8 C 17/2023 - 159

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Zelenkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o náhradu újmy na zdraví ve výši 1 171 598 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 171 598 Kč s 15 % úrokem z prodlení od 18. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh na zaplacení úkonů trestního řízení ve výši 118 015,50 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen uhradit České republice do pokladny Okresního soudu v Kladně na soudním poplatku částku 58 580 Kč a na zálohovaném znalečném částku 5 649 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala zaplacení částky 1 171 598 Kč jako bolestného a ztížení společenského uplatnění za psychickou újmu, ke které došlo slovním napadáním a poté fyzickým útokem ze strany žalovaného. Žalovaný byl vyzván k úhradě újmy, nejprve na výzvu nereagoval a poté nabídl částku 300 000 Kč, kterou však žalobkyně nepřijala. Dále se žalobkyně domáhala náhrady za právní zastoupení zmocněncem z řad advokátů v trestním řízení proti žalovanému, za který účtovala celou částku 136 710 Kč. V průběhu tohoto řízení bylo pak rozhodnuto trestním soudem o přiznání těchto nákladů ve výši 18 694,50 Kč, o tuto částku vzala žalobkyně žalobu na úhradu trestních nákladů zpět a rozhodnutím ze dne [datum] č. j. [spisová značka] bylo o této částce řízení zastaveno.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že je pravdou, že se dopustil trestného činu a byl za něj potrestán, bylo rozhodnuto trestním příkazem, který je pravomocný. Snažil se o narovnání vztahů mezi účastníky, nabídl žalobkyni částku [částka], kterou žalobkyně dle komunikace jejího právního zástupce měla v úmyslu akceptovat. Nyní však požaduje částku 4x vyšší. Žalobkyně žalovaného k jednání vyprovokovala, protože dlouhodobě a opakovaně ignorovala stížnosti jeho a jeho partnerky na výskyt štěnic v domě, které u jeho partnerky vyvolaly astma. Stížnosti dalších obyvatel domu i stížnosti na jiné nedostatky a nepořádek ignorovala rovněž. Zkratkovité jednání žalovaného tak bylo negativním vyústěním eskalujícího vztahu mezi oběma účastníky. Proto má za to, že by žalobkyni neměla být přiznána náhrada v plné výši a to i z toho důvodu, že žalobkyně již před útokem se léčila na psychiatrii, takže ne všechny její zdravotní problémy jsou v příčinné souvislosti pouze s tímto jednáním žalovaného.

3. Ze spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že žalovaný dne 24. 6. 2021 v průběhu konání schůze [právnická osoba] před členy výboru a dalšími přítomnými vyhrožoval žalobkyni, že se vymočí do lahve a tou lahví jí rozbije hlavu, že ji šlápne do ksichtu a utrhne hlavu a těmito výhružkami u ní vzbudil reálnou obavu o život a zdraví a dne 20. 7. 2021 ji poté před domem fyzicky napadl poté co ji vulgárně nadával, plival na ni a vyhrožoval jí zabitím ji chytil jednou rukou pod krkem, natlačil na domovní zvonky na zdi a přitom na ni křičel, že ji zabije, že bude mrtvá. Tímto se dopustil trestného činu nebezpečného vyhrožování a trestním příkazem ze dne [datum] č. j. [spisová značka] byl uznán vinným a byl mu uložen peněžitý trest ve výši 40 000 Kč.

4. Ze znaleckého posudku Prof. [tituly před jménem] [právnická osoba] a [tituly před jménem], DSc., [tituly před jménem] [jméno FO], který byl vypracován v průběhu tohoto trestního řízení, bylo zjištěno, že u žalobkyně nebyly zjištěny znaky svědčící o duševní chorobě v pravém slova smyslu, nebyly u ní zjištěny jakékoli faktory, které by jí bránily adekvátně vnímat, chápat, zapamatovat si a následně i reprodukovat prožité skutečnosti. Její věrohodnost lze hodnotit jako nenarušenou. Nebyl zjištěn ani jiný důvod, pro který by mohla její výpověď v trestním řízení být zkreslena jinou motivací, nemá sklon ke konfabulacím.

5. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. 22/2023 vzal soud za prokázané, že znalec zjistil, že útok žalovaného nechal žalobkyni psychické následky, před napadením netrpěla duševní chorobou ve stavu psychózy ani závislostí na alkoholu ani jiné návykové látce, byla léčena pro neurastenii a panické ataky, před útokem byl její psychický stav dobře stabilizován na bazální dávce antidepresiva, v přímé souvislosti s napadením žalovaného se u ní rozvinula posttraumatická stresová porucha a musela jí být razantně navýšena psychiatrická mediace. Znalec ohodnotil bolestné výši 110 bodů a ztížení společenského uplatnění částkou 1 132 426 Kč. Dle znaleckého posudku k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo dne 16. 9. 2022.

6. Z výpovědi znalce vzal soud za prokázané, že na závěrech svého posudku trvá. Bolestné pro psychiatrická onemocnění není v metodice NS uvedeno přímo, proto se analogicky používá nebližší bodové ohodnocení a to jiné nitrolební poranění. Toto je maximálně hodnocena 200 body, vzhledem k tomu, že u žalobkyně jde o poruchu středního stupně a již před útokem se psychiatricky léčila, byla tak k vývoji posttraumatické stresové poruchy náchylnější, ohodnotil znalec bolestné 110 body. Rovněž při výpočtu ZSÚ hodnotil intenzitu většinou 1 a to právě z toho důvodu, že jako již psychiatricky léčena byla žalobkyně k rozvoji poruchy více náchylná, než zdravý člověk. Stavy, které žalobkyně popisovala jako, že jí padal strop na hlavu nebo se zavírala do skříně, odpovídají panickým atakám. I když napadení bylo velmi krátké, může u labilnějšího jedince vyvolat takové následky. Je to i z důvodu, že napadení již předcházelo slovní vyhrožování a dlouhodobé útoky. Protože žalobkyně už vykonává funkci účetní dlouho je schopna i s takto středně těžkou poruchou chodit do zaměstnání. Z rozhovoru bylo zřejmé, že trpí menším narušením paměti. Mezi 600 000 Kč – 700 000 Kč se pohybuje odškodnění lehkých forem posttraumatické stresové poruchy už odeznělé, kdy pacient ukončil medikaci. U konečné částky záleží ne na tom, kdy pacient přestal brát léky či zda se léčil již před tím či nikoli, ale na tíži choroby. Pokud je porucha dobře léčena a pacient je na medikaci, projevuje se u něj emoční nestabilita, tedy střídají se období, kdy je v podstatě v pořádku a období, kdy není schopen žádné činnosti. V době emočně lepší je schopen i běžných činností, výletů a činností, které byly na znalci předložených fotografiích.

7. Z dohody o narovnání, jejíž návrh byl soudu předložen vyplynulo, že žalovaný byl připraven uhradit žalobkyni na odčinění veškeré újmy, kterou jí způsobil částku 300 000 Kč.

8. Z fotografií, které byly předloženy, soud zjistil, že žalobkyně byla zachycena, jak sedí se 2 muži na letní zahrádce restaurace. Z dalších fotografií, které byly žalobkyni dány na sociální sítě soud zjistil, že tato se 7. 10. 2022 fotila na výletě na horách a s koněm.

9. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že dne 20. 7. 2021 se v polední pauze vrátila domů, aby vyvenčila psa a zcela náhodně potkala před domem žalovaného. Tento na ni křičel, sprostě jí nadával, plival po ní a když vystoupila po schodech na terasu slyšela za sebou dupání. když se otočila stál žalovaný u ní, chytil ji pod krkem a silou natlačil na vchodové dveře a přitom na ni křičel, že už teď je mrtvá, že ji zabije. Hrozně se ho bála. Od té doby zažívá pocity úzkosti, bojí se chodit ven, neustále se otáčí, zda za ní někdo nejde, bojí se lidí. Dříve žila normální život, chodila na koncerty, společenské akce pořádané městem, farmářské trhy apod. dnes se všemu vyhýbá, protože nemůže být mezi lidmi. I do práce dojíždí autem, prakticky nechodí ven. V noci se budí, má zlé sny, má výpady paměti. Všechno toto je dle sdělení lékaře následek posttraumatické stresové poruchy, kterou žalovaný svým činem vyvolal.

