8 C 205/2021 - 174

Rubrum

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Janků ve věci žalobce: [právnická osoba], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [datum] bytem [adresa] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] pro zaplacení 31 815 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení o zaplacení částky 4 305 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 9. 10. 2021 do zaplacení se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 825 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od 9. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba o zaplacení částky 17 685 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 9. 10. 2021 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen odstranit z parcely parc. č. [číslo], zapsané pro katastrální území [anonymizováno], obec [anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno], kůlnu spojenou se zemí pevným základem, vyznačenou v grafické příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

V. Žaloba o povinnosti žalovaného odstranit stavební úpravy části parcely parc. č. [číslo] zapsané pro katastrální území [anonymizováno], obec [anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno], spočívající v chodníku vytvořeném z dlažebních kostek a zeminy, příjezdové komunikace vytvořené z dlažebních kostek, zatravňovacích tvárnic a zeminy, vše vyznačené v grafické příloze č. 1 a 2, se zamítá.

VI. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 16 099,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

VII. Žalobce je povinen nahradit státu náklady ve výši 3 720,93 Kč na účet Okresního soudu v Sokolově, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaný je povinen nahradit státu náklady ve výši 1 662,36Kč na účet Okresního soudu v Sokolově, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobami ze dne 24.11.2022 (věc vedena pod sp.zn 8 C 205/2021) a ze dne 12.1.2023 (věc původně vedena a 8 C 11/2022) po žalovaném domáhal přiznání částky 31 815 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od 9. 10. 2021 do zaplacení ( o částku 4 305 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 9. 10. 2021 do zaplacení vzal žalobce v průběhu řízení žalobu zpět) a dále (po rozšíření žaloby) odstranění stavebních úprav části parcely parc. č. [číslo], zapsané pro katastrální území [anonymizováno], obec [anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno], spočívající v chodníku vytvořeném z dlažebních kostek a zeminy, příjezdové komunikace vytvořené z dlažebních kostek, zatravňovacích tvárnic a zeminy a kůlny spojené se zemí pevným základem, vše vyznačené v grafické příloze č. 1 a 2 o celkové výměře 146m2, to vše z důvodů užívání uvedeného pozemku ve výměře 262 m2 (pozn. po částečném zpětvzetí) ve vlastnictví žalobce žalovaným bez právního titulu ( uvedenými úpravami pozemku, kůlnou (označeno žlutě na plánku) a dalšími movitými věcmi na pozemku - ozdobné kameny, dřeva, větev s ptačí budkou, záhony, venkovní posezení a část komunikace zasypaná zeminou a kameny (onačeno oranžově na plánku ), když za období od 1.11.2018 do 31.10.2021 ničeho neuhradil, přičemž obdobné pozemky žalobce pro podnikatelské účely běžně pronajímá za 35 Kč/m2 a rok. Na předžalobní výzvu k odstranění předmětných věcí a úprav a zaplacení bezdůvodného obohacení žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný s žalobami v plném rozsahu nesouhlasí a navrhuje je zamítnout, kdy poukazuje zejména na legitimitu užívání předmětného pozemku pro jeho přístup k jeho nemovité věci, současně není bráněno v užívání předmětného pozemku třetím osobám, které jej taktéž užívají a to například k průchodu přes tento pozemek či k parkování vozidel. Dále považuje za podstatné, že stavební úpravy se staly součástí pozemku ve vlastnictví žalobkyně, kdy došlo k jeho zhodnocení a takové to zhodnocení nelze na základě judikatury odstraňovat, kdy navíc úpravy byly prováděny na základě podmínek žalobkyně vyplývajících ze stavebních povoleních apod.

3. Soud vzhledem ke společnému základu věci řízení ve věcech vedených soudu pod sp. zn. 8 C 205/2021 (vydání bezdůvodného obohacení) asp.zn. 8 C 11/2022 (o odstranění věcí) spojil ke společnému řízení, kdy řízení je nadále vedeno pod sp. zn. 8 C 205/2021. Spojená věc byla projednána soudem během čtyřech jednání, následně bylo jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku, kdy před vyhlášením rozsudku byla věc přehodnocena a ve věci byla zjištěna potřeba vyhotovení znaleckého posudku pro posouzení výše bezdůvodného obohacení., následně se konalo další jednání, po té bylo jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku a ve věci byl vyhlášen rozsudek.

4. Pokud jde o skutkový stav věci, soud vzal s ohledem na shodná tvrzení účastníků za nesporné, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. [číslo], zapsané pro katastrální území [anonymizováno], obec [anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno] (dále jen pozemek žalobce). Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. [číslo] a [číslo], vše zapsané pro katastrální území [anonymizováno], obec [anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno], na kterých postaven dům čp. [číslo]. Pozemek žalobce zcela obklopuje pozemky žalovaného. V minulosti žalovaný jednal s žalobcem o koupi části pozemku žalobce o výměře 300 m2, ke koupi nedošlo. Žalovaný užíval na základě smlouvy výpůjčce ze dne 24.11.2006, části pozemku p.č. [číslo] o výměře 35 m2 a to od 1.12.2006 do 31.12.2021. Žalovaný užívá bezesmluvně pozemek žalobce k přístupu do své nemovitosti (chůzí) a dále tak, že na nich provedl terénní a stavební úpravy, některé plochy zpevnil, kdy vyměnil chodník kolem jeho domu čp.[číslo] ze zámkové dlažby za žulové dlažební kostky, vybudoval parkovací místa o rozměru 35 m2 ze zatravňovacích tvárnic, vydláždil povrch u plynového pilířků, zbudoval příjezdovou cestu, opěrnou zeď a drenáž pro odvod dešťové vody na hraně pozemku p.č. [číslo] a [číslo] a postavil dřevník s dřevěnou konstrukcí.

5. Ke sporným otázkám, zejména jak a k jakým účelům žalovaný užívá pozemek žalobce, zda k tomu má souhlas či právní důvod, zda pozemek žalobce užívá i někdo jiný a jaká je cena obvyklá za užívání takového pozemku, soud provedl níže uvedené výslechy svědků a listinné důkazy a, z nichž zjistil následující.

6. Svědkyně [příjmení] je původní vlastnice sousedního pozemku. Žalovaný pokládal okolo domu dlažbu, dále stavěl opěrnou zeď, kdy ji stavěl celkem dvakrát, projekt na opěrnou zeď a hradila svědkyně s manželem, na této zdi pak zbudovali dřevěný plot. Žalovaný měl souhlas k vybudování opěrné zdi od svědků dále žalovaný zbudoval parkovací místa a příjezdovou cestu ze zatravňovacích tvárnic, vše asi v letech 2013. Žalovaný v předmětném domě bydlí, bydlela tam minimálně i další osoba, v minulosti s žalovaným vznikaly spory ohledně užívání cesty okolo domu a ohledně možnosti parkovat u domu ze strany třetích osob.

