8 C 239/2018 - 740

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o vypořádání SJM takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění manželů (SJM) – účastníků - se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazuje dům č. p. [Anonymizováno] stojící na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v kat. úz. [adresa], obci [adresa], zapsaný v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] – západ na LV č. [hodnota].

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání podílů částku [částka] do čtyř měsíců od právní moci rozsudku.

III. Co do požadavku žalobkyně na vypořádání vnosu z výlučného majetku žalobkyně do SJM ve výši [částka] a ve výši [částka] se žaloba zamítá.

IV. Co do požadavku žalovaného na vypořádání movitých věcí a vypořádání vnosu ve výši [částka] se žaloba zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně a žalovaný jsou povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu [adresa] – západ každý jednou polovinou náhradu nákladů řízení státu v celkové výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou dne [datum] vypořádání zaniklého společného jmění manželů – účastníků (dále jen SJM). Konkrétně navrhla, aby byla vypořádána nemovitá věc – dům č. p. 955 v kat. úz. [adresa] přikázáním do jejího výlučného vlastnictví, společný dluh u [právnická osoba] banky a. s. a aby bylo rozhodnuto o vypořádacím podílu tak, že by byla povinna zaplatit žalobci [částka]. Uvedla, že jediným významným aktivem je shora uvedený dům, postavený na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], který je v jejím výlučném vlastnictví. Do výstavby domu vnesla výlučné prostředky, které by měly být vypořádány, a to částku [částka] z prodeje [právnická osoba] [Anonymizováno] a částku [částka] získanou prodejem nemovitostí v jejím výlučném vlastnictví. Za trvání manželství si účastníci vzali několik půjček, přičemž dosud (ke dni podání žaloby) není splacen pouze dluh u [právnická osoba] banky. Na splacení dluhu po zániku manželství pouze žalobkyně zaplatila [částka], což považuje za vnos do SJM, stejně tak jako částky, kterými rovněž pouze žalobkyně doplatila úvěry u [právnická osoba] spořitelny a. s. (částka [částka]), Wüstenrot stavební spořitelny a. s. (částka [částka]) a u [právnická osoba]., kde však je kromě účastníků další spoludlužník, proto za vnos považuje částku [částka] jako 2/3 z jí zaplacené částky [částka]. Dále se domáhala tzv. disparity vypořádání SJM (ponížení vypořádacího podílu žalovaného o 20 %) s odůvodněním, že žalovaný po opuštění společné domácnosti v roce 2014 přestal zcela hradit veškeré společné půjčky, výrazně menší měrou se podílel na péči o děti a rodinnou domácnost, aniž to kompenzoval jiným způsobem. O udržení majetkových hodnot se přičinila zejména žalobkyně, která se všemi možnými způsoby snažila společné dluhy uhradit.

2. Žalovaný uvedl, že nesporuje, že předmětem zaniklého SJM účastníků je dům č. p. [Anonymizováno] v [adresa], souhlasil rovněž s tím, aby byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně. Pokud jde o pasiva SJM, souhlasil se závazky z titulu hypotečního úvěru u ČMHB, úvěru ze stavebního spoření u Wüstenrot stavební spořitelny a. s., úvěru ze stavebního spoření u ČMSS. Závazek z úvěru [právnická osoba]. však nepovažuje za součást SJM, neboť peněžní prostředky z tohoto závazku byly v plném rozsahu použity pro bratra žalobkyně [jméno FO]. Kromě položek, které zahrnula do vypořádání žalobkyně, navrhl, aby bylo rozhodnuto i o vypořádání movitých věcí – vybavení domu č. p. [Anonymizováno]. Z vnosů uplatněných žalobkyní uznává pouze částku [částka] investovanou do výstavby rodinného domu.

3. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: rozsudkem č. j. [spisová značka] rozvedl zdejší soud manželství účastníků, uzavřené dne [datum]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

4. Účastníci po zániku manželství prostřednictvím právních zástupců jednali o smírném vypořádání jejich zaniklého SJM, k dohodě však nedošlo (dopisy ze dne [datum] a [datum]).

5. Zdejší soud vydal dne [datum] elektronický platební rozkaz, kterým bylo účastníkům uloženo zaplatit společnosti Wüstenrot – stavební spořitelna a. s. společně a nerozdílně částku [částka] s příslušenstvím nebo podat proti platebnímu rozkazu odpor (elektronický platební rozkaz č. j. ERP [č. účtu]-8). Řízení v uvedené věci bylo následně zastaveno usnesením ze dne 18. 7. 2017na základě zpětvzetí žaloby pro zaplacení dlužné částky žalovanými (tj. účastníky v řízení [spisová značka]) po podání žaloby. Žalovaným bylo uloženo na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobci společně a nerozdílně [částka] (usnesení č. j. [spisová značka]). Z účtu matky žalobkyně bylo na úhradu dluhu u Wüstenrot – stavební spořitelna a. s. zaplaceno [částka] (potvrzení o platbě).

6. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako prodávající uzavřela s [jméno FO] jako kupujícím kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k nemovitostem – pozemkům parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v kat. úz. [adresa] za kupní cenu [částka]. Z kupní smlouvy a z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně prodala manželům Sedláčkovým kupní smlouvou ze dne [datum] nemovité věci na LV č. [hodnota] pro kat. úz. [adresa] ze svého výlučného majetku za kupní cenu ve výši [částka].

7. Žalobkyně, žalovaný a [jméno FO] společně jako klienti uzavřeli dne [datum] s [právnická osoba]. smlouvu o úvěru na částku [částka] za účelem: vypořádání spoluvlastnických a dědických nároků, poskytnutý úvěr se zavázali splácet pravidelnými měsíčními splátkami jistiny a úroků (smlouva reg. č. [hodnota]). Úvěr byl vyplacen v plné výši na účet vedený na jméno žalobkyně (sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum]).

8. Žalobkyně a žalovaný jako dlužníci uzavřeli s [právnická osoba] bankou, a. s. smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru na částku úvěru [částka] (smlouva ze dne [datum]).

9. Žalobkyně jako dlužník a žalovaný jako spoludlužník uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření s [právnická osoba] spořitelnou, a. s. na částku meziúvěru [částka] a úvěru [částka] (úvěrová smlouva č. [hodnota]-4-01).

10. Žalobkyně jako dlužník uzavřela s věřitelem [právnická osoba] smlouvu o půjčce ve výši [částka] (smlouva o půjčce ze dne [datum]).

11. Žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v kat. úz. [adresa], na kterém stojí stavba č. p. 955, která je v (zaniklém) SJM účastníků. Žalobkyně je výlučným vlastníkem dalších pozemků na LV č. [hodnota] v kat. úz. [adresa] (informace z KN, výpis z KN).

12. Zdejší soud schválil dohodu účastníků o poměrech jejich tehdy nezletilých dětí pro dobu do i po rozvodu – děti byly svěřeny do péče matky, otci stanoveno výživné celkem [částka] měsíčně (rozsudek ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).

13. Žalobkyně jako jeden ze tří vydlužitelů (společně s [jméno FO], nar. [adresa] [jméno FO], nar. [Anonymizováno]) uzavřela se zapůjčitelem – [tituly před jménem] [jméno FO] smlouvu o zápůjčce, na základě které jim vydlužitel poskytl částku [částka], úrok ze zápůjčky byl sjednán pevnou částkou [částka] (smlouva o zápůjčce ze dne [datum]).

14. Žalobkyně jako jeden ze tří vydlužitelů (společně s [jméno FO], nar. [adresa] [jméno FO], nar. [Anonymizováno]) uzavřela se zapůjčitelem – [jméno FO] postupně dvě smlouvy o zápůjčce, na základě které jim vydlužitel poskytl částku [částka] a [částka] (kdy část zápůjčky ve výši [částka] byla hrazena zapůjčitelem přímo na platby hypotečního úvěru účastníků řízení, úrok ze zápůjčky byl sjednán pevnou částkou [částka] v prvním případě a [částka] ve druhém případě (smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a [datum]).

15. Ze sdělení Hypoteční banky, a. s. ze dne [datum] bylo zjištěno, že platby úvěru byly činěny z celkem sedmi různých účtů a z výpisu z přistupitelského účtu byly zjištěny jednotlivé splátky i z jakého účtu ta která splátka přišla. Ze sdělení této banky z [datum] soud zjistil, že tehdy byla pohledávka banky za účastníky po splatnosti ve výši [částka]. Dle sdělení banky z [datum] soud zjistil, že hypoteční úvěr byl zcela splacen v srpnu 2022, ke dni [datum] bylo zaplaceno celkem [částka].

16. Dle zprávy MetLife Europe d. a. c. ze dne [datum] bylo ze strany žalovaného na základní životní pojištění zaplaceno do [datum] – konce pojištění – celkem [částka], pojistné plnění bylo vyplaceno ve výši [částka].

17. Ze sdělení příslušných bank bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] je veden na [Jméno žalobkyně], účet č. [č. účtu] je veden na [jméno FO] stejně jako účet č. [č. účtu], účet č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na [Jméno žalobkyně], účet č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na [jméno FO], účet č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je veden na [Jméno žalovaného] stejně jako účet č. [č. účtu].

18. Ze znaleckého posudku BDO [právnická osoba]. č. 1909/2012/2022 bylo zjištěno, že obvyklá cena rodinného domu č. p. [Anonymizováno] v kat. úz. [adresa], postaveného na pozemku parc. č. [hodnota] činí [částka].