10. Ze zprávy [tituly před jménem] [jméno FO], ošetřujícího psychiatra žalobkyně bylo zjištěno, že před datem 24. 6. 2021 byla žalobkyně léčena pro úzkostnou poruchu a panickou poruchu, při velké exogenní zátěži kvůli konfliktům se sousedy. Po odpadnutí těchto konfliktů se její stav stabilizoval, výskyt úzkostí snížil. Naposledy byla léčena léky v září 2020. Před útokem se nezavírala doma, zvládala volnočasové i pracovní povinnosti. Mnoho času trávila mimo domov, zejména při činnostech s péčí o koně. Pobyt v komunitě pro ni nebyl problémem, jezdila na výlety, dovolené, navštěvovala výstavy, kavárny a koncerty. Po událostech v létě 2021 jí musela být významně navýšena dávka léků, byla obavná, nálada byla nově depresivní, plačtivá, uzavírala se doma a trpěla pocity bezmoci a beznaděje. Po přechodné stabilizaci v roce 2022 se stav postupně transformoval do posttraumatické stresové poruchy a v srpnu 2023 jí musel být přidán další lék. Tato porucha trvá dodnes. Žalobkyně je paranoidní, má bludy, které jsou těžce vyvratitelné, uzavírá se doma. Když musí opustit domov, cestuje výhradě autem, za doprovodu další osoby, jinak domov neopouští. Bojí se chorobně dalšího útoku od původního útočníka.

11. Z výpovědi svědka Kaštánka, pracujícího ve výboru Společenství vlastníků soud zjistil, že když pracoval v kanceláři, přišel tam žalovaný a žalobkyni vyhrožoval. V dalších úředních hodinách o tom, žalobkyni řekl, nemyslel si, že by to způsobilo nějaké problémy, protože podobné incidenty se v domě stávají pravidelně. Napadení viděl na kamerách. Po něm byla žalobkyně nějaký čas v pracovní neschopnosti, nepracovala ani ve výboru, pak začala chodit do kanceláře s pejskem a po skončení úředních hodin ho prosila, aby ji doprovodil při jeho venčení. K celému incidentu došlo proto, že žalovaný měl vztek, že žalobkyně zveřejnila na svém soukromém profilu na Facebooku, že ve 4. patře domu jsou štěnice a u toho byl smajlík. Přítelkyně žalovaného se k tomu vyjádřila, proč ten smajlík, jestli je jí to k smíchu. Kvůli nevhodnému komentáři, ji žalobkyně na Facebooku zablokovala. Ví o tom, že se žalobkyně bojí chodit ven, říkala mu to, v kanceláři se bojí být sama, pokud on nemůže být přítomen, bere si tam kamarádku.

12. Z výpovědi svědkyně [Anonymizováno] soud zjistilo, že pracuje jako obsluha v restauraci [právnická osoba], žalobkyně se tam občas zastavila v létě na zahrádce, při venčení psala, ale vůbec se neznají. Teď už jí tam asi 2 roky neviděla, předpokládala tudíž, že už tam žalobkyně ani nebydlí.

13. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že v době incidentu byl předsedou výboru Společenství, o všem se dozvěděl poté, co od něho chtěla policie kamerový záznam. S žalobkyní se znal od vidění, od doby, kdy se do domu nastěhovala, bydlí na jedné chodbě. [adresa] lety převzala funkci předsedy. Říkala mu, že před incidentem ráda chodila ne festivaly, kulturní a sportovní akce, teď už se bojí, vůbec nechodí do míst, kde je více lidí. V domě je 207 bytů a bydlí zde kolem 400 lidí, takže tam dochází k problémům. Občas s žalobkyní a svojí neteří zašly k Medvídkům, vždy seděly na zahrádce. Žalobkyně mluvila i o tom, že sportovala, chodila i do bazénu, ale nijak blíže to nerozebírali.

14. Z výpovědi svědkyně [Anonymizováno] vzal soud za prokázané, že je kamarádkou žalobkyně, před incidentem spolu podnikaly řadu akcí, chodily do fitka, do kina, do divadla, do kočičí kavárny. Společně chodily nakupovat a na další akce. Žalobkyně od napadení má problém někam jít, když ji vzala do míst, kam dříve chodily, odmítla to. Po incidentu došlo v jejím chování k velké změně, žalovaný ji v podstatě zavřel do 4 stěn. Všude jezdí autem, veškeré nákupy řeší přes online obchody, vyhýbá se lidem.

15. Z výpovědi svědkyně [Anonymizováno]-[Anonymizováno] vzal soud za prokázané, že žila 3,5 roku ve stejném domě jako žalobkyně, po dvou letech začaly problémy. Žalobkyně ji a její rodinu neustále napadala, opakovaně dostali pokutu. Když se to stalo asi počtvrté, začala si hledat nový byt. V domě byly štěnice, trvalo asi 2 měsíce, než přišel deratizátor. Její manžel dostal pokutu za to, že plival na zem u výtahu, zjistili to na kamerách. Žalobkyně každé léto sedávala na zahrádce restaurace. Bylo to i poté, co došlo k incidentu. Žalobkyně byla jednou z příčin, proč se z domu odstěhovali. Žalovaného zná, s jeho přítelkyní byly kamarádky.

16. Z výpovědi svědkyně [Anonymizováno] soud zjistil, že nájemníci chodili kouřit do sklepa, snažila se s žalobkyní o tom mluvit, ale s ní se moc mluvit nedalo, hned chtěla po majitelce bytu, aby je vystěhovala. Ona sama měla v bytě 2x štěnice. Nejprve deratizátora platili z financí domu, po nástupu žalobkyně do funkce se rozhodlo, že si deratizaci bude platit každý sám.

17. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

18. Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

19. Podle § 2951 odst. 1 o. z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odst. 2 tohoto ustanoven, nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

20. Podle § 2958 o. z., při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

21. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný dne [datum] žalobkyni vulgárně vyhrožoval, přičemž těmito výhružkami u ní vzbudil reálnou obavu o život a zdraví, a následně dne 20. 7. 2021 žalobkyni před domem fyzicky napadl, tak, že ji chytil jednou rukou pod krkem, natlačil ji na domovní zvonky na zdi a přitom na ni křičel, že ji zabije, že bude mrtvá, a to poté co ji vulgárně nadával, plival na ni a vyhrožoval jí zabitím. Za toto jednání byl odsouzen v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. [spisová značka], soud je podle § 135 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), tímto rozhodnutím vázán, žalovaný svoji odpovědnost za čin nijak nesporoval. Ze znaleckého posudku Prof. [tituly před jménem] [právnická osoba] a [tituly před jménem], DSc., [tituly před jménem] [jméno FO], který byl vypracován v průběhu tohoto trestního řízení, a znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], jehož závěry znalec při výpovědi přesvědčivě obhájil, ve spojení s lékařskou zprávou pak bylo jednoznačně prokázáno, že v důsledku shora uvedeného protiprávního jednání žalovaného došlo u žalobkyně v přímé souvislosti s napadením k rozvinutí posttraumatické stresové poruchy. Prvky odpovědnostního vztahu spočívající v zaviněném (úmyslném) jednání žalovaného, vznik újmy i příčinná souvislost mezi jednáním a vznikem újmy na zdraví žalobkyně jsou nepochybně naplněny a podloženy znaleckými posudky z trestního i tohoto řízení.