7. Svědek [příjmení] je původní vlastník sousedního pozemku. Žalovaný zbudoval dvakrát opěrnou zeď, když první spadla a byla budovaná bez stavebního povolení, dále zbudoval přijedou cestu s dlažebních kostek, sám dělal chodník okolo domu. Opravami okolo domu mělo dojít ke zlepšení vizuální stránky pozemku žalobce. Žalovaný v domě bydlí, jsou v něm dva další byty, které pronajímá.

8. Svědek [příjmení] je vlastníkem sousedního pozemku a nemovitosti č.p. [číslo]. Žalovaný okolo svého domu prováděl různé úpravy, navážel tam zeminu, dřívější chodník ze zámkové dlažby nahradil dlažebními kostkami, z druhé strany domu zbudoval chodník, dále provedl úpravy parkovacího stání ze zatravňovacích tvárnic. V domě žalovaného bydlí ještě nějací další lidé. V minulosti měl svědek s žalovaným spor, věc řešila městská policie, kdy v místě parkování ze zatravňovacích tvárnic žalovaný natáhl pásku a z druhé strany domů, kde je točna, žalovaný umístil řetěz, dokud jej město [anonymizováno] nevyzvalo k odstranění. Svědek sám užívá místo k parkování jeho vozidla, na parkovacím místě parkují například návštěvy, které tam jezdí. Občas okolo domu po předmětném pozemku žalobce procházejí nějací lidé. Svědek nemá zájem na tom, jak dopadne spor mezi účastníky, jeho vztah k žalovanému prezentuje jako negativní.

9. Svědkyně [příjmení] je současná nájemnice bytu v domě žalovaného, v domě žalovaného jsou 3 byty, vedle žalovaného v domě bydlí další osoby domě, okolí domu je volně přístupné, používá ho i ona se synem, žalovaný pozemky okolo domu udržuje, na pozemku žalobce pak parkují i další sousedé.

10. Svědek [příjmení] je současný vlastník sousedního pozemku ( po manželech [příjmení]), bydlí zde od roku 2017. Žalovaný na pozemku žalobce prováděl úpravy, zejména na něj navezl zeminu a štěrk, odvodňovací žlab zakryl štěrkem, dále tam navezl okrasné kameny. Pozemek žalobce užívá žalovaný například tak, že zde sedí s přáteli, občas pozemek poseká. Žalovaný v domě bydlí, další byty pronajímá, kdy hovořil o podnikatelském záměru byty pronajímat, v bytech byli různí lidé. Pozemky okolo domu žalobce jsou volně průchozí, na parkovacích místech parkují auta, svědek neví, čí jsou. Svědek řeší s žalovaným vystavení dřevěných bud na dřevo, které jsou u plotu svědka. Svědek se domnívá, že mu žalovaný v minulosti propíchl pneumatiku u jeho vozu za parkovaného na náměstíčku před domem žalovaného.

11. Svědkyně [příjmení] uváděla obdobné skutečnosti jako její manžel, dále doplnila že žalovanému se nelíbí, když chodí po předmětném pozemku žalobce, některé spory mezi nimi ohledně užívání pozemku žalobce pak byly řešeny městským úřadem v [anonymizováno]. Parkovací místa užívají i ostatní sousedé.

12. Žalovaný v rámci účastnického výslechu u uvedl, že veškeré stavební opravy prováděl se souhlasem žalobkyně, pod příslibem že mu bude pozemek odprodán, přičemž více než 80% stavebních úprav bylo v podmínkách stavebního řízení. Pozemek žalobce užívají i jiní lidé sousedé, kteří tady chodí na procházku, sám žalovaný pozemek žalobce neužívá k podnikání, podniká ve stavebnictví, jeho činnost se odvíjí na jiném místě, v průchodu po předmětném pozemku žalobce nikomu nebrání, nikoho z pozemku žalobce nevyhání. Byty v jeho domě kromě něj užívají nájemci, kteří hradí nájemné. Pokud je o zhodnocení pozemku, žalovaný odkázal na písemně předložený rozpočet prací, žalobce nevyzýval k vydání zhodnocení, když věřil, že pozemek žalobce resp. jeho část mu bude odprodána.

13. Výzvou ze dne 29.9.2021 (č.l. 3) žalobce vyzval žalovaného k odstranění uprav pozemku a k vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku žalobce o výměře cca 303 m2 při sazbě 35Kč/m2/rok v celkové výši 31 815Kč.

14. Sazebník nájemného a pachtovného (č.l.4) stanovuje výši nájemného (pachtovného) pro pronajímání pozemků ve vlastnictví žalobce. Dle sazebníku činí nájemné ro nepodnikatelské účely za pronájem zahrady včetně pozemku pod rekreační nebo zahrádkářů chatou 3 Kč/m2/rok nebo 9 Kč/m2/rok pro jiný účel či individuální určení, nájemné pro podnikatelské účely činí sazba 35 Kč/m2/rok.

15. Fotodokumentace (č.l. 5 -13) zachycuje předmětný pozemek žalobce obklopující dům žalovaného, na fotografiích je vidět chodník z dlažebních kostek okolo domu, parkovací stání ze zatravňovacích tvárnic, vydlážděná příjezdová komunikace ke garáži, náměstíčko s asfaltovým povrchem (točna) a dřevěné boudy (kůlny), ozdobné kameny, dřeva, větev s ptačí budkou, záhony, venkovní posezení a část komunikace zasypaná zeminou a kameny, kůlna k odstranění je na horní fotografii na č.l. 13, jedná se o kůlnu s dřevěnou konstrukci se stříškou zavěšenou na plotu podepřenou třemi trámky zapuštěnými do země.

16. Na snímcích z katastrální mapy (č.l. 15 a 16) jsou zachyceny plochy, které jsou předmětem odstranění (žlutě vybarvené) a plochy k vyklizení – nejsou předmětem žaloby (vybarvené oranžově), plocha kůlny k odstranění je vybarvena žlutě a je označena slovem „kůlna“. Vydání bezdůvodného obohacení se jedná obou ploch.

17. Na prinntscreenu facebookového profilu žalovaného (č.l. 36) je zachycena fotografie jeho domu a parkovacího stání s textem, že se rozhodli nabídnout k pronájmu prostory bydlení, když jim vláda brání v podnikání.

18. Situace úprav pozemku žalobce (č.l. 45 až 47) zachycuje úpravy, které mají být odstraněny a to na snímku s katastrální mapky s popiskami a očíslovanými fotografiemi, kůlna k odstranění je na plánku označena č. 5 a je zachycena na fotografii č. 5 19. Emailová korespondence (č.l. 56) zachycuje žádost žalovaného o odkup části pozemku žalobce , dne 5.6.2018 obdržel odpověď, že jeho žádost o koupi části pozemku žalobce o výměře 471 m2 byla předložena k projednání orgánům města.

