSČ] [anonymizováno], [země] zastoupen advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [titul za jménem]. sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [územní celek], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] za účasti vedlejšího účastníka [územní celek], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] za účasti vedlejšího účastníka [územní celek], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] pro: nahrazení projevu vůle částečným rozsudkem takto:

Výrok

Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“): 1) Žalovaná, Česká republika – Státní pozemkový úřad, [IČO], se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ Státní pozemkový úřad“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu, a to pozemky: - p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v k.ú. [obec], [územní celek] [anonymizována dvě slova] - p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v k.ú. [obec], [územní celek] - p. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek] - p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek] - p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek]. 2) Žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], [číslo] [anonymizováno], [země], je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 zákona o půdě. 3) Žalobce má na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobci v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané. 4) Žalovaná k uspokojení nároku žalobce na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobci tyto pozemky: - p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v k.ú. [obec], [územní celek] [anonymizována dvě slova] - p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v k.ú. [obec], [územní celek] - p. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek] - p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek] - p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek] a žalobce tyto pozemky přijímá do svého vlastnictví.

Odůvodnění

1. Žalobce (původně společně a [jméno] [celé jméno žalobce], jejímž se v průběhu řízení stal právním nástupcem) podal dne [datum] žalobu, kterou se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost uzavřít smlouvu o převodu náhradních pozemků. Žalobu odůvodnil (jak v žalobě samotné, tak následně v dalších písemných vyjádřeních a při jednání soudu) tím, že je oprávněnou osobou, a to jako právní nástupce původního restituenta [celé jméno žalobce], [role v řízení] žalobce, kterému vznikl nárok na převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11 zákona o půdě. Původní nárok byl uplatněn v roce [rok]. Žalovaná nechala původní žalobce podepsat prohlášení, že jim nelze vydat náhradní pozemky, a původní žalobci si nechali vyplatit finanční náhradu, čímž došlo k částečnému uspokojení restitučního nároku, avšak v nesprávné výši. Nejméně od roku [rok] žalovaná ví o existenci dobové územně plánovací dokumentace, kterou v případě vybraných restituentů získává od institutu plánování a rozvoje [anonymizováno] [obec] a využívá jí k ocenění restitučních nároků. Toto ocenění je však pro žalovanou nevýhodné, tak nečiní takto pro všechny restituenty, ale selektivně jen pro některé vybrané. Žalobce a jeho [role v řízení] se proto obrátili na žalovanou, aby restituční nárok zaevidovala tímto způsobem a ve správné výši, to žalovaná odmítla z důvodu nepředložení konkrétních podkladů. Přihlášky žalobců do veřejné nabídky podané po odeslání výzvy žalovaná zneplatnila z důvodu údajně nedostatečné výše nároku. Žalobce s [role v řízení] [jméno] [celé jméno žalobce] si nechali zpracovat vlastní znalecký posudek Ing. [příjmení] [příjmení] a dosud neuspokojený restituční nárok tak činí [částka] pro každého, oproti tomu žalovaná eviduje nárok ve výši [částka]. Po doručení posudku se žalobci opět přihlásili do veřejné nabídky o hodnotnější pozemek, ale žalovaná přihlášky opět zneplatnila z důvodu údajné nedostatečné výše restitučního nároku. Žalobce se touto žalobou domáhá vydání množství pozemků, kdy po částečných zpětvzetích, o nichž bylo rozhodnuto usneseními ze dne [datum], [datum] a [datum] (č.l. 139, 150 a 191 spisu) se ke dni rozhodování jedná o pozemky: v k.ú. [obec] p. [číslo] v k.ú. [obec] p. [číslo] v k.ú. [obec] p. [číslo] k.ú. [územní celek] p. [číslo] k.ú. [anonymizováno] p. [číslo] k.ú. [obec] p. [číslo].

2. Do řízení vstoupili jako účastníci [územní celek], [obec] a [obec], které měly zájem na soudním rozhodnutí týkající se pozemků v jejich katastrálním území. V části týkající se těchto pozemku bylo řízení zastaveno.