19. Policie ČR, obvodní oddělení [adresa], odevzdalo Obecnímu úřadu [adresa] k projednání přestupku věc [Jméno žalovaného] pro podezření, že měl [Jméno žalobkyně] obtěžovat konkrétně popsanými skutky, zejména prostřednictvím obtěžujícího volání na její telefonní číslo, zasíláním výhružných a vulgárních SMS zpráv a e-mailů a všemožnými tvrzeními a schválnostmi v ní vzbuzoval falešnou obavu o jejich rodinu, především o život a zdraví jejich dcery, její i jeho samého, dále že měl při hádce žalobkyni udeřit pěstí do kyčle a jiný den chytit pod krkem a přitisknout na vozidlo, čímž se měl dopustit přestupku podle § 49 odst. 1 písm. C) zákona o přestupcích. K závěru, že pachatelem je žalovaný, dospěla policie na základě nepřímých důkazů. Obtěžování zcela a náhle ustalo, když se žalovaný odstěhoval ze společné domácnosti. V průběhu obtěžování docházelo k zasílání e-mailových zpráv žalobkyně zpět na adresu její druhé e-mailové schránky pravděpodobně z jejího notebooku, který byl volně dostupný v domácnosti účastníků, přičemž heslo k přístupu do schránky znal i žalovaný. Jeden z proběhlých telefonátů žalobkyni byl veden z veřejné telefonní stanice v době, kdy vozidlo užívané žalovaným bylo zachyceno v místě volání. Pachatel činu musel mít podrobný přehled o pohybu členů domácnosti, pokud by šlo o třetí osobu, musela by místo dlouhodobě sledovat, což bylo vyvráceno kamerovými záznamy z Vestce. Mezi účastníky byly neshody a žalovaný mohl mít tak i motiv k uvedenému jednání (odevzdání věci k projednání přestupku s datem [datum]).

20. Žalobkyně jako účastník řízení vypověděla, že žalovaný za manželství vydělával více než ona, v příjmech byly výkyvy, ale přesnou výši neznala, informace jí odmítal poskytnout. Vystupoval navenek tak, že pro ně není problém si leccos dovolit, realita však byla jiná. Do manželství již vstoupili s úvěry – oba měli ze svých stavebních spoření. Za manželství si vzali následně spotřební úvěr. Když dům byl dostavěn do fáze hrubé stavby, brali si hypoteční úvěr. Následně pak velký úvěr u [právnická osoba]. Společně spláceli, ale když se žalovaný odstěhoval, rezignoval na splácení, aniž žalobkyni informoval, po rozvodu již nesplácel nic a žalobkyně sháněla peníze, kde se dalo, zejména od rodiny. Pokud jde o podezření z přestupku, kdy policie věc postoupila úřadu v [adresa], žalobkyně tehdy neměla sílu ve věci pokračovat, byla ve špatném psychickém stavu, hrozila dražba domu. V roce 2014 začala pracovat v zahradnické firmě, kde bylo hodně mužů, což se žalovanému nelíbilo. Po jedné pracovní společenské akci, ačkoliv nahlásila, že přijde domů pozdě, aby nezamykali, bylo při jejím příchodu zamčeno a hodinu a půl se nedostala domů. Od té doby se začaly dít zvláštní věci, začaly jí chodit znepokojující SMS zprávy, že sledují jejich dceru. Vystrašilo ji to, volala žalovanému, zněl též vystrašeně. Dále se děly věci, které ji měly vystrašit. Obrátila se na policii, ptali se, zda to nemůže dělat někdo z rodiny, což ona odmítla. Pak začaly chodit i e-maily, začala mít podezření vůči žalovanému, ale odmítala si to připustit. Důvodem asi bylo, že se ji snažil udržet doma. Později psychický nátlak přešel i ve fyzický, ztrácely se i věci ze zahrady, jednomu napadení byla svědkem i dcera, žalobkyně šla na policii. Do věci se vložila i její rodina, žalovaný pak všeho nechal. Společný dluh u Wüstenrot platila ona, cca 200 – 220 tisíc, stejně sama uhradila dluh u [právnická osoba] spořitelny. Jakmile se žalovaný odstěhoval, již vůbec nic neplatil. Úvěry za manželství sjednávali společně, jejich splácení ale nesledovala. Její výdělky byly použity na běžný provoz rodiny. Důvodem úvěru v [právnická osoba] bylo to, že ji trápilo, že dům není dokončen, žalovaný tvrdil, že na dokončení nejsou peníze, její bratr, u kterého tehdy pracovala, také potřeboval peníze, měl v podnikání dluhy, proto přesvědčila žalovaného, aby so vzali úvěr. Oslovila poradce pana [jméno FO], řekla, že by potřebovali úvěr alespoň 2,5 milionu, on jí sdělil, že je třeba spoludlužník – to zaslechl pan [jméno FO], který též potřeboval peníze, souhlasil s tím, že bude spoludlužník. Žalobkyně panu [jméno FO] dala odměnu [částka] na základě dohody se žalovaným. Milion korun byl její osobní bezúročnou půjčkou bratrovi, peníze mu předala nadvakrát v hotovosti, půl milionu byl doplatek auta Ford Fiesta, zbytek investován do domu, venkovní fasáda nebyla dokončena. Na domě by byly třeba stále ještě další dokončovací práce v rozsahu milionu Kč. Peníze z úvěru byly vyplaceny na její účet, kam žalovaný přístup neměl. Vybírala hotovost. Žalovaný se o splácení úvěru nezajímal, za trvání manželství úvěr splácel bratr žalobkyně. Po rozvodu žalobkyně úvěr zaplatila najednou z půjčky, kterou si vzala. Při doplňujícím výslechu pak žalobkyně minimálně o financování vozu Ford Fiesta hovořila zcela odlišně – pořízen byl dle této výpovědi na leasing dva roky starý v ceně [částka], částečně umořen z prodeje staršího vozu, dále splácen – a z úvěru u [právnická osoba] pak doplacen (logicky muselo jít o diametrálně nižší částku než půl milionu, když pořizovací hodnota byla [částka]!).

21. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že společný dům začali stavět, když synovi bylo přes rok, žalobkyně vlastnila pozemek v [adresa], dostala ho od babičky. Byl ale zemědělský, bylo třeba ho převést na stavební a zasíťovat. Finance získané prodejem [Anonymizováno] byly použity ještě na rekonstrukci domu, kde bydleli předtím. Stavba nového domu začala s kapitálem [částka], který získala žalobkyně prodejem jiného vlastního pozemku. Z toho byly financovány tašky, cihly a částečně základová deska a sklepy. Zbytek hrubé stavby se platil z výdělku žalovaného. Dům stavěl najatý dělník za pomoci otce žalobkyně, žalovaný s otcem též po své práci pomáhali. Ford Fiesta nebyl splacen z půjčky od [právnická osoba], žalobkyně si bez vědomí žalovaného vzala další půjčku na cca [částka]. Dům účastníků byl zkolaudován již v roce 2006, chyběla venkovní fasáda a dokončovací práce. Žalovaný předpokládal, že bude dokončení hrazeno z jeho výdělku, ale přišla hospodářská krize a nedopadlo to. Bratr žalobkyně měl dluhy již v době uzavření manželství účastníků. Žalobkyně žádala žalovaného již rok před uzavřením úvěrové smlouvy u [právnická osoba], aby si na pomoc bratrovi účastníci vzali úvěr. Žalovaný tehdy nesouhlasil, nechtěl ručení domem, kde bydleli, později již souhlasil, když ručit se mělo pozemky, získanými žalobkyní od jejího otce. Peníze byly výlučně užity pro potřeby bratra žalobkyně. Bylo domluveno, že ten bude také dluh výlučně splácet. Jenže později splácet přestal, upomínky chodily i žalovanému, byl mu i zablokován účet v [právnická osoba]. Komunikaci s bankou zařizovala žalobkyně s bratrem, žalovaný jel pouze do [adresa] podepsat smlouvu.

22. Svědek [jméno FO], nar. 1974, vypověděl, že je bratr žalobkyně. Část peněz z úvěrové smlouvy od [právnická osoba] šla jemu, žalobkyně mu bez přítomnosti žalovaného vyplatila v hotovosti postupně maximálně [částka]. Měl tehdy finanční problémy ve své firmě. Ani tou částkou všechny tehdejší finanční problémy nevyřešil, nevyřešil je dosud, jde o dluhy v šestimístných číslech. Byla dohoda, že bude účastníkům peníze po částech splácet. Peníze vkládal v hotovosti na úvěrový účet, měsíčně splácel tak 10 až 20 tisíc korun, neví přesně. Splácení trvalo několik let, než sám považoval svůj dluh za uhrazený. Se žalobkyní nehovořil na téma, zda již uhradil vše. [jméno FO] byl tehdy jeho zaměstnanec, fungoval u úvěru víceméně jako ručitel, peníze z úvěru nečerpal, přislíbili mu za jeho účast odměnu, nejspíš ve výši [částka]. Svědek poskytoval žalobkyni za trvání manželství účastníků drobnou finanční výpomoc, po skončení manželství jí poskytoval třeba i desetitisícové částky. Svědek při sjednávání úvěru v [právnická osoba] nebyl přítomen, účastnil se jen jednání s poradcem. Neví přesně, na co byl zbytek úvěru použit účastníky, předpokládá, že to šlo do domu, který v době čerpání úvěru byl zevnitř obyvatelný, ale dokončen zcela nebyl, což ostatně není dosud.

23. Z výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že byl smluvní stranou úvěrové smlouvy u [právnická osoba], jeho role odpovídala roli ručitele, ačkoliv byl spoludlužníkem. Od banky nic nečerpal, od pana [jméno FO] dostal odměnu 40 či 50 tisíc korun. Na splácení se vůbec nepodílel. Byl zaměstnancem pana [jméno FO], znal i jeho sestru – žalobkyni. Ti ho požádali, zda by ve smlouvě vystupoval. Bylo víc pokusů získat úvěr, vybavuje si, že jednou to zkoušeli a nevyšlo to, později ano. Má za to, že v bance byli přítomni kromě něj oba účastníci a zřejmě i pan [jméno FO]. Důvod žádosti o úvěr byl ten, že byly dluhy, jak ve firmě pana [jméno FO], tak i domácí, myšleno účastníků. Ostatní ho ubezpečovali, že budou bez problémů splácet, k čemuž tak úplně nedošlo. Nicméně nyní je dluh již doplacen.

24. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [adresa] bylo zjištěno, že účastníci byli v minulosti jeho klienty, jejich čísla má uložená v telefonu, ale na podrobnosti si nevzpomíná – ani na jakou částku byla úvěrová smlouva, ani zda byl úvěr vůbec poskytnut. Následně hovořil jen obecně, že on jako zprostředkovatel nerozhoduje o obsahu úvěrové smlouvy, tu uzavírá banka, ověřuje též klienty sdělené údaje, pokud je ojediněle uveden v žádosti nepravdivý údaj, přijde se na to. On sám nemůže určovat účel úvěru, zadání je vždy od klientů, maximálně klient popíše, na co konkrétně úvěr potřebuje, on může poradit, jaký typ úvěru by se nejvíce hodil. Vždy je účel spojen s určitým dokládáním, pokud je účelem vypořádání dědických podílů, měla by být doložena nějaká smlouva. Popřel, že on by nějaký účel vymyslel. Při poskytnutí předmětného úvěru museli mít účastníci příjmy minimálně 30-[částka] čistého. 25. [jméno FO], matka žalobkyně, vypověděla jako svědkyně, že žalobkyni darovala peníze zejména po rozvodu, ale i před ním. Po rozvodu to byly částky jeden nebo dva miliony, něco jí dávala hotově, něco převodem na účet, sama svědkyně se kvůli tomu také zadlužila. Museli si peníze půjčit i s manželem a se synem, řešili jsme to jako rodina. Dům mají zastavený. Jedním věřitelem byla paní [jméno FO], následovala půjčka od další osoby pana [jméno FO]. Jejich syn dosud peníze splácí. I synovi svědkyně darovala peníze, nyl v exekuci. Dluhy dcery byly uhrazeny půjčkou od paní [jméno FO], ale vracení té půjčky bylo řešeno půjčkou od pana [jméno FO]. Z této půjčky se hradily dluhy dcery (žalobkyně) i syna. Dluhů obou bylo více, jejich finanční problémy začaly zhruba ve stejnou dobu, 2014-2015. U syna to bylo dáno krizí v podnikání, dcera si stěžovala, že nemá peníze. V roce 2005 se nastěhovali do nového domu, půjčky na něj asi měli, tehdy o finančních potížích dcery nevěděla. Neví, na co byla pořizována velká půjčka z [právnická osoba], o té nevěděla ani v ní nefigurovala. Svědkyně pracuje s měsíčním příjmem cca [částka], dále pobírá důchod [částka], s manželem vlastní byt v Praze, jinak nemá významnější majetek. Syn je stále zadlužený, půjčku splácí příjmy z podnikání. Pro placení dluhů žalobkyně používala účet svědkyně i účet syna žalobkyně [jméno FO].

26. Z výpovědi svědka [jméno FO], nar. [Anonymizováno], otce žalobkyně, soud zjistil, že na finanční pomoci dceři, organizované hlavně jeho manželkou se podílel poskytnutím zástavy na jeho nemovitosti (dluh s tím spojený je přitom ve výši [částka]), protože žádný větší příjem nemá, jen důchod. Dluh splácí jeho syn. Finanční problémy měla nejen dcera (žalobkyně), ale i syn – ten od roku 2008 při hospodářské krizi, u žalobkyně se problémy objevily v souvislosti s rozchodem účastníků, vlastně již dříve, kdy stavba jejich domu nepostupovala. O smlouvě o úvěru u [právnická osoba] ví, neví, v jaké souvislosti byl pořízen, asi s tou krizí, takže se to týkalo syna, nebo že by šlo o dům, uvedl svědek nejistě. Neví, čeho by se mělo týkat vypořádání dědických podílů. Neví, kolik nyní syn dluží, dcera vyplácela exekuce, proto on (svědek) se stal ručitelem půjčku [částka] splácí syn, on ani dcera nemají z čeho splácet. V roce 2005 probíhala kolaudace domu účastníků, nebyl však zcela dostavěný – a úplně dokončený není ani nyní, nějaké práce ještě probíhaly, ale pak se přestalo na domě pracovat, tak 5-6 let před rozchodem účastníků. Svědek dále uvedl, že žalobkyně měla před manželství [právnická osoba] YTONG, ze kterého chtěla stavět dům. Žalovaný chtěl dům stavět z jiného materiálu, proto žalovaný YTONG prodal panu Leffnerovi a zbytek ještě panu Mikešovi. Co žalovaný přesně utržil, svědek neví, nebí ani, jak bylo s penězi naloženo. Neviděl, že by materiál odvážel pan [jméno FO], odvážel ho nějaký muž s náklaďákem, ale ví, že to bylo pro pana Leffnera.

27. Svědkyně [jméno FO] potvrdila, že poskytla žalobkyni jednorázovou půjčku [částka], a to v hotovosti ve dvou splátkách, splacena byla v řádu měsíců bankovním převodem. Se žalobkyní byla seznámena právní zástupkyní žalobkyně, která je její kolegyní a kamarádkou. 28. [jméno FO] jako svědek vypověděl, že od žalovaného někdy před dvaceti lety kupoval materiál [Anonymizováno], který žalovanému zbyl na stavbě, platil mu v hotovosti, množství ani cenu materiálu si již pro časový odstup nepamatuje, mohlo to být tak 20 palet. Materiál nebyl nový, vypadal, že je již delší dobu uskladněn.

29. Dle sdělení [právnická osoba]. nejsou již pro časový odstup k dispozici podklady, na základě kterých byl účastníkům a [jméno FO] poskytnut úvěr.

30. Z výpisů z úvěrového účtu vedeného na jméno [Jméno žalobkyně] u [právnická osoba] spořitelny a. s. bylo zjištěno, kdy a jakými částkami byl úvěr splácen.

31. Z výpisů z úvěrového účtu u Hypoteční banky, a. s. (dříve [právnická osoba] banka) bylo zjištěno, jakými částkami a z jakých zdrojů byl úvěr splácen.

32. Další účastníky navržené důkazy soud již pro nadbytečnost neprovedl, z obdobných důvodů blíže nerozebírá další listinné důkazy v řízení provedené.

33. Ohledně skutkových zjištění soud shrnuje, že mezi účastníky byl nesporný vnos žalobkyně z jejího výlučného majetku do stavby domu č. p. [Anonymizováno] ve výši [částka]. Naopak vyvráceno bylo tvrzení žalobkyně ve vztahu k dalšímu tvrzenému vnosu, že její výlučný majetek – [právnická osoba] [Anonymizováno] – byl prodán panu Leffnerovi a výtěžek použit rovněž pro stavbu domu, přičemž u transakce měl být přítomen otec žalobkyně. Zjištěno bylo, že otec u prodeje nebyl, byl pouze žalobkyní informován, nezná cenu materiálu ani její využití. Soud má za prokázané naopak tvrzení žalovaného, že materiál byl prodán panu [jméno FO] (tento jako řádně poučený svědek bez vztahu k účastníkům vypovídal přesvědčivě a soud neměl důvod o jeho věrohodnosti pochybovat), peníze vyplaceny žalovanému. Přesné využití těchto prostředků nebylo zjištěno, žalovaný tvrdil, že byly použity na rekonstrukci domu, kde žili účastníci před stavbou domu č. p. 955, tvrzení o vnosu ve výši [částka] tedy žalobkyně neprokázala, když v případě předchozí bydlení nešlo o jejich vlastnictví v podobě společného jmění.

34. Soud nemohl vycházet z výpovědi svědka [jméno FO] ml., bratra žalobkyně, neuvěřil mu a hodnotil jeho výpověď jako nevěrohodnou. Z dalších provedených důkazů bylo zjištěno, že úvěr u [právnická osoba] byl pořizován formálně účastníky řízení a [jméno FO], reálně však zjevně z iniciativy a ve prospěch bratra žalobkyně. Svědčí o tom spontánní výpověď otce žalobkyně (že tento úvěr se týkal bratra žalobkyně a jeho dluhů z podnikání, které má ostatně dodnes, stav domu č. p. 955, na který měla být část úvěru použita, je přitom stále téměř nezměněn), zapojení [jméno FO], zaměstnance bratra žalobkyně, jako faktické obdoby ručitele (ve smlouvě je sice veden jako spoludlužník, reálně však úvěr vůbec nečerpal, dostal pouze od bratra žalobkyně, svého zaměstnavatele (nebo dle verze žalobkyně od ní), odměnu ve výši cca [částka] za to, že ve smlouvě figuroval), splácení úvěru minimálně zpočátku právě výhradně [jméno FO] ml. Matka žalobkyně pak uvedla, že půjčku zařizoval syn, tedy bratr žalobkyně.

35. Zcela nevěrohodné je i tvrzení žalobkyně, že z úvěru, který byl obtížně pořizován (i dle svědků navržených žalobkyní minimálně první pokus o získání úvěru nevyšel), bylo vyplaceno „přibližně“ jeden milion korun bratrovi žalobkyně jako bezúročná půjčka pro jeho osobu, o půjčce přitom měla rozhodnout sama žalobkyně bez konzultace se žalovaným a navíc ji měl bratr splácet pouze co do jistiny, aniž se podílel na značných úrocích a poplatcích, které účastníci jako klienti banky museli hradit. Další nevěrohodnost výpovědi svědka [jméno FO] mladšího spočívá v tom, že tvrdil, že dluh splácel různými částkami v nižší výši, než jak jsou zaznamenané úhrady dle výpisů z úvěrového účtu, a že splácel tak dlouho, jak uznal za vhodné pro úhradu půjčky, aniž se žalobkyní konzultoval, zda bylo již vše uhrazeno.

36. Soud v části týkající se finančních otázek neuvěřil, jak již naznačeno shora, ani žalobkyni, když přímo ve své výpovědi si tato zcela protiřečila, zejména pokud jde o líčení použití finančních prostředků z úvěru u [právnická osoba] údajně na doplacení vozidla Ford Fiesta (viz odstavec 20 odůvodnění tohoto rozsudku). O věrohodnosti verze žalovaného o důvodech a okolnostech úvěru u [právnická osoba] svědčí i to, že peníze byly vyplaceny na účet žalobkyně, kam žalovaný neměl přístup, přitom však žalobkyně tvrdila, že naopak ona neměla přístup k rodinným financím, neměla povědomost o výši příjmu žalovaného, o splácení úvěrů a podobně. Pokud by tomu tak bylo, v případě úvěru „pro rodinu“ by těžko žalovaný přistoupil na výplatu peněz na účet, ke kterému nemá přístup. V tomto kontextu je logické tvrzení, že úvěr vůbec nebo minimálně z velké části nebyl určen pro potřeby účastníků – a nebyl tak ani využit – viz nelogičnosti o financování vozu Ford Fiesta, nedokončenost domu dosud.

37. Soud však žalobkyni uvěřil, pokud jde o nevhodné chování žalovaného k ní, neboť výpověď žalobkyně v tomto odpovídá i závěrům vyšetřování policií.

38. Právně soud věc posoudil, pokud jde o vypořádání zaniklého SJM účastníků, podle zákona č. 89/2012 Sb., o. z., s ohledem na datum zániku SJM.

39. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zániku společného jmění. Pravidla vypořádání pak stanoví § 742 o. z.

40. Podle § 742 odst. 1 o. z. Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

41. Podle § 742 odst. 2 o. z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

42. Podle rozhodnutí NS sp. zn. [spisová značka] hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen (tzv. valorizace), jen pokud se tak účastníci dohodli.

43. Podle rozhodnutí NS sp. zn. [spisová značka] v řízení o vypořádání SJM nelze obecně vyloučit možnost přikázat celý zůstatek společného dluhu účastníků (včetně jeho příslušenství) k úhradě každému z nich rovným dílem (např. došlo-li zaviněním obou účastníků k vyššímu nárůstu dluhu a nelze odhadnout, jak dále poroste a kdy bude splacen). Naopak případné zavinění jednoho z účastníků na nadměrném zadlužení společného jmění manželů by se mělo odrazit v rozhodnutí soudu vyjádřením tomu odpovídající nerovnosti podílu účastníků na vypořádávaném společném jmění manželů.

44. V daném případě rozhodl soud o vypořádání nemovité věci – domu č. p. [Anonymizováno] v [adresa] tak, že žalobkyni připadne výlučné vlastnické právo k němu, když s tímto způsobem souhlasí obě strany a je logická s ohledem na skutečnost, že je situován na pozemku ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Obvyklá cena domu ke dni vypořádání – [částka] – byla zjištěna znaleckým posudkem, který nikdo nezpochybňoval. Žádná další aktiva k vypořádání včas uplatněna nebyla, k žalovaným požadovanému vypořádání movitých věcí dojít nemůže, když nárok na vypořádání byl uplatněn až po uplynutí tří let od zániku manželství účastníků, proto ohledně movitých věcí platí fikce vypořádání dle § 741 o. z. – v tomto rozsahu soudu nezbylo než uplatněný nárok zamítnout. V průběhu řízení pak došlo k úhradě všech původně společných dluhů, není tak třeba je vypořádávat ve smyslu rozhodnutí o přikázání povinnosti dluh uhradit některému z účastníků.

45. Celková hodnota aktiv SJM činí [částka]. Pro určení vypořádacího podílu je však třeba zohlednit uplatněné vnosy.

46. K tvrzenému vnosu uplatněnému žalovaným ve výši [částka] soud uvádí, že se jím nezabýval, neboť již z tvrzení je zjevné, že nešlo o vnos z výlučných prostředků žalovaného do SJM, nýbrž do majetku třetí osoby (rodičů žalobkyně). Nárok na vypořádání tohoto vnosu soud proto zamítl.

47. Zamítnut byl i uplatněný nárok žalobkyně na vnos ve výši [částka] jako částka získaná za prodej materiálu [Anonymizováno], když jednak nebylo prokázáno ani to, jakou cenu účastníci za prodej utržili, zejména však nebylo prokázáno, jak byly peníze použity – viz odstavec 31 odůvodnění tohoto rozsudku.

48. Konečně zamítnut byl i uplatněný nárok na vnos ze strany žalobkyně představující tvrzené úhrady žalobkyně ve výši [částka] na společný (navíc s dalším spoludlužníkem [jméno FO]) úvěr u [právnická osoba]. Dluh u [právnická osoba] sice formálně vznikl jako závazek obou účastníků společně se třetí osobou [jméno FO], nicméně fakticky soud závazek posoudil jako simulovaný úkon zastírající skutečný důvod čerpání úvěru – tím byla úhrada dluh bratra žalobkyně. Proto také zpočátku dluh hradil právě ten, komu byly peníze určeny, tedy bratr žalobkyně. Následné platby žalobkyní a dalšími členy její rodiny, z velké části z dalšího úvěru později ještě refinancovaného nejsou fakticky úhradami společného dluhu účastníků, nemohou proto být ani považovány za vnos žalobkyně, minimálně s odkazem na ustanovení § 6 a § 8 o. z.

49. Zohledněny naopak byly vnosy žalobkyně ve výši [částka] (z prodeje pozemku – mezi účastníky nesporný), dále výhradně žalobkyní po zániku SJM splácené zůstatky úvěrů v celkové výši [částka] ([částka] na úvěr u [právnická osoba] spořitelny, [částka] u Wüstenrot a [částka] u [právnická osoba] banky). Přitom u vnosu do stavby domu byla formou disparity (navýšení vnosu na 143 % jeho hodnoty, tedy na částku [částka]) určitým způsobem zohledněna i tzv. valorizace ve smyslu § 742 odst. 2 o. z., která sice nebyla účastníky dohodnuta ve smyslu rozhodnutí NS sp. zn. [spisová značka], nicméně s ohledem na okolnosti případu by se úplné pominutí valorizace jevilo jako značně nespravedlivé, když tento vnos byl významným prvkem umožňujícím realizaci stavby. Nebyl ovšem prvkem nejdůležitějším – poměrně více bylo získáno z hypotečního úvěru a není možné pominout ani výdělky žalovaného.

50. S námitkami žalovaného, že v případě úhrady společných úvěrů nešlo o vnosy žalobkyně do SJM, se soud neztotožňuje. Pokud byly splátky hrazeny z účtu matky žalobkyně, šlo buď o dary matky dceři, jak bylo prokázáno z výpovědi žalobkyně i její matky, případně pouze v době exekučních řízení občas žalobkyně využívala účet vedený na jméno matky pro uložení svých finančních prostředků – obdobně pak žalobkyně využívala pro některé platby účet svého syna.

51. V konečném výpočtu vypořádacího podílu soud vyšel z hodnoty domu [částka], po započtení vnosů žalobkyně v celkové výši [částka] ([Anonymizováno] [Anonymizováno] + [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]), je hodnota k vypořádání [částka]. Žalobkyně by měla vyplatit žalovanému 50 %, když jí je přikazován dům, soud však přistoupil k vypořádání formou disparity v poměru 60% ku 40 % ve prospěch žalobkyně, proto určil žalovanému vypořádací podíl ve výši [částka] (40 % z [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]).

52. K důvodům pro disparitu soud uvádí, že je spatřuje jednak v morálně nevyhovujícím chování za trvání manželství, které bylo šetřeno i policií, byť nebyl shledán vinným přestupkem, nicméně základ skutků, které mu byly kladeny za vinu, má soud za prokázaný z usnesení policie spolu s výpovědí žalobkyně a minimálně z morálního hlediska jde o jednání zavrženíhodné, byť nedosahovalo intenzity vyžadující trestněprávní postih. Ještě zásadnějším důvodem pro disparitu však z pohledu soud je postoj žalovaného ke společným dluhům po opuštění společné domácnosti, spočívající v naprosté pasivitě nejen co do úhrady (alespoň částečné) společných závazků, ale i ve vztahu k neposkytnutí informací žalobkyni, že je splácení zastaveno, což v konečném důsledku přispělo k navýšení nákladů na úhradu dluhů o náklady řízení nalézacího i exekučního a navýšení úroků.

53. Soud proto rozhodl, jak ve výrokové části rozsudku uvedeno.

54. Pokud jde o náklady řízení mezi účastníky, rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když podle jeho názoru nelze hovořit o převážném úspěchu ve věci, neboť každému z účastníků se dostane poloviny společného majetku.

55. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

56. V daném případě vznikly státu náklady, a to vyplaceným svědečným ve výši celkem [částka]; znalečné bylo vyplaceno po započtení účastníky zaplacených záloh ze státních prostředků částkou [částka], náklady státu tak celkem činí [částka]. Účastníci jsou proto povinni uvedenou částku zaplatit každý jednou polovinou (každý částku ve výši [částka]).