20. Katastrální mapka a fotografie (čl 56 p.v. až 57) zachycuje pozemky účastníků a dům žalovaného z pohledu shora, koordinační situace s půdorysem (č.l. 57 p.v - 58) zachycuje vnitřním uspořádání domu žalovaného a 2 parkovací stání.

21. Předmětem návrhu kupní smlouvy mezi účastníky (č.l. 59- 60) je prodej pozemků p.č [číslo] a [číslo] o výměře celkem 362 m2 žalovanému za 189 400Kč, návrh je podepsán jen žalovaným, pozemky zachycuje katastrální mapka.

22. Rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení (č.l.61) se týká zbudování rodinného domu žalovaného na jeho pozemku p.č. [číslo] a opravy stávajících parkovacích míst na pozemku [číslo] včetně nové příjezdové komunikace do garáže a přístupového chodníku do garáže, kde v jeho bodě 13 se pak uvádí, že sjezd a přístupová komunikace budou využívány pouze po dobu nezbytnou pro účel, ke kterému jsou určeny, tento prostor nebude sloužit k parkování zůstane průchozí a to dle vyjádření města [anonymizováno] z 12.9.2006. V bodě 15 se dále uvádí, že pokud dojde k sesuvu půdy na okolní pozemky zejména pozemek č.p. [číslo] stavebník, zajistí zpevnění aby nedocházelo k dalším škodám. Přílohu krom jiného tvoří nájemní smlouva mezi účastníky ze dne 24.5.2006 a smlouva o smlouvě budoucí mezi účastníky ze stejného dne.

23. Kolaudační rozhodnutí k RD žalovaného (č.l. 63 p.v.) obsahuje povolení jím užívané stavby (jeho domu), předmětu sporu se netýká.

24. Sdělení zastupitelstva města [anonymizováno] (č.l. 65) obsahuje schválení záměru prodeje části pozemku žalobce o výměře cca 300m2 žalovanému včetně zákresu 25. Předmětem smlouvy o budoucí kupní smlouvě mezi účastníky ze dne 24.5.2006 (č.l.66) je specifikace pronajatého pozemku žalobce žalovanému o výměře 30m2 a podmínky jeho budoucího prodeje.

26. Předmětem smlouvy o výpůjčce mezi účastníky ze dne 24.11.2006 (č.l.67) je přenechání pozemku žalobce žalovanému o výměře 35m2 za účelem zřízení 2 parkovacích míst pro vozidla žalovaného.

27. Výpověď smlouvy o výpůjčce ze dne 2.11.2021 (čl 34 -34 p.v. spisu 8 C 11/2022) zachycuje jednostranné ukončení smlouvy o výpůjčce mezi účastníky ze dne 24.11.2006 bez udání důvodu včetně doručenky.

28. Výzvou ze dne 18.1.2022 (čl 34 -34 p.v. spisu 8 C 11/2022) žalobce vyzval žalovaného k předání části pozemku žalobce o výměře 35 m2 (2 parkovací místa) ve stavu v jakém jej původně převzal nebo v aktuálním stavu, k výzvě je připojena doručenka.

29. Znalecký posudek ze dne 25.5.2016 (na č.l. 68) stanovuje cenu obvyklou pozemku žalobce ve výši 525 Kč/m2.

30. Emaily zachycují korespondenci účastníků ohledně prodeje části pozemku žalobce (č.l. 70-71)

31. Zápis o dohodě o úpravě plotu (č.l. 74) obsahuje souhlas manželů [příjmení] s vybudováním opěrné zdi na hranici pozemků.

32. Technická zpráva [právnická osoba] (č.l. 77-79) zachycuje graficky na mapce s legendou, co je předmětem odstranění, vyklizení, či výpůjčky, přičemž část pozemku k odstranění úprav má výměru celkem 142 m2, část k vyklizení věcí má výměru 116 m2, pro vydání bezdůvodného obohacení má plocha celkem 262 m2, odstraňovaná kůlna je označena jako přístřešek a její výměra činí 4 m2.

33. Cenová nabídka rekonstrukce (č.l. 99) obsahuje chronologicky seřazené práce a činnosti žalovaného včetně použitého materiálu na pozemku žalobce mezi lety 2007 – 2014 v celkové výši 1 862 700Kč, přičemž úpravy pozemku žalobce požadované žalobou k odstranění (vyjma kůlny) byly prováděny v letech 2007 – 2009.

34. Znalecký posudek ustanovené Ing. [jméno FO] ze dn 8.11.2023 č. [číslo] (č.l. 128) stanovuje cenu obvyklou za užívání (obvyklé nájemné) v daném místě a čase za užívání stejné nebo obdobné nemovitosti, jako je pozemek p.č. [číslo] v k.ú [anonymizováno], obec a [anonymizováno], a to za 1 m2 pozemku pro soukromé účely v roce 2018 ve výši 12Kč/m2/rok (pro podnikání 75Kč/m2/rok), v roce 2019 ve výši 12Kč/m2/rok (pro podnikání 75Kč/m2/rok), v roce 2019 ve výši 13Kč/m2/rok (pro podnikání 75Kč/m2/rok), v roce 2021 ve výši 13Kč/m2/rok (pro podnikání 75Kč/m2/rok). Podle platného územního plánu je pozemek žalobce veřejným prostranstvím. Při výslechu znalkyně přednesla znalecký posudek shodně jako v písemné podobě a doplnila, že pokud by se nejednalo veřejný prostor, cena by se výrazně nelišila.

35. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a též v souvislosti s nespornými skutečnostmi dle shodných či nerozporovaných tvrzení účastníků. Soud má v zásadě za to, že pro potřeby tohoto rozhodnutí lze k hodnocení důkazů shrnout, že účastnící se v základních tvrzeních zásadně neliší, z pohledu skutkových závěrů se liší v tom, zda předmětný pozemek žalobce žalovaný užíval s jeho souhlasem a k jakému účelu, dále zda je pozemku užíván ještě někým jiným a jakým způsobem a jaká je cena obvyklá za užívaní obdobného pozemku jako je pozemek žalobce.