3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Namítla promlčení práva na přecenění nároku. Ve svých vyjádřeních uvedla, že žalobci se nechali zastupovat [jméno] [příjmení] a v jejím zastoupení požádali o finanční vyrovnání za odňaté pozemky, nevydané na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu a Ministerstva zemědělství. Restituční nárok obou původních žalobců byl uspokojen ve výši [částka] formou finančních náhrad. Žalovaná eviduje restituční nárok u každého ze žalobců pouze ve zbytkové výši [částka]. Nesouhlasí s tím, že by v dané věci byla liknavá, neboť žalobce a jeho [role v řízení] se až do podání žaloby zúčastnili veřejných nabídek pouze dvakrát, po dobu 16 let nic nenamítali vůči výši svých restitučních nároků. Odmítla, že by upřednostňovala jiné subjekty před prvorestituenty, pokud došlo k převodu pozemků na třetí subjekt, tak poté, co o něj ve veřejných nabídkách nebyl zájem. Žalobce a jeho [role v řízení] žijí mimo území České republiky a nejde jim i zmírnění křivd a obnovení vlastnických vztahů k půdě, ale podaná žaloba je pouze snahou obohatit se na úkor žalované. S výší restitučního nároku stanovené ve znaleckém posudku Ing. [příjmení] [příjmení] žalovaná nesouhlasila. Ani po zpracování vlastního oponentního znaleckého posudku žalovaná nemá za to, že je na místě cokoli měnit a nadále trvá na původním správném ocenění restitučního nároku. Pokud jde o náhradní pozemky, namítala nevhodnost jejich vydání, konkrétní důvody rozvedla ve svém podání ze dne [datum] (č.l. 45 a násl. spisu) a ze dne [datum] (č.l. 128 a násl. spisu). U pozemků k.ú. [obec] p. [číslo] z důvodu určení pro stavbu veřejně prospěšné stavby – koridoru silnice [anonymizováno], u pozemků v k.ú. [obec] z důvodu blokace na základě usnesení vlády [číslo] na jejímž základě byla uzavřena dohoda, že žalovaná nebude pozemky zahrnovat do veřejných nabídek, neboť jsou začleněny do rezervy pozemků pro realizaci nadnárodních systémů ekologické stability. Pozemek v k.ú. [obec] je částečně v ploše zeleně, plní ochrannou a izolační funkci podle územního plánu obce, slouží jako clona mezi plochou výroby a skladování a plochou bydlení v rodinných domech. Pozemky v k.ú. [obec] u [obec] a v k.ú. [anonymizováno] jsou funkčně spojeny s okolními stavbami a sousedními pozemky.

4. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalobce je osobou oprávněnou podle ust. § 4 zákona o půdě, a že mu vznikl nárok na bezúplatné vydání pozemků podle ust. § 11 zákona o půdě na základě dvanáctí rozhodnutí [stát. instituce] a jednoho rozhodnutí Ministerstva zemědělství citovaných ve výroku rozsudku (založených v přílohových obálkách [číslo] spisu). Dále je mezi účastníky nesporná hodnota náhradních pozemků, podle znaleckých posudků Ing. [jméno] [příjmení] (v přílohové obálce 137a spisu) s výjimkou pozemku v k.ú. [územní celek], kde žalobce požaduje vydat pouze část oddělenou geometrickým plánem. [příjmení] je i vhodnost vydání pozemků v k.ú. [obec] p. [číslo]. Dále není sporné, že se žalobce (i jeho právní předchůdkyně [celé jméno žalobce]) účastnili veřejných nabídek a účast v nich byla žalovanou odmítnuta z důvodu nedostatečné výše restitučního nároku.

5. Mezi účastníky řízení je sporná výše dosud neuspokojeného restitučního nároku žalobce, kterou žalobce opírá o jím předložený znalecký posudek Ing. [příjmení] [příjmení] [titul za jménem] a žalovaná jej eviduje v původní hodnotě 2 x [částka]. Sporná je otázka, zda byl přístup žalované liknavý a zda byl nárok na přecenění promlčen. Sporné rovněž je, zda pozemky v k.ú. [obec] p. [číslo] v k.ú. [obec] p. [číslo] v k.ú. [obec] p. [číslo] k.ú. [územní celek] p. [číslo] k.ú. [anonymizováno] p. [číslo] k.ú. [obec] p. [číslo] jsou vhodné k vydání.

