8 C 319/2020-301

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupeného advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovitým věcem takto:

Výrok

I. Žaloba o určení, že žalobkyně je vlastníkem: -) pozemku parc. [číslo] orná půda, katastrální území a obec Dolní Bousov, -) pozemku parc. [číslo] orná půda, katastrální území a obec Dolní Bousov, oba zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro katastrální území Dolní Bousov u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, -) pozemku parc. [číslo] orná půda, katastrální území Sýčina, obec Dobrovice, -) pozemku parc. [číslo] orná půda, katastrální území Sýčina, obec Dobrovice, oba zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro katastrální území Sýčina u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného na náhradu nákladů řízení částku ve výši 46 673 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou nadepsanému soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem pozemku: a. parc. [číslo] orná půda, katastrální území a obec Dolní Bousov, b. parc. [číslo] orná půda, katastrální území a obec Dolní Bousov, oba zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro katastrální území Dolní Bousov u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, c. parc. [číslo] orná půda, katastrální území Sýčina, obec Dobrovice, d. parc. [číslo] orná půda, katastrální území Sýčina, obec Dobrovice, oba zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro katastrální území Sýčina u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav (vše dále jen„ nemovitosti“ či„ pozemky“), a přiznání náhrady nákladů řízení.

2. V rámci odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že ač je vlastníkem pozemků, v katastru nemovitostí je zapsán žalovaný, který nemovité věci získal v rozporu s dobrými mravy a nikoliv v dobré víře od neoprávněného. V restitučním sporu vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 203/2017, v němž soud svým rozsudkem ze dne [datum] potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2018, č. j. 21 Co 213/2018-167, rozhodl o vydání pozemků panu [jméno] [jméno], narozenému [datum], bytem [adresa], k uspokojení jeho restitučního nároku ve výši 266 048,42 Kč. Při stanovení ceny pozemků vyšly soudy ze znaleckých posudků předložených [jméno] [jméno], které tyto ocenily na celkovou částku 96 430,45 Kč, ač dle znaleckých posudků, které v řízení předkládala žalobkyně, měly být správně oceněny na celkovou částku 436 966 Kč. Rozhodnutí nabyla právní moci dne [datum], avšak k dovolání žalobkyně byla obě rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2019, č. j. 28 Cdo 755/2019-210 zrušena z důvodu, že pozemky neměly být [jméno] [jméno] vydány, jelikož k jejich vydání nedisponoval dostatečným restitučním nárokem. Příslušný katastrální úřad nemohl po zrušení rozsudků Nejvyšším soudem provést navrácení zápisu v předešlý stav, jelikož [jméno] [jméno] ihned poté, co rozsudky nabyly právní moci, pozemky převedl kupní smlouvou ze dne [datum] na žalovaného, a to ač byl návrh na vklad vlastnického práva [jméno] [jméno] do katastru nemovitostí podán dne [datum]. [jméno] [jméno] a žalovaný, aniž by vyčkali na konec lhůty k podání dovolání (či alespoň zápisu vlastnického práva [jméno] [jméno] do katastru nemovitostí), uzavřeli kupní smlouvu, kterou pozemky za zlomek jejich hodnoty převedli. Žalovaný pozemky získal za 192 860 Kč, ačkoliv jejich obvyklá cena činí 8 532 000 Kč. Žalobkyně je přesvědčena, že k převodu pozemků na žalovaného došlo ryze účelově a v úmyslu zmařit uspořádání vlastnických práv účastníků v souladu se zákonem, a tudíž nešlo o převod platný. Žalovaný je podnikatelem činným mj. v realitní činnosti, musel si být velice dobře vědom skutečnosti, že jím činěná transakce je svou povahou bližší darování než koupi. Žalovaný je s problematikou restitučních sporů velmi dobře obeznámen – [jméno] [jméno] není jedinou osobou, jejímž prostřednictvím získal vydané náhradní pozemky. K tomu žalobkyně poukázala na případ, ve kterém žalovaný uzavřel s oprávněnou osobou ještě před koncem soudního sporu kupní smlouvu prakticky totožného obsahu jako s [jméno] [jméno]. Vydaný pozemek takto žalovaný koupil za 322 000 Kč, a jakmile byl zapsán jako vlastník, pozemek obratem prodal za 4 010 980 Kč třetí osobě. Žalobkyně doplnila, že [jméno] [jméno] byl v restitučním sporu zastoupen advokátem specializujícím se na tyto spory. Tento zástupce zjevně zaštiťoval převod nemovitých věcí na žalovaného, jelikož podpis [jméno] [jméno] na kupní smlouvě ověřil advokát, který se zástupcem [jméno] [jméno] trvale spolupracuje. Žalovaný pozemky nabyl od neoprávněného, když nabývací titul k pozemkům ve prospěch [jméno] [jméno] byl rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne ze dne 14. 5.2019, č. j. 28 Cdo 755/2019-210 zrušen. Žalobkyně považuje kupní smlouvu mezi [jméno] [jméno] a žalovaným za neplatnou, protože měla sloužit k obcházení zákona a byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy. Z těchto důvodů se na ni nevztahuje ochrana § 243g odst. 2 o. s. ř. Žalovaný nemohl být při uzavírání kupní smlouvy v dobré víře.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, jelikož předmětné pozemky nabyl od pana [jméno] na základě řádně a platně uzavřených kupních smluv. Kupní smlouvy byly uzavřeny v době, kdy panu [jméno] svědčil k pozemkům řádný nabývací titul představovaný soudními rozhodnutími.

4. Pan [anonymizováno] jednal při převodu pozemků v dobré víře, že je jejich oprávněným vlastníkem. Svou dobrou víru zakládal na pravomocných a vykonatelných soudních rozhodnutích – rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi č. j. 19 C 203/2017-114 ze dne 26. 4. 2018 potvrzený rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. 21 Co 213/2018-167 ze dne 31. 10. 2018, přičemž neměl důvod pochybovat o jejich správnosti. Stejně tak byl žalovaný v dobré víře o tom, že pozemky kupuje od jejich oprávněného vlastníka, kdy panu [jméno] svědčil v době převodu pozemků na žalovaného řádný nabývací titul. Skutečnost, že následně došlo rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky č. j. 28 Cdo 755/2019-210 ze dne 14. 5. 2019 ke zrušení předmětných rozsudků, nemůže na existenci dobré víry žalovaného ani pana [jméno] ničeho změnit. V této souvislosti poukázal žalovaný na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 778/2005 a sp. zn. 22 Cdo 3148/2005, sp. zn. 22 Cdo 2178/2013, č. j. 28 Cdo 509/2021-2181 a č. j. 28 Cdo 976/2021-465. Dále žalovaný zrekapitoval následný vývoj řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 203/2017. Po vydání zrušujícího rozsudku č. j. 28 Cdo 755/2019-210 dne 14. 5. 2019, byla věc vrácena zdejšímu k dalšímu řízení, přičemž tento nejprve rozsudkem č. j. 19 C 203/2017-282 ze dne 1. 8. 2019 žalobu zamítl z důvodu absence vlastnického práva [anonymizováno] pozemkového úřadu, a následně po jeho zrušení usnesením Krajského soudu v Praze č. j. 21 Co 247/2019-328 ze dne 27. 12. 2019 rozsudkem č. j. 19 C 203/2017-418 ze dne 25. 8. 2020 rozhodl o nahrazení projevu vůle [anonymizováno] pozemkového úřadu uzavřít s žalovaným smlouvu o převodu náhradních pozemků, konkrétně částí pozemku parc. [číslo] zapsaného ke dni [datum] na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, pro k.ú. Sýčina, obec Dobrovice, a to části o výměře 3 272 m2 oddělené geometrickým plánem [číslo]. Ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] oba v k. ú. [obec] byla žaloba zamítnuta z důvodu nedostatku restitučního nároku pana [jméno]. Předmětný rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2021, č. j. 21 Co 221/2020-498, 21 Co 81/2021-498. Dovolání účastníků byla Nejvyšším soudem odmítnuta usnesením č. j. 28 Cdo 3018/2021-545 ze dne 8. 12. 2021. Žalovaný odmítl zavádějící a účelová tvrzení žalobkyně o tom, že by kupní smlouvy, na základě kterých nabyl od pana [jméno] předmětné pozemky, byly uzavřeny s úmyslem obcházet zákon či v rozporu s dobrými mravy, když se jedná o nepodložená a ničím neprokazovaná tvrzení a domněnky žalobkyně. Argumentace žalobkyně, že pan [jméno] ani žalovaný nebyli při převodu pozemků v dobré víře, protože převod z pana [jméno] na žalovaného proběhl, aniž by pan [jméno] vyčkal na skončení dovolacího řízení, je mylná a nemůže v daném případě obstát a založit tak nedostatek dobré víry pana [jméno] a žalovaného (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 812/2000 ze dne 9. 1. 2002). Neplatnost kupních smluv nezakládá ani výše sjednané kupní ceny, za kterou žalovaný pozemky od pana [jméno] nabyl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 21/2012 ze dne 27. 3. 2012, ani tyto smlouvy nejsou rozporné s dobrými mravy (muselo by jít o rozpor zjevný). Závěrem žalovaný uvedl, že pokud by se mělo skutečně jednat o účelový převod pozemků na jeho osobu, s cílem vyloučit žalobkyni z možnosti získat pozemky zpět, pak by pozemky již dávno převedl třetí osobě, k čemuž však nedošlo.