36. Předně, k užívání pozemku žalobce žalovaným má soud za nesporné, jak je uvedeno shora, že žalovaný užívá pozemek žalobce tím, že upravil jeho povrch ( dlážděné chodníky, příjezdová cesta, navezení zeminy štěrku či dalších materiálů a jejich urovnání, zatravňovací tvárnice), či na něm vystavěl kůlnu, když z postupných vyjádření žalovaného je zřejmé (zpočátku se k úpravám žalovaný nehlásil), že ty úpravy či stavby činil on sám, hlásí se k nim, požaduje za ně vydání bezdůvodného obohacení, když současně doložil rozpočet jím prováděných prací na tyto úpravy. Navíc tyto závěry potvrzují výslechy svědků a účastnický výslech žalovaného. K otázce souhlasu žalobce s užíváním pozemku žalobce je pak nutné z provedených důkazů vyvodit, že žalovaný souhlas k užívaní pozemku žalobce v rozhodné době (od roku 2018 a dále) neměl. Žalovaný měl toliko souhlas s tím, že při stavbě svého domu v roce 2007 mohl po dočasnou dobu (provádění stavby domu ) užívat pozemek žalobce a dále že mohl opravit stávající parkovací místa na pozemku [číslo] včetně nové příjezdové komunikace do garáže a přístupového chodníku do garáže, přičemž žádaná kůlna zde řešena není (viz rozhodnutí o umístění stavby). V bodě 13 rozhodnutí o umístění stavby se pak uvádí, že sjezd a přístupová komunikace budou využívány pouze po dobu nezbytnou pro účel, ke kterému jsou určeny, tento prostor nebude sloužit k parkování, zůstane průchozí, a to dle vyjádření města [anonymizováno] z 12.9.2006. Dle smlouvy o budoucí kupní smlouvě mohl žalovaný užívat část pozemku žalobce o výměře 30m2 pro stavbu přístavby k jeho domu, přičemž k realizaci kupní smlouvy však dle shodného prohlášení účastníků mezi účastníky nedošlo. Smlouva o výpůjčce se pak týkala dvou parkovacích stání, která nejsou předmětem žaloby na odstranění ani vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný pak stavby na pozemku žalobce prováděl a zejména pak dále užíval pod příslibem budoucí koupě pozemku žalobce o výměře cca 300m2, ke které však z důvodů nezaplacení kupní ceny a následné revokace schválení prodeje městem [anonymizováno] nedošlo. Žalovaný tak měl v zásadě jen souhlasy se stavbou, které pak v žádném případě neřeší právní důvod k budoucímu užívání pozemku pro účely užívání předmětných úprav pozemku a stavbě kůlny, kdy takovým právní titulem může být pouze smlouva nájemní, o výpůjčce, o věcném břemeni apod., navíc z projevu žalobce (výzva k vyklizení a vydání bezdůvodného obohacení ze dne 29.9.2021) je zřejmé, že nesouhlasí s úpravami a pokud byl v minulosti učiněn souhlas se stavbou, byl tímto odvolán.

37. Z fotodokumentace a rozpočtu žalovaného a z výslechu svědků je pak zřejmé, že na pozemku žalobce má žalovaný i movité věci - ozdobné kameny, dřeva, větev s ptačí budkou, záhony, venkovní posezení a zeminu a kameny na části komunikace, jejichž vyklizení není předmětem žaloby, za užívání umístěním těchto věcí na ploše 116 m2 žalobce požaduje vydat bezdůvodné obohacení. K umístění těchto věcí neměl žalovaný žádný souhlas od žalobce.

38. Pokud jde o účel užívání pozemku žalobce (k podnikání, či nepodnikatelský účel) a kdo jiný jej užívá, bylo ve věci spolehlivě prokázáno, že žalovaný pozemek neužívá k podnikatelskému účelu. Úpravy pozemku žalobce je možné charakterizovat jako běžné terénní a stavební úpravy související zejména s přístupem k domu žalovaného a chůzí okolo něj a k parkování, které slouží jak žalovanému a jeho nájemníkům, tak dalším osobám zejména z řad sousedů či různých návštěv. Pozemek je volně přístupný všem, je veřejným prostranstvím, pouze v minulosti žalovaný část pozemku přehradil řetězem a část pozemku ohraničil páskou, věc řešil Městský úřad v [anonymizováno]. Pokud by měl žalovaný užívat pozemek žalobce k podnikání, muselo by takové užívání vypadat dat tak, že má např. odstavené nějaké stavební stroje, skladuje je tam stavební materiál, má tam nějaké poutače na jeho podnikání apod. Toto se však neprokázalo, když z výpovědi svědků má soud za prokázané, že pozemek je užíván pro běžné účely (k přístup k domu, k průchodu okolo domu, k parkování, k posezení, apod.), ani z výpovědi svědka [příjmení], které pouze hovořil o podnikatelském záměru žalovaného pronajímat byty (ovšem v jeho domě), nelze dovozovat užívání pozemku žalobce žalovaným k podnikatelskému účelu, přičemž jejíchž obecná a specifická věrohodnost nebyla rozporována, svědci vypovídali konsistentně a ve shodě s dalšími důkazy, kdy soud nemá důvod nevycházet z jednotlivých svědeckých výpovědí. Printscreen z facebookového profilu pak užívání pozemku žalobce k podnikání neprokazuje, kdy toto nelze rozhodně dovozovat ze slov, že když jim vláda brání v podnikání, nabízí prostory k pronájmu k bydlení (pronájem bytu není ještě sám osobě podnikání ním, šlo o byty v domě žalovaného na jeho pozemku).

39. Užívání pozemku žalobce k nepodnikatelskému účelu pak souvisí s výší ceny obvyklou za užívání (obvyklé nájemné) v daném místě a čase za užívání stejné nebo obdobné nemovitosti, jako je pozemek p.č. [číslo]. Zde soud vycházel ze znaleckého posudku Ing. [jméno FO] a její výslechu. Celkově soud hodnotí znalecký tak, že odpovídá zákonné úpravě (z.č. 254/2019 Sb.) není vnitřně rozporný, je přesvědčivý, úplný ve vztahu k zadání, je z něj patrné, jaké metody a zdroje znalkyně použila, které byly současně ve vzájemné souvislosti zhodnoceny, na základě jakých úvah a srovnání pak došla ke svému závěru, které jsou logicky odůvodněné a podloženy obsahem nálezu, kdy současně je posudek v souladu s ostatními provedenými důkazy, zejména Sazebníkem nájemného a pachtovného. Při svém výslechu pak znalkyně své závěry obájila setrval na uvedené ceně. Soud se pak s těmito závěry o ceně obvyklé za užívání v daném časovém rozpětí vzhledem k celkovým zjištěním ve věci ztotožňuje, závěry znalkyně nebyly účastníky nijak zpochybňovány, pro potřeby tohoto rozhodnutí pak lze uzavřít, že při cena obvyklá (obvyklé nájemné) v daném místě a čase za užívání stejné nebo obdobné nemovitosti pro nepodnikatelské účely, jako je pozemek p.č. [číslo], činila pro rozhodné období 12,50Kč/m2/rok (průměr zjištěných částek za období 2018-2021). Pro doplnění pak soud uvádí, že z dalších provedených důkazů pak soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci.

