8 C 239/2023 - 450

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Jarolímkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o bezdůvodné obohacení – zaplacení 25 156 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 25 156 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 156 Kč od 6. října 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit žalované náklady řízení ve výši 21 329,80 Kč, a to k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu ze dne 15. 12. 2023 domáhal po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 25 156 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobce uzavřel v pozici spotřebitele s žalovanou dne 30. 4. 2013 smlouvu o životním pojištění [název] č. [hodnota], u níž neměl možnost ovlivnit jednotlivá smluvní ujednání. Pojištění zaniklo 1. 8. 2023. Žalobce má za to, že pojistná smlouva obsahuje zakázaná ujednání, která vytvářejí k újmě žalobce nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Pojištění je koncipováno tak, že pojistné plnění je zčásti formováno tím, že pojistné je umisťováno do fondu či portfolií z nabídky žalované, kde dochází ke zhodnocení či znehodnocení investice. Od hodnoty podílového účtu se přitom odečítají poplatky. Pojistné plnění tak závisí na tom, o jaké poplatky bude hodnota účtu snížena. Ačkoli pojistná smlouva odkazuje na přehled poplatků, ten není její součástí. Žalobci tento přehled dle jeho tvrzení nebyl nikdy předložen. Část pojistné smlouvy týkající se poplatků je tudíž dle žalobce neplatná pro její neurčitost a nepřiměřené smluvní ujednání. Dle pojistných podmínek žalovaná má tato právo stanovit rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek. Tento rozdíl je ku prospěchu právě žalované, a proto se jedná o další skrytý poplatek. Dle hodnocení tyto neurčité a zneužívající ujednání smlouvy mají na pojistnou smlouvu takový dopad, že jí činí absolutně neplatnou. Bezdůvodné obohacení a straně žalované spatřuje žalobce v tom, že žalobce vyplatil žalované na pojistném dohromady částku 55 880 Kč, zatímco žalovaná plnila žalobci toliko odkupné při ukončení pojištění ve výši 30 724 Kč. Přijímáním pojistných plnění od žalobce tak vzniklo žalované bezdůvodné obohacení ve výši 25 156 Kč, neboť žalobce jí plnil bez právního titulu, když pojistná smlouva je dle jeho hodnocení absolutně neplatná. Absolutní neplatností žalobce rovněž argumentuje vůči námitce promlčení namítat relativní neplatnost smlouvy vznesenou žalovanou. Právo namítnout absolutní neplatnost se přitom nepromlčuje. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení není dle žalobce promlčen ani v subjektivní, ani v objektivní promlčecí lhůtě. Námitku promlčení vznesenou žalovanou nadto shledává jako výkon práv, který je v rozporu s dobrými mravy. Subjektivní promlčecí lhůta započala dle žalobce běžet až ode dne, kdy se se svým právním zástupcem poradil a zjistil, že došlo k bezdůvodnému obohacení.

2. Žalovaná se vyjádřila, že uplatněný nárok žalobce neuznává, a to ani zčásti. Žalovaná uvedla, že výpověď pojistné smlouvy obdržela 29. 5. 2023, přičemž smlouva zanikla dne 1. 8. 2023. Odkupné žalovaná stanovila na částku 30 724 Kč, která byla vypočítána v souladu s pojistnou smlouvou a doplňkovými pojistnými podmínkami, dle kterých vyplatila žalovaná žalobci hodnotu účtu se strženým poplatkem ve výši 500 Kč. Odmítla tvrzení žalobce o tom, že by kterákoli část pojistné smlouvy byla neurčitá, smlouvu označila za platnou. Žalobce smlouvu sjednal na papírovém formuláři a soubor pojistných podmínek obdržel žalobce od zprostředkovatele smlouvy. Žalobce podpisem pojistné smlouvy stvrdil, že mu byly poskytnuty všechny nezbytné údaje o pojištění, včetně přehledu poplatků. O nákladech pojištění byl navíc žalobce informován průběžně po celou dobu trvání pojištění prostřednictvím rekapitulací stavu pojistné smlouvy. Proti nim nikdy nic nenamítal. Žalovaná v závěru svého vyjádření namítla promlčení námitky relativní neplatnosti, když žalobce by musel námitku relativní neplatnosti vznést nejpozději do tří let ode dne, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé. Jelikož smlouva trvá více než 9 let, je právo žalobce promlčeno. Dále žalovaná namítala promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení, a to z toho důvodu, že každá z dílčích plateb pojistného se promlčuje samostatně. Žalobce se proto dle hodnocení žalované může domáhat vydání bezdůvodného obohacení pouze za poslední tři roky před podáním žaloby.

3. Soud provedl veškeré účastníky řízení předložené listinné důkazy, jakož i výslech svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] (dříve [Anonymizováno]). Zamítl důkaz spočívající ve svědecké výpovědi svědkyně [jméno FO] a dále účastnický výslech žalobce, neboť skutkové okolnosti daného případu považoval soud za prokázané listinnými důkazy a svědeckou výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO]. Konkrétně pak soud uvádí, že výslech svědkyně [jméno FO], který navrhla žalovaná k prokázání procesu odesílání rekapitulací poplatků žalobci, zamítl soud z toho důvodu, že měl pravidelné odesílání rekapitulací poplatků za prokázané již z předložených listinných důkazů, a proto bylo nadbytečné provádět též důkaz svědeckou výpovědí paní [jméno FO]. Účastnický výslech žalobce, kterým měl být slyšen k obsahu schůzek s [tituly před jménem] [jméno FO], zamítl soud proto, že proces uzavírání pojistné smlouvy měl za dostatečně prokázaný vyčerpávající výpovědí svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a předloženými listinnými důkazy, zejména pak záznamem o schůzce a pojistnou smlouvou. Účastnický výslech žalobce by tak byl v rozporu s § 131 o.s.ř., neboť tvrzení, která jím měla být prokázána, byla prokázána jinými důkazy.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že žalobce uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu Investiční životní pojištění [název] č. [hodnota] ze dne 30. 4. 2013 (dále jen „pojistná smlouva“), s počátkem pojištění od 1. 5. 2013 a koncem pojištění dne 1. 5. 2040, tj. do věku 60 let, přičemž žalobce si sám zvolil, že platby pojistného mají být ze 100 % umisťovány do inteligentního portfolia (prokázáno pojistnou smlouvou a pojistkou k pojistné smlouvě ze dne 9. 5. 2013). Pojistná smlouva byla za žalovanou uzavřena pojišťovacím zprostředkovatelem, a to společností [právnická osoba]., konkrétně tehdejší zaměstnankyní této společnosti, paní [tituly před jménem] [jméno FO] (nyní [jméno FO])(prokázáno pojistnou smlouvou). Žalobce uzavíral smlouvu spolu se svou manželkou [tituly před jménem] [jméno FO], která v té době pracovala jako účetní (prokázáno pojistnou smlouvou Investiční životní pojištění [název] č. [hodnota] ze dne 30. 4. 2013 a záznamem o schůzce z téhož dne).

5. Žalobce prohlásil, že byl před uzavřením pojistné smlouvy seznámen s Přehledem poplatků a parametrů pojištění (dále také jen „přehled“ či „přehled poplatků“). Žalobce byl informován o tom, co pojištění nabízí, jak pojištění funguje a kam se zaplacené pojistné alokuje, že se poplatky za provedené úkony hradí ve výši podle Přehledu poplatků a o tom, kde tento Přehled poplatků žalobce nalezne, a v neposlední řadě o způsobu určení výše odkupného (prokázáno Produktovým infolistem a Informací pro zájemce). Žalobce byl dále informován o tom, jak dochází k výplatě pojistného plnění a jak se při jeho výpočtu postupuje, o investiční strategii a oceňování portfolií [prokázáno doplňkovými pojistnými podmínkami (dále jen „DPP“) pro investiční životní pojištění [název] 1212 platných od 21. 12. 2012]. I v DPP je přitom několikrát uveden odkaz na Přehled poplatků [prokázáno hlavou I. bodem gg) a hlavou II. bodem 11) DPP]. Žalovaný byl na existenci poplatků od žalované několikrát upozorněn a měl možnost se s těmito poplatky seznámit na webových stránkách žalované (prokázáno mj. rekapitulací stavu pojistné smlouvy ke dni 11. 1. 2019).

6. Žalobce hradil žalované od 1. 5. 2013 do 1. 5. 2015 měsíční pojistné ve výši 1 020 Kč (prokázáno přehledem inkasní bilance pojistné smlouvy ze dne 17. 5. 2023). S účinností od 1. 6. 2015 změnil žalobce výši měsíčního pojistného na částku 310 Kč, kterou žalované hradil až do 1. 7. 2023 (prokázáno změnou pojistné smlouvy ze dne 1. 6. 2015). Předepsané pojistné za celou dobu trvání pojištění činilo částku 55 880 Kč, přičemž žalobce celou tuto částku žalované beze zbytku uhradil (prokázáno přehledem inkasní bilance pojistné smlouvy ze dne 17. 5. 2023, historií plateb).

7. Žalovaná zaslala žalobci dne 9. 6. 2023 oznámení o přijetí výpovědi pojistné smlouvy, kterou od žalobce obdrželi dne 29. 5. 2023; informovali přitom žalobce, že pojistná smlouva zanikne ke dni 1. 8. 2023 a hodnotu odkupného stanovili ke dni 9. 6. 2023 na částku 29 354 Kč (prokázáno přijetím výpovědi pojistné smlouvy od žalované ze dne 9. 6. 2023). Žalovaná uhradila žalobci dne 9. 8. 2023 na odkupném částku 30 724 Kč (prokázáno detailem transakce).

8. Žalovaná žalobce informovala o tom, že hodnota odkupného je ponížena o poplatek za zrušení pojistné smlouvy. O nákladech pojištění žalovaná žalobce informovala prostřednictvím rekapitulací stavu pojistné smlouvy (prokázáno rekapitulacemi pojistné smlouvy ke dni 8. 5. 2020, 8. 5. 2021, 8. 5. 2022 a 8. 5. 2023 a údaji o zaslaném emailu ze dne 9. 5. 2021, 9. 5. 2022 a 9. 5. 2023).

9. Z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] (dříve [Anonymizováno]) soud zjistil, že pracovala pro zprostředkovatele smlouvy firmu [Anonymizováno], nezávislého profesionála v oboru, která nabízela ve svém portfoliu všechny pojistné produkty na trhu. S žalobcem se zná přes jeho manželku, neboť ta je sestrou jeho kamaráda. Žalobce s manželkou za ní přišli, protože chtěli primárně snížit úroky na hypotéce o 3% a snížit si daňový základ. Svědkyně jim řekla o možnosti daňových úspor skrze investiční životní pojištění, a proto jej žalobce s manželkou uzavřeli. Svědkyně jim nabídla 12 obdobných produktů a žalobce si s manželkou vybrali produkt žalované, který byl daňově nejvýhodnější a obsahoval i pojištění invalidity III. stupně za velmi výhodných podmínek platby 20 Kč/měsíčně. Za výběr produktu žalované neměla svědkyně žádnou odměnu ani jinou výhodu. Svědkyně žalobci i jeho manželce -povoláním účetní vysvětlila na 3 hodinových schůzkách detaily a výhody a nevýhody nabízeného životního pojištění. Vysvětlila jim především nevýhodnost tohoto produktu na krátkou dobu, neboť se jedná o investici do budoucna do jejich 60 let. Nevýhodnost po dobu minimálně 5 let, kdy je odkupné nulové s tím, že pojištění se začne „vyplácet“ až po deseti letech. Žalobce dostal veškeré pojistné podmínky na CD, mezi jednotlivými schůzkami byl dostatek času. Žalobce se v případě nejasností svědkyně ptal a ta na jeho dotazy odpověděla. Svědkyně žalobce informovala o tom, že pojišťovny mají vyšší poplatky, nicméně je u nich daňové výhoda. Svědkyně ukázala žalobci kalkulaci produktu, a to včetně poplatků. Informovala jej o tom, že prvních pět let je produkt nevýhodný, poté se začíná zhodnocovat.

10. Z ostatních provedených důkazů (zejména z četných listinných důkazů týkajících se poplatků investičního životního pojištění za různá období), soud neučinil žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

11. Soud z provedených důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce uzavřel ve stejný den jako jeho manželka [tituly před jménem] [jméno FO], která v té době pracovala jako účetní, pojistnou smlouvu s žalovanou za pomoci nezávislého zprostředkovatele, společnosti [právnická osoba]. Žalobce prohlásil, že byl před uzavřením pojistné smlouvy seznámen s přehledem poplatků. Přehled poplatků sice nebyl vytištěn a předložen žalobci přímo s pojistnou smlouvu, nacházel se ovšem na CD, které dostal žalobce přiložené k pojistné smlouvě. Nadto pojistné podmínky obsahovaly webovou stránku, na níž se žalobce mohl s poplatky seznámit. O nákladech pojištění žalovaná žalobce informovala prostřednictvím rekapitulací stavu pojistné smlouvy. Žalobce byl svědkyní [tituly před jménem] [jméno FO] informován o tom, že pojistný produkt se začíná zhodnocovat až po pěti letech od jeho uzavření, nicméně je u něj možnost daňových výhod. Žalobce uhradil žalované za dobu trvání pojištění pojistné dohromady ve výši 55 880 Kč. Po výpovědi pojistné smlouvy uhradila žalovaná žalobci na odkupném částku 30 724 Kč.

12. Soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti. Ve světle zásady volného hodnocení důkazů soud z provedených důkazů vyzdvihl zejména svědeckou výpověď [tituly před jménem] [jméno FO], která s žalobcem a jeho manželkou uzavírala pojistnou smlouvu. Svědkyně hodnověrně popsala průběh a detaily uzavírání produktů s žalobcem, vypovídala konzistentně, spontánně a plynule. Její výpověď koresponduje listinným důkazům. Svědkyně přitom není na výsledku tohoto řízení nikterak osobně či finančně zainteresována, neboť pro zprostředkovatele pojistné smlouvy již nepracuje, ani za uzavření smlouvy se žalovanou nezískala žádnou odměnu. Naopak má vazbu na manželku žalobce. Svědkyně rovněž popsala seznámení žalobce s pojistným produktem včetně jeho zásahů do majetkové situace žalobce, působila profesionálním dojmem a odpovídala žalobci na jím vznesené dotazy týkající se pojistné smlouvy. Soud proto její výpověď posoudil jako zcela věrohodnou.

13. Po právní stránce soud věc zhodnotil podle § 55 odst. 1 a 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále jen („obč. zák.“), platného v době uzavření pojistné smlouvy, dle kterého se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení., kdy v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

14. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

15. Dle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

16. Podle § 451 odst. 1, 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat, bezdůvodným obohacením je pak majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

17. Dle § 2 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě („ZoPS“) je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

18. Dle § 4 odst. 4 ZoPS součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.

19. Dle článku 3.1 Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách („Směrnice“) smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Dle článku 5 Směrnice v případě smluv, v nichž jsou všechny nebo některé podmínky nabízené spotřebiteli předloženy písemně, musí být tyto podmínky sepsány jasným a srozumitelným jazykem. Při pochybnosti o významu některé podmínky má převahu výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější.

20. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobce není po právu, a to ani zčásti. Soud se zprvu zabýval tím, zdali jsou dány důvody absolutní neplatnosti pojistné smlouvy z žalobcem uváděných důvodů. V této souvislosti soud konstatuje, že spatřuje uzavřenou pojistnou smlouvu jako platnou a účinnou.

21. V posuzovaném případě jsou namítány natolik závažná vychýlení práv a povinností účastníků Pojistné smlouvy, která tak mají již charakter zneužívajících ustanovení, což dle žalobce vede k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy. Soud připomíná, že mezi účastníky byl sjednám produkt kombinující prvky pojistné smlouvy s dlouhodobým investičním portfoliem. Pojistné smlouvy pak patří do tzv. smluv odvážných (smlouvy, u nichž je prospěch či neprospěch alespoň jedné smluvní strany podmíněn nahodilou (nejistou) událostí, tzn., že ani jedna ze smluvních stran v době uzavírání smlouvy netuší, zda událost nastane či nikoliv. Předně dle soudu nebylo ze strany žalobce nijak rozporováno, že žalovaná byla za doby trvaní pojistného vztahu mezi účastníky připravena splnit svou povinnost poskytnout žalobci pojistné plnění. Co se týče samotného sjednání a dikce Pojistné smlouvy, včetně související dokumentů, Pojistná smlouva čítá toliko 1 stranu formátu A4, kdy větší část dokumentu zabírají kolonky pro vyplnění údajů o pojištěném a o sjednání případného připojištění. Ujednání tak v zásadě obsahuje jen odstavec označený jako prohlášení pojistníka a pojištěného, v rozsahu přibližně třetiny strany, psaný stejným písmem jako text zbytku smlouvy. Obsahem tohoto bodu je mimo jiné i prohlášení žalobce, že se před popisem smlouvy s ní seznámil včetně Souboru pojistných podmínek a souhlasí s jejím obsahem. Podpis samotné Pojistné smlouvy žalobce nijak nesporoval. Soubor pojistných podmínek pak obsahuje výpočtové mechanismy pro poplatky spojené s pojistným produktem, dále výpočet slev, bonusů, rozpis investování pojistného, rizikového pojistného a obecné parametry pojištění klienta. Uvedený dokument nelze dle soudu označit za snadno pochopitelný či uživatelský přívětivý, na druhé straně zcela určitým způsobem definuje vnitřní fungování pojistného produktu i práva a povinnosti smluvních stran, především stran poplatků, plateb pojistného a výpočtu pojistného plnění. Roční kalkulace naopak dle soudu stručně a výstižně klienta informovaly o vývoji investičního portfolia a jeho jednotlivých složkách. Soud zde ale musel přihlédnout k profesi účetní manželky žalobce a jeho vysokoškolskému vzdělání, které předpokládá nadstandartní znalost problematiky financí, což prokazuje již motiv žalobce a jeho manželky k uzavření smlouvy z důvodů daňového zvýhodnění.

22. Soud se nutně musí pozastavit nad samotnou koncepcí pojistného produktu v kombinaci s investiční složkou. Na tuzemském trhu bylo v minulosti nabízeno poměrně široké portfolio pojistných smluv různé koncepce, kdy je zřejmé, že řada produktů byla v dlouhodobém časovém horizontu výhodnější pro pojistitele nežli pro pojištěného. Na druhé straně ve zde řešeném případě zde stále zjevně byly sjednány odpovídající povinnosti na straně žalované (především eventuální výplata pojistného plnění), kdy na uvedený typ smluv nelze [právnická osoba] nahlížet jako na neplatné. Posuzovaná Pojistná smlouva v kombinaci s pojistnými podmínkami a Specifikací je dle soudu dostatečně určitá ve vymezení vzájemných práv a povinností smluvních stran, kdy žádný z žalobcem namítaných nedostatků smlouvy zde buď soudem nebyl vůbec shledán (neurčité ujednání o poplatcích, přenesení platby provize na pojistníka, nedostatečné definování pojistné jednotky), případně se jedná o takové smluvní ujednání, které svým charakterem nenaplňuje definici zneužívajícího ujednání (koncepce tzv. „akumulovaného dluhu“, možnost žalované měnit Specifikaci). Z výše uvedeným důvodu je dle soudu třeba na Pojistnou smlouvu hledět jako na platně sjednanou. Pokud žalobce využil svého práva a smlouvu vypověděl, nemůže se po žalované dále domáhat úhrady bezdůvodného obohacení, neb se v daném případě jednalo o platby pojistného na platně sjednanou pojistnou smlouvu.

23. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] podrobně vysvětlila žalobci a jeho manželce na tří hodinových schůzkách smysl a podstatu pojistné smlouvy. Při sjednávání pojistné smlouvy se řídila požadavkem žalobce a jeho manželky na ušetření na hypotéce a daňového zvýhodnění díky pojistné smlouvě. Žalobci bylo předloženo několik nabídek, on přitom dal přednost nabídce od žalované, která pro něj s ohledem na daňové zvýhodnění hypotéky o 3% a výhodné připojištění invalidity III. stupně jen za 20 Kč/měsíčně, byla nejvýhodnější. Žalobce si přitom musel být vědom rizik i nevýhodnosti smlouvy z krátkodobého pohledu, neboť se jednalo o investici do jeho 60 let věku. Žalobce tudíž nemohl očekávat (o to méně pak po seznámení svědkyně o krátkodobé nevýhodnosti pojistné smlouvy), že se mu jeho pojistné alokované do inteligentního portfolia začnou zhodnocovat po krátké době. Svědkyně žalobce seznámila s tím, že odkupné u investičního životního pojištění je do 5 let fakticky nulové, a že se začíná zhodnocovat až za 10 let.

24. K procesu uzavírání smlouvy ještě soud dodává, že žalobce měl dost času seznámit se s kalkulacemi poskytnutými od svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], neboť mezi uvedenými třemi schůzkami byl dostatečný časový prostor k tomu, aby si žalobce případně z vlastní iniciativy zjistil, zdali je pro něj navrhovaná pojistná smlouva výhodná, či nikoliv. Při uzavření pojistné smlouvy navíc dostal k listinné pojistné smlouvě přiložené rovněž CD, které obsahovalo veškerou smluvní dokumentaci, a to včetně přehledu poplatků, které žalobce označoval za skryté.

25. O platnosti pojistné smlouvy svědčí také to, že žalobce řádně platil pojistné a řídil se pojistnou smlouvou více než 10 let. Žalobce tedy pojistnou smlouvu více než 10 let sám považoval za platnou, o důvodech údajně způsobující její neplatnost se přitom podle jeho tvrzení dozvěděl až za 10 let od jejího uzavření, ačkoli pojistná smlouva, pojistné podmínky a seznam poplatků, jakož i další smluvní dokumentace, mu byla ze strany zprostředkovatele pojistné smlouvy poskytnuta už v den jejího sjednání. Soud za tímto chováním žalobce vidí jasnou snahu o dosažení na odkupné, které se v čase zvyšuje tím, jak nabývá hodnota investice do inteligentního portfolia na hodnotě. Žalobce tímto svým jednáním potvrzuje výpověď svědkyně o tom, že byl detailně seznámen s pojistným produktem, když žalobce vyčkával 10 let, než pojistnou smlouvu vypověděl. Podle informací svědkyně totiž mělo dojít ke zhodnocování smlouvy až po 10 letech od jejího uzavření.

26. Pokud žalobce využil svého práva a smlouvu vypověděl, nemůže se po žalované dále domáhat úhrady bezdůvodného obohacení, neboť se v daném případě jednalo o platby pojistného na platně sjednanou pojistnou smlouvu.

27. S ohledem na vše výše uvedené soud ve věci uzavřel, že pojistná smlouva je platná. I kdyby však byla pojistná smlouva shledána neplatnou z důvodu neurčitosti, že nebylo zcela zřejmé, jaká část pojistného je započtena na poplatky a jaká část pojistného bude alokována do investic, byla by důvodná námitka promlčení vznesená žalobkyní. Na takto vnesené námitce promlčení přitom nelze spatřovat nic, čím by tato námitka promlčení porušovala dobré mravy. Žalobce totiž mohl rozpoznat neurčitost smlouvy a zakázaná ujednání, které by byly důvodem absolutní neplatnosti smlouvy, ihned po jejím uzavření. Žalobci tedy nic nebránilo své domnělé právo uplatnit dříve a žalovaná mu v tom nevytvořila žádnou překážku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2023, sp. zn. 33 Cdo 2020/2023). Jelikož zaplacené pojistné za poslední tři nepromlčené roky činilo pouze částku 9 610 Kč a žalovaná žalobci uhradila částku 30 724 Kč, bezdůvodné obohacení by tudíž na straně žalované nevzniklo, a soud by taktéž musel žalobu zamítnout. Námitka promlčení nemůže být v rozporu s dobrými mravy už proto, že žalobce -finančně nadstandardně znalý- plnil žalované 10 let, když smlouvu vypověděl dle rad zprostředkovatelky po 10 letech, kdy se pojistné teprve začalo zhodnocovat. Nad rámec soud poznamenává, že v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního i Nejvyššího soudu se u těchto smluv nepřezkoumávají zneužívající části smluv.

28. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, a proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. proti žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 21 329,80 Kč. Tato částka odpovídá součtu nákladů nezastoupeného účastníka za jeden úkon za 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (1. vyjádření k žalobě ze dne 31. 1. 2024) a nákladů vynaložených na zastoupení advokátem (žalovaná se nechala právně zastoupit až v průběhu řízení), kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty předmětu sporu ve výši 25 156 Kč sestávající z částky 2 140 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1. převzetí zastoupení a příprava věci, 2. vyjádření žalované k replice žalobce ze dne 7. 8. 2024, 3. účast na jednání dne 13. 8. 2024, 4. doplnění tvrzení a důkazů ze dne 12. 9. 2024, 5. účast na jednání dne 28. 11. 2024, 6. vyjádření před jednáním ze dne 20. 1. 2025 a 7. účast na jednání dne 28. 1. 2025) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t a dvou paušálních náhrad ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. účinného od 1. 1. 2025. Konečně advokátovi žalované náleží také DPH ve výši 21 %, jehož je plátcem, které je vypočteno z částky 17 380 Kč ve výši 3 649,80 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátovi žalované.

29. Pro pořádek soud na závěr uvádí, že nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení za úkony spočívající ve sděleních procesního stanoviska ze dnů 25. 6. 2024 a 26. 7. 2024. Tyto dva úkony soud hodnotil jako neúčelné a neshledal proto důvod přiznat za ně žalované náhradu nákladů řízení. Žalovaná těmito úkony v pouhé jedné větě sdělila soudu skutečnost, že mimosoudní jednání v tomto sporu neprobíhají. Z toho důvodu soud nepovažoval za vhodné tyto úkony pro jejich jednoduchost a stručnost honorovat.

30. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.

Poučení