23. První nárok uplatněný žalobkyní sestával z částky 1 132 426 Kč představující ztížení společenského uplatnění a z částky 39 172,10 Kč představující bolestné, to vše za psychickou újmu, ke které došlo v důsledku útoku ze strany žalovaného.

24. V případě ztížení společenského uplatnění se vyžaduje, aby poškození zdraví vystavilo poškozenému tzv. překážku lepší budoucnosti. Odškodňování těchto újem plní kompenzační funkci, neboť poškození těchto hodnot nelze napravit a nahradit, pouze zmírnit či kompenzovat peněžitým plněním (srov. [jméno FO], [jméno FO], [právnická osoba] a kol., Občanský zákoník: Komentář svazek VI., Wolters Kluwer, 2021, § 2958). V případě náhrady za ztížení společenského uplatnění je tato náhrada chápána výlučně jako odčinění nemajetkové újmy spojené s trvalým poškozením zdraví. Má pokrývat útrapy spojené s přetrvávajícím narušením tělesné integrity, ztrátu životních příležitostí a možností, ztrátu schopností, obtíže a nepohodlí spojené s překonáváním zdravotních následků. Odškodňuje se tzv. překážka lepšího života. Způsob hodnocení ztížení společenského uplatnění stanoví metodika Nejvyššího soudu k odškodňování nemajetkových újem podle § 2958 o. z., publikovaná jako sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu publikovaná pod č. Rc 63/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

25. Smyslem náhrady za bolest je odškodnit nejen utrpení tělesného a duševního rázu, nýbrž i některé související průvodní stavy, jako je diskomfort, stres či obtíže spojené s utrpěnou zdravotní újmou (srov. též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví ve smyslu § 2957 o. z. věty třetí), a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisejí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách bolestného (tzv. bolest v širším smyslu či ještě jinými slovy tzv. tíže poranění) (srov. [jméno FO], [jméno FO], [právnická osoba] a kol., Občanský zákoník: Komentář svazek VI., Wolters Kluwer, 2021, § 2958). Způsob hodnocení bolestného stanoví též metodika Nejvyššího soudu k odškodňování nemajetkových újem podle § 2958 o. z., publikovaná jako sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu publikovaná pod č. Rc 63/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

26. Žalobkyně před napadením netrpěla duševní chorobou ve stavu psychózy ani závislostí na alkoholu ani jiné návykové látce, byla léčena pro neurastenii a panické ataky, před útokem byl její psychický stav dobře stabilizován na bazální dávce antidepresiva. Žalobkyně před napadením měla mnoho volnočasových aktivit, navštěvovala kavárny, koncerty, divadlo, kino, jezdila na výlety i dovolené, sportovala a značnou část času trávila péčí o koně. Pobyt v kolektivu osob žalobkyni nečinil problém. V důsledku rozvinutí posttraumatické stresové poruchy po útoku žalovaného se žalobkyně zcela uzavřela, trpí pocity úzkosti, obává se chodit ven či být o samotě na pracovišti. [adresa], kde se nachází kolektiv lidí, se vyhýbá, uzavírá se doma. Žalobkyně není schopna ani tak běžné činnosti jako jsou nákupy, které nyní řeší prostřednictvím e-shopů. Pokud musí opustit domov, snaží se cestovat výhradně automobilem či za doprovodu další osoby, neustále se otáčí, neboť se chorobně obává dalšího útoku. Psychické následky žalobkyně se tak projevují i v mezilidských vztazích, kdy má strach z lidí, zejména pak z mužů. Současně jí po napadení byla razantně navýšena psychiatrická mediace. V rámci posttraumatické poruchy u žalobkyně dochází v důsledku emoční nestability ke střídání období, kdy je schopna běžných činností, jako například výletů, a období, kdy není schopna žádné činnosti. Jak výstižně uvedla svědkyně, žalovaný ji zamkl do 4 stěn.