40. Soud některé navrhované důkazy neprovedl a respektive zamítl návrhy na jejich provedení. Jako nadbytečný soud neprovedl důkaz k návrhu žalobce vyžádat si rozhodnutí od MÚ [anonymizováno] o neoprávněném záboru pozemku žalobce ze strany žalovaného a takové rozhodnutí provést k důkazu, když způsob a rozsah užívání byl prokázán jinými důkazy (viz hodnocení shora) a případné rozhodnutí o neoprávněném záboru pozemku by na skutkových ani právních závěrech nic nezměnilo. Obdobně soud zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu – veškerou dokumentací evidovanou stavebním úřadem města [anonymizováno] k provedení rekonstrukce domu č. p. [číslo] na pozemku č. [číslo], když žalovaném k užívání pozemku žalobce nesvědčil žádný právní titul, přičemž případné souhlasy se stavbou na pozemku či úpravami pozemku nejsou pro věc rozhodné (viz hodnocení shora), navíc takto navržený důkaz nelze považovat za řádně označený (navržený), kdy žalovaný měl případně takové listiny, ve kterých měl být souhlas s užíváním řádně označit, navíc by tyto listiny měl mít jako stavebník k dispozici a nic mu nebránilo takové listiny předložit či navrhnout k důkazu. Případné ohledání na místě pak soud s ohledem na nesporná tvrzení účastníků a ostatní provedené důkazy ( zejména fotografie úprav, snímky z katastrálních map, zákresy na těchto mapkách, technickou zprávu) shledal za nadbytečné a neúčelné.

41. Pokud jde o kompenzační námitku žalovaného oproti uplatněnému nároku žalobkyně, a to ve výši, která by měla být zjištěna znaleckým posudkem, kdy investice ze strany žalovaného měla činit 1 862 700 Kč, kdy ponechal na uvážení soudu, zda bude nutné ve věci zpracovávat ZP či zda si soud vystačí s rozpočtem provedených prací, který pak doložil a soud jej provedl k důkazu, soud uvádí, že tuto pohledávku žalovaného shledal nejistotu a neurčitou ve smyslu dle § 1987 odst. 2 o.z. a tudíž nekompenzabilní, kdy by obtížnost a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, navíc, jak sám žalovaný potvrdil, že žalobce nikdy k uhrazení této pohledávky nevyzval, tedy takováto pohledávka žalovaného nemůže být ani splatná. V tomto směru pak soud neprováděl žádné další dokazování a z pohledu uplatněných práv žalobce žalobami v tomto spojeném řízení se dále nezabýval. V podrobnostech soud odkazuje na konstantní judikaturu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Odo 204/2003 či 31 Cdo 1475/2020. Pokud pak soud provedl důkaz rozpočtem žalobce, skutečnosti vyplývající z tohoto rozpočtu soud vyhodnotil, tak že žalovaný prováděl všechny úpravy pozemku, které žalobce požaduje odstranit.

42. Při svém rozhodnutí pak soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. [číslo], zapsaného pro katastrální území [anonymizováno], obec [anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno] (dále jen pozemek žalobce), žalovaný pak vlastní uvnitř žalobcovo pozemku sousední pozemky parc. č. [číslo] a [číslo], vše zapsané pro katastrální území [anonymizováno], obec [anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno], na kterých postavil dům čp. [číslo], rozdělený na 3 byty a garáž. Pozemek žalobce tak zcela obklopuje pozemky žalovaného. V minulosti žalovaný jednal s žalobcem o koupi části pozemku žalobce o výměře 300 m2 (část pozemku bezprostředně obklopující jeho dům, na kterém jsou nyní chodníky, příjezdová komunikace ke garáži, parkovací stání, kůlna, travnaté plochy sezení apod.), kdy ke koupi nedošlo z důvodů neuhrazení kupní ceny ze strany žalovaného, následně došlo k revokaci schválení prodeje předmětné části pozemku žalovanému. V průběhu výstavby jeho domu žalovaný měl pro potřeby vydání územního rozhodnutí a kolaudačního rozhodnutí souhlasy ke stavbě - úpravě pozemků (viz dále). Žalovaný užíval na základě smlouvy výpůjčce ze dne 24.11.2006, části pozemku p.č. [číslo] o výměře 35 m2 (parkovací stání) a to od 1.12.2006 do 31.12.2021, kdy žalobce smlouvu bez udání důvodu vypověděl, pozemek žalovaný žalobci doposud nepředal. Žalovaný užívá bezesmluvně (pod příslibem budoucí koupě pozemku žalobce o výměře cca 300m2, ze které sešlo) pozemek žalobce k přístupu do své nemovitosti (chůzí) a dále tak, že na nich provedl terénní a stavební úpravy (pouze s původním souhlasem ke stavbě - úpravě), některé plochy zpevnil, kdy vyměnil chodník kolem jeho domu č.p.[číslo] ze zámkové dlažby za žulové dlažební kostky, vybudoval parkovací místa o rozměru 35 m2 ze zatravňovacích tvárnic, vydláždil povrch u plynového pilířku, zbudoval příjezdovou cestu, opěrnou zeď a drenáž pro odvod dešťové vody na hraně pozemku p.č. [číslo] a [číslo]. Tyto úpravy žalovaný provedl v letech 2007 – 2009. Též postavil kůlnu s dřevěnou konstrukci se stříškou zavěšenou na plotu podepřenou třemi trámky zapuštěnými do země zabírající plochu pozemku žalobce o výměře 4 m2, ke které neměl ani souhlas se stavbou. Celková výměra takto užívaného pozemku žalobce žalovaným jeho úpravami a kůlnou činí celkem 146 m2. Na pozemku žalobce má žalovaný bez jeho souhlasu i movité věci - ozdobné kameny, dřeva, větev s ptačí budkou, záhony, venkovní posezení a zeminu a kameny na části komunikace, a to na ploše 116 m2. Pozemek žalobce ani pozemky žalovaného a jeho dům nejsou užívány k podnikání. Pozemek žalobce je dle územního plánu veřejným prostranstvím, slouží zejména žalovanému a jeho nájemníkům, tak dalším osobám zejména z řad sousedů či různých návštěv, kteří zde párkují svá auta nebo po pozemku procházejí. Pozemek je tedy volně přístupný všem, pouze v minulosti žalovaný část pozemku přehradil řetězem a část pozemku ohraničil páskou, věc řešil Městský úřad v [anonymizováno]. Žalovaný za užívání pozemku žalobce úpravami a umístěním věcí na celkové ploše 262 m2 ničeho žalobci nehradí, cena obvyklá (obvyklé nájemné) v daném místě a čase za užívání stejné nebo obdobné nemovitosti pro nepodnikatelské účely, jako je pozemek p.č. [číslo], činila pro rozhodné období 12,50Kč/m2/rok (průměr zjištěných částek za období 2018-2021). Žalovaný byl výzvou žalobce ze dne 29.9.2021 vyzván k vyklizení pozemku žalobce a k odstranění úprav pozemku a dále vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku žalobce o výměře cca 303 m2 při sazbě 35Kč/m2/rok v celkové výši 31 815Kč, která byla žalovanému doručena a nejpozději k tomuto okamžiku souhlas se stavbou (provedení úprava pozemku dle územního rozhodnutí) odvolal.

43. Po právní stránce soud danou právní věc posuzoval zejména dle níže uvedených ustanovení o bezdůvodném obohacení, ochraně vlastnických práv a výkonu práv v rozporu s dobrými mravy. a dopěl k závěr, že žaloby jsou důvodné pouze z části.

44. V dané věci je podstatné, že pro oba uplatněné nároky ( odstranění úprava pozemku a vydání bezdůvodného obohacení) lze s ohledem na shora uvedené skutkové závěry učinit právní závěr, že žalovaný na pozemku provedl úpravy postavil kůlnu a umístil movité věci, aniž by k takovému jednání měl právní důvod. Pro odstranění úprav a vydání bezdůvodného obohacení platí, že žalovaný disponoval určitým souhlasem ke stavbě – úpravě pozemku žalobce dané podmínkami rozhodnutí o umístění jeho stavby (domu na jeho pozemku), který však nelze zaměňovat s právní důvodem k užívaní pozemky pro účely jeho úpravy. Takový souhlas sloužil pouze z hlediska veřejnou právní úpravy (stavební řízení) k tomu, aby stavební úřad provádění jeho stavby (včetně předmětných úprav pozemku) povolil, avšak již nesvědčí, za jakých podmínek smí pozemek žalobce užívat z hlediska soukromoprávního (úplatně, bezúplatně), tudíž nejedná se o první důvod (titul) k užívání, přičemž souhlas se stavbou – úpravami ze strany žalobce byl nejpozději odvolán jeho vyzvou k odstranění úprav ze dne 29.9.2021. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalovaný žádný právní důvod k užívání pozemku žalobce nesvědčil, vyjma výpůjčky k umístění dvou parkovacích míst, který však zanikl výpovědí k 31.1.2021 (viz skutkové závěry). Ke stavbě kůlny a umístění movitých věcí (viz skutková zjištění) žádný souhlas od žalobce neměl. Žalovaný pak pozemek žalobce užívá tím, že na něm provedl předmětné úpravy (chodník a příjezdová cesta z dlažebních kostek, parkovací stání ze zatravňovacích tvárnic) a postavil kůlnu a umístil na něm movité věci - ozdobné kameny, dřeva, větev s ptačí budkou, záhony, venkovní posezení a zeminu a kameny na části komunikace.

45. Soud se též zabýval právní povahou úprav ze strany žalovaného na pozemku žalobce, kdy dospěl s ohledem na konstantní judikaturu k závěrům, že v případě chodníku, parkovacího stání a zpevněné příjezdové cestě k domu nejsou stavbami smyslu občanskoprávním, kdy v případě stavby se musí jednat o výsledek stavební činnosti člověka, který má materiální podstatu, vyznačuje se relativní kompaktností materiálu, je vymezitelný vůči okolnímu pozemku a má samostatnou hospodářskou funkci (účel). Z hlediska civilistického takové zpevnění plochy pozemku tedy k zásadně nebude splňovat definiční znaky pojmu stavba, a to minimálně pro absenci znaku samostatného účelového určení, kdy tyto úpravy budou představovat prosté ztvárnění povrchu pozemku, které bude vždy součástí pozemku ve smyslu § 120, odst. 1 zákona č. 40/1960 Sb vzhledem ke vzniku úprav (v letech 2007-2009), resp. půjde o pozemek samotný. Obdobně se k tomu vyjadřuje i konstantní judikatura, kdy je nanejvýš problematické, aby takto zpevněné plochy dostály podmínkám stavebně-technické i účelové samostatnosti, jejichž splnění je nezbytné pro to, aby na ně bylo pohlíženo jako na stavbu nesdílející jako součást pozemku jeho právní režim (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1928/2010). Nejvyšší soud se opakovaně přiklonil k tomu, že pouhé zpracování a ztvárnění povrchu pozemku směřující k jeho zpevnění, nezbytnému pro zamýšlené využití pozemku, není postačující pro to, aby takováto stavba byla považována za samostatnou věc v právním smyslu (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1118/2005, či ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2417/2011). Závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. III. ÚS 2280/18, kterou jsou v zásadě opačné, pro danou věc soud shledal nepoužitelnými s ohledem na odlišné skutkové okolnosti. Tyto závěry o úpravách pozemku, jež jsou tedy jeho součástí, však nevylučují to, že vlastník nemůže domáhat jejich odstranění či vydání bezdůvodného obohacení, když k úpravám došlo bez právního důvodu, respektive z důvodu, který odpadl (výpůjčka pro parkovací stání). V případě kůlny se pak vhledem k ustanovení §512 o.z. jedná o samostatnou věc, jejíž vlastníkem žalovaný, když s ohledem na rozdílnost vlastníka pozemku na které je kůlna postavena a vlastníka kůlny, se nemůže jednat o příslušenství pozemku žalobce.

46. Při posouzení nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení pak soud vycházel z toho, že žalovaný se ve smyslu ustanovení §2991 odst. 1 o.z. na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohacuje, když k umístění předmětných úprav pozemku žalobce a kůlny a movitých věcí (viz výše) mu nesvědčí žádný právní důvod a takové obohacení musí vydat. Souhlas ke stavbě pro veřejnoprávní účely (stavební řízení) takovým spravedlivým důvodem být nemůže, když spravedlivým důvodem pro nabytí obohacení se primárně rozumí důvod právní. O existenci spravedlivého důvodu, jenž není důvodem právním a plyne ze zásad slušnosti a zvyklostí soukromého života, lze uvažovat jen zcela výjimečně (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 2527/2021). K umístění kůlny a movitých věcí pak žalovaný neměl žádný souhlas. Žalovaný se tak v daném případě bezdůvodně obohacuje tím, že protiprávně (bez právního důvodu) užívává cizí hodnoty, tj. pozemek žalobce jeho úpravou a umístěním movitých věcí. Pokud jde o úpravu pozemku, zde soud též vychází z ustálené judikatury za použití analogie, když o protiprávní užití cizí hodnoty jde v případě umístění stavby na pozemku, je-li stavba samostatnou věcí a náleží jinému vlastníkovi, aniž je současně užívání pozemku pro stavbu upraveno dohodou mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby. Obohaceným je přitom vždy vlastník stavby bez ohledu na to, zda stavbu užívá nebo ji bezplatně či úplatně přenechá jinému, neboť k obohacení vlastníka stavby dochází už ze samotného titulu vlastnického práva, které zakládá jeho oprávnění stavbu užívat (srovnej např. 28 Cdo 138/2018). Z pohledu bezdůvodné obohacení není rozumný důvod rozlišovat odlišovat neoprávněného umístění stavby na pozemku a v posuzovaném případě stavby – úpravy pozemku.

47. Ve smyslu ustanovení §2999 odst. 1 o.z pak vydání předmětu bezdůvodného obohacení není dost dobře možné, proto má žalobce právo na náhradu ve výši obvyklé ceny, v daném případě pak cena obvyklé (obvyklé nájemné) v daném místě a čase za užívání stejné nebo obdobné nemovitosti pro nepodnikatelské účely, jako je pozemek p.č. 212/1, která dle závěrů znaleckého posudku činila pro rozhodné období 12,50Kč/m2/rok (průměr zjištěných částek za období 2018-2021). Sazba tedy nečinila 35 Kč/m2/rok, jak požadoval žalobce, když dovozoval užívání pozemku žalobce ze strany žalovaného k podnikatelským účelům. Žalobce požadoval vydání bezdůvodného obohacení za období od 1.11.2018 do 31.10.2021,, tj. 3 roky, konkrétní rozsah užívání pak byl spolehlivě prokázání technickou zprávou geodeta (viz skutková zjištění) a činí 262 m2. Bezdůvodné obohacení tedy činí 9825 Kč (12,5 x 3x 262). Žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne 29.9.2021 k vydání bezdůvodného obohacení, které bylo splatné od doručení výzvy (dle výzvy k doručení došlo k 6.10.2021). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, je proto povinen zaplatit žalobci i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o.z., který žalobce požaduje od 9.10.2021, když výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak přiznal žalobci, pokud jde o vydání bezdůvodného obohacení, pouze částku 9825 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od 9. 10. 2021 do zaplacení, čemuž odpovídá výrok II. rozsudku.

48. Část svého nároku vzal žalobce v průběhu řízení a navrhl v tomto rozsahu řízení zastavit, soud tak postupoval ve smyslu ustanovení §96 odst. 1 a 2 o.s.ř. a řízení v části o zaplacení částky 4 305 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 9. 10. 2021 zastavil, čemuž odpovídá výrok I.

49. Ve zbytku (o zaplacení částky 17 685 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 9. 10. 2021) pak musel být nárok žalobce zamítnut, když jeho výše neodpovídala zjištěním vyplývajícím ze znaleckého posudku, pokud jde o výši bezdůvodného obohacení za 1m2 rok a prokázaným skutečnostem ohledně užívání pozemku k běžným účelům a nikoliv k podnikání, jak bylo tvrzeno žalobcem.

50. Pokud jde o žalobu žalobce na odstranění úprav na jeho pozemku a kůlny, žalobkyně tímto v smyslu § 1042 o. z. domáhá ochrany vlastnického práva proti žalovanému, který neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje a to konkrétně tím, že žalovaný na pozemku žalobce provedl úpravy a postavil kůlnu, aniž by k takovému jednání měl právní důvod (blíže k tomu bod 42 a násl. odůvodnění).

51. Žalobce v tomto řízení prokázal, že dochází k trvajícímu zásahu do jeho vlastnického práva tím, že na pozemku v jeho vlastnictví žalovaný provedl úpravy pozemku a postavil kůlnu, aniž by k tomu měl právní důvod, kdy souhlas se stavbou takovým (spravedlivým) důvodem není, navíc z projevu žalobce (výzva k vyklizení a vydání bezdůvodného obohacení) je zřejmé, že nesouhlasí s úpravami a pokud byl v minulosti učiněn souhlas se stavbou, byl tímto odvolán. Žalovaný je tedy rušitelem, který vyvolává stav zasahující do vlastnického práva žalobce, který udržuje, a potud tedy jsou podmínky pro vyhovění této žalobě.

52. Soud však v daném případě přihlédl určitým způsobem k argumentaci žalovaného ohledně toho, že úpravy byly budovány pod příslibem budoucího odkupu pozemku pod úpravami s tím, že pokud žalobce požaduje odstranění věci, pak se nejedná o věci v samostatném slova smyslu, avšak maximálně o součásti věci hlavní, tedy pozemku, přičemž kdyby vyhověl požadavku žalobce a tyto součásti odstranil, tak znehodnocuje věc hlavní, což by mohlo být vnímáno jako poškozování cizí věci v trestně právní rovině, přičemž zároveň úpravy byly předmětem stavebního řízení, kdy dle stavebního úřadu jejich budování bylo podmínkou pro stavební povolení při rekonstrukci domu ve vlastnictví žalovaného a proto tedy bylo vůlí žalobce, aby byly zbudovány. Tuto argumentaci pak soud dle jejího obsahu posuzoval tak, že výkon vlastnického práva, kdy za dané situace požaduje odstranění úprav, je v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení §2, odst. 3 o.z., přičemž ve světle dalších okolností dané věci soud shledal, že žalobě na odstranění předmětných úprav (vyjma odstranění kůlny) nelze vyhovět. V dané věci soud musel uvážit zejména to, že předmětné stavební úpravy žalovaný prováděl na základě rozhodnutí stavebního úřadu, kdy jejich budování bylo podmínkou pro stavební povolení při jeho rekonstrukci domu ( již zmiňovaný souhlas se stavbou – viz shora), k další úpravě pak žalovaný měl právní důvod, který odpadl (těsně před podáním žaloby) a to smlouvu o výpůjčce k parkovacím stání. Též soud zohlednil, že mělo dojít k prodeji části pozemku žalobce pod těmito úpravami, ke kterému pak nakonec nedošlo. Žalobce pak po té co, sešlo z koupě, předmětné úpravy po dlouhou dobu trpěl, a to až do podzimu 2021. Dále je ve věci podstatné, že úpravy provedené žalovaným nebyly nějakého zásadního rázu, kdy v zásadě žalovaný povrchy buď pouze zpevnil zatravňovacími tvárnicemi (parkovací stání), nebo dlažebními kosatkami, pokud jde o chodník okolo domu, který žalovaný užívá k přístupu do jeho domu, nebo pokud jde o příjezdovou cestu, kterou žalovaný používá pro přístup ke své garáži. Svědci pak hodnotili úpravy tak, že situaci na místě z estetického pohledu žalovaný zlepšil. Situace na místě je též specifická tím, že pozemky žalobce zcela obklopují pozemky žalovaného, přičemž úpravy pozemku pak směřovaly pouze ke zlepšení přístupu příjezdu a parkování u jeho domu, které byly i v jisté formě podmínkou územního rozhodnutí ke stavbě domu žalovaného. Za zásadní důvod k nevyhovění pak soud považuje to, že předmětný pozemek žalobce je veřejným prostranstvím, kteří užívají i jiní občasné části obce, a to chůzí po chodnících a parkováním svých vozidel na parkovacím stání. Pokud by pak žalovaným měl úpravy odstranit, došlo by skutečně ke nezhodnocení tohoto veřejného prostranství a zejména minimálně k omezení průchodu tímto prostranstvím a parkování na něm. Soud má tedy za to, že by výkon práva na ochranu vlastnictví žalobce v daném případě vážně poškodil jak žalovaného tak i další obyvatele, kteří veřejné prostranství užívají, aniž by to žalobci přineslo nějaký odpovídajících prospěch (žalobce odstraněním úprav nic nezíská, a došlo by tím minimálně k estetickému znehodnocení jeho věci - pozemku). Z těchto důvodů proto žalobu žalobce o povinnosti žalovaného odstranit stavební úpravy části parcely parc. č. [číslo], zapsané pro katastrální území [anonymizováno], obec [anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno], spočívající v chodníku vytvořeném z dlažebních kostek a zeminy, příjezdové komunikace vytvořené z dlažebních kostek, zatravňovacích tvárnic a zeminy, vše vyznačené v grafické příloze č. 1 a 2, se zamítl, čemuž odpovídá výrok V. žaloby.

53. Pokud jde o odstranění kůlny, tak takové podmínky výkonu vlastnického práva v rozporu s dobrými mravy soud neshledal a ohledem na shora uvedenou argumentaci k zásahu do žalobcova vlastnického práva shledal žalobu v této časti za důvodnou a vyhověl ji, čemuž odpovídá výrok IV. Kůlna zabírá plochu 4m2 což je 2,74% z celkové plochy žalovaných úprav k odstranění (146 m2), což pak soud zohlednil při rozhodování o nákladech řízení.

54. Pro úplnost soud uvádí, že dle jeho názoru logicky, uceleně a v právu rozumně shora vyložil důvody svého rozhodnutí, náležitě se vypořádal relevantní argumentací účastníků, kdy pak není třeba vyvracet jednotlivě vznesené námitky účastníky v průběhu řízení. Důvody svého rozhodnutí pak s ohledem na zjištěné okolnosti a poměry mezi účastníky považuje za spravedlivé a motivující účastníky řešit vzájemné vztahy pokud o budoucnost pozemku žalobce a jeho užívaní na bází rozumného smluvního vztahu ( znovu otevření prodeje části pozemku, nájmu, věcného břemene apod..).

55. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal náklady žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný. Žalovaný náklady nevyčíslil, soud proto přiznal jen ty náklady, které vyplývají ze spisu za právní zastoupení.

56. Před spojením věcí činí nárok na náhradu nákladů řízení ve věci vydání bezdůvodného obohacení v částce 2 480,09 Kč, přičemž tato částka představuje 38,24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,12 % a úspěchu žalobce v rozsahu 30,88 %, když žalovaný byl úspěšný po zamítnutí a částečném zastavení řízení v částce celkem 21990 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 815 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 360 Kč ve výši 1 125,60 Kč.

57. Před spojením věcí činí nárok na náhradu nákladů řízení ve věci odstranění úprav v částce 2058,65 Kč, přičemž tato částka představuje 94,52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 97,26 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 2,74 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za jeden úkon právní služby (příprava a převzetí věci) uvedený v § 11 odst. 1 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

58. Po spojení obou řízení do společného činí nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 560,53 Kč, přičemž tato částka představuje 51,7 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,85 % a úspěchu žalobce v rozsahu 24,15 %, když žalovaný byl úspěšný otázce bezdůvodného obohacení v částce 21990 Kč a v otázce odstranění věci v částce 9726Kč, což přestavuje 2,74% z tarifní hodnoty 10000 Kč, kdy odstraňovaná kůlna má výměru 4 m2, což je 2,74% z celkové výměry odstraňovaných úprav – 146 m2)). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 815 Kč sestávající z částky 2 780 Kč za každý z šesti úkonů (5x účast u jednání - jednání dne 2.5.2023 trvalo 3 hod.) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 480 Kč ve výši 3 880,80 Kč.

59. Soud pak nepřiznal žalovanému odměnu za úkon spočívající ve vyjádření k žalobě ve věci odstranění věcí, když to bylo zcela shodné, jako ve věci vydání bezdůvodného obohacení, a dále pak odměnu za doplnění tvrzení ze dne 23.8.2022, když obrana žalovaného měla být perfektní již od samého počátku (v době podání vyjádření), doplňovat neurčitá tvrzení či navrhovat důkazy mohl při prvním jednání, proto se nejedná o účelný úkon.

60. Celkem tak na náhradě nákladů řízení přiznal soud žalovanému částku ve výši 16 099,27 Kč a uložil povinnost žalobci ji žalovanému uhradit k rukám jeho právního zástupce, čemuž odpovídá výrok IV.

61. Soud pak dále musel rozhodnout o nákladech státu za znalečné. Dle ustanovení § 148 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud může uložit svědkům, fyzickým osobám uvedeným v § 126a, znalcům, tlumočníkům nebo těm, kteří při dokazování měli nějakou povinnost, aby nahradili státu náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je zavinili. U pohledávek státu vzniklých z důvodu práva na náhradu nákladů řízení vůči osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 ve výši státem placených nákladů řízení se úrok z prodlení nevyměřuje. V daném případě státu vznikly náklady v souvislosti s přiznáním znalečného znalci ve výši 10 383,29 Kč, které bylo přiznáno usnesením zdejšího soudu ze dne 25.1.2024 sp. zn. 8 C 205/2021, kdy po započtení zálohy na znalečné ve výši 5000Kč zbývá uhradit 5383,29Kč. Kritériem, podle kterého soud rozhoduje, kdo z účastníků státu náklady nahradí, je výsledek řízení, v tomto řízení odpovídá výsledek řízení v zásadě úspěchu ve věci, tj. náklady řízení státu uhradí účastníci podle poměru úspěchu ve věci. Znalecký posudek byl potřebný k rozhodnutí ve věci vydání bezdůvodného obohacení, tam pak žalobce byl neúspěšný z 69,12 %, což odpovídá částce 3 720,93 Kč a u žalovaného z 30,88 %, což odpovídá částce 1 662,36Kč. Soud současně nezjistil u účastníků předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 o.s.ř., když v průběhu řízení nepožádali o osvobození od soudních poplatků ani nesdělovali žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých by soud mohl dovodit takové předpoklady, že by nebylo v jejich moci uhradit předmětnou částky. Žalobci proto soud uložil uhradit státu částku 3 720,93 Kč, žalovanému pak částku 1 662,36Kč, čemuž odpovídají VII a VIII rozsudku výroky.

Poučení