8 C 184/2020-31

Rubrum

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro zaplacení [částka] s přísl. - úvěr takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje pro částku [částka] a úrok z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně: -) z částky [částka] od [datum] do [datum], -) z částky [částka] od [datum] do [datum], -) z částky [částka] od [datum] do [datum], -) z částky [částka] od [datum] do [datum], -) z částky [částka] od [datum] do [datum], -) z částky [částka] od [datum] do [datum], -) z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále se žaloba zamítá pro částku [částka] a pro úrok ve výši 76,26 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, max. však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka].

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v měsíčních splátkách ve výši [částka]. Mezi smluvními stranami byla sjednána efektivní úroková sazba 109,46 % p.a. z dlužné částky. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka a byla ověřena i úvěrová historie žalovaného v databázích [příjmení] a nebankovním registru klientských informací. Žalovaný uhradil celkem [částka] po zesplatnění bylo uhrazeno [částka] a po podání žaloby [částka] (ohledně této částky žalobkyně vzala žalobu zpět). Mezi smluvními stranami byla sjednána pokuta celkem ve výši [částka] (2x [částka]) za každé prodlení s platbou splátky úvěru delší jak 30 dnů, tedy za prodlení s se splátkou úvěru [číslo]. Byl sjednán odklad splátek od [datum] do [datum]. Jelikož byl žalovaný v prodlení se splátkami, dne [datum] byl úvěr zesplatněn, a žalovaný dluží na jistině částku [částka] (k původní jistina [částka] včetně úroku přirostlému ke dni zesplatnění [částka]) po zpětvzetí částku [částka]. Podle čl. 6 smlouvy bylo ujednáno, že žalobkyni vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky takto zesplatněného úvěru [částka] od [datum] do [datum] s tím, že výše jistiny se snižovala o hrazené splátky a ke dni [datum] činila [částka]. Ke dni vyhotovení žaloby jde o pokutu ve výši [částka]. Dále se žalobkyně domáhá náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného celkem [částka], (5x [částka]) za každou splátku v prodlení více jak 15 dnů. Dále se žalobkyně domáhá úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum], při zohlednění plateb po zesplatnění do zaplacení a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 76,26 % p.a. z částky z částky [částka] od [datum] do zaplacení maximálně do výše [částka].

2. Dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět pro částku [částka] s příslušenstvím., když žalovaný po podání žaloby uhradil [částka] ve splátkách [částka], dne [datum], [datum], [datum]. Soud řízení se souhlasem žalovaného v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil (výrok I.).

3. Žalovaný při jednání uvedl, že s žalobkyní v březnu 2018 uzavřel první úvěrovou smlouvu, protože neměl peníze na splácení jiných dluhů, v dubnu 2018 požádal o další úvěr, ale nevěděl, že musí splácet tak vysoké úroky, nesouhlasí s tím, aby platil úroky 75% ročně, uhradí jen to, co mu bylo poskytnuto po zohlednění toho, co již žalobkyni zaplatil tedy [částka] s tím, že uhradí částku [částka] do [číslo], protože má další dluhy. Žalovaný dále předložil dvě poštovní poukázky každou na [částka] ze dne [datum] a [datum] pod [variabilní symbol], na jedné poukázce bylo uvedeno špatné číslo účtu žalobkyně bez předčíslí 115 a podle zástupce žalobkyně tato částka nemohla na správný účet dorazit. Žalovaný uvedl, že částku [částka] nebude započítávat na jistinu, pokud bude prověřeno, že byla skutečně na účet žalobkyně uhrazena, nechť je započtena na jakýkoli jeho nárok, který byl žalobkyní původně uplatněn. Žalovaný uvedl, že v říjnu 2020 se u soudu s žalobkyní dohodl, že bude splácet první úvěr ve výši [částka], úrok mu snížili na 35% ročně. V době, kdy první úvěr čerpal nutně potřeboval peníze na splacení [označení společnosti], [příjmení] [jméno], družka i on měli půjčku u [označení společnosti], peníze neměli, na splátky si museli půjčit. V době, kdy žádal o tento druhý úvěr, předkládal doklady o výši své rodičovské a sociálních dávek, družka byla nezaměstnaná, vedená na úřadu práce, byli posuzovaní jako 5 členná rodina s 3 nezl. dětmi.

4. Zástupce žalobkyně uvedl, že v rámci smíru by akceptovali úroky z úvěru ve výši 35 % ročně, s nižšími úroky nemůže souhlasit. Současně by omezili i nárok pokud jde o smluvní pokuty pod bodem 2 žaloby. Žalovaný s tímto úrokem nesouhlasil, protože jej není schopen hradit. K hodnocení klienta uvedl, že při sjednávání úvěru uvedl, že platí nájem [částka], doklady o tomto po něm nechtěli. To co je v hodnocení uvedeno žalovaný neuvedl, je nesmysl, aby jeho výdaje byly tak nízké, a že bydlel u rodičů, je to nepravdivé, podepsal to ani by to četl.

5. Při provedeném dokazování bylo prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], oznámením o schválení úvěru, včetně hodnocení klienta, výpisy z registru [příjmení] a NRKI, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a splátkovým kalendářem, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu, na základě které byl žalovanému žalobkyní poskytnut úvěr v částce [částka] vyplacením na účet. Žalovaný se jako dlužník zavázal ke splacení poskytnutého úvěru, celkem [částka] podle smlouvy v 18 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy 15. dne každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba činí 109,46 % a je dohodnuta jako pevná úroková sazba, RPSN 109,46 %. Podle bodu 6.1 smluvních ujednání (podepsaných žalovaným) činí smluvní pokuta za prodlení s úhradou [částka] za každou splátku v případě prodlení o více než 30 dnů max. [částka] za každý rok. Podle čl. 6 má poskytovatel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením klienta. Výše nákladů u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení 15 dnů činí [částka]. Podle čl. 6 jestliže se klienti ocitnou v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění úvěru a k tomuto dni se stávají okamžitě splatnými celá jistina a běžné úroky zahrnuté do těchto splátek. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu je žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podle bodu 6.5 smlouvy pokud po zesplatnění úvěru nezaplatí dlužníci novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně je oprávněna požadovat úroky z prodlení v zákonné výši z celé částky nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. Listina je žalovaným podepsána dne [datum], ze strany žalobkyně byla akceptována dne [datum], o čemž byl žalovaný informován oznámením o schválení úvěru.

6. Ze spisu vedeného zdejším soudem [spisová značka] bylo zjištěno, že stejná žalobkyně podala žalobu proti žalovanému o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu u úvěru, na základě níž si půjčil částku [částka], kterou měl i s úrokem splácet ve splátkách [částka]. Dne [datum] při jednání žalovaný částečně nárok uznal, žalobkyně omezila žalobu a požadovala úrok ve výši 35% ročně. Soud rozsudkem pro uznání žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] a zákonný úrok z prodlení od [datum], a úrok 35 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně do částky [částka] ve splátkách po [částka].

7. Dokladem o vyplacení úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému částku [částka] na účet uvedený v úvěrové smlouvě určený k výplatě úvěru. Výzvami k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum], [datum], žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných splátek splatných dne [datum], [datum], [datum] [datum], a upozornila ho na možnost zesplatnění celého úvěru, odeslání těchto výzev žalovanému přes poučení soudu neprokázala. Dne [datum] požádal žalovaný o odklad jedné splátky pro finanční tíseň, dne [datum] bylo žádosti vyhověno a žalovanému povolen odklad splátky 8/ 2018 a zaslán nový splátkový kalendář jak bylo zjištěno z žádosti žalovaného, dopisu žalobkyně ze dne [datum] a novým splátkovým kalendářem. Kartou klienta (žalovaného) ke smlouvě bylo prokázáno, že žalovaný uhradil pouze 9 řádných splátek, v prodlení byl již od [číslo], celkem uhradil (k [datum]) [částka] naposledy dne [datum]. Ve výzvě ze dne [datum] žalobkyně sdělila žalovanému, že pokud se ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění úvěru a k tomuto dni se stávají okamžitě splatnými celá jistina, odeslání tohoto oznámení žalovanému, žalobkyně po poučení soudem neprokázala. Předžalobní výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě vzniklého dluhu z úvěrové smlouvy do 15 dnů od odeslání. Poštovním podacím archem má soud za prokázáno, že výzva byla odeslaná žalovanému dne [datum].

8. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, provedla žalobkyně lustraci klienta týkající se případného insolvenčního řízení a výpis žalovaného v registru [příjmení] a v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Podle posledně uvedeného výpisu z nebankovního registru klientských informací činilo skóre žalovaného 437 bodů odpovídající kategorii III. ([číslo]), znamenající vyšší body do interní [označení] [označení] a„ menší riziko, lepší segment klientů“. Podle registru [příjmení] neměl žalovaný k [datum] záznam v registru. Žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy podepsal žalobkyní předpřipravené formulářové prohlášení klienta, v němž žalovaný mimo jiné uvedl, že si je vědom sjednaných úroků a považuje je za přiměřené, že nemá žádné dluhy, že není v úpadku apod., a že veškeré poskytnuté údaje jsou„ pravdivé a úplné.“ Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané HODNOCENÍ KLIENTA vyplněno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného činí [částka] jako rodičovská, což odpovídá předloženým dokladům od Úřadu práce ČR, Kontaktní pracoviště [obec] o tom, že žalovaný pobíral rodičovský příspěvek ve výši [částka] od ledna 2018. Jako ostatní příjmy je uvedena částka [částka]. Žalobkyně soudu předložila příslušná rozhodnutí Úřadu práce ČR, Kontaktní pracoviště [obec], z nichž bylo zjištěno, že žalovanému byl přiznán příspěvek na živobytí, který byl zvýšen od ledna 2018 z [částka] na [částka], jako společně posuzované osoby byly uvedeny i tři nezletilé děti a [jméno] [příjmení], roč. 1981, podle žalovaného jeho družka. Dále podle rozhodnutí byly žalovanému přiznány přídavky na tři děti, které byly zvýšeny od ledna 2018 na výši [částka], [částka] a [částka] a příspěvek na bydlení [částka] Celkem příjmy žalovaného podle předložených dokladů ve skutečnosti činily [částka] nikoli [částka]. Výdaje žalovaného byly v hodnotícím formuláři uvedeny částkou [částka] s poznámkou„ životní minimum,“ u druhé osoby v domácnosti byla uvedena nula, bylo uvedeno, že nežije s partnerkou, počet dětí 3, u výdajů na děti byla uvedena jen částka [částka]. Na splátky jiných půjček a úvěrů byla ve formuláři uvedena také nula, splátky [označení a název společnosti] [název ] [částka], ostatní výdaje (jako doprava, kurzy a záliby) [částka]. Dalšími výdaji měla být jen částka [částka] na bydlení (nájemné, inkaso), a tato částka nebyla ničím doložena, v tiskopise je uvedeno, že inkaso nebylo doloženo, forma bydlení byla uvedena„ u rodičů“. Celkové výdaje pro žalovaného a 3 nezl. děti byla uvedena částka [částka]. Jiné výdaje uvedeny nebyly, úvěr byl žalobkyní schválen [datum]. Žádné jiné relevantní listiny označeny a předloženy ani na výzvu soudu nebyly. Zejména tedy nebyly nijak doloženy ani ověřovány podstatné výdaje žalovaného.

9. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posoudil vztahy účastníků podle následujících ustanovení. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ust. § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

12. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 o. z.) byla žalujícím poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

13. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti.

16. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Věřiteli je tedy zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Nejvyšší soud uzavřel, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný z [webová adresa]). Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

20. V souzené věci soud uzavřel, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá ZosÚ řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Již z hodnocení klienta je zjevné, že žadatel o úvěr na rodičovské dovolené se 3 nezletilými dětmi ve společné domácnosti, nezaměstnanou družkou a další splátkou u stejného poskytovatele ve výši [částka], zjevně nebude schopen splácet další úvěr ve výši [částka] měsíčně s úrokem ve výši 109,46 %. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá též výsledek, byť žalovaný svůj dluh z počátku splácel.

21. Žalovaný totiž předložil oznámení příslušných úřadů o sociálních dávkách, z nichž jasně vyplývá, že žalovaný je posuzován společně se třemi nezletilými dětmi a družkou (5 osob) a jejich příjmy nepřesahují životní minimum, kdy celkové příjmy činily jen [částka]. Výdaje žalovaného nebyly nijak prověřovány, výše měsíčních výdajů spočívajících pouze v životním minimu u žadatele a [částka] na tři nezletilé děti nemohou odpovídat obvyklým běžným výdajům. Výše nákladů na bydlení [částka] nebyla nijak ověřována a nemohou ani rámcově odpovídat skutečným výdajům na bydlení 5 členné rodiny v České republice. V poznámce bylo dokonce konstatováno:„ inkaso nedoloženo.“ Přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky, hrazené zpravidla formou inkasa), lze doložit poměrně snadno. Žalovaný uvedl, že doklady o výši nákladů je po něm nikdo nechtěl, zřejmě proto, že ve skutečnosti jen nájem činil [částka]. Nelze také uvěřit, že žalovaný měl obvyklé výdaje (na volnočasové aktivity, na ošacení, komunikační prostředky atd.) ve výši [částka] a družka [částka]. Údaje o příjmech a výdajích uvedené v hodnocení klienta, žalovaný v zoufalé situaci, kdy nutně peníze potřeboval pro další existenci, podepsal, aniž by prohlášení četl. Žalobkyně výdaje řádně neprověřila a učinila tak s vědomím, že žalovaný musí splácet další úvěr od žalobkyně, tím rezignovala na řádné prověření schopnosti žadatele úvěr splácet. Jak bylo již zmíněno, i ze samotných údajů uvedených v hodnocení klienta je zcela zjevné, že z příjmu [částka] není nikdo schopen uživit tři nezletilé děti a splácet dva úvěry u stejného poskytovatele ve výši [částka] měsíčně a [částka] měsíčně. Přes všechna zjištění žalobkyně vyhodnotila poskytnutí úvěru žalovanému jako menší riziko, lepší segment klientů, i když bylo zjevné, že žalovaný nebude schopen oba úvěry s vysokými úroky schopen splácet. Z těchto důvodů soud uzavřel, že posouzení úvěryschopnosti proběhlo pouze formálně.

22. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy, jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat za použití § 588 o.z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou neplatností i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

23. Nároky ze smlouvy neplatné podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je pak třeba vypořádat podle odst. 1 tohoto ustanovení, které obsahuje speciální úpravu (nikoli podle obecných pravidel pro bezdůvodné obohacení), podle kterého je spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Tedy uvedené ustanovení je vlastně sankcí poskytovateli úvěru za to, že nedůsledně prověřil úvěruschopnost dlužníka a z této sankce vyplývá, že se mu vrátí toliko poskytnutá jistina, nikoliv však již další platby spojené s poskytnutým úvěrem, tedy úroky, úroky z prodlení, popřípadě smluvní pokuty, poplatky apod. Splátky, které byly na základě této smlouvy dříve zaplaceny, je třeba započítávat při aplikaci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru na splátku jistiny, nikoliv na splátku ostatních nároků, neboť v daném případě je smlouva neplatná od počátku a je třeba provést vypořádání tohoto smluvního vztahu. S ohledem na dikci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru veškeré doposud provedené platby je třeba započítat na splátku jistiny. (srov. rozhodnutí Krajského soud v Ostravě- pobočka v Olomouci ze dne 27.8.2020 č.j. 75 Co 40/2020- 67) Navíc dlužníkem plněný dluh musí existovat, dlužník o něm musí vědět (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2940/2017). Poskytnutá plnění lze účtovat jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné) a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné). Žalovaný navíc při jednání započetl na žalobkyní poskytnutou jistinu ve výši [částka] jím uhrazenou částku [částka]. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni vrátit částku [částka] s tím, že ke dni podání žaloby dlužil [částka] a postupně splatil [částka] Tomu odpovídá i přiznaný úrok z prodlení.

24. Při absenci platné dohody o splatnosti (zde o přiměřené době plnění) je tak nutné analogicky ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. jako v jiných podobných případech vyjít z výzvy věřitele k plnění v jím uvedené lhůtě. Žalovaný je v prodlení s úhradou dlužné částky od [datum], ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce odeslané žalovanému dne [datum], která byla doručena podle § 573 o.z. třetí pracovní den tedy [datum] v níž byl žalovaný vyzván k úhradě do 15 dnů od odeslání oznámení. Soud proto uložil žalovanému, výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku [částka] včetně zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně podle ust. § 1970 o. z. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z této částky ode dne [datum]. Ve zbytku příslušenství soud žalobu zamítl. Soud s ohledem na výši dlužné částky neshledal důvody pro povolení splátek, žalovaný je proto povinen dlužnou částku a příslušenství, které ke dni vyhlášení rozsudku činilo [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

25. Nedůvodné jsou zbývající nároky uplatněné žalobkyní z neplatné smlouvy (část jistiny, smluvní úrok, smluvní pokuta), které soud zamítl.

26. O nákladech řízení bylo soudem rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný, který byl v řízení převážně úspěšný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal (výrok IV.).