27. Ve znaleckém posudku znalec [tituly před jménem] [jméno FO] stanovil ohodnocení obtíží žalobkyně v případě bolestného dle bodového ohodnocení metodiky Nejvyššího soudu a v případě ztížení společenského uplatnění dle procentuálního ohodnocení metodiky Nejvyššího soudu. V rámci ztížení společenského uplatnění znalec provedl klasifikaci poškození zdraví (f 431 – posttraumatická stresová porucha). V souladu s metodikou pak znalec při stanovení ztížení společenského uplatnění vycházel z Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF), vypracované Světovou zdravotnickou organizací a určil stupně omezení funkčních schopností postižené žalobkyně s přihlédnutím k jejím osobním poměrům tak, aby bylo zohledněno zhoršení oproti předchozímu stavu. Funkční potíže žalobkyně v jednotlivých (devíti) oblastech života znalec v souladu s metodikou procentuálně vyjádřil. V rámci stanovení procentuální výše byly zohledněny přetrvávající psychické následky žalobkyně po činu, omezující ji v každodenním (pracovním, společenském i osobním) životě, spočívající v depresích, úzkosti, emoční nestabilitě, poruše pozornosti, katatymním myšlení, snížené psychické výkonnosti, vyčerpání, sociálním stažení, senzitivní vztahovačnosti, strachu chodit sama ven, strachu z mužů, strachu z napadení, nechuti navazovat partnerské vztahy a upuštění od běžných aktivit před inkriminovaným napadením. Znalec uvedené omezení v jednotlivých oblastech života oproti stavu před útokem procentuálně vyjádřil konečnou hodnotou 7,48 % (100 % vyjadřuje úplné vyřazení poškozeného ze všech oblastí života). Znalec stanovil datum ustálení zdravotního stavu žalobkyně na 16. 9. 2022 (více než rok po popsané události). Pro účely stanovení výše náhrady byla výchozí částka 15 135 600 Kč. Výpočet ztížení společenského uplatnění tak činil 1 132 426 Kč. V rámci bolestného pro psychiatrická onemocnění není v metodice Nejvyššího soudu bodové ohodnocení přímo uvedeno, užívá se tak analogicky nebližší bodové ohodnocení, a to jiné nitrolební poranění, které je maximálně hodnoceno 200 body. V rámci stanovení výše bylo zohledněno, že se u žalobkyně jedná o poruchu středního stupně, současně se však žalobkyně již před útokem psychiatricky léčila, v důsledku čehož byla k vývoji posttraumatické stresové poruchy náchylnější. I když fyzické napadení žalovaným trvalo velmi krátce, je způsobilé vyvolat tak značné následky, a to i z důvodu, že napadení již předcházelo slovní vyhrožování a dlouhodobé útoky. Znalec tak ohodnotil bolestné ve výši 110 bodů.

28. Podle metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví je hodnota jednoho bodu odvozována od 1 % hrubé měsíční nominální mzdy za kalendářní rok předcházející. Hodnota jednoho bodu pro rok 2021 činila 356,11 Kč, tomu za 110 bodů odpovídá částka 39 172,10 Kč.

29. Pro úplnost pak soud dodává, že v případě úmyslného trestného činu je moderace podle § 2953 o. z. zcela vyloučena. Znalec navíc snížil ohodnocení újmy s přihlédnutím k tomu, že se žalobkyně již psychiatricky léčila 30. Po zhodnocení provedených důkazů soud shledal nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 171 598 Kč, sestávající z částky 1 132 426 Kč za ztížení společenského uplatnění a z částky 39 172,10 Kč za bolestné, důvodným. Znalcem ohodnocené bolestné a ztížení společenského uplatnění soud shledal zcela odpovídajícím vzhledem ke shora uvedeným přetrvávajícím psychickým následkům žalobkyně, které ji značně omezují v každodenním životě. Žalobě tak bylo v této části výrokem I. vyhověno. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z.