5. Při jednání dne [datum] (čl. 226-230 spisu) žalobkyně dále jednak odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 30 Co 282/2020-120 ze dne 12. 1. 2021, v němž odvolací soud konstatoval, že prodej věci za 2 % její hodnoty je zjevným obcházením zákona, a jednak uvedla, že by v tomto řízení nemělo být vycházeno z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, jelikož proti tomuto bylo podáno odvolání. Žalovaný namítl v případě pozemků v katastrálním území Sýčina nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, poukázal na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10, č. j. 17 C 145/2020-123 ze dne 23. 6. 2022 včetně podaného odvolání žalobkyně (jelikož je kupní smlouva platná, vzniklo na straně žalovaného (Ing. [jméno] [jméno]) bezdůvodné obohacení, přičemž žalobkyně podala odvolání jen do výše bezdůvodného obohacení) a závěrem poukázala na skutečnost, že žalobkyně proti platnosti uzavřených smluv nijak nebrojila, např. uvedením poznámky spornosti do katastru nemovitostí.

6. Mezi účastníky zůstalo v průběhu řízení sporným, zda byla kupní smlouva o převodu nemovitosti ze dne [datum] uzavřena platně či nikoli. Dle žalobkyně byla tato uzavřena v rozporu s dobrými mravy z důvodu 1) převedení pozemků na žalovaného v době, kdy nebylo rozhodnuto o dovolání žalobkyně – kupní smlouva byla uzavřena před uplynutím lhůty pro podání dovolání + návrh na vklad vlastnického práva byl podán v době, kdy bylo dovolání podáno a prodávající (Ing. [jméno]) i žalovaný byli o podaném dovolání informováni, 2) nepřiměřeně nízké kupní ceně a 3) skutečnosti, že je žalovaný podnikatelem v realitách, a tedy má specifické znalosti a zkušenosti.

7. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav:

8. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], katastrální území Dolní Bousov (čl. 6-7, úplný výpis na čl. 169 a čl. 232 spisu) soud zjistil, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] orná půda, a pozemku parc. [číslo] orná půda, oba zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro katastrální území Dolní Bousov u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav. Na výpisu z katastru nemovitostí je uvedena poznámka o podané žalobě na nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemků (řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 61/2016).

9. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], katastrální území Sýčina (čl. 8-9, úplný výpis na čl. 170 a čl. 233 spisu) soud zjistil, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] orná půda, a pozemku parc. [číslo] orná půda, oba zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro katastrální území Sýčina u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav. Na výpisu z katastru nemovitostí je uvedena poznámka o podané žalobě na nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemků (řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 61/2016).

10. Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 26. 4. 2018, č. j. 19 C 203/2017-114 (čl. 10-12 spisu), bylo rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalobkyně uzavřít s [jméno] [jméno] smlouvu o bezúplatném převodu pozemků. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi). Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2018, č. j. 21 Co 213/2018-167 (čl. 13-17 spisu). Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (rozsudek Krajského soudu v Praze). Podle aplikace infoSoud dostupné na [webová adresa] bylo ve věci podáno dne [datum] dovolání (aplikace infoSoud). Oba předešlé rozsudky zrušil Nejvyšší soud České republiky k dovolání žalobkyně svým rozsudkem ze dne 14. 5. 2019, č. j. 28 Cdo 755/2019-210 (čl. 18-19), protože je na místě oceňovat náhradní pozemky dle cenových předpisů účinných ke dni [datum], avšak dle stavu v okamžiku jejich vydání oprávněné osobě, což se v daném případě nestalo (rozsudek Nejvyššího soudu ČR).

11. Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 25. 8. 2020, č. j. 19 C 203/2017-418 (čl. 201-205 spisu), bylo rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalobkyně uzavřít s [jméno] [jméno] smlouvu o bezúplatném převodu části pozemku parc. [číslo] zapsaného ke dni [datum] na [list vlastnictví], pro katastrální území Sýčina, obec Dobrovice, a to části o výměře 3 272 m2 oddělené geometrickým plánem [číslo] kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod parc. [číslo] část o výměře 1 918 m2 oddělenou geometrickým plánem [číslo]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi). Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2021, č. j. 21 Co 221/2020-498, 21 Co 81/2021-498 (čl. 206-210 spisu). Krajský soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že s ohledem na to, že žalovaná již [jméno] [jméno] či jeho právní předchůdkyni vypořádala restituční nárok do částky 241 564,41 Kč, činí výše dosud nevypořádaného restitučního nároku částku 93 127, 415 Kč. Protože byly pozemky v [obec] oceněny na částku 296 423,20 Kč, zatímco pozemky v Sýčině částkou 89 151,32 Kč, rozhodl prvostupňový soud správně, pokud ve výroku I. nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobcem ([jméno] [anonymizováno]) smlouvu o převodu pozemků toliko v Sýčině, nikoli již v [obec] (rozsudek Krajského soudu v Praze). Usnesením Nejvyššího soudu České republiky č. j. 28 Cdo 3018/2021-545 ze dne 8. 12. 2021 (čl. 211-212 spisu) byla odvolání žalobkyně i [jméno] [jméno] odmítnuta.

12. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí (čl. 20-21 spisu) soud naznal, že Katastr nemovitostí provedl vklad vlastnického práva [jméno] [jméno] k uvedeným pozemkům dne [datum] s právními účinky ke dni [datum].

13. Kupní smlouva o převodu nemovitosti ze dne [datum] (čl. 22-27 spisu) prokazuje, že [jméno] [jméno] uzavřel dne [datum] se žalovaným kupní smlouvu o převodu pozemků za sjednanou kupní cenu ve výši 192 860,90 Kč Kupní smlouva nabyla dle [číslo] účinnosti dnem, kdy se [jméno] [jméno] stal vlastníkem převáděných nemovitých věcí na základě zápisu vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

14. Ze znaleckého posudku [číslo] – 484 – 2019 Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (čl. 28-50 spisu) se podává, že obvyklá cena pozemku parc. [číslo] pro k.ú. a obec Dolní Bousov, činí 4 400 000 Kč a obvyklá cena pozemku parc. [číslo] pro k.ú. a obec Dolní Bousov, činí 1 000 000 Kč. Dodatek ke znaleckému posudku [číslo] – 484 – 2019 Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (čl. 51 spisu) prokazuje, že cena předmětných pozemků byla shodná i k datu [datum].

15. Ze znaleckého posudku [číslo] – 483 – 2019 Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (čl. 52-80 spisu) se podává, že obvyklá cena pozemku parc. [číslo] pro k.ú. Sýčina, obec Dobrovice, činí 732 000 Kč a obvyklá cena pozemku parc. [číslo] pro k.ú. Sýčina, obec Dobrovice, činí 2 400 000 Kč. Dodatek [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] – 483 – 2019 Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (čl. 81 spisu) prokazuje, že cena předmětných pozemků byla shodná i k datu [datum]. Dodatek [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] – 483 – 2019 Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (čl. 81-83 spisu) dokládá, že se cena předmětných pozemků nezměnila ani po opravě označení a výměry pozemků.

16. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. 17 C 145/2020-123 ze dne 23. 6. 2022 (čl. 240-243 spisu) přiznal soud žalobkyni vůči panu [jméno] právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 101 522,30 Kč a ve zbývající části (4 843 474,70 Kč) žalobu zamítl. Jelikož pan [jméno] získal více, než kolik činila hodnota jeho restitučního nároku, a současně prodal získané pozemky (mj. pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] a parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. Sýčina), vzniklo na straně pana [jméno] bezdůvodné obohacení. Soud prvního stupně konstatoval, že se pan [jméno] stal poctivým příjemcem předmětných pozemků, a to včetně pozemků v k. ú. [obec]. V prodeji pozemků, které pan [jméno] získal na základě pravomocných soudních rozhodnutí, žalovanému, není možné spatřovat rozpor s dobrými mravy, a to i přes vědomost o podaném dovolání. Z odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 23. 6. 2022, č. j. 17 C 145/2020 – 123 ze dne 13. 7. 2022 (čl. 244-249 spisu) vyplývá, že žalobkyně podala do předmětného rozsudku soudu prvního stupně odvolání z důvodu jejího nesouhlasu s výší přiznaného bezdůvodného obohacení.

17. Rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 30 Co 282/2020-120 ze dne 12. 1. 2021 (čl. 234-239 spisu) byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ohledně výše bezdůvodného obohacení, jež nabyl pan [příjmení] na úkor žalobkyně. Pan [anonymizováno] se bezdůvodně obohatil tím, že se na základě pravomocného rozsudku vydaného v řízení o nahrazení projevu vůle žalobkyně stal vlastníkem v rozhodnutí uvedených pozemků, které převedl na další osobu. Následně došlo ke zrušení původního rozsudku Nejvyšším soudem a v dalším řízení pak byla žaloba o nahrazení projevu vůle žalobkyně zamítnuta. Odvolací soud konstatoval, že pan [příjmení] byl v době prodeje v rozhodnutí uvedených pozemků v dobré víře, že je jejich vlastníkem. Dále k výši bezdůvodného obohacení konstatoval, že strany mají právo si svobodně ujednat smluvní podmínky podle vůle stran ve smyslu obecné zásady smluvní autonomie. I kupní smlouva, kterou je předmět koupě prodán za pouhý zanedbatelný zlomek své skutečné hodnoty, může být platným právním jednáním (nejsou-li dány okolnosti, které by odůvodňovaly závěr o její neplatnosti například pro rozpor s dobrými mravy, lichevní povahu, atp.). K výši bezdůvodného obohacení však konstatoval, že prodej hodnotných nemovitostí právnické osobě za pouhá 2% jejich hodnoty se jeví natolik neobvyklým a těžko uvěřitelným, že jej nelze považovat za prokázaný. Z tohoto důvodu přiznal odvolací soud žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši skutečné ceny pozemků, tj. nikoli ve výši sjednané v kupní smlouvě.

18. Z výpisu z veřejného rejstříku žalovaného (čl. 81 spisu) má soud za to, že žalovaný je členem statutárního orgánu a/nebo společníkem v řadě obchodních společností.

19. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 13. 5. 2016, č. j. 19 C 368/2015-138 (čl. 87-92 spisu) bylo rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalobkyně uzavřít s [jméno] [příjmení] smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] pro k.ú. [obec], obec Zlín. Podle vyznačené doložky nabyl rozsudek právní moci dne [datum], doložka právní moci byla připojena [datum] (rozsudek Okresního soudu ve [obec]). Z kupní smlouvy ze dne [datum] (čl. 96-99 spisu) vyplývá, že [jméno] [příjmení] uzavřela dne [datum] se žalovaným kupní smlouvu o převodu tohoto pozemku za 322 000 Kč Kupní smlouva nabyla dle [číslo] účinnosti dnem, kdy se paní [příjmení] stala vlastnicí převáděných nemovitých věcí na základě zápisu vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Ve smlouvě je v preambuli uvedena poznámka, že o žalobě, na jejímž základě paní [příjmení] pozemek získala, nebylo dosud pravomocně rozhodnuto (kupní smlouva). Kupní smlouva o převodu vlastnictví k nemovité věci ze dne [datum] (čl. 100-105 spisu) prokazuje, že žalovaný na straně prodávajícího uzavřel dne [datum] se [právnická osoba] M. O. invest s.r.o. na straně kupujícího kupní smlouvu, na jejímž základě převedl žalovaný předmětný pozemek na kupující za cenu 4 010 980 Kč.

20. Z kupní smlouvy o převodu nemovitosti uzavřené mezi panem [jméno] a žalovaným dne [datum] (čl. 106-108, shodně čl. 250-252 a čl. 254-256 spisu) soud naznal, že pan [jméno] prodal žalovanému pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec] a parc. [číslo] v k. ú. [obec] za sjednanou kupní cenu ve výši 345 842 Kč. Předmětné pozemky byly panu [jméno] vydány k uspokojení jeho restitučního nároku.

21. Z kupní smlouvy o převodu nemovitostí uzavřené mezi Ing. [jméno] a žalovaným dne [datum] (čl. 268-270 spisu) má soud za to, že pan [jméno] žalovanému prodal pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] a parc. [číslo] vk. ú. [obec] za sjednanou kupní cenu za oba pozemky ve výši 19 163,20 Kč. Předmětné pozemky byly panu [jméno] vydány k uspokojení jeho restitučního nároku.

22. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a Městysem [obec] dne [datum] včetně schvalovací doložky ze dne [datum] (čl. 257-259 spisu) vyplývá, že žalovaný prodal Městysy [obec] pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] za sjednanou kupní cenu ve výši 268 090 Kč.

23. Kupní smlouva uzavřená mezi žalovaným a panem [příjmení], [příjmení], J. [příjmení], [příjmení] [příjmení], [příjmení] a [příjmení] dne [datum] včetně výpisu z KN a geom. plánu pro rozdělení pozemku (čl. 261-267 spisu) prokazuje, že žalovaný prodal panu [příjmení], [příjmení], J. [příjmení], [příjmení] [příjmení], [příjmení] a [příjmení] pozemky zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] za sjednanou kupní cenu ve výši 2 359 600 Kč.

24. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a panem [příjmení] dne [datum] (čl. 272-274 spisu) se podává, že žalovaný prodal panu [příjmení] pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] za sjednanou kupní cenu ve výši 1 800 000 Kč.

25. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a panem [příjmení] dne [datum] (čl. 276-278 spisu) soud zjistil, že žalovaný prodal panu [příjmení] pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] za sjednanou kupní cenu ve výši 2 730 000 Kč.

26. Z předsoudní výzvy k vydání nemovitosti ze dne [datum] (čl. 110) vyplývá, že žalobkyně splnila svoji povinnost dle ust. § 142a o. s. ř.

27. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu potvrzením o provedené odchozí platbě (čl. 109 spisu), když tento důkaz byl žalobkyní navržen k osvědčení důvodnosti vydání předběžného opatření (jde o doklad o složení zálohy na vydání předběžného opatření).

28. Soud zamítl návrhy žalobkyně na provedení důkazu zápisem z vyhodnocení výzvy ze dne [datum] (čl. 152 spisu), návrhem na vklad práva do katastru nemovitostí (čl. 153 spisu) a informací o pozemku parc. [číslo] k. ú. Hradenín (čl. 151 spisu), když tyto důkazy byly žalobkyní navrženy k prokázání důvodnosti vydání předběžného opatření soudem prvního stupně.

29. Soud zamítl návrhy žalobkyně na provedení důkazu rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi č. j. 19 C 203/2017-282 ze dne 1. 8. 2019 (čl. 196-197 spisu) a usnesením Krajského soudu v Praze č. j. 21 Co 247/2019-328 ze dne 27. 12. 2019 (čl. 198-200 spisu), když tato rozhodnutí nemají význam pro rozhodnutí ve věci.

30. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

31. Žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] orná půda, a pozemku parc. [číslo] orná půda, oba zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro katastrální území Dolní Bousov u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav (bod [číslo] rozsudku) a pozemku parc. [číslo] orná půda, a pozemku parc. [číslo] orná půda, oba zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro katastrální území Sýčina u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav (bod [číslo] rozsudku). Žalovaný pozemky nabyl kupní smlouvou ze dne [datum] od pana [jméno] [jméno] (bod [číslo] rozsudku), který je nabyl od žalobkyně na základě pravomocného rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 26. 4. 2018, č. j. 19 C 203/2017-114 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2018, č. j. 21 Co 213/2018-167 (bod [číslo] rozsudku). Žalovaný předmětné pozemky nabyl za kupní cenu ve výši 192 860,90 Kč (bod [číslo] rozsudku), ač mají hodnotu 8 532 000 Kč (bod [číslo] rozsudku). Cit. rozsudky byly v návaznosti na dovolání žalobkyně zrušeny rozsudkem Nejvyššího soud České republiky ze dne 14. 5. 2019, č. j. 28 Cdo 755/2019-210 (bod [číslo] rozsudku), když zapsání žalobkyně jako vlastnice pozemků již nebylo možné z důvodu jejich dřívějšího prodeje panem [jméno] žalovanému (bod [číslo] rozsudku). Nejedná se o jediný případ, kdy by žalovaný, který je činným podnikatelem (bod [číslo] rozsudku), nabyl vlastnické právo k pozemkům restituenta v dovolací době za výrazně nižší cenu (bod [číslo] rozsudku). Z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že se nejednalo o jediný případ obchodu mezi panem [jméno] a žalovaným (bod [číslo] rozsudku) ani mezi žalovaným a třetími osobami (bod [číslo] rozsudku). V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 17 C 145/2020 se žalobkyně na panu [jméno] domáhá vydání bezdůvodného obohacení mj. za část pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení (pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] a parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. Sýčina), přičemž v rámci nesouhlasu s prvostupňovým rozsudkem brojí pouze co do výše přiznaného bezdůvodného obohacení a nikoli co do platnosti předmětné kupní smlouvy (bod [číslo] rozsudku).

32. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

33. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

34. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

35. Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Určovací žaloba není opodstatněna tam, kde lze žalovat o splnění povinnosti.

36. Soud se zabýval existencí naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení v souladu s § 80 o. s. ř. a uzavřel, že tato podmínka je splněna, neboť bez rozhodnutí soudu o určení vlastnictví nemá žalobkyně možnost dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí. Jako otázku předběžnou posuzoval, zda byla kupní smlouva o převodu nemovitosti ze dne [datum] mezi [jméno] [jméno] a žalovaným uzavřena platně.

37. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

38. Podle § 1105 o. z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

39. Podle § 243d odst. 2 o. s. ř. změní-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, zruší rozhodnutí vydaná v řízení v prvním stupni nebo v odvolacím řízení, která jsou na změněném rozhodnutí odvolacího soudu závislá. Dozví-li se dovolací soud až dodatečně o tom, že na změněném rozhodnutí odvolacího soudu jsou závislá rozhodnutí vydaná v řízení v prvním stupni nebo v odvolacím řízení, rozhodne o jejich zrušení samostatným usnesením.

40. V rozsudku ze dne 9. 1. 2002, sp. zn. 22 Cdo 812/2000 Nejvyšší soud České republiky uzavřel, že právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím ve věci, ve které bylo pravomocné rozhodnutí dříve zrušeno v dovolacím řízení, dotčeny bez ohledu na skutečnost, že tato jiná osoba věděla o tom, že proti rozhodnutí, na jehož základě nabyla právo, bylo podáno dovolání.

41. Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 4. 2001 sp. zn. 22 Cdo 3035/2000 se podává, že skutečnost, že pravomocné správní rozhodnutí o vyvlastnění nemovitosti, které bylo právním titulem nabytí vlastnictví státem, bylo zrušeno poté, co vlastnictví k nemovitosti nabyla třetí osoba, nemůže mít za následek zánik vlastnického práva této třetí osoby.

42. V rozsudku ze dne 10. 10. 2006, sp. zn. 22 Cdo 778/2005 Nejvyššího soudu České republiky judikoval, že ochrana třetích osob (jimi nabytých práv v době před zrušením rozhodnutí odvolacího soudu) ve smyslu § 243d odst. 2 OSŘ nedopadá na případy, kdy je nabývací smlouva neplatná podle § 37, § 38 a podle § 39 ObčZ pro obcházení zákona nebo rozpor s dobrými mravy.

43. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 29 Cdo 2601/2016 uvádí, že kupní smlouva není neplatná pro počáteční nemožnost plnění podle § 580 odst. 2 a § 588 o. z. jen proto, že prodávající nebyl ke dni jejího uzavření vlastníkem předmětu koupě.

44. Dle názoru soudu došlo v daném případě kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou ve shodě s ust. § 2079 o. z. k platnému převodu vlastnického práva pozemků z pana [jméno] na žalovaného, když pan [jméno] byl v době jejich prodeje jejich vlastníkem, a to na základě pravomocného rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 26. 4. 2018, č. j. 19 C 203/2017-114 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2018, č. j. 21 Co 213/2018-167. Pozdější zrušení předmětných rozsudků rozsudkem Nejvyššího soud České republiky ze dne 14. 5. 2019, č. j. 28 Cdo 755/2019-210 nemohlo na dřívějším platném převodu těchto pozemků ničeho změnit (viz výše citovaná judikatura). Na platnosti převodu ničeho nemění ani skutečnost, že kupní smlouva byla uzavřena před uplynutím lhůty pro podání dovolání, ani skutečnost, že pan [jméno] i žalovaný v době podání návrhu na vklad kupní smlouvy do katastru nemovitostí věděli o podaném dovolání žalobkyně.

45. Podle § 2080 o. z. kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení.

46. V usnesení sp. zn. 22 Cdo 5040/2007 ze dne 11. 2. 2008 Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že není-li cena věci stanovena cenovými předpisy, nečiní skutečnost prodeje věci značně pod cenou sama o sobě kupní smlouvu neplatnou. [ulice] stížnost do cit. usnesení byla Ústavním soudem odmítnuta (viz. usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1090/08 ze dne [datum]).

47. Pokud žalobkyně uváděla, že sjednaná kupní cena za pozemky byla příliš nízká (192 860 Kč vs. 8 532 000 Kč) pak tato skutečnost nečiní kupní smlouvu neplatnou. Kupní smlouva splňuje všechny zákonné náležitosti, když obsahuje mj. přesné a určité určení kupní ceny.

48. Pokud žalobkyně poukazovala na rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 30 Co 282/2020-120 ze dne 12. 1. 2021 (bod [číslo] rozsudku) pak soud konstatuje, že i když v daném případě proběhl prodej pozemků získaných k uspokojení restitučního nároku za 2 % jejich hodnoty, rozhodující soud nekonstatoval neplatnost kupní smlouvy, ale tuto skutečnost zohlednil ve výši přiznaného bezdůvodného obohacení.

49. Na platnost kupní smlouvy ze dne [datum] nemůže mít vliv ani skutečnost, že žalovaný je obchodníkem v realitách, ani skutečnost, že s panem [jméno] uzavřel vícero smluv o prodeji pozemků získaných panem [jméno] k uspokojení jeho restitučního nároku. V opačném případě by byla platnost smlouvy závislá na postavení/znalostech/zkušenostech jedné ze stran, jenž navíc nemusí být druhé straně známy, a nikoli na objektivních kritériích.

50. Soud nepopírá, že prodejem pozemků žalovanému ze strany pana [jméno] a následným zrušením rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 26. 4. 2018, č. j. 19 C 203/2017-114 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2018, č. j. 21 Co 213/2018-167 rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 5. 2019, č. j. 28 Cdo 755/2019-210 se zhoršilo postavení žalobkyně, ale je na žalobkyni, aby se na panu [jméno] domáhala vydání bezdůvodného obohacení, což ostatně již činí v jiném řízení.

51. Dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

52. Jelikož byl žalovaný ve věci zcela úspěšný, přiznal mu soud právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši 46 673 Kč, přičemž náklady žalovaného spočívají v : -) odměně advokáta dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 8 820 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání dne [datum] – 2 úkony /12: [číslo], závěrečný návrh) 35 280 Kč, -) paušální úhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání dne [datum] – 2 úkony /12: [číslo], závěrečný návrh) 1 200 Kč, -) náhradě za ztrátu času dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 100 Kč za každou započatou půlhodinu, tj. 600 Kč, -) DPH ve výši 21 % z částky 37 080 Kč (součet odměny advokáta, paušální úhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času), tj. 7 787 Kč, -) náhradě cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 206 Kč (136 Kč – prokázané jízdné [obec] – [obec] dne [datum] a 70 Kč – prokázané jízdné [obec] – [obec] dne [datum]), -) paušální úhrada hotových výdajů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 2 úkony právní služby (odvolání proti nařízenému předběžnému opatření, vyjádření k žalobě ze dne [datum]) 600 Kč a -) uhrazeném soudním poplatku (odvolání proti nařízenému předběžnému opatření) ve výši 1 000 Kč. Při stanovení hodnoty sporu soud vycházel z částky ve výši 192 860,90 Kč, což je částka, za kterou byly předmětné pozemky skutečně zobchodovány (kupní smlouva o převodu nemovitosti ze dne [datum]).

53. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalobkyně povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalovaného.

54. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalobkyni dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.