6. Soud provedl dokazování níže popsanými listinnými důkazy, z nichž byly zjištěny a prokázány následující skutečnosti:

7. Z rozhodnutí dalších soudů soud zjistil, že žalobce se domáhal vydání náhradních pozemků v dalších řízeních. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] byl vypořádán nárok žalobce ve výši [částka]. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo nepravomocně rozhodnuto o převodu pozemků v hodnotě [částka]. Žaloba podaná žalobcem u [název soudu] o vydání náhradních pozemků byla rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zamítnuta. V řízení vedeném u [název soudu] pod sp. [spisová značka] nebylo doposud ve věci žalobce o vydání náhradních pozemků rozhodnuto.

8. Ze směnek a protokolů o jejich předání (přílohy [číslo] až 35 z přílohové obálky [číslo] spisu) soud zjistil, že byla žalobci a jeho [role v řízení] vyplacena část restitučního nároku finanční částku ve výši celkem [částka], a to na základě žádostí podepsaných jejich zmocněnkyní [jméno] [příjmení].

9. Žádostí ze dne [datum] (č.l. 99 spisu) žalobce a jeho [role v řízení] žádali žalovanou o alespoň zatímní zohlednění posudku, který si nechala zpracovat sama žalovaná, aby se mohli účastnit další veřejné nabídky pozemků.

10. Ze znaleckého posudku doc. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení] [titul za jménem], [číslo] [rok] (příloha [číslo] přílohové obálky [číslo] spisu), předloženém žalobcem bylo zjištěno, že původními vlastníky odňatých pozemků, které byly odňaty mimo jiné právnímu předchůdci žalobce, byli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce], [obec] [celé jméno žalobce], [jméno] [celé jméno žalobce] [obec] [celé jméno žalobce] Cena odňatých pozemků byla vyčíslena po zaokrouhlení na částku [anonymizována tři slova] korun československých. Na každého z původních žalobců připadá nevyčerpaná částka [částka], tj. dohromady [částka]. Ze znaleckého posudku [právnická osoba] (v přílohové obálce č.l. 83 spisu), zpracovaného na objednávku žalované pod [číslo] bylo zjištěno, že stejné pozemky byly oceněny částkou [anonymizována tři slova] Kčs. Oba znalecké posudky obsahují doložku podle § 127a o.s.ř.

11. Z výzev k řádnému ocenění restitučního nároku s předžalobní výzvou soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] v dubnu [rok] za všechny oprávněné a dále právní zástupce oprávněných v [anonymizováno] [rok] vyzval žalovanou k řádnému ocenění restitučního nároku. Ze žádostí oprávněné osoby o převod zemědělského pozemku, z informací o zneplatnění žádosti oprávněné osoby a vyřazení žádostí a z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobce a jeho [role v řízení] se přihlašovali do veřejných nabídek pozemků podle § 11a zák. č. 229/1991 Sb. o půdě, avšak z důvodu nedostatečné výše restitučních nároků byly žádosti zneplatněny, případně byly žádosti vyřazeny (vše v přílohové obálce 15 a 65a spisu).

12. Ze soudem pořízených i účastníky předložených náhledů a výpisů do/z katastru nemovitostí, ortofotomap, částí územních plánů, vyjádření Státního pozemkového úřadu ze dne [datum] a ze [datum] (vše v přílohové obálce 60 spisu), vyjádření [územní celek] (č.l. 166 spisu), úředního záznamu s informací od [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] stavebního odboru (č.l. 235 spisu), znaleckých posudků Ing. [jméno] [příjmení] (v přílohové obálce 137a spisu) bylo zjištěno následující: -) pozemky v k.ú. [obec] p. [číslo] jsou částí lánu orné půdy, jsou přístupné, pozemky [číslo] a [číslo] jsou přístupné přes nezpevněné plochy sousedních pozemků, pozemky p.č [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] se nacházejí pouze v koridoru pro homogenizaci, jedná se o plochu, ve které je možné počítat s úpravou silnice k zlepšování jejího stavu, může docházet k drobnému rozšiřování její plochy, zakazuje se umísťování stavem. Není bráněno užívání orné půdy. O žádný výkup pozemku pro silnici [anonymizováno] se aktuálně nežádá, na základě zahrnutí do koridoru silnice je možné zahájit řízení o vyvlastnění. Pozemky nejsou zastaveny silnicí [anonymizováno], -) pozemky v k.ú. [obec] p. [číslo] jsou trvalým travním porostem a pozemky p. [číslo] jsou pozemky orné půdy, jsou zemědělky obdělávanou plochou přístupné z nezpevněné polní cesty, [územní celek] by je ráda nabyla do svého vlastnictví, pozemky v rezervě pro realizaci územního systému ekologické stability mohou být předmětem nabídek, osoby oprávněné musí být o zahrnutí informovány. -) pozemek v k.ú. [obec] p. [číslo] je zatravněnou plochou, trvalým travním porostem ve střední části zastavěného území obce, v oploceném zemědělském areálu, částečně je oplocen, leží v ploše zemědělské výroby, na části pozemku je územním plánem navržena zeleň s funkcí estetickou a hygienickou, -) pozemek v k.ú. [obec] p. [číslo] je zahradou vedle bytového domu, je rovinný, přístupný ze zpevněné místní komunikace. Jižní hranice je oplocena plotem strojového pletiva s ocelovými sloupky na betonové podezdívce, rostou na něm trvalé porosty. Leží v ploše pro bydlení v bytových domech, -) pozemek v k.ú. [anonymizováno] p. [číslo] je trvalý travní porost, leží v okrajové části zastavěného území osady SZ a JV část pozemku je využívána jako louka, střední část využívali obyvatele sousedního rodinného domu jako zahradu a plochu pro chov ovcí. Pozemek je přístupný ze silnice. Část je oplocena pletivem. Pod pozemkem vede hlavní vodovodní řád. Leží v ploše smíšené, [anonymizováno].

13. Ze znaleckého posudků Ing. [jméno] [příjmení] (v přílohové obálce 137a spisu) zadaného žalovanou, bylo dále zjištěno, že cena pozemků převáděných výrokem tohoto rozsudku činí [částka]. Znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] za nesporný s tím, že bude dořešena hodnota části pozemku v k.ú. [územní celek] oddělena geometrickým plánem. Znalecký posudek obsahuje doložku podle § 127a o.s.ř. Soud pokládal výslech znalkyně za nadbytečný.

14. Soud nevyslýchal ani znalce z účastníky předložených posudků ohledně výše restitučního nároku, a to přesto, že jejich závěry nebyly v souladu. V tomto řízení nebylo nutné zjišťovat přesnou výši restitučního nároku, a to právě s ohledem na cenu pozemků, jejichž převod žalobce žalobou ke dni rozhodování soudu požadoval a výši doposud neuspokojeného restitučního nároku žalobce vyplývající alespoň ze znaleckého posudku předloženého žalovanou (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 28 Cdo 3562/2020“ pakliže ovšem cena oprávněnou osobou vybraného pozemku zdaleka nedosahuje výše aktuálního restitučního nároku – ani podle ocenění oprávněné osoby, ani podle ocenění žalované – nemá přesné ocenění (vyčíslení) restitučního nároku oprávněné osoby na výsledek řízení žádný vliv).

15. Navíc za podstatné a zavazující soud pokládá, že se znaleckými posudky předloženými v tomto řízení se již vypořádal Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp.zn. 28 Cdo 1969/2020, kterým bylo odmítnuto dovolání žalované proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], ve věci vedené u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], restituentů [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], jejichž nároky jsou totožné jako v případě žalobce. V citovaném řízení byly restituentům domáhajícím se vydání náhradních pozemků za odňaté pozemky v kat. území [část obce], [část obce] a [obec], náhradní pozemky vydány. Soudy uzavřely, že jednání žalované bylo liknavé, svévolné a diskriminační, na základě nesprávné evidence výše restitučních nároků žalobce ze strany žalované, přes existenci oponentního posudku a přes výzvy žalobců. Nejvyšší soud se v rámci shora citovaného rozhodnutí čj. 28 Cdo 1969/2020 zabýval rovněž otázkou konfliktu předložených znaleckých posudků ze strany žalobců a žalované, když potvrdil postup a závěry soudů nižšího stupně a tedy správnost závěrů posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem] [číslo] [rok], který i v tomto řízení předkládá žalobce, kdy se Nejvyšší soud mimo jiné vypořádal s otázkou aplikace srážek ve smyslu přílohy [číslo] vyhl. č. 182/1988 Sb.

16. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro projednávanou věc.

17. Soud poukazuje na ustanovení § 13 o. z., podle něhož každý může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ. Je nutno uvést, že s rozhodnutím [název soudu] č.j. [číslo jednací], kterým byla žaloba zamítnuta z důvodu promlčení se soud neztotožňuje, přestože se jedná o soud vyšší instance, soud má za to, že způsob vypořádání se s námitkou promlčení [název soudu] je v rozporu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR, citovanou níže.

18. Dále soud uvádí k judikatuře a rozhodnutím předkládanými žalovanou, - pokud jde o usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 1227/2015, soud odkazuje na závěry shora citované závěry usnesení Nejvyšší soud ČR sp.zn. 28 Cdo 1969/2020, - k rozsudku předloženému žalovanou č.j. 26 Co 166/2019 soud uvádí, že pro toto řízení není přiléhavý, neboť v dané věci byla prokázána nedostatečná aktivita oprávněné osoby.

19. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobce je osobou oprávněnou podle zákona o půdě podle rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy a jednoho rozhodnutí Ministerstva zemědělství, kterými bylo pravomocně rozhodnuto, že právnímu předchůdci žalobce a žalobci nelze vydat pozemky podle ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě a žalobce má nárok na poskytnutí náhrady za pozemky. Žalovaná eviduje restituční nárok žalobce ke dni rozhodování soudu v hodnotě 2x [částka], tedy [částka] (po snížení o část nároku, za níž byla poskytnuta žalobci a jeho matce finanční náhrada). Žalobce se se svojí matkou [jméno] [celé jméno žalobce] neúspěšně hlásili do veřejné nabídky pozemků, jejich přihlášky byly zneplatněny. Žalovaná nenavýšila restituční nárok žalobce a jeho matky ani na základě jejich písemné žádosti na základě jí samotnou zadaného znaleckého posudku. Žalobou žádá žalobce k uspokojení dosud zcela nevypořádaného restitučního nároku přímý převod náhradních pozemků ve vlastnictví žalované, citovaných ve výroku rozhodnutí, v hodnotě [částka] a dále část pozemku v k.ú. [územní celek], jehož část má být oddělena geometrickým plánem a následně oceněna. Požadované pozemky jsou ornou půdou, trvalými travními porosty, zatravněnou plochou a zahradou, jsou přístupné, lze je zemědělsky obhospodařovat a nevázne na nich žádná zákonná překážka převodu ani překážka vyplývající z judikatury Nejvyššího soudu ČR.

20. Žalovaná eviduje ke dni rozhodování soudu výši restitučního nároku žalobce i nadále v původní výši 2 x [částka] ([částka]), znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem] [číslo] [rok] ocenil nevyčerpanou výši nároku žalobce částkou [částka] (který lze vzít za správný s ohledem na shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. ČR 28 Cdo 1969/2020), rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] byl vypořádán nárok žalobce ve výši [částka] jiná rozhodnutí soudu nejsou pravomocná, ke dni rozhodování soudu tedy k uspokojení zbývá nárok převyšující hodnotu tímto rozsudkem vydaných pozemků, jež činí [částka].

21. Po právní stránce soud věc hodnotil podle ust. § 4 odst. 1, § 11a odst. 1, § 14 odst. 1 a, § 14 a § 15 zákona o půdě, ust. § 14 odst. 1 vyhl.č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. 316/1990 Sb., oceňovací vyhlášky, ust. § 6 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona o Státním pozemkovém úřadu.

22. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 31 Cdo 3767/2009 důvodnost žaloby na uložení povinnosti Pozemkovému fondu České republiky uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků podle § 11 odst. 2 zákona o půdě není třeba - při liknavém postupu fondu - vázat na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky. Je jen věcí žalovaného, aby měl technicky řádně zpracována data o pozemcích, jež může nabízet k převodu, a aby k příslušným nabídkám přistupoval bez prodlení. Nesnáze při vyřizování nároků vyplývajících z restitučních právních předpisů nesmí státní orgán přesouvat na osoby oprávněné a nemůže těmito těžkostmi - ať už jsou jakéhokoliv charakteru - odůvodňovat nedostatky ve svém postupu.

23. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 2249/2018 ze dne 4.9.2018, vymezuje kritéria nevhodnosti pozemků k vydání podle ust. § 11a odst. 1 zákona o půdě, spočívající zejména v nemožnosti je zemědělsky obhospodařovat, právech třetích osob váznoucích na pozemcích, zastavěnost pozemků či funkční souvislost pozemků se stavbou.

24. Podle usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 4161/2017 ze dne 6.2.2018 nastává překážka litispendence až ke dni právní moci jiných rozhodnutí.

25. Závěry Ústavního soudu Pl/ÚS st. [číslo] ze dne [datum] bylo překonáno rozhodnutí sp.zn. III. ÚS3804/19 a lze tedy v tomto řízení rozhodnout o vydání části pozemku odděleného geometrickým plánem.

26. Po právním zhodnocení skutkového stavu soud dospěl k závěru, že návrh je důvodný. Soud nepřehlédl k námitce promlčení vznesené žalovanou, požadavek na přecenění hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, za účelem určení výše restitučního nároku nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení (viz. usnesení Nejvyššího soudu CŘ sp.zn. 28 Cdo 1723/2020 či sp.zn. 28 Cdo 4173/2047).

27. Žalobce je tedy oprávněnou osobu podle zákona o půdě, žalovaná má převádět na oprávněné osoby, kterým nelze vydat odňatý pozemek, náhradní pozemky na základě veřejných nabídek. [příjmení] jiné nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků převáděných přímo za účelem takové výstavby či technické infrastruktury. Liknavost žalované soud spatřuje v tom, že žalovaná přes aktivní účast žalobce a jeho právních předchůdců, kteří se chtěli účastnit veřejných nabídek, žádali o uznání znaleckého posudku žalované, bez spravedlivého důvodu ztížila jeho postup nesprávným včasným oceněním restitučního nároku, které několikanásobně převyšuje podle znaleckého posudku Ing. [příjmení] [příjmení] [titul za jménem] ocenění původní. Za správou hodnotu přesnou hodnotou restitučního nároku vzal soud právě závěry uvedeného znaleckého posudku, jak je již vysvětleno shora. Po právu tedy žalobce požaduje touto převod jiných pozemků ve vlastnictví žalované. Z hlediska výše zbývajícího restitučního nároku a hodnoty požadovaných pozemků lze žalobě vyhovět.

28. Požadované pozemky nejsou z převodu vyloučeny podle ust. § 6 odst. 1 zákona o SPÚ či § 11 zákona o půdě. Soud neshledal ani důvod bránící vydání žalobkyní požadovaných pozemků ani s ohledem na judikaturu shrnutou v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 2249/2018 ze dne 4.9.2018. Umístění v koridoru pro homogenizaci silnice, zahrnutí do systémů ekologické stability, požadavky obcí doposud neuplatněné, odstranitelné oplocení či blízkost rodinných domů, jejichž obyvatelé pozemky využívají bez právního důvodu a není to k využívání jejich nemovitostí nezbytné, nejsou důvodem pro nevydání pozemků.

29. Soud shledal návrh důvodným a vyhověl mu co do pozemků uvedených ve výroku. Soud rozhodl částečným rozsudkem o pozemcích, ohledně jejich vydání mohlo byt rozhodnuto ihned. Ohledně pozemku v k.ú. Město Žďár bude rozhodnuto po předložení oddělujícího geometrického plánu a nového ocenění odděleného pozemku. Poté se soud vypořádá i s náklady řízení.

Poučení