31. Soud výpověď svědkyně [Anonymizováno]-[Anonymizováno], která uváděla, že žalobkyně žije i nadále běžným životem a navštěvuje restaurace hodnotil jako nevěrohodnou, a to s ohledem na skutečnost, že svědkyně [Anonymizováno]-[Anonymizováno] byla s přítelkyní žalovaného kamarádka a rovněž měla k žalobkyni negativní vztah vzhledem k tomu, že žalobkyně její rodině udělila několik pokut na nevhodné chování v domě. Výpověď byla ostatními provedenými důkazy jednoznačně vyvrácena.

32. Soud zamítl návrh žalobkyně na dokazování výslechem svědkyně Brodecké k prokázání tvrzení o tom, jak žalobkyně fungovala po útoku, a aktuální lékařskou zprávou ošetřujícího psychiatra [tituly před jménem] [jméno FO] k prokázání tvrzení o současném stavu žalobkyně, a návrh žalovaného na dokazování výslechem svědkyně Langerové k prokázání tvrzení, co k útoku žalovaného vedlo, neboť skutkový stav pro rozhodnutí ve věci byl prokázán dostatečně a navržené důkazy shledal nadbytečnými.

33. Druhý nárok uplatněný žalobkyní ve výši 118 015,50 Kč představoval náklady trestního řízení. Žalobkyně uplatňovala tyto náklady v rámci nákladů řízení původně ve výši 209 887 Kč, částečně jí byly přiznány v trestním řízení, o tuto částku pak náklady omezila.

34. Povinnost k náhradě nákladů spojených s účastí poškozeného v trestním řízení upravuje § 154 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu. Podle odst. 1 tohoto ustanovení byl-li poškozenému alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, je odsouzený, jemuž byla povinnost k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení uložena, povinen nahradit poškozenému též náklady potřebné k účelnému uplatnění tohoto nároku v trestním řízení, včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce. Podle odst. 2 tohoto ustanovení soud i v případě, že poškozenému nebyl přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení ani zčásti, rozhodne na návrh poškozeného o tom, že se odsouzenému ukládá povinnost uhradit poškozenému zcela nebo zčásti náklady související s účastí poškozeného v trestním řízení (§ 155 odst. 4), nebrání-li tomu povaha věci a okolnosti případu, zejména spoluzavinění poškozeného. Z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu přiměřeně sníží; přitom vezme v úvahu zejména povahu trestného činu, osobní a majetkové poměry poškozeného a odsouzeného. Snížení nelze provést, jde-li o úmyslný trestný čin.

35. Podle § 155 odst. 4 trestního řádu o povinnosti odsouzeného nahradit poškozenému náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení v trestním řízení nebo jiné náklady související s účastí poškozeného v trestním řízení a o jejich výši rozhodne po právní moci rozsudku na návrh poškozeného předseda senátu soudu prvního stupně; nárok je třeba uplatnit do jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku, jinak zaniká.

36. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o ustanovení trestního řádu, je k tomuto řízení příslušný soudce, který rozhodoval v trestním řízení. Nárok je třeba uplatnit v tomto trestním řízení, nikoli jako náklady v řízení občanskoprávním. Ze shora uvedených důvodů tak soud návrh žalobkyně na zaplacení úkonů trestního řízení ve výši 118 015,50 Kč ve výroku II. zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 137 540,70 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 171 598 Kč sestávající z částky 13 020 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 6 510 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 113 670 Kč ve výši 23 870,70 Kč.

38. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů státu ve výroku IV. a uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice do pokladny Okresního soudu v Kladně soudní poplatek ve výši 58 580 Kč (položka 1 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků, počítáno z částky 1 171 598 Kč) podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně byla v řízení osvobozena od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. q) zákona o soudních poplatcích, a náhradu nákladů řízení ve výši 5 649 Kč spočívající v zálohovaném znalečném podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

39. Povinnost ke splnění uložených povinností byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a ve vztahu k náhradě nákladů řízení